https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-je-msice-broskvonova-tak-obavanym-skudcem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč je mšice broskvoňová tak obávaným škůdcem?

23.2.2017 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mšice škodí sáním, mnohem závažnější je však přenos rostlinných virů.
Mšice škodí sáním, mnohem závažnější je však přenos rostlinných virů.
Britští vědci ve spolupráci s vědci z Evropy a USA zjistili, proč je mšice broskvoňová (Myzus persicae) jedním z nejvíce kalamitních škůdců, který napadá velké množství důležitých kulturních plodin. Jejich výzkum je důležitý pro průmysl a výzkumné programy na podporu hubení škůdců a také pro podporu globální bezpečnosti plodin.
 

Na rozdíl od většiny ostatních škůdců, kteří jsou přizpůsobeni životu na určitém úzkém okruhu blízce příbuzných rostlin, může mšice broskvoňová kolonizovat až 400 rostlinných druhů. Postupem času u ní také vznikla rezistence na více než 70 rozdílných pesticidů. Mšice proto spolu s neustále se měnícím klimatem přispívá ke ztrátám na výnosech plodin a působí velké škody.

Mšice škodí sáním, mnohem závažnější je však přenos rostlinných virů. Mšice broskvoňová přenáší více než 100 různých rostlinných virů. Saje šťávy jak kulturních rostlin, kterými jsou například řepka olejka, cukrová řepa, rajčata a lilek brambor, tak plevelných druhů, které mohou sloužit jako zdroje virů. Rostlinné viry přenášené mšicí působí řadu chorob. Mšice šíří například virus svinutky brambor nebo virus žloutenky vodnice. Pokud není virus žloutenky vodnice pod kontrolou, může snížit výnosy až o 30 %.

Zimu tráví mšice broskvoňová na hostitelských rostlinách, kterými jsou slivoně. V létě kolonizuje širokou škálu druhů zeleniny.

Obecně platí, že hmyzí škůdci, kteří žijí pouze na určitých druzích rostlin, jsou k tomuto životu dobře geneticky přizpůsobeni. Jinak tomu je u mšice, která se dokáže velmi pružně přizpůsobovat rostlinným hostitelům i prostředí, kde se nachází.

Vědci sledovali mšice na třech odlišných druzích rostlin. Zdá se, že mšice má v rámci genomu geny, které mohou být, po dvou dnech po přenesení na nový rostlinný druh, zodpovědné za úspěšnou adaptaci mšice.

David Swarbreck, vědec z Earlham Institutu, to okomentoval slovy: "Naše studie má za cíl objasnit otázku, proč mšice dokáže žít na široké škále hostitelů."

Mšice vytváří geneticky identické jedince. Díky tomu mohli vědci srovnávat jednotlivé mšice a zjistit, které geny jsou aktivnější než jiné, v závislosti na hostitelském rostlinném druhu, na němž se mšice nachází.

"Geny se po přechodu na nový rostlinný druh rychle přizpůsobí. Negativní je také fakt, že mšice se může vyvíjet z neoplozených vajec. Ke vzniku velkého množství potomstva úspěšně postačí jediná mšice, " dodává Yazhou Chen z John Innes Centre.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist