https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-ke-sporu-o-klimaticke-zmeny?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: Ke sporu o klimatické změny

1.6.2020
Velké klimatické změny na Zemi nejsou nic nového. Planeta Země za svou asi 4,5 mld. let dlouhou historii, z toho asi 3,5 mld. let s vyvíjejícím se životem, prožila mnohem drastičtější klimatické změny, než jaké zažíváme v současné době. / Ilustrační foto
Velké klimatické změny na Zemi nejsou nic nového. Planeta Země za svou asi 4,5 mld. let dlouhou historii, z toho asi 3,5 mld. let s vyvíjejícím se životem, prožila mnohem drastičtější klimatické změny, než jaké zažíváme v současné době. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | qimono / Pixabay
I když razantní klimatické změny probíhají před našima očima, pokračuje podivný spor o ně. Jaká jsou základní fakta? Pokusím se je shrnout v následujícím příspěvku.
reklama

 

1. Z historie velkých klimatických změn v geologických dějinách Země

Předně, velké klimatické změny na Zemi nejsou nic nového. Planeta Země za svou asi 4,5 mld. let dlouhou historii, z toho asi 3,5 mld. let s vyvíjejícím se životem, prožila mnohem drastičtější klimatické změny, než jaké zažíváme v současné době. Její vývoj lze stručně shrnout asi následně:

Planeta Země dostává mimořádně stálý (velmi málo kolísající) příkon slunečního světla a tepla, který se velmi zvolna zvyšuje, asi o 25 % za 4,5 miliardy let existence planety Země, přičemž tento trend bude ještě několik miliard let pokračovat.

Planeta Země začíná jako shluk prachu, který se postupně formuje do koule a taví se na tekutou kouli.

Dochází k utuhnutí povrchu Země a jeho postupnému ochlazování.

Dostatečné ochlazení povrchu Země umožňuje vznik tekuté vody na Zemi a časem i vznik světového praoceánu, dílčích pramoří (na rozdíl od dneška nebyly slané), na pevninách též řek a jezer. Energeticky náročné odpařování tekuté vody a mnohem později i tání sněhu a ledu na tekutou vodu spotřebuje množství tepla. Kondenzace vodní páry na vodu a tuhnutí tekuté vody na sníh a led provází naopak uvolňování velkého množství tepla. Změna skupenství vody se tak stává velmi důležitým regulátorem teploty povrchu Země a velmi stabilních průměrných teplot povrchu Země.

V hlubších vrstvách praoceánu vzniká za příznivých okolností život. Nejprve vznikají jednoduché organické látky, později aminokyseliny, ještě později se z nich vyvíjí nejjednodušší mikroorganismy živočišného charakteru, viz teorie ruského učence Oparina o vzniku života. Vznik nejjednodušších organismů v praoceánu možná spustil dopad velkého meteoritu, ale celkem vzato to dnes není podstatné.

Rostoucí nedostatek živočišné potravy časem způsobuje, že se část primitivních mikroorganismů učí v praoceánu asimilovat CO2 s vodou v procesu fotosyntézy na cukry a vytvářet tak primární zdroje rostlinné potravy. Vznikají tak prasinice, které produkují vzdušný kyslík O2. Kyslík se nejprve rozpouští v praoceánu, později se uvolňuje i do atmosféry. Současně se snižuje koncentrace oxidu uhličitého CO2 v praoceánu a později i v ovzduší. S rostoucím množstvím kyslíku v ovzduší se dostává i do stratosféry, kde kosmické paprsky jeho molekuly štěpí a vzniká stratosférický ozón. Časem vzniká ve stratosféře ochranný ozónový štít, chránící povrch Země před kosmickým zářením. Umožňuje tehdejším organismům osídlit nejprve vrchní vrstvy praoceánu, po té mělká pramoře, řeky, jezera a nakonec i pevninskou souš. Nedávno prošla zpráva, že se podařilo prokázat asi 810 miliónů let staré mořské houby (Fungi).

