https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nadeji-moldavska-je-jeho-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nadějí Moldavska je jeho zemědělství

30.11.2015 02:00 (Ekolist.cz)
Moldavsko je zemí, kde se střetávají geopolitické zájmy Ruska a západu. Společnost je tak ideologicky rozdělena víceméně na dvě poloviny – někteří se bojí, aby je nepotkal stejný osud jako Ukrajinu.
Moldavsko je zemí, kde se střetávají geopolitické zájmy Ruska a západu. Společnost je tak ideologicky rozdělena víceméně na dvě poloviny – někteří se bojí, aby je nepotkal stejný osud jako Ukrajinu.
Co si má o Moldavsku myslet ten, který neměl možnost tuto zemi navštívit? V lepším případě si mnozí spojí Moldavsko s velmi chutným vínem. Častěji ale s pojmem „nejchudší stát Evropy“ a potřebou rozvojové pomoci ze strany USA či EU. Jak to tedy opravdu je?
 

Z prostředků České rozvojové agentury, určených na propagaci Evropského roku rozvoje, měli možnost do Moldavska vyjet studenti a pedagožky Katedry rozvojových studií Univerzity Palackého a pozorovat tak alespoň na chvíli situaci v zemi.

Průměrný plat v Moldavsku žalostně nízko

Moldavsko je zemí, kde se střetávají geopolitické zájmy Ruska a západu. Společnost je tak ideologicky rozdělena víceméně na dvě poloviny – někteří se bojí, aby je nepotkal stejný osud jako Ukrajinu. Průměrný plat v Moldavsku je v přepočtu 5100 Kč (dle zdrojů Moldavského statistického úřadu z roku 2014) a ani po přičtení častých úplatků nebo výdělků z aktivit v šedé a černé ekonomice není tato částka moc atraktivní. V důsledku špatné ekonomické situace a nízkého platového ohodnocení zemi od pádu SSSR až dodnes opustila asi jedna třetina obyvatel, kteří nyní ze zahraničí posílají domů svoje výdělky v podobě remitencí, ze kterých žije velká část těch, kteří v Moldavsku zůstali.

Politická nestabilita by mohla být dalším synonymem této země. Typické jsou časté změny vlády a protesty. Před několika měsíci se ze tří místních bank „ztratila“ 1 miliarda dolarů (tj. 1/4 státního rozpočtu). Ve výčtu takovýchto informací by se dalo samozřejmě pokračovat, vhodnější však bude popsat téma, které je možné považovat za velmi důležité pro tuto zemi i její budoucí rozvoj – zemědělství.

Průměrný plat v Moldavsku je v přepočtu 5100 Kč.
Průměrný plat v Moldavsku je v přepočtu 5100 Kč.
Foto | [ john ] / Flickr

Potřeba reformy klíčového sektoru moldavské ekonomiky

Díky příznivému klimatu a úrodné černozemi je zemědělství až dodnes klíčovým sektorem moldavské ekonomiky – tvoří okolo 14 % HDP. Zemědělská půda zde zabírá 76.6 % rozlohy země a dvě třetiny obyvatelstva žijí v rurálních oblastech. Jejich živobytí tak závisí do značné míry na zemědělských aktivitách, to dokazuje i fakt, že asi 60 % zemědělské produkce pochází od drobných zemědělců. Typickými produkty jsou ořechy, víno, slunečnice, med, pšenice, kukuřice, tabák a hovězí maso. Nicméně zemědělský sektor je neustále ohrožován několika problémy.

Nejpalčivějšími environmentálními problémy je degradace půdy, voda znečištěná agrochemikáliemi, nárůst výskytu škůdců a nemocí. Dalšími problémy, se kterými se zemědělci potýkají, je jejich špatný přístup na evropské a světové trhy, nedostatek skladovacích kapacit a nových technologií, omezený přístup k úvěrům a nízké investice. Je nutné zemědělský sektor reformovat – Moldavsko by tak zlepšilo svojí ekonomickou situaci a směřovalo k trvale udržitelnému rozvoji.

Zvýšit zemědělskou konkurenceschopnost Moldavska

Dnes existuje několik iniciativ a donorů, kteří se snaží pomoci zajistit udržitelné a produktivní zemědělství v této zemi – opravdu důležité pro celou společnost. Velcí donoři v této oblasti podnikají několik významných aktivit.

Evropská unie vytvořila Evropský program sousedství pro zemědělství a rozvoj venkova (European Neighbourhood Program for Agriculture and Rural Development ENPARD) pro Moldavsko a Evropská investiční banka zapůjčila peníze na realizaci projektu „Ovocná zahrada Moldavska“. ENPARD i zmíněný projekt by společně měly působit tak, aby se zlepšila konkurenceschopnost, zmodernizoval se zemědělský sektor a zvýšil se životní standard obyvatel v rurálních oblastech. Je kladen důraz na to, aby do těchto procesů byla zahrnuta veřejná správa, občanská společnost, zemědělci, potravinářské firmy a další.

OSN skrze svůj Program pro životní prostředí podporuje moldavskou vládu v transformaci zemědělského sektoru. Zemědělství je také prioritním sektorem Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017. Rozvojová pomoc ČR v Moldavsku je zacílena právě především na životní prostředí a zemědělství (a také sociální rozvoj). Světová banka také investovala miliony eur do různých zemědělských projektů (např. projekty pro zemědělskou konkurenceschopnost Moldavska a podpora zemědělského úvěrů).

Hlavní třída v Kišiněvě během protivládních protestů v září 2015 vyvolaných „ztrátou“ 1 miliardy dolarů z místních bank.
Hlavní třída v Kišiněvě během protivládních protestů v září 2015 vyvolaných „ztrátou“ 1 miliardy dolarů z místních bank.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zuzana Břehová

Důležitá poradenská síť v zemi

Světová banka a moldavská vláda před 15 lety podpořily neziskovou organizaci ACSA, aby poskytovala zemědělské poradenské služby. Během terénní exkurze skupinky z Univerzity Palackého v Moldavsku se s českými studenty setkal pan Eugen Revenco (ředitel této organizace) a představil široké spektrum aktivit, které v současnosti organizace dělá. V zemi dnes existuje síť 35 poradenských center (nezávislých organizací), která zaměstnávají přes 420 konzultantů. Ti organizují vzdělávací semináře, kterých je ročně uspořádáno na 4000 a na kterých jsou představovány např. nové odrůdy, postupy, vypořádání se škůdci a nemocemi, situace na trhu, legislativa, dotace. Konzultanti také přímo v terénu představují nové technologie, materiály a zemědělské postupy a vytváří různé vzdělávací materiály. Odhaduje se, že přístup k těmto poradenským a informačních službám má asi 60 % venkovského obyvatelstva.

ACSA je dnes podporována mnoha zahraničními donory a má několik zahraničních partnerů, se kterými implementují společné projekty. Kromě vzdělávání zemědělců se věnují také řešení sporů o vlastnictví půdy, podpoře alternativních zdrojů energie, agroturistice a ochraně životního prostředí. ACSA je určitě největší místní organizací, poskytující takovouto podporu zemědělcům. Zajímavé je i to, že její ředitel téměř celý život prožil v době, kdy Moldavsko bylo součástí SSSR, a zemědělci pracovali na kolchozech. Po pádu SSSR a rozpadu kolchozů byl venkov ponechán bez jakéhokoliv zemědělského systému a zemědělci nevěděli dobře, jak se sami zorganizovat. Právě tento problém se rozhodl řešit Eugen Revenco a jeho tým. Je obdivuhodné, jak se tento pán, v pokročilém důchodovém věku a po desítkách letech zkušeností se sovětským přístupem, dokázal přizpůsobit a reagovat na změnu a zcela novou situaci...

Nejpalčivějšími environmentálními problémy je degradace půdy, voda znečištěná agrochemikáliemi, nárůst výskytu škůdců a nemocí.
Nejpalčivějšími environmentálními problémy je degradace půdy, voda znečištěná agrochemikáliemi, nárůst výskytu škůdců a nemocí.

Rostoucí rozsah půdy pro ekologické zemědělství

Organizace ACSA ani jmenovaní zahraniční donoři, samozřejmě, nejsou zdaleka jediní, kteří se snaží o zlepšení situace v zemědělském sektoru. Zemědělství má veliký potenciál přispět k pozitivnímu rozvoji Moldavska. A to jednak díky blízkosti evropskému trhu, příznivým klimatickým podmínkám a úrodné půdě, ale také iniciativám, které se snaží tento sektor zmodernizovat a zlepšit. Zmínění zahraniční donoři při svých aktivitách kladou velký důraz na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Například moldavská vláda za pomoci Programu OSN pro životní prostředí a Evropské komise velmi podporuje ekologické zemědělství. Rozsah půdy využívané pro ekologické zemědělství vzrostl od roku 2005 více než 35 x a tvoří 30 % všech exportovaných zemědělských produktů.

Další reformy, zaměřené na šetrné zemědělství a zvýšení jeho produkce a kvality, jsou popsány v mnoha národních i dalších strategiích, je ale důležité, aby byly implementovány a nezůstaly pouze na papíře. Klíčové je samozřejmě i vzdělávání – nejen zemědělců, ale i široké veřejnosti o ochraně životního prostředí a významu udržitelného zemědělství. Rozvoj zemědělské vědy a produkce má totiž obrovský potenciál zvýšit výnosy drobných zemědělců a vysvobodit je tak z chudoby…


reklama

 
Kateřina Kulichová
Autorka je studentkou mezinárodních rozvojových studií na PřF v Olomouci.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist