Britská vláda vede v patrnosti rozsáhlý balík opatření, které mají zemi do roku 2050 přiblížit uhlíkové neutralitě. Jedním z nich je podpora elektromobility a nízkoemisní přepravy. Jenže tu jsou i jiné plány. Třeba rozšíření stávající silniční sítě za miliardy liber, které prý možný pozitivní vliv elektromobility anuluje. Píše o tom BBC.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Zatím největší studie svého druhu ukázala, že metody kompenzující produkci emisí formou zdanění anebo zaváděním emisních povolenek nesehrávají očekávanou roli. Přínos zpoplatnění vyprodukovaného uhlíku je pro snižování emisí minimální. Píše o tom ScienceAlert.

Meteorologové z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vytvořili jednoduchou aplikaci, která srovná emise vyprodukované starým a novým kotlem pro vytápění. Aplikace tak ukazuje, že výměna starého kotle má na ovzduší pozitivní vliv. Aplikaci meteorologové zveřejnili na svém blogu.

Proč je vlastně kilogramová flákota dobře rostlého hovězího pro globální klima problém? To proto, že kilo takového masa „váží“ zhruba 100 kilogramů oxidu uhličitého postupně uvolněného do atmosféry během jeho vzniku. Alespoň tak většinou zní odpověď. Jenže ta odpověď se úplně nezakládá na pravdě. A k omylu nás svedla naše tendence přepočítávat všechny skleníkové plyny na CO2. Píše o tom OurWorldinData.

Klimatizace, ventilace, kotle či oběhová čerpadla patří do nutných součástí domu. A jsou to spotřebiče, které jsou v provozu významnou část roku a spotřebují hodně energie. Kotle a kamna navíc produkují lokální emise škodlivin. Výběr úsporných spotřebičů může tedy podstatně snížit provozní náklady, i zvýšit kvalitu ovzduší. O tom, jak vybrat opravdu úsporné spotřebiče, informuje nezisková konzultační a poradenská společnost SEVEn.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Horké dny nás neminou a většina z nás jistě bude hledat možnosti, jak snížit teplotu našich domovů. A leckoho napadne správně: klimatizace. Nicméně existuje řada levnějších a ekonomičtějších řešení, která můžeme vyzkoušet, než se definitivně rozhodneme k instalaci klimatizace.

Pro ty, kdo chtějí topit komfortně a přitom úsporně, je důležitou součástí vytápěcího systému pokojový termostat. Při správném nastavení se topí jen tolik, kolik je potřeba, a tehdy, kdy je potřeba. Jak ho tedy správně nastavit?