https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-po-havarii-na-becve-ma-byt-ceska-inspekce-zivotniho-prostredi-na-druhe-koleji?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Po havárii na Bečvě má být Česká inspekce životního prostředí na druhé koleji

27.5.2021
Hasiči zasahující na řece Bečvě. Ilustrační snímek.
Hasiči zasahující na řece Bečvě. Ilustrační snímek.
Je neděle odpoledne, v řece začnou ve velkém hynout ryby. Zasahují hasiči, aby zabránili dalšímu šíření kontaminace a úhynu ryb a dalších živočichů, ale kdo má havárii vyšetřit? Dosud to u většiny velkých havárií byla Česká inspekce životního prostředí (dále Inspekce). Vysoce odborný centrálně řízený kontrolní úřad s celorepublikovou působností se zkušenými odborníky. Úřad je jednotně metodicky veden a řeší ty nejsložitější případy v ochraně životního prostředí. Po havárii na Bečvě však namísto ke zdokonalení systému velí Ministerstvo životního prostředí k ústupu a z šetření příčin havárií Inspekci odstavuje na druhou kolej.
reklama

 
V podstatě se tak zbavuje kompetence celý systém zaštiťovat jako odborný garant ochrany vody a života v řekách. Inspekce má být pouze připravena k vyžádání spolupráce a vést databázi havárií. To vyplývá z návrhu novely vodního zákona, kterou Ministerstvo životního prostředí předložilo do připomínkového řízení a Inspekce potvrzuje v článku Lukáše Kůse: Příprava novely vodního zákona, šetření havárií a role České inspekce životního prostředí.

Novelou ministerstvo reaguje na požadavek stanovit jasný postup a pravomoci při řešení obdobných krizí, aby se již situace kolem zásahu a šetření havárie na Bečvě neopakovala. Požadavek iniciovala předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Dana Balcarová a poslanec František Elfmark v reakci na havárii na Bečvě. Ministerstvo životního prostředí novelu vodního zákona sice předložilo, ale obsahuje řadu nejasností a systémových chyb, neplní zadání jednoznačného určení, co je při havárii třeba udělat. Ministerstvo diskutovalo návrh v úzké skupině odborníků a úředníků. Většině požadavků však nevyhovělo a prosazuje svoji verzi. Hlavně se pro příště zbavit odpovědnosti.

Zásah povede Hasičský záchranný sbor

Vraťme se však k návrhu novely vodního zákona. Jako první je třeba oddělit zvládání havárie a hledání původce havárie. Tyto dvě činnosti spolu úzce souvisí, ale nelze je ztotožňovat. Cílem zvládnutí havárie je odstranit závadný ohrožující stav a napravit jeho důsledky, tzn. zamezit šíření kontaminace atd. Cílem šetření havárie je nalezení jejího původce, udělení sankce a povinnosti realizovat nápravná opatření. Novela navrhuje rozdělit havárie na ty mimořádného rozsahu a ty běžné. Zásah u havárie mimořádného rozsahu by měl vést Hasičský záchranný sbor, který je vybaven řadou důležitých pravomocí z titulu krizového řízení. To je správně, ale novela dostatečné nepožaduje spoluúčast dalších dotčených orgánů a organizací. Právě na začátku havárie je potřeba kvalifikovaně rozhodnout o zdroji havarijního úniku i rozsahu havárie a na to nemají hasiči dostatečné znalosti. Proto by se měli vždy odborně radit jak s Inspekcí tak vodoprávním úřadem, s pracovníky příslušného povodí, rybáři a dalšími zúčastněnými. Povodně v minulých desetiletích nás naučily je zvládat a měli bychom využít zkušeností z krizového řízení i při zvládání havárií na řekách. Např. formálním ustavením krizového týmu složeného ze všech zúčastněných s přesnými pravidly jednání včetně povinných zápisů. Takže pak nebude možno dlouze diskutovat, kdo konat měl a nekonal.

Norná stěna na řece Bečvě, díky které byly zachytávána mrtvá těla ryb.
Norná stěna na řece Bečvě, díky které byly zachytávána mrtvá těla ryb.
Zdroj | Povodí Moravy, s. p.

