Vláda odsouhlasila radar v Brdech – jaké dopady bude mít na přírodu a životní prostředí?
 |
|
| Akce Greenpeace na kótě 718 v Brdech. | |
| Foto: Greenpeace |
Jako první byl ministerstvem obrany (MO) v srpnu 2007 zveřejněn dokument „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy“. Má sice víc než 200 stran, naprostou většinu ale zabírají nákresy terénních profilů mezi radarem a obcemi v jeho okolí. Většinu textu tvoří stanovisko hlavního hygienika armády ČR. Ten v něm konstatuje, že hlavní svazek radiolokátoru za daných podmínek provozu nemůže exponovat obyvatelstvo v okolí radaru, protože to poloha radaru neumožňuje. Na úrovni terénu pak od vzdálenosti 800 metrů od radaru, což je uvažované ochranné pásmo, podle něj záření s velkou rezervou splňuje limity dané zákony ČR. Podobně nemůže podle hlavního armádního hygienika nastat problém ve vzduchu, pokud bude stanovena kontrolovaná zóna ve vzdálenosti 9,5 km od radaru. Kromě odborníků z Fakulty vojenského zdravotnictví královéhradecké univerzity, ministerstva obrany a pražského Ústředního vojenského zdravotního ústavu je mezi zpracovateli této studie uveden i Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření Státního zdravotního ústavu. K materiálu je přiloženo i dobrozdání hlavního hygienika ČR Michaela Víta, který ve stejný den, kdy ministerstvo zdravotnictví obdrželo žádost, poskytl „odborné dílčí vyjádření“, v němž opakuje, že při dodržení ochranné zóny a daných podmínek provozu radaru nemůže dojít k expozici obyvatel, a tím ani k ohrožení jejich zdravotního stavu.
Později kabinet nechal udělat o zdravotních dopadech další materiál. Studii „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov“ vypracovala Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu, jejímž vedoucím je Lukáš Jelínek. Text je podrobnější než u předběžného hodnocení. Nejdřív autoři popisují, jak se došlo k v současnosti platným limitním hodnotám pro vysokofrekvenční elektromagnetické pole, kterým může být člověk vystaven. V druhé části pak zkoumají, kudy bude probíhat hlavní svazek radiolokátoru, ve třetí popisují výsledky měření u radaru na americkém ostrově Kwajalein a na konec kromě diskuse o možných nejistotách ve výpočtu předkládají samotné hygienické posouzení. V něm na základě výpočtů a na základě měření na Kwajaleinu docházejí k závěru, že pokud bude stejný radiolokátor, jaký je teď na Kwajaleinu, instalován se stejnými technickými parametry v Brdech na kótě 718, nebudou okolní obyvatelé ani v terénu se pohybující turisté vystaveni expozici, která by překročila hygienické limity platné v ČR, a to ani z bočních laloků radaru. Teoreticky by mohla být vystavena záření hlavního svazku osoba, která by se do vyhrazeného bezletového pásma dostala na balónu, na rogalu či na jiném létajícím zařízení, v němž by nebyla kryta kovovou stěnou nebo jinak stíněna proti elektromagnetickému poli. Ani to by ale zdaleka neznamenalo, že by tato osoba byla automaticky vystavena nadlimitnímu záření.
Vláda nakonec 5. března 2008 tento posudek vzala na vědomí. Při hlasování se podle Greenpeace jako jediný zdržel Ondřej Liška (SZ), když předtím navrhl, aby vláda nechala zpracovat i oponentní studii. Nic takového ale kabinet nepřijal a Liškův stranický kolega Bursík to i veřejně odmítl na konci května v České televizi. Podle Bursíka je dostatečnou autoritou hlavní hygienik ČR a oponentní studie nejsou potřeba.
