https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-mokrad-snadno-a-levne?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Mokřad snadno a levně

9.6.2020
Mokřad v pražských Cholupicích.
Mokřad v pražských Cholupicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karin Tvrdá / Městská část Praha 12
Při zadržování vody v krajině hrají důležitou roli místa, kde se voda vyskytuje stále, i přes nedostatek dešťových srážek. Takovým místem je mokřad. Selský rozum tedy radí, abychom podporovali tvorbu a přežívání všech vlhkých míst v krajině, pramenišť, mokřadů. Někde se ovšem nepoučí a místo zachování mokřadů je vysouší. V současnosti například probíhá boj o záchranu mokřadu v Lysé nad Labem, který chce Středočeský kraj předělat na cvičiště.
reklama

 
Jinde naštěstí mokřady obnovují. A nepotřebují ani velké finanční prostředky, stačí jim k tomu trochu odvahy.

V pražských Cholupicích se nachází ulice K Dýmači a lidé se občas podivují tomoto staročeskému názvu. Jeho původ odkazuje na rozsáhlá prameniště, ze kterých dýmala pára, od toho podle místních pochází dýmač.

Pak přišla doba „meliorační“ a odvodnění krajiny ve jménu širých, rodných lánů. Doba tomu přála, počasí u nás bylo vlhčí, s rovnoměrně rozloženými srážkami. Že meliorace nejsou ta správná cesta, se ukazuje až dnes. Změna klimatu a dlouhodobé sucho, které se v těchto letech prohlubuje, škodlivost necitlivých melioračních opatření potvrzuje.

Cholupický potok.
Cholupický potok.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karin Tvrdá / Městská část Praha 12

Pozůstatek mokřadu (dýmače) však v Cholupicích zůstal. Nachází se v srdci území, kam přitéká voda z odvodňovací sítě v okolních polích a je dále odváděna meliorační strouhou do Cholupického potoka. Kdyby vše fungovalo, jak si zemědělci představovali, tak by soustava meliorací a gradované postupující sucho mokřad asi úplně vysušily.

Technické stavby mají v tomto případě naštěstí omezenou životnost. Trubky se občas proděraví a voda, která měla trubkou rychle odtéci, se dírou dostane ven. Stejně však najde cestu k meliorační strouze a z území by odtekla.

V Cholupicích ale máme štěstí. Petr Kolomazník, který se stará o handicapované živočichy v nedaleké záchranné stanici, se rozhodl, že mokřad zachrání. Celé území prozkoumal, zjistil, kudy je voda odváděna a udělal řadu opatření.

Vodě v meliorační strouze postavil do cesty hráz, lépe řečeno soustavu hrázek. Hladina vody se tak zvedla a mokřad se namísto vysychání začal plnit vodou. Pozemky kolem jsou městské, nemusí se tedy obávat, že místní zemědělci budou proti a Hlavní město Praha i Městská část Praha 12 zadržení vody v krajině podporují.

Jožina z bažin tu sice nepotkáte, má na ubytování požadavky vyšší a o nastěhování neuvažuje, ale řada vzácných, či dokonce ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, plazů a vlhkomilných rostlin tak náročná není a se svým současným bydlištěm je naprosto spokojená.


reklama

foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

9.6.2020 09:19
Více takových!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.6.2020 10:49
Kéž je takových zastupitelů jako paní Eva Tylová co nejvíce.
A pan Petr Kolomazník zaslouží velkou pochvalu za obnovu mokřadu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.6.2020 15:30 Reaguje na Majka Kletečková
Co si volíme ve volbách všeho druhu to máme.... tak jednoduché to je...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.6.2020 16:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ve volbách pro mne bude hlavním kritériem angažovanost ve prospěch životního prostředí. Piráti to mají u mne zatím dobré. Připadá mi, že ze zavedených stran v ochraně přírody zatím mají silný tah na bránu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 06:34 Reaguje na Majka Kletečková
Vidím to stejně jako Vy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 19:52 Reaguje na Majka Kletečková
Jsem toho názoru, že na druhé straně piráti o spoustu voličů přijdou a budou leda rádi, když ti jen zůstanou doma.

