https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/eva-tylova-kdyz-jedu-na-kolo-beru-si-s-sebou-nuz.zachranuju-s-nim-zivoty?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Když jedu na kolo, beru si s sebou nůž. Zachraňuju s ním životy

25.11.2022
Úvazem přiškrcený stromek.
Úvazem přiškrcený stromek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Životy přiškrcených stromů.
 
Stromy do naší krajiny patřily vždy, jejich význam znala již Marie Terezie, která nechala vysazovat podél cest aleje ovocných stromů. Od té doby jsou stromy kolem silnic fenoménem naší krajiny.

Význam stromů v době, kdy se potýkáme s důsledky klimatické změny, vzrostl a lidé si to uvědomují. Nově vysazené stromy vidíme v parcích, sadech, v alejích kolem cest. Sází je zahradníci i dobrovolníci pod odborným dohledem.

Kůly a úvazy je třeba odstranit

Výsadba je většinou v pořádku. Strom je uchycen úvazy k jednomu až třem kůlům, aby ho nevyvrátil vítr.

Uškrceno.
Uškrceno.
Foto | Eva Tylová

Kůly a úvazy by měly být po třech až pěti letech odstraněny. V mnoha případech k tomu nedojde.

V organizaci, která výsadbu zadala, se vymění lidé a na odstranění kůlů si nikdo nevzpomene.

Někde asi také spoléhají na to, že kůly se samy uvolní a není je třeba odstranit. Některé kůly výjimečně společně s úvazy od kmene skutečně odpadnou, protože jejich spodek uhnije. Naopak vazby s pevnými kůly hluboko zasazenými, které neuhnijí, začnou časem strom zaškrcovat.

Povoleno.
Povoleno.
Foto | Eva Tylová

Kolem silnic zřejmě nikdo kůly neodstraňuje

Jezdím hodně na kole a začala jsem si toho všímat hlavně kolem silnic.

Desítky stromů, které již měly být dávno úvazů i kůlů zbaveny, jsem našla například na silnici z Rakovníka do Kralovic, z Příbrami do Jinců. Ty posledně jmenované měly dokonce ještě po osmi letech uvázané ke kmeni pruty, kterým se zpevňuje strom při převozu.

Povoleno.
Povoleno.
Foto | Eva Tylová

Krajská správa silnic je po mé intervenci u radní Středočeského kraje Jany Skopalíkové, která má v kompetenci ochranu životního prostředí, nikoli dopravu, odstranila.

Výsadba je většinou zadána při rekonstrukci silnice. Stavební firma si najme zahradnickou firmu, ta zakázku dokončí a na odstranění kůlů za pět let nikdo nemyslí. Našla jsem u Brandýse nad Labem i desetiletý strom, kterému na kůru tlačily neodstraněné kůly. Úvazy byly naštěstí volnější, tak se do kůry nezařízly.

Uvolněný kůl táhne stromek k zemi.
Uvolněný kůl táhne stromek k zemi.
Foto | Eva Tylová

Dalším problémem je, že některé kůly uhnijí, ale úvaz drží, kůl se položí a strhne k zemi i stromek. Takto jsem našla a osvobodila desítky malých stromků na svazích kolem nově vybudovaného úseku dálnice D4 na Skalce.

Úplně nejhorší případ jsme však našla v městském parku v Příbrami. Na dva stromy tam úplně zapomněli a výsledek posuďte sami. Bylo mi z toho k pláči.

Na cestu jen s kudličkou

Jezdím na kole a beru si s sebou nůž. Pokud je stromů několik, tak je osvobodím sama. Pokud je jich řada a úvazy nejsou tak akutní, informuji příslušného majitele či správce pozemku, což je nejčastěji ve městě a jeho okolí městský úřad, u silnic II. a III. třídy krajská správa silnic a u silnic I. třídy nebo dálnic Ředitelství silnic s dálnic.

Pamatujte, vysadit strom je pouze začátek.


reklama

foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je ekoložka.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2022 06:41
Velmi potřebný článek, děkuji! S lidskou hloupostí a lhostejností je nutno bojovat. Je až neuvěřitelné, že vedle je chodník, zajisté používaný, ale kolemjdoucí jsou plně zaměstnáni svými dotykáči, že. Bývají i větší hrůzy, kdy přiváží dobytče řetězem a víckrát si na to nevzpomenou, byť chodí dvakrát denně kolem jejich hlav. To už jsou věci, za které bych posílal do tepláků...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.11.2022 06:42
Konáte tím záslužnou práci. Bohužel velice často jde s tímto ruku v ruce ještě další nešvar, a to ten, že na výsadbách ovocných stromů není proveden výchovný řez, alespoň po dobu následujících čtyř let. Stromky jsou ponechány svému osudu tak, jak byly přivezeny ze školky a to nestačí. Velice často se pak může člověk setkat s neúplnými korunkami, korunkami z dvojáků apod.
Jestliže se obce rozhodnou sázet ovocné stromy, měly by si uvědomit, že je třeba zajistit odbornou sadařskou péči alespoň na ten výchovný řez. Odstraňování podrostu z podnoží by mělo být také samozřejmostí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2022 07:47 Reaguje na pavel peregrin
Ale brečí na špatném hrobě.
Kdo sází, měl by se o ty stromy pravidelně starat - zaléváním po výsadbě a po údržbu, po celou dobu životnosti !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.11.2022 08:45 Reaguje na smějící se bestie
Tedy obce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2022 08:55 Reaguje na pavel peregrin
mnohde zelený
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.11.2022 18:11 Reaguje na smějící se bestie
Majitel či uživatel pozemku.
Sázet se má jen se souhlasem vlastníky pozemku, a je na něm, jak si zajistí povýsadbovou péči.
Na nikoho jiného to házet nelze.
Péče o strom není jen několik let, ale prakticky celý jeho život. Ale důležitých je prvních šedesát let, to zejména odstraňovat špatné větvení kosterních větví koruny, aby se předešlo za cca 150 a více let ulomení některé z hlavních větví stromu.
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2022 14:06 Reaguje na Pavel Jeřábek
A z jiného pohledu: strom je samostatný živý organismus a žije a roste zcela přirozeně a sám. To jen lidé mají pocit, že je potřeba se stromy pořád něco dělat. Ale není.
V minulosti většina stromů v krajině rostla zcela samostatně a bez lidských zásahů. Obří duby v polích, statné hrušně na křižovatkách, aleje ovocných stromů a topolů...
To až my dnes, většinou kvůli něčemu, čemu říkáme předběžná opatrnost, musíme všechno ořezávat a kácet. Ty největší stromy tak z krajiny zmizely už úplně, z většiny obcí také. A nahrazuje se to podivnými odrostky, zákrsky a miniaturami. Ty nemůžou na nikoho spadnout, ani nedělají žádný "odpad", takže žádné stížnosti, žádné žaloby, žádné hledání viníků.
Nepřeháníme to trochu?
Odpovědět
va

vaber

25.11.2022 08:57 Reaguje na pavel peregrin
na sázení stromků obce dostanou dotaci a potom už na údržbu žádné a tak je stromky dál nezajímají,ne v městských parcích, tam se o ně starají
kolik stojí jeden stromek a jeho zasazení ,před lety to byly 2000Kč, kolik je to dnes
jak vypadají stromky po 5 letech v přírodě nebo kolem silnic , ,vytáhlá slaboučká bidla, bez koruny,
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.11.2022 19:40 Reaguje na vaber
Mýlíte se - minimálně jedem program na výsadbu dřevin má desetiletou udržitelnost. Takže lehce se může stát, že za devět let přijede kontrola a co schází, bude se muset vysadit znovu.
V roce myslím okolo roku 2012 byla udržitelnost 5 let, a kontroly k nám jezdily. A obec dosazovala, jinak by vracel celkem velké peníze.
Odpovědět
va

vaber

26.11.2022 09:43 Reaguje na Pavel Jeřábek
ano vím ,že to existuje ,ovšem na papíře ,realita je jak říká článek,
stačí se rozhlédnout v přírodě a kolem cest,
městské parky jsou jiné
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.11.2022 01:07 Reaguje na pavel peregrin
Ty jsi prostě zemědělec. Nebo spíše "producent". :)
Stromu je úplně fuk, jestli je to dvoják, troják, jestli má korunku takovou nebo makovou. Své ekosystémové služby odvádí stejně a výchovný řez je primárně v zájmu člověka. A že se strom třeba dříve rozlomí, odumře? Jejej, to je ale v přírodě radosti a vděku, za takové mrtvé, stojící či ležící, dřevo!
Člověk ale prostě furt musí všemu poroučet. :/

Nicméně, ty škrcené stromky v článku, to je na přesdržku, o tom žádná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2022 16:41 Reaguje na Anyr
K čemu sázet, aby to pak vypadalo tak, jak píšeš? Ty se asi v ovocných stromech moc nevyznáš, to bys nepsal takové, s prominutím, pi...viny. Já vím, ono je to dnes moderní, ale věř mi,že čtyřletý výchovný řez ještě nikdy a ničemu neublížil a pak ať si ten stromek roste spánembohem dál sám.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2022 16:45 Reaguje na pavel peregrin
A ještě jen dodám, že pokud to chce někdo na divoko, tak ať si tam sází cokoliv jiného, ale ne ovocné stromy. Protože o ty se vždy dbalý hospodář snažil pečovat, a nikoliv, že to nechal růst jak dříví v lese.
Pokud to teda uměl.
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2022 17:09 Reaguje na pavel peregrin
V minulosti bylo v podstatě veškeré ovoce jako vysokokmeny. A těm stačí, jak sám i píšete, jeden úvodní řez pro usměrnění, a pak už to lze nechat růst jak příroda chce, nebo chcete-li, jako dříví v lese. Zcela normální podívaná na venkovských zahradách a sadech.
Naši předkové měli k přírodě prostě blíž a nepřipadala jim nijak nenormální. My jsme se přírodě vzdálili a naše vnímání se postupně deformuje. V dnešní době je vysoký, vzrostlý strom cosi divného, v mnoha lidech to budí dojem zanedbané údržby a čehosi špatného, a nemálo lidí automaticky napadne skácejte to, co kdyby to na někoho spadlo.
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2022 17:19 Reaguje na Petr
Standardní výbavou statků a vesnických domů se zahradou býval žebřík. Krásný, dřevěný, a hlavně dlouhý žebřík, předávaný po generace. Pečlivější hospodáři jich měli několik. To právě na to ovocné "dříví v lese".
Dnes je takový žebřík zcela nepotřebná věc, a kdo ho má, tak už jen jako ozdobu na zdi chalupy.
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2022 17:32 Reaguje na Petr
A k tomu kácení - někdy za tu představu lidé ani nemohou, přizpůsobili se nové realitě a berou ji jako standard. Dříve když někomu na zahradě spadla vysoká hruška, nestalo se vůbec nic. Dnes by to rozbilo sousední dům, nebo možná dva.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2022 20:39 Reaguje na Petr
A co píšu jiného? Pánové, chce to číst pozorně a porozumět textu.Čtyřletý výchovný řez. Jinak ještě k těm stromům- nemyslete si, že by i dřív nesázeli menší tvary, jenže mělo to háček, nebyly k mání slabé podnože.Progres vždy vycházel od šlechtických zahradníků a sadařů. A ty selské sady, dá-li se to tak nazvat, byly většinou silně extenzivní, ale rozhodně nikoliv chtěně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 18:35 Reaguje na pavel peregrin
Tak záleží na druhu ovoce. U jabloní byly nízké tvary snadno dosažitelné. U švestek a podobných peckovin to taky občas trochu šlo. U třešní to byl dost velký problém a u hrušní taky.
Ale u malých tvarů, tady konkrétně myslím jablka, ale asi se to dá použít i na jiné druhy ovoce, je problém s půdou. Malé tvary vyžadují velmi kvalitní m půdu. Někde v nížině v hluboké obdělávané černozemi či hnědozemi to jde. Ale někde výš a v trávníků těžko, zákrsek urodí tři jablka za rok a za 5 - 10 let schcípne. A někde v kamenité jílovité půdě někde na mezích mezi poli v podhůří a horách nebo na pastvině byla jediná možnost strčit na podzim do země semena z třeba Jaderničky moravské nebo Antonovky a na vyrostlý stromek za pár let naroubovat odrůdu a potom to mít jako vysokokmen.
Na běžné zahradě do trávníku je asi nejlepší polokmen nebo čtvrtkmen, co se týká úrody a životnosti jabloně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.11.2022 06:54 Reaguje na Radim Polášek
Ony ty vyšší tvary také nebyly okousány od zvěře a domácích zvířat, rozvoj slabě rostoucích podnoží nastal až později.
V selských sadech z důvodu extenzity a zatravnění ty vyšší kmeny byly nutností, to máte pravdu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 19:54 Reaguje na pavel peregrin
U nás jeden člověk pěstuje kozy na zahradě se starými ovocnými stromy. První až druhý rok mu ty kozičky "svlékly" kompletně kůru z stromů.. Jabloně staré vysokokmeny až polokmeny uplně holé okousané do dřeva od země až do tak metru čtyřicet, hrušně přišly na řadu potom o něco méně a kmenů peckovin se kozičky ani nedotkly.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2022 17:20 Reaguje na Radim Polášek
Slabě vzrůstné podnože, především u jabloní mají problém s tím, že špatně kotví v půdě (typicky M9, M26, P60), u peckovin St. Julien zase nesnáší sucho. Daleko lepší jsou středně vzrůstné podnože (MM106,M7) u peckovin Colt, nebo Maxma (přestože zakrslá netrpí typickými neduhy zakrslých podnoží).
Odpovědět
JM

