Nekupujte si domů živé kapry, tak zní letošní vánoční výzva organizace Compassion in World Farming (CIWF). Živý kapr, koupený u stánku či v obchodě, zažívá zbytečně stres při přenosu bez vody i při přechovávání doma ve vaně. Případné vypuštění do řeky či rybníka kapr většinou nepřežije. S tím souhlasí i Rybářské sdružení ČR. Společně proto vyzývají veřejnost, aby si při nákupu lidé nechali kapry odborně usmrtit přímo prodejcem.

Snadná otázka, nelehká odpověď. Hodně totiž záleží, kde k takovému blízkému setkání dojde a jaké se zrovna nabízí možnosti řešení. Průvodní naučné video z YouTube popisuje řešení situace velmi líbivě a nenáročně. V hlavní roli v něm tu vystupují v jádru hodní pejsci, vyrůstající od štěňátek v ovčíně, kde se sžili se stádem oveček. A ty teď statečně chrání před vnějším ohrožením, například před medvědy a vlky. Tím, že jste vstoupili na jejich teritorium a přiblížili jste se stádu, jste v nich vzbudili ochranářské instinkty. A proto musíte postupovat rozvážně.

V Zoologické zahradě a botanického parku v Ostravě je rozmístěno celkem 300 ptačích budek nejrůznějších typů. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí zoo, je každý rok zhruba 250 z nich obsazeno.

Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují druhý říjnový týden akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.

Právě probíhající migrace netopýrů hvízdavých s sebou přináší riziko, že netopýři se nastěhují do přístupných vnitřních prostor, odkud se velmi špatně dostávají. Zejména Plzeň je důležitou migrační křižovatkou, destinací a cestou pro tento druh létajících savců. Letos se netopýrů hvízdavých navíc extrémně „urodilo“, jejich počty jdou do stovek.

Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.

Proč je vlastně kilogramová flákota dobře rostlého hovězího pro globální klima problém? To proto, že kilo takového masa „váží“ zhruba 100 kilogramů oxidu uhličitého postupně uvolněného do atmosféry během jeho vzniku. Alespoň tak většinou zní odpověď. Jenže ta odpověď se úplně nezakládá na pravdě. A k omylu nás svedla naše tendence přepočítávat všechny skleníkové plyny na CO2. Píše o tom OurWorldinData.

Každým rokem praktičtí veterinární lékaři upozorňují na úskalí cestování se zvířaty. Letos se bude na delší vzdálenosti cestovat méně, ale přesto Komora veterinárních lékařů upozorňuje na některé zásady cestování se zvířaty, aby bylo problémů co nejméně.

Na světě se v současnosti nachází kolem 18,9 milionů hektarů plantáží osetých palmou olejnou. A palmový olej je z hlediska své produkce, jak už ví každý environmentálně poučený, špatný pro životní prostředí. Problém přírodních olejů by se ale neměl omezovat jen na palmy olejné. Jsou tu i plantáže palmy kokosové. A ty ohrožují až pětkrát více druhů živočichů. Píše o tom Conversation.