Jan Borovička: Jak se kůrovcová kalamita dotkne houbaření?
10.2.2023
Kuřátka načervenalá (Ramaria parabotrytis) se často vyskytují v cennějších kulturních smrčinách.
Foto | Jan Borovička
reklama
Lošákovec načervenalý (Hydnellum ferrugineum) roste v jehličnatých lesích na živinami chudých půdách.
Foto | Jan Borovička
Opakované dlouhodobé sucho v posledních letech smrky na celém našem území systematicky oslabovalo a snižovalo jejich schopnost odolávat škůdcům. Mezi ty je třeba počítat i parazitické houby, které jsou rozšířené zejména v kulturních smrčinách. Nejvýznamnějšími jsou václavka smrková – Armillaria ostoyae, což je oblíbená jedlá houba, a chorošovitá houba kořenovník smrkový – Heterobasidion parviporum. Působení těchto a dalších parazitických hub jistě přispělo ke snížené schopnosti smrků odolat epidemii kůrovce.
Odumřelé smrky přinesly přinejmenším jedno mykologické překvapení, které zaznamenali i běžní houbaři. Na smrkových souších se začaly objevovat hlívy. Hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus je známý a komerčně pěstovaný druh, v přírodě se však vyskytuje v pozdním podzimu na listnáčích. V létě u nás na listnáčích roste podobná a stejně chutná hlíva plicní – Pleurotus pulmonarius, která se vyznačuje žloutnutím plodnic. A právě ta začala v letních měsících plodit i na kůrovcových souších, což je jev, jaký jsme doposud nepozorovali, přinejmenším v takové míře.
Stanoviště lošákovce podivného (Hydnellum mirabile) na Vysočině (srpen 2021) s odumírajícími smrky (na zemi je patrné spadané zelené jehličí a kůra z vrcholků stromů).
Foto | Jan Borovička
Přestože smrk do nižších poloh spíše nepatří, neznamená to, že by s jeho výskytem i na vyloženě nevhodných stanovištích nemohly být spojeny vzácné druhy hub. Známý je např. fenomén karlštejnských smrčin. Ty byly hojně navštěvovány už v polovině 20. století mykologem Albertem Pilátem a dalšími. Pod smrky v údolích potoků na vápencovém podloží byly nalezeny některé druhy vzácných saprotrofních pečárek (žampionů), např. pečárka Deylova – Agaricus depauperatus, z mykorhizních hub byla u Karlštejna opakovaně nalezena i kriticky ohrožená čirůvka tygrovaná – Tricholoma pardinum.
Ale i „obyčejné“ kulturní smrčiny mohou být přírodovědecky cenné. Některé takové se vyskytují např. na Vysočině (Pelhřimovsko) nebo v jižních a západních Čechách (Táborsko, Českokrumlovsko, Tachovsko) a mnohé z nich jsou probíhající kůrovcovou kalamitou vážně ohroženy nebo již byly zničeny: z části či docela. Ohrožení spočívá nejen v samotném odumření stromů, se kterými žijí v symbióze vzácné mykorhizní druhy hub, ale i v přeměně těchto lokalit po kalamitě na porosty, které nemohou zajistit kontinuitu výskytu těchto hub (modříny, douglasky, listnáče). O necitlivě prováděné těžbě nemluvě.
Bělozub nafialovělý (Bankera violascens) je vzácná lošákovitá houba rostoucí pod smrky, často v blízkosti jedlí.
Foto | Jan Borovička
Tyto mykologicky cenné jehličnaté lesy (smrčiny s příměsí borovice) rostou na živinami chudých (oligotrofních) půdách na kyselém podloží. Vyskytují se v nich vzácné mykorhizní houby jako jsou čirůvky – Tricholoma, kuřátka – Ramaria a kořenatky – Phaeocollybia, krásnoporka kozí noha – Scutiger pes-caprae a pak řada dalších, které jsou někdy označované jako „ježaté houby“, protože jejich výtrusorodou vrstvu netvoří rourky ani lupeny, ale ostny. Jsou to lošáky, tradičně řazené do rodů Hydnellum, Sarcodon, Phellodon a Bankera. Většina z nich není vhodná ke konzumaci, ale z tradičních jedlých (i když spíše vzácných) hub lze jako typické představitele z těchto stanovišť jmenovat hřib borový – Boletus pinophilus a křemenáč smrkový – Leccinum piceinum. Z běžných jedlých druhů je kromě hřibu smrkového – Boletus edulis velice hojná sluka svraskalá – Cortinarius caperatus a některé holubinky – Russula spp.
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum) roste velmi vzácně ve smrčinách na vápnitých půdách.
