Jiří Krejčík: Po 111 dnech hladovky zemřel Guru Dás Agravál, bojovník proti znečištění řeky Gangy
Někdejší profesor na Indickém technologickém institutu v Kánpuru a pozdější člen indického Ústředního výboru pro kontrolu znečištění na sebe poprvé upozornil v červnu 2008, kdy vyhlásil svou první časově neomezenou hladovku. Jejím cílem bylo zachování přirozeného toku řeky Bhágírathí mezi městy Uttarkáší a Gangótrí a bývalý pedagog tím znovu pomohl dostat do popředí zájmu téma stavby přehrad a tunelů na horním toku Gangy. Další protesty formou hladovek následovaly v letech 2009 a 2010 a vedly k tomu, že na řece byly zastaveny tři už rozestavěné projekty vodních elektráren. Indická vláda dokonce v roce 2009 založila pod ministerstvem životního prostředí zvláštní úřad, který se věnuje pouze problematice toku řeky Gangy.
Muž, který sám sebe označoval nejen za ekologa, ale především za oddaného hinduistu, sice díky své osobní odvaze získal širokou podporu napříč celým spektrem indických environmentalistů, některé jeho názory však byly poněkud kontroverzní. Důvodem jeho protestů proti vodním dílům na Ganze nikdy nebyla ani tak jejich ekologická zátěž či ekonomická prodělečnost, ale především důvody náboženské: zásah do proudu posvátné řeky by znamenal její rituální znečištění.
Postupně také přestal používat své jméno, v červnu 2011 přijal sannjás a začal na veřejnosti vystupovat jako svámí Gján Svarúp Sánand. Z předního vědce a uznávaného odborníka na vodní znečištění se tak stal především náboženským aktivistou. Řeka Ganga, která je v indické tradici chápána také jako hinduistické božstvo a její vodě se připisují zázračné vlastnosti, podle něj vyžadovala zvláštní zacházení, při němž by se mělo dbát především na argumenty založené na víře, kultuře a pocitech. Vědecké poznání naopak považoval za součást modernistického myšlení, které v důsledku ohrožuje celou starobylou indickou kulturu i přírodu.
Díky svému důrazu na tradice a asketickému způsobu života sice G. D. Agravál získal širokou podporu mezi prostými vesničany v severní Indii, kteří byli a jsou stavbami vodních elektráren nejvíce zasaženi, zároveň však přilákal zájem nábožensky konzervativních a krajně pravicových hnutí, jenž se snaží spojení hinduismu a ekologie využít k politickým cílům, byť (zatím) neúspěšně. S kondolencemi ostatně brzy přispěchal na svém twitteru také indický premiér Naréndra Módí. Ironií osudu je, že hladovějící svámí napsal ministerskému předsedovi během letošního roku hned tři dopisy, na něž se mu však nedostalo odpovědi.
G. D. Agravál se stal již druhým hinduistickým asketou, který zemřel během hladovky proti devastaci řeky Gangy. Svámí Nigamánanda Sarasvatí, který protestoval proti ilegální těžbě písku z říčního dna v okolí Haridváru, zemřel po 114 dnech půstu na následky dehydratace 13. června 2011 bez většího zájmu indických médií. Navzdory osobním obětem obou mužů a slibům indické vlády veškeré programy na vyčištění Gangy zatím selhávají.
reklama