Hlavní hygienik ČR Michael Vít je podepsán už pod prvním předběžným hodnocením, na které se ovšem z řad odborníků snesla zdrcující kritika. Například vedoucí Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně Zbyněk Raida a jeho zástupce Jiří Šebesta v posudku pro iniciativu Pro referendum tuto práci označili za nevěrohodnou. „Chybí v ní zásadní vstupní parametry a některé uvedené vstupní parametry nejsou jednoznačně definovány,“ vysvětlují jeden ze svých argumentů. Podle nich byla práce odvedená při zpracování studie povrchní a na základě vstupních dat není možné provést dostatečně spolehlivou analýzu. Upozornili i na to, že je všude v práci chybně uváděna jedna z jednotek (ministerstvo obrany později uvedlo, že chyby vznikly při kompletaci jednotlivých pasáží dokumentu za použití různých formátů programového vybavení). V Českém rozhlase pak Zbyněk Raida dodal, že „daná zpráva pracuje se šířením vlny jen jako s jedním paprskem z antény do bodu cíle. To absolutně neodpovídá realitě – a to je jeden ze základních nedostatků, který zprávě vyčítáme.“
Rovněž druhá studie, tedy ta od národní referenční laboratoře, v níž jsou i výsledky měření z atolu Kwajalein, kritice neušla. Ministerstvo obrany tvrdí, že výsledky předběžného posouzení se podařilo potvrdit právě měřením na Kwajaleinu, kde byly podle MO zjištěny parametry dokonce nižší, než jaké byly uvedeny v srpnovém předběžném hodnocení. Zbyněk Raida to ale vidí jinak: „Na šíření elektromagnetických vln, na jejich intenzitu v okolí má velký vliv profil terénu, zástavba a další věci, protože vlny se od překážek odrážejí, ohýbají se a potom se vzájemně skládají, takže mám pochybnosti o tom, zda jsou výsledky měření provedené na nějakém ostrově aplikovatelné na situaci, která je v ČR.“ (Kwajalein je maličký, rovinatý ostrůvek v Tichém oceánu, v jehož blízkosti jsou jen desítky ještě menších ostrůvků – pozn.aut.). Podobně skeptický k vládní zprávě je i Milan Hlobil, důchodce, který celý život pracoval v oblasti radiolokace. V analýze vládní zprávy, kterou zveřejnilo Greenpeace, Hlobil například uvádí, že její autoři vůbec nepočítají s odrazy energie hlavního svazku a neoprávněně bagatelizují vliv atmosférických vlnovodných kanálů – v případě tohoto meteorologického jevu se totiž může elektromagnetická energie šířit na velké vzdálenosti jen s velmi malým útlumem. Milan Hlobil přidává i další výtky a dochází k závěru, že dokument národní referenční laboratoře se problematiky ochrany zdraví občanů nedotýká ani z 25 % a její přístup je z hlediska teorie radiolokace nekorektní.
Navzdory tomu vydal 5. března vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany tiskovou zprávu, v níž o studii referenční laboratoře říká: „Předkládaný materiál s definitivní platností vyvrací jakékoliv dosavadní spekulace o údajné zdravotní závadnosti radiolokátoru stanice EBR a završuje tím tuto diskusi.“ Vláda dosud žádnou oponentní studii vypracovat nenechala, takže stále platí slova ředitele brněnského ústavu radioelektroniky Zbyňka Raidy, která pronesl už v listopadu v Českém rozhlasu: „Vyčítám státní správě, že tuto zprávu nenechala vypracovat několik nezávislých institucí. Pokud vláda rozděluje granty, tak chce na každý grant tři posudky domácí a tři posudky zahraniční. Zde se jedná o záležitost, která je mnohem důležitější než podpoření nějakého parciálního výzkumu, a na stole je jediná zpráva, na kterou nebyla udělána jediná oficiální oponentura.“
 |
|
| Akce Greenpeace na kótě 718 v Brdech. | |
| Foto: Greenpeace |
Nejen zdraví obyvatel, ale i případný vliv výstavby a provozu radaru na okolní přírodu se v uplynulých týdnech stal hojně diskutovaným environmentálním tématem. Už na začátku dubna vypracovali čtyři odborníci, kteří Brdy dobře znají, soukromé biologické posouzení oblasti, kde by měl být radar umístěn. „Nemá to nic společného s našimi pracovišti,“ řekl k tomu Ekolistu jeden z jeho autorů, biolog David Fischer. Posouzení se na začátku května stalo součástí otevřeného dopisu ministru životního prostředí, kterým chtěli přírodovědci, podpoření dalšími kolegy, upozornit na významnou biologickou hodnotu daného území. (Tento dopis Ekolist.cz zveřejnil jako dokument včetně dosud málo publikovaných příloh, viz Otevřený dopis přírodovědců ministru životního prostředí.)
Jak píší, na svahu přímo pod kótou probíhá osa nadregionálního biokoridoru a v bezprostředním okolí kóty se nacházejí dvě regionální biocentra (Padrťské rybníky a Okrouhlík), která byla navržena mezi evropská chráněná území Natura 2000. V místě taky leží pramenná oblast hned tří toků, které už na seznam Natury zařazeny byly – kvůli výskytu raka kamenáče. Na dotčeném, značně rozmanitém území přitom žije dalších víc než 50 zvláště chráněných druhů živočichů, od raka říčního, přes mihuli potoční, skokana ostronosého, zmiji obecnou, orla mořského, luňáka červeného a víc než deset druhů netopýrů, až po vydru a rysa. Podle botaniků jde zase o jednu z nejvýznamnějších lokalit s mokřadní a rašelinnou vegetací v českém vnitrozemí, přičemž z ochranářského hlediska jsou vysoce hodnotné i zdejší luční porosty a květnaté bučiny.
Autoři dopisu zdůrazňují, že kvůli naprosté nedostupnosti jakýchkoli důvěryhodných informací o tom, jak bude radar a základna vypadat, není možné jasně říct, jaký přesně budou dopad na přírodu mít. I tak ale považují za nutné upozornit na možné konflikty celého záměru s ochranou přírody. Už naprosté zničení desítek hektarů plochy potřebné pro výstavbu objektů je podle nich nepředstavitelné. Namísto ochrany by klíčová oblast Brd byla zlikvidována. Usmrceno by při tom bylo mnoho jedinců desítek chráněných druhů, jejich biotopy by zanikly. Odlesněním a zpevněním rozsáhlých ploch by pravděpodobně došlo ke změně vodního režimu, oplocením základny by pak byly přerušeny migrační trasy zvířat. Při provozu základny hrozí rovněž vysoké riziko ovlivění povrchových vod, a to jak znečištěním zmíněných toků s raky nebo Padrťských rybníků, tak odběrem velkého množství vody, což by zásadně změnilo zdejší vodní režim. Záření radaru bude mít podle autorů dopisu pravděpodobně škodlivé účinky i na živé organismy v okolí, zejména na netopýry a ptáky. Výstavba a provoz radaru by přitom ovlivnila zrovna území, které je dosud velmi málo využívané. Stejně jako odborníci z oboru radiolokace tak přírodovědci volají po zadání pořádné studie, která by objektivně posoudila rizika plynoucí z případné výstavby a provozu radaru. „Jinak by mohla být nenávratně zničena jedna z nejcennějších oblastí středních Čech,“ uzavírá David Fischer.
Co na výhrady přírodovědců říká vláda? Ministerstvo obrany má už několik měsíců k dispozici „Biologické hodnocení radarové stanice na kótě 718,8 ve Vojenském újezdu Brdy“, které zpracovala plzeňská firma GeoVision. Na jeho základě Jan Pejšek z oddělení tiskové služby MO serveru Aktuálně.cz v lednu 2008 řekl, že „případná stavba radarové stanice žádným významným způsobem nenaruší jednotlivé složky přírodního prostředí a ekosystémy v této oblasti.“ Ekolist ministerstvo obrany požádal, zda by mu tuto studii mohlo poskytnout. Nestalo se tak s vysvětlením, že studie slouží pro služební potřebu resortu obrany.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vidí situaci trochu komplikovaněji než MO. Podle Martina Bursíka je popis přírody, jak ho v dopise odborníci podali, kvalitní. „Mají velmi dobrá data a znalost území. Ostatně to není žádný div, protože jsou to vesměs kapacity ve svém oboru,“ přitakává Bursíkův ministerský mluvčí Jakub Kašpar a pokračuje: „Problém je, že nemají žádnou podrobnou znalost záměru. Řada podstatných dokumentů je zatím v režimu utajení, takže ty informace mít ani nemůžou. Celá věc je ještě ve velmi rané fázi, kdy zatím ani neznáme technické parametry potřebných doprovodných staveb apod. Závěry, které vědci v dopise vyvozují, jsou podle názoru a znalostí MŽP velmi nadsazené. Dopady té stavby na přírodu by rozhodně neměly být ani zdaleka tak negativní, jak vědci varují.“ Z Kašparova pohledu je problematické samotné umístění radaru, protože Brdy jsou díky dlouhodobé existenci vojenského prostoru přírodně cenným územím. „Jenomže pokud padne politické rozhodnutí, že tu radar protiraketové obrany bude, těžko si představit, že by byl jinde než v některém vojenském prostoru – a z hlediska ochrany přírody s sebou jakýkoli vojenský prostor nese úplně stejný problém jako Brdy.“
Ministerstvo proto za hlavní záruku pro českou přírodu považuje dohodnutý text smlouvy mezi ČR a USA. „Ve smlouvě je uvedeno, že projekt bude podléhat všem českým zákonům o životním prostředí, takže ho čeká například i tzv. naturové posouzení. Dokonce je to dohodnuto tak, že kdyby náhodou byl nějaký americký předpis přísnější než český zákon, bude se muset projekt posuzovat podle tohoto přísnějšího předpisu.“ Podle Jakuba Kašpara z MŽP sice celý záměr nějaká rizika pro přírodu a životní prostředí má, valná část z nich jsou ale „zcela standardní rizika související s jakoukoli jinou stavbou“, která by měla být řešena při posuzování vlivu celého projektu na životní prostředí (tzv. EIA).
Rovněž ministr Martin Bursík opakovaně uváděl, že všechny (i zdravotní) dopady případné výstavby a provozu radaru budou posouzeny podle zákona o EIA. V tomto předpisu je však v paragrafu 4 ustanovení, podle něhož vláda v případě plnění mezinárodních smluv může rozhodnout, že daný záměr nebude podle tohoto zákona posuzován. Využije ho kabinet? „Mohu vám garantovat za vládu, že my tuto výjimku v žádném případě neuplatníme a procedura hodnocení vlivu na životní prostředí řádně proběhne,“ slíbil v České televizi ministr životního prostředí Martin Bursík. On sám je přesvědčen, že by nejdřív mělo dojít k případnému politickému schválení radaru (tedy k ratifikaci mezinárodní smlouvy po projednání v parlamentu) a až pak by přišlo na řadu posuzování konkrétního projektu. Odpůrcům radaru se ale tenhle postup nelíbí. „EIA by měla proběhnout dřív, než bude smlouva mezi ČR a USA schválena parlamentem. Představa, že se zavážeme poskytnout prostor k vybudování základny a pak kvůli nesplnění zákona o EIA smlouvu zase vypovíme, mi připadá dost nereálná,“ říká například Jan Rovenský z Greenpeace. „Zatím to ale vypadá, že se nejdřív o něčem rozhodne a pak se teprve začne zjišťovat, co to vlastně způsobí.“
Dokument „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy“ byl v době přípravy tohoto článku ke stažení na serveru iDnes.cz.
Odkaz na posudek vedoucího Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně Zbyňka Raidy a jeho zástupce Jiřího Šebesty pro iniciativu Pro referendum byl v době zveřejnění tohoto článku ke stažení na Britských listech zde (1), zde (2) a zde (3).
Pořad 20 minut Martina Veselovského z 12. listopadu 2007, v němž vystoupil Zbyněk Raida, byl v době zveřejnění tohoto článku ke stažení na serveru Českého rozhlasu
Studie „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov“ byla v době zveřejnění tohoto textu ke stažení na serveru Ministerstva obrany ČR.
Analýza vládního materiálu „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov“ od Milana Hlobila byla v době zveřejnění tohoto článku ke stažení na serveru Greenpeace.
Otevřený dopis přírodovědců ministru životního prostředí a jeho přílohy (I, II, III) jsme zveřejnili jako dokument na Ekolist.cz.
reklama