Josef Melounek

25.11.2022 09:25
Ovocné stromy sázeli,aby koně šli ve stínu a vojáci měli co jíst.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:49 Reaguje na Josef Melounek
Před 200 lety snad ano.
Spíš je ale sázeli proto, aby hospodář na přilehlých polích, pokud byl chudší zemědělec, měl vedle sklizně a trávy zpod těch stromů i ovoce z těch stromů. A pokud to byl velký sedlák s velkou zahradou s ovocem a s hodně poli, tak třeba aby to ovoce dal bezzemkovi, který u něho pomáhal se sklizní atd nebo s dobytkem atd.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2022 10:01
to já kromě nože v kapse na kole vozím i pilu. bezmotorovou řetězovou ruské provenience, velice se hodí na padlé stromy přes pěšiny či traily (padlé stromy a větve takových rozměrů, že se nedají odtáhnout vcelku).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2022 10:18
To jsou vše následky HURÁ akcí za dotace s ceduličkou o investování z EU
a v TV šot o úspěchu akce. Později už ale ticho "po pěšině" a takhle to potom dopadá. Majitel, či správce pozemku to má na háku a když tam budu s kudličkou řezat úvazy, tak mne ukřivděný majitel obviní, že ty stromy poškozuji. Ano i to se může stát jako jednomu pánovi, který odstraňoval
od neduživých stromků uhnilé kůly, které je přes úvazy ohýbaly k zemi.
Byl při tom vyfocen nějakou mladou "ochránkyní" a vyslýchán městskou
policií, co ho k tomu vedlo. Ztratil čas u výslechu a při jednání na místě
a nyní je poučen, že je lépe vše pouze nafotit, podat na podatelně oznámení proti podpisu a vyčkat na "odborný" zásah. Ono píchat do vosího hnízda
šlendriánům se nevyplácí, protože místo poděkování se mu dostalo poučení,
že to měl oznámit a "neodborně" nic nedělat! Kůly a úvazy zůstaly ve
křoví a kmínky nikdo nejen, že neošetřil, ale ani neobalil ochranným
návlekem proti okusu a strouhání. Bez kůlů už byly pro srnce lákadlem
pro strouhání parůžků a polovina jich následně uhynula. Dotyčný nedávno zemřel s pocitem, že aktivita bývá po zásluze "odměněna"! Jó vlastník
je NEJLEPŠÍ hospodář!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2022 10:44 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.11.2022 18:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Bláznivých rádoby ochra-nářek si nevšímejme, ony za to nemohou, že si pletou pojem a dojem.
Horší je negramotnost městské policie, že si nedojde alespoň na odbor ochrany prostředí na obci a nezjistí tu nejzákladnější péči o dřeviny a prostředí.
Pokud ty stromy byly kůly zatížené a byly na veřejném pozemku, tak městská policie se špatně stará o veřejný pořádek.
Měřit rychlost umí, ale obecní policie byla původně zřizována na čisté prostředí obce, řešení mezilidských vztahů v obci apod.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:44 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

25.11.2022 10:27
Je spousta firem a sdružení, co využilo dotace na sázení stromů a sází ve velkém. Není ani jedna firma, co by se o takové stromy potom starala.
Za vším hledej peníze
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2022 10:32 Reaguje na Michal Uhrovič
Byl jsem poučen, že některé firmy sazí stromy se zárukou a musí se
o stromy starat několik let po výsadbě. To tam asi sázela firma bez
takové záruky a nebo to byla HURÁ akce a po fotečce u stromků už
zájem o ty stromy opadl.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2022 10:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale čárečka dobrá, u vrchnosti !
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.11.2022 11:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Tam jde o to, jak moc se to kontroluje.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2022 13:44 Reaguje na Břetislav Machaček
u větších staveb, kde je součástí stavební objekt "kácení dřevin pro výstavbu" (nebo tak nějak, dohledávat přesnou dikci nebudu) bývá i stavební objekt "náhradní výsadba" (stejnou logikou platí stavební jako jiné vyvolané investice, třeba přeložky inženýrských sítí). a zpravidla je předepsán druh dřeviny, výška, obvod ve výšce. a zpravidla je součástí výsadby i zálivka první rok a odborné prořezávky v letech dalších. a samozřejmě záruka, u dopravních staveb zpravidla 5 let (a reklamace probíhá tak, že je-li stromek uschlý nebo zaškrcený, tak je reklamace uznána, pokud vandalsky nebo dřevorubecky poškozený, potom je stavebník/majitel/správce odkázán na lampárnu, eventuelně pojišťovnu či policii.

to je samozřejmě pro vyššího zhotovitele zakázky dosti pruda, jezdit zalévat či prořezávat někam přes půl republiky, a tak bývá dobrým zvykem náhradní výsadbu objednat - světe div se - u majitele pozemku, ideálně u obce nebo krajské SUS na jejíž pozemcích je náhradní výsadba realizována, kterémuž je vyplacena smluvní odměna ihned po předání díla (bez nějakého zádržného na prořezávání a zalévání). no a když majitel pozemku na to kašle a stromek mu uschne/uškrtí se/zpitvoří se, tak může reklamovat sám u sebe.
takže s tou zárukou asi takhle.
Odpovědět
LK

Lenka Kuchařová

25.11.2022 10:38
Mně osobně stačí ,,jenom " zážitky se správou Ústředního hřbitova v Brně.Před 1 - 2 roky vykáceli zdravé stromy,na jejich místo zasadili nové,o které se už nestarali a díky tomu mnoho z nich uschlo.Dva roky stál u našeho hrobu suchý stromek a poté,co ho odstranili,tak nám zůstal kopeček hlíny s plevelem,který k tomu suchému stromku přivezli.a ze takovou ,,péči " u hřbitovní polochy platíme stále vyšší polatky.Jak to potom vypadá na jiných místech vidím na našem sídlišti,kdy vykáceli nekěteré stromy jenom proto,že prý nemají lidi na úklid listí,které z nich na podzim padalo......
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.11.2022 11:22
Hezký článek a díky za něj.

Bohužel péče o veřejný prostor je v ČR až příliš často tristní. Něco se vyšvihne ... a tím se vykáže činnost a je to fajn pro PR ... a pak se na to dlabe a raději se to úsilí a peníze věnuje na další nové projektxy. Pokud tedy vůbec.

A za pár let, až to bez té údržby a péče odejde do kopru, se to zase zopakuje.

Aneb legendární Meskimenův zákon: "Nikdy není dost času na to, aby se to udělalo dobře. Ale vždycky je dost času na to, aby se to udělalo znovu. “
Odpovědět

Jirka Černý

25.11.2022 14:14
Vše je o zákazníkovi co si naporoučí a následně zaplatí, když je u stromků i následná péče atd. tak se ještě několik let jezdí pravidelně zalévat, vyměnit případně uschlé kusy a dojde i na odstranění trojnožky včetně popruhů. Popruhem se při výsadbě strom srovnává takže je už od začátku bez nějaké velké rezervy pro růst, obvykle se popruh po nějakém čase na více místech proti sobě nařízne a tím trochu uvolní.
Firma u které to občas dělám se už zakázkám typu "vysaď a zapomeň" vyhýbá protože to není dobré pro slušnou reputaci. Výjimkou jsou zákazníci obvykle malé obce u kterých se ví že si to umí ohlídat.
Vaši činnost vidím jako záslužnou, ale pozor jsme v Česku tak aby z toho nebylo poškozování cizí věci.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2022 14:41 Reaguje na Jirka Černý
samozřejmě následná péče o stromky stojí prachy. i ta blbá zálivka vyžaduje v minimalistickém provedení kubíkovou bandasku na vozíku za dodávkou/suv, a jedno zalití jednoho stromku vyjde na přibližně stokorunu. kvalifikovaná práce s tvarováním, úpravy kůlů a popruhů atakdále vyjde (včetně dopravy) na další stokoruny na stromek. jedná-li se o jeden osamělý stromek, potom se nejedná o stokoruny, ale tisícikoruny. málokdo si to uvědomuje a málokdo to vůbec ohlídá, tedy mluvím o veřejném prostoru, stromcích podél cest a na návsích.

nejlépe takhle fungují malé (ale ne úplně mrňavé) obce, co mají jeden malý obecní traktor či multikáru a jednoho stálého placeného "obecního údržbáře a okrašlovače" a pár letních brigádníků na sekání trávy.
pravým pokladem pro obec je pak párek dobrovolníků - zdravých důchodců, kdy dědek prořezává obecní stromky a bába obžíná a mezitím jen tak mimochodem opravují drobné sakrální památky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2022 16:45 Reaguje na Lukas B.
1**
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2022 17:49
No a někde dokonce zůstane pletivo jako ochrana před okusem. Po letech začne zarůstat a nejde odstranit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.11.2022 11:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
A když zaroste tak, že při kácení o něm nevíte, tak to je teprve
mazec! Kdysi bývalo zvykem zachraňovat ovocné stromy jakkoliv a
děda mého kamaráda "zachránil" ořešák stažením rozlámané rozsochy
obručí a díru vyplnil betonem! Strom se uzdravil, kůrou beton
překryl a bylo vše O.K. do doby, než ho nevratně poškodil mráz.
Když jsem mu ten vlašák kácel, tak obruč byla vidět, ale beton
už nikoliv. On o tom nevěděl a poznal jsem to až na řetězu pily.
Ten byl na likvidaci a mé spodní prádlo málem na převléknutí.
Ta část stromu nakonec zůstala na venkovním ohništi jako základ
ohně ke spálení větví, protože už jsem neměl chuť obětovat řetěz
druhý. Něco podobného zažil můj známý při kácení stromu v místě
bojů za 2. sv. války, kde byla zarostlá ve kmeni velká střepina dělostřeleckého granátu a od té doby už tam odmítal staré stromy kácet.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Pletivo, pokud to je králičí pozinkované, pila ty tenké drátky přeřízne a téměř nic by se nemělo stát. Horší je, pokud to je plotové pletivo, tak jsou dráty 2 - 2,5 mm silné a to už asi poznat.
Strýc měl v baráku malou truhlářskou dílnu a tam taky, jsem byl u toho, když v řezaném dřevě, tuším borovici našli taky střepinu. Uvidentně z něčeho kovového silného několik centimetrů, jestli z tankového pancíře vybuchlého tanku nebo z obali nějaké hodně velké letecké pumy... Kdyby si toho nevšimli včas, očesalo by to nejspíš všechny zuby na kotouči pily.
Tady v Moravskoslezském kraji byly tuhé boje v rámci ostravskoopavské operace a ještě dříve se Rudá arjmáda pooušela osvobodit Ostravu výpadem kolem Českého Tešína a Třince. Takx u nás 30 kilometrů na jih Od Ostravy byly boje, rusové, co mne vyprávěli, přišli v noci z 5 na 6 května a potom odpoledne 6 května vytáhli na okraj města kaťuše a stříleli s nimi na Němce.
Kdoví kde všude tady v lesích vybuchl nějaký tank nebo stříleli nebo házeli pumy na nějaké vojáky. Šrot potom odvezli a střepiny ve stromech zůstaly. ještě denska mohou být v lese v nějakých pozapomenutých stromech.
Odpovědět
ig

26.11.2022 22:45
Ve výrobě spotřebního zboží existuje tzv. programovaná životnost ("kurvítka"), není něco podobného na ty popruhy? Třeba že se po třech letech samy rozpadnou. Kdybych měl sázet stromky, určitě bych napřed hledal takový popruh.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.11.2022 23:34 Reaguje na
polyamidu (to je většinou materiál toho popruhu) uv záření moc nehoví, ale řízená životnost zatím moc nefunguje, respektive na trhu zatím nejsou popruhy/lana, co by se řízeně rozpadly po plusmínus třech letech. pevnost sice dramaticky klesá, ale něco zůstává desítky let.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:37 Reaguje na Lukas B.
Stačí použít přírodní materiál, třeba bavlnu nebo tu jutu, ty se rozpadnou vlivem hniloby a plísní. Nebo materiál na bázi nestabilizovaného polyetylenu nebo polypropylenu, ten se rozpadne vlivem UV záření.
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 13:37 Reaguje na Radim Polášek
to máte pravdu, ale ta hniloba/plísně na přírodní materiály je někdy až moc rychlá a ten UV rozpad nestabilizovaných plastů jakbysmet.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2022 12:11 Reaguje na
To víte, že takové materiály existují, ale některé uměle vypěstované
stromy potřebují někdy tu ochranu déle, než by se dalo předpokládat.
Na fotce vidíte, že kůl už uhnil, ale stromek by oporu ještě asi
potřeboval, protože je neduživý a roste někde, kde se mu nedaří.
Někde sázejí stromy s kořenovým balem v jutě, nebo jutou obalené, která se má sama rozložit, ale viděl jsem, že je juta škrtila a
že uschlé stromy vyrývali s nerozpadlou jutou i po dvou létech.
Myslím si, že pokud věnuji půl hodinu času na výsadbu jednoho stromu, tak mohu tu půlhodinu jednou ročně obětovat ke kontrole celého stromořadí. Je to pouze o tom, že to nesázel asi někdo
se zájmem o stromy a stačí mu fotečka a na stromy zapomenout.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud to vydrželo dva roky v zemi, tak to buďto nebyla juta, ale nějaká plastová napodobenina juty. Nebo bylo po většinu doby velké sucho , když stromek dokonce uschnul. Nebo byla půda úplně planá bez mikroorganismů a koneckonců i humusu - stromek by nejspíš taky uhynul.
Za dva roky v běžné půdě se juta až na zbytky rozpadnout musí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:13
Ty pásy jsou dvojího m druhu a je třeba mezi nimi rozlišovat. Jedny jsou rozložitelné a ty po cca 1 až 3 letech zteří a opadnou samy a nemusí se o ně starat. Ty druhé jsou odolné a musí se po určené době odstranit, jinak zůstávají a strom škrtí.
Ale stejně vysazování takhle vzrostlých stromů je nesmysl. U většiny druhů se u takhle přesazovaných velkých stromů kořenový systém už nikdy pořádně neobnoví a stágvá se méně cenný. Strom je tak trvale velůmi citlivý na sucho i na vyvrácení větrem a aby dobře rostl, musí se o něho mnoho let starat, napříkald se často musí zalévat. Záleží ovšem na druhu dřeviny, třeba velmi životaschopný bývá vlašský ořech, u toho vypadá, že s ekořeny po přesazování dokáží velmi dobře obnovit. Ale třeba u jabloní a hrušní se už nikdy nevytvoří kůlovitý kořen, jaký vzniká u semenáče a kterým ten ovocný strom sahá hluboko do země pro vláhu i živiny.
A navíc se dá hodnotit i jako vědomý tunel. Za jeden takhle velký strom si zahradnictví naúčtuje klidně třeba i desetkrát nebo ještě víc než za malý stromek. Přitom malý stromek za nějakých 10 let ten velký nejspíš přeroste, protože díky kvalitnější kořenové soustavě poroste rychleji než ten velký.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.11.2022 06:59 Reaguje na Radim Polášek
A proto, když se sází vzrostlejší stromek, tím spíš je u něj třeba provést řez a dál se o něj starat, aby se upravila rovnováha mezi kořenovým systémem a korunkou. Jinak co se týká nacenění výsadeb no comment.
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 13:44 Reaguje na pavel peregrin
ale jo, rozumím, když vidíme vedle sebe roubovanou prostokořennou jablůňku se založenou korunkou za stopade a vedle toho dvousetlitrový květinač s lípou tlustou jak mužské předklotí a s korunou ve dvou metrech za pět tisíc, tak nám to i z výsadbou a následnou péčí za deset tisíc připadá jako zlodějina. není.
to jsou náklady s přiměřenou marží. jenom si představte tu mechanizaci a dopravu nutnou k zasazení.
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 13:46 Reaguje na Lukas B.
ostatně s názorem, že nejlépe rostou semenáče nikdy nepřemísťované není možno polemizovat. sázení je pro stromek stres jak prase, samotný fakt, že má najednou sever jinde stojí stromek spoustu energie.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.11.2022 14:19 Reaguje na Lukas B.
O to větší důvod mu řezem pomoci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 20:09 Reaguje na Lukas B.
Ono to je o tom, že třeba u semenáčků jabloní a hrušní se přesazováním zakrátí hlavní kůlovitý kořen. Ten jinak jako hlavní má sahat stejně hluboko jak vysoko sahá stromek a má tak rozhodující funkci jednak pro zásobení stromku vodou a jednak pro jeho ukotvení v zemi a tak ochranu proti větru. U podnoží rozmnožovaných nesemenem, ale řízkováním se asi hlavní kůlovitý kořen nevytváří vůbec.
U přesazovaných třeba jabloní se v místě zakrácení kůlovitého kořenu místo jednoho silného kořenu rostoucího kolmo m dolů objeví několik slabých kořenů rostoucích víc do stran a méně do hloubky.
Růst kořenů by se jinak dal určitě ovlivnit ošetřováním stromku určitými kořenovými stimulátory, s jejich pomocí by se ztracený kůlovitý kořen dal u dřevin znova vypěstovat. Nebo u dřevin, které tyto kořeny nedělají, by se mohly kořeny nasměrovat víc do hloubky než rostou normálně, třeba u smrku. Ale muselo by se to všechno otestovat a vyzkoušet. Jak, jaké dávky, čeho konkrétně a jak často.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.11.2022 14:18 Reaguje na Lukas B.
To ano, jenže bohužel ty ovocné stromky stojí mnohdy o hodně víc. A letošní výpěstky už za stopade těžko seženete, obvyklá cena školkařských výpěstků, kromě špičáků, jde přes dvě stovky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 15:01 Reaguje na pavel peregrin
stejně nechápu, jak se do dvou stovek vejde výsev semínek, roubování páče, vyorání, distribuce, prodej - když si představím, kolik je za tím práce a že za dvě stovky není ani hodina nekvalifikovaného agenturního dělníka (ne mzda, náklady)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2022 17:26 Reaguje na Lukas B.
Víte kolik koštuje norma na očkování?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 10:56 Reaguje na Jakub Graňák
Však právě proto profesionálové očkují a amatéři roubují.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2022 08:23 Reaguje na Radim Polášek
To má trochu jiný důvod: amatér může taky očkovat - je to jednodušší, ale musí mít podnož, která je tloušťkou někde na úrovni síly malíčku. U starší podnože je příliš silná borka a očko se pak špatně chytá a je tak lepší roubovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2022 17:33 Reaguje na Lukas B.
Lípy ve dvousetlitrových květináčích nebrat... z toho nikdy dlouhověký strom nebude - uškrtí se vlastníma kořenama!
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 18:34 Reaguje na Jakub Graňák
o tom mezi námi polemika není. moje glosa měla za účel vysvětlit, že cena takových stromků není žádná "zlodějina", ale je podložena prací/spotřebovanými zdroji.

napadá mě takový příměr - jako když si najmete nádeníka, platíte ho za hodinu práce a v pondělí ho necháte přehazovat lopatu písku odsud tam a v úterý odtamad zase zpátky sem. práce odvedena nesporně byla, hodinovou mzdu krát počet hodin si zaslouží, z nádeníka cáká pot, je ztahanej jak pes, ale ta práce nemá smysl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2022 14:08 Reaguje na Lukas B.
Ta cena je vlivem nízké ceny práce, proto jsem dával tu doušku s normou na očko, ta za mojich časů (když jsem se tím živil) dělala 5 halířů od kusu - což je k smíchu, a dost pochybuju, že se to za těch 10 let co nedělám školkařinu změnilo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 10:58 Reaguje na Jakub Graňák
Kolik jste jich museli stihnout naočkovat třeba za minutu?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2022 08:04 Reaguje na Radim Polášek
Tohle bylo vždycky v úkolu - ti nejlepší zvládnou kolem 1200 -1500 ks za směnu... když si to pak spočítáte, zjistíte jaká otročina to je
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 10:54 Reaguje na Lukas B.
To máte pravdu, ale celkový výsledek je potom ten, že ta práce, kterou chce zaplatit, se neudělala.
Já spíš vidím příměr v tom, že jednomu nádeníkovi dáte normální lopatu a druhému malou lopatičku. První nádeník Vám za směnu převeze lopatou a na kolečku třeba 4 tuny štěrku, druhý s lopatičkou třeba 200 kilo štěrku. A oba dva platíte stejně, protože pracovali stejně dlouho a stejně usilovně.
A aby druhý nádeník tím štěrkem třeba vybetonoval nádvoří, musíte mu zaplatit 20x víc než byste zaplatil prvnímu nádeníkovi. Když to někdo platí soukromě, je to jeho rozhodnutí nebo jeho hloupost. Když to je palceno z veřejných peněz, je to obvykle zlodějna, protože se uměle prodlužuje práce a natahuje projekt, aby se získalo víc peněz ze zakázky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2022 17:31
Přátelé, všichni jste vedle - největší prekérka se ukrývá pod zemí. Ty balovky (což je dominantní forma sortimentu - páč to nejvíc stojí) nemají ošetřené rány způsobené dobýváním a tím pádem jdou stejně za pár let do kopru zkrz hnilobu v kořenech, čímž nechci nějak zmenšovat problém se zarostlýma úvazkama, květináčovým efektem, absencí výchovného řezu nebo zálivky, zasypáním kořenového krčku... holt tak to dopadá, když to může dělat kdejaká lopata
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 18:16 Reaguje na Jakub Graňák
pokud se tedy nejedná o ovocné stromy, ale o stromořadí (lip, dubů, jasanů a podobně), tak mi připadá nejlepší pod dožívajícím stromořadím pár let nesekat a pak tam vlítnout a oplotit nadějné dobře umístěné semenáče v polovině sponu staré aleje, a tu pak o dalších pět let později kácet v zimě směrem do pole. ale to jsme v pohádkové světě, žánop.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2022 14:05 Reaguje na Lukas B.
Moje letitá zkušenost je, že nejlepší stromy (alejáky) jsou jedinci přesazení co nejdřív přímo na stanoviště, klidně i dvouletí - sice bude výpadek (a je s tím oštara při obžínání), ale ten je vždycky a to co přežije pak prosperuje bez problémů...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 11:10 Reaguje na Lukas B.
Mělo by jít na podzim obrýt - zničit trávní porost na ploše řekněme tak 20 - 20 až 30 x 30 cm, udělat tam mírný dolík, aby se tam držela vlhkost a nakypřit tam půdu. A dát tam pár semen tak centimetr, dva pod půdu. Přes zimu se to přirozeně stratifikuje, na jaře vyklíčí. Na podzim nebo na jaře znova obnovit tu volnou plochu a potom už by měly být stromečky dostatečně velké, aby mohly růst samy. Pak ještě ve vhodnou dobu vybrat nejlepší m stromeček a ostaních se zbavit. Zatím ale nemám vyzkoušeno.
Nebo alternativa v kelímku z rašeliny nebo něčeho podobného nechat to semeno vyklíčit a přes léto růst a na podzim ten kelímet se stromečkem zarýt do půdy na konečném místě. mělo by to mít prakticky stejný kořenový systém jako vyseté přímo na místě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.11.2022 18:29 Reaguje na Jakub Graňák
To je pravda, ale v našem okolí výsadba ovocných stromků po pozemkových úpravách probíhala formou prostokořenné. Tím netvrdím, že kořeny někdo zastřihl až do zdravé tkáně. Nevydržel jsem to a požádal nejmenovaného činovníka v sousední obci, abych ty stromky mohl alespoň trochu poopravit, protože bohužel na ně po tři roky nikdo nesáhl. Žalostný pohled- korunky vyčáchlé, úvazky zařezané, obrost z podnoží jako džungle. Píšete , že tuto práci nemůže dělat každá lopata a máte svatou pravdu, bohužel mnoho lidí si myslí, že zasadit strom je přece něco tak primitivního, že se s tím nemá cenu zaobírat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2022 14:01 Reaguje na pavel peregrin
Tak ono zastřižení křenů do živého není na škodu, u hladkého rovného řezu do živého se tvoří kalus líp, než když tam necháte zaschlý pahýlek, obzvlášť když je to na podzim - stromek má přes zimu čas a sílu to hezky zatáhnout. U těch balovek je ale problém v tom, že ten dobývací stroj ty kořeny spíš uhryzne - rána bývá šikmo vedená, tudíž je dlouhá, roztřepená a často dojde k podélnému rozštípnutí dřeva a to se hojí blbě a dlouho.
Jinak s tou výsadbou máte pravdu, krásný příklad mám v tchánovi, který to vždycky odrbe nevykope pořádnou díru, nehodí tam aspoň kýbl hnoje a pak čumí jak žaba z kyšky, že mu to deset let neroste:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2022 14:09 Reaguje na Jakub Graňák
Opr. křenů - kořenů
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 11:18 Reaguje na pavel peregrin
Poznatek z místního hřbitova: Před pár lety tam ke vchodu z každé strany zasadili tak 12 keříků krásně červených kvetoucích růží. Letos koukám, z těch růží už jenom dva keříky kvetou původními velkokvětými květy, ostatní červenobílými opelichanými květy - prostě z podnože.
Prostě jak to každý rok sestříhávali, jedni to asi naočkovali příliš vysoko a druzí si toho nevšimli a jak stříhali na podzim dlouhé výhonky na malý keřík, postupně z těch růží ostříhali naočkované odrůdy a nechali jen podnože.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 10:46 Reaguje na Jakub Graňák
Já vidím největší problém v životaschopnosti okolního prostředí, do kterého se stromekm sází.
Protože když je prostředí, do kterého se sází , dostatečně zivotaschopná a stromek se zalévá atd, tak stromek dokáže většinou eliminovat i tu případnou hnilobu. Pokud nená už v tom stromku příliš hluboko.
Stromek to akorát stojí pár let vývoje, kdy kvůli boji s tou hnilobou roste jen pomalu.
Přirozeně dobrou úpravou kořenů se tlak té hniloby velmi eliminuje,. ale nikdy není nulový, vždy se stromek musí s tou hnilobou popasovat. Ono ta hniloba je už do prostředí dodávána ve velkém množství v dnešních kvůli úsporám nákladů nedostatečně vyzrálých kompostech, kde ta dřevitá složka se teprve začíná rozkládat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2022 08:16 Reaguje na Radim Polášek
To je jeden z aspektů, především v zástavbě hodně podstatný, ale jak jsem napsal výše základ je v kvalitě, či nekvalitě výsadbového materiálu...
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist