Barbora Svoreňová: Za obranu amazonského deštného pralesa hrozí Jani Silvě smrtí
reklama
Kolumbie je zemí v Latinské Americe s největším počtem zabitých obránců lidských práv. Zejména ti lidé, kteří hájí práva spojená s půdou, územím a životním prostředím, jsou kvůli své práci terčem velkého počtu útoků a hrozeb. Nebezpečí, které jim hrozí, přímo souvisí se spory o půdu a přírodní zdroje.
V roce 2007 dostala kolumbijská ropná společnosti Amerisur Exploración Colombia Ltda. (Amerisur) licenci na průzkum v oblasti tzv. rezervní zóny. Tehdy začala Jani Silva upozorňovat na sociální a environmentální dopady těžby a přepravy ropy. Dosud došlo k nejméně třem epizodám znečištění řeky Putumayo a pro místní obyvatele je to vždy pohroma. Řeku totiž potřebují využívat jako zdroj vody k vaření jídla a napájení zvířat.
Meziamerický soud pro lidská práva udělil Jani Silvě a její rodině v prosinci 2018 preventivní ochranu. Přesto ji kdosi za kritiku aktivit společnosti Amerisur vyhrožoval smrtí její i její rodiny. Někdo začal sledovat její dům i práci, občas pár metrů od jejího domova zazní výstřel... V červenci 2020 se k ní dostala zpráva o připravovaném plánu na její zabití, údajně připravovaném ozbrojenou skupinou zvanou „La mafie“.
Jani Silva a její kolegové potřebují kolektivní ochrany,tu jim ale kolumbijská vláda doposud nebyla schopna poskytnout.
Změnit se to pokouší lidskoprávní organizace Amnesty International formou akce Maraton psaní dopisů – celosvětovou kampaní na podporu nespravedlivě vězněných, pronásledovaných nebo utlačovaných lidí. Akce probíhá každý rok, vrcholí dnes, 10. prosince, na Den lidských práv.
Smyslem akce je ručně napsat a poslat co nejvíc dopisů vládám příslušných zemí a upozornit je tak na porušování lidských práv konkrétních lidí a vyvinout tak tlak a dosáhnout změn.
Do akce se může zapojit široká veřejnost – jednotlivci, skupiny i instituce.
V loňském roce proběhlo v České republice 452 dopisových akcí. Napsalo se během nich přes 17 000 dopisů. Celosvětově se jich napsalo téměř 7 milionů.
Napsat a odeslat dopis jde velmi jednoduše, a to i s ohledem na současnou epidemickou situaci. Podle organizátorů je to ideální z pohodlí a bezpečí domova. Stačí jít na stránky www.maratonpsanidopisu.cz a zaregistrovat se. Následně dostanete všechny pokyny i potřebné materiály.
Na webu také najdete všech šest případů, na které se letos organizátoři zaměřili. Kromě Jani Silvy si můžete pročíst i další příběhy, třeba o bojovnici za práva žen ze Saudské Arábie nebo o pronásledovaném tvůrci slam poetry z Myanmaru. Krom dopisů mocným za propuštění jednotlivých lidí lze psát i tzv. dopisy solidarity – přímo pronásledovaným lidem jako podporu v jejich těžkých situacích.
Zapojení do Maratonu má smysl z hlediska jeho úspěšnosti. Celkově až u 40 % případů, na kterých Amnesty International pracuje, se podaří prosadit zásadní změnu. Jedná se například o propuštění uvězněného, konec mučení, získání přístupu ke zdravotní péči, povolení rodinných návštěv nebo právníka. Dochází ale i k systémovým a legislativním změnám jako jsou změny zákonů nebo praxe, která ovlivní celou společnost.
Zachraňte život, napište dopis.
Přečtěte si také |
Těžký život ekologických aktivistů: od roku 2002 jich bylo zavražděno 1176
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Lukáš Kašpárek
10.12.2020 11:23Já si vážím každého, kdo se snaží bojovat proti zlu na vlastní pěst... to je opravdové hrdinství, které si zaslouží obdiv, podporu a hlavně zamyšlení nad tím co se nám takoví snaží svým konáním rozkrýt a na to upozorňují....
Když si ale člověk uvědomí, že tento boj proti bezpráví je v lidské společnosti od nepaměti, tak si nemyslím, že se to někdy změní k lepšímu... je to prostě věčný a hlavně často velice nevděčný boj za opravdové hodnoty....
Pavel Hanzl
10.12.2020 17:15Prostě klesá spotřeba ropy (nebo aspoň nestoupá), ceny jdou dolů a nikomu se už nevyplatí otvírat nová ložiska.
Lukáš Kašpárek
11.12.2020 06:28 Reaguje na Čech M.Pavel Hanzl
11.12.2020 07:36 Reaguje na Čech M.Proč se to teda děje?
Ze stejných důvodů, jako u nás. Je to byznys nějakého načalnika.
Každá dobrá myšlenka se dá zneužít a blbé země jsou na to kadeti.
Lukáš Kašpárek
11.12.2020 06:26 Reaguje na Pavel HanzlPak už jde asi jen o potenciálnost škodlivosti v závislosti na druhu zájmové činnosti. A v tom mohou být značné rozdíly.
Pavel Hanzl
11.12.2020 07:40 Reaguje na Lukáš KašpárekJenom při změně přístupu se prales může vrátit, ale vytěžená ropa nikoliv.
vaber
11.12.2020 10:10 Reaguje na Pavel Hanzlnikde se původní zničený prales neobnovil a už vůbec ne druhová rozmanitost
a když budete sledovat cestu, proč je prales ničen ,na samém začátku budou bohaté společnosti z bohatých zemí a ne místní nýmandi,
prostě nabídnou někomu takovou sumu které neodolá a vykašle se na prales
druhá cesta ničení jsou přemnožení domorodci ,kteří nemají žádnou obživu a zachranuje je vypálení pralesa
Svatá Prostoto
11.12.2020 12:40 Reaguje na vaberJen si nejsem jist, zda to pan Hanzl myslel takto:-). Navíc, z pohledu dostatečného časového horizontu bych to neviděl tak černě ani s tou ropou:-))).
vaber
11.12.2020 17:50 Reaguje na Svatá Prostotojá věřím tomu ,že ropa vznikla v pravěkých oceánech z nějakých řas, ještě před globálním zaledněním planety ,pokud takové zalednění bylo, tedy před víc než miliardou let a těžko se takové podmínky budou opakovat