Nevyužít odbornost Inspekce je mrháním státních prostředků

Naopak co se týče nalezení viníka – původce havárie, zde vidím úlohu Inspekce jednoznačně. Při šetření havárie mimořádného rozsahu by to měla být Inspekce, která šetření vede. Inspekce to v článku rozporuje Lukáš Kůs: Příprava novely vodního zákona, šetření havárií a role České inspekce životního prostředí. Podívejme se na jejich důvody:

Nebýt „sám voják v poli“

Platný vodní zákon uvádí, že správní řízení vede buď vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (dále ORP) anebo Inspekce. Tato duplicita není v legislativě nic neobvyklého. Podle velikosti havárie, místních podmínek se jmenované orgány mají dohodnout, který z nich řízení povede. Na Bečvě však toto řešení viditelně selhalo a příslušné orgány se jasně nedohodly, kdo šetření povede. Na šetřícím orgánu je důkazní tíže, tedy povinnost si opatřit důkazy o viníkovi havárie. To žádný z přítomných orgánů neudělal. Bylo provedeno podrobné vzorkování níže po toku, ale nebyly provedeny včasné odběry u výpustí, které mohly být zdrojem kontaminace. Jsou případy, jedná se zvl. o menší havárie, které vodoprávní úřad ORP zvládne, jeho pracovníci mají větší znalost v místě, jsou k místu havárie blíže atd. U velkých havárií (nyní mimořádného rozsahu) však bylo zvykem, že je většinou řešila Inspekce, proto není žádný důvod, aby v této praxi nepokračovala. Její možnosti jsou oproti možnostem vodoprávního úřadu na ORP nesrovnatelné. Skutečnost, že pracovníků vodoprávních úřadů ORP je v rámci celé republiky 600, sice vypadá velkolepě, ale je třeba si uvědomit, že na jednom úřadě pracují jeden až pracovníci. Oproti tomu na oblastním inspektorátu působí 5 - 15 inspektorů. Pohotovost drží zkušený inspektor. Není „sám voják v poli“, ale je podporován celým odborným týmem (od kolegů z oddělení vody na oblastním inspektorátu, ředitelem/lkou oblastního inspektorátu až po kolegy z oddělení ochrany vod na ředitelství) a to nejen konzultacemi, ale i případnou osobní účastí. Inspekce je celá prvoinstančním orgánem, tedy šetření se mohou zúčastnit všichni pracovníci Inspekce.

Havarijní pohotovost nelze držet v jednom či třech pracovnících

Důležité je zajištění havarijní pohotovosti. V malém počtu pracovníků vodoprávního úřadu ORP však není reálné, aby se v držení havarijní pohotovosti střídali. Úvaha výpomoci z jiných ORP v rámci kraje, by vedla k tomu, že pracovník vodohospodářského úřadu by se pohyboval na území, které nezná a ani na něm poté nemůže vést řízení. Tedy by padla jedna z výhod vodoprávního úřadu, kterou je místní znalost. Pokud by měl mimo své území obsáhnout znalost celého kraje, tak je to nereálný úkol, spadající naprosto mimo jeho běžnou agendu.

Od Aše po Ostravu musí státní správa konat jednotně

Také metodické sjednocení výkonu pracovníků vodohospodářských orgánů není vůbec jednoduché. Neprovádí se tak důsledně jako na Inspekci. Praktická školení a předávání zkušeností na rozdíl od Inspekce dle vyjádření pracovníků ORP vůbec neprobíhají (potvrzují i komentáře z ORP, pod článkem Inspekce). Na rozdíl od toho na Inspekci má inspektor za sebou celý úřad. Pracovník ORP nemá kým být v terénu podporován a je tedy opravdu „sám voják v poli“, o to hůř, pokud není zkušený, protože má např. krátkou praxi. Inspekce, která tím že je celý úřad první instance, důsledně svůj výkon sjednocuje, předává si zkušenosti, aby tzv. od Aše po Ostravu konala jednotně. A pokud toto nyní nedělá, tak to není důvod ke ztrátě kompetencí, ale k návratu k dobré praxi, tak jak to bylo, když jsem Inspekci řídila. Tím neříkám, že ORP nikdy z personálních a odborných důvodů není schopná vést šetření. Výjimkou je např. hlavní město Praha, které v sobě sdružuje kompetence ORP i kraje a je tedy dostatečně personálně silné. Obraťme tedy gard, podle místních podmínek či dostatečné personálním zabezpečení se mohou dohodnout, že šetření havárie mimořádného rozsahu převezme od Inspekce vodoprávní úřad ORP. Musí to však být jasně popsáno a zaznamenáno.

Dovybavit 12 pracovišť Inspekce nebo 600 vodoprávních úřadů

Pohotovost drží zkušení inspektoři, jsou vybavení vzorkovnicemi, jsou proškoleni v oblasti vzorkování. Samozřejmě to neznamená, že musí odebrat všechny vzorky, ale odběr vzorků a jejich předání k vyhodnocení by měli řídit. Dovybavení 600 vodoprávních úřadů zařízením pro držení pohotovosti by představovalo nemalé prostředky (i kdyby to mělo být jen 1 auto s vybavením na 1 ORP). Pokud by tedy měl být někdo materiálně posílen, tak je jistě levnější dovybavit pracoviště Inspekce, kterých je 10, na kterých je vybavení sdíleno pro celé početné oddělení a případně i dvě jejich pobočky ve Zlínském a Karlovarském kraji. Zde si zase dovolím dodat, že za mého působení jsem tyto pobočky personálně i materiálově začala vybavovat. Myslela jsem si, že další vedení Inspekce bude pokračovat v jejich rozvoji tak, aby tyto kraje byly dostatečně, vzhledem ke své vzdálenosti od mateřského oblastního inspektorátu, obslouženy. Z pohledu materiálního vybavení je důležité zapojení Povodí, které disponují odbornými pracovníky, vybavením i laboratořemi atd. Nejsou však správním orgánem, proto nemohou vést řízení tedy havárii šetřit, ukládat sankce a nápravná opatření.

Inspekce zná potenciální znečišťovatele z kontrol nejlépe

Vypouštění odpadních vod do řeky povoluje vodoprávní úřad ORP. U velkých podniků s integrovaným povolením, které zahrnuje všechny složky životního prostředí v jednom povolení (podle zákona o IPPC ), právě Inspekce má komplexnější a aktuálnější informace o provozu než vodoprávní úřad 0RP. Může zapojit i znalosti z dalších složek životního prostředí a to jak při hledání viníka, tak při vedení správního řízení. Vzhledem k tomu, že provádí v zařízení kontroly, má i lepší přehled o skutečném stavu zařízení i možných únicích než kraj, který sice integrované povolení vydává, ale již dále nekontroluje.

I Inspekce uvádí, že šetřila dle dlouhodobých statistik (za uplynulých 18 let) cca 22 % všech havárií a u dalších 20 % havárií spolupracovala s vodoprávními úřady, z toho vyvozuje, že nebyla stěžejním orgánem dle šetřeného počtu havárií. K tomu bych uvedla, že počet havárií není rozhodující. Důležitý je jejich rozsah. Pokud posuzujeme rozsah havárie, tak rozhodně stěžejním orgánem pro šetření havárie Inspekce byla a tak by to mělo zůstat.


reklama

foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka byla ředitelka České inspekce životního prostředí v letech 2002-2003 a 2008-2010, nyní je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

rl

rýpal lesní

27.5.2021 07:20
Paní Tylová se nám dala na posunování. Ráda by dělala přednostu stanice. <rl>
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.5.2021 08:50
ČIŽP není na akční a profesionální zásah, nemá na to,jak doloženo řadou případů. To jsou skutečně čučkaři schopní honit leda kaktusáře anebo babku s klestím v lese, a pak to sáhodlouze ve správním řízení obhajovat.

Přimlouval bych se za zřízení "mord party" v tom nejlepším slova významu, která by se nasazovala na závažné havárie na vodních tocích v ČR, pod hlavičkou MŽP ČR s patřičnými kompetencemi. Elitní tým, který by nechyboval, neváhal a byl doma jak v právu životního prostředí,tak i se zkušenostmi z provozních havárií a jejich odstraňování v praxi.
K tomu nepotřebujeme žádnou novou legislativu , pouze vůli chtít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 10:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
ČIŽP samozřejmě je stavěný na profesionální zásah, což ale nic akčního není. Stačí poslat včas vzorkaře, aby odebrali vzorky ze všech (samozřejmě v první řadě z nejpodezřelejších) vyústí kanalizací, na tom nic závratně akčního není.
A laboratoře už ten původ najde. Navíc je vše jištěno dalšími vzorkaři dalších organizací (povodí, krajská hygiena, hasiči, rybáři,policie atd.) takže v tom problém skutečně není.
Nikdo z nich nemusí mít o žádném právu ani potuchy, to je na stávajících pracovnících a v tomhle případě na policii a soudech.

Chtěl bych někdy pracovat v takové "mordpartě", když taková havárie nastane dejme tomu jednou za 20 let. To by byla trafika naprosto úžasná.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.5.2021 13:03
ČIZP je zločinecká struktura kryjící pachatele za peníze daňových poplatníků. Z logiky věci by měla být zrušena. Taktéž by měla být zakázána činnost funkcionářů ekologistických struktur ve všech orgánech a společnostech životního prostředí. Činovník ČSOP Erik Geuss budiž nám varováním!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 14:42 Reaguje na Michal Ukropec
Ta organizace je postižena estébáckými praktikami stejně, jako skoro celá státní správa. Za 8 let se tenhle systém u nás velmi dobře domestikoval.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.5.2021 14:46 Reaguje na Michal Ukropec
ČIŽP vznikl za komunistů, jmenoval se Československá inspekce životního prostředí a přešlo tam několik mých spolupracovníků - chemiků, kterým se práce v chemickém průmyslu zdála příliš riziková a těžká. Jeden dělall dokonce vedoucího pojízdné laboratoře v Brně.
Tehdy šlo o dost obávanou a respektovanou instituci, ale na internetu není o historii ČIŽP, kromě totho že: "282/1991 Sb. o zřízen ČIŽP a její působnost v ochraně lesa, složkové předpisy". Zřejmě informace nejsou, aby se mohlo říct, že komunisté na ŽP kašlali.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.5.2021 14:51 Reaguje na Jiří Daneš
Není vyloučeno, že se z ČIŽP stala po listopadu 1989 zločinecká organizace, jako ostatně z mnohých jiných státních organizací a institucí, ale mohu garantovat, že ti zaměstnaci o kterých jsem psal, zločinci nejsou, dodnes se setkáváme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.5.2021 07:30 Reaguje na Jiří Daneš
Spletl jste si jen lehce datum, to nastalo až po roce 2013.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 15:58 Reaguje na Jiří Daneš
Nekašlali. ŽP ničili přímo systematicky a velmi důsledně, Severní Čechy byl v 80. letech nejrozsáhlejší totálně zdevastované území na celém světě. Informoval o tom i National Geographic. Zničit totálně lesy na celém pohoří (Krušné hory), velké části Jizerek a otrávit vše v tak obrovské lokalite nezvládli ani v Rusku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.5.2021 16:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Coze!? :) Horsi jak v Rusku! Nejdete proti vlastnimu presvedceni? Neslo tam o smutny vliv kyselych destu, ale v kombinaci s poklesem teploty za 1 noc o 25(?) stupnu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.5.2021 07:18 Reaguje na Jarka O.
Celá oblast byla zamořena chemickými exhalacemi všemožného původu, třeba jen z Lovosic stoupaly různě barevné kouře z provozů stále. Samozřejmě nejhorší byly exhalace sirných dýmů z elektráren, které vysokými komíny posílaly jedy přímo do hor. Ale poslední kapka byla, když se obrátil vítr a celý koktejl jedů tlačil přes kopce na severozápad. To lehly Krušné hory totálně.
Ale celá oblast byla otrávená, komunista lidem, kteří byli ochotni tam pracovat platil příplatek (nás po škole taky lanařili), kterému se říkalo pohřebné. Běžně se nesměly otvírat okna a první demonstrace proti režimu byly už v roce 1987 - 8 právě v Sever. čechách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.5.2021 07:29 Reaguje na Jarka O.
Jednou jsem jel lodí po Volze na stavbu a v obrovské dálce ruské stepi byl vidět mohutný a velmi široký sloup kouře.
Ptal jsem se jestli to hoří step, ale řekli mi, že ne, že je to Toljati.
To byla fabrika, kde vyráběli sověti Žigulíky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.5.2021 16:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Zřejmě umíte obstojně technickou ruštinu. Hodil byste se jako překladatel, až se bude s Ruskem jednat o JED. Škoda, že asi nemáte zájem o takový vedlejšak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.5.2021 19:47 Reaguje na Jarka O.
Neumím. Ze školy jsem neuměl ani ťok, ale naučil jsem se celkem slušně, běžně jsem pospouchal rádio, domlouval jsem se zcela bez problému.
Jak komunista padl, všechno jsem zapomněl a založil jsem si firmu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.5.2021 06:27 Reaguje na Jiří Daneš
Cca před 20 to lety jsem rozšiřoval jejich sídlo v ulici Na břehu v Praze, takže jako stavbyvedoucí jsem s nimi komunikoval. Ani tehdy jsem je nepovažoval za užitečné a přínosné.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.5.2021 14:52
Cítím to podobně jako autorka článku. Je třeba od sebe oddělit zvládání havárie a hledání původce havárie. Hasiči prokázali nejenom na Bečvě, že umí „hasit“ závadné stavy jejich odstraňováním, úspěšně zamezili šíření kontaminace. Hlavním cílem šetření havárie je ale něco zcela jiného - nalezení jejího původce, udělení sankce a povinnosti realizovat nápravná opatření. Také si myslím, že při šetření havárie mimořádného rozsahu by to měla být ČIŽP, která šetření vede. To, že na Bečvě ČIŽP zklamala, by nemělo být důvodem ke ztrátě kompetencí, ale k návratu k dobré praxi, tak jak to bylo dříve, např. v době, kdy Inspekci řídila paní Tylová.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.5.2021 14:53 Reaguje na Majka Kletečková
Připadá mi logické, že je mnohem snazší dovybavit 12 pracovišť Inspekce než 600 vodoprávních úřadů (materiálně, po odborné stránce, zkušenosti). S ohledem na porovnání malých počtů osob na jednotlivých vodoprávních úřadech s počty osob na jednotlivých pracovištích Inspekce jednoznačně plyne, který z těchto dvou orgánů má lepší podmínky pro zabezpečování pohotovosti.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

28.5.2021 07:50 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, máte pravdu paní Kletečková.

Paní Tylová správně píše, že je mnohem snazší dovybavit 12 pracovišť Inspekce než 600 vodoprávních úřadů.

A je třeba říci smutnou pravdu: byly to právě vodoprávní úřady, které neplnily svoji funkci v kauze "otrávená Bečva" a oprávněná kritika veřejnosti by neměla padat jenom na ČIŽP, ale i na dotčené vodoprávní úřady. Když se k 31.12.2002 rušilo 78 okresních úřadů a místo toho se v rámci úspor (v režii Václava Klause staršího) zřídilo 205 ORP (obcí s rozšířenou působností), tak se položil základ tohoto problému. Funkční systém havarijních služeb pracovníků vodohospodářských orgánů jednotlivých okresů se rozpadnul a nikdo ho zcela nenahradil. Některé ORP dokázaly tuto službu zajistit, ale nejsou všechny.

ČIŽP by neměla jako inspekční orgán řešit malicherné stížnosti a udání na mnohdy bezvýznamné porušování zákona, ale naopak se přeškolit a úzce se specializovat na odbornou podporu při havarijních stavech. Již teď mají i svoje školené vzorkaře, tak proč toho potenciálu nevyužít? Společně se správci povodí by mohli hasičům být důležitou oporou.

Hasičů si velice vážím, ale není dobrý model to, co navrhuje MŽP, protože k tomu hasiči nemají související informace a kompetence:

Například nepamatuje na ně institut plánu opatření pro případy havárie vypracovávaný podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon), který schvaluje místně příslušný vodoprávní úřad a ke schválení mu ho musí předložit každý, kdo s níže uvedenými látkami nakládá nad určený limit množství. Jeho součástí je i Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, ten je uveden v příloze č.1 k tomuto zákonu a seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (mezi nimi jsou mimo jiné i kyanidy).

Proto vodní zákon určuje povinnost konat místně příslušnému vodoprávnímu úřadu (viz níže v textu) - ten tyto informace má (i když nevím, jestli se v neděli odpoledne fyzicky dostali do prostor úřadu, aby k nim měli také fyzicky přístup). Vodoprávní úřad má řídit další postup, včetně rozsahu nasazení a práce vzorkařů.

Sluší se dodat, že když se podíváte do § 42 (Opatření k nápravě) vodního zákona, tak ten uvádí dva důležité odkazy:

"(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií ... uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie (dále jen „původce závadného stavu"), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu..."

"(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit ... a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí..."

Dále na ně nepamatuje ani zákon č.167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a jeho prováděcí předpis (nařízení vlády č.295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění). O tom na Ekolist.cz nedávno publikovali někteří akademičtí pracovníci, že je údajně nefunkční. To, že je nefunkční příslušné oddělení ČIŽP, které mělo podle těchto předpisů zahájit řízení o uložení nápravných opatření, jim naprosto uniká. Inu, teoretici.

Já sám jsem provedl desítky hodnocení nejrůznějších technologií od autovrakovišť, přes chromovny, lakovny až po skládky odpadů. A není to špatné, když předem připravíte možné scénáře úniku a vyhodnotíte významnost reálného rizika možné ekologické újmy.

O to více člověka šokuje stanovisko ČIŽP: "V případě kalamity na řece Bečvě jsme se možností aplikace zákona o ekologické újmě intenzivně zabývali. Došli jsme k právnímu závěru, že ho v tomto případě aplikovat nebylo možné," napsal dnes v reakci ČTK mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka.

Přitom výše zmíněný zákon č.167/2008 Sb. obsahuje jasně definované nástroje:

- provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření

- provozovatel, který svou provozní činností způsobí ekologickou újmu, musí v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat nápravná opatření

- provozovatel, který způsobil ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu, je povinen nést náklady, a to i v případě, kdy preventivní opatření nebo nápravná opatření zajistí příslušný orgán

- provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č.1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy

- k tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti

- bez zabezpečení finančního zajištění nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č.1 k tomuto zákonu

Tak v tomto předpisu se na hasiče také nepamatuje, ani nemají k dispozici scénáře úniků a doporučených opatření. To vše je třeba přepracovat a hasičům zpřístupnit, ale na to už MŽP nepamatuje. Zase práce jen na půl. A pak se diví, že něco nefunguje!

Omlouvám se za delší příspěvek, ale bylo třeba to vysvětlit i se souvislostmi.
Odpovědět
Jan Tauš

Jan Tauš

28.5.2021 06:18
Česká inspekce životního prostředí nemá za úkol chránit naše životní prostřední, ale zametat stopy po nehodách, které způsobily subjekty, které
pracují s jedy v soukromém a možná i státním zájmu a je zapotřebí zamezit informacím občanům. Inspekci vede zřejmě jak se domnívám darebák ne českého původu a v senátu sedí ing. Pustějovský, bývalý ředitel DEZY, pověřený právě řízením rezortu Životního prostředí. Na vině je však v první řadě Policie ČR, která je korupčně spjata s těmito orgány a záměrně nevyšetří a vede do ztracena podobné příhody. V tomto případě je to však Trestný čin velkého kalibru na občanech České republiky a Ministr vnitra, potažmo presidium Policie by mělo okamžitě odstoupit. Jde o vlastizradu, ohrožení dětí a bezpečnosti všech lidí. Česká republiky je nyní manipulována nebezpečnými silami, i politickými a stává se státem, kde se nedá v klidu pracovat a žít. Jan Tauš, kpt. aasistent a detektiv JUDr. Otakara Motejla, 1.Ombudsmana ČR. Lidé bděte, pište, nedejte se.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.5.2021 07:23 Reaguje na Jan Tauš
Přesně tak, jenže změna může nastat pouze změnou vládní garnitury po podzimních volbách. Do té doby je potřeba vše stále připomínat, ale nic se nestane.
Parmaentní vyšetřovací komise by měla máknout a dodělat do konce mandátu maximum. Ono by stačilo uveřejnit skutečné vyústění ze ktrého jed do řekl vytekl. Víc se došetří po volbách.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.8.2023 08:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano pane Hanzl. Rekorytarizace nastala 2021 a co dál?
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist