https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/barbora-svorenova-za-obranu-amazonskeho-destneho-pralesa-hrozi-jani-silve-smrti?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Barbora Svoreňová: Za obranu amazonského deštného pralesa hrozí Jani Silvě smrtí

10.12.2020
Jani Silva.
Jani Silva.
Zdroj | Amnesty International
Jani Silva (57) vyrostla v amazonském deštném pralese. Od svých 16 let aktivně pracovala na zachování amazonského ekosystému. Stala se hlasem stovek rolníků v kolumbijském regionu Putumayo, kteří jsou umlčováni a ohrožováni nelegálními skupinami, armádou, obchodníky s drogami a nadnárodními společnostmi. Kvůli demonstracím za zdravé životní prostředí hrozili Jani Silvě a její rodině smrtí. Přesto bojuje dál.
reklama

 

Kolumbie je zemí v Latinské Americe s největším počtem zabitých obránců lidských práv. Zejména ti lidé, kteří hájí práva spojená s půdou, územím a životním prostředím, jsou kvůli své práci terčem velkého počtu útoků a hrozeb. Nebezpečí, které jim hrozí, přímo souvisí se spory o půdu a přírodní zdroje.

V roce 2007 dostala kolumbijská ropná společnosti Amerisur Exploración Colombia Ltda. (Amerisur) licenci na průzkum v oblasti tzv. rezervní zóny. Tehdy začala Jani Silva upozorňovat na sociální a environmentální dopady těžby a přepravy ropy. Dosud došlo k nejméně třem epizodám znečištění řeky Putumayo a pro místní obyvatele je to vždy pohroma. Řeku totiž potřebují využívat jako zdroj vody k vaření jídla a napájení zvířat.

Meziamerický soud pro lidská práva udělil Jani Silvě a její rodině v prosinci 2018 preventivní ochranu. Přesto ji kdosi za kritiku aktivit společnosti Amerisur vyhrožoval smrtí její i její rodiny. Někdo začal sledovat její dům i práci, občas pár metrů od jejího domova zazní výstřel... V červenci 2020 se k ní dostala zpráva o připravovaném plánu na její zabití, údajně připravovaném ozbrojenou skupinou zvanou „La mafie“.

Jani Silva a její kolegové potřebují kolektivní ochrany,tu jim ale kolumbijská vláda doposud nebyla schopna poskytnout.

Změnit se to pokouší lidskoprávní organizace Amnesty International formou akce Maraton psaní dopisů – celosvětovou kampaní na podporu nespravedlivě vězněných, pronásledovaných nebo utlačovaných lidí. Akce probíhá každý rok, vrcholí dnes, 10. prosince, na Den lidských práv.

Smyslem akce je ručně napsat a poslat co nejvíc dopisů vládám příslušných zemí a upozornit je tak na porušování lidských práv konkrétních lidí a vyvinout tak tlak a dosáhnout změn.

Do akce se může zapojit široká veřejnost – jednotlivci, skupiny i instituce.

V loňském roce proběhlo v České republice 452 dopisových akcí. Napsalo se během nich přes 17 000 dopisů. Celosvětově se jich napsalo téměř 7 milionů.

Napsat a odeslat dopis jde velmi jednoduše, a to i s ohledem na současnou epidemickou situaci. Podle organizátorů je to ideální z pohodlí a bezpečí domova. Stačí jít na stránky www.maratonpsanidopisu.cz a zaregistrovat se. Následně dostanete všechny pokyny i potřebné materiály.

Na webu také najdete všech šest případů, na které se letos organizátoři zaměřili. Kromě Jani Silvy si můžete pročíst i další příběhy, třeba o bojovnici za práva žen ze Saudské Arábie nebo o pronásledovaném tvůrci slam poetry z Myanmaru. Krom dopisů mocným za propuštění jednotlivých lidí lze psát i tzv. dopisy solidarity – přímo pronásledovaným lidem jako podporu v jejich těžkých situacích.

Zapojení do Maratonu má smysl z hlediska jeho úspěšnosti. Celkově až u 40 % případů, na kterých Amnesty International pracuje, se podaří prosadit zásadní změnu. Jedná se například o propuštění uvězněného, konec mučení, získání přístupu ke zdravotní péči, povolení rodinných návštěv nebo právníka. Dochází ale i k systémovým a legislativním změnám jako jsou změny zákonů nebo praxe, která ovlivní celou společnost.

Zachraňte život, napište dopis.


reklama

foto - Svoreňová Barbora
Barbora Svoreňová
Autorka pracuje pro Amnesty International Česká republika.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2020 11:23
Stačí se podívat co se z aktivistů snaží udělat takový jako Klaus, Zeman a podobní zkorumpovanci a zaprodanci... a co je horší, tak vždy se najdou lidé, kteří na tento hon na imaginární čarodejnice slyší a rádi si kopnou do těch, kterých bychom si všichni (kromě těch, kterým to znepříjemňuje korupční a protiprávní jednání) měli hluboce vážit....

Já si vážím každého, kdo se snaží bojovat proti zlu na vlastní pěst... to je opravdové hrdinství, které si zaslouží obdiv, podporu a hlavně zamyšlení nad tím co se nám takoví snaží svým konáním rozkrýt a na to upozorňují....

Když si ale člověk uvědomí, že tento boj proti bezpráví je v lidské společnosti od nepaměti, tak si nemyslím, že se to někdy změní k lepšímu... je to prostě věčný a hlavně často velice nevděčný boj za opravdové hodnoty....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2020 17:15
Tady je vidět další a možná ještě důležitý přínos celého New dealu a hlavně OZE a elektromobility.
Prostě klesá spotřeba ropy (nebo aspoň nestoupá), ceny jdou dolů a nikomu se už nevyplatí otvírat nová ložiska.
Odpovědět
ČM

Čech M.

10.12.2020 19:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Biopaliva pěstovaná na místě pralesa?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2020 06:28 Reaguje na Čech M.
Tento druh využití pralesa rozhodně není OZE... jen se za to možná někde vydává...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 07:36 Reaguje na Čech M.
To je nesmysl od začátku do konce, taky ekologové proti tomu bojují.
Proč se to teda děje?
Ze stejných důvodů, jako u nás. Je to byznys nějakého načalnika.
Každá dobrá myšlenka se dá zneužít a blbé země jsou na to kadeti.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2020 06:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Já se také obávám, že šmejdi si vždy najdou cestu jak škodit a jak parazitovat na úkor ostatních. Je asi jedno jaký nástroj jim dáte do ruky (jestli OZE nebo ropu).

Pak už jde asi jen o potenciálnost škodlivosti v závislosti na druhu zájmové činnosti. A v tom mohou být značné rozdíly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 07:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přesně tak, odlesňování pralesů je extrémní prasárna, ničení severní přírody těžbou ropy na Sibiři je to stejný.
Jenom při změně přístupu se prales může vrátit, ale vytěžená ropa nikoliv.
Odpovědět
va

vaber

11.12.2020 10:10 Reaguje na Pavel Hanzl
opět jste vede jak ta jedle,
nikde se původní zničený prales neobnovil a už vůbec ne druhová rozmanitost
a když budete sledovat cestu, proč je prales ničen ,na samém začátku budou bohaté společnosti z bohatých zemí a ne místní nýmandi,
prostě nabídnou někomu takovou sumu které neodolá a vykašle se na prales
druhá cesta ničení jsou přemnožení domorodci ,kteří nemají žádnou obživu a zachranuje je vypálení pralesa
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 12:40 Reaguje na vaber
Tak pan Hanzl má pravdu ... ten prales se může vrátit a je slušná šance že se tak stane. Jen my u toho už nebudeme:-).

Jen si nejsem jist, zda to pan Hanzl myslel takto:-). Navíc, z pohledu dostatečného časového horizontu bych to neviděl tak černě ani s tou ropou:-))).
Odpovědět
va

vaber

11.12.2020 17:50 Reaguje na Svatá Prostoto
jak vznikla ropa se jen spekuluje,
já věřím tomu ,že ropa vznikla v pravěkých oceánech z nějakých řas, ještě před globálním zaledněním planety ,pokud takové zalednění bylo, tedy před víc než miliardou let a těžko se takové podmínky budou opakovat
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2020 09:06 Reaguje na Svatá Prostoto
Na různých místech se prales vrací už dnes, v Equadaru to označují jaku "primary forest" a "secondary forest" a turisty vodí do toho primárního, kde jsou vidět ti staří stromoví velikáni. Zrušit dnes plantáže ze dne na den, prakticky všude se obnoví prales do pár let.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist