Dana Balcarová: Model Zdoňov? Malý zázrak, že se ho podařilo realizovat
7.8.2020 | PRAHA
Projekt Modelu Zdoňov
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Facebook Jiří Malík
reklama
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků, akademiků a politiků působících v ochraně krajiny a životního prostředí s otázkou Co si myslíte o Modelu Zdoňov?
Model Zdoňov je projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Jeho cílem je obnotvit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Model Zdoňov se dostal mezi šest nejlepších projektů, z nichž se vybírala takzvaná vodní Nobelova cenu – Stockholm Water Prize, která oceňuje projekty přispívající k ochraně světových vodních zdrojů. V současnosti je hotová studie proveditelnosti projektu. Protože modelových řešení vzniká více, přijala iniciativa jméno Živá krajina. Jejím výsledkem by měl být mimo jiné Krajinný plán ČR - podklad pro komplexní renovaci krajiny a adaptaci na klimatickou změnu.Zajímalo nás, jak projekt vnímá česká odborná veřejnost a jaký potenciál v něm vidí.
Podobné projekty realizované z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) jsou spíše výjimečné a to zejména kvůli velmi restriktivnímu nastavení operačního programu, který vyřazuje velké množství subjektů (např. obce) a současně vyžaduje vysokou míru kofinancování. To považuji u projektů řešící problematiku životního prostředí za obrovskou bariéru. Je tedy nutné akcelerovat čerpání prostředků z OPŽP, ale sebelépe nastavený dotační program nedokáže vyřešit problémy české krajiny.
Přečtěte si také |
Jiří Malík: Dost bylo „hloupé“ krajiny“. Model Zdoňov, Amálie a další chytré krajiny
Velkou roli v celém procesu hrají i komplexní pozemkové úpravy, při jejichž realizaci se lze projektem Zdoňov inspirovat. V neposlední řadě je třeba nasměrovat tímto směrem i zdroje ze společné zemědělské politiky EU. Příslibem jsou připravovaná ekoschémata, ta by měla hospodářům nabídnout veřejné peníze za produkci veřejných statků. V české realitě bude nicméně nezbytné dobře ohlídat jejich nastavení, aby neskončila jako greening v minulém programovém období.
Richard Brabec: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu ZdoňovKombinace těchto tří administrativně-dotačních přístupů by mohla projektům inspirovaným modelem Zdoňov, respektive české krajině do budoucna velmi pomoci.
Mám-li se vyjádřit k modelu Zdoňov konkrétně, pak v kontextu výše zmíněného považuji za malý zázrak, že se podařil realizovat - chtělo by se říci úřadům navzdory.
Zdoňov ukazuje, že potenciál české krajiny zadržovat vodu leží zcela jinde než v betonu, nemluvě o posílení biodiverzity, krajinného rázu a prevence eroze. Panu Malíkovi držíme palce a jsme připraveni s ním nadále spolupracovat a pomáhat jemu i jeho následovníkům v odstraňování byrokratických bariér.
Další názory na zdoňovský projekt
Ředitel odboru vodohospodářských staveb a a činností Státního pozemkového úřadu Milan Rybka okomentoval projekt v textu Při úpravách krajiny je třeba mít na paměti vlastnické vztahy.
Krajinářská architektka Klára Salzmann se pro nás vyjádřila, že Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než stát.Hydrobiolog Jindřich Duras popsal projekt z týmu Jiřího Malíka v článku Model Zdoňov - projekt malý rozsahem a velký významem.
Kateřina Černý Pixová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze do debaty přispěla komentářem Zadržet vodu v krajině? Cíl, který se bude potýkat s mnoha úskalími na Zdoňovsku i jinde.
Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém komentáři reagoval kromě samotného projektu i na předchozí komentář Dany Balcarové: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu Zdoňov .
reklama
Dana Balcarová
Autorka je předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí a členka Pirátů.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
V krajině na jihu Čech je nyní méně vody, než bývá zvykem ve stejném období
Další články autora |
Dana Balcarová: Ministerský návrh novely vodního zákona zlepšení postupů při šetření ekologických havárií ani jejich prevenci opět neřeší
Dana Balcarová: Znečištění vod v Česku je alarmující
Dana Balcarová: Těžba v dole Turów pokračuje přes rozhodnutí soudureklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (128)
Miroslav Vinkler
7.8.2020 06:30Spolku k Živá voda vedený Jiřím Malíkem přeji, aby si sáhl na vodní Nobelovu cenu – Stockholm Water Prize.
Nejen proto, že si ji plně zaslouží, ale také proto, aby se českým byrokratům na MŽP a MZe ČR včetně jejich monistrů otevřely oči . A tak došlo k tomu, že bude uplatněn plošně po celé ČR.
Zde si dovoluji upozornit, že Ing.Malím projektové know-how nabídl zdarma ČR. Výsledek - hluboký nezájem státní správy.
To je realistický obrázek naší společnosti. Na kdejakou kravinu tečou miliony ze státní kasy ( inkluze, genderové projekty,multi-kulti obohacování apod.) , ale na veskrze prospěšné věci prostředky nevybývají.
Odpovědět
Nejen proto, že si ji plně zaslouží, ale také proto, aby se českým byrokratům na MŽP a MZe ČR včetně jejich monistrů otevřely oči . A tak došlo k tomu, že bude uplatněn plošně po celé ČR.
Zde si dovoluji upozornit, že Ing.Malím projektové know-how nabídl zdarma ČR. Výsledek - hluboký nezájem státní správy.
To je realistický obrázek naší společnosti. Na kdejakou kravinu tečou miliony ze státní kasy ( inkluze, genderové projekty,multi-kulti obohacování apod.) , ale na veskrze prospěšné věci prostředky nevybývají.
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 09:06 Reaguje na Miroslav VinklerMáte pravdu, jenže skutečnost je ještě výrazně horší.
Největší dotace (v řádu jednotek miliard) jdou do aktivního ničení krajiny i tím celého životního prostředí pomocí průmyslového zemědělství.
To prakticky ovládá firma Agrofert, která se ovšem chlubí miliardovými zisky.
Já si tu někdy připadám jak u blbých na dvorku.
Odpovědět
Největší dotace (v řádu jednotek miliard) jdou do aktivního ničení krajiny i tím celého životního prostředí pomocí průmyslového zemědělství.
To prakticky ovládá firma Agrofert, která se ovšem chlubí miliardovými zisky.
Já si tu někdy připadám jak u blbých na dvorku.
JD
Jiří Daneš
7.8.2020 11:23 Reaguje na Miroslav VinklerNení nic divného na tom, že nabídka projektu státním orgánům zdarma se setkala s nezájmem úředníků. Z čeho by se bralo "všimné", odměny a podobně, když se za to neplatí a peníze nejsou v koloběhu.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
7.8.2020 11:35 Reaguje na Jiří DanešJeště mně vadí, že do toho motá politika způsobem : "... i moji pirátští kolegové na půdě Poslanecké sněmovny ..." a to přesto, že vím, že všechno je politika, když se to týká veřejných záležitostí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 11:50 Reaguje na Jiří DanešTahle země je zaseklá a zablokovaná v nejvyšších patrech politiky. Tam se řešily pouze problémy pana premiéra a jeho "komerčních" aktivit, dnes už jen koronáč.
Pokd by tam přišel někdo progresivní, zvedl by mandle i dost děsivě líného ouřednického stavu.
Jenže to nehrozí, prohráváme hybridní válku a ta tohle blokuje celkem spolehlivě.
Odpovědět
Pokd by tam přišel někdo progresivní, zvedl by mandle i dost děsivě líného ouřednického stavu.
Jenže to nehrozí, prohráváme hybridní válku a ta tohle blokuje celkem spolehlivě.
LK
LK
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 07:36Pan Malík je vzácná osoba, kterých v ČR moc není a jeho aktivity by zasloužili mnohem větší pozornost a hlavně podporu ze strany státu. Současná vláda se ale chová jako uražená kráva, které velice vadí, že jí "někdo fušuje do PR aktivit" a dokonce se snaží dělat něco dobrého.... v ČR se prostě úspěch neodpouští....
Vláda má jiné úmysly s tématem vody a to je zneužití tohoto tématu k páchání prasáren typu přehrady, různé kanály a podobné vlhké sny některých postkomunistických hovad jako je Zeman....
Když tedy někdo přijde s tím, že voda v krajině se dá řešit takto, tak si prostě neumějí představit jak by na tom korumpovali a dohazovali kšefty svým chráněncům, a tak to nechtějí podporovat a doufají, že to po nich lidé nebudou vyžadovat..... na vládu s řešením jako je Model Zdoňov tlačí spoustu institucí, vědců, odborníků atd., ale vládu by donutilo řešit téma vody tímto vhodným způsobem až když by to od ní vyžadovali její potenciální voliči....
Máme populistickou vládu, která nedělá nic dobře, pokud se to po ní vyloženě nevyžaduje....
Tak co voliči? Budeme vyžadovat dobré věci, nebo se spokojíme s tím, být jen loutky populistů jako je Babiš nebo Zeman a budeme sloužit dosažení jejich sobeckých a nestoudných zájmů namísto zájmů všech v ČR? Je to jen na nás.....
Odpovědět
Vláda má jiné úmysly s tématem vody a to je zneužití tohoto tématu k páchání prasáren typu přehrady, různé kanály a podobné vlhké sny některých postkomunistických hovad jako je Zeman....
Když tedy někdo přijde s tím, že voda v krajině se dá řešit takto, tak si prostě neumějí představit jak by na tom korumpovali a dohazovali kšefty svým chráněncům, a tak to nechtějí podporovat a doufají, že to po nich lidé nebudou vyžadovat..... na vládu s řešením jako je Model Zdoňov tlačí spoustu institucí, vědců, odborníků atd., ale vládu by donutilo řešit téma vody tímto vhodným způsobem až když by to od ní vyžadovali její potenciální voliči....
Máme populistickou vládu, která nedělá nic dobře, pokud se to po ní vyloženě nevyžaduje....
Tak co voliči? Budeme vyžadovat dobré věci, nebo se spokojíme s tím, být jen loutky populistů jako je Babiš nebo Zeman a budeme sloužit dosažení jejich sobeckých a nestoudných zájmů namísto zájmů všech v ČR? Je to jen na nás.....
PK
Pavel Karel
7.8.2020 08:59 Reaguje na Lukáš KašpárekKdyby lidem škodila jen tato vláda a prezident. Když se ohlédnu, tak za 30 let se vládnoucí papaláši dají rozdělit do 2 skupin:A) ti co škodili nepřímo a B) ti co škodili přímo občanům.
A) sem patří zemští škůdci pouštějící rozpočtu žilou a zmenšující tak balík peněz, využitelný na rozvoj naší země (Babiš, Zeman, Sobotka, Gross
B) Klausova privatizace, Klausova amnestie privatizátorů, Topolánkova velká fotovoltaická loupež a deregulace nájemného, Nečasovo-Kalouskova superhrubá mzda, DPH a penzijní privatizace + Pospíšilův NOZ....a u všech vlád tristní poměr kvality a ceny u liniových staveb...
Odpovědět
A) sem patří zemští škůdci pouštějící rozpočtu žilou a zmenšující tak balík peněz, využitelný na rozvoj naší země (Babiš, Zeman, Sobotka, Gross
B) Klausova privatizace, Klausova amnestie privatizátorů, Topolánkova velká fotovoltaická loupež a deregulace nájemného, Nečasovo-Kalouskova superhrubá mzda, DPH a penzijní privatizace + Pospíšilův NOZ....a u všech vlád tristní poměr kvality a ceny u liniových staveb...
LK
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 09:34 Reaguje na Pavel KarelSamozřejmě, že podobné svinstvo v této zemi dělali i vlády ODS, ČSSD a KDU-ČSL, ale Babiš s pojistkou nedemokratičnosti Zemanem jdou ještě dál než kdokoliv před nimi s tím, že se nebojí předkládat zákony, které odebírají práva občanům i institucím na úkor lobbistických skupin jako je například novela stavebního zákona, nebo snahy o zprivatizování vody státem formou stavby přehrad a jiné extrémně drahé "vodní" infrastruktury, kterou navíc nepotřebujeme (kanály DOL nebo Baťův kanál), atd. atd.
Pak samozřejmě nikdy v polistopadové historii ČR nebyl nikdo ve vrcholné pozici v takovém střetu zájmů jako Babiš, pro kterého je ČR a jeho občané jen nástroj pro vlastní obohacení a který používá stát a jeho složky pro vlastní podnikání.... to je prostě nehoráznost!
Na tohle si nikdo před těmito hovady ani nedovolil pomyslet, ale Babiš se Zemanem v zádech se vyloženě nebojí zkoušet kam až se dá při obhajobě vlastních zájmů zajít....
Stává se z nás opravdu oligarchát s tím, že si na tyto zločince netroufne už ani nejvyšší státní zástupce, který řekne, že je někdo gauner ve střetu zájmů, ale že to nebude řešit....
Babiš už tak prorostl do státní správy a různých zájmových skupin, že už se stává neotřesitelným a vypadá to, že pro něho už zákony opravdu přestávají platit....
Tady už pomůže jen EU, která mu může zastavit kohoutek z dotací EU....
Toto tu ještě nikdy nebylo.......
Někteří lidé tvrdí, že politici jsou všichni stejní šmejdi.... to ale podle mě není pravda... jsou mezi nimi propastné rozdíly! Nikdo z nich není svatý, ale to co předvádí současná vláda je prostě výsměch všem zásadám právního státu a všem občanům!
Odpovědět
Pak samozřejmě nikdy v polistopadové historii ČR nebyl nikdo ve vrcholné pozici v takovém střetu zájmů jako Babiš, pro kterého je ČR a jeho občané jen nástroj pro vlastní obohacení a který používá stát a jeho složky pro vlastní podnikání.... to je prostě nehoráznost!
Na tohle si nikdo před těmito hovady ani nedovolil pomyslet, ale Babiš se Zemanem v zádech se vyloženě nebojí zkoušet kam až se dá při obhajobě vlastních zájmů zajít....
Stává se z nás opravdu oligarchát s tím, že si na tyto zločince netroufne už ani nejvyšší státní zástupce, který řekne, že je někdo gauner ve střetu zájmů, ale že to nebude řešit....
Babiš už tak prorostl do státní správy a různých zájmových skupin, že už se stává neotřesitelným a vypadá to, že pro něho už zákony opravdu přestávají platit....
Tady už pomůže jen EU, která mu může zastavit kohoutek z dotací EU....
Toto tu ještě nikdy nebylo.......
Někteří lidé tvrdí, že politici jsou všichni stejní šmejdi.... to ale podle mě není pravda... jsou mezi nimi propastné rozdíly! Nikdo z nich není svatý, ale to co předvádí současná vláda je prostě výsměch všem zásadám právního státu a všem občanům!
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 15:38 Reaguje na Pavel KarelAd bod B) Klausova privatizace nás vytáhla z děsivé krize zbankrotovaného bolševismu tak dobře, že si toho většina lidí ani nevšimla. Dnes to vidím jako chybu.
V 90. letech jsme byli ale premianti z Nových zemí jen naše HDP šlo do konce století na dvojnásobek.
Klaus amnestoval lidi, kteří byli stíhání déle, než 8 let, což je neschopnost justice. Ale řešit to amnestiií bylo špatně. Kdyby to neudělal, stalo by se co? Ti lidé by byli stíále stíháni, stále s výsledkem nula.
Žádná "Topolánkova fotoloupež" se nikdy nekonala, ten klíčový zákon přijala ČSSD s podporou KSČM a US v roce 2005, celá ODS byla kompletně proti.
A tak to máte se vším, prostě jste obětí demagogů......
Odpovědět
V 90. letech jsme byli ale premianti z Nových zemí jen naše HDP šlo do konce století na dvojnásobek.
Klaus amnestoval lidi, kteří byli stíhání déle, než 8 let, což je neschopnost justice. Ale řešit to amnestiií bylo špatně. Kdyby to neudělal, stalo by se co? Ti lidé by byli stíále stíháni, stále s výsledkem nula.
Žádná "Topolánkova fotoloupež" se nikdy nekonala, ten klíčový zákon přijala ČSSD s podporou KSČM a US v roce 2005, celá ODS byla kompletně proti.
A tak to máte se vším, prostě jste obětí demagogů......
JD
Jiří Daneš
7.8.2020 16:31 Reaguje na Pavel HanzlOn tady žádný bolševismus nebyl, ale to Vy asi kvůli věku nemůžete vědět a tak to pořád dokola papouškujete. Já jsem byl celý život bývalým režimem, jako syn kapitalistů omezován, ale současně jsem byl svými rodiči, těmi kapitalisty, vychován k pravdomluvnosti a ke kritickému myšlení a proto mě silně znepokojuje a velice vadí dnešní překrucování historie a svádění všecho, co vlády po listopadu 1989 podělaly, na minulý režim. A podělaly toho vlády, kterým jsme naivně věřili, hodně. "... výsměch všem zásadám právního státu a všem občanům!" předváděly všechny polistopadové vlády. Prostě, vzali jsme to za špatný konec, tehdy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:15 Reaguje na Jiří DanešNevím, jak se dá to období "budování komunismu" nazvat, politologicky je to asi "socialismus sovětského typu". Já to krátce nazývám bolševismem.
Užil jsem si toho dost, když to řachlo, bylo mi 35 let.
Jen nevím, za jiný konec jsme to tehdy měli vzít, všichni silně kritizují a NIKDO NIKDY nenavrhl jiný, lepší a především realizovatelný scénář.
Ale na přelomu století byla země k nepoznání, ten pokrok ve všech sférách byl skutečně obrovský.
To na nějaký "špatný konec" skutečně nevypadá.
Ovšem daň byla vysoká, to je ale vždycky.
Jenže my jsme prokoučovali pokračování a především současnost. Ale to je jiný příběh.
Odpovědět
Užil jsem si toho dost, když to řachlo, bylo mi 35 let.
Jen nevím, za jiný konec jsme to tehdy měli vzít, všichni silně kritizují a NIKDO NIKDY nenavrhl jiný, lepší a především realizovatelný scénář.
Ale na přelomu století byla země k nepoznání, ten pokrok ve všech sférách byl skutečně obrovský.
To na nějaký "špatný konec" skutečně nevypadá.
Ovšem daň byla vysoká, to je ale vždycky.
Jenže my jsme prokoučovali pokračování a především současnost. Ale to je jiný příběh.
TS
TS
Tomáš Steinberger
7.8.2020 08:52 Reaguje na Tomáš Steinbergertj. týká se to jak komentáře p.Miroslava Vinkler tak i p.Lukáše Kašpárka
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 09:19Je to hezké, jenže obec Zdoňov má normálně ročně více než 800 mm srážek, takže je suchem ohrožena velmi málo. Takže je tam tohle opatření každopádně dobré, ale ne až tak významné.
Tohle by se mělo dělat především na Jižní Moravě (méně, než 500 mm srážek) nebo v jiných daleko sušších oblastech. Jenže nelze. Osud mokřadu Tály u Uherčic se tu taky probíral.
Odpovědět
Tohle by se mělo dělat především na Jižní Moravě (méně, než 500 mm srážek) nebo v jiných daleko sušších oblastech. Jenže nelze. Osud mokřadu Tály u Uherčic se tu taky probíral.
LK
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 09:49 Reaguje na Pavel Hanzl"suchost" oblastí nedělá tak moc to, kolik tam prší, ale opravdu spíše to, v jakém stavu je tam krajina.. samozřejmě jsou oblasti sušší a oblasti více vodnaté, ale to s tímto tématem nesouvisí.... pan Malík by Vám jistě vysvětlil jaký rozdíl bude na Zdoňovsku mezi stavem tamní krajiny před započetím úprav a po jejich dokončení a nejde přitom jen o stav krajiny, ale hlavně o funkce takto opravené krajiny....
Model Zdoňov se dá aplikovat téměř na celou plochu ČR a všude bude mít zhruba stejný procentuální potenciál zlepšení.
Navíc tyto změny v krajině pomohou i s navýšením mm srážek v oblasti, protože pomohou nastartovat malý vodní cyklus...
Pozitiv takto opravené krajiny je opravdu mnoho se nedá se říct, že jde jen o vodu....
Odpovědět
Model Zdoňov se dá aplikovat téměř na celou plochu ČR a všude bude mít zhruba stejný procentuální potenciál zlepšení.
Navíc tyto změny v krajině pomohou i s navýšením mm srážek v oblasti, protože pomohou nastartovat malý vodní cyklus...
Pozitiv takto opravené krajiny je opravdu mnoho se nedá se říct, že jde jen o vodu....
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 10:41 Reaguje na Lukáš KašpárekJá si myslím, že zcela zásadní paramtr jsou roční srážky a nadmořská výška, tj. průměrná teplota. Zdoňov je ve výšce asi 530 mnm, je to kopcovitá krajina s pastvinami a lesy a ještě na severu republiky. Rovinatá území jižní Moravy s rozsáhlými komplexy zemědělské půdy je něco úplně jiného.
Tam by se musel aplikovat asi velmi podobný postup, ovšem s rozdílným výsledkem.
Odpovědět
Tam by se musel aplikovat asi velmi podobný postup, ovšem s rozdílným výsledkem.
LK
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 12:03 Reaguje na Pavel HanzlProcentuálně by mělo jít o zhruba stejné zlepšení, přesto, že v absolutním porovnání na tom bude líp místo, kde prší víc.
Jde ale i o to, že v příhraničních oblastech zůstala aspoň nějaká krajina relativně přirozená (jsou tam i lesy, je tam dost lučních porostů atd.), ale jižní Morava je stejně jako například Haná fatálně znepřírodněná (velké lány polí, šílená eroze půdy, velice málo lesů a lučních porostů, které mohou sloužit k živení malého vodního cyklu, svedení vody například v oblasti Pálavy do "vany uprostřed pouště" v podobě Nových mlýnů) a tak je tam situace horší hodně právě proto.
Kdyby byla jižní Morava více přirozená a bylo tam více možností evapotranspirace, tak by se zde živil malý vodní cyklus a bylo by tam tak více mlh, drobných častých deštíků, atd.).
Každopádně jistě jsou mezi těmito oblastmi rozdíly a je třeba takové modelové situace přizpůsobovat danému místu a jeho přirozeným podmínkám.
To by nám všem ale lépe vysvětlil pan Malík....
Odpovědět
Jde ale i o to, že v příhraničních oblastech zůstala aspoň nějaká krajina relativně přirozená (jsou tam i lesy, je tam dost lučních porostů atd.), ale jižní Morava je stejně jako například Haná fatálně znepřírodněná (velké lány polí, šílená eroze půdy, velice málo lesů a lučních porostů, které mohou sloužit k živení malého vodního cyklu, svedení vody například v oblasti Pálavy do "vany uprostřed pouště" v podobě Nových mlýnů) a tak je tam situace horší hodně právě proto.
Kdyby byla jižní Morava více přirozená a bylo tam více možností evapotranspirace, tak by se zde živil malý vodní cyklus a bylo by tam tak více mlh, drobných častých deštíků, atd.).
Každopádně jistě jsou mezi těmito oblastmi rozdíly a je třeba takové modelové situace přizpůsobovat danému místu a jeho přirozeným podmínkám.
To by nám všem ale lépe vysvětlil pan Malík....
GP
Gusta Pražák
7.8.2020 14:57 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek "Babiš už tak prorostl do státní správy a různých zájmových skupin, že už se stává neotřesitelným a vypadá to, že pro něho už zákony opravdu přestávají platit...." Dobrý den. nechce se mně věřit tomu, že by pro pana Babiše neplatily zákony. Nejsem právník, ale chybu bych viděl na straně zákonodárců, tedy v nejasném, nebo nejednoznačném výkladu zákona. Ke každému znění zákona, by měl zákonodárce vydat i podrobný výklad. Ke všemu naše zákony jsou značně zaplevelené, nepřehledné ( nepřeberné množství novel ...), že se v právu nevyznají pomalu ani právníci.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
7.8.2020 16:38 Reaguje na Gusta PražákJe to, bohužel, přesně tak jak píšete.
Máme prostě, místo právního státu, stát právnický, jak na to poukazuje exdisident, který se velmi angažoval za zrušení komunistického režimu, Jan Urban.
Odpovědět
Máme prostě, místo právního státu, stát právnický, jak na to poukazuje exdisident, který se velmi angažoval za zrušení komunistického režimu, Jan Urban.
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 17:03 Reaguje na Jiří DanešTo není stát právnický, to je stát totálně zkorumpovaný.
Pokud by byl právnický Babiš by byl souzen v možná více než desítce procesů.
Odpovědět
Pokud by byl právnický Babiš by byl souzen v možná více než desítce procesů.
JS
Jiří Svoboda
7.8.2020 12:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek"Model Zdoňov se dá aplikovat téměř na celou plochu ČR a všude bude mít zhruba stejný procentuální potenciál zlepšení."
Vy asi vůbec nechápete základní limit takovýchto projektů: Spotřebují mnohem více vody než na jejich plochu naprší. Musejí tedy "parazitovat" na svém okolí. Pokud bude Zdoňovů příliš mnoho, negativně se to projeví v okolí a i samy Zdoňovy přestanou pořádně fungovat. Očekávám, že se najde dost nechápavců, kterým takové sdělení nebude vyhovovat, ale zákon zachování hmoty (vody) nelze očůrat.
Zdoňov je prostě jedna vyzobnutá třešnička, kterých není k vyzobnutí neomezený počet.
Odpovědět
Vy asi vůbec nechápete základní limit takovýchto projektů: Spotřebují mnohem více vody než na jejich plochu naprší. Musejí tedy "parazitovat" na svém okolí. Pokud bude Zdoňovů příliš mnoho, negativně se to projeví v okolí a i samy Zdoňovy přestanou pořádně fungovat. Očekávám, že se najde dost nechápavců, kterým takové sdělení nebude vyhovovat, ale zákon zachování hmoty (vody) nelze očůrat.
Zdoňov je prostě jedna vyzobnutá třešnička, kterých není k vyzobnutí neomezený počet.
Karel Zvářal
7.8.2020 13:01 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, ten text vás vcelku dobře vystihuje. Zkuste mi vysvětlit, jak parazituje na svém okolí jihočeská rybniční soustava či podpálavské Nové Mlýny.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
7.8.2020 13:31 Reaguje na Karel ZvářalLetos jsem byl na dovolené v JČ kraji a jejich krajinu lze místním v dobrém jen závidět. Zejména díky práci našich předků i vizi Rožmberků - třeboňská pánev.
Výše uvedený přispěvatel J.S. vůbec nechápe význam vody v krajině ani to, že lze kultivovaným způsobem vytvářet zdravou a odolnou krajinu vůči epizodám sucha.
Odpovědět
Výše uvedený přispěvatel J.S. vůbec nechápe význam vody v krajině ani to, že lze kultivovaným způsobem vytvářet zdravou a odolnou krajinu vůči epizodám sucha.
va
vaber
7.8.2020 17:28 Reaguje na Miroslav Vinklerv JČ letos docela dost pršelo a to potom je krajina zelená a vypadá jinak,
co je světoborného udělat rybníky tam kde hodně prší ,kdysi dávno udělali rybníky v JČ proto ,že se krajina na nic moc nehodila, byla mokrá ,když nebude voda jak v plzeňském Boleváku, budou rybníky vytvořené na suchém místě také suché a nebo naopak po deštích se protrhnou hráze a co je pod nimi?
Piráti si honí politické preference i na Ekolistu
Odpovědět
co je světoborného udělat rybníky tam kde hodně prší ,kdysi dávno udělali rybníky v JČ proto ,že se krajina na nic moc nehodila, byla mokrá ,když nebude voda jak v plzeňském Boleváku, budou rybníky vytvořené na suchém místě také suché a nebo naopak po deštích se protrhnou hráze a co je pod nimi?
Piráti si honí politické preference i na Ekolistu
Karel Zvářal
7.8.2020 17:58 Reaguje na vaberUrčitě je to světobornější, jak napsat blábol do Ekolistu, vabere. Tehdy neměli zásobené řetězce, a rybí maso je chutné i zdravé. Nové mlýny jste lstivě obešel, ty jsou schopny tu suchou krajinu částečně vodou z vysočiny dotovat.
Odpovědět
va
vaber
8.8.2020 08:40 Reaguje na Karel ZvářalNové Mlýny a Broumovsko
a proti rybám nic nemám,
blábolů je v Ekolistu přehršel, takže to sem docela patří
Odpovědět
a proti rybám nic nemám,
blábolů je v Ekolistu přehršel, takže to sem docela patří
JS
Jiří Svoboda
8.8.2020 20:15 Reaguje na Miroslav VinklerHlavně že Vinkler koume všechno. Jaké štěstí pro Ekolist!
Odpovědět
JS
Jiří S
8.8.2020 09:34 Reaguje na Karel ZvářalNové Mlýny stahují dešťové srážky. Dříve, dokud tam byly lužní lesy, tak se nestávalo, že co projde přes Pálavu, tak se odkloní díky mlýnům podél řeky a Bulhary, Nejdek, Lednice až po Břeclav by byly bez srážek ze západu a severozápadu.
Odpovědět
JS
Jiří S
8.8.2020 09:34 Reaguje na Karel ZvářalNové Mlýny stahují dešťové srážky. Dříve, dokud tam byly lužní lesy, tak se nestávalo, že co projde přes Pálavu, tak se odkloní díky mlýnům podél řeky a Bulhary, Nejdek, Lednice až po Břeclav by byly bez srážek ze západu a severozápadu.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.8.2020 10:16 Reaguje na Jiří STo býval vždycky suchý kraj, takže pokud Mlýny stahují vodu, něco se dostane i do okolí. A dřív bývalo vždycky líp, to pravil už staříček.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.8.2020 20:13 Reaguje na Karel ZvářalZkuste se, prosím, předně podívat, nač můj příspěvek reaguje!
Já pouze a říkám, že tyto vodní objekty vypaří mnohem více vody, než kolik na jejich plochu naprší, tudíž takový přístup nelze na celou plochu ČR rozšířit a pokud tu máme takové snílky, tak je třeba je lehce přizemnit.
Já nenám nic proti jihočeským rybníkům či podpálaví. To je příměřené nakládání s vodou v rámci místních příznivých podmínek - to se mi jen snažíte něco podsunout.
Odpovědět
Já pouze a říkám, že tyto vodní objekty vypaří mnohem více vody, než kolik na jejich plochu naprší, tudíž takový přístup nelze na celou plochu ČR rozšířit a pokud tu máme takové snílky, tak je třeba je lehce přizemnit.
Já nenám nic proti jihočeským rybníkům či podpálaví. To je příměřené nakládání s vodou v rámci místních příznivých podmínek - to se mi jen snažíte něco podsunout.
Karel Zvářal
9.8.2020 07:28 Reaguje na Jiří SvobodaOdpověď vám dal PH předevčírem v 15,29.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
9.8.2020 19:37 Reaguje na Karel ZvářalPH jsem odpověděl. Ale vy se za něj schovávat nemusíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.8.2020 19:49 Reaguje na Jiří SvobodaJste v této oblasti jediný, kdo má chronický problém pochopit význam projektů typu Zdoňov. I kdybych napsal stoprvní argument, nebude to nic platné. Jedete po vlastní koleji... prostě celá rota šlape mimo rytmus, jen vy držíte správný krok:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.8.2020 09:52 Reaguje na Karel ZvářalVy asi opravdu nechápete psaný text! Já proti Zdoňovu ani podobným projektům nic nemám. Jen říkám, že od jisté míry neplatí, čím více tím lépe, a připojil jsem k tomu jasné argumenty. I s tímto máte problém? Proč nezpochybňujete mé argumenty a jen mi nasazujete psí hlavu? To je nefér diskuse.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
8.8.2020 21:22 Reaguje na Karel ZvářalNové Mlýny mi připadnou předimenzované, tak trochu konečné řešení údolní nivy. Raději bych tam viděl pár nebo víc rybníků, jako jsou ty pod Pohořelicemi, tak aby se co nejvíce pošetřily lužní lesy. Proti jihočeské pánvi nemám výhrady.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 15:29 Reaguje na Jiří SvobodaCo je to za nesmysl? Jak může Zdoňov "parazitovat" na někom?
Vždyť ten projekt je jen o tom, že se voda, která na určité území naprší, tak se na něm zdrží, než odteče řekou pryč.
Tohle se dá udělat úplně všude. V sušších oblastech by takových mokřadů bylo proste daleko méně a v létě by spíš vysychaly.
Masivní aplikací těchto metod by se pouze snížily průtoky našich řek v mokrých obdobích, nic jiného.
Odpovědět
Vždyť ten projekt je jen o tom, že se voda, která na určité území naprší, tak se na něm zdrží, než odteče řekou pryč.
Tohle se dá udělat úplně všude. V sušších oblastech by takových mokřadů bylo proste daleko méně a v létě by spíš vysychaly.
Masivní aplikací těchto metod by se pouze snížily průtoky našich řek v mokrých obdobích, nic jiného.
JS
Jiří Svoboda
8.8.2020 20:27 Reaguje na Pavel HanzlZdoňov pustí dál méně vody, než kdyby to dílo nebylo.
A v suchých obdobích by v řekách neteklo nic. Takto holt myslí nadšenci, kteří nejsou schopni dovodit důsledky.
V místech, kde málo prší, je třeba vodu hlavně zasakovat a co nejméně odpařovat. Hlavně tímto směrem by se ČR měla vydat.
Odpovědět
A v suchých obdobích by v řekách neteklo nic. Takto holt myslí nadšenci, kteří nejsou schopni dovodit důsledky.
V místech, kde málo prší, je třeba vodu hlavně zasakovat a co nejméně odpařovat. Hlavně tímto směrem by se ČR měla vydat.
Karel Zvářal
9.8.2020 19:51 Reaguje na Jiří SvobodaTomu se říká svobodné myšlení!-) Zdoňov vodu DOČASNĚ zadrží, aby ji POSTUPNĚ uvolňoval. Podpoří se tak MVC, takže srážek tím pádem přibude. Ale toto asi pochopit je nad vaše možnosti.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.8.2020 10:05 Reaguje na Karel ZvářalTady je asi jeden zásadní problém: Zda MVC funguje převážně lokálně, nebo to, co se na jednom místě u nás odpaří, spadne např. nad širou Rusí (to je také nazýváno MVC).
Copak nad jižními Čechami s rybníky je více srážek než nad jinými kraji podobně vysoko s minimem vodních ploch?
Pokud bude Zdoňovů v ČR desítky tisíc, nebude na jejich naplnění dost srážkové vody a třeba půl roku jich bude většina vyschlých. Jestli toto je cílem, nevím, spíše nikoliv.
Odpovědět
Copak nad jižními Čechami s rybníky je více srážek než nad jinými kraji podobně vysoko s minimem vodních ploch?
Pokud bude Zdoňovů v ČR desítky tisíc, nebude na jejich naplnění dost srážkové vody a třeba půl roku jich bude většina vyschlých. Jestli toto je cílem, nevím, spíše nikoliv.
PH
Pavel Hanzl
9.8.2020 20:29 Reaguje na Jiří SvobodaTen režim je přece jiný. Když hodně prší, voda jde normálně do řeky a někde tomu říkají "bleskové povodně".
Pokud tu vodu někde zadrží (a tím zasakuje) tak při deštích jde do řeky vody méně a když neprší se uvlňuje, teče více a když je sucho stejně nikde neteče skoro nic, ale i tak to řeku trošku polepší.
Celkově ale vody za hranice odteče rozhodně méně.
Odpovědět
Pokud tu vodu někde zadrží (a tím zasakuje) tak při deštích jde do řeky vody méně a když neprší se uvlňuje, teče více a když je sucho stejně nikde neteče skoro nic, ale i tak to řeku trošku polepší.
Celkově ale vody za hranice odteče rozhodně méně.
Karel Zvářal
9.8.2020 20:45 Reaguje na Pavel HanzlTo je ale to (ta poslení věta), co zřejmě panu Svobodovi vadí, že pevnina parazituje na oceánu:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.8.2020 10:22 Reaguje na Karel ZvářalPokud se to přežene, tak mi to vadí.
Může se totiž klidně stát, že naděláme spoustu opatření na zadržení vody v krajině typu velký výpar malý zásak, pak se klimatická změna a nárůst sucha ještě zvýší a řeky budou úplně vysychat.
Odpovědět
Může se totiž klidně stát, že naděláme spoustu opatření na zadržení vody v krajině typu velký výpar malý zásak, pak se klimatická změna a nárůst sucha ještě zvýší a řeky budou úplně vysychat.
JS
Jiří Svoboda
10.8.2020 10:16 Reaguje na Pavel HanzlTato analýza je pro dnešní stav věci správná.
Jde o to, jestli když tato opatření budu stále navyšovat, nakonec za hranice nepoteče vůbec nic. Potřebujeme co nejvíce zasakovat a odpar z vodních ploch je, při nedostatku srážek, víceméně nežádoucí. Mám obavu, že Zdoňovy nemají poměr zásak/výpar příliš příznivý.
Ale opakuji, nic nemám proti těmto projektům, jen varuji před tím, považovat mnohonásobnou multiplikaci takových projektů za spásné řešení.
Odpovědět
Jde o to, jestli když tato opatření budu stále navyšovat, nakonec za hranice nepoteče vůbec nic. Potřebujeme co nejvíce zasakovat a odpar z vodních ploch je, při nedostatku srážek, víceméně nežádoucí. Mám obavu, že Zdoňovy nemají poměr zásak/výpar příliš příznivý.
Ale opakuji, nic nemám proti těmto projektům, jen varuji před tím, považovat mnohonásobnou multiplikaci takových projektů za spásné řešení.
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 16:50 Reaguje na Jiří SvobodaAsi nemáte moc pravdu, byť vaše úvaha vypadá logicky. Třeba já mám sérii měření ze dvou malých povodí o stejné ploše a stejném počtu obyvatel a pravděpodobně i stejných srážkách neb leží těsně vedle sebe a neliší se ani reliéfem či nadmořskou výškou. Liší se ale využitím povrchu (landuse). Z toho zemědělského s narovnanými toky a s drenážemi a s minimem lesní vegetace Teklo vždycky zhruba polovina vody v potoce, než z povodí s lesem a rybníky a vegetací v údolí. A kouzlo je, myslím, v tom, že to zelenější a modřejší :) povodí má schopnost vyrovnávat odtoky i dlouhodobě. V průměru odteklo vody v obou potocích stejně - protože za dešťů se valilo z toho zemědělského vody daleko víc...
Jo a vodu zasakovat bez zadržení nějakou formou (rybník, mokřad) moc nejde...tedy pokud nenaděláte svejly...
Odpovědět
Jo a vodu zasakovat bez zadržení nějakou formou (rybník, mokřad) moc nejde...tedy pokud nenaděláte svejly...
JS
Jiří Svoboda
10.8.2020 20:21 Reaguje na Jindřich DurasKonečně někdo, kdo věcně diskutuje a neokopává kotníky.
To měření je zjevně jasně vypovídající a proti tomu nelze nic namítat.
Je samozřejmě otázka, zda to povodí s lesy a rybníky a vegetací nezačne časem, až se klimatická změna prohloubí, strádat a ty lesy, kvůli vyčerpání zemních vod, značně neprořídnou a rybníčky občas nevyschnou. Samozřejmě i ta pole pak budou velmi strádat. Tam ale zemní voda nebude tak ubývat, protože ji nebudou stromy z hloubky vytahovat a odpařovat.
Ten příklad je z jaké nadmořské výšky a kolik je tam ročních srážek? Je tedy otázka, zda jde o reprezentativní příklad aplikovantelný na celou ČR. To koneckonců Zdoňov, s poměrně vysokými srážkovými úhrny v povodí, také není.
My potřebujeme i tu zemedělskou půdu a širé nepodmočené lány jsou a budou potřeba k efektivní produkci potravin.
Ty vaše případy, které srovnáváte jsou tak trochu nesrovnatelné, protože každý plní jinou společenskou úlohu. Každopádně přemýšlet, jak v zemědělství co nejlépe s vodou hospodařit, je na místě.
Odpovědět
To měření je zjevně jasně vypovídající a proti tomu nelze nic namítat.
Je samozřejmě otázka, zda to povodí s lesy a rybníky a vegetací nezačne časem, až se klimatická změna prohloubí, strádat a ty lesy, kvůli vyčerpání zemních vod, značně neprořídnou a rybníčky občas nevyschnou. Samozřejmě i ta pole pak budou velmi strádat. Tam ale zemní voda nebude tak ubývat, protože ji nebudou stromy z hloubky vytahovat a odpařovat.
Ten příklad je z jaké nadmořské výšky a kolik je tam ročních srážek? Je tedy otázka, zda jde o reprezentativní příklad aplikovantelný na celou ČR. To koneckonců Zdoňov, s poměrně vysokými srážkovými úhrny v povodí, také není.
My potřebujeme i tu zemedělskou půdu a širé nepodmočené lány jsou a budou potřeba k efektivní produkci potravin.
Ty vaše případy, které srovnáváte jsou tak trochu nesrovnatelné, protože každý plní jinou společenskou úlohu. Každopádně přemýšlet, jak v zemědělství co nejlépe s vodou hospodařit, je na místě.
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 21:16 Reaguje na Jiří SvobodaJeden příklad je z Rakovnicka, kde se budou stavět ty nové nádrže :(. To zemědělské je Kolešovický potok od pramene k soutoku s Rakovnickým a to druhé je ten Rakovnický od toho soutoku k pramenům.
Velmi podobný příklad mám z povodí Máchova jezera: Břehyňský p. je ten, kde teče pořád dost vody a Robečský p. je ten s málem vody. Situaci tam komplikují rybníky na obou stranách, ale přesto jsem tam zažíval při měření značné překvapení - navíc průtoky dle ČHMÚ byly odvozeny pro obě povodí stejné...
K tomu Rakovnicku - tam se jedná o krajinu s nízkými srážkami a se zvýšenou teplotou, je jedna z nejsušších u nás - takže jakýsi předobraz toho, jak by to mohlo vypadat postupně i jinde - a přesto to docela funguje, myslím.
Odpovědět
Velmi podobný příklad mám z povodí Máchova jezera: Břehyňský p. je ten, kde teče pořád dost vody a Robečský p. je ten s málem vody. Situaci tam komplikují rybníky na obou stranách, ale přesto jsem tam zažíval při měření značné překvapení - navíc průtoky dle ČHMÚ byly odvozeny pro obě povodí stejné...
K tomu Rakovnicku - tam se jedná o krajinu s nízkými srážkami a se zvýšenou teplotou, je jedna z nejsušších u nás - takže jakýsi předobraz toho, jak by to mohlo vypadat postupně i jinde - a přesto to docela funguje, myslím.
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 10:45 Reaguje na Jindřich DurasMně jen napadla další kacířská: když se voda zasákne na kopci, může pod kopcem pramenit. Když se voda zasákne v jen mírně svažitém terénu, těžko někde bude pramenit a posilovat povrchové toky. Takto zasáklá voda je k dispozici pro stromy, studny a pro kapilární vzlínání.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
11.8.2020 11:01 Reaguje na Jiří SvobodaVše záleží na geologii toho kterého místa. Možností, jak to může být, je spousta. i v rovině mohou posilovat hluboké podzemní vody a na kopci jen mělké pro stromy a nejspíš to bude vždycky nějaká kombinace obojího.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 14:09 Reaguje na Jindřich DurasČím více to rozebíráme, tím je to komplikovanější. Pak ale není vhodní chápat Zdoňov jako pilotní projekt, který by se stokrát někde opráskl. Takhle jde přistupovat třeba k projektu, jak zateplit panelák.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.8.2020 09:33 Reaguje na Jiří SvobodaJo, máte pravdu , je to komplikované - ale naštěstí zvládnutelně :o). Ten projekt nejde oprásknout jak stojí a leží. To co ale nutně potřebujeme replikovat, je ten přístup. Přístup k mikropovodí jako k vodou provázanému funkčnímu celku. Tohle vypadá, že je přece jasné, ale bohužel vůbec není. Viz třeba akce: Naflákejte rybníků, co to jde - to je cesta k utracení peněz, ale ne ke zlepšení podmínek.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.8.2020 12:18 Reaguje na Jindřich DurasPlně souhlasím. Řekl bych, že pan Malík i třeba pan Kvítek by k tomu takto správně přistupovali. Je si třeba ale uvědomit, že státní kasa zeje prázdnotou a s tímto ohledem je třeba provádět projekty co nejoptimálněji a hledat i zdroje kofinancování.
Bohužel, mocné zájmové skupiny jsou velkým nebezpečím.
Odpovědět
Bohužel, mocné zájmové skupiny jsou velkým nebezpečím.
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaNo, viděl bych to tak, že:
1/ Zadržením vody a zpomalením jejího povrchového odtoku se napomůže infiltraci vody do podzemí, kde se už voda nevypařuje.
2/ Opatření typu Zdoňov znamenají především vyrovnané odtoky během roku či let, což zase znamená potenciál ke sníženému odtoku vody za silných srážkoodtokových událostí = větší zásoba vody pro období sucha
3/ Evapotranspirace znamená i ochlazení okolí = snížení dalšího výparu = zvýšení objemu horizontálních srážek. jeden Zdoňov klima v ČR neochladí, to je jasné, ale právě proto je třeba mít takových krajin víc
4/ Jednoduchá hydrologická úvaha cílená na množství vody v řece není úplně optimální. Cílem přece není řešit hlavně hydrologické sucho, tedy vodu v řece, ale sucho komplexně v celé krajině (jakož i povodně), kde potřebujeme vodu, aby ta krajina fungovala.
5/ Docela by mě zajímalo, zda považujete současnou krajinu se systematickou drenáží, půdami se sníženou schopností zadržovat vodu, s regulovanými vodními toky (včetně zahloubení), co odvádějí vodu rychle pryč, a s velkými půdními bloky...jestli tuto krajinu tedy považujete za správnou? A pokud ne, jak byste ji navrhoval vylepšit?
No to jen tak.
Odpovědět
1/ Zadržením vody a zpomalením jejího povrchového odtoku se napomůže infiltraci vody do podzemí, kde se už voda nevypařuje.
2/ Opatření typu Zdoňov znamenají především vyrovnané odtoky během roku či let, což zase znamená potenciál ke sníženému odtoku vody za silných srážkoodtokových událostí = větší zásoba vody pro období sucha
3/ Evapotranspirace znamená i ochlazení okolí = snížení dalšího výparu = zvýšení objemu horizontálních srážek. jeden Zdoňov klima v ČR neochladí, to je jasné, ale právě proto je třeba mít takových krajin víc
4/ Jednoduchá hydrologická úvaha cílená na množství vody v řece není úplně optimální. Cílem přece není řešit hlavně hydrologické sucho, tedy vodu v řece, ale sucho komplexně v celé krajině (jakož i povodně), kde potřebujeme vodu, aby ta krajina fungovala.
5/ Docela by mě zajímalo, zda považujete současnou krajinu se systematickou drenáží, půdami se sníženou schopností zadržovat vodu, s regulovanými vodními toky (včetně zahloubení), co odvádějí vodu rychle pryč, a s velkými půdními bloky...jestli tuto krajinu tedy považujete za správnou? A pokud ne, jak byste ji navrhoval vylepšit?
No to jen tak.
JS
Jiří Svoboda
10.8.2020 21:10 Reaguje na Jindřich Duras1/ Z podzemí se voda odpařuje díky stromům. Pokud nebudeme dost vody zasakovat, stromů nám bude ubývat. Voda zasáknutá a odpařená stínícími stromy je mnohem cennější, než voda odpařená z vodní hladiny nebo debilních "zelených" střech. Na svejly by měly být napojeny prakticky všechny zpevněné plochy. Pak je tam prakticky veškerá dešťovka zasakována a má to pro kulturní krajinu velmi pozitivní přínos.
2/ Je otázka, jak moc vody "navíc" může Zdoňov vůbec zadržet (já to nestudoval). Pokud málo, je to jako protipovodňové opatření k ničemu. Z plánku to vypadá, že výška hladin rybníků nemůže kolísat, aby zadržela přívalové srážky. Naopak, vlhká půda již nic nevcucne.
3/ Pokud je vody dost, jistě je z lokálního hlediska příjemné odparem chladit. Při vyšší vlhkosti se ale horko hůře snáší (dříve nastává vlhké pocení) a zvýšená vodní pára ve vzduchu navyšuje lokálně skleníkový jev (méně tepla se vyzáří). Nejlepší řešení je maximální vsak a život pod korunami stromů.
4/ Jen opakuji: Nejlepší řešení je maximální vsak a život pod korunami stromů.
5/ Drenáže fungují jen tehdy, když je hladina podzemních vod do 1m. Drenáže se tedy časem samy vyřadí. Půdy se sníženou schopností zadržovat vodu - tady mohu mávat kouzelným proutkem až do zblbnutí a nic nezmůžu. Mohu orat po vrstevnici pásovými traktory, zeleně hnojit, zapracovávat hnůj a neodvážet slámu... Regulované vodní toky byla chyba, ale co s tím nevím. Meandrující potok s rozlivovými opatřeními v intravilánu obce jistě není to správné, majitelé pozemků, kam se jim voda jednou za rok rozleje, také nebudou nadšeni. Je to o domluvě a kompromisu, nikoliv o nalajnovaném řešení. Velké půdní bloky umožňují zemědělskou velkovýrobu a ta je jistě důležitá. Zase je to o hledání kompromisu.
Rád jsem vám odpověděl, byť, jak jste sám poznal, v mnohém neznám optimální řešení. Proto mne iritují ti, co jsou si v takto komplikovaných problémech "jisti".
Odpovědět
2/ Je otázka, jak moc vody "navíc" může Zdoňov vůbec zadržet (já to nestudoval). Pokud málo, je to jako protipovodňové opatření k ničemu. Z plánku to vypadá, že výška hladin rybníků nemůže kolísat, aby zadržela přívalové srážky. Naopak, vlhká půda již nic nevcucne.
3/ Pokud je vody dost, jistě je z lokálního hlediska příjemné odparem chladit. Při vyšší vlhkosti se ale horko hůře snáší (dříve nastává vlhké pocení) a zvýšená vodní pára ve vzduchu navyšuje lokálně skleníkový jev (méně tepla se vyzáří). Nejlepší řešení je maximální vsak a život pod korunami stromů.
4/ Jen opakuji: Nejlepší řešení je maximální vsak a život pod korunami stromů.
5/ Drenáže fungují jen tehdy, když je hladina podzemních vod do 1m. Drenáže se tedy časem samy vyřadí. Půdy se sníženou schopností zadržovat vodu - tady mohu mávat kouzelným proutkem až do zblbnutí a nic nezmůžu. Mohu orat po vrstevnici pásovými traktory, zeleně hnojit, zapracovávat hnůj a neodvážet slámu... Regulované vodní toky byla chyba, ale co s tím nevím. Meandrující potok s rozlivovými opatřeními v intravilánu obce jistě není to správné, majitelé pozemků, kam se jim voda jednou za rok rozleje, také nebudou nadšeni. Je to o domluvě a kompromisu, nikoliv o nalajnovaném řešení. Velké půdní bloky umožňují zemědělskou velkovýrobu a ta je jistě důležitá. Zase je to o hledání kompromisu.
Rád jsem vám odpověděl, byť, jak jste sám poznal, v mnohém neznám optimální řešení. Proto mne iritují ti, co jsou si v takto komplikovaných problémech "jisti".
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 21:33 Reaguje na Jiří SvobodaVše je na delší diskusi, ke které tu není úplně prostor, ale zkusím ještě jednu reakci, stručně:
1/ Podzemní vodou jsem myslel tu hlubokou, kterou je třeba mít ve studních a protékající krajinou, aby někde vyvěrala a pak i živila potoky a tak. Ale jinak souhlas, to určitě. Teda kromě vašeho náhledu na zelené střechy - napsal jsem k tomu někde níže.
2/ Tůně jsou prostě tůně, rybníky by retenční prostor mít měly (k nastoupání za povodně). Taky nevím, kolik vody Zdoňov zadrží "navíc" (asi jak kdy a tak), ale i tak je ten význam obrovský, protože všechno začíná právě v těch mikropovodích = tam je třeba napřít své úsilí a dostat z každého maximum (spíš optimum :o)!).
3/ Aj tak možno
4/ To ano, ale vše má svůj potenciál a svou kapacitu a využitelnost. Právě proto musíme ta opatření kombinovat. Jinak bude řešení vždy polovičaté a neefektivní.
5/ Bacha, drenáže fungují i při nízké hladině podzemní vody - když více zaprší => odvedou vodu, co se měla dostat hlouběji. A k drenáži se ta srážková voda dostane tzv. preferenčními drahami (snad jsem ten termín nezkomolil), tedy nikoli poctivým zasakováním, ale po prasklinách => odvádějí vodu, přestože by jakoby ani neměly. Struktura půdy je na dlouhé vyprávění, doporučuji na youtube přednášky dr. Záhory. Intravilán je o citlivosti, ale ve volné krajině je většina dráhy vodních toků => tam je příležitostí spousta.
Mrkněte na FB skupinu: ekosystems eu, tam se tyhle věci probírají a je tam řada zajímavých postů a názorů.
Odpovědět
1/ Podzemní vodou jsem myslel tu hlubokou, kterou je třeba mít ve studních a protékající krajinou, aby někde vyvěrala a pak i živila potoky a tak. Ale jinak souhlas, to určitě. Teda kromě vašeho náhledu na zelené střechy - napsal jsem k tomu někde níže.
2/ Tůně jsou prostě tůně, rybníky by retenční prostor mít měly (k nastoupání za povodně). Taky nevím, kolik vody Zdoňov zadrží "navíc" (asi jak kdy a tak), ale i tak je ten význam obrovský, protože všechno začíná právě v těch mikropovodích = tam je třeba napřít své úsilí a dostat z každého maximum (spíš optimum :o)!).
3/ Aj tak možno
4/ To ano, ale vše má svůj potenciál a svou kapacitu a využitelnost. Právě proto musíme ta opatření kombinovat. Jinak bude řešení vždy polovičaté a neefektivní.
5/ Bacha, drenáže fungují i při nízké hladině podzemní vody - když více zaprší => odvedou vodu, co se měla dostat hlouběji. A k drenáži se ta srážková voda dostane tzv. preferenčními drahami (snad jsem ten termín nezkomolil), tedy nikoli poctivým zasakováním, ale po prasklinách => odvádějí vodu, přestože by jakoby ani neměly. Struktura půdy je na dlouhé vyprávění, doporučuji na youtube přednášky dr. Záhory. Intravilán je o citlivosti, ale ve volné krajině je většina dráhy vodních toků => tam je příležitostí spousta.
Mrkněte na FB skupinu: ekosystems eu, tam se tyhle věci probírají a je tam řada zajímavých postů a názorů.
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 09:52 Reaguje na Jindřich Duras2/ Ten rybník by měl být běžně naplněn asi z 1/2 a odtok by měl být úzkým hrdlem. Pořádný přepad by měl nastat až po naplnění rybníka. Pak to může dobře fungovat i jako protipovodňové opatření. Je to tak ve Zdoňově????????????
4/ To se shodneme a proto brojím proti jednomu univerzálnímu řešení.
5/ To nemohu posoudit. Drenáže jsou 15 m od sebe a mé zkušenosti jsou takové, že se existující kanál spíše ucpe než nový vytvoří. Hádat se určitě nebudu.
Odpovědět
4/ To se shodneme a proto brojím proti jednomu univerzálnímu řešení.
5/ To nemohu posoudit. Drenáže jsou 15 m od sebe a mé zkušenosti jsou takové, že se existující kanál spíše ucpe než nový vytvoří. Hádat se určitě nebudu.
JD
Jindřich Duras
11.8.2020 11:04 Reaguje na Jiří Svoboda2/ Nevím
5/ Ty preferenční dráhy jsou od povrchu dolů. Jinak spusta lidí měla optimismus, že staré drenáže prostě přestanou fungovat a bude pokoj. Někde ano, ale častěji je to tak, že třeba ucpete trubku a voda teče obsypem těch trubek. Obecná tvrzení jsou ošemetná, situace jsou každá jiná.
Odpovědět
5/ Ty preferenční dráhy jsou od povrchu dolů. Jinak spusta lidí měla optimismus, že staré drenáže prostě přestanou fungovat a bude pokoj. Někde ano, ale častěji je to tak, že třeba ucpete trubku a voda teče obsypem těch trubek. Obecná tvrzení jsou ošemetná, situace jsou každá jiná.
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 14:19 Reaguje na Jindřich Duras2/ Já se na projekt Zdoňova díval, a o tom, že by se při přívalových deštích mohla výrazně zvedat hladina vodních ploch, ani slovo. Lze tedy předpokládat, že jako protipovodňové opatření fungovat nebude a to je vážné mínus. Neměla by se ta námitka autorům projektu sdělit?
Tady bych bral jako autoritu pana Kvítka.
Odpovědět
Tady bych bral jako autoritu pana Kvítka.
JD
Jindřich Duras
12.8.2020 09:36 Reaguje na Jiří SvobodaNo, autoři nejsou zas úplná trdla :o), takže tuhle otázku určitě řešili. Je to celé o rozvaze o situování těch retenčních objemů: půda, mokřad, tůňky, příkopy.
Jojo, prof. Kvítek je autorita, zejména v navrhování technických opatřeních na zemědělských půdách...
Odpovědět
Jojo, prof. Kvítek je autorita, zejména v navrhování technických opatřeních na zemědělských půdách...
JS
Jiří Svoboda
12.8.2020 12:31 Reaguje na Jindřich DurasPan Malík mi již mnohé velmi uspokojivě vysvětlil. Těžištěm Zdoňova není protipovodňová ochrana, ta byla ale zahrnuta do Modelu Křinice (to by zřejmě stálo za článek na Ekolistu). Pokud si ale přečtete o Zdoňovu, to je také o okolních zemědělských půdách.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
13.8.2020 21:31 Reaguje na Jiří SvobodaTo je ono, Model Zdoňov a už to tu bylo výše uvedeno je v podhorské oblasti, s 800 mm srážek a především v údolnici se zdrojem vody. Obnova tůní, meandrování... je místně prima- mikroklima, hladina spodních vod se zvýší, flora, fauna, ale tím výčet pomalu končí. Všichni jsou tím posedlí, ale mokřad vodu spotřebovává, neprodukuje, přesně jak píše pan Svoboda. A plošná aplikace modelu v ČR v rovinách, bez lesů ...atd? Nelze. Navíc v případě pana Malíka jde o základní nepochopení fungování melioračních trubek. Kromě vyjímečných případů, nutno dodat. A v hlavním článku se dále píše o zvýšení podílu stromů ve volné krajině pro blaho vody. To je už trestuhodný omyl. Stromy oblast pod sebou o vodu připraví úplně. Nezaměňovat stromy s funkčním lesem !!
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 09:55 Reaguje na Pavel HanzlA že se nedělá dost mokřadů, opravdových revitalizací toků atd. není proto, že by to nešlo, ale proto, že se nechce....
Hlavně se nechce vládě chystat v ČR takové podmínky (legislativa, instrukce dotčeným úřadům, atd.), které by vznik takto opravené krajiny podporovaly.....
Hlavní příslovečná žába na prameni je Babiš a jeho banda šmejdů zvaná vláda ČR.....
Odpovědět
Hlavně se nechce vládě chystat v ČR takové podmínky (legislativa, instrukce dotčeným úřadům, atd.), které by vznik takto opravené krajiny podporovaly.....
Hlavní příslovečná žába na prameni je Babiš a jeho banda šmejdů zvaná vláda ČR.....
JV
Jarda Vesničan
7.8.2020 14:07 Reaguje na Lukáš KašpárekJe to sice líbivý projekt, ale bohužel v místech, která tak postižená nejsou. Pokud by se podobný projekt povedl někde v Polabí, tak bych mu moc rád fandil. Jedná se především o to, kdo bude ochoten svoje pozemky vyjmout ze zemědělské půdy a nejspíš směnit se státem za pozemky někde v jiných částech katasru, které semu také třeba nebudou chtít směnit. Tam kde se zemědělsky intenzivně hospodaří,se budou nájemci bránit. Problémem bude nejspíš i hnojení a postřiky na pozemcích, sousedících s těmito lokalitami. Možná že by stálo za to, propojit například stará ramena Labe i jiných řek, která by svým průtokem mohla znovu ožít a ta cena by také nemusela být tak vysoká. Jenom už prosím nechte politiku a toho Babiše napokoji. Ten je u vesla jen pár let, ale tyto problémy se (ne)řeší desítky let zpátky. Mezitím zase doufejme začne pršet.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
11.8.2020 10:38 Reaguje na Jarda VesničanAle jděte, takový realismus. Takhle je to pro všechny fajn - geniální projekt, pár ocenění, reklama v médiích. Pak dojde na srážku s realitou. V jednom katastru to možná udělají a tím to skončí. Když se rozorávaly meze, komunisti pískli a bylo. Majitel sem, majitel tam, rozoralo se na povel. Pokud by se takový projekt měl realizovat ve velkém dnes, muselo by se to udělat stejným způsobem. Umíte si to představit? A pak - když se podívám třeba na ta stromořadí podél silnic v nákresu - někdo se o to bude muset do budoucna také postarat a na své náklady. To už je třeba o možnostech obcí. Mám dojem, že o realizovatelnosti a dlouhodobé udržitelnosti takového projektu jeho autoři moc nepřemýšlí. Ale jinak - jako projekt je to hezké.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 15:40 Reaguje na Pavel HanzlNo, ono bylo potřeba začít někde, kde máte souhlas držitelů půdy, navíc i tam, kde to znáte. No a tak vypadl ten Zdoňov. Prostě pilot, kde se testují metody i praktické věci...
Teď se bude testovat replikovatelnost do jiných lokalit, tak uvidíme.
Odpovědět
Teď se bude testovat replikovatelnost do jiných lokalit, tak uvidíme.
GP
Gusta Pražák
7.8.2020 14:56Lukáš Kašpárek "Babiš už tak prorostl do státní správy a různých zájmových skupin, že už se stává neotřesitelným a vypadá to, že pro něho už zákony opravdu přestávají platit...." Dobrý den. nechce se mně věřit tomu, že by pro pana Babiše neplatily zákony. Nejsem právník, ale chybu bych viděl na straně zákonodárců, tedy v nejasném, nebo nejednoznačném výkladu zákona. Ke každému znění zákona, by měl zákonodárce vydat i podrobný výklad. Ke všemu naše zákony jsou značně zaplevelené, nepřehledné ( nepřeberné množství novel ...), že se v právu nevyznají pomalu ani právníci.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 15:22 Reaguje na Gusta PražákNaše zákonodárství není zrovna geniální, ale z Evropského práva nijak nevybočuje.
Problém je v tom, že pro pana Babiše nepřestvá právo platit, pro něho neplatilo nikdy.
Určitě znáte jeho portfolio podvodů, korupcí, tunelů, poškozování cizího majetku (sedlák Rada), ATD. ATD. které jsou všeobecně známé a bylo taky na něho podána celá řada trestních oznámení. Jeho tunely na EU dotace opakovaně řešil OLAF i audity přímo EK a stalo Se co?
K žádnému soudu se to nikdy nedostalo, jen úplně primitivní podvod s Čapím hnízdem se "řeší" už asi 8 let S výsledkem ABSOLUTNÍ NULA.
Šarochizace justice je už v takovém stavu, že tento člověk je zcela nad zákonem a má z nás jen čurinu, že ho pořád volíme. Blbší bandu koblih niko nikdy neviděl.
Odpovědět
Problém je v tom, že pro pana Babiše nepřestvá právo platit, pro něho neplatilo nikdy.
Určitě znáte jeho portfolio podvodů, korupcí, tunelů, poškozování cizího majetku (sedlák Rada), ATD. ATD. které jsou všeobecně známé a bylo taky na něho podána celá řada trestních oznámení. Jeho tunely na EU dotace opakovaně řešil OLAF i audity přímo EK a stalo Se co?
K žádnému soudu se to nikdy nedostalo, jen úplně primitivní podvod s Čapím hnízdem se "řeší" už asi 8 let S výsledkem ABSOLUTNÍ NULA.
Šarochizace justice je už v takovém stavu, že tento člověk je zcela nad zákonem a má z nás jen čurinu, že ho pořád volíme. Blbší bandu koblih niko nikdy neviděl.
JD
Jiří Daneš
7.8.2020 16:55 Reaguje na Pavel HanzlBabiš je produktem Kausovského přístupu k tomu, co umožnil listopad 1989. V Klausových myšlenkách a hlavně činech, které jsme mu a jemu podobných (Zeman a mnohým dalšímh) všichni uožnili, tam je zdroj dnešního stavu. Je pro mě, jako "nepřítele budování socialsmu, jak jsem byl označován po téměř 40 let (prakticky od svých 15ti let)" velmi trpké konstatování. A Hanzlové a Kašpárci to svým slovním bojem proti domnělému zloduchovi, místo proti příčinám jeho existence, jen součacný stav prodlužují a zhoršují.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:06 Reaguje na Jiří DanešBabiš není žádným "produktem Klausovy transformace" ale je to externalita (odpad), daň za úspěch, v podstatě nutné zlo. Tím skutečným produktem je velmi úspěšná transformace země, která byla totálně závislá na SSSR a hlavně RVHP jak surovinově, tak i odbytově. A s rozpadem celého sovětského bloku jsme spadli do horší krize, než byla ve 30. letech a většina průmyslu šla do bankrotu. A právě Klausovou transformací jsme se dostali na první pozici z Nových zemí(ostatní kopírovali i kupónovku) a do EU jsme vstupovali jasně jako nejlépe prosperující země.
A tím, že vše probíhlo v Čechách (jinde by to nebylo asi o moc lepší), tak celý proces byl zatížen šmelinářstvím, korupcí, podvody, tunelováním atd. atd. prostě čecháčkovstvím.
Ale problém nebyl v tom procesu samotném, ten byl velmi úspěšný, ale v dezinformační válce, které jsme stále vystaveni.
Odpovědět
A tím, že vše probíhlo v Čechách (jinde by to nebylo asi o moc lepší), tak celý proces byl zatížen šmelinářstvím, korupcí, podvody, tunelováním atd. atd. prostě čecháčkovstvím.
Ale problém nebyl v tom procesu samotném, ten byl velmi úspěšný, ale v dezinformační válce, které jsme stále vystaveni.
Karel Zvářal
7.8.2020 18:34 Reaguje na Pavel HanzlNemohu souhlasit. Pokud je "ekologie třešinkou na dortu", tak k tomu člověku jsem měl od začátku nedůvěru, a čas to jen potvrdil. Stav krajiny je i kvůli autorovi tohoto "moudra" tam, kde jsme dnes. Česká krajina a Živá voda jsou jen slogany, realita, bohužel, sto let "za opicemi". Nechat padnout někdejší výstavní sektor, tj. zemědělství, a vystavit ho trhu, to je jako bych poslal ženu šlapat chodník či pašovat drogy, protože to více nese než kancelářská práce.
Já tak lehce dezinformační kampani (válce) nepodléhám, pro mě stokrát opakovaná lež se nastane pravdou. Babiš byl dravec, který využil příležitosti jako nikdo jiný. Proto je tam, kde ho máme. I s jeho chybami. Ale kdo je čistý???
Odpovědět
Já tak lehce dezinformační kampani (válce) nepodléhám, pro mě stokrát opakovaná lež se nastane pravdou. Babiš byl dravec, který využil příležitosti jako nikdo jiný. Proto je tam, kde ho máme. I s jeho chybami. Ale kdo je čistý???
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:49 Reaguje na Karel ZvářalZa komára bylo zemědělství skutečně "výstavní sektor", protože bylo velmi produktivní, ovšem za každou cenu. Herbicidy, pesticidy, růstové stimulanty, antibiotika i růstová anabolika byly běžnou součástí "moderního" zemědělství, rozorání mezí a tvrdá devastace krajiny byla výsadou socialistického hospodaření. Možná i proto máme snad nejvíc rakovin tlustého střeva i kloubních a šlachových problémů u starší populace.
Dobrým počinem považuji působení ministra Luxe, který chtěl obnovit selský stav a dotoval pouze "údržbu krajiny", nikoliv chemicky vyhoněnou produkci. Jenže jak to dopadlo?
Odpovědět
Dobrým počinem považuji působení ministra Luxe, který chtěl obnovit selský stav a dotoval pouze "údržbu krajiny", nikoliv chemicky vyhoněnou produkci. Jenže jak to dopadlo?
Karel Zvářal
7.8.2020 18:53 Reaguje na Pavel HanzlV těch cidech jsme jen doháněli svět, podívejte se dnes na vybájený Západ. Problémy s rakovinou souvisí s přemírou uzenin, kouřením, pitím, v čemž zaujímáme čelní pozice. A ano, Lux to chtěl zvrátit, jenže...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 20:03 Reaguje na Karel ZvářalTen "vybájený Západ" jsme celkem velmi svižně doháněli, jenže pak jsme zabrzdili a dnes jdem zase naopak a už ho dohánět ani nemáme ambice.
Stačí, když si necháme nakecat, že ten Západ je nějako "out". To nám nakecávali komunisti vždycky, jenže za nich jim nikdo nevěřil.
Odpovědět
Stačí, když si necháme nakecat, že ten Západ je nějako "out". To nám nakecávali komunisti vždycky, jenže za nich jim nikdo nevěřil.
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2020 06:58 Reaguje na Pavel HanzlNedoháníme ho, zcela jistě ne náhodou, od našeho vstupu do EU. Jádro starých zemí EU potřebuje okolo sebe málo rozvinuté země, jejichž ekonomika by mu nemohla konkurovat a současně byla odbytištěm pro nekvalitní a předraženou produkci starých zemí EU.
A jedním z prostředků likvidace ekonomiky nových zemí EU je i ekologie. Německo má, vzhledem k velikosti svého území jen asi 1/5 území zdevastovaného projektem Natura 2000 oproti nám. Zdevastovaného proto, že je tam drasticky omezena jakákoli pozitivní ekonomická činnost, od zemědělství, přes průmysl až po služby. Němci placení chovatelé kůrovce likvidují v německém zájmu českou část Šumavy, protože ta jinak byla (vzhledem k lepším přírodním podmínkám a nižším cenám) nepříjemnou konkurencí turistických center v Německu.
Odpovědět
A jedním z prostředků likvidace ekonomiky nových zemí EU je i ekologie. Německo má, vzhledem k velikosti svého území jen asi 1/5 území zdevastovaného projektem Natura 2000 oproti nám. Zdevastovaného proto, že je tam drasticky omezena jakákoli pozitivní ekonomická činnost, od zemědělství, přes průmysl až po služby. Němci placení chovatelé kůrovce likvidují v německém zájmu českou část Šumavy, protože ta jinak byla (vzhledem k lepším přírodním podmínkám a nižším cenám) nepříjemnou konkurencí turistických center v Německu.
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 16:52 Reaguje na Jan ŠimůnekNo to jste se zase do něčeho pustil :o)!
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
7.8.2020 16:42 Reaguje na Gusta Pražáke to, bohužel, přesně tak jak píšete.
Máme prostě, místo právního státu, stát právnický, jak na to poukazuje exdisident, který se velmi angažoval za zrušení komunistického režimu, Jan Urban.
Odpovědět
Máme prostě, místo právního státu, stát právnický, jak na to poukazuje exdisident, který se velmi angažoval za zrušení komunistického režimu, Jan Urban.
JD
PB
Petr Blažek
7.8.2020 18:28Tady se pořád donekonečna opakuje jak česká krajina ,potažmo pole zadržují málo vody a že díky tomu máme sucho. Tato informace kdesi vznikla a žije si vlastním životem , ale vůbec není podložena žádnými daty, ani srovnáním s nějakými jinými podobnými zeměmi například Německem. Kdyby to byla pravda tak jsou naše potoky, řeky rybníky a přehrady plné vody .Opak je pravdou i když letos na jaře významně pršelo tak průtoky toků se zvýšily pouze lokálně, kde došlo k přívalovým srážkám ale velké toky to vůbec nezasáhlo. Dokonce Labe je nesplavné. Jak už jsem se zmínil v jiném příspěvku lze z veřejně dostupných dat vyčíst, že i když jsou srážky v dlouhodobém průměru přibližně stejné tak průtok Labe v Děčíně klesá což popírá všechny teorie o tom že krajina je není schopná jímat vodu.
To že je méně vody je způsobeno vyšší průměrnou teplotou a následně vyšším odparem vody z přírody. Takové ty řeči, že když tam bude více stromů, že se podpoří malý vodní cyklus je úplný nesmysl. Malému vodnímu cyklu by mělo být úplně jedno jestli se voda vypaří ze stromů nebo například ze řepky. Voda jako voda. Tady se vyhazují ročně miliardy na boj s přírodou. S přírodou se nedá bojovat, my se můžeme pouze přizpůsobit. Dochází ke změně klimatu k oteplování, sám nevím co budeme sít za dvacet let a jaké budou výnosy. Ale určitě vím že to nezachrání nějaké polní cesty (které ani nejsou cesty, ale jsou to cyklostezky) a pár stromů. Strom není perpetum mobile na vodu, naopak aby mohl růst musí si vodu brát i z větších hloubek, což znamená že ano parazituje na okolí. Jestliže bude oteplování pokračovat tak to bohužel většina našich současných stromů neustojí. Tak jako ubývá voda ve studních tak ubývá voda stromům. Strom sice okolo sebe dělá relativní chládek ale je to na úkor obrovské spotřeby vody a pokud bude průměr srážek stejný a odpar čím dál tím vyšší tak musí uschnout.Příroda si samozřejmě časem poradí začnou tu růst jiné stromy nebo kultury které si dokáží se zvyšující se teplotou poradit, ale určitě to nebudou stromy, které tady rostli před sto lety za úplně jiných klimatických podmínek.
Odpovědět
To že je méně vody je způsobeno vyšší průměrnou teplotou a následně vyšším odparem vody z přírody. Takové ty řeči, že když tam bude více stromů, že se podpoří malý vodní cyklus je úplný nesmysl. Malému vodnímu cyklu by mělo být úplně jedno jestli se voda vypaří ze stromů nebo například ze řepky. Voda jako voda. Tady se vyhazují ročně miliardy na boj s přírodou. S přírodou se nedá bojovat, my se můžeme pouze přizpůsobit. Dochází ke změně klimatu k oteplování, sám nevím co budeme sít za dvacet let a jaké budou výnosy. Ale určitě vím že to nezachrání nějaké polní cesty (které ani nejsou cesty, ale jsou to cyklostezky) a pár stromů. Strom není perpetum mobile na vodu, naopak aby mohl růst musí si vodu brát i z větších hloubek, což znamená že ano parazituje na okolí. Jestliže bude oteplování pokračovat tak to bohužel většina našich současných stromů neustojí. Tak jako ubývá voda ve studních tak ubývá voda stromům. Strom sice okolo sebe dělá relativní chládek ale je to na úkor obrovské spotřeby vody a pokud bude průměr srážek stejný a odpar čím dál tím vyšší tak musí uschnout.Příroda si samozřejmě časem poradí začnou tu růst jiné stromy nebo kultury které si dokáží se zvyšující se teplotou poradit, ale určitě to nebudou stromy, které tady rostli před sto lety za úplně jiných klimatických podmínek.
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:35 Reaguje na Petr BlažekSrážky stejné rozhodně nejsou a schází už snad třičtvrtě roku srážek. Navíc se stoupající teplotou se zvyšuje odpar. A jeden nadnormální měsíc to skutečně nevytrhne, to by muselo pršet několik let výrazně nadnormál.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:39 Reaguje na Petr BlažekPříroda si vždycky poradila a poradí si i dnes. Les se změní na lesostep, ta možná velmi rychle na step a ta na poušť. A ta je pak velmi stabilní, protože tam nežiie skoro nic. Ani lidé. Teplota se může pak zvyšovat do alelujá.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.8.2020 18:43 Reaguje na Pavel HanzlSouhlas, a ano, nějak bylo, nějak bude. S tímto si někdo vystačí celý život, proč se zatěžovat nesmysly, jako je ekologie krajiny.
Odpovědět
pp
Karel Zvářal
8.8.2020 08:01 Reaguje na pavel peregrinJistě, pane Peregrine, je to naprosto přesné: nyčeho si nefšímejté, nitz se vám nestané! Zemědělci jsou rozhodní tvůrci (pokryvu) krajiny, tudíž ne/rozhodní tvůrci mikro/klimatu.
Tak jako se investuje do zelených střech, je třeba mít "věčně" zelená pole. Obnažená hlína v letních vedrech nedělá dobrotu, to svést na místní kopec může jen ... A ta stromořadí v polích ten efekt tepelných plání umenšují, bylo to tu několikrát na termokameře.
Odpovědět
Tak jako se investuje do zelených střech, je třeba mít "věčně" zelená pole. Obnažená hlína v letních vedrech nedělá dobrotu, to svést na místní kopec může jen ... A ta stromořadí v polích ten efekt tepelných plání umenšují, bylo to tu několikrát na termokameře.
pp
pavel peregrin
8.8.2020 09:13 Reaguje na Karel ZvářalP. Blažek je na rozdíl od vás praktik a ví o čem mluví.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.8.2020 10:06 Reaguje na pavel peregrinŽádal jsem p. Blažka, ať napíše souřadnice svého království, když tu často odkazuji na špatné i dobré příklady. Zatím tak neučinil, mám tedy právo myslet si o tom své. Slovo praktik není pro mě zaklínadlem, nepadám před ním na hýždě. Praktici dovedli tuto zem ke ztrátě diverzity a změně vodního režimu. Jestli víte, co je to PES (prvky ekologické stability), zajisté se jimi rádi na svých polnostech pochlubíte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2020 12:33 Reaguje na Karel ZvářalNikoliv praktici, ale ryzí teoretici dovedli tuto zem tam, kde je.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.8.2020 13:20 Reaguje na pavel peregrinBavíme se o vlivu člověka na krajinu a klima, viz. článek ... a Stř. východ, sev. Afrika, Stř. Asie.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2020 19:13 Reaguje na Karel ZvářalJistě, ale já jsem hodnotil příspěvek p. Blažka a znovu konstatuji, že jsou to rozumné a střízlivé názory, vycházející z praxe člověka, kterého zemědělství živí a má k přírodě blízko. To není o nějakém mém vyhrazování se, ale skutečně to vidím také tak.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 11:55 Reaguje na pavel peregrinAni já jsem v argumentech pana Blažka žádnou chybu nenašel. A to hledám chyby moc rád!
Odpovědět
Karel Zvářal
8.8.2020 11:50 Reaguje na pavel peregrinNa straně 21 v dnešním Právu píše také praktik, mohu jen souhlasit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2020 12:30 Reaguje na Karel ZvářalJeště jsem nečetl, až přečtu, ozvu se.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2020 19:15 Reaguje na Karel ZvářalPřečetl jsem, výhrady občas mám, ale celkově lze souhlasit. Přitom i v tomto článku jsou pasáže, které by si ekologičtí aktivisté asi za rámeček nedali.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.8.2020 17:05 Reaguje na pavel peregrinNení tam sice zmínka o povolených jedech (vaší silné stránce), ale i tak jsou tam pasáže pro zamyšlení i pro druhou stranu. Celý ten systém velkoplošného agrobyznysu je pomalou cestou do pekel, proto na závěr ocituji (váš souhlas k výroku) p. Graňáka:
Nepochybně, absence pokory je to, co nás jednou zničí.
Odpovědět
Nepochybně, absence pokory je to, co nás jednou zničí.
pp
pavel peregrin
9.8.2020 22:17 Reaguje na Karel ZvářalAno, s tím souhlasím, jenže prakticky musíte konat tak, abyste ekonomicky přežil. Nepopírám, že je v tom rozpor, ale nemůžete zničit sám sebe, potažmo firmu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.8.2020 20:42 Reaguje na Karel ZvářalTa "zeleň" na zelených střechách nehraje žádnou roli. "Důležitá" je tam ta vrstva nasákavé hmoty, která umožňuje část vody zadržet a postupně vypařit. Takto velmi neužitečně přijdeme zhruba o polovinu srážek, které bychom mohli zasáknout
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 16:55 Reaguje na Jiří SvobodaJenže je nezasáknete, protože ve městech obvykle není kam. Nezasáknete ani vodu z parkovišť, chodníků atd., natož ze střech! Můžete maximálně nachytat do podzemních nádrží a nebo do jezírek, jenže obojí má také svá omezení. Takže zelené střechy JSOU důlěžitou sousčástí systému hospodaření se srážkovou vodou. Jinak totiž ta voda skončí v kanalizaci, kde se obohatí o srajdy, co už tam jsou, a vrazí do řeky či rybníka. A to já za sebe nevidím jako moc výhodné...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 09:39 Reaguje na Jindřich DurasTo je zase věc diskuse. Dělat na starých domech "zelené" střechy je velmi obtížné. U nových domů se beztak zasakovat musí a tam je nejlepří i nejlevnější dát bílou střechu.
Jana Drápalová v Novém Lískovci v Brně vytvořila jakési jezírko z dešťové vody ze střech paneláků. Samozřejmě byl projekt strašně drahý.
Nechápu to "hospodaření" zelených střech s vodou. Pak každá kaluž, která se odpaří, také hospodaří s vodou.
Odpovědět
Jana Drápalová v Novém Lískovci v Brně vytvořila jakési jezírko z dešťové vody ze střech paneláků. Samozřejmě byl projekt strašně drahý.
Nechápu to "hospodaření" zelených střech s vodou. Pak každá kaluž, která se odpaří, také hospodaří s vodou.
JD
Jindřich Duras
11.8.2020 11:15 Reaguje na Jiří SvobodaNe, na staré domy zelené střechy ne, i když ve Vídni mají zajímavé realizace. Ale je to drahé a nepříliš efektivní.
Jo, to Brno jsem navštívil. Víte, tyhle projekty jsou "drahé". Jenže dosavadní laciná řešení vedla do průšvihu (eufemismus) a asi si budeme muset v hlavách přemyslet, co je vlastně v důsledku drahé a co nikoli (systém když ušetřím na materiálu střechy, holt mi poteče do domu a bude to stát další peníze). To je proces, co nás nemine, ale nikomu se do něj nechce, protože zahrnovat voliče laciným zbožím je prostě v kurzu.
Jo, i kaluž hospodaří s vodou :). Ale má malý objem, tedy malou retenci a namočí si lidi boty :o).
Prostě chce to vhodný mix opatření specifický pro každou lokalitu. A někde bude asi lepší střechu zaizolovat polystyrenem a natřít stříbřenkou. Jinde bude fajn mít na střeše zahrádku či odpočinkové místo zároveň s termoizolací tím souvrstvím. A všude bude fajn, že nenechám odtéct tu vodu do kanálu, viz výše.
(Třeba z Třeboně tečou srajdy z odlehčované kanalizace už při srážkách kolem 2 mm za hodinu a při delším dešti už při 1 mm za hodinu. Mám i řadu dalších příkladů)
Odpovědět
Jo, to Brno jsem navštívil. Víte, tyhle projekty jsou "drahé". Jenže dosavadní laciná řešení vedla do průšvihu (eufemismus) a asi si budeme muset v hlavách přemyslet, co je vlastně v důsledku drahé a co nikoli (systém když ušetřím na materiálu střechy, holt mi poteče do domu a bude to stát další peníze). To je proces, co nás nemine, ale nikomu se do něj nechce, protože zahrnovat voliče laciným zbožím je prostě v kurzu.
Jo, i kaluž hospodaří s vodou :). Ale má malý objem, tedy malou retenci a namočí si lidi boty :o).
Prostě chce to vhodný mix opatření specifický pro každou lokalitu. A někde bude asi lepší střechu zaizolovat polystyrenem a natřít stříbřenkou. Jinde bude fajn mít na střeše zahrádku či odpočinkové místo zároveň s termoizolací tím souvrstvím. A všude bude fajn, že nenechám odtéct tu vodu do kanálu, viz výše.
(Třeba z Třeboně tečou srajdy z odlehčované kanalizace už při srážkách kolem 2 mm za hodinu a při delším dešti už při 1 mm za hodinu. Mám i řadu dalších příkladů)
JS
Jiří Svoboda
11.8.2020 16:45 Reaguje na Jindřich DurasTakže zelené střechy připadají v úvahu jen u novostaveb a tam se musí zasakovat, takže z mého pohledu jsou zelené střechy módní dotovaný nesmysl, jako mnoho jiného.
Myslím, že mám mnohem vyhraněnější žebříček správnosti řešení, kde dominuje jednoduchost, efektivnost, blbuvzdornost, trvanlivost i cena jako důležité parametry, než Vy. Ale to nebrání si věci vyříkávat.
Odpovědět
Myslím, že mám mnohem vyhraněnější žebříček správnosti řešení, kde dominuje jednoduchost, efektivnost, blbuvzdornost, trvanlivost i cena jako důležité parametry, než Vy. Ale to nebrání si věci vyříkávat.
