Pojďme si říct, o co jde. My, zemědělci, jsme posedlí šlechtěním. Čím více masa, mléka, obilí, vajec, medu a strdí, tím více peněz. Jasně, i my to musíme dělat pro peníze. Jenže čím více, dejme tomu mléka, tím méně parametrů, které se zpeněžit dají těžko. Třeba dlouhověkost. Pojďme si dát příklad, abychom to lépe pochopili, takového genového zdroje třeba na kravách, jelikož k těm mám pochopitelně blíže než ke králíkům, včelám, jabloním či česneku, přestože i toto všechno v genových rezervách českého státu zařazeno máme.

Podle květnové zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) obsahovalo 38% evropských potravin analyzovaných v roce 2024 měřitelné stopy pesticidů. Nadměrné koncentrace pesticidů vykázalo 3,3 procenta analyzovaných potravin. Bez reziduí pesticidů bylo jen něco přes polovinu testovaných produktů.

Nevládní organizace Beleco, Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, WWF a Zelený kruh vyzývají širokou veřejnost, aby se zapojila do konzultace Národního plánu na obnovu přírody. Současný stav národního plánu v mnoha bodech neodpovídá původním ambicím, které evropské nařízení o obnově přírody přineslo. V procesu příprav plánu bohužel došlo k významnému oslabování navrhovaných opatření a v současném stavu řada opatření postrádá důležité detaily, které by zaručily, že opravdu bude docházet k obnově poškozených ekosystémů.

Programové prohlášení současné vlády obsahuje v kapitole věnované zemědělství konkrétně formulovaný závazek, že koalice připraví zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce. Tento záměr se objevil už v loňské strategii nevládních zemědělských organizací, jejichž zástupci nyní tvoří poradní sbor ministra zemědělství Martina Šebestyána.

Čistírny odpadních vod (ČOV) v celé Evropě čeká zásadní proměna. Revidovaná evropská směrnice (EU) 2024/3019, která vstoupila v platnost 1. ledna 2025, počítá se zavedením takzvaného čtvrtého stupně čištění, který dokáže z vody odstranit i látky, se kterými si dnešní technologie často neumějí poradit – například zbytky léčiv včetně antibiotik, hormonální antikoncepce, drog nebo mikroplastů. Právě tyto takzvané mikropolutanty dnes běžně procházejí čistírnami a dostávají se zpět do řek, půdy i zdrojů pitné vody. Podle odborníků přitom mohou dlouhodobě negativně ovlivňovat vodní organismy, podporovat vznik antibiotické rezistence a představovat riziko pro lidské zdraví.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo první aukci na provozní podporu biometanu pro letošní rok. Aukce je určena pro nové výrobny biometanu, přestavby stávajících výroben elektřiny na výrobny biometanu i zařízení k úpravě bioplynu na biometan. Výrobny však musí být uvedeny do provozu nejpozději do 31. prosince 2029. Celkový objem soutěženého energetického výkonu je stanoven na 45 milionů m3/rok.

Počet i rozsah projektů energetické modernizace velkých budov a areálů v posledních letech utěšeně rostl. A to především díky efektivní podpoře z veřejných peněz, která nyní může být výrazně hůře dostupná.

O myslivosti dnes mluví mnoho lidí. Často ti, kteří nikdy nevstali ve čtyři ráno do mrazivého lesa, nikdy nešli hledat srnče před sekačkou, nikdy nenesli pytel krmení do zasněženého remízku a nikdy nezažili desítky hodin tichého pozorování přírody. Přesto právě kolem myslivosti vzniká množství mýtů, polopravd a zbytečných předsudků, které bohužel pár organizací na ochranu zvířat ještě přikrmuje za vidinou zisku (ale to jsou naštěstí výjimky). Pojďme si některé mýty říct narovinu.

Ministr Červený oznámil záměr přehodnotit množství souší ponechaných v národních parcích přírodním procesům. Hnutí DUHA se obává, že požár v NP České Švýcarsko se stal záminkou k pokusu začít v národních parcích těžit odumřelé stromy a odvážet dosud ponechané dřevo.