https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/paveln-poc-hodnotu-opylovacu-pro-cely-ekosystem-nelze-vycislit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Poc: Hodnotu opylovačů pro celý ekosystém nelze vyčíslit

4.12.2018
Licence | Volné dílo (public domain)
Přínos včel zahrnuje vedle opylování a produkce medu i výrobu včelího vosku, propolisu, mateří kašičky a dalších včelařských výrobků. Včelařství je nedílnou součástí evropského zemědělství, zdravotní péče, kosmetického i potravinářského průmyslu. Roční ekonomický přínos včelařství bývá ohodnocován na 14,2 mld. eur. Celkově je hodnota všech služeb, které nám opylovači poskytují vyčíslena asi na 131 mld. eur. Podle vědeckých výzkumů je na opylovačích závislá asi ¾ světově nejdůležitějších plodin, což odpovídá 35 % celkové váhy všech vyprodukovaných potravin. Jejich vymizení by tak nezpůsobilo okamžitou potravinovou krizi, významně by ale změnilo kvalitu a pestrost naší stravy.
 

Evropské včelařství je v důsledku špatného zdraví včel, který lze pozorovat na poklesu vyprodukovaného medu, v ohrožení. Evropští včelaři navíc těžce obstávají konkurenci ze třetích zemí, jejichž med je až dvakrát levnější. Nejvíce medu k nám přichází z Číny, kde i přes celosvětový úbytek včel došlo v letech 2000-2014 k nárůstu produkce o 88 %. Počet úlů se ale zvýšil o pouhých 21 %.

Asi v pětině případů laboratorní rozbory vzorků odebraných na vnějších hranicích odhalí med, který nesplňuje požadované evropské standardy. Dalším problémem je míchání medu obchodníky v rámci EU. Paděláním však nedochází pouze k ekonomickým ztrátám poctivých výrobců a klamání spotřebitelů, ale i k ohrožení veřejného zdraví. Státní potravinářská kontrola v minulosti v medu nalezla řadu kontaminantů, které jsou v Evropské unii zakázány. Jednalo se například o vysoce riziková antibiotika chloramfenikol a nitrofurany, ale i pyl z geneticky modifikovaných rostlin. Zahraniční podniky tento problém bohužel nevyřešily dodržováním evropských pravidel, ale používáním pryskyřičných filtrů, které med nezbaví jen nebezpečných látek, ale i veškerých biologicky hodnotných látek.

Význam opylovačů v přírodě ale nespočívá pouze v potravinovém řetězci člověka. Mezi opylovači a rostlinami se za posledních 100 milionů let vytvořila taková symbióza, že přispívají přežití stovek tisíců druhů rostlin. S jejich vyhynutím by zmizelo asi 80 % kvetoucích a jiných kultivovaných druhů rostlin, což by mělo dopad na živočichy, pro které jsou potravou či úkrytem. Dá se říci, že na opylovačích závisí celá biologická rozmanitost. Jejich přínos pro celý ekosystém proto vyčíslit nelze.

Význam opylovačů v přírodě ale nespočívá pouze v  potravinovém řetězci člověka.
Význam opylovačů v přírodě ale nespočívá pouze v potravinovém řetězci člověka.

Lidská aktivita opylovačům spíše škodí

Mezi člověkem a opylovači bohužel ono harmonické soužití nevzniklo, lidská aktivita jim spíše škodí. V Evropě v současnosti pozorujeme vyšší úmrtnost včel a jiných přírodních opylovačů. Vedle klimatických změn, dopadů invazivních nepůvodních druhů či degenerace přírodních stanovišť má úhyn kolonií opylovačů na svědomí i řada pesticidů používaných v zemědělství, které zhoršují zdraví včel. Ty se pak stávají náchylnější k patogenům a parazitům. Evropská unie proto v roce 2013 zakázala používání třech látek ze skupiny neonikotinoidů na kvetoucích plodinách. Skoro polovina členských států ale tento zákaz obcházela využíváním nouzového povolení, které existuje pro případ vážného ohrožení zemědělské produkce.

Včely jsou díky své schopnosti opylovat květenu kilometry daleko indikátorem znečištění pesticidy a kvality životního prostředí obecně. Při testování světové produkce medu bylo neonikotinoidy kontaminováno 75 % vzorků. Polovina z nich obsahovala celý koktejl chemických látek. Od konce roku 2018 by měl sice platit „plošný“ zákaz neonikotinoidů, mezera je ale v tom, že se nebude vztahovat na skleníky. Navíc stále používáme množství jiných pesticidů, které mají prokazatelně devastující účinky pro opylovače. Za zmínku stojí také Sulfoxaflor či Chlorpyrifos. Platná legislativa týkající se uvádění pesticidů na unijní trh (nařízení č. 1107/2009) přitom jasně říká, že schváleny mohou být pouze ty látky, které nevyvolávají akutní či chronické účinky u včel a včelích larev, nebo významně neovlivňují včelí chování.

V minulosti jsme mohli pozorovat různé snahy nahradit opylovače technologiemi, což se ale ukázalo jako drahé a neefektivní. Ve sklenících se na místo včel používají například i čmeláci, což však nelze aplikovat v otevřeném prostředí. Místo hledání alternativ v podobě opylovacích dronů bychom se měli zaměřit na to, jak opylovače ochránit.

Opylovači jsou stejně jako my vystaveni kumulativnímu působení různých chemických látek, které zhoršují jejich schopnost adaptace na stresové faktory, jako jsou změny jejich přirozeného prostředí. Nejvíce jím proto pomůžeme transformací našeho klasického zemědělského modelu v ekologické zemědělství. Jako jakýsi mezistupeň slouží tzv. integrovaná ochrana rostlin, jejímž cílem je hledání přirozenějších alternativ ochrany rostlin. I samotný chov však musí být ohleduplný k zdraví opylovačů. Včelaři například mnohdy ošetřují včelařské plásty akaricidy sloužícími k hubení parazita kleštíka včelího. Ty však mohou vést k otravě včel. Nemluvě o tom, že se jedná o další syntetickou látku, jejíž rezidua se dostávají do včelích produktů.

Opylovači ke svému přežití potřebují zemědělskou půdu, vodu a plochy s rozmanitou květenou, která je jejich potravou. Monokulturní hospodaření jejich krmné plochy snižují. Domnívám se, že jediné řešení spočívá v ochraně životního prostředí a zdraví opylovačů.

Současná a budoucí evropská pomoc včelařům není dostačující

Evropská unie každoročně včelařům vyhrazuje část rozpočtu v rámci Společné zemědělské politiky. Tu pak doplňují finance na národní úrovni. Zatímco v současnosti unijní roční příspěvek českým včelařům tvoří zhruba 39 milionů korun, od roku 2021 by se mohl zvýšit až na 54 milionů korun. To nám alespoň indikuje návrh Komise na novou Společnou zemědělskou politiku 2021-2027.

Osobně pokládám zvýšení za pozitivní zprávu. Nesmíme nicméně zapomínat na skutečnost, že ačkoliv počet včelstev v Unii po roce 2004 a 2016 z důvodu rozšíření vzrostl o téměř polovinu, finanční pomoc o pouhých 12 procent. Návrh navýšit příspěvky pro evropské včelaře je tedy dobrý, ale částka to pořád není adekvátní.

Čeští včelaři dlouhodobě upozorňují na potřebu modernizovat své včelařské zázemí.
Čeští včelaři dlouhodobě upozorňují na potřebu modernizovat své včelařské zázemí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | BeeHousing

Čeští včelaři dlouhodobě upozorňují na potřebu modernizovat své včelařské zázemí, bojovat proti infekční varroáze, omlazovat svou základnu či nutnost zachovávat kvalitní chov včel. V tomto kontextu je dobré vědět, že právě nákup technických zařízení, plošná ošetření, chov včelích matek či třeba vzdělávací aktivity, pořád figurují v seznamu intervencí plánovaných na další roky.

Pesticidy a nedostatek vědeckých údajů

Významně by ochraně včel a tudíž i včelařům z dlouhodobého hlediska mohl pomoci projekt, který jsem navrhl v průběhu současného mandátu, a k jehož spuštění dojde každou chvíli. Jedná se o velmi specifickou iniciativu, která řeší akutní problém nedostatku vědeckých údajů na evropské úrovni.

Pravděpodobně všichni včelaři jsou si vědomi toho, že některé účinné látky obsažené v pesticidech mohou mít pro včely fatální účinky. Co momentálně chybí, jsou ucelenější evropská data o zdrojích kontaminace a také uznatelný nástroj či systém monitorování.

Tímto pilotním projektem plánujeme s pomocí včelařů takový neinvazivní systém uvést do života a zjistit kupříkladu, jak si evropské země stojí při provádění předpisů týkající se aplikace pesticidů, jaká je účinnost jejich zemědělsko-environmentálních a ekologických opatření a jiné. Je to jednoduše řečeno malý technický dílek z velké skládačky, která nám ale v závěru podá ucelený obraz.


reklama

 
foto - Poc Pavel
Pavel Poc
Autor, vzděláním biolog, je poslancem Evropského parlamentu za ČSSD.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Škrdla

4.12.2018 22:27
Roční unijní prostředek pro podporu včelařství činí 39 miliónu.

Je to trochu nepoměr, vzhledem k tomu, že jenom Agrofert loni získal na dotacích 2,1 miliardy Kč. Předpokládám, že velká část z nich byla použita na aplikaci pesticidů, které jsou jedním z limitujících faktorů pro včely.

Zdroj:
https://www.e15.cz/byznys/zemedelstvi/agrofert-loni-ziskal-vic-dotaci-nez-odvedl-na-dani-z-prijmu-1349290
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.12.2018 08:05
Byla to EU, která u nás zakázala účinný boj proti varoáze pomocí akaricidů. Do té doby jsme měli varoázu jen v pohraničí s Rakouskem a Německem, tedy státy ideologických vypatlanců, kteří tento nesmysl prosadili. No a teď nám roztoči s modrou ohvězdičkovanou vlajkou na zadcích likvidují včely.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2018 17:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Omyl. Jedním z nejpoužívanějších přípravků proti varoáze v ČR je Varidol s účinnou látkou amitraz, patřící mezi akaricidy. EU jej u nás nezakázala.
Problém s varoázou tady byl ještě před vstupem do EU. Můžu to potvrdit i se své osobní zkušenosti.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

6.12.2018 18:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Co to tu šíříte za dezinformace? Jaký prostředek na tlumení varroózy u nás EU zakázala? Nepletete si to náhodou s antibiotiky? Jaké prostředky na tlumení varroózy vyrábí VÚV Dol se dá vlemi lehce nalést:
http://www.beedol.cz/leceni/leky/
To že se účinná látka např. u Gabonů obměňuje není kvůli zákazům EU ale kvůli tomu, že např na τ-fluvalinát vznikla rezistence a již tento prostředek není účinný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.12.2018 09:53
@Jan Škrdla, Miloš Vondruška
Nejsem včelař, ale po zahájení "harmonizace s EU" zde byl nastolen zákaz do té doby používaných prostředků proti varoáze, a od té doby se tato parazitóza začala u nás šířit od bývalé železné opony do vnitrozemí. Nebyl to jediný průšvih ve veterinární oblasti. EU nám např. zakázala očkování prasat proti moru a jiná preventivní opatření. Nyní se o ni opírají bojovníci proti očkování u dětí.
Jako preventista tudíž EU nemusím.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

7.12.2018 15:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Prosím a můžete mi říci jméno toho přípravku, který byl účinný a byl zakázán? Vážně o ničem takovém nevím a jak vidíte výše portfolio prostředků na tlumení varroózy, které vyrábí VŮV Dol je léta neměnné a naopak přibyly zahraniční prostředky a preparáty. Tedy opak je pravdou, včelař může dnes kombinovat mezi zootechnickými možnostmi (vyřezávání plodu, klíckování matky atd.), organickými kyselinami (kyselina mravenčí, šťavelová, thymol atd.) a pak tvrdou chemií (pesticidy), které zde zmiňujete Vy. Vzhledem k tomu, že na ty pesticidy si za těch 30 let co je lejeme do úlů ve velkém roztoč vytvořil rezistenci, tak opravdu není špatné zkusit i něco jiného.
Problém s kleštíkem včelím (Varroa destructor) zde máme více jak 30 let a jeho rozšíření nahrávají spíše klimatické podmínky a převčelení, než nedostatek prostředků na jeho tlumení. Naopak prostředky na tlumení VD jsou dotovány a jejich spotřeba neodpovídá počtu včel v ČR (mimo jiné i proto, že někteří podnikavci s dotovanými prostředky kšeftují přes hranice). Další problém je těžké převčelení ČR, kdy v některých oblastech máme až 50 včelstev na km2, což je naprosto šílené. Včelstva tak nemají potvavu, vykrádají se a šíří se mezi nimi nemoci a parzité.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.12.2018 17:24 Reaguje na Miloš Vondruška
Sám bych to nenapsal lépe.
Jen bych dodal, že snůškové podmínky také nejsou optimální.
Rozhodně by mohlo být více časně kvetoucích rostlin, sloužících k podněcování včelstev po zimě.
Pak na přelomu dubna a květně rozkvete na většině území řepka, která by uživila více než těch 50 včelstev na km2. Na jedné straně se jedná o hlavní zdroj snůšky, na straně druhé je to plodina, u které se používá snad nejvíce chemie. I když se to na první pohled nepozná, rozhodně to včelám nepřidá.
Po 2-4 týdnech, kdy odkvete pak nastane doba "hladu".
Pak někde rozkvetou akáty, tam kde nejsou tak až lípy. Po jejich odkvětu je opět nedostatek snůšky. Kvetoucí plevele jsou zničeny herbicidy a trávníky se intenzivně sečou, tak tam toho moc nekvete.
Odpovědět
mr