JD
Jindřich Duras
12.8.2020 10:01 Reaguje na Jiří SvobodaVám ale ty zelené střechy hodně leží v žaludku :o)! Berte to tak, že potřebujete nějak naložit s dešťovou vodou, aby třeba při srážce 20 mm během 2-3 hodin skoro nic neskončilo v kanálu. A co v kanálu skončí, musíte chytit do akumulační nádrže někde pod zemí nebo do nádrží před čistírnou. No a máte k dispozici nějaké spektrum opatření a nějaký prostor se svými kabely a plynovody, chodníky a parkovišti a tak. No a najendou zjistíte, že ty zelené střechy vám můžou strašně moc pomoct.
Ale jo, já ctím taky ta kritéria správnosti řešení, co jste vyjmenoval. Jen musíme ty náklady vidět všechny. Tak třeba v Plzni se začala budovat podzemní retenční nádrž na odpadní vodu, aby zpomalila odtok za deště (= opatření na již nevyužitelnou a vyhazovanou VODU) za 130 M. Další už jsou hotové a stejně za deště valí sračky do řeky tak, že ve 2018 uhynulo skoro 5 tun ryb. Tak mně těch 130 M zas nepřijde, že by vašim kritériím vyhovovalo.
Odpovědět
Ale jo, já ctím taky ta kritéria správnosti řešení, co jste vyjmenoval. Jen musíme ty náklady vidět všechny. Tak třeba v Plzni se začala budovat podzemní retenční nádrž na odpadní vodu, aby zpomalila odtok za deště (= opatření na již nevyužitelnou a vyhazovanou VODU) za 130 M. Další už jsou hotové a stejně za deště valí sračky do řeky tak, že ve 2018 uhynulo skoro 5 tun ryb. Tak mně těch 130 M zas nepřijde, že by vašim kritériím vyhovovalo.
JS
Jiří Svoboda
12.8.2020 12:56 Reaguje na Jindřich DurasAno, leží mi v žaludku!
Vámi zmiňovaných 20 mm za 2-3 hodiny zelená střecha pohltí a nic neodteče svodem do akumulační nádrže pro další využití či se nevsákne. Zelená střecha je v takových případech jednoznačně kontraproduktivní a měla by být v kombinaci s retenční nádrží a vsakovacím opatřením zakázána a nikoliv dotována.
Když je masivní přívalový liják, zelená střecha téměř nepomůže, kdežto třeba dvojnásobně dimenzovaná retenční nádrž či vsak ano.
Nevyhazujme tedy peníze za zelené střechy, dávejme je na retenci a vsak.
Váš plzeňský příklad je jakési řešení existujícího nedobrého stavu, kde stejnak zelené střechy asi nelze uplatnit. Vy v podstatě nejste schopen najít jediný příklad rozumného využití zelené střechy. To mne těší!
Odpovědět
Vámi zmiňovaných 20 mm za 2-3 hodiny zelená střecha pohltí a nic neodteče svodem do akumulační nádrže pro další využití či se nevsákne. Zelená střecha je v takových případech jednoznačně kontraproduktivní a měla by být v kombinaci s retenční nádrží a vsakovacím opatřením zakázána a nikoliv dotována.
Když je masivní přívalový liják, zelená střecha téměř nepomůže, kdežto třeba dvojnásobně dimenzovaná retenční nádrž či vsak ano.
Nevyhazujme tedy peníze za zelené střechy, dávejme je na retenci a vsak.
Váš plzeňský příklad je jakési řešení existujícího nedobrého stavu, kde stejnak zelené střechy asi nelze uplatnit. Vy v podstatě nejste schopen najít jediný příklad rozumného využití zelené střechy. To mne těší!
JŠ
Jan Škrdla
8.8.2020 21:17 Reaguje na Petr BlažekMáte dar, přesvědčit, že máte pravdu, i když ji zrovna nemáte.
Docela dost, jestli ne nejvíce bojuje s přírodou právě intenzivní zemědělství.
Strom a řepka, to srovnáváte trochu nesrovnatelné, každý se chová jinak, jednak množství transpirované vody, ale také délkou vegetace. Liniový porost stromů působí také jako větrolam, zabraňující erozi, a za jistých podmínek i vysušování.
Těžko říct, jak bude za 50 let. Co se týká druhů, těžko se bude ve volné krajině ve velkém vysazovat smrk a borovice. A ve středomoří také rostou stromy.
Odpovědět
Docela dost, jestli ne nejvíce bojuje s přírodou právě intenzivní zemědělství.
Strom a řepka, to srovnáváte trochu nesrovnatelné, každý se chová jinak, jednak množství transpirované vody, ale také délkou vegetace. Liniový porost stromů působí také jako větrolam, zabraňující erozi, a za jistých podmínek i vysušování.
Těžko říct, jak bude za 50 let. Co se týká druhů, těžko se bude ve volné krajině ve velkém vysazovat smrk a borovice. A ve středomoří také rostou stromy.
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 16:57 Reaguje na Petr BlažekNo, podruhé to psát nebudu. Kdybyste měl zájem, mrkněte, co jsem napsal panu Svobodovi...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.8.2020 20:38Berte to prosím tak, že se stoprocentně přidávám ke chvále autorů projektu, která tu zazněla, a právem, od mnoha diskutujících. Dovolím si ale mírně popíchnout následující otázkou:
Neměla by být legislativa nastavena, nebo přenastavena (v souvislosti se společenskou potřebou podobných projektů) tak, aby na realizaci takového projektu nedosáhly jen naprosto výjimečné (a řekněme si to upřímně, poněkud excentrické, ale v pozitivním smyslu, osobnosti), ale aby se podobné projekty dařilo realizovat i lidem veskrze normálním a průměrným?
A aby se o podobných projektech nemluvilo jako o peříčku bílé vrány, ale jako o něčem, co je standard v péči o krajinu?
Odpovědět
Neměla by být legislativa nastavena, nebo přenastavena (v souvislosti se společenskou potřebou podobných projektů) tak, aby na realizaci takového projektu nedosáhly jen naprosto výjimečné (a řekněme si to upřímně, poněkud excentrické, ale v pozitivním smyslu, osobnosti), ale aby se podobné projekty dařilo realizovat i lidem veskrze normálním a průměrným?
A aby se o podobných projektech nemluvilo jako o peříčku bílé vrány, ale jako o něčem, co je standard v péči o krajinu?
PH
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2020 12:08 Reaguje na Pavel HanzlSpíš do brusele, odkud přichází kolem 80 % "našich" zákonů, které povinně musíme přijmout.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.8.2020 18:09 Reaguje na Jan ŠimůnekTak jděte do Brusele a řekněte jim: "máme blbé zákony na vodu v krajině". A co vám tam řeknou?" tak si to kreténi opište třeba od Rakušáků, ti to mají v pořádku".
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.8.2020 16:30 Reaguje na Pavel HanzlStačilo by zrušit to, co máme nadiktováno od EU, a obnovit původní stav.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.8.2020 20:47 Reaguje na Jan ŠimůnekZase dva kdáky a oba šopatně. EU nám v tom nic nediktuje a původní stav je zcela iluzorní pojem.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.8.2020 09:08 Reaguje na Pavel HanzlPůvodní stav - cca první polovina devadesátek, kdy jsme se měli relativně nejlépe a ekonomika bouřlivě rostla.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
10.8.2020 17:01 Reaguje na Jan ŠimůnekZase úplně vedle, jako obvykle. tedy kromě toho postu výše, tam souhlasím. Tak k věci:
Z onoho Brusele, který vám tak leží v žaludku, například pocházejí grantové programy na ekologická témata a mimo jiné i na zlepšení vodního režimu v krajině. jenže my ty peníze nedokážeme vyčerpat dílem pro neschopnost a přetrvávající staré myšlenkové vzorce, dílem proto, že bychom musel sáhnout do sektoru zemědělství.
Ostatně, zajeďte se podívat někam do zemí EU (tedy, mimo ty nové :o)!) a budete zírat.
Chápu, že je třeba mít nějakého vnějšího nepřítele, co za všechno může, ale specielně tady jste hodně vedle, to mi věřte.
Odpovědět
Z onoho Brusele, který vám tak leží v žaludku, například pocházejí grantové programy na ekologická témata a mimo jiné i na zlepšení vodního režimu v krajině. jenže my ty peníze nedokážeme vyčerpat dílem pro neschopnost a přetrvávající staré myšlenkové vzorce, dílem proto, že bychom musel sáhnout do sektoru zemědělství.
Ostatně, zajeďte se podívat někam do zemí EU (tedy, mimo ty nové :o)!) a budete zírat.
Chápu, že je třeba mít nějakého vnějšího nepřítele, co za všechno může, ale specielně tady jste hodně vedle, to mi věřte.
JŠ
Jan Šimůnek
11.8.2020 09:23 Reaguje na Jindřich DurasTak trochu mi připomínáte toho starého sedláka ze Šmilovského "Za ranních červánků", kterému Josef Dobrovský vysvětlil, že Josef II nebyl ani český vlastenec, ani selský císař, a že naopak vše, co dělal, dělal pro posílení státu a svého postavení v něm. A to posílení postavení Čechů a selského stavu bylo v podstatě jen vedlejším efektem jeho aktivit. Ve stejnojmenné televizní inscenaci hrál Dobrovského R. Lukavský a sedláka snad L. Pešek.
Trochu podobné je to i s tou EU: Vše, co dělá, dělá ve svůj vlastní prospěch (= prospěch původní E12) a je jí absolutně šumafu, jestli to pro nás bude prospěch, nebo naopak škoda.
A pokud se týká toho "neumění čerpat dotace": Pravidla jsou nastavena tak složitě, že prakticky není možné dotace získat bez poradenských firem (většinou vlastněnými nebo spoluvlastněnými bývalými EUropolitiky), které za "konzultace" dostanou kolem 10 % ze získaných peněz. Prostě taková "malá domů".
A velice často musíte (je to podmínkou přidělení dotací) v rámci projektu používat firmy z E12 (nebo jejich české pobočky) a materiál odtamtud, přestože vše by se dalo pořídit podstatně levněji z našich zdrojů. Mnohdy je rozdíl na takové úrovni, že v podstatě pokryje ty dotace (nezapomeňte, že nejčastěji je nutné spolufinancování ve výši stejné, jako je ta dotace). Takže je to zase především "malá domů" ve prospěch E12 a navíc poškození našich firem.
Odpovědět
Trochu podobné je to i s tou EU: Vše, co dělá, dělá ve svůj vlastní prospěch (= prospěch původní E12) a je jí absolutně šumafu, jestli to pro nás bude prospěch, nebo naopak škoda.
A pokud se týká toho "neumění čerpat dotace": Pravidla jsou nastavena tak složitě, že prakticky není možné dotace získat bez poradenských firem (většinou vlastněnými nebo spoluvlastněnými bývalými EUropolitiky), které za "konzultace" dostanou kolem 10 % ze získaných peněz. Prostě taková "malá domů".
A velice často musíte (je to podmínkou přidělení dotací) v rámci projektu používat firmy z E12 (nebo jejich české pobočky) a materiál odtamtud, přestože vše by se dalo pořídit podstatně levněji z našich zdrojů. Mnohdy je rozdíl na takové úrovni, že v podstatě pokryje ty dotace (nezapomeňte, že nejčastěji je nutné spolufinancování ve výši stejné, jako je ta dotace). Takže je to zase především "malá domů" ve prospěch E12 a navíc poškození našich firem.
JD
Jindřich Duras
11.8.2020 11:23 Reaguje na Jan ŠimůnekJasně, pochopil jsem, že je to s vámi marná věc a nemíním s tímto faktem nijak zápasit, neb mám i práci, co dává smysl. Jen na okraj: Nenapadlo vás, že i my jsme EU? Proč se pořád stavíte mimo eu a do protikladu a opozice? Jinak, ne, že bych měl za to, že dotace na cokoli jsou požehnání, nebo že prachy jsou všechno, ALE všechny ty prachy, co jsme už z eu nasosali a co pořád plnými hrstmi bereme, to dostáváme, aby nás , chudáky, eu zničila?
Víte, buď pochopíme, že jsme na jedné lodi a je třeba táhnout za jeden provaz, nebo budeme pořád ti remcalové, co všechno vědí líp, ale když dojde na akorát, dokážou prd a zakmotrují a rozkradou, co se dá. Babiše jsem původně zmiňovat nechtěl, ale jako příklad, jak nejsme schopni si pomoci sami, je docela brilantní...
Odpovědět
Víte, buď pochopíme, že jsme na jedné lodi a je třeba táhnout za jeden provaz, nebo budeme pořád ti remcalové, co všechno vědí líp, ale když dojde na akorát, dokážou prd a zakmotrují a rozkradou, co se dá. Babiše jsem původně zmiňovat nechtěl, ale jako příklad, jak nejsme schopni si pomoci sami, je docela brilantní...
va
vaber
11.8.2020 13:09 Reaguje na Jindřich Durasžijeme v pomatené době kdy si všichni myslí ,že peníze mohou zachránit cokoliv a jsou to nejdůležitější co lidé mají
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.8.2020 13:18 Reaguje na Jindřich Duras1. To, že jsme na jedné lodi, tvrdili i komunisté o SSSR (... na věčné časy ...) a před nimi to samé tvrdili aktivisté o našem soužití s nacistickým Německem.
2. Je spočítáno, že jsme vždy více peněz do EU různými cestami (např. dividendami zde působících dceřinných firem zahraničních společností) dávali, než kolik jsme od ní dostali.
3. Pokud si něco skutečně užitečného z EU vezmeme, je toho tak málo v porovnání s toky opačným směrem, že nás to naprosto k ničemu nezavazuje.
4. Aby to bylo úplně jasné, neztotožňuji se z EU, jako jsem se nikdy neztotožňoval s RVHP (a moji rodiče s německým "rajchem"). My máme svoje zájmy a ty jsou v řadě případů protichůdné se zájmy "vyšších" celků, ať už to byl pobělohorský rakouský stát, nacistické Německo, nebo sovětská říše. EU je jen cosi dalšího v této řadě.
Právě historická zkušenost z nuceného pobytu v předchozích soustátích nás učí, abychom si od podobných organizací udržovali odstup a spíš využili první příležitost k odchodu z nich.
5. To, že nejsme schopni si vládnout sami, je mantra nacistické ideologie (v podstatě se k této lži nesnížili ani sověti). To, že tuto goebbelsovskou mantru recitují obhájci EU, je vcelku příznačné a podstatu EU nemilosrdně obnažující.
Nejlépe jsme se měli za První republiky, a to jsme členy nějaké veleříše nebyli. A stejně tak jsme se v poslední době měli nejlépe v období mezi pádem komunistického režimu a počátkem "harmonizačního procesu" před připojením k EU.
Odpovědět
2. Je spočítáno, že jsme vždy více peněz do EU různými cestami (např. dividendami zde působících dceřinných firem zahraničních společností) dávali, než kolik jsme od ní dostali.
3. Pokud si něco skutečně užitečného z EU vezmeme, je toho tak málo v porovnání s toky opačným směrem, že nás to naprosto k ničemu nezavazuje.
4. Aby to bylo úplně jasné, neztotožňuji se z EU, jako jsem se nikdy neztotožňoval s RVHP (a moji rodiče s německým "rajchem"). My máme svoje zájmy a ty jsou v řadě případů protichůdné se zájmy "vyšších" celků, ať už to byl pobělohorský rakouský stát, nacistické Německo, nebo sovětská říše. EU je jen cosi dalšího v této řadě.
Právě historická zkušenost z nuceného pobytu v předchozích soustátích nás učí, abychom si od podobných organizací udržovali odstup a spíš využili první příležitost k odchodu z nich.
5. To, že nejsme schopni si vládnout sami, je mantra nacistické ideologie (v podstatě se k této lži nesnížili ani sověti). To, že tuto goebbelsovskou mantru recitují obhájci EU, je vcelku příznačné a podstatu EU nemilosrdně obnažující.
Nejlépe jsme se měli za První republiky, a to jsme členy nějaké veleříše nebyli. A stejně tak jsme se v poslední době měli nejlépe v období mezi pádem komunistického režimu a počátkem "harmonizačního procesu" před připojením k EU.
MG
Milan G
11.8.2020 11:54 Reaguje na Jindřich DurasTohle mně zajímá, do kterých zemí EU se mám zajet podívat a na co budu zírat?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.8.2020 10:06 Reaguje na Milan GNěmecko, Rakousko, Švýcarsko (no, to úplně v eu není :)), abyste to neměl daleko, a na opatření v oblasti životního prostředí. Ne, větrníky nemyslím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.8.2020 11:47Záslužné,hezké a doufám i dlouhodobě funkční.Vždy ale záleží na místní
situaci.Podobné projekty nelze použít všude bez zkušeností z minula
a nebo z přibližně stejné lokality.Prostě někde to,jinde ono ale jít
pouze jediným vytýčeným směrem nemusí být všude ideální.Jsou místa,kde
podobná realizace není vhodná a je třeba použit jiný druh úprav.Tam,
kde ty srážky jsou,tak budiž,ale kde jich rapidně dlouhodobě ubylo
asi nepomůžou podobné stavby.Z mého dětství pamatuji konkrétně jeden
bezejmenný potok s trvalou obsádkou ryb,raků a žab.Byly na něm 2 selské
rybníky pro chov ryb sedláků,pro vodu k plavení koní a k zavlažování.
Dnes funguje pouze jeden a to díky tomu,že je prvý v pořadí od pramene.
Druhý pod ním se zaplní pouze cyklicky po deštích a potok s "kačáky"
(malé nádrže pro husy a kachny chalupníků)se vodou zaplní pouze po
větších deštích.Žáden jiný odvod vody z krajiny už tam není a tak jde
pouze o deficit srážek.Letos se po deštích obnovil průtok v celé délce
a připomnělo mi to dobu mého dětství,kdy jsme tam lovili raky a ryby.
Takže zde by podobná soustava nádrží a mokřadů zůstala,ale chybí ji
zdroj,který by ji doplňoval mimo ty přívalové deště.Typické mokřadní
rostlinstvo se v nich neudrží a ani živočichové mokřadů.Možná,že to
má souvislost s několik kilometrů vzdálenými hlubinnými doly(OKD),kam
ty spodní vody mizí,ale to by bylo na zkoumání pro hydrology.Takže
fandím tomu tam,kde to má smysl,ale nemá cenu něco prosazovat bez
náležitého dlouhodobého sledování.Bez deště bohužel vysychají i horské
prameny a zadržet vodu je potřebné pro nás,ale co tomu řeknou časem
sousedé(u nás Polsko),když ji zadržíme všechnu u nás a jim pošleme
pouze koncentrované čistírenské vody?Oni čerpají pitnou vodu ze studní
v okolí řeky Odry filtrovanou pouze štěrkovým podložím.Za koncentrované
splašky prosakující šterkem do studní nám asi nepoděkují.Podobné uzurpování
vody se děje i jinde ve světě a vyvolává mnohde i konflikty.Takže bych
byl opatrný v hodnocení jednotlivých projektů a zastávám oprávněnost
velkých přehrad,které zadrží přívalové srážky,následně s nimi dotují
průtok v řekách pod nimi a nadlepšují kvalitu předčištěných vod z těch
"čistíren"odpadních vod.Píši předčištěných záměrně,neboť jsou čisté
na pohled a částečně i kvalitu,ale bez ředění opravdu čistou vodou
nebudou nikdy vodou k plnohodnotnému životu vodních organizmů a i lidí.
V dobách sucha to mnozí pozorní lidé vidí na první pohled a co pak asi
ryby,obojživelníci,raci atd.?Kvalita vody v řekách s možností nadlepšovat
průtoky vodou z přehrad je neskonale lepší,než z řek,které tuto možnost
nemají a nezachrání to ani už v té době vyschlý mokřad,či malý rybníček.
Je to vše věcí názoru a taky možností v dané oblasti,ale jít pouze
jedním směrem považuji za poněkud krátkozraké.
Odpovědět
situaci.Podobné projekty nelze použít všude bez zkušeností z minula
a nebo z přibližně stejné lokality.Prostě někde to,jinde ono ale jít
pouze jediným vytýčeným směrem nemusí být všude ideální.Jsou místa,kde
podobná realizace není vhodná a je třeba použit jiný druh úprav.Tam,
kde ty srážky jsou,tak budiž,ale kde jich rapidně dlouhodobě ubylo
asi nepomůžou podobné stavby.Z mého dětství pamatuji konkrétně jeden
bezejmenný potok s trvalou obsádkou ryb,raků a žab.Byly na něm 2 selské
rybníky pro chov ryb sedláků,pro vodu k plavení koní a k zavlažování.
Dnes funguje pouze jeden a to díky tomu,že je prvý v pořadí od pramene.
Druhý pod ním se zaplní pouze cyklicky po deštích a potok s "kačáky"
(malé nádrže pro husy a kachny chalupníků)se vodou zaplní pouze po
větších deštích.Žáden jiný odvod vody z krajiny už tam není a tak jde
pouze o deficit srážek.Letos se po deštích obnovil průtok v celé délce
a připomnělo mi to dobu mého dětství,kdy jsme tam lovili raky a ryby.
Takže zde by podobná soustava nádrží a mokřadů zůstala,ale chybí ji
zdroj,který by ji doplňoval mimo ty přívalové deště.Typické mokřadní
rostlinstvo se v nich neudrží a ani živočichové mokřadů.Možná,že to
má souvislost s několik kilometrů vzdálenými hlubinnými doly(OKD),kam
ty spodní vody mizí,ale to by bylo na zkoumání pro hydrology.Takže
fandím tomu tam,kde to má smysl,ale nemá cenu něco prosazovat bez
náležitého dlouhodobého sledování.Bez deště bohužel vysychají i horské
prameny a zadržet vodu je potřebné pro nás,ale co tomu řeknou časem
sousedé(u nás Polsko),když ji zadržíme všechnu u nás a jim pošleme
pouze koncentrované čistírenské vody?Oni čerpají pitnou vodu ze studní
v okolí řeky Odry filtrovanou pouze štěrkovým podložím.Za koncentrované
splašky prosakující šterkem do studní nám asi nepoděkují.Podobné uzurpování
vody se děje i jinde ve světě a vyvolává mnohde i konflikty.Takže bych
byl opatrný v hodnocení jednotlivých projektů a zastávám oprávněnost
velkých přehrad,které zadrží přívalové srážky,následně s nimi dotují
průtok v řekách pod nimi a nadlepšují kvalitu předčištěných vod z těch
"čistíren"odpadních vod.Píši předčištěných záměrně,neboť jsou čisté
na pohled a částečně i kvalitu,ale bez ředění opravdu čistou vodou
nebudou nikdy vodou k plnohodnotnému životu vodních organizmů a i lidí.
V dobách sucha to mnozí pozorní lidé vidí na první pohled a co pak asi
ryby,obojživelníci,raci atd.?Kvalita vody v řekách s možností nadlepšovat
průtoky vodou z přehrad je neskonale lepší,než z řek,které tuto možnost
nemají a nezachrání to ani už v té době vyschlý mokřad,či malý rybníček.
Je to vše věcí názoru a taky možností v dané oblasti,ale jít pouze
jedním směrem považuji za poněkud krátkozraké.
PH
Pavel Hanzl
9.8.2020 14:41 Reaguje na Břetislav MachačekPřehrada nadlepší průtok v jedné jediné řece, na které stojí. Zbytek může uschnout úplně.
Tudy asi cesta nevede. Samozřejmě pár menších předrad se postavit může, to je po rozumu, ale krajinu to nespasí. Tu by spasilo jen to, co se tu stále omílá dokola: absorpční schopnost půdy, mokřady, lesy remízky, prostě zachytit kapku ihned, jak dopadne na zem.
Odpovědět
Tudy asi cesta nevede. Samozřejmě pár menších předrad se postavit může, to je po rozumu, ale krajinu to nespasí. Tu by spasilo jen to, co se tu stále omílá dokola: absorpční schopnost půdy, mokřady, lesy remízky, prostě zachytit kapku ihned, jak dopadne na zem.
BM
Břetislav Machaček
9.8.2020 19:30 Reaguje na Pavel HanzlVy popisujete běžnou situaci s běžným deštěm,já popisuji
přívalové srážky.Celý komplex opatření se tak může vhodně
doplňovat a příkladem je Vltavská kaskáda.Bez ní by byla
v Praze Vltava v době sucha říčkou a pod Prahou stokou,byť má fungující čistírnu vod.Pak se koukněte na řeky bez přehrad a nadlepšování průtoku a budete mluvit jinak.Bez
přehrad na pitnou vodu se pak neobejdeme vůbec a to ani
při sebelepší retenci půdy,lesů a mokřadů.V minulých létech vysychaly i ty mokřady a prameny v horách.Bez deště a sněhu budou všechny snahy i tak marné.
Odpovědět
přívalové srážky.Celý komplex opatření se tak může vhodně
doplňovat a příkladem je Vltavská kaskáda.Bez ní by byla
v Praze Vltava v době sucha říčkou a pod Prahou stokou,byť má fungující čistírnu vod.Pak se koukněte na řeky bez přehrad a nadlepšování průtoku a budete mluvit jinak.Bez
přehrad na pitnou vodu se pak neobejdeme vůbec a to ani
při sebelepší retenci půdy,lesů a mokřadů.V minulých létech vysychaly i ty mokřady a prameny v horách.Bez deště a sněhu budou všechny snahy i tak marné.
PH
Pavel Hanzl
9.8.2020 20:42 Reaguje na Břetislav MachačekŠak to píšu. Ano, postavit pár přehrad (ne 31 jak ti idioti v novinách napsali) ale něco smysluplného. Já vím, nepostaví se VŮBEC NIC, momentální vládní garnitura jen zcela impotentní. A do budoucna to taky nevidím.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.8.2020 20:45 Reaguje na Břetislav MachačekPrávě přívaláky se musí chytat okamžitě na místě, jakýkoiv přívalák na hektaru je úplně jiný masakr než na čtverečním kilometru. Prostě ve slabém místě to dělá ve stejném časovém okamžiku 100x tolik vody.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.8.2020 22:12 Reaguje na Pavel HanzlJak si představujete, že by se měl chytat přívalový déšť, když dopředu nikdo neví, kde průtrž mračen nastane?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.8.2020 08:11 Reaguje na pavel peregrinJak se to všude píše.
Tak, že budou pole dělená mezemi a remízky, ve spádnicích jako hrázky, kde je remízek nebo se přes ni i orá atd. atd. prostě maximum malých bezotokových kousků půdy. V lesích třeba na Vysočině je přímo síť kanálků a čúrků, které odvádí vodi z lesa nejkratší cestou ven, ty by stačilo zasypat nebo přehradit. Ve vyústění kanalizace , tj. v potoční nivě nechat mokřady. Jak je to ve Zdoňově.
Tohle dokáže zachytit i velmi vydatný přívalák, ovšem problém by nastal, pokud by bylo pár roků výrazně deštivo. To by se z krajiny stala napůl bažina.
Ale to asi nehrotí vůbec.
Odpovědět
Tak, že budou pole dělená mezemi a remízky, ve spádnicích jako hrázky, kde je remízek nebo se přes ni i orá atd. atd. prostě maximum malých bezotokových kousků půdy. V lesích třeba na Vysočině je přímo síť kanálků a čúrků, které odvádí vodi z lesa nejkratší cestou ven, ty by stačilo zasypat nebo přehradit. Ve vyústění kanalizace , tj. v potoční nivě nechat mokřady. Jak je to ve Zdoňově.
Tohle dokáže zachytit i velmi vydatný přívalák, ovšem problém by nastal, pokud by bylo pár roků výrazně deštivo. To by se z krajiny stala napůl bažina.
Ale to asi nehrotí vůbec.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2020 08:13 Reaguje na Pavel HanzlOmlouvám se, ve vyústí meliorace a nakonec patří Ale to asi nehrozí vůbec.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.8.2020 12:00 Reaguje na Pavel HanzlZažil jste někdy na vlastní kůži takový přívalový déšť? Ujišťuji vás, že ten nezastaví nikdo a nic, můžete mít pole rozdělené čím chcete a voda přes to přefrčí jako nic. S sebou vezme vše, co jí stojí v cestě. Proti průtržím mračen ještě nikdo nic nevymyslel a v dohledné době ani nevymyslí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.8.2020 14:39 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě jde o razanci. A v budoucnosti se může s klimatickou změnou zvyšovat. Samozřejmě počítat i s přelivy, ale když se půlka zachytí tak je toho zase jen půlka. Pořád lepší, než to, co máme většinou teď.
Odpovědět