Jejich původní agenda přitahovala spíš lidi se vztahem k počítačům, internetu apod., tedy s věcným světonázorem. s nímž je ekologistické blábolení v podstatě neslučitelné. A minimálně část těchto lidí jim odejde.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.7.2020 12:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Inteligence všeho druhu je slučitelná naprosto jednoduše... :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.6.2020 16:28
Nepříjemné bude, až ty mokřady začnou s postupující klimatickou změnou, jejíž hlavní příčiny zjevně moc lidí netrápí, sezónně vysychat.

Stejně problematické bude, až díky mokřadům bude v tocích málo vody, protože voda do mokřadu přitečená se odpaří.

A tak můžeme říci: mokřady ano, ale s mírou určenou rozumem, nikoliv mokřadnickou zaslepeností.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 06:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud není mokřad odvodněn, tak u něho téměř žádné sezonní vysychání nehrozí. Samozřejmě... může se to tak jevit, když bude na povrchu "vyschlý", ale mokřad nedrží vodu jen na povrchu, ale hlavně v půdě (třeba i několika metrech půdního profilu) a také v podloží, se kterým "komunikuje".

Díky mokřadům ani nebude málo vody v tocích, protože mokřad je přirozenou zásobárnou vody (viz. výše) a tak dotuje krajinu včetně toků vodou v průběhu celého roku. Jinak ten odpar přes vegetaci z mokřadu potřebujeme a je to druh odparu co v dnešní krajině výrazně chybí.. díky absenci tohoto odparu nám mimo jiné nefunguje malý vodní cyklus.... rosa, drobné, ale časté srážky, atd....

Mokřady proto klidně s Mírou, ale určitě bez omezení. Jediné omezení bude hospodářská využitelnost místa mokřadu a majetkoprávní vypořádání, pokud budou například samosprávy vykupovat pozemky pro vznik mokřadů.

Nevím jestli to co tu píšete uvádíte záměrně špatně (z důvodu propagace vašeho "jediného správného řešení" ala bíle střechy), nebo jestli jen nevíte co činíte, ale to co píšete není pravda....
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

10.6.2020 08:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Většina mokřadů vzniká na jílovitých a málopropustných půdách. Dříve se jim také říkalo močály a slatinné pozemky. Mokřad vám nikdy nevznikne na písčitých nebo bonitně bohatých půdách. To se učilo na zemědělských a lesnických školách v minulosti. Mnoho laiků se vzhlíží v politice pirátů, jež částečně nahrazují aktivitu kdysi zelených aktivistů devadesátých let. Je otázkou kolik v politických stranách je profesně vzdělaných znalců problematiky a kolik jen politicky přidělených k referátu. Kolik nestraníků dokáže se v přírodě a na svých pozemcích chovat ohleduplně a šetrně k přírodě a svému okolí ?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 12:13 Reaguje na Krejcar Stanislav
To kde a za jakých přesně okolností vznikne mokřad jsem rozebírat nechtěl. Na to nemám dost informací. S tím, že to bude na méně propustných půdách je samozřejmě logické, ale nedivil bych se, kdyby nás nějaký hydrobiolog překvapil i něčím nečekaným..

Na ten zbytek reagovat nebudu, protože to už do toho taháte politiku.. že jsou ale Piráti jedni z mála stran co řeší ŽP je pravda a také je vnímám jako hybatele těchto témat v ČR.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.7.2020 20:53 Reaguje na Krejcar Stanislav
Mokřad vám vznikne i na bonitně bohatých půdách, pokud je vysoko hladina spodní vody. Například v okolí vodotečí. Jinak by asi těžko přes stoletími například Zbraslav na soutoku Vltavy a Berounky (písčité podloží) byla obklopeny neprůchodnými močály a mokřady.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.6.2020 08:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jistě máte v mnohém pravdu, samozřejmě vždy jen do určité míry. K faktu, že mokřad spoustu vody odpaří a zda to je/bude (až bude ještě více sucho) a v jaké míře žádoucí, jste se ale vůbec nevyjádřil.

Nevím, co je na tom, co jsem napsal, nepravdivého (proč toto vaše hodnocení)?

Také nevím, jak si konkurují bílé střechy s mokřady a proč by nemohlo být oboje.