8.12.2018 22:27 Reaguje na Jan Škrdla
Tak jsme převčelení ... Lépe byste to nenapsal. Hmm ... To je teda poznatek.
Tak třeba letos (ale už i loni) - u souseda meruňka a stará třešeň = neviděli jsme se sousedem jedinou včelu. Stejně i naše stará hruška NULA. V předchozích letech vždy stromy obsypány a bzučely už na dálku. Je ale zajímavé, že ovoce je tam každoročně přehršel. Do podzimu tam mívám schválně kvůli hmyzu jetel zvrhlý, sedmikrásky, pár divizen, nějaký bodlák atd. A včely bych letos spočítal na prstech jedné ruky. Letos jsem už s obtížemi tento "nepořádek" obhajoval před ženou, když kdejaká návštěva se ptala, proč tam nechávám ten "bo.del".
Odpovědět

Jan Škrdla

8.12.2018 23:19 Reaguje na
Průměrný počet včelstev na km2 je kolem 7. Je to více než ve většině evropských zemích. Převčelení je lokální problém (těch 50 včelstev na km2 už je extrém). Na druhou stranu můžou být oblasti, které mají včel nedostatek. viz mapy:
http://vcelky.cz/clanky/2016-hustota-zavceleni-ceske-republiky.htm

Neznám situaci ve vaší obci (městě), podobné problémy nemám. Na zahradě má 4 včelstva a 100 m vzdušnou čarou má stanoviště další včelař.
Letošní rok se vyznačoval krátkým jarem a(jestli se to tak dá nazvat, skoro to vypadalo jako by počasí skočilo ze zimy do léta) a včelky se po zimě nestačily dostat do síly.
Jinak trávník pěstuji také včelám i jinému hmyzu, tak aby na něm něco kvetlo. Jsem rád, že jsou ještě takoví, co jej nesečou na pažit.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

14.12.2018 14:35 Reaguje na
Ono je to složitější, např. meruňka kvete brzy zjara a většinou jsou teploty pod 15 C a teplomilná včela medonosná je ještě v úlu. Něco o tom je napsáno zde:
http://www.vcelarivpraze.cz/aktualita/#23032016
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.12.2018 09:34
@Miloš Vondruška
1. Nepamatuji si, co to bylo za konkrétní přípravek nebo skupinu přípravků. Nejsem včelař, chytil jsem to jen v souvislosti s kapricy a nesmysly z EU.
2. Převčelení rozhodně nepozoruji. Naopak, letos jsem byl nucen mišpuli na zahradě opylovat štětečkem, protože jinak bychom z ní nic nesklidili.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

14.12.2018 14:49 Reaguje na Jan Šimůnek
1) takže se shodneme na tom, že žádný takový přípravek neexistuje. Děkuji za potvrzení. Příště si prosím ověřte skutečnosti, než začnete vypouštět takovéto fámy.
2) vaše dojmy naštěstí nejsou rohodující. Každý včelař je povinnen nahlásit své včelstva do databáze ČMSCH tedy statistiky zavčelení (resp. převčelení) jsou velmi podrobné. Mapy zavčelení najdete např. zde:
https://colosscz.webnode.cz/hustota-zavceleni/
Jen ještě jako perličku uvedu, že podobný projekt kdysi podporaval i ČSV, ale když viděli co z těch statistick vyšlo a že je to proti jejich politice neustálého brečení jak včel ubývá a jak je potřeba dalších dotací, tak Geoprtál stáhli. Byl k dispozici zde:
https://vcely.obce.gepro.cz/
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist