https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/bylo-jednou-jedno-more?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bylo jednou jedno moře

11.3.2023
Zdroj | Ekofilm
Název krátkého filmu Bylo jednou jedno moře by mohl vyvolat dojem, že jde o pohádku. I to, že film je animovaný, tomu nahrává. Je to ale spíš film katastrofický.
reklama

 
Film je reflexí toho, co v posledních desetiletích způsobilo vysychání Aralského moře. Prostřednictvím děje se divákům naskýtá pohled na důsledky lidské snahy plést se přírodě pod ruce.

Krátký film Bylo jednou jedno moře má svou vlastní vypravěčskou kvalitu, která zachovává prvky krátkého filmu a nesklouzává k vysvětlování nebo věcnému podávání příčin a následků. Zároveň prostřednictvím zobrazených scén a rozhovorů vyvolává v divákovi řadu emocí, zejména těch nepříjemných.

Svým způsobem jde o katastrofický film, ale zároveň si můžeme vybrat, zda se zaměříme na poselství, které zanechává, tedy na to, abychom podnikli kroky k ochraně životního prostředí a zabránili podobným ekologickým katastrofám, nebo na slepou uličku, do níž se obyvatelé Mujnaku postupně politickými rozhodnutími dostali.

Pozoruhodnou stránkou filmu je animace. Je zkrátka jiná, než na jakou jsme možná zvyklí, což nás může vyvést z určité komfortní zóny, znejistit nás, nebo naopak něčím zaujmout. Je provedena velmi minimalisticky, bez častého používání sytých barev, většinou v černé a bílé barvě, s použitím modré barvy symbolizující vodu, a dále obrysů osob a předmětů pomocí různě silných čar.

Animace místy přechází do umělecké formy, která zase může někomu skutečně vyhovovat, a tak se celých 16 minut sledování filmu stane i příjemným uměleckým zážitkem.

Režisérka Joanna Kozuch vytvořila film na základě své vlastní několikaleté cesty k Aralskému moři. Některé postavy potkala osobně, o některých jen slyšela z vyprávění lidí, které potkala.

Dokument otevírá emotivní pohled na jednu z největších ekologických katastrof v našich dějinách. A vybízí k zamyšlení, ať už nad osudem samotného Aralského moře a hrůz, které se mu v důsledku lidské činnosti staly, nebo o to, že pokud budeme v podobných činnostech pokračovat, zánik dalších jezer, moří a vod nemusí být tak daleko od nás v Asii, ale může být stále reálnější i v našem nejbližším okolí.

Pokud o situaci Aralského moře nic nevíte, něco se dozvíte. Pokud už něco víte, možná vás bude zajímat především jiný formát, se kterým jste se v souvislosti s katastrofou vysychání Aralského moře možná neměli možnost setkat. Světlana, Gulšat, kapitán a Sergej. Příběhy obyvatel, kteří vzpomínají na minulost, kdy Aralské moře zářilo vodou, a touží po tom, aby se opět naplnilo, ve vás budou doznívat ještě dlouho po skončení filmu.

Za svou jedinečnost získal film ocenění na festivalu Ekofilm 2022 a slovenskou cenu za nejlepší animovaný film Slunce v sieti.


reklama

foto - Tomanková Kristína
Kristína Tomanková
Autorka je studentkou Katedry environmentálních studií FSS MU v Brně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

11.3.2023 19:25
Máme tu problém očividne spôsobený ľuďmi. Ak by sa venoval zlomok financií použitých v boji proti CO2 na záchranu Aralského jazera, tak už dávno majú krajiny okolo Amudarje a Syrdarje k dispozícii moderné zavlažovacie systémy. Taktiež už mohol byť dávno vykopané kanále z riek Volga a Ob.(pomocou bagrov a strojov poháňaných naftou) Aralské more mohlo byť zachránené. Namiesto toho ideme zachytávať uhlík zo vzduchu a ukladať ho nevedno kam, podporujeme elektromobily zakazujeme spaľovacie motory a vymýšľame emisné normy čo nedokážu splniť ani elektromobily, zakazujeme spaľovanie uhlia, budujeme fotovoltaické elektrárne a uhlíkovo neutrálnu spoločnosť.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2023 08:41
Zajimal by mne vecny popis, jak to tam ted v povodi Amu Darje a Syr Darje vypada. Tahle "ekologicka katastrofa" byla logickym dusledkem rozporu mezi omezenou vodnosti rek tekoucich z vysokych, misty i silne zalednenych hor stredni Asie a silne rostoucim poctem obyvatelstva vyzadujiciho cim dal vetsi mnozstvi vody na zavlazovani, hlavne tedy asi plantazi bavlniku.
Bolsevik to sice jakoby zpusobil ale ani v dobe po nem zadny navrat Aralskeho more samozrejme uz nikdy nebude. Z ekonomickych duvodu, te vody
je proste vic potreba na zavlazovani nez ji nechat neuzitecne vysychat
v jezeru uprostred pousti a polopousti
Neco se tam ale prece jen podarilo zachranit. Syr Darja sice prakticky vyschla ale zbytku jejich vod se podarilo vyuzit v severnim Aralu, hrazi oddelenem od vyschleho zbytku jezera. Snad tam zacal lokalne prosperovat
i rybolov byt samozrejme v mnohem mensim meritku nez driv. Zajinala by mne
vodni bilance Amu Darje poslednich let a jak fluktuuji, v zavislosti na promennych srazkovych uhrnech ruznych let, zbytky toho byvaleho "more" pod zminenou hrazi Severniho Aralu

