http://ekolist.cz/cz3/publicistika/priroda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Příroda

Bílé "kamení" na severu Čech

9.5.2016 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Jan Vítek / Naše přírodaSeverní Čechy jsou díky pestré geologické stavbě neobyčejně bohaté na různé kamenné hříčky přírody. Zaslouženou pozornost návštěvníků budí zejména tajemný svět pískovcových útvarů v Národním parku České Švýcarsko, atraktivní čedičové „kamenné varhany“ nebo pověstmi opředená žulová skaliska v Jizerských horách. V mnohém zajímavé jsou však také další přírodní výtvory, včetně bizarních křemenných a křemencových skal, jejichž bělostné stěny a útesy výrazně kontrastují – zejména za slunečného počasí – s okolní záplavou lesů i azurovou modří oblohy. více

Jak jsme vypouštěli zmije obecné

28.4.2016 (Ekolist.cz)
Foto: Karel Makoň DESOP - Záchranná stanice živočichů PlzeňPět zmijí obecných, já a kameraman. Minulý pátek jsem spolu s kameramanem, kamarádem a kolegou Vláďou Novým jeli vypustit pět zmijí obecných na svobodu. více

Kormorán velký - obratný rybolovec

25.4.2016 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Jaromír Zumr / Naše příroda V ptačí říši patří kormoráni bezesporu k jedněm z nejobratnějších rybích predátorů. Jeho úspěšnost a neúnavnost při lovu ho však záhy postavila proti zájmům jiného významného predátora – člověka. Zejména pro evropské země s rozvinutou tradicí rybníkářství byla přítomnost kolonií kormorána považována za pravou pohromu. V minulosti tak byl tento druh velmi intenzivně loven. Celé kolonie kormoránů padly za oběť hromadnému plenění, hnízdní stromy byly káceny a hnízda s vejci a mláďaty rozbíjeny. Přes všechny snahy člověka se však kormoráni udrželi v hojném počtu i do dnešních dnů. více

Po stopách "největší bestie" na světě

18.4.2016 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Matúš Hyžný / Naše přírodaPíše se rok 1958 a na stavbě vodní elektrárny v Madunicích na západním Slovensku je rušno. V píscích v 19metrové hloubce se právě našla rozměrná lebka zvláštního prehistorického živočicha. Bohužel, ještě na místě nálezu se značně poškodila a zachovala se jen část čelisti se zuby. Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o unikátní fosilii, která bude zmiňovaná v souvislosti se světovými rekordy. více

Litovelské Pomoraví - ostrůvek divočiny s vůni vody

11.4.2016 | PRAHA (Česká divočina)
Foto:  Dr. Killer Wikimedia CommonsJe to už zaběhnutá klasika. Jak se prodlužují dny, ptáci ráno zpívají do oken, vzrůstá v nás touha někam zmizet. Zveme Vás do Benátek. Nebojte, není to daleko. Tak se říká i Litovli, kterou s italským městem na řece spojuje nejen řada historických památek. Litovel totiž stojí na šesti ramenech řeky Moravy, kde bychom napočítali přibližně 170 lávek, mostů a můstků. Zároveň je i bránou do úžasných přírodních scenérií. Když si plánujete návštěvu Hané, vyhraďte si aspoň tři dny. Samotné Pomoraví tvoří pruh až 8 km široký, který se táhne v délce 27 km až na předměstí Olomouce. Okolní krajina je známá úrodnou půdou a jak ze známé série filmů o „básnících“, díky úrodnosti si místní lidé mohli dovolit i bohatě zdobené kroje. více

Jak (ne)dělat naučné stezky

Foto. Jan MoravecNaučné stezky jsou dnes téměř všude. Rostou jak „houby po dešti“ a nemohu se ubránit pocitu, že mnohdy je hlavním důvodem jejich zřizování fakt, že na ně lze poměrně dobře získat různé dotace. Výsledek pak podle toho bohužel vypadá. více

Šumavská rašeliniště a potoky - napravování dávných chyb našich předků

23.3.2016 | PRAHA (NP Šumava)
Foto:  Iva Bufková / NP ŠumavaAž do konce osmdesátých let minulého století docházelo na Šumavě k odvodňování a vysušování mokřadů - a to především kvůli snaze dosáhnout vyšší produkce dřeva, případně kvůli zlepšení půdy pro zemědělství. Jenže tím došlo k poškození značného podílu mokřadů, jen u rašelinišť tvoří tento podíl téměř dvě třetiny jejich celkové plochy na Šumavě. NP Šumava už roky napravuje chyby našich předků. více

Kolik peněz nám "dává" příroda? 100 bilionů dolarů ročně

16.3.2016 (Ekolist.cz)
Foto: Jan Fidler FlickrŘíká se, že peníze nerostou na stromech. Přesto nám stromy poskytují službu, která svou hodnotu dozajista má. A ekonomové umí finančně vyčíslovat hodnotu toho, co nám příroda dává. Rozhodně to není snadné a nikdy nebudeme schopni přepočítat služby přírody do haléře. Je to stejné jako nemůžeme vyjádřit hodnotu zámku Hluboká jen čistě finančně. Je jasné, že vždycky zůstanou věci, které nelze přepočítat na peníze – celou historii, estetiku, etiku, morálku, dobrý pocit… Ale rozhodně tu jsou služby přírody, které ocenit dokážeme. více

Kolik je v Krkonoších ptáků? Kde najdeme nejvíce netopýrů a motýlů? A kudy chodí jeleni?

11.3.2016 (Ekolist.cz)
Foto: Gilles San Martin / FlickrKrkonoše. Celkem 23 druhů motýlů je nezvěstných nebo vymřelo. Mezi nejrozšířenější a nejhojnější patří bělásci, babočky, žluťásek řešetlákový a okáč pýrový. Poznatky z ptačí říše ukazují, že z Krkonoš vymizeli tetřevi a ubývají čejky a koroptve, naopak poprvé bylo prokázáno hnízdění jeřába popelavého a datlíka tříprstého. Průměrný krkonošský jelen ujde zhruba 3 km za den a nejraději se skrývá v křoví. Správa Krkonošského národního parku představuje výsledky unikátního zkoumání krkonošské přírody. více

Jaké je to být bioložkou na Borneu? Skvělé. A depresivní

7.3.2016 (Ekolist.cz)
Foto: Hana Svobodová / Mořské želvyMoře na Borneu je krásné, svobodné, někdy klidné, jindy hřmící. Skrze průzračnou vodu vidím korály, ryby a dokonce i rejnoka. Nad hladinu vyskočilo hejno malinkatých létajících rybek, někdy z lodi pozoruju skotačící delfíny. Když se poštěstí, potkáme i velrybu. Jsou tu kosatky, plejtváci i vorvani. Dohromady 23 druhů kytovců v oblasti o velikosti 285 000 hektarů. Je to ráj, kde se na ochranu přírody moc nehledí. více
« | 1 | 2 | 3 | 4 | .. | 13 | »
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist