Co u revitalizací potoků funguje nejlépe? Použít princip inteligentního bagristy, říká Jiří Karnecki, specialista vodních toků z odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Povídali jsme si s ním o tom, jak se v Praze s obnovou potoků začínalo i o úskalí, která tyto projekty provázejí. Praha se dnes svými revitalizacemi pyšní, přestože veřejnost k nim byla zpočátku nedůvěřivá. Teď jsou to místa s pestrou přírodou, kam chodí obyvatelé města relaxovat.

Vzrostlým stromům ve městech bychom mohli poměrně snadno pomoci tím, že je zalijeme, tvrdí Martin Tušer, který spolu s manželkou vymyslel zavlažovací vaky pro velké stromy a metodu jejich použití. Povídali jsme si s ním o tom, proč velké stromy zalévat, a jak to dělat, abychom stromům zálivkou na špatném místě spíše neškodili.

Pavla Říhová je zooložka, která se už bezmála 30 let zabývá bojem proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. V současnosti působí v Centru environmentálních forenzních věd na Univerzitě Karlově, spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí ČR, je členkou expertní skupiny Interpolu pro wildlife crime a také soudní znalkyní v oboru ochrana přírody. Dříve vedla oddělení CITES České inspekce životního prostředí. Pomáhala odhalit řadu pašeráků a pytláků, kteří se podílejí na kriminalitě spojené s divokou přírodou.

Iniciativ a projektů, které chtějí pomoci české přírodě, je v Česku nepočítaně. Projekt Sázíme Česko se od nich odlišuje. Během půl roku se mu podařilo přesvědčit lidi, aby poslali peníze na vysazení více jak 135 tisíc lesních sazenic. Kus za 69 Kč. Bratru víc jak devět milionů korun. U odborné veřejnosti budí projekt rozpaky a pochybnosti, jestli nejde o využívání ochoty lidí pomoci ochraně přírody. O projektu Sázíme Česko jsme mluvili s jedním ze zakladatelů Filipem Hradilem.

Hlavní město Praha letos zřídilo novou městskou organizaci s názvem Pražské společenství obnovitelné energie. O tom, co má být jejím smyslem, jsme si povídali s jejím ředitelem Jaroslavem Klusákem.

Slovo „krajina“ každý zná a většina lidí podvědomě cítí, že krajinu je dobré chránit. O tom, co to krajina je a jak ji můžeme chránit, jsme si povídali s Klárou Duškovou, autorkou knihy Naše krajina, kterou vydala Nadace Via.

Téměř každý se dokáže ztotožnit s myšlenkou, že přírodu je potřeba chránit. Ukazuje se však, že přírodu nestačí chránit, ale je nutné ji už i obnovovat. Na tom se shodly členské státy Evropské unie a připravily návrh nařízení o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). O tom, jak by to mělo vypadat, na jaké těžkosti u nás obnova přírody může narazit a jak si příroda může pomoci sama, jsme si povídali s Evou Volfovou, náměstkyní ministra životního prostředí.

Pavel Benda byl na konci září odvolán z funkce ředitele Národního parku České Švýcarsko. Tehdejší ministryně Anna Hubáčková odvolání zdůvodnila tím, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení během obrovského lesního požáru v národním parku. S Pavlem Bendou jsme hovořili o tom, jak své poměrně překvapivé odvolání chápe on. A jestli by zpětně dělal něco jinak.

Nedávný lesní požár se velkou silou prohnal jak Národním parkem České Švýcarsko, tak televizí, tiskem i internetem. Velký požár v cenném území vzbudil velkou pozornost a i po uhašení posledních plamenů tu stále zůstává řada témat a otázek. Například jak si s požárem poradí volně žijící zvířata.

Životní prostředí je pro mnoho z nás velkou hodnotou. Ale ne jedinou. A někdy se stane, že se dostaneme do konfliktu několika našich vnitřních hodnot, třeba ohledu na životní prostředí a na sebe. Jak s tím naložit? I o tom jsme si povídali s environmentálním etikem, filosofem a gestalt terapeutem Bohuslavem Binkou, který působí na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně.