https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/jaderna-komedie?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaderná komedie

21.12.2022
Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Vytrvalí je triptych dokumentárních filmů vznikající v koprodukci s ČT, který se věnuje přetrvávajícím společenským problémům. První díl Pod povrchem vznikl v roce 2021 v režii Josefa Heřmánka a soutěžil na 48. Ročníku festivalu Ekofilm v kategorii středoevropských filmů. Problémem české společnosti je v jeho objektivu hlubinné úložiště jaderného odpadu a ambivalentní vztah české společnosti k jádru.
reklama

 
Česká nálada je složena ze dvou protichůdných stanovisek. Podporuje efektivní jadernou energetiku a věří její bezpečnosti, v porovnání s jinými evropskými národy obdivuhodně, a na druhou stranu zcela odděleně vnímá problém jaderného odpadu, jako ztělesněné zlo.

Dominantní linkou je v tomto dokumentu příběh Čertova hrádku, jedné z kandidátních lokalit pro vybudování úložiště. Obyvatelé se zde snaží odvrátit vybudování hlubinného úložiště. Divák je svědkem aktivistických snah, diskusí obyvatel se zástupci státu i monologů jednotlivých stran, které divákovi objasňují pozadí jejich pozice. V obraně místních Čertova hrádku zaznívají obavy různé povahy, které často nespojuje nic než odpor. Někomu vadí úložiště jako takové, jinému, že bude blízko jejich domova, dalšímu zase vadí pouze fakt, že bude hlubinné. Zásadním problémem je však komunikace státu a nedůvěra Čechů ve stát.

Film Pod povrchem je první dokumentární tvorbou režiséra Josefa Heřmánka, pokud pomineme vědeckou cooking show GurmetLab. Z jeho dosavadní tvorby však do Pod povrchem leccos prosakuje, a to například svérázný humor a hudba. Dramatická dechová hudba, která vyvolává pocit napínavé středověké pohádky, nebo klasická hudba, která je v konkrétní situaci spíše absurdní. Podobně pracoval režisér s hudbou například ve studentském filmu Ondřej Vetchý je Přemysl Otakar II. Právě tento efekt je jedním ze způsobů, jak je v Pod povrchem dotvářena absurdně vtipná atmosféra.

Dojem středověké pohádky relativně koresponduje s atmosférou nápadu obyvatel Čertova hrádku. Ti totiž přijali roli pekelníků a ve snímku můžeme sledovat demonstraci občanů proti úložišti v čertovském přestrojení. Nicméně ostré žestě jsou to první, co diváka praští se začátkem filmu a také co diváka odprovází na konci. Jsme tak nejprve trochu zmateni atmosférou hraných televizních pohádek nebo dramatického záběru z Toulavé kamery. Mezi těmito dvěma nepříjemnými momenty je však práce s hudbou a vtipem skvělá.

Příběh Čertova hrádku je v tomto snímku rámcem pro vysvětlení problematiky hlubinného úložiště vůbec. Záběry dění v obci jsou střídány grafickými vysvětlivkami s dobovou hudbou a záběry. Grafika vyobrazující putování jaderného odpadu do Sovětského svazu, střih na pilné sovětské inženýry, střih jaderný výbuch doprovázen medově pozitivní budovatelskou hudbou. Podobných vtipných sekvencí je dokument plný.

Trochu nesourodou vizuální hru ale dokonale spojuje komentář, jehož ironická intonace a zároveň medově pohádkové vyprávění prostupuje bez hranic celým filmem. Komentář je v tomto snímku mnohem více než jen charismatický hlas, který diváka drží přibližně v obraze. Hlas Otakara Brouska je místy hlasem soudruha budovatele, jindy dědečka z pohádky, nebo ironického skeptika, po celou dobu však vznešeně poetický. Pouze jeho intonace a artikulace divákovi při pohledu na budovu ministerstva vnitra vnukne náladu a téměř i názor. Suchá informace vysvětlující otázku řešení jaderného odpadu „V tomhle limbu bude čekat, dokud nepřijdeme na to, co s ním“ jen díky tónu a tempu řeči vyzní jako narážka upozorňující na absurditu věci.

Zvuková složka je tedy hybnou silou tohoto filmu. Vizuální složka zase vrací diváka trochu na zem. Všední pohledy na českou krajinu, zpěv ptáčků a žádné dramatické záběry z dronu vytváří domáckou atmosféru. Na takovém pozadí jsou natáčeny monology aktérů z obou názorových pólů. V dokumentu jsou promluvy před kamerou, kde aktéři vyjadřují svůj názor bez konfrontace s neviditelným a neslyšitelným dotazujícím za kamerou. Ty jsou střídány promluvami jejich opozice. Jindy jsme zase svědky emotivní debaty, která je od věci, nedostatečná nebo jsme dokonce svědky projevu emocí aktivismem, bez prostoru pro debatu. Jsme představeni atmosféře konfliktu, kde v monologu každá ze stran vystupuje krotká jako ovečka, avšak není schopna vstoupit do konstruktivní debaty s opozicí. Jako divák však vidíme potenciál jejich společné řeči, kdyby se skutečně vyslechly a nechaly slyšet obě strany navzájem.

Po většinu příběhu je stát postaven do pozice ignorantského povýšence a občan do pozice mučedníka, který není vyslyšen. Tento dojem se však obrací v momentě, kdy se občané Čertova hrádku namaskují jako čerti a s čertovskými pokřiky stávkují před úřadem. Při příchodu nového ředitele SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů), který se snaží navázat nový pozitivnější kontakt s občany a začít novou éru konstruktivní komunikace (která je nejsilnějším snem a zaklínadlem místních), není ze strany pekel příliš zájem naslouchat. Čerti mu skočí do řeči a tiskový mluvčí všech pekel přečte zprávu od samotného Lucifera, která není nic než emoce bez argumentů. Místní jsou tedy skutečně vytrvalí ve snaze zabránit budování a i přes záminku boje za komunikaci jen protlačují odpor. Tato scéna je jednou ze závěrečných a nechává nakonec pachuť bezmoci. Dokument není převratný zcela novým pohledem na věc, ale právě střízlivě ukazuje, že nemůžeme obvinit jen jednu stranu. Obě strany jsou někdy chudáci a obě jsou někdy ignoranti.

Dokument ukazuje českou jadernou náladu méně konvenčně, než mnohé televizní dokumenty nebo reportáže doposud. Humor je nástroj, kterým tento film může oslovit široké spektrum diváků. Zpochybňování a zesměšňování je tady nástrojem otevření náročného materiálu, na který má často veřejnost potřebu mít kladný nebo záporný názor. Snímek Vytrvalí: Pod povrchem nastavuje nový pohled, který není tak snadno polarizovatelný. Je však otázkou jestli poutavě vtipná až troufalá kombinace grafiky, dobového audiovizuálního nádechu a reality nevede ke zlehčení celého tématu.


reklama

foto - Hvižďová Julie
Julie Hvižďová
Autorka je studentkou Katedry environmentálních studií FSS MU v Brně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

22.12.2022 07:03
kdo by chtěl mít jaderné úložiště za vesnicí? ČR produkuje 100 tun jaderného odpadu ročně, který má být oddělen od přírody 150 tis let, což je naprosto nereálný předpoklad. Jaderné elektrárny se budou rozšiřovat a jaderného odpadu bude přibývat. Ekologové vymění CO2 a stále se snižující zplodiny z kouře a výfuk.plynů za nezničitelný jaderný odpad, který zde bude hrozbou nekonečnou dobu? Radioaktivitu větřík neodvane a nerozptýlí, jako u kouře z komína!
O jaderném úložišti (ani o výstavbě JE) nemůže rozhodovat starosta vesnice, musí to být pečlivé a uvážlivé rozhodnutí odborníků s nejvyšší odborností a nejvyšší zodpovědností, které všichni musíme respoektovat a podřídit se mu !!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.12.2022 07:17 Reaguje na Honza Honza
V tom odpadu je ještě 95!% energie
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.12.2022 12:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
O to je to horší! Žádný vyzářený zbytek!
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

28.12.2022 18:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je pravda, že pojmy "radioaktivní odpad" a "vyhořelé jaderné palivo" většina lidí ani nerozlišuje a přitom je to základem pochopení toho, o co v jaderné energetice jde.

Vyhořelé jaderné palivo ještě nemusí být radioaktivním odpadem. Na to se trochu zapomíná.

Je třeba psát další články a lidem trpělivě vysvětlovat souvislosti. Nejhorší je strach z neznalosti, ten nikomu neprospěje. Pokud se mají občané vyjadřovat, měli by vědět o čem mluví - méně by pak podléhali tlaku různých křiklounů, kteří se na jejich nevědomosti jenom přiživují.

A to platí ve všech oborech, nejenom v jaderné energetice!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.12.2022 07:19 Reaguje na Honza Honza
Zároveň je nutné dodat, že někde to úložiště být musí
Odpovědět

Viktor Šedivý

22.12.2022 07:56 Reaguje na Honza Honza
Jaderné úložiště za vesnicí? Žádná extra radost, ale raději než lom, chemičku, skládku komunálního odpadu, větrnou farmu, ...

Mimochodem podstatná část objemu tohoto odpadu je odpad z průmyslu, zdravotnictví atp.
Vyhořelé palivo z JE je jen zlomek z celkového množství odpadu, objemově fakt skoro nic a pravděpodobně bude dál využitelné.

Ale máte pravdu, že o podobných věcech by neměl rozhodovat starosta. Ten bude zcela přirozeně prosazovat NIMBY a žádné řešení nepřinese.
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.12.2022 10:34 Reaguje na Viktor Šedivý
upřímně řečeno, místním domkářům se v jejich nedůvěře ke státu nedivím. možná české předsednictví EU se dokázalo s realistickým přístupem dostat až na hranici možného a utlumit nejpitomější sebevražedné nápady, ale pokojné obyvatelstvo to vnímá tak, že pejsek poslušně vrtěl ocáskem a chudý pitomeček dostal tu čest zamávat mávátkem.

věcně souhlasím, že úložiště není zdaleka to nejhorší, co může obec potkat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.12.2022 13:02 Reaguje na Viktor Šedivý
Není, pane, není. Podstatná část je nevyhořelé palivo.
A žádná sranda, jak uvádíte ve vašich příspěvcích to opravdu není! Správné úložiště, způsob skladování, kontrola je nanejvýš sofistikovaná činnost za miliardy korun. Opravdu, opravdu (tak jako JE) nemůže být za každou vesnicí, jako chemička!
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.12.2022 14:08 Reaguje na Honza Honza
Vy nějak přesněji víte, co takové úložište obnáší? Když chcete prospět ochraně životního prostředí, věnujte se klidně odpadům profesně, to by bylo fajn, ony budou vždycky mnohem větší problém než nejedovaté CO2.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.12.2022 19:32 Reaguje na Honza Honza
A jaký je problém mezisklad u JE za pár miliard nebo bazén s čerstvě vytaženým vyhořelým palivem? Aktivita je tam tisíkrát až milionkrát vyšší, než by byla v trvalem úložišti. A víte o tom něco, že by to dělalo nějaké problémy? Pokud ne, tak co šílíte z o mnoho řádů menšího problému, který časem sám vychcípe?

Pak je tu samozřejmě možnost přepracování vyhořelého jaderného paliva. Proto je nesmysl hlubinné úložiště stavět dříve, dokud nebude jasno, zda přepracovávat či nikoliv.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

2.1.2023 14:16 Reaguje na Honza Honza
Vybudované jaderné úložiště za vesnicí já osobně za problém nevidím, problém vidím v období budování úložiště, kdy se budou kolem pohybovat desítky nákladních aut a bude hučet stavební technika, rozježděné staveniště a zdevastovaná příjezdová silnice k němu ,zdevastované okolí silnice kde bude stavební technika projíždět.
Správa úložišt(defakto stát) můžou za úložiště za vesnicí leccos nabídnout(nové komunikace,kanalizace s ČOV, školku, vodovod) a hlavně je potřeba lidem pořádně vysvětlit rizika s úložištěm spojená(myslím ,že pro vesnici žádná nehrozí). Na schůzi s občany je potřeba vpustit jen obyvatele obce kterých se to týká, ne žádné aktivisty, kteří akci zničí a ani nedovolí odborníkům vysvětlit podstatu problému.Občanům by měli vysvětlit pravdivě všechna rizika a klidně nechat občany at si přivedou oponenta který nemá jádro a úložiště rád a bude DISKUTOVAT za ně.Diskutovat, ne vykřikovat a skákat do řeči.K tomu bude potřeba i nestranný moderátor - ne jako Jílková v ČT.
(Před 15.? lety se konala vysvětlující akce k úložišti u obce Pačejov, v blízkém okolí měl chalupu tehdy známý komik Šimek, ten si přivedl na vysvětlovací akci kamarády a z vysvětlování nebylo nic, jen trapná estráda, nikdo ho nebyl schopen zarazit popřípadě vyhodit.Bohužel značná část lidí se tomu smála, aniž by pochopila ,že díky této show se o předpokládaném úložišti nic nedozví)
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.1.2023 00:12 Reaguje na Jaroslav Bobr
Zrovna zátěž vzniklá během stavby ale patří mezi problémy, o kterých se dá rozumně jednat - vyhrazené zvláštní komunikace, obnova infrastruktury po ukončení akce atp.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

3.1.2023 09:25 Reaguje na Viktor Šedivý
Souhlasím s Vámi, i s Vaším předchozím příspěvkem.
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

18.3.2023 19:51 Reaguje na Honza Honza
Hlavní problém jaderného odpadu je v tom že vlastně dodnes neví nikdo pořádně co s ním ani jak ho bezpečně skladovat Němci budovali úložiště v bývalém solném dole a nakonec zjistili že se jim to celé hýbe, také není žádný materiál na světě který se časem neprozáří záření nelze zastavit , takže se vůbec nelze divit že tohle svinstvo nikdo za barákem nechce, také tu nikdo nemluví o tom kdo bude a z čeho jednou hradit likvidaci JE která bude dražší než jejich výstavba, když se potom všechno sečte vyjde vám že jaderná energie je nejdražší na světě a ještě produkuje nezničitelný odpad .
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist