https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jana-dlouha-ceske-univerzity-se-spojily-ve-snaze-o-prosazovani-udrzitelnosti?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Dlouhá: České univerzity se spojily ve snaze o prosazování udržitelnosti

29.1.2023
V loňském roce došlo k poměrně zásadnímu obratu v postoji českých univerzit vůči životnímu prostředí a problematice udržitelnosti, obecně vzhledem k Cílům udržitelného rozvoje OSN.
reklama

 
Naše vysoké školy ukázaly, že chtějí veřejně deklarovat (a také pečlivě dokumentovat) své odpovědné chování v běžných provozních záležitostech – a věnovat se přitom celé šíři především environmentální problematiky (sociální aspekty udržitelnosti zohledňují ve své činnosti již tradičně).

Nešlo přitom jen o přijetí nezbytných klimatických opatření, vyžadovaných již dnes naší legislativou (např. nové stavební normy, či požadavky na energetický audit budov), a která dále motivuje krize vyvolaná válečnými událostmi a následným zdražováním energií – tyto faktory sice prohloubily úsilí a postavily je na ekonomický základ, ale samotná iniciativa vznikla mnohem dříve.

Prvotním impulzem byl kurz managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické vedený Jaroslavem Pašmikem na jaře r. 2021. Na něm se dali dohromady důležití aktéři z několika dalších vysokých škol, kteří si uvědomili, že jde o záležitost velmi aktuální a potřebnou.

Už v létě se pak začaly připravovat plány na to, jak naše univerzity vyburcovat, aby se konečně staly příkladem společenské odpovědnosti hodným následování.

Informace o této iniciativě se následně velmi rychle rozšířila a strhla s sebou lavinu zájmu – téma zřejmě právě v té době „uzrálo“. Neřešit je by znamenalo ztrátu důvěryhodnosti, hlavně v mezinárodním měřítku: zahraniční univerzity se totiž touto cestou vydaly již dříve a ve svém národním kontextu to jsou zejména ony, kdo dokáže rozhýbat další společenské hráče k poměrně zásadním změnám. Ty často znamenají nutnost vystoupit ze své zaběhané praxe, určité „komfortní zóny“, což nebývá snadné ani v korporátní sféře – natož pak v tradicemi zatížených institucích, jakými vysoké školy obecně jsou.

Úlohu hlavního hybatele společného postupu, který poté následoval, na sebe vzala Masarykova univerzita. Dokázala spojit úsilí zástupců z dalších celkem 24 univerzit, vytvořit společný jednoletý projekt UNILEAD a v r. 2022 (kdy došlo na jeho realizaci) pak rozdělit práci mezi zástupce zapojených škol – jde prakticky o všechny veřejné vysoké školy, které v ČR máme.

Koordinátoři projektu (Richard Hubl a Jana Černá) jim přidělili různou míru odpovědnosti, takže každá univerzita se plně věnovala některému z 10 témat a další témata spoluvytvářela či dění v jejich rámci alespoň sledovala.

Těmito tématy (a jejich garanty) jsou:

      • Strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost (garant – Vysoká škola ekonomická);
      • Odpady, prevence vzniku a recyklace (Univerzita Hradec Králové);
      • Energetický management (Univerzita Pardubice);
      • Odpovědné nakupování – veřejné zakázky (Masarykova univerzita);
      • Stravování (Univerzita Karlova);
      • Udržitelná mobilita studentů a zaměstnanců vysokých škol (Univerzita Palackého);
      • Hospodaření s vodou, dešťová a šedá voda (Česká zemědělská univerzita);
      • Zelená výstavba (České vysoké učení technické);
      • Biodiverzita (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně);
      • Udržitelná IT infrastruktura, elektronizace (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava).

Snahou přitom bylo, aby takto vymezená témata pokryla vše, co se týká provozu univerzit, a to ve strategické rovině i v konkrétních opatřeních. Navrhovaná řešení se pak měla opírat o nejnovější vědecké poznatky například z oblasti průmyslové ekologie (materiály a výrobky posuzované z hlediska životního cyklu), spotřebního chování nebo výpočtu uhlíkové stopy a dalších dopadů. V tomto ohledu tak byli v prvních fázích zapojeni vědci příslušných oborů, spolu s manažery udržitelnosti, pokud daná univerzita takovou pozici vůbec má.

Příslušné obory (a tedy i vědci) ovšem také na mnoha univerzitách chybí, a teprve tato široká spolupráce tedy mohla zajistit vznik použitelných podkladů pro stanovení priorit (čemu věnovat pozornost s dosud omezenými zdroji) a návrhy dalšího postupu v praxi. Tyto dokumenty jsou pak základem řešení v kontextu specifických podmínek dané vysoké školy, které už navrhuje její vedení – a na ně navazují praktická opatření.

To se stalo například na Univerzitě Karlově, která právě v těchto chvílích vytváří vlastní Strategii udržitelnosti s akčním plánem, které pokrývají výše zmíněná témata, ale současně se věnují i tradičnímu poslání univerzity – tedy vědě a výuce, což je v dané oblasti celkem značná mezioborová výzva.

Projekt v rámci zapojených univerzit zmobilizoval značné kapacity, především lidské (odborné i organizační), a vzbudil velké naděje všech zúčastněných. Vznikly inspirativní podkladové materiály, které se podařilo shromáždit na stránkách Masarykovy univerzity. Je tak k dispozici (volně dostupná všem zájemcům) sdílená sada doporučení ve všech 10 oblastech provozu univerzit, i závěrečné prezentace každé z nich.

V dalších letech potom (pokud k nim v rámci Centrálních rozvojových programů MŠMT dojde) budou vzniklé dílčí strategie prodiskutovány s těmi, jichž se týkají především – což jsou často provozní zaměstnanci dané instituce.

Ne vše lze zajistit „shora“, a tak by měli být podchyceni všichni, kdo mají zájem přispět ke změně v dané instituci, následně i společnosti jako celku – kdo chtějí sloužit skutečnému pokroku, který se nepočítá jen finančními ukazateli.

Každá změna totiž začíná u lidí, technologie a organizační postupy jsou jen nástrojem, jak cíle překlopit do praxe a dosáhnout toho, že se věci dají do pohybu.

Přehled zapojených univerzit z doby, kdy byl projekt plánován:
Univerzita Karlova
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova univerzita
Univerzita Palackého v Olomouci
Veterinární univerzita Brno
Ostravská univerzita
Univerzita Hradec Králové
Slezská univerzita v Opavě
České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Západočeská univerzita v Plzni
Technická univerzita v Liberci
Univerzita Pardubice
Vysoké učení technické v Brně
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola ekonomická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Mendelova univerzita v Brně
Akademie múzických umění v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

reklama

foto - Dlouhá Jana
Jana Dlouhá
Autorka je pracovnicí Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

29.1.2023 08:49
Udržitelnosti čeho !
Těch současných nesmyslů z Bruseli ?
Odpovědět
va

vaber

29.1.2023 09:50
co to vlastně ta udržitelnost je?
udržitelnost na univerzitách je bezvýznamná ,co takhle udržitelnost celé civilizace
Hašek by řekl ,že je to něco jako Strana mírného pokroku v mezích zákona,
když je pokrok moc velký a rychlý ,udržitelnost je neudržitelná,
vlivem pokroku lidé více konzumují, hromadí majetek,vědce na univerzitách nevyjímaje, nežijí jen duševním vědátorstvím a lidí je stále více ,
na to musí být zdroje ,planetu máme jen jednu,
zatím umíme jen dobře plýtvat, 100% recyklaci nikdy nedokážeme, nedokázala to ani příroda,
tak jak tu udržitelnost zajistíme a udržitelnost čeho nebo koho?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.1.2023 09:56 Reaguje na vaber
toho se tak trochu děsím...ono udržitelnost ala Brusel je v podstatě řízená dehonestace jednoho druhým, podle politického zadání Bruselu, tedy jaksi " západu" že vše jde vyřešit centrálně centralizovaným přáním, podobně jako to dělali komunisti, jen se změnilo " náboženství" sociální chudoby rovnosti v zelenou chudobu "sociálnosti" přičemž dovozy mimo Evropu exponenciálně rostou, tedy to není o snižování spotřeby ale pokrytectví " zákazu" příkazu pod taktovkou Bruselu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.1.2023 11:43 Reaguje na vaber
Na universitách bych bral takovou, která bude potvrzovat takovou přísnost, jaká bývala - nejlépe tu z 1.republiky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.1.2023 09:51
kdo jim to bude oponovat?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.1.2023 10:02
Tato akce opravdu vypadá na nežrání vlka při zachování kozy.

Docela věřím, že v závěrečné zprávě budou vyjmenovány samé úspěchy: tam se dalo tepelné čerpadlo, tam se zateplila fasáda či vyměnila okna, tam se přistavil kontejner na plast. Udržitelnost se ale raději nevyhodnotí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.1.2023 10:46
Univerzity by se měly věnovat tomu, kvůli čemu tady jsou - tedy vzdělávání. Pokud se začnou věnovat ideologickým nesmyslům jako je udržitelnost zeměkoule nebo marxismus-leninismus, tak to bude jedině na úkor vzdělání. Obdobnými nesmysly by se měla zabývat nějaká speciální škola pro rychlokvašky typu VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu) a v ní by takto postižení jedinci byli separováni od zbytku společnosti.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.1.2023 10:54 Reaguje na Richard Vacek
Přesně tak. Zatím jsou největšími odborníky na ekologii, klima a udržitelnost studenti humanitních, sociálních a uměleckých fakult. Odborníci jsou těmito dehonestováni.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.1.2023 12:48 Reaguje na Michal Ukropec
problém je, že ony Univerzity se věcně designovali do postavení tvůrce coby elitní skupiny bez společenského koncensu, tedy není zaručeno, jestli výsledný produkt nebude spíše emocionálně mentální " průjem" mainstreamového přání pseudovědeckých kruhů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.1.2023 10:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale jak zde cca před čtvrt rokem napsal do diskuse jeden profesor z Masarykovy univerzity, i na fakultě sociálních studií semestr environmentalismu mají.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.1.2023 11:44 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.1.2023 09:10
tak jako každá zástavba: ochlazení: 1. více stromů kolem budov a zeleně (popínavé kytky), ev. zelené střechy, 2. shromažďování vody: nepouštění do kanálu ale vsakování dešťovky, ev fotovoltaika na střechách. Kolik je na to třeba vědeckých pojednání a studií? A za kolik korun?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2023 17:24 Reaguje na Honza Honza
Když uděláte zelenou střechu, polovinu vody neúčelně odpaříte a o to méně zasáknete. Zkuste, prosím, věci domýšlet až do konce!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.2.2023 10:41
Hlavně se spojí, aby se udržely i ony s obory o ničem a na nic. Studium
"zbytečna" je dnes taky univerzitním vzděláváním a musejí držet spolu,
aby si někdo nedošlápl na zbytečnost některých oborů. Musejí společně
dokazovat jejich potřebnost a podržet jedna druhou, když by někdo chtěl
revidovat udržitelnost některých studijních oborů.
Ano nepíši o udržitelnosti rozvoje, ale o udržitelnosti zbytného studia.
Ono stačí vidět výčet studijních oborů, zjistit použitelnost absolventů
a proto se ptám: Je to udržitelné? Je udržitelné aby absolvent s titulem
kasíroval v supermarketu, protože vystudoval něco, pro co není uplatnění?
Nebo mu vytvoříme zbytečnou pracovní pozici někde ve státní správě, aby
nemusel k lopatě? Nechci jmenovat konkrétní obory, ale zkuste se z dlouhé
chvíle podívat na ty nabídky u podepsaných univerzit! To je počteníčko!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2023 12:27 Reaguje na Břetislav Machaček
A víte kolik lidí je možno zaměstnat za účelem vytváření těchto pracovních pozic?

University otevírají obory, o které je zájem, a dostávají peníze za studenta. University se tedy chovají racionálně. Tady je opravdu jediný možný regulativ: absolvent nenajde zaměstnání ve svém oboru a stát by jim v tom neměl pomáhat vytvářením "umělých" pracovních míst. Jenže realita je jiná.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist