Jeden.

Možná jste o něm dodnes neslyšeli. Národní park Krušné hory vznikl zcela netradičním způsobem. Přípravu jeho vyhlášení nemělo na starosti ministerstvo životního prostředí, které se momentálně snaží prokličkovat mezi nespokojenci s vyhlášením jiného parku, Křivoklátského.

Měsíc ovlivňuje život na Zemi více, než si možná uvědomujeme - včetně změny zvuků, které vycházejí z korálových útesů a naznačují měnící se aktivitu ekosystému. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil zpravodajský server Science Alert.

Požářiště v národním parku České Švýcarsko prošlo za více než rok a půl od obřího požáru intenzivním vývojem. Po odjezdu hasičů zůstala na řadě míst planina s ohořelými torzy stromů, na zemi byl jen popel a písek. Les se začal obnovovat takřka hned. Nejprve se začaly objevovat houby a drobné výhonky. Dnes je v porostu dominantní bříza, zastoupené jsou ale i další druhy, které budou les postupně formovat, řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Vědci při zkoumání zkamenělin dravých červů objevili nový druh, který existoval ještě 25 milionů let po svém dříve předpokládaném vyhynutí, napsal deník The New York Times. Pradávní červi rodu selkirkia měli hlavu pokrytou zakřivenými ostny a připomínali písečné červy ze sci-fi série Duna.

Skupinu sedmi mladých hřebců převezli tento týden ochránci přírody z milovické rezervace velkých kopytníků do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. O dvě klisny divokých koní se pak rozrostla Přírodní rezervace Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku, sdělil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Chislat Otčilov jednou rukou roztírá našedlou směs písku a kamení, kterou omývá pramínek vody, a pečlivě zkoumá vzhled lesklých vloček. Jde o zlato, klíčový kov Uzbekistánu, kterým tato středoasijská země oplývá. Nakonec se na Otčilovově rýžovací pánvi objeví nugget velikosti zrnka rýže.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity chtějí vytvořit dosud neexistující barevnou škálu skořápek slepičích vajec. Bude sloužit šlechtitelům plemen hybridů, které snášejí vejce s atypickou barvou skořápky, uvedla Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat. Barva skořápky může být nejen hnědá a bílá, ale také modrá či zelená.

Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že se jedná především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.

Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.