Z toho vašeho povídání pořád vyplývá, že nechcete vidět i "stinné" stránky mokřadů. Jste prostě takový "mokřadnický fotovoltaik".
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 12:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Já jen uvádím to, co jsem si o tématu nastudoval.. nejsou to samozřejmě moje rozumy...

Jak je to s odpařováním přes vegetaci, a jak přesně to celé ovlivňuje klima je nejlepší nastudovat přímo u zdroje. I na ekolistu už na toto téma bylo vícero článků (např. pana Kvítka). Nerad bych to nějak zkresloval..

Jen se pokusím odpovědět na to co o tom vím a co na tom sám chápu.

To, že mokřad odpařuje vodu znamená, že část vody kterou zadrží tímto způsobem odpaří a tak dá vzniknout rose, drobným místním srážkám atd. Tím vytvoří cyklus odparu a srážek, které vodu zase vracejí. Tento vodní cyklus se jmenuje malý vodní cyklus a dává stabilitu místnímu klimatu. Tím brání krajině proti přehřátí a reguluje "fyziologii krajiny".

Proto je odpar z mokřadů ŽÁDOUCÍ, ale celé téma jsem tímto dost zjednodušil.

Že je tu pak i vliv frontální oblačnosti a celkově velkého vodního cyklu (odpar z moře a srážky nad kontinentem) je druhá věc a tu zase člověk ovlivňuje vypouštěním skleníkových plynů, atd.

Moje hodnocení je založeno na tom, že vím, že tu chodíte už roky a tak nedokáži pochopit, že se takto pořád ptáte. Jestli to od Vás nebyl úmysl, tak to berte jako moje nepochopení Vaší osoby..

Můj projev někdy na některé působí agresivně atd., ale já se jen vyjadřuji jak to vnímám a cítím a nemyslím to zle. Jen nepokrytě uvádím svůj názor/poznatek a nijak ho neuhlazuji..






Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.6.2020 16:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já vás chtěl navést na to, že jen malá část odpařené vody se uplatní v malém vodním cyklu a v bezdeštných parnech se z ní nevrátí vůbec nic. Naopak se zvýšeným skleníkovým efektem sníží ochlazování povrchu radiací. To pak vlastně odpařujeme vodu nazdařbůh a tím vlastně "globálně" zbavujeme krajinu vody. Toť tolik potřebný pohled z druhé strany pro doplnění uceleného pohledu.

Čím více se bude sucho prohlubovat, tím větší ztráty vody budou způsobovat snahy o vyvolání malého vodního cyklu. Vadí nám, že nám voda z území odtéká a nevadí nám, když ji vítr odnáší ve formě páry?

Ano, o existenci malého vodního cyklu jsme se učili všichni ve škole. Jak moc účinně funguje je opravdu velká otázka viz např. v Asuánu. Ve škole jsme se také učili o tom, že deštné pralesy jsou plícemi planety, což je samozřejmě blbost, protože vázaného uhlíku v pralese prakticky nepřibývá.

Já se prostě snažím bojovat (ne moc úspěšně) proti jednostranným a zkresleným pohledům na realitu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.6.2020 12:02
Tak hlavně, že to není pole nebo nějaká jiná produkční plocha, kterou nebyla v katastru převedena na mokřad. A kterou by tak mohl majitel nebo uživatel kdykoliv legálně vysušit.
Na takový mokřad bych potom viděl jako nejlepší udělat nějaký projekt. Protože tam vytéká voda z meliorací, je podlůe mne třeba opatření, které v případě, že je té vody díky aktuálním srážkám nadbytek, omezí její rozšíření tam, kde by vznikly škody, třeba zatopením nějakého sklepa baráku. Nebo jenom splavováním zeminy do vodního toku nebo kanálu.
Takové mokřady je taky vhodné přednostně upravit tak, aby tam nebylo líhniště komárů nebo jenom v omezeném množství. Pokud tam je trvalá větší tůň, tak nějakou rybí obsadou, pokud malá tůň, tak zkusit tam přilákat obojživelníky, případně dravé vodní živočichy, vodní brouky a vážky (jejich larvy)
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist