https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-biodiverzitu-muzete-podporit-i-ve-meste?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Biodiverzitu můžete podpořit i ve městě

22.5.2021
louka Praha 12
louka Praha 12
Foto | Jana Soukupová
22. květen se po celém světě stal před jednadvaceti lety dnem biologické rozmanitosti. Má lidem připomenout, jak důležitá je pro planetu a lidskou společnost biodiverzita, tedy přírodní bohatství, zahrnující pestrost ekosystémů a druhů. Stále pokračující snižování biodiverzity zřejmě vyústí v rapidní pokles přírodního bohatství a ohrozí poskytování ekosystémových služeb, kterých naše společnost využívá. Prvotní zdroj většiny produktů, které běžně a se samozřejmostí používáme, pochází z přírody. Například Německo si to velice dobře uvědomuje a odstartovalo velký projekt na záchranu hmyzu.
reklama

 

I drobná změna pomůže

Možná řeknete, co proto mohu udělat já? Téměř každý z nás může biodiverzitu podpořit. Někdy jen drobně tím, že svoji zahradu nebudete sekat na „angličáka“, aby dal prostor lučním květům, hmyzu, motýlům i ptákům. Ponecháte na zahradě trochu té houště keřů a stromů, aby měli ptáci, kde hnízdit i hledat potravu. Odměnou vám bude jejich zpěv.

Trávník na Praze 12. Rozrazil rezekvítek.
Trávník na Praze 12. Rozrazil rezekvítek.
Foto | Jana Soukupová

Po změně sekání trávníky na Praze 12 rozkvetly

Už několik let pečujeme na MČ Praha 12 o trávníky v souladu s probíhající klimatickou změnou, což podporuje i biodiverzitu. Seče jsou prováděny na výšku 8 – 10 centimetrů, plánovány podle průběhu počasí. Letošní jaro je sice deštivé a studené, ale vzpomeňme si na minulá léta, kdy trávníky měly tendenci v létě vyschnout, pokud jste je posekali nakrátko.

Trávníky jsou po této péči vzrostlé, bohaté na rostlinné druhy a velmi dobře fungují na zachytávání vody z letošních dešťů. Toto prospívá nejen občanům, protože se zlepšuje mikroklima, je dostatek vlhkosti a trávníky pohlcují pyly a prach. Z pohlcené vlhkosti profitují i stromy a keře, protože voda, která by odtekla do kanalizace, byla zachycena a vsakuje se.

Obyvatel Prahy 12. Modrásek jehlicový
Obyvatel Prahy 12. Modrásek jehlicový
Foto | Veronika a Michal Ouškovi

Vytipovaná místa se udržují jako květnaté louky, jsou to místa mimo dětská hřiště a místa častějšího pohybu občanů. Tyto lokality se sekají jednou až dvakrát ročně a část trávníků zůstane neposekána, slouží pro záchyt srážek a podporu výskytu užitečného hmyzu.

Po terénním průzkumu byly zjištěny na plochách trávníků desítky druhů bylin, mezi jiným rozrazily – perský a rezekvítek (Veronica persica a Veronica chamaedrys), brukvovité rostliny - hulevník lékařský a hulevník Loeselův (Sisymbrium officinale a Sysimbrium loeselii), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa - pastoris), z dalších druhů vikev úzkolistá (Vicia angustifolia), ptačinec prostřední (Stellaria media), odkvétat začínají smetánky (nyní pampeliška lékařská – Taraxacum sect. Taraxacum), kterých je méně než v jiných letech. Samozřejmě na každém trávníku se potkáme se sedmikráskou obecnou (Bellis perenis). Z druhů, které dříve nestačily vykvést je možné jmenovat krásné nachové pumpavy rozpukové (Erodium cicutarium) a kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum), zdomácněný druh a desítky dalších. Omezil se výskyt nechtěných invazivních druhů jako je ječmen myší, který využil suchá období ke svému šíření. Jak je vidět množství druhů i na tak malé ploše sídlištních trávníků svědčí o biologické rozmanitosti i tak chudých a exponovaných stanovišť.

Soused okáč poháňkový.
Soused okáč poháňkový.
Foto | Veronika a Michal Ouškovi

Zdevastované plochy lze osít

Biodiverzitu lze podpořit v městském prostředí nejen vhodným plánováním péče o zeleň a trávníky, ale také osetím momentálně neplodných ploch. Takto na tom byla louka v ulici Levského v naší městské části. Byla zdevastovaná po stavbě teplovodu, a proto byla vybrána k obnově jako luční porost. K původním rostlinám byla přiseta směs rostlin pro výslunné a suché louky „Slunovrat“. Luční druhy oseli občané, osivo zajistil odbor životního prostředí Úřadu Městské části Praha 12.

Některé rostliny vyrostly brzy, na některé budeme muset počkat. Už loni ale louka nabízela krásnou podívanou na pestrou směs původních druhů na antropogenních trávnících a druhů, které zkoušíme přírodě vrátit. Nadšené bioložky spočítaly na lokalitě více než 60 druhů rostlin. Doufáme, že klimatické podmínky dovolí dovést tento pokus do konce a budeme se moci radovat z přírodní květnaté louky. Vítáme v budoucnu možnost, která se nabízí sběrem semínek původních druhů, které geneticky patří pražskému prostředí. Tato osiva by pak přinesla nejen zvýšení biodiverzity všech lokalit ale také správný postup pro zachování druhové rozmanitosti území Prahy. I v městském prostředí se dá – a doporučuje – pracovat na zachování pestrosti původních druhů naší přírody.

Žluťásek řešetlákový
Žluťásek řešetlákový
Foto | Veronika a Michal Ouškovi

Praha 12 je domovem desítek druhů motýlů

V rámci projektu Hledejte pražské motýly bylo na území městské části Praha 12 veřejností pozorováno 38 druhů denních motýlů, např. otakárek ovocný, perleťovec stříbropásek, modrásek krušinový, vřetenuška ligrusová, ohniváček černokřídlý či babočka admirál.

Místní vysoká druhová pestrost motýlů je odrazem velké plochy zeleně a pestrostí biotopů, kterou podporuje také radnice Prahy 12 prostřednictvím mozaikové seče trávníků. Nejhojněji byl pozorován okáč poháňkový a modrásek jehlicový. Do mapování se intenzivně zapojili také manželé z Prahy 12 Veronika a Michal Ouškovi, kteří v celopražském hodnocení skončili na druhém místě v počtu pozorovaných druhů. Pozorování z projektu Hledejte pražské motýly budou využita pro tvorbu atlasu denních motýlů Prahy. Projekt zaštiťuje spolek Hutur spolu s Národním muzeem, Fakultou životního prostředí ČZU a AOPK ČR.

Trávník nemusí být monokultura jedné trávy.
Trávník nemusí být monokultura jedné trávy.
Foto | Jana Soukupová

Děkuji za spolupráci při péči o trávníky Odboru životního prostředí MČ Praha 12, Heleně Mitwallyové z firmy Freko, která o trávníky pečuje. Za podklady a fotografie bylin děkuji Janě Soukupové a za podklady a fotografie motýlů děkuji Veronice a Michalu Ouškovým.


reklama

foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 09:25
Péče o PESTROU městskou zeleň má minimálně o jeden řád vyšší hodnotu, než "moderní" náhražky v podobě zelených střech, stěn, truhlíků za okny apod. Zní to legračně, ale s takovým přístupem není daleká doba, kdy venkované budou vyrážet za přírodou do města. Obklíčení chemizovanými megalány si totiž moc neužijí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.5.2021 09:34 Reaguje na Karel Zvářal
Už dávno vyrážejí. Pokud jde o Prahu, je na své rozloze násobně druhově bohatší než podobné rozlohy třeba v okresech Praha východ a Praha západ.
V mnoha případech i Praha přichází s novými metodami, které v jiných regionech se obtížně prosazují.
Smutné ale je, že zátěž takových zajímavých lokalit je ale v Praze vysoká a vliv imisí také přírodě Prahy nepřispívá.
A ještě drobnost - v některých případech jsou druhy v několika kusech - jsou lokality, kde si botanici některé rostlinky pojmenují. Tam, kde kdysi byly desítky kusy, dnes je jeden - a potom se dozvíte, že nikde neříkejte, že tam a tam roste koniklec "Pepíček".
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.5.2021 09:40 Reaguje na Karel Zvářal
Nemůžete srovnávat druhově bohaté přírodě blízké plochy se zelenými střechami, vegetačními stěnami apod.
Zeleň na konstrukcích plní mnoho jiných funkcí. Ale až bude dostatek regionálního osiva, tak třeba vhodně vegetační střechy bude možné osít regionální směsí skalních stepí.
Chce to jen čas, aby bylo dostatek osiva.
Už teď si Praha sbírá vlastní osivo z jednotlivých druhů rostlin a podle stanoviště výsevu si míchají své směsi.
A dovoz zelené hmoty z vybraných ploch, na druhově chudé pozemky, aby tam ta směs uschla a vysypaly se z rostlin semena se ověřuje skoro dvacet let.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 09:44 Reaguje na Pavel Jeřábek
Jak vidíte, tak můžu, nemám s tím problém.
Odpovědět
Pe

Petr

22.5.2021 10:54 Reaguje na Pavel Jeřábek
Je zarážející jak moc už se lidé cítí nebýt součástí přírody. Žádné "přírodě blízké plochy" neexistují. Vše kolem nás, každá plocha, je příroda. Město je příroda, vydlážděný chodník je příroda. Jen buď živá, nebo zničená a mrtvá.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.5.2021 22:05 Reaguje na Petr
Na jednom konci stupnice "příroda" máte přírodu neovlivněnou člověkem a na druhém konci je změněná člověkem.
Ano - je pravda, že i na zdánlivě čistém betonovém chodníku probíhá život trochu podobný třeba životu na skále, ale skutečně jen trochu
Tak si to přeberte jak chcete.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.5.2021 14:29
Otázka na redakci: Proč je v Česku pořád zima? A aby to nebylo odbíhání od tematu, tak : Proč je v Česku zima i ve městech? A to biodiverzita, bionediverzita.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 14:35 Reaguje na Jiří Daneš
Studený máj, v stodole ráj.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.5.2021 15:27 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jak v které, někteří kvůli mokru ještě nezaseli a ani
nezasadili brambory. No a my včelaři bude muset letos asi
včely pouze nakrmit, aby nám nepošly hlady. Uvažuji jim
našít kožichy jaké mají čmeláci, aby mi při opylování
neprochladly. Takovou mizérii nepamatuji za svých 25 let
včelaření. Takže bych raději tak optimistický nebyl.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.5.2021 22:54 Reaguje na Břetislav Machaček
U nás na již. Moravě to není tak tragické. Jen je vše o 2-3 týdny posunuté oproti přechozím rokům. Včely mají dost zásob a nosí. Jaká byla sezóna si řekneme někdy v půlce července, možná i později.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.5.2021 08:30 Reaguje na Jan Škrdla
Tak to buďte rádi, ale naopak na severu Moravy
to zatím nevypadá slavně. Snůška stěží pokrývá spotřebu včelstev a jarní květová snůška je
alespoň u mne odepsaná. Ovocné stromy odkvetly, řepka meduje mizerně a navíc je deštivo a
chladno. Ještě, že mě to neživí a mám to pouze
jako koníček. U těch, co je to živí se pak ani
nedivím tomu, že dělají i to, co bych já nikdy
neudělal. Znám jednoho takového vykuka, který
už láduje včely ve velkém invertem a těší se
z toho, že bude moci zvednout cenu "medu",
který poctivci mít nebudou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 15:55 Reaguje na Jiří Daneš
A jinak vyčerpávající odpověď naleznete zde:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/proc-je-v-cesku-porad-zima-tady-je-odpoved-40360960
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.5.2021 19:53
Mně to z článku vychází tak, že starat se o zeleň méně je více.
A z ušetřených peněz lze třeba zateplit radnici a dát na ni novou bílou střechu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 20:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Nebo soláry.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2021 15:09 Reaguje na Karel Zvářal
To jste vyfoukl reakci panu Hanzlovi!

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2021 17:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Vím, nicméně "správné" řešení je soláry na pole a zeleň na střechy! Jako v té veselé písničce s králem Petrem N.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2021 17:50 Reaguje na Karel Zvářal
Možná ten nápad paní Tylová zrealizuje. U Zelených člověk nikdy neví. Pokud to řešení neštěpí atomy, nespaluje uhlí a nekácí stromy, musí to být dobře.
Odpovědět

Jirka Černý

23.5.2021 09:52
V tomhle jsem hodně vepředu proti ostatním a hlavní motivací je lenost. Taky jsem prošel nějakým vývojem od snahy "aby to vypadalo" po už se v tom ztrácí kočka tak posekáme. Osvědčil se mi kompromis, na jaře posekám co nejníže vezme sekačka, je vlhko a brzy to doroste. Pak už jen sekám na maximální výšku co jde nastavit a na mulč, kolem plotu a kde se chodí nebo jinak využívá častěji, vznikají ostrůvky kde je tráva vysoká a to vypadá i docela pěkně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.5.2021 17:22 Reaguje na Jirka Černý
Mi po pozemku běhají slepice, spasou co jim chutná a 3x ročně
to pouze zarovnám. Dvůr a zatravněné chodníky v zeleninové
zahradě sekám občas podle potřeby na mulč pod stromy a odebírám
i trávu od sousedů na kompost a pěstování brambor v trávě. Sekat
trávu s mulčováním je mi líto, protože ji využiji, jak píšu.
Zkuste pěstovat ty brambory ve vrstvě pokosené trávy a budete
překvapen výnosem i kvalitou. Pouze pozor na hraboše a hryzce,
kteří mi to jeden rok vyčistili dočista. Pěstuji je i v půdě,
ale ty z trávy jsou jako malované a bez defektů.
Odpovědět

Jirka Černý

24.5.2021 05:12 Reaguje na Břetislav Machaček
No říká se čím horší sedlák, tím větší brambory. Takže kdybych se já dal do pěstování brambor budu mít vždy skvělou úrodu. Jo když už sbírám do koše taky tím mulčuju kolem stromů ale jinak to nevyužívám, když je všude nouze o zelené pro zvířata alespoň má soused železnou zásobu u mně má zahradě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2021 08:59 Reaguje na Jirka Černý
Taky fajn. Já mám třeba sousedy, kteří ušetří na
BIO popelnicích, když odeberu jejich rostlinné
zbytky pro svůj kompost a jiné využití. Domácí
recyklace je ekologičtější, než plýtvat palivem
na svoz do kompostáren a strojní zpracování. Chce
to pouze zapojit svaly do takové činnosti, jako
relaxační tělocvik v přírodě bez mučících strojů
v posilovnách. Takové zpracování kompostu svaly
procvičí a ještě přinese užitek půdě i mi.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist