Děkani lesnických fakult: Výzva ministrovi zemědělství

Správně nastavená cílená podpora v době „postkalamitní“ může směřovat ke stabilnějším, bohatším a odolnějším smíšeným lesům. Ilustrační snímek.

Foto | Lucie Kurzová

Vážený pane ministře,
v současné době je připravován tzv. Národní plán obnovy v rámci významné finanční podpory ekonomiky členských států EU v období po pandemii covid-19. Tento plán by měl být bezvýhradně uchopen jako příležitost pro modernizaci, inovace, investování do udržitelné budoucnosti a nastartování zásadních změn v mnoha oblastech naší společnosti. V této souvislosti jsme přesvědčeni, že kromě investic například do vědy, výzkumu a vzdělávání (komponenta 3.1, 3.2, 5.1, 5.2) je jednou z klíčových, která by měla být podporována, i oblast ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu (komponenta 2.6., reformy 5 a 6). Pozitivně vnímáme, že na rozdíl od některých jiných zemí EU se v rámci této komponenty uvažuje o podpoře obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zakládaní nových stabilnějších, pestřejších a strukturovanějších lesů a rovněž o podpoře zadržování vody v lese.

Technická a biotechnická opatření k podpoře zadržení vody v krajině by měla být vždy řešena komplexně v kontextu znalosti hydrologického režimu lokality. Realizace jednotlivých opatření bez znalosti širšího hydrologického kontextu, zejména parametrů vodní bilance, mohou být v konečném důsledku škodlivá. Pokud mají být tyto investice efektivní a mají plnit daný účel, musí být vždy zohledněna hydrologická situace celého či dílčího povodí, a to i v souvislosti s plánovanými formami hospodaření v lesích.

Podpora biodiverzity krajiny a jejího udržitelného využívání je podmíněna nejen změnou našeho hospodářského pohledu na zemědělství a lesnictví jako takové, ale i zásadní změnou pohledu na její dlouhodobé financování. V době probíhající klimatické změny, která je druhotně doprovázena extrémy počasí, ale i například plošným odumíráním lesů a kůrovcovou kalamitou, je podpora změny druhové a prostorové skladby porostů, stejně jako například podpora přírodě blízkých vodohospodářských opatření, revitalizací toků a mokřadů naprosto, nezbytná. Zvláště důležité to je v České republice, kde je míra poškození lesů a potřeba jejich obnovy v rámci zemí EU nejvýznamnější.

Nedílnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu by bezpochyby měla být i potřeba obnovy všech funkcí lesa na kalamitou postižených plochách, ale i v mnoha stávajících porostech. Znamená to podporovat změny druhové, prostorové a věkové struktury lesa, a to ve všech jeho vývojových stádiích. Obnova kalamitních ploch musí být prováděna tak, aby bylo dosaženo co nerychlejšího zastínění půdy, aby nedocházelo k její rychlé degradaci, avšak nikoliv za každou cenu. Obnova lesa musí být prováděna postupně s cílem tvorby vhodné směsi a také struktury. Pro výsadbu je třeba využívat nejen dřeviny cílové druhové skladby, ale také dřeviny pionýrské, které slouží jako přípravné při vícefázové obnově. Významným prvkem těchto opatření je i využívání přírodních procesů v podobě přirozené obnovy a její maximální podpory. Cílová skladba lesa by měla směřovat ke stanovištně vhodným a stabilním biocenózám, které budou schopny plnit co nejširší spektrum ekosystémových služeb. Přípravné dřeviny nebyly doposud příliš často využívané a místo nich byly podporovány často pro volné plochy nevhodné stínomilné dřeviny hospodářského významu. Role přípravných dřevin, zvláště na velkých kalamitních plochách, je nejenom důležitá pro obnovu porostního prostředí, ale v současné době tyto dřeviny představují pro vlastníka lesa stále zajímavější ekonomickou alternativu. Pozornost by měla být věnována i kombinované obnově včetně snižování počtu jedinců umělé obnovy s cílem podpory tvorby druhově pestrých lesů.

Součásti zvyšování biodiverzity by měla být i podpora přiměřeného ponechávání dřeva k zetlení. Neméně důležité je věnovat pozornost původním převážně jehličnatým porostům, které nám ještě po kalamitě zbyly a které musí být postupně nahrazovány smíšenými tak, aby již dále nevznikaly stejnověké monokulturní náchylné lesy bez potřebné rovnováhy a stability. Zavedením přírodě blízkých způsobů hospodaření s výrazným omezením využívání holosečných postupů obnovy můžeme docílit trvalého krytu půdy a zachování kontinuity plnění všech požadovaných funkcí lesa. Cílená podpora obnovy kalamitních ploch s důrazem na diferencovanou strukturu nových porostů je tedy společně s přechodem na přírodě blízké způsoby hospodaření kardinální v rámci adaptace lesů na klimatickou změnu a udržitelnosti lesní krajiny.

Pokud bude připravovaná finanční investice v rámci programu příslušným odpovědným resortem nastavena správně, tak by cílená podpora v době „postkalamitní“ mohla směřovat ke stabilnějším, bohatším a odolnějším smíšeným lesům, které budou zárukou nejen ukládání uhlíku, ochrany půdy před erozí, posílení biodiverzity a zlepšení retenční schopnosti krajiny, ale i zdrojem přiměřeného množství obnovitelné suroviny. Zakládání různorodých porostů vyžaduje mnoho času, trpělivosti a práce vlastníků lesů, proto Národní plán obnovy může dát pouze základ z pohledu dlouhodobého vývoje lesních ekosystémů, ale tento základ může být klíčový. Je možné konstatovat, že investice do budování lesů odolných klimatické změně je významnou součástí adaptačních opatření, zejména v kontextu dalších nutných reformních kroků, které by měly být postupně přijímány. Jedná se například o novelizaci zákona o lesích, zákona o myslivosti a navazujících vyhlášek, stejně jako o změnu dotační politiky státu v souvislosti se zaváděním opatření přijatých v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035.

S pozdravem,
prof. Dr. Ing. Libor Jankovský
děkan LDF MENDELU Brno

prof. Ing. Róbert Marušák, PhD.
děkan FLD ČZU v Praze

Stanovisko podpořili:
doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška, ředitel ŠLP Křtiny, MENDELU
Ing. Tomáš Pospíšil, ŠLP Křtiny, MENDELU
doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D., vedoucí Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, LDF MENDELU
doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D., vedoucí Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny, LDF MENDELU
doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU
doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D., vedoucí Ústavu zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU
doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, LDF MENDELU
Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MENDELU,
Ing. Jan Světlík, Ph.D., vedoucí Ústavu ekologie lesa, LDF MENDELU
Ing. Zdeněk Macháček, Ph.D., ředitel ŠLP v Kostelci nad Černými lesy, ČZU v Praze
prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., vedoucí pracovišt ETM a EVA 4.0, FLD ČZU v Praze
prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa, FLD ČZU v Praze
prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., vedoucí Katedry lesnické a dřevařské ekonomiky, FLD ČZU v Praze
prof. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D., vedoucí Katedry ochrany lesa a entomologie, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Peter Surový, PhD., vedoucí Katedry hospodářské úpravy lesů, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D., vedoucí Katedry pěstování lesů, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D., vedoucí Katedry lesnických technologií a staveb, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D., vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie, FLD ČZU v Praze