Stále častěji slýcháme, jak málo je vody, že je období sucha a je potřeba šetřit vodou pitnou. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace? Pokud plánujete rekonstrukci nebo výstavbu rodinného domu, můžete právě při této příležitosti vhodnou metodou řešit i hospodaření se srážkovou vodou. Domácnost tak může ušetřit až 50 % spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Takové hospodaření s dešťovou vodou není jen ekologické, ale i finančně velmi výhodné řešení.

Dešťová voda na vaši zahradu naprší sama a zdarma. Využívat ji se rozhodně vyplatí. Je ale dobré si způsob využití dobře promyslet vzhledem k možnostem a charakteru vaší zahrady. Zde je několik bodů, které se vyplatí promyslet.

Počátkem roku 2020 se už budou muset stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Uvedená povinnost se týká i větších změn dokončené stavby, tedy i budov procházející rozsáhlejší renovací. Předpokládá se, že v roce 2050 budou současné budovy tvořit asi 75 % stavebního fondu.

Řada lidí dnes hledá alternativy k tradičnímu bydlení. Alternativy, které jsou ekonomickým a mnohdy také ekologickým řešením. Jednou z možností, jak bydlet levně a zároveň k přírodě šetrně, je maringotka. Lidé žijící dnes v maringotkách nejsou zdaleka jen kolotočáři. Zjistit, kolik lidí v nich u nás bydlí, je těžké, žádná oficiální evidence není. Vím však zhruba o pěti maringotkách, kde trvale žije jednotlivec, pár či rodina a soudě podle mediálního ohlasu nejsou jediní. Dá se podle mého předpokládat, že lidí žijících v domech na kolech bude poměrně dost.

Letos vypsaná dotace Dešťovka je stále novinka. V druhém kole zbývá z původních 240 milionů korun vyčerpat ještě asi 100. Pokud máte zájem si na hospodaření s dešťovou vodou u vás doma vzít dotaci, pak se podívejte, na co si dát pozor, když budete o podporu žádat.

Zázraky nečekejte. Pokud udeří sucho, začne ubývat vody i ve vaší studni. Výše její hladiny odráží hydrogeologické poměry v širším území, takže žádné lokální zázračné řešení k dispozici není. Přesto je několik rad a doporučení, která vám během sucha mohou zajistit vodu ve studni.

Ministerstvo životního prostředí spouští druhou vlnu kotlíkových dotací. Jejich smyslem je zlepšit kvalitu ovzduší v České republice a díky úspornému provozu ušetřit i peníze domácnostem. Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno 3,4 miliardy korun. Ty je následně přerozdělí mezi občany prostřednictvím svých krajských výzev. Pro domácnosti to značí další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel.

Okna jsou z energetického hlediska klíčovým prvkem v obálce domu a tepelné ztráty okny jsou (relativně vzhledem k jejich ploše) větší než ztráty skrz obvodové stěny. Okna jsou poměrně komplikovaná součást obálky domu a kvalitní okna jsou i dost drahá. Je to i tím, že na okna klademe velmi protichůdné požadavky.

Venku je zima až praští, vy sedíte v teple domova, v ruce hrnek s teplým čajem a cítíte se skvěle. Jen by na vás nemuselo tolik táhnout od okna. Teď už to nechte být, ale až přijdou teplé letní večery, vzpomeňte si a pusťte se do zatěsnění oken. Věděli jste, že u špaletových oken je potřeba pořádně zatěsnit to vnitřní okno?

První cenu v soutěži „Dešťovka na zahradě“ získal Jaroslav Suda z Košic u Tábora. Soutěž se nezaměřila na žížaly, ale na využívání dešťové vody na zahradě. Sešlo se 33 soutěžních příspěvků, z nichž většina nezapře to, že Češi jsou národ kutilů. Jaroslav Suda je toho příkladem. Dešťovou vodu zajímavým způsobem využívá nejen ve svém skleníku, ale i v rodinném domě.