Stavba plavebního stupně v Děčína by mohla začít v roce 2022
Zpomalení příprav stavby plavebního stupně, o němž se jedná už 20 let, souvisí i s tím, že se už potřetí zpracovávají podklady k vyhodnocení dopadů na životní prostředí (proces EIA), tentokrát kvůli zařazení labského údolí do soustavy chráněných území Natura 2000.
Fojtů věří, že se proces EIA podaří úspěšně uzavřít do konce letošního roku. Česká strana v něm podle něj zapracovala v zásadě všechny připomínky Saska, které opakovaně vyjadřovalo pochybnosti a obavy z toho, že by stavba mohla mít negativní dopady na životní prostředí.
"S realizací počítáme někdy v letech 2022 až 2025, v roce 2025 dokončení," řekl Fojtů. "Náklady na samotný jez bez elektrárny by měly být někde kolem čtyř nebo 4,5 miliardy korun, včetně elektrárny kolem šesti miliard," dodal.
Ředitelství vodních cest České republiky přitom vychází z toho, že se náklady na stavbu i další úpravy vodní cesty až do Pardubic vrátí během 13 let.
Stavba jezu má zvednout hladinu řeky a umožnit v ní 345 dní v roce provozovat ekonomicky udržitelnou nákladní lodní dopravu. Nyní bez jezu se daří rentabilního ponoru 140 centimetrů dosahovat v průměru 184 dní v roce.
České a německé ekologické organizace ale tvrdí, že jediný plavební stupeň nemůže zajistit celoroční splavnost řeky v situaci, kdy se kvůli suchu zvyšuje počet dní, během kterých není možné po řece plout.
Budoucnost spojnice Česka a přístavu v Hamburku se řeší i na německé straně hranice, kde byl nedávno schválen Celkový koncept Labe. Jeho cílem je zajistit ekonomicky efektivní využití řeky při zachování ochrany přírody.
Podle ekologické organizace Arnika by stavba plavebního stupně u Děčína znamenala likvidaci ojedinělých přírodních společenstev a rozsáhlé poškození mnoha dalších přírodních fenoménů včetně celoevropsky chráněných druhů. Zatímco politici ji prosazují a autor záměru, Ředitelství vodních cest, o stavbě tvrdí, že bude přírodě prospěšná, biologové a ochránci přírody s tím nesouhlasí. „Plavební stupeň má významně negativní vlivy na Naturu 2000, konkrétně na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí i v nové optimalizované variantě, která obsahuje takzvaná revitalizační opatření," upozorňuje bioložka Eva Chvojková, která se několik let podílela na biologických výzkumech v údolí Labe. Více informací o negativních dopadech na životní prostředí najdete zde.
reklama