Na plany obracet toky rek ze severu se tez pamatuji, bylo by to asi strasne drahe. Realistictejsi by to nejspis bylo pres Volhu a pak kanalem mirne nahoru do Aralu. Ze zapadni Sibire - z tech jejich partii kde uz tecou poradne reky a neni tam jen malovodna step - je to prece strasne daleko
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2023 08:46 Reaguje na Miloš Zahradník
Zajimalo by mne taky, jak vypadas ekologie v ruznych tech jezerech
v poustio co jsou napajene odpadni vodou zavlazovacich kanalu. Asi je to tedy plne pesticidu a dalsiho svinstva. A zlepseni efektivity zavlazovani asi nepomuze. Usporenou vodu daji spis na dalsi rozsireni zemedelske produkce pro exponencialne rostouci pocet obyvetel toho regionu nez to poustet do solne pouste, ktera je zbytkem davneho jzera
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2023 08:54 Reaguje na Miloš Zahradník
Ale souhlas s tim ze tohle nikoho nezajima. Radeji vrhat nekonecne velke penize do nesmyslu gryndylu jako je bateriova energetika a "komunitni" "sdilena" vyroba v decentralizovanych, nespolehlivych minizdrojich elektriny typu solarnich panelu, vetrniku apod. jejichz hlavni efekt je znetvorena krajina a zniceni globalni konkurenceschopnosti ekonomiky na takovychto zdrojich zalozene
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

12.3.2023 19:02 Reaguje na Miloš Zahradník
Ak by sa použili závlahové systémy z Izraela a prestala sa pestovať bavlna, tak by sa voda do riek mohla vrátiť. Tie kanále by boli síce dlhé, ale technicky sú určite realizovateľné "Ešte v 60-tych rokoch 20. storočia bol vytvorený veľký plán na záchranu celého Aralského jazera, avšak v roku 1986 sa od neho upustilo. Pred pár rokmi si naň znovu spomenuli a plánuje sa jeho realizácia. Ide o vybudovanie dvoch kanálov privádzajúcich do Aralského jazera vodu z dvoch veľkých ruských riek, ktorým by takýto úbytok vody nemal uškodiť. Prvý kanál dlhý 800 km by spájal Volgu s Aralským jazerom a druhý, dlhý 2 500 km, by privádzal vodu z rieky Ob." http://stary.mladyvedec.sk/archiv/archiv-siesteho-cisla/133-aral.html
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2023 19:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Kdyz tak asi spis nejaky levostranny pritok Irtyse, ne? Ob je straslive daleko. A byly tyhle plany mineny nekdy vazne?
Vzpominam na diskusi o tomto v ruskem tisku za Gorbacova. Vedci tehda varovali ze ubytek vody v Obu odvedeny do Aralu
by prodlouzil rozmrzani Severniho ledoveho okeanu v dusledku mensiho pritoku letni teple vody Obem
A jako perlicku uvedu udaj z roku cca 1985 kdy u jezero bylo jen dvoutretinove ale jeho slanost byla porad mala. Rozsahle melciny s vysychajicimi "kaluzemi" vysychaly a vitr tu sul odnasel vetsinou mimo jezero. Ten hydrolog co osak tu knizku z ktere cituji si odmitaql uvedomit, ze tento stav casem skonci az jezero ztrati vic vody
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2023 19:44 Reaguje na Miloš Zahradník
Pardon za preklepy. Byla to knizka o hydrologii SSSR a prislusny vedec hajil stanovisko, ze se nic dramatickeho nedeje. Resp. chapal ze se s tim neda nic delat. S tim strachem ohledne nerozmrzani arktickeho okeanu to vypada dnes smesne ale takove "argumenty" opravdu padaly. Dnes to nebyva lepsi, je li rec o ekologiockych hrozbach... :)
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist