https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arturn-linhart-klimaticka-zmena-a-ceska-narodni-banka-proc-se-vytrhovat-ze-spanku?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Artur Linhart: Klimatická změna a Česká národní banka - proč se vytrhovat ze spánku

5.6.2021
V tomto textu se podíváme snad na jediný náznak skutečné argumentace, kterou viceguvernér České národní banky Marek Mora v průběhu svých vystoupení v souvislosti s centrálními bankami a s klimatickou krizí používá a totiž jeho otázka, proč by centrální banky měly považovat zrovna klimatickou krizi za výjimečnou, aby byla hodna jejich pozornosti - citujme tedy znova pana viceguvernéra:
reklama

 
Takových faktorů, které mají vliv na cenovou a finanční stabilitu, to znamená na to, co nás centrální banky bezprostředně zajímá, je mnoho. Může to být globální oteplování, je to zcela jistě demografický vývoj, globalizace, vývoj informačních technologií, umělá inteligence, apod. To vše ovlivňuje jak cenový vývoj, tak možná i finanční stabilitu a já říkám, že klimatická změna je jednou z nich. Tak jako my centrální banky nebojujeme s demografickou změnou, nesnažíme se přímo ovlivňovat globalizaci, proč bychom se najednou měli snažit aktivně ovlivňovat globální oteplování? To mi přijde jako něco, do čeho bychom se skutečně neměli pouštět.

Pro laika, který má jen velmi povrchní představu o klimatické krizi, je přirozeně naprosto legitimní se takhle ptát. Proč by se koneckonců měla centrální banka vůbec vytrhovat ze spánku ve snu “business as usual” kvůli klimatické změně - u které si pan viceguvernér navíc není jistý, že bude mít vliv na finanční stabilitu (?!?!), zato si je jistý (?!?!), že na ni bude mít vliv demografický vývoj, globalizace, vývoj informačních technologií či umělá inteligence, kvůli kterým se banka nevytrhává ze svého spánku už dnes?

Kromě vlivů, uváděných panem viceguvernérem, si lze jistě prakticky představit, že jsou i horší hrozby než nějaký vývoj v IT, může to být třeba jaderná či konvenční válka, pád meteoritu, opravdu smrtící pandemie, apod. I s nimi centrální banka nic nedělá, nesnaží se domýšlet jejich dosah nebo působit proti nim, tak proč se vzrušovat kvůli klimatu?

Za prvé je asi na místě se ptát, jestli to, že se dnes ČNB podobnými riziky a scénáři nezabývá, je vůbec správně. Zákon ČNB nevymezuje, jakými hrozbami pro finanční a hospodářskou stabilitu se zabývat nemá, je jejím úkolem je identifikovat a finanční systém před nimi chránit. Že jsou skutečné, vidíme i na právě prožívané pandemii Covid-19. ČNB se nicméně podobnými “podružnostmi” s potenciálně vysoce závažnými dopady na českou ekonomiku i vlastní úkoly typu cílení inflace apod. zjevně nezabývala. Podobné to je i s jinými jevy. Pokud tedy možný vývoj nepředvídá, pak banka ve své zákonné roli apolitického strážce stability finančního systému v principu selhává.

Spění ke klimatické katastrofě je ale nejen pro lidstvo, ale i pro Českou republiku ve srovnání s výše uvedenými příklady jiných negativních vlivů výrazně odlišné. U klimatické krize platí, že

  • nečinnost povede k jisté katastrofě už jen při pokračování způsobu, jakým jednáme dnes
  • problém si způsobujeme jako lidstvo (ano, patříme tam i my, občané ČR) sami, externí vlivy jsou zanedbatelné. Přitom současný i historický “přínos” Evropy i českých zemí vůbec není v poměru k počtu obyvatel a k rozloze zanedbatelný, naopak, je vyšší než v zemích rozvojových a české země jsou historicky při započtení všech emisí kolem 15 místa na světě (ne v přepočtu na obyvatele, opravdu absolutně v počtu vyprodukovaných tun CO2). V přepočtu na obyvatele jsme pak historicky nejhorší v Evropě.
  • víme, že oteplování planety má výrazně negativní vliv, pozitiva takřka nelze nalézt (u globalizace, umělé inteligence nebo demografického vývoje nejsme schopni uvést jasně predikovatelné jednoznačně negativní důsledky, tyto jevy mohou mít i řadu pozitivních stránek).
  • klimatická změna se dá do značné míry ovlivnit ovlivněním spotřeby, která se dá ovlivnit finančními nástroji a institucemi, na něž může mít každá centrální banka silný vliv ať již přímý, nebo nepřímý.
  • Klimatická změna dopadá na Českou republiku závažným způsobem, v některých ohledech (stoupání teplot, sucho, oblasti ekonomiky spojené s pěstováním plodin) možná i disproporčně více, než na jiné vnitrozemské země.

Všechna tato kritéria současně nemá žádné z rizik, o nichž mluvil pan viceguvernér. Klimatická hrozba z nich naopak vyčnívá ve smyslu, že finančními nástroji lze ovlivnit, jak jí budeme či nebudeme čelit. Dává tedy centrálním bankám možnost využít jejich pravomocí i přirozené autority se v problému angažovat. Tím mají centrální banky také odpovědnost těchto svých možností využít - pokud je nevyužijí, nikdo jiný tuto roli nenaplní.

Vidím dvě hlavní rizika: První riziko je riziko jakési politizace centrálních bank. Možná se dnes zdá, že na existuje jakási globální politická shoda v tématu globálního oteplování, ale já se domnívám, že to téma se může zpolitizovat na národních úrovních a pak se někdo může ptát, proč a jak tam centrální banky vstoupily svou aktivní politikou a jestli to bylo správné.

Druhé riziko, které vidím, že pokud by centrální banky začaly kupovat tato tzv. zelená aktiva, mohl by v nějaké fázi někdo začít volat po zeleném oddlužení tak jako v eurozóně, kde je řada skupin, které volají po tom, aby ECB ten dluh, který nakoupila zejména u států jižního křídla eurozóny, odpustila. A to si myslím, že se může stát v budoucnu i se zelenými aktivy, což by ohrozilo nestrannost a nezávislost centrálních bank.

Když už se pan viceguvernér pustil do používání slova riziko, je si jistě jakožto centrální bankéř vědom definice toho, co to riziko je. Jak jistě ví, riziko je mince se dvěma stranami - s hrozbami na jedné a s příležitostmi na druhé - někdy se používá definice “riziko je účinek nejistoty na dosažení cílů”. Cílem je v případě ČNB ona finanční stabilita.

Rizika můžeme i porovnávat - jaké je riziko politizace již tak velmi vládě na ruku jdoucí centrální banky - která, jak vidíme např. nevyužívá svou možnost minimalizovat závislost na vládě např. tlakem na přijetí Eura - ve srovnání s rizikem civilizačního zhroucení a chaosu, popř. “jen” koncem demokracie a nastolením diktatury?

Podíváme-li se na klimatickou krizi zjednodušeným shrnutím analýzy rizik, vidíme v klimatické krizi hrozbu praktického zničení uspořádání civilizace tak, jak ji v posledních nejméně cca 100 letech známe a to s vysokou mírou jistoty, že dosavadní fungování povede k sebezničení. Vidíme tu ale i příležitost konečně pohnout s tím špatným a nevhodným, co se doposud v interakci lidstva se životním prostředím dělo. Ignorovat hrozbu znamená nejen obrovské problémy v budoucnu, znamená to ale i propásnutí příležitosti dělat věci lépe a změnit život i v České republice na více udržitelnou kolej, pozitivní pro její občany.

To samozřejmě platí v první řadě pro vládu a zákonodárce, kteří v naší zemi v tomto směru v drtivé většině permanentně selhávají již desítky let, centrální banka se ale nemůže tvářit, že do této oblasti nemůže přinést žádný vklad. Když už ČNB třeba nemá přímé nástroje, má velký neformální vliv a schopnost vytvořit struktury pro objektivní a politicky nezávislé analýzy. Má schopnost bít na poplach a je jí vždy veřejností nasloucháno - této své “měkké síly” ale ve vztahu ke klimatické krizi ještě nikdy nevyužila.

Naopak v posledních letech právě ústy viceguvernéra Mory přispívá k bagatelizaci problému a jeho vyjádření tak z ČNB dělají fíkový list, který odvádí pozornost od problému a politici ho mohou využít k zakrývání impotence dnešní správy státu (i těch předešlých) podnikat skutečné kroky působící proti změnám klimatu.

Zkusme tedy ale vzít pana Moru za slovo a podívat se, jak to dopadlo s dluhy, dejme tomu Řecka. To bylo asi hlavním příkladem země, která potřebovala zásadní pomoc s dluhy - a přesto že tato země krachovala, byla vzata značně pod krkem, aby mohla uspokojit věřitele, kteří na řecké bídě (pokles HDP o 25 %, nezaměstnanost ve stejné výši) úspěšně vydělali. Řecko si v období od začátku úvěrové krize od soukromých a veřejných investorů vypůjčilo kolem 320 miliard Euro ze kterých do ledna 2019 splatilo téměř 42 miliard a další splátky jsou rozloženy až do roku 2060. Díky EU a ručení za řecký dluh ze strany ESM (Evropského stabilizačního mechanismu) se také pro Řecku podařilo dosáhnout snížení úrokové míry pro obsluhu dluhu z efektivní úrovně 7,3 % v roce 2000 (v roce 2010 5,7 %, v roce 2011 12,4 %, v roce 2012 drtivých 37,12 %, 2013 11,7 %) na úroveň 1,5 % v roce 2020, což vede k dlouhodobé udržitelnosti dluhu při jeho splácení. Řecko také v letech 2015-2018 přijalo spoustu bolestivých legislativních opatření, aby byla perspektiva splacení dluhu. O odpuštění dluhů a očesání věřitelů se mnohem více mluvilo před jejich přijetím než dnes.

Podobně v Itálii, která je dalším problematickým místem na mapě evropských financí, je - zvláště nyní v čase koronakrize - dluh považován za mnohem menší problém než v minulosti a i Mario Draghi, dřívější šéf ECB a zastánce úspor mluví o nutnosti rozlišovat “dobrý a špatný dluh”. Draghi sice změnou dresu z týmu bankéřů do týmu politiků má jistě i osobní motivace ke změně pohledu, ale není snad dluh to, na čem dnešní ekonomika a finance spočívá a z čeho vychází? I všechny bankovky, co nosíme v peněženkách, jsou dluhem. Dokud nenajdeme jinou cestu, jak vytvářet peníze, asi se to jen tak nezmění.

Proč tedy pan viceguvernér toto téma právě nyní v souvislosti s klimatickou změnou vytahuje? A nejsou snad strukturální reformy vedoucí k environmentální udržitelnosti ekonomiky něco, co by měla ČNB podporovat?


reklama

Další informace |
Autor děkuje Áronu Tkadlečkovi, bez jehož zásadního přínosu by tento seriál nevznikl.
foto - Linhart Artur
Artur Linhart
Autor je je analytik a projektový manažer.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

5.6.2021 09:24
Já si pořád myslím, že, pane Linharte, pláčete (a již docela soustavně) na špatném hrobě. Jak řešit klimatickou krizi je přece záležitost politiky a ČNB přece nemá utvářet politiku, je to velkoúřad, který vykonává zákonem určené úkoly.

Najděte tedy v zákonech, co má ČNB pro ochranu klimatu dělat a prokazatelně nedělá a od toho se odpíchněte.

Jiná věc by asi byla, že i kdyby ČNB neplnila jí zákonem uložené povinnosti, zda by to v tomto "právním" státě někoho vzrušovalo.

To, co tu již ve třetím článku předvádíte, je opravdu dosti pomatené, ale na to asi musíte dojít sám.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 14:52 Reaguje na Jiří Svoboda
S tím, že si u nás příliš s právním státem lidé hlavu nelámou máte asi bohužel dost pravdu, ukázala to i pandemická doba.
Obecně vzato je otázka, proč se ČNB tak výrazně svou klimatickou (ale i obecnou analytickou) nečinností odlišuje od jiných centrálních bank?
Přečtěte si i poslední díl seriálu, je (bude) tam konkrétně dokumentované, jak se nečinnost ČNB projevuje a jaký je to rozdíl...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.6.2021 16:13 Reaguje na Artur Linhart
No, třeba FED, resp. Powel, zrovna tohle jasně odmítá.

Odpovědět

Viktor Šedivý

8.6.2021 18:11 Reaguje na Artur Linhart
Klimatická nečinnost centrální banky? Samozřejmě. Centrální banka nemá s žádným "řešením" klimaalarmistických myšlenek nic společného.
Odpovědět
ms

6.6.2021 14:05
Jak jste v textu napsal, "vidíme v klimatické krizi hrozbu praktického zničení uspořádání civilizace tak, jak ji v posledních nejméně cca 100 letech známe a to s vysokou mírou jistoty, že dosavadní fungování povede k sebezničení."
Pane Linharte, právě naopak, totalitně násilný způsob řešení klimatické krize hrozí zničit naši civilizaci tím, že jsme se rozhodli, že obří a dlouhodobé vesmírné procesy se zapojením Slunce a Země dokážeme změnit (například lidská civilizace nyní rozkvetla v období po tzv. malé době ledové). Místo, abychom stavěli Noemovu archu, tak jsme se rozhodli, že záplavu odvrátíme. To je dokonalá hloupost. Fanaticky boje s klimatickou změnou jsou totiž kvůli růstu teploty o půl stupně Celsia (v historii v podstatě nezměřitelné) jsou ochotni rozbít civilizaci jako Rudí Khmerové v Kambodži (to byl ale fakticky pokus čínských maoistů). Vy, já i všichni se ale brzy katarze dočkáme, až vinou spekulativních emisních povolenek začnou v Evropě řetězové blackouty, prudký růst ceny energií, prohloubení chudoby a zřejmě i mrtvé lidi na nefungujících zdravotnických přístrojích. Co kdybyste se zeptal představitelů vlády, zda má nějaký plán pro dlouhodobý blackout? Asi má totéž co(ne)měla pro řešení pandemie...To vše z rozhodnutí ideologů a politiků nejen ve vedení EU, ale se souhlasem všech členských zemí - snad s výjimkou Polska bojujícího osamoceně proti emisním povolenkám. Mj. po teplárnách v Ústí a Příbrami začnou krachovat kvůli povolenkám další teplárny. Buď zrušíme povolenky, nebo stát začne s absurdní dotační podporou. Když nás Česko pranýřujete za vysokou míru emisí CO2, tak byste si měl uvědomit, že ČR má ze všech zemí EU největší míru průmyslu na tvorbě HDP. Ten průmysl, který i v covidové pandemii držel Česko ekonomicky na nohou. Takže z těch 1,5 milionu Čechů zaměstnaných v průmyslu má být za pár let armáda nezaměstnaných myčů fotovoltaických panelů? Tak konečně otevřete oči i mysl a zažeňte tu zelenou mlhu vytoužené zničující krvavé revoluce.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 14:53 Reaguje na
Vy toho asi o vědě a o tom, co nám říká o klimatické změně moc nevíte, že?
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.6.2021 11:07
Takže z ČNB se má stát parta environmentalistických pošuků? FfF v kvádrech?
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 14:55 Reaguje na Viktor Šedivý
Ne, z ČNB by bylo skvělé, kdyby se stal úřad, který plní svou zákonem stanovenou úlohu - starat se o finanční stabilitu státu a analyzovat rizika, která této stabilitě hrozí. Bez ideologických brýlí a s mnohem větším nasazením, než tak doposud (ne)činí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.6.2021 20:07 Reaguje na Artur Linhart
Ale jak třeba ČNB mohla zabránit vzniku fotovoltaického tunelu, který je navíc prováděn v rozporu s ústavou a zákonem?

A myslíte si, že financovat ze státního rozpočtu opatření nalajnovaná Green Dealem naopak nezhoršuje finanční stabilitu státu? Znovu Vám musím zopakovat, tyto investice globální klima prakticky neovlivní a jen nás budou stát soustu peněz. To je stejné, jako kdyby stát rozhodl stavět hladovou zeď.

Vy s nasazenými ideologickými brýlemi žádáte po ČNB, aby s plným nasazením plnila vaše přání. Podivný přístup!
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.6.2021 20:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Jako kdyby se stát rozhodl začít bourat domy a ze získaného materiálu stavět hladovou zeď.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.6.2021 15:55
Je furt a pořád jedno a to samé.
A furt o ničem.

Diskuze o postavení ČNB v rámci struktur ČR je samozřejmě legitimní, stejně jako je v souvislosti s tímto legitimní diskuze nad funkcemi, které by měla ČNB vykonávat.

Za stávajícího stavu se nicméně ČNB chová zcela v souladu se svým posláním, tak je toto ukotveno v naší legislativě.
Pokud to autor chce nějak měnit, je na špatném břehu Vltavy, bo to musí do Sněmovní.

Jinak by mne fakt zajímalo co je autor zač, jak co se vzdělání, tak i profese týče, bo "analytik a projektový manažer" je fakt hodnotná informace.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 15:03 Reaguje na Svatá Prostoto
Zákonné zakotvení ČNB je v pořádku. Co chybí je naplňování těchto úkolů bez ideologických předsudků.

Pokud se mojí profese týče, pracuji ve světě informačních technologií, nicméně klimatickou změnou se jinak mimoprofesně zabývám již jeden a půl dekády.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.6.2021 16:16 Reaguje na Artur Linhart
To dělá ČNB dobře. Dlouhodobě. Na naše poměry až překvapivě.

O klimatickou změnu se přít nebudu, bo to nemá cenu, kolik lidí, tolik názorů, o postavení a fungování centrální banky klidně. I když přít ... váš názor vám neberu, ale je podle mne zcela mimo a v rozporu s posláním centrální banky jak je toto zakotveno v našem právním řádu.
Odpovědět
li

8.6.2021 21:46 Reaguje na Artur Linhart
A nějaké konkrétní skutky a činy pro klima za jeden a půl dekády máte?
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.6.2021 16:34
Jestli je realne, jak tvrdite, stoupani teplot a ze sucho udela ze Spanelska, Italie a Recka poust a z Holandska more, meli bychom my v mirnem pasmu pracovat na sobestacnosti v pestovani plodin a produkci potravin. To by byla lokalni politicka akce odpovidajici zavaznosti situace, pestovalo by se tu kiwi, rajcata ve velkem, papriky, melouny, mozna pomerance..., znovuobnovit by se mela sobestacnost vlastne ve vsem, a taky zrusit emisni povolenky aspon spalovnam odpadu. Tak proc to EU nepodporuje a nasi politici uz vubec ne? Ze by sami neverili tomu, co vykladaji nam? Urcite by bylo dobre, kdyby CNB investovala do ceskych zdroju energie a ne zahranicni soukromi investori. Mozna ma CNB jednoduse konzervativni neduveru k podnikatelum se spatnou povesti jako solarni baroni. Podporou OZE se taky podporuje cinsky solarni prumysl, ktery vykonkuroval skoro vsechny ostatni firmy, i evropske. To chceme? I pirat pan Hrib to chce a volici piratu, doted bojovnici proti Cine?
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 15:00 Reaguje na Jarka O.
Pokud si myslíte, že se klimatická změna zastaví někde na hranicích a my můžeme uniknout na úkor ostatních - ostatně postoj, který v našem českém dvorku slýcháme až neslýchaně často - tak jste na omylu.
Není mi také vůbec jasné, jak si představujete, že by se klimatická změna omezila zrušením emisních povolenek, to je opravdu kuriózní představa...
A ČNB tu opravdu není primárně od toho,a by do něčeho investovala nějaké vlastní emitované peníze (to je zjednodušení, které nám tady předestírá jen pan Mora svými vyjádřeními), ale aby vymýšlela, prováděla a prosazovala regulace finančního systému, které tento systém ke stabilitě budou posouvat a budou penalizovat naopak to, co tuto stabilitu bude narušovat - jako to činí např. u hypoték.

A aby analyzovala vlivy, které mohou nestabilitu způsobovat.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.6.2021 18:14 Reaguje na Artur Linhart
Jenže Vy chcete ještě mnohem víc - Vy chcete, aby svou činností "vychovávala" ekonomiku ve smyslu přikázání zeleného náboženství.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.6.2021 20:11 Reaguje na Artur Linhart
A co podle vás může nestabilitu způsobovat?
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist