Jarní píseň
Květen 2009 | František Gellner
Hleď, slunce světu vyznává svou lásku.
Zem voní úrodou.
Pojď, moje milá, půjdem na procházku
do lesa za vodou.
Mé dítě zlaté, poklade můj sladký,
pojď, potěš srdce mé!
Do trávy zelené jak v náruč matky
si měkce lehneme.
Les mlčelivý v pološeru dříme,
jen listí ševelí.
Pojď, moje milá, tam si dopovíme,
kterak jsme trpěli.
Prožijme spolu svoje štěstí krátké.
Pojď, nechať spočinu
na srdci tvém! Je malé tak a sladké
a silné k zločinu.
(František Gellner: Nové verše)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ten suchý mráz se do kostí až dereProsinec 2009 | Stanislav Kostka Neumann
Za hory slunce zapadáListopad 2009 | Josef Václav Sládek
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šatenŘíjen 2009 | Ivan Diviš
Denní cestaZáří 2009 | Karel Toman
| Jízda po deštiSrpen 2009 | František Hrubín
PoledneČervenec 2009 | Vladimír Holan
Prodavačka růžíČerven 2009 | Jindřich Hořejší
Jarní píseňKvěten 2009 | František Gellner
| VelikonoceDuben 2009 | Josef Hora
Daleké svítáníBřezen 2009 | Jiří Orten
PralesÚnor 2009 | Konstantin Biebl
VečerLeden 2009 | Jiří Kolář
|