Foto | Jan Borovička
Mykologicky bohaté oligotrofní jehličnaté lesy na kyselém podloží u nás nejsou zvláště chráněny. Protože postupující eutrofizace (depozice dusíku) a extenzivní způsob holosečného hospodaření v lesích výše uvedeným vzácným houbám neprospívá, je kůrovcová kalamita a s ní mizející počet vhodných stanovišť vážným ohrožením pro řadu z nich.
Například lošákovec podivný – Hydnellum mirabile (kterého autor příspěvku v přírodě nikdy neviděl) u nás byl donedávna považovaný za vyhynulý. Asi před 14 lety byl nalezen na Pelhřimovsku, ale přinejmenším jedna ze tří mikrolokalit v oblasti už byla zničena při zásahu proti kůrovci a dalším hrozí bezprostřední nebezpečí zániku. Houba se tak může stát opět regionálně vyhynulou. Společně s tímto lošákovcem rostou i další vzácné druhy, a přestože proběhly určité snahy poskytnout lokalitě zákonný status ochrany, nevedly ke zdárnému konci. Vyhlášení chráněného území by však les proti kůrovci neimunizovalo.
Čirůvka příbuzná (Tricholoma arvernense) je vzácným druhem živinami chudým jehličnatých lesů na kyselých půdách.
Foto | Jan Borovička
Nejen mykologové, i běžní houbaři pocítí nebo již pocítili následky kůrovcové kalamity. Řada míst, kam jsem od mládí chodíval na houby v milovaném Posázaví, jsou změněna k nepoznání. Místa, kde jsem houby potkával po léta jako staré známé, přestala existovat. Krajina mého dětství a mládí je pryč. Ponechané ostrůvkovité části lesních porostů mezi pasekami houbaře nepotěší, protože vystavení větru a slunci způsobí vysychání svrchní vrstvy půdy, což je pro růst hub negativní faktor. Tato situace je podobná nebo horší na celé řadě míst v Česku.
Větší zastoupení modřínu, vysazování douglasek, dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin ovlivní druhové složení našich hub v letech do budoucna – a nikoliv pozitivním směrem. Přesto zbývá naděje, že alespoň některé lokality vzácných hub v kulturních jehličnatých lesích budou ušetřeny. Držme jim palce.
reklama
Jan Borovička
Autor je geochemik a mykolog, pracuje v Geologickém ústavu Akademie věd ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásureklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
DM
Dalibor Motl
10.2.2023 08:07Článek je nepochybně zajímavý ale nemůžete tady přeci veřejně psát, že ten proklínaný smrk není vždy a za všech okolností ultimátní zlo.
Odpovědět
JB
DM
Dalibor Motl
10.2.2023 11:21 Reaguje na Jan BorovičkaByla to nadsázka a ironie. A budete se divit ale hodně lidí to tvrdí. Já tedy pomalu převádím svůj smrkový lesík v 700m nad mořem výběrným způsobem na les smíšený s vyšším podílem buku, jedle, klenu, modřínu... Ale se smrkem v nějaké míře i nadále počítám. Jsou lidé, kteří by nejraději káceli i 30 nebo 40 let staré smrkové lesy, jen aby ta změna proběhla "co nejrychleji". A nejlepší by bylo pokud by rovnou takové smrkové lesy shořely a potom se to nechalo na přírodě... ;)
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
10.2.2023 11:58 Reaguje na Dalibor MotlMinimum houbařů i " houbařů ", lesům jenom prospěje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.2.2023 09:10Ony to nebudou pouze houby, ale třeba taky borůvky, které potřebují silně
kyselou půdu jehličnatých lesů. Pod listnáči nějakou dobu do vyčerpání
kyselosti budou dožívat, ale pak vymizí. U nás v selských lesích smrk v
nadmořské výšce 200m dožíval do sedmdesátých let a s ním borůvky a houby
žijící v symbióze se smrky. Po vykácení borůvky živořily, až vymizely
i s těmi houbami. Totéž čeká většinu lesů po jejich přechodu na listnáče
a na zbytek jehličnatých lesů naroste houbařský tlak těch, kteří rádi
houbaří v přehledném lese a nechtějí se prodírat mladými listnatými
porosty. O borůvkách už ani nemíním diskutovat, protože ty zbytky asi
bude nutno přísně chránit, aby lidé nedokončili dílo zkázy. Pěstuji
kanadské borůvky, ale už jsem započal pěstovat i tradiční borůvky
k porovnání chuti a z nostalgie, kdy jsem je i u nás v dětství sbíral.
Rozdíl je hlavně ve vůni a v léčivosti listí. To z kanadských je totiž
k ničemu.
Odpovědět
kyselou půdu jehličnatých lesů. Pod listnáči nějakou dobu do vyčerpání
kyselosti budou dožívat, ale pak vymizí. U nás v selských lesích smrk v
nadmořské výšce 200m dožíval do sedmdesátých let a s ním borůvky a houby
žijící v symbióze se smrky. Po vykácení borůvky živořily, až vymizely
i s těmi houbami. Totéž čeká většinu lesů po jejich přechodu na listnáče
a na zbytek jehličnatých lesů naroste houbařský tlak těch, kteří rádi
houbaří v přehledném lese a nechtějí se prodírat mladými listnatými
porosty. O borůvkách už ani nemíním diskutovat, protože ty zbytky asi
bude nutno přísně chránit, aby lidé nedokončili dílo zkázy. Pěstuji
kanadské borůvky, ale už jsem započal pěstovat i tradiční borůvky
k porovnání chuti a z nostalgie, kdy jsem je i u nás v dětství sbíral.
Rozdíl je hlavně ve vůni a v léčivosti listí. To z kanadských je totiž
k ničemu.
JB
Jan Borovička
10.2.2023 09:22 Reaguje na Břetislav MachačekBorůvčí zůstane v borech a ve smrčinách ve vyšších polohách. Pokud fakt bude sucho teplo, ty smrky v nížinách budoucnost nemají. Nebo prý jen jako mladší porosty mýcené v mladém věku (někde jsem zaslechl).
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.2.2023 09:43 Reaguje na Břetislav MachačekJá jsem, jako houbař vyrostl na listnatých nebo smíšených lesích, sbírám houby nejvíc pod listnáči a ve smrkových monokulturních lesích obvykle ani nic nenajdu.
Smrk má podle mne místo i v nízkých nadmořských výškách, už kvůli tomu, že roste rychle, dřevo je kvalitní a tvar stromu je pro produkci dřeva velmi výhodný. Nesmí se ale sázet na suchá stanoviště, na vrcholová a rovinatá stanoviště a na jižní svahy nebo na stanoviště s příliš písčitouj půdou nedržící vodu atd. A případně jako rozlehlé smrkové monokultury.
Ale na severních svazích, úpatní části svahů, ve vlhkých úžlabinách a údolích, na místech lépe zásobených vodou atd nevidím problém ani v nízkých nadmořských výškách.
Podle mne se tak může lesní biotop spřažený se smrkem včetně příslušných hub udržet na většině území ČR, jednom bude na dost menších plochách než byl před kůrovcovou kalamitou.
Odpovědět
Smrk má podle mne místo i v nízkých nadmořských výškách, už kvůli tomu, že roste rychle, dřevo je kvalitní a tvar stromu je pro produkci dřeva velmi výhodný. Nesmí se ale sázet na suchá stanoviště, na vrcholová a rovinatá stanoviště a na jižní svahy nebo na stanoviště s příliš písčitouj půdou nedržící vodu atd. A případně jako rozlehlé smrkové monokultury.
Ale na severních svazích, úpatní části svahů, ve vlhkých úžlabinách a údolích, na místech lépe zásobených vodou atd nevidím problém ani v nízkých nadmořských výškách.
Podle mne se tak může lesní biotop spřažený se smrkem včetně příslušných hub udržet na většině území ČR, jednom bude na dost menších plochách než byl před kůrovcovou kalamitou.
JO
Jarka O.
10.2.2023 10:48 Reaguje na Radim PolášekV kyselých tmavých mladých nebo suchých smrčinách toho většinou moc nenajdete. Hlavně podhříbky, růžovky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.2.2023 15:41 Reaguje na Jarka O.Já myslím všechny smrkové monokultury, ne ty jenom mladé nebo suché.
A vlastně všechny monokultury. Snad kromě žampiónů pod topoly a vzácně bedly pod smrky. Ale to zase nebyla úplná monokultura.
Odpovědět
A vlastně všechny monokultury. Snad kromě žampiónů pod topoly a vzácně bedly pod smrky. Ale to zase nebyla úplná monokultura.
PJ
Pavel Jeřábek
10.2.2023 20:43 Reaguje na Břetislav MachačekPod listnáči třeba porostou rulíky a vraní oka.
Obě rostliny mají tmavé bobulky a potom už jen +
Odpovědět
Obě rostliny mají tmavé bobulky a potom už jen +
RP
Radim Polášek
10.2.2023 09:24Já bych navrhoval článek rozepsat na dva články. Jeden, podle nadpisu a části obsahu, pro běžné řadové houbaře, co používají houby k jídlu. A druhý, podla většinu obsahu článku, pro houbaře badatele, co houbaření používají k vědecké činnosti.
Jinak, z pohledu obyčejného houbaře vždycky platilo, že se změnou lesa jedny houby zmizí nebo se stanou vzácné a jiné se objeví. Ať už na místě přežívalo z dřívějška, kdy tam byl les jiný, desítky let nějaké podboubí, které v nepřiznivých podmínkách živořilo a nyní se začalo rozvíjet a vytvářet plodnice. Nebo se díky výtrusům neseným kilometry větrem, které dopadly do příznivého prostředí, ty jedlé atraktivní houby objevily nově. Atraktivní houby jsou spjaty nejen se smrky, ale i s mnoha listnáči, břízou, osikou, dubem, habrem, lípou atd plus je spousta hub, které nejsou specialůizovány na konkrétní druh dřeviny, ale žijí pod mnoha různými druhy dřevin.
Odpovědět
Jinak, z pohledu obyčejného houbaře vždycky platilo, že se změnou lesa jedny houby zmizí nebo se stanou vzácné a jiné se objeví. Ať už na místě přežívalo z dřívějška, kdy tam byl les jiný, desítky let nějaké podboubí, které v nepřiznivých podmínkách živořilo a nyní se začalo rozvíjet a vytvářet plodnice. Nebo se díky výtrusům neseným kilometry větrem, které dopadly do příznivého prostředí, ty jedlé atraktivní houby objevily nově. Atraktivní houby jsou spjaty nejen se smrky, ale i s mnoha listnáči, břízou, osikou, dubem, habrem, lípou atd plus je spousta hub, které nejsou specialůizovány na konkrétní druh dřeviny, ale žijí pod mnoha různými druhy dřevin.
JB
JO
Jarka O.
10.2.2023 10:44Díky moc za bezvadný článek:-). Málokdy sem napíše člověk, který nezatracuje smrky a dokonce rozlišuje, na jakých půdách rostou, a že dělení podle vegetačních pásem je tak trochu dogma. Houby i ve smrčinách rostou v závislosti na podloží, na vápencích mnohem více druhů, je bezvadné ty rozdíly pozorovat.
Předminulý rok poprvé a jedinkrát jsem ve Ždárských vrších našla kuřátko nálevkovité (Cantharellus tubaeformis) ve velkých množstvích, na vicero místech ve stejném období. Neříkám, že je to celkově nějaká vzácnost, ale nikdy předtím a potom jsem ho tam v takové míře nezahlédla. Asi ho jednou podnítilo "něco ve vzduchu". To jen tak pro srovnání s příkladem hlívy plicní. Jinak mám s kuřátky podobnými tomu, co je tu na 1. obrázku, problém ... jak rozlišit kuřátko načervenalé, korálové, ..., je jich víc podobných, některá jedlá, jiná hořká. Nechávám je jiným.
Na vysazování douglasek, dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin mám stejný názor - to není nutné, naopak. Stýská se mi po hezkých lesích a je vinou některých lidí, co se z nich stalo, neprospívá to nikomu.
Odpovědět
Předminulý rok poprvé a jedinkrát jsem ve Ždárských vrších našla kuřátko nálevkovité (Cantharellus tubaeformis) ve velkých množstvích, na vicero místech ve stejném období. Neříkám, že je to celkově nějaká vzácnost, ale nikdy předtím a potom jsem ho tam v takové míře nezahlédla. Asi ho jednou podnítilo "něco ve vzduchu". To jen tak pro srovnání s příkladem hlívy plicní. Jinak mám s kuřátky podobnými tomu, co je tu na 1. obrázku, problém ... jak rozlišit kuřátko načervenalé, korálové, ..., je jich víc podobných, některá jedlá, jiná hořká. Nechávám je jiným.
Na vysazování douglasek, dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin mám stejný názor - to není nutné, naopak. Stýská se mi po hezkých lesích a je vinou některých lidí, co se z nich stalo, neprospívá to nikomu.
LB
Lukas B.
10.2.2023 11:26mám takový dotaz do pléna, ne tak úplně houbařský: krajina mého (lufťáckého) dětství, a to východní Lužické hory, byla v osmdesátých letech hojně pokrytá brusinčím, a to zejména na severních svazích směrem na Žitavu a Hrádek nad Nisou. v devadesátkách se uhelné elektrárny v dederonsku zrušily a v polsku odsířily, a brusinky během deseti let prakticky vymizely a změnil se obsah úlovků houbařských košících k jiným druhům hub. je to jen korelace, nebo i kauzalita?
Odpovědět
Sl
Slovan
10.2.2023 11:57 Reaguje na Lukas B.Jak konkrétně se změnila druhová skladba hub v “košících”? Popravdě mě to zajímá zejména proto, že Lužické hory jsou místem “mého srdce” a o té oblasti, kterou popisujete (tedy východní část) to platí dvojnásob byť nyní žiju posledních pár let na té západní části. V posledních 10-15 letech je to řekl bych +- stejné, vše záleží hlavně na počasí, kam člověk samozřejmě zajde, nicméně osmdesátá léta si nepamatuji. Co bylo podle vás běžné a dnes není? A naopak? Na borůvky chodíme každý rok, jsou zde hojné, brusinky už tolik ne, ale když člověk ví kde hledat, taky je najde.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.2.2023 12:19 Reaguje na Slovanv osmdesátkách byla hojnost křemenáčů (a myslím dle obrázků že tady býval občas ulovitelný i křemenáč smrkový), teď jsou křemenáče obecně velmi výjimečné. úplně vymizel hřib dutonohý. prakticky se nevyskytoval kovář (teď je poměrně hojný) a hořčáky dříve byly vzácnost, teď kazí houbařskou radost na každém kroku.
píšu to po snaze očistit to od skutečnosti. že lesy za těch pětačtyřicet let co houbařím (začal jsem ve věku batolecím) povyrostly a že se loviště přesunuly z dávného mlází, které je dnes za polovinou mýtného věku, do mlází o stráň vedle.
Odpovědět
píšu to po snaze očistit to od skutečnosti. že lesy za těch pětačtyřicet let co houbařím (začal jsem ve věku batolecím) povyrostly a že se loviště přesunuly z dávného mlází, které je dnes za polovinou mýtného věku, do mlází o stráň vedle.
Sl
Slovan
10.2.2023 12:37 Reaguje na Lukas B.Vyšší výskyt hořčáků mohu potvrdit, taky bych řekl, že jich je více i v poměru s dobou z před těmi 10-15 lety. Kovář (u nás lidově spíše “modrák”) je opravdu relativně hojný v určitých měsících (pokud dříve nebyl, pak potvrzuji i já) a za křemenáči pravidelně chodíme do různých břízek a na okraje lesa, kde mi přijde, že je nacházíme tak nějak furt stejně. Jeden rok je to lepší, jiný horší, ale to zde bylo vždy. Dutonohého hřiba nesbíráme, tak nevím. Zkusím se po nich letos podívat.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.2.2023 12:46 Reaguje na Slovanno a brusinky se v osmdesátkách "nabíraly vidlemi" a i moje prababička, která byla když jsem rozum bral už hodně stará, zavařovala denně zhruba desítku malých zavařovaček brusinek (vynikající to příloha k masu), aby pak na podzim při návratu z letního bytu tuto lahůdku směňovala se sousedkami za meruňkové džemy, zavařená rajčata, jádra vlašských ořechů a další komodity v lužických horách nedostupné.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.2.2023 13:22 Reaguje na Slovanjo a hřib dutonohý je výborný, použití podobně jako václavka, ale je mnohem lepší. má rád směs smrků a modřínů na písčité půdě (a to je v lužických často), a moc nejde splést s jinou tuzemskou houbou. akorát už tam není :(
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
11.2.2023 00:41 Reaguje na Lukas B.Klouzek (hřib) dutonohý (Suillus cavipes) žije v mikorhize s modřínem. (https://www.myko.cz/myko-atlas/Suillus-cavipes/).
Odpovědět
MK
RP
Radim Polášek
15.2.2023 15:54 Reaguje na Lukas B.Ty křemenáče mně taky chybí. A s nimi myslím taky přestali růst i kozáci, chuťově dost příbuzní. Do bramboračky to byly ideální houby. Ale možná je to tím, že vhodná místa na kozáky tady v posledních desetilůetích moc nejspou.
Hořčáky jsem jinak ještě nezaznamenal.
Co se týká kovářů - pod lípami, mně připadá, že byli dříve, tak před 30 - 40 lety víc. Ale nyní se víc objevují hřiby koláři, pod lípami a pod břízami. taky modrající houby, ale trochu jiné barvy a trochu jiného vzhledu. Kovář by měl být spíš do černomodra a nafialověla a je to taková baculatá houba, kolář je spíš do hněda a žlutonačervenala a je spíš stavbou velká babka.
Odpovědět
Hořčáky jsem jinak ještě nezaznamenal.
Co se týká kovářů - pod lípami, mně připadá, že byli dříve, tak před 30 - 40 lety víc. Ale nyní se víc objevují hřiby koláři, pod lípami a pod břízami. taky modrající houby, ale trochu jiné barvy a trochu jiného vzhledu. Kovář by měl být spíš do černomodra a nafialověla a je to taková baculatá houba, kolář je spíš do hněda a žlutonačervenala a je spíš stavbou velká babka.
JH
JH
10.2.2023 13:30 Reaguje na Lukas B.Nemohlo by vymizení brusinek souviset se změnami pH půdy? Brusinka patří mezi rostliny, které rostou v kyselých půdách. Odsíření nejspíše omezilo vstupy síry do půdy, což mohlo zvýšit pH a brusinky pak přerostly rostliny, kterým kyselá půda vadí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.2.2023 13:44 Reaguje na JHtak si to laicky sumýruju. zrušení/odsíření elektráren = konec dotace půdy zředěnou kyselinou sírovou = změna ph.
Odpovědět
JH
JH
10.2.2023 13:54 Reaguje na Lukas B.Tak nějak. Ale je otázka, co tam doopravdy roste dnes.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.2.2023 14:07 Reaguje na JHvřes, borůvky, borovice a kostřava ovčí (? - trávy jsem nikdy neuměl, prostě taková ta úzká jalová tráva temen pískovcových skal)
Odpovědět
JH
JH
10.2.2023 16:20 Reaguje na Lukas B.Tyhle rostliny si také libují v kyselé půdě, stejně jako brusinky. Ale možná stačí i malý rozdíl aby se změnila vegetace. Co by ještě mohlo mít vliv je dusík, někde jsem četl, že je na něj brusinka citlivá a dnes je ho všude plno.
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.2.2023 19:57 Reaguje na Lukas B.Brusinky potřebují světlo a málo úživnou půdu.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.2.2023 10:21 Reaguje na Jarka O.Spousta brusinek roste na nekterych krkonosskych sjezdovkach napr. na zacatku modre rokytnicke na Lyse hore v 1300 m n m :)
Odpovědět
JM
Josef Markvart
11.2.2023 19:13 Reaguje na Lukas B.Když se vrátím v rámci Lužických hor k původnímu tématu, u nás - v centrální části v okolí Svoru - jsou obrovský holiny po kůrovcové těžbě. V roce 2021 když to bylo čerstvý tak nevyrostla ani prašivka, v loni (2022) rostly houby skoro jako dřív, v těch zbytcích převážně smrkových porostů a něco jsme našli i na holinách. Ani jsem tomu nemohl věřit. Dokonce jsem našel svého rekordního praváka, hřiba 2,050 kg. I ohledně druhů hub to bylo jako dříve.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.2.2023 18:35Napíšem možno trochu od veci., Na Slovensku v okolí Trenčína najčastejšie zbieram hríby v Považskom Inovci alebo BIelych karpatoch. Najkrašie hríby dubové (praváky) rastú v polohách od 500 do 1000 m v POvažskom Inovci vždy pod bukmi. Najčastejšie bývajú na okraji lesa a rúbaniska, tmavý les im nevyhovuje. Čučoriedky (boruvky) rastú na kyslých pôdach tiež pod dubmi alebo bukmi. Okolo obce Dubodiel, Zlatníky, Cimená môžeme vidieť krásne čučoriedkové nížinné dubiny. Ak príde vhodný daždivý rok, dubáky -praváky tam rastú naozaj hojne.
Je otázka, ako dlho bude trvať výmena poškodených ihličnatých lesov v Čechách za listnáče, ale o hríby by som sa nebál. Ak by sa nechala nabehnúť breza a osika, alebo by sa jej aj trocha pomohlo, tak by rástli aj tie Křemenáče.
Inak je pravda, že sa šíria teplomilné hríby ako modráky (Hřib kovář) alebo aj hríb satan.
Odpovědět
Je otázka, ako dlho bude trvať výmena poškodených ihličnatých lesov v Čechách za listnáče, ale o hríby by som sa nebál. Ak by sa nechala nabehnúť breza a osika, alebo by sa jej aj trocha pomohlo, tak by rástli aj tie Křemenáče.
Inak je pravda, že sa šíria teplomilné hríby ako modráky (Hřib kovář) alebo aj hríb satan.
JO
Jarka O.
10.2.2023 19:55 Reaguje na Vladimir MertanRáda používám původní slovenskou stránku Na huby.sk, ona existuje i v češtině, je i dost jiných stránek o houbách, ale tahle se mi zalíbila a otvírám si ji vždycky ve slovenské verzi. Já uvěřím v oteplování, až jednou najdu na Vysočině teplomilnou muchomůrku císařku, která prý je moc chutná :). Trochu kecám, ani nepočítám s tím, že bych jí mohla najít. Ona má ráda jiné půdy. U vás na slovensku je houbařský a borůvkový ráj. A tímjsem také mimo téma.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.2.2023 21:15 Reaguje na Jarka O.Aj keď patrím medzi skeptikov, otepľovanie v prírode je naozaj dobre pozorovateľné. Šíri sa modlivka (kudlanka), križiak pásavý, rôzne druhy motýľov. Menia sa aj rastlinné spoločenstvá. Zase ako niekto už v diskusii písal, smreky ďalej porastú, ak sa využijú na ich pestovanie lokality so severnou orientáciou, alebo vlhké miesta.
Muchotrávka cisárska je u nás zatiaľ za 53 Euro, celkom lacné pri súčasnej inflácii :-) https://www.nahuby.sk/clanok.php?clanok_id=18
Odpovědět
Muchotrávka cisárska je u nás zatiaľ za 53 Euro, celkom lacné pri súčasnej inflácii :-) https://www.nahuby.sk/clanok.php?clanok_id=18
JO
Jarka O.
11.2.2023 09:33 Reaguje na Vladimir MertanTo jsou správné ceny, pochopitelně. Já znám m.císařskou jen z vyprávění známého z té zatím ještě zalesněné části Balkánu, kde se jí daří a smí se sbírat. A my máme výbornou růžovku:)
Ano, jsou vidět změny, ono jde spíše o příčiny. Třeba zkuste najít málo známý cestopis Thora Heyerdahla Tigris, o výpravě z r. 1977. On zmiňuje území mezi Nilem a Rudým mořem, kde před 10000 až 5000 lety tekly řeky a bylo zelené. To bylo před průmyslovou dobou.Také zmiňuje odpady a původce, vztah k nim. O vlivu kolonialismu na ekosystémy se píše zase zde paní z JAR. https://taz.de/Co-Chefin-des-Club-of-Rome-ueber-Europa/!5910575/
Slovensko nebylo postižené kůrovcem?
VM
Vladimir Mertan
11.2.2023 19:44 Reaguje na Jarka O.Samozrejme že lykožrút -kurovec ide aj na Slovensku. Trenčín je na hranici s Moravou a je zjavné, že sa šíri práve z Moravy , Drietomská dolina, Bošácka dolina, Myjava - všade je spústa suchých smrekov. Ale stále sú to len ostrovčeky, väčšina lesov je u nás listnatých. Pomerne vážna je situácia s jaseňmi, tie odchádzajú prakticky všade a všetky. Majú vlastný druh lykožrúta a korene im ničí huba václavka. Ale nové jasene zase vyrastajú, tak sa snáď vyselektuje nejaký odolnejší klon.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
16.2.2023 22:35 Reaguje na Vladimir MertanHLásim za východ slovenska - rudohorie , volovské vrchy. NAdmorská výška 300-1200 metrov.
https://gemer.korzar.sme.sk/c/20809318/chranene-vtacie-uzemie-volovske-vrchy-je-najvacsie-na-slovensku.html
Na niektorých miestach na západe sú holiny po bývalých smrekových hájoch. Nikto príčetný sa nechystá sadiť ich vo veľkých množstvách.
Na východe týchto pohorí sú jedľobučiny s prímesou javorov, hrabov, brestov a rozptýlenými smrekmi. Lesy majú kvalitný podrast aj napriek množstvu jeleňoviých a diviakov.
Minulý rok v oktobri tu bola záplava húb. Dokonca aj po 4-mesačnom extrémne suchom období sa podhubie spamätalo. Bežne tu rastú dubáky , borováky, hríby zrnitohlúbikové (kovář), klouzky, suchohríby, kuriatka, bedle, plávky, muchotrávky ružovkasté, čirůvka fialová, václavky. Kozákov je málo. Horké hríby som tu ešte nenašiel.
Odpovědět
https://gemer.korzar.sme.sk/c/20809318/chranene-vtacie-uzemie-volovske-vrchy-je-najvacsie-na-slovensku.html
Na niektorých miestach na západe sú holiny po bývalých smrekových hájoch. Nikto príčetný sa nechystá sadiť ich vo veľkých množstvách.
Na východe týchto pohorí sú jedľobučiny s prímesou javorov, hrabov, brestov a rozptýlenými smrekmi. Lesy majú kvalitný podrast aj napriek množstvu jeleňoviých a diviakov.
Minulý rok v oktobri tu bola záplava húb. Dokonca aj po 4-mesačnom extrémne suchom období sa podhubie spamätalo. Bežne tu rastú dubáky , borováky, hríby zrnitohlúbikové (kovář), klouzky, suchohríby, kuriatka, bedle, plávky, muchotrávky ružovkasté, čirůvka fialová, václavky. Kozákov je málo. Horké hríby som tu ešte nenašiel.
Katka Pazderů
10.2.2023 21:39Pěkný článek. Ale asi jsem tu jediná nehoubařka. To je na houby.
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.2.2023 09:24na tom je jasně vidět, jak je chybný jednostranný pohled, pro záchranu jedné věci nevidět celek. Vše má své pozitivní a negativní stránky a prosazujeme-li jednu věc, potlačujeme druhou. Je třeba vidět to, co je nejdůležitější a to především prosazovat. Nejdůležitější je zastínění a zavodnění, to aby příroda fungovala, aby nekolabovala vlivem sucha a škůdců- kůrovci. Bezsásahovost v NP vede k zafixování monokultury smrku, kritika zalesňování vede vede k většímu přehřívání krajiny, neschopnost zadržování vody, přehražování potůčků a řek a přeměna krajiny v neprostupnou močálovitou oblast (i vlivem bobrů) vede k úbytku vody v krajině. Každý by si měl uvědomit, co svou kritikou a působením způsobuje. Ten kdo prosazuje odklon od zalesňování (zastiňování) a od zavodnění je v dnešním teplém a suchém klimatu skutečný nepřítel přírody.
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.2.2023 09:41 Reaguje na Honza HonzaMyslím, že je to s tím zalesňováním složitější, než píšete. Znám území, která jsou formálně lesy, ale ve skutečnosti vyschlé mýtiny se spoustou pařezů, o rozlohách, které se podaří zalesnit za min. 20 let. Když se zítra začne. A kdo by začínal... pár jmen bych znala. Není potřeba vysazovat nové lesy, ale napravit škody.
Odpovědět
MM
Milan Milan
12.2.2023 21:58Smrky tady byly a jsou po staletí součástí přírody a krajiny. A všechny tady ty povídačky a spíše pseudoarguenty jen dokazují jak ti tzv. odborníci přírodě vlastně nerozumí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.2.2023 16:08 Reaguje na Milan MilanPředkové taky nebyli hloupí a taky znali přírodu, dokonce někteří lidi některých profesí v přírodě doslova žili.
Ty smrkové monokultury nasadili všude proto, protože jim vycházelo, že i na těch stanovištně nejteplejších a nejsuchších místech, pokud se o ty smrky budou poctivě starat, kácet smrky napadené kůrovcem a brouka v nich likvidovat a podobně, mají tak minimálně 80 - 90 % naději, že ty stromy skácejí v mýtném stáří a budou z nich mít kvalitní dřevo. A oni to riziko přijali.
Dneska se klima posunulo tak, že ta pravděpodobnost na těch teplých suchých stanovištích je třeba 60 - 70 %. Pokud se o ty smrky bude starat, zase kácet napadené stromy a likvidovat v nich brouka, nebo feromony včas signalizovat výskyt brouka atd.
Ne jak bylo během kůrovcové kalamity, kde se kvůli sabotování ochrany lesa pod záminkou konfliktu zájmů dřevařů a lesáků napadené stromy nekácely a brouci v nich nelikvidovali, takže se kůrovec mohl bez jakýchkoliv překážek nerušeně množit.
Odpovědět
Ty smrkové monokultury nasadili všude proto, protože jim vycházelo, že i na těch stanovištně nejteplejších a nejsuchších místech, pokud se o ty smrky budou poctivě starat, kácet smrky napadené kůrovcem a brouka v nich likvidovat a podobně, mají tak minimálně 80 - 90 % naději, že ty stromy skácejí v mýtném stáří a budou z nich mít kvalitní dřevo. A oni to riziko přijali.
Dneska se klima posunulo tak, že ta pravděpodobnost na těch teplých suchých stanovištích je třeba 60 - 70 %. Pokud se o ty smrky bude starat, zase kácet napadené stromy a likvidovat v nich brouka, nebo feromony včas signalizovat výskyt brouka atd.
Ne jak bylo během kůrovcové kalamity, kde se kvůli sabotování ochrany lesa pod záminkou konfliktu zájmů dřevařů a lesáků napadené stromy nekácely a brouci v nich nelikvidovali, takže se kůrovec mohl bez jakýchkoliv překážek nerušeně množit.
JP
Jaroslav Pobeha
16.2.2023 22:18 Reaguje na Radim PolášekFascinuje ma, že stále sa nájde niekto u vás schopný veriť, že udržíte smreky na nížinách.
My ich nedokážeme udržať ani na niektorých horách .
Smreky boli vhodné v pomerne chladnej malej ľadovej dobe, keď pršalo rovnomernejšie a bol nižší výpar, nie dnes.
Vy si naozaj myslíte, že sa otepľovanie zastaví na súčasnom stave a nebude pokačovať ? Na severné strany kopcov by som sa nespoliehal do budúcna. Aby ste o 50 rokov nezistili, že vám z tých smrekov ostalo 20%.
Kurovec nie je jediný nepriateľ smrekov, poklesne spodná voda a vyschnú.
Odpovědět
My ich nedokážeme udržať ani na niektorých horách .
Smreky boli vhodné v pomerne chladnej malej ľadovej dobe, keď pršalo rovnomernejšie a bol nižší výpar, nie dnes.
Vy si naozaj myslíte, že sa otepľovanie zastaví na súčasnom stave a nebude pokačovať ? Na severné strany kopcov by som sa nespoliehal do budúcna. Aby ste o 50 rokov nezistili, že vám z tých smrekov ostalo 20%.
Kurovec nie je jediný nepriateľ smrekov, poklesne spodná voda a vyschnú.