Úryvek - Malá recenze na zdvořilé stromy

Kdysi bývalo kácení obřadem. Sekery zvonily umíráček, dvouruční pila zpívala rekviem a pád byl velkolepý, se všemi hnízdy. Lidem u toho bylo smutno a trochu se i styděli. V době motorových pil je smrt stromu krátká a neobřadná. Chvilka zběsilého rámusu a konec. Na chodníčku leží několik metrových, čistě uříznutých špalků.

Je zákonité, že plochu, na které stával strom, okamžitě zaujme auto. Stromy jsou zdvořilé, postupují své místo automobilům, tak jako vychovaní mladí lidé (pokud jsou vychovaní) uvolňují v tramvajích sedadla starším.

Nevím, jak v jiných městech, ale v Brně jsou stromy velmi zdvořilé. Málokdy se stane, že místo stromu, který odešel, zaujme nový strom. Alespoň v naší ulici se to ještě nikdy nestalo. Když přijde víkend a majitelé aut se svým majetkem poněkud poodjedou, je snadné spočítat podle pařízků na píď vysokých, kolik kdysi bylo na Kotlářské ulici hlohů. Automobily, které tam dnes stojí místo nich, mají většinou značku ŠKODA.

Škoda, že jsou stromy tak zdvořilé, škoda, že nemají lokty. Nepotrvá dlouho a rodiče budou muset vyvézt děti daleko za město, aby jim mohli ukázat strom. Naštěstí mají auta.

Přijde čas, kdy vyhnijí i pařízky na kraji chodníků a po bývalém stromoví nezbude ani tato malá památka.

Kdysi, než nastala éra benzínu a nafty, dávaly stromy ve městech mnoho dobrého stínu, hostily ptáky a pomáhaly dýchat.

Byly to: platany, hlohy, turecké lísky, lípy, javory, topoly, sakury, akáty, kaštany, tu a tam i vzácné magnolie.

Z jakéhosi zasutého pocitu vděčnosti, z jakési vzpomínky na stud měli bychom tam, kde kdysi stávaly stromy, zapustit do země pamětní desky. Mramorové tabulky s nápisem: "Zde kdysi stával strom!" Musely by to být pomníčky docela ploché, aby nevyčnívaly, aby se nad ně dalo postavit před dům auto.

---

reklama

---