Nastal čas. Sloni indičtí Max a Rudi už nejsou malá slůňata. V sobotu jsme se s nimi v Zoo Praha loučili. Přiblížili se dospělosti a během jara se vydají do svých nových domovů, nejprve Rudi do Itálie a poté Max do Belgie.

Aneb Když nám veřejnoprávní, ani jiná média nenalijí čistého vína, pojďme si to říct přímo mezi sebou a bez příkras: Současné krásné extrémní počasí není náhodnou událostí, ale projevem změny klimatu, kterou dávají do pohybu různé faktory.

„Nikým nevyžádané, matoucí a naprosto zbytečné změny zavedených českých jmen“ mnoha ptačích druhů se táhnou českým ptačím názvoslovím jak pověstná červená nit několik posledních desetiletí. Začátkem prosince loňského roku jsem tedy podal s podporou desítek kolegů, kteří se k mé kritice souhlasně vyjádřili na Facebooku i v osobních debatách, stížnost na činnost Názvoslovné komise (viz také názor vedoucí Ornitologická stanice, ORNIS). Výbor České společnosti ornitologické přislíbil se stížností zabývat. Na konkrétní návrhy a dotazy ze stížnosti však ani po čtyřech měsících (!) nedošla žádná konkrétní odpověď, ani veřejná, ani soukromá, ani od Názvoslovné komise ČSO, ani od Výboru ČSO (jak je ostatně patrné i z diskuze pod článkem). Tím se jen opakuje způsob „komunikace“, kterým Názvoslovná komise proslula: naprosté ignorování jakýchkoli konstruktivních návrhů.

Aneb jak jedno rozhodnutí manažerů mohlo ročně ušetřit emise CO2 odpovídající produkci domácností v obci Xaverov.

V rámci strategie za umenšení podílu sýkory koňadry v ptačích budkách byl otestován typ „šoupálkovník“, tj. budka se vstupem otočeným ke kmeni. Vyřeší se tím i eliminace plenění budky většinou predátorů (kuna, mýval, sojka, strakapoud), kromě plchů a myšic. Otvor na konci tunýlku vedoucího podél kmene s kolmým odbočením dozadu a dolů jim znemožní do relativně malého hnízdního prostoru dosáhnout tlapkou.

Do 31. 5. je možné posílat svoje připomínky k návrhu nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání. Dokument mimo jiné vymezuje, jak by měla v následujících desetiletích na školách vypadat environmentální výchova: co by se žáci měli učit a jak.

27. března proběhl na Ministerstvu životního prostředí kulatý stůl se zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve věci plánovaného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Za SVOL byli jednáním pověřeni Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, a Martin Fojt, správce Kolowratského majetku. Stanovisko SVOL k vyhlášení NP Křivoklátsko zůstává negativní.

Podporu silné ochrany českých národních parků vyjádřilo přes 52 tisíc lidí, kteří stojí za kampaní Zachraňme národní parky zahájené již v roce 2017. Nyní předložený návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko přitom jen málo zohledňuje jejich hlas, když nechrání staré lesy na dostatečné ploše. Staré lesy ochrání jedině národní park, jeho rozloha by proto měla být výrazně větší. Řádná ochrana přírody Křivoklátska je přitom nezbytná už kvůli Zákonu o obnově přírody.

Po zadání jména Ivan Brezina do internetového vyhledávače se z různých zdrojů, například z Wikipedie, čtenář dozví, že jde o českého novináře a publicistu, který píše o životním prostředí, cestování a kultuře. Poslední odstavec hesla Ivan Brezina je věnován ochraně přírody na Kokořínsku, konkrétně snaze zničit trampská tábořiště. Celé heslo na Wikipedii je ovšem nutné brát se značnou rezervou, jelikož si jej bedlivě spravuje sám Brezina, jež taktéž úzkostlivě zasahuje do editací ostatních uživatelů.

Olgoj chorchoj – bájný smrtící červ z pouště Gobi – je dnes možná známější u nás než v samotném Mongolsku. Stalo se tak zásluhou českých záhadologů, kteří po něm pátrali v tamních písečných dunách. A jeden z nich, již zesnulý Ivan Mackerle, se navíc postaral o to, aby v kruzích lovců senzací získal olgoj chorchoj i světovou proslulost.