Planeta Země podle paleoklimatologů prodělala v období asi 800 – 600 miliónů let zpátky úplné či téměř úplné zalednění. To se při kombinaci nepříznivých okolností mohlo stát. Jsou tu ale dvě zásadní, dodnes dostatečně nezodpovězené otázky: 1) Jak v podmínkách zalednění planety přežil život? Oceán byl přikryt postupně až 1,5 km silnou vrstvou ledu. 2) Jak se jednou zamrzlý povrch planety odlednil?

Není podstatné, že někteří píší až o trojím zalednění a následném odlednění planety Země. I zde platí, že z dnešního hlediska jde o nejasnosti nepodstatné.

Po rozmrznutí povrchu Země před asi 600 milióny let začínají prvohory a rychlý rozvoj života v moři. Teprve později (silur, devon) život začíná osídlovat také pevniny, nejprve řeky a na nich ležící jezera ve směru od moře, později i jejich okolí. Podstatné je, že část těl odumřelých rostlin a živočichů vypadává z přírodního koloběhu a časem se mění na ložiska uhlí a snad i ropy a zemního plynu. Zejména o vzniku ropy a zemního plynu toho nevíme zdaleka dost. Jisté je, že vázání CO2 na fosilní paliva vede ke snižování jeho koncentrace v ovzduší. Stejným směrem působí i hromadění vápnitých skořápek tehdejších živočichů na dně moří, z kterých se časem stávají ložiska vápenců a dolomitů. Současně se zvyšuje koncentrace kyslíku v ovzduší až na obvyklých 21 %. Mohla být občas i vyšší, ale ne o moc, protože pak prudce narůstá riziko přílišného výskytu ničivých požárů vegetace na souši.

Přinejmenším od rozmrznutí planety, ale zřejmě i dříve, se s životem rozvíjejí i globální životodárné ekosystémy, které svou činností do jisté míry spoluvytváří příznivé podmínky pro život na Zemi. Doplňují již existující složky spoluvytvářející příznivé podmínky pro život, jako je ochranný stratosférický štít. Stále složitější vazby mezi množstvím živočišných a rostlinných organismů tyto globální životodárné ekosystémy posilují. Přední vědci mají za to, že těžiště globálních životodárných ekosystémů je v tropických deštných pralesích a mělkých tropických mořích. Obojí intenzivně ničí lidé. Jejich stále větší narušování lidmi je mimořádně nebezpečné.

Další vývoj probíhá relativně stabilně, byť rozhraní jednotlivých geologických útvarů je vesměs primárně vyvoláno velkými změnami klimatu, spojenými s masovým vymíráním nedostatečně přizpůsobivých druhů rostlin, živočichů a ekosystémů. Svou roli hrají i pohyby kontinentů (relativně nedávný přesun Antarktidy k nehostinnému jižnímu pólu Země znamenal až na výjimky zánik života na ní, spojení Střední a Jižní Ameriky před asi 2 miliónu let vedlo k vyhubení jihoamerických vačnatců vyššími savci tam migrující ze severu), vrásnění pohoří a jejich postupná eroze, velké sopečné výbuchy či dopady větších kosmických těles způsobovaly nemalé katastrofy. Byly jistě místně a často i regionálně velice pustošivé, ale i meteorit o průměru 10 km, dopadnuvší na okraj Mexického zálivu před 65 milióny let, dinosaury nezničil, jak se často uvádí, neboť velká část dinosaurů už byla vyhynulá a zbytky afrických dinosaurů po této katastrofě ještě nějaký čas v Africe přežívaly. Následky jeho dopadu meteoritu jen dorazily zbytky severoamerických dinosaurů. Území dnešní ČR dlouho existovalo v tropech, ale také ledovce dvakrát stály na jeho severním okraji a zabíraly hřebeny nejvyšších hor – Krkonoš, Hrubého Jeseníku, Šumavy.

V mladších třetihorách dochází k ochlazování klimatu až k nástupu delších dob ledových, střídaných kratšími dobami meziledovými, kdy u nás bylo někdy i teplejší klima než dnes. Začátek čtvrtohor a současně dob ledových a meziledových se udává před 3-2,5 milióny let. Střídání dob ledových a meziledových trvá dodnes, byť žijeme již 10-15 000 let v době po poslední době ledové, poledové, která by podle zkušeností s minulými meziledovými dobami měla končit. V rámci něho zaznamenáváme „malé doby ledové“ (v Evropě 16. – 18. století) a „malá teplá období“ (v Evropě 10. – 13. století). Samozřejmě, je nutné striktně rozlišovat vývoj počasí (může se měnit i několikrát za den) od vývoje klimatu, který by měl být dlouhodobě stabilní a jeho případné změny by měly být spíše pozvolné.

Ano, planeta Země zažila a život na ní přežil mnohem drastičtější změny klimatu, než které probíhají dnes a na které je zaděláno do budoucna. Jsou tu ale dva velké rozdíly. Předně ony minulé drastické klimatické změny provázelo masové vymírání tehdejších rostlinných a živočišných druhů a ekosystémů, odhady se pohybují kolem 80 %. Druhou skutečností je, že tyto drastické klimatické změny obvykle probíhaly nesrovnatelně pomaleji (výjimkou je rozhraní druhohor a třetihor, vyvolané primárně dopadem většího kosmického tělesa), a zbylý život se byl schopen na ně adaptovat. Zhýčkaná sobecká lidská společnost, vedená často zhýralou elitou a zrůdnými ideologiemi, se nebude s to na ně adaptovat. Lidstvo se pobije o mizející přírodní zdroje. Proto je nebetyčná hloupost sílící klimatické změny bagatelizovat.

2. Základní koncept klimatických změn

V diskusích o změnách klimatu dominuje tzv. velký panel předních odborníků na klima (IPCC), pracujících na objednávku Organizace spojených národů, na základě dat shromážděných zejména národními meteorologickými ústavy a jiným výzkumem klimatu. Popisuje současné fyzické klimatické změny asi následovně:

Skleníkový efekt je přírodní jev, který objevil a pospal Svante Arrbenies roku 1896, daný zákony fyziky. Skleníkový efekt říká, že v ovzduší Země existují tzv. skleníkové plyny (GHG), které, když na povrch Země dopadají sluneční paprsky a odráží se zpět do vesmíru, tyto plyny je odráží zpět na povrch Země, čímž oteplují její povrch. V konkrétních podmínkách Země je její povrch skleníkovým efektem aktuálně oteplován asi o 35oCelsia. Kdyby nebyl skleníkový efekt na Zemi, planeta Země by se vší pravděpodobností zamrzla a život na ní by zaniknul, popř. živořil v blízkém okolí moří oteplených aktivními sopkami a výrony horkých vod či plynů z nitra Země.

Velmi silný skleníkový efekt má planeta Venuše. Udržuje tam enormní teploty snad 480oC na povrchu, o obrovském tlaku vzduchu nemluvě, značka život vyloučen. Naopak Mars v důsledku slabšího gravitačního pole postupně pozbyl velkou část svého ovzduší a po té i svá moře. Má jen velmi slabý skleníkový efekt. Marsovské dny jsou i na rovníku velmi chladné, marsovské noci těžce zmrzlé. O prudkém kolísání teplot ve dne a v noci na našem Měsíci, který nemá ovzduší a tím ani skleníkový efekt, se netřeba zmiňovat.

Problémem jsou změny velikosti skleníkového efektu, jeho velmi rychlého zesilování, jež se aktuálně navenek projevují mimořádně rychlým oteplování klimatu. Provází je četné jevy, lidově zvané rozval klimatu: zvyšování průměrných teplot, tání ledovců, stoupání hladiny moří a zatápění nízko položených území mořem, prudký nárůst extrémů počasí, způsobující přírodně ekologické katastrofy (ničivé vichřice, velké povodně, velká sucha, nejednou se střídajících v rychlém sledu atd.). Sekundárním efektem rostoucích veder a such je množství často velmi ničivých požárů, byť část jich zakládají lidé a lidé také nejednou napomáhají jejich šíření a ničivosti. Do přírodně ekologických katastrof ale nelze zahrnovat sopečné výbuchy, sopečná a tektonická zemětřesení, pohyby kontinentů apod. Ty člověk zatím citelněji neovlivňuje. Za posledních 50 let se někdejší sinusoida koncentrací CO2 v ovzduší změnila na exponenciálu, viz graf č. 1 a 2:

Graf č. 1 - Vývoj koncentrací CO2 a průměrných teplot povrchu Země za posledních 800 000 let.
Graf č. 1 - Vývoj koncentrací CO2 a průměrných teplot povrchu Země za posledních 800 000 let.
Foto | Leland_McInnes / commons.wikimedia.org
Graf č. 2 – Vývoj koncentrací CO2 a průměrných teplot povrchu země v letech 1850-2010.
Graf č. 2 – Vývoj koncentrací CO2 a průměrných teplot povrchu země v letech 1850-2010.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Skleníkových plynů (GHG) je řada. Nejvýznamnějším je vodní pára, jejíž koncentrace se ale v ovzduší Země podle klimatologů dlouhodobě nemění, což je zdrojem řady dohadů. Druhý základní GHG je oxid uhličitý CO2. Třetí základní GHG je metan CH4. Čtvrtý základní GHG je oxid dusný N2O (nikoliv oxidy dusíku – NO a NO2, jak se občas můžeme dočíst). Pátým významným GHG jsou freóny, které známe hlavně v souvislosti s ničením ochranného ozónového štítu Země ve stratosféře. Sami o sobě se v přírodě nevyskytují. Vyrábí je a o ovzduší vypouští neodpovědná lidská činnost. Známe i řadu dalších GHG, které se ale na Zemi až na výjimky vyskytují ve velmi malém množství, takže i velmi silný skleníkový efekt některých z nich nehraje v úhrnu větší roli. Dopad GHG na klima (radiační potenciál) se přepočítává na tzv. CO2ekv., tj. radiační potenciál CO2. Aktuálně CO2 = 1, CH4 = 25, N2O = 298 CO2ekv. Před lety jsem počítal s mírně odlišnými hodnotami, CH4 bylo 21, N2O bylo 310. Určité upřesňování zde nelze ani do budoucna vyloučit.

Ožehavou otázkou je, jak se vyvíjely koncentrace GHG v ovzduší v minulosti. Současná, značně přesná měření jsou krátká, od roku 1990. Starší údaje nejsou dostatečně přesné a reprezentativní. O podstatně starších údajích jsou dohady. Relativně přesně jsou získávány koncentrace CO2 hlubokými vrty do ledovců v Grónsku a v Antarktidě. V ledových bublinkách se vyskytuje tehdejší vzduch. Spolu s datováním jednotlivých vrstev ledovců bylo možné zmapovat výskyt CO2 asi 800 000 let nazpět poměrně spolehlivě. Vznikl tak základní graf (č. 2), kdy zvyšování koncentrací CO2 v ovzduší následuje zvyšování průměrných teplot povrchu Země a obráceně, včetně vzniku dob ledových a dob meziledových. Existují i další metody, jak určit minulé koncentrace CO2 v ovzduší Země, ale jsou méně spolehlivé. Z výše uvedeného se odvozuje, že prudký růst antropogenních emisí GHG, v prvé řadě CO2, které generuje stále masovější spalování fosilních paliv, dále snižování rozsahu lesů, nešetrné obdělávání zemědělské půdy, velkochovy dobytka, skládky odpadů apod., způsobuje růst koncentrace CO2 v ovzduší a následně oteplování klimatu. Stejným směrem působí růst koncentrací CH4, N2O, freónů… Protože jde o následek lidské činnosti, jde o antropogenní oteplování klimatu, na rozdíl od minulých oteplování klimatu vlivem v zásadě přírodních faktorů.

Emise GHG příroda do jisté míry zachycuje a odstraňuje. Činí tak fotosyntetickou činností rostlin, dále odbouráváním metanu a ukládáním CO2 v geologických vrstvách (časem vznikají ložiska fosilních paliv, vápenců a dolomitů). Asi polovina antropogenních emisí CO2 se dosud rozpouští v mořské vodě za cenu negativního okyselování moří (mění se na roztok slabé kyseliny uhličité, čímž se podmínky pro život v mořích zhoršují). Mnohé druhy emisí GHG (freóny) příroda neprodukuje. Příroda „skladuje“ velké množství metanu ve věčně zmrzlé půdě a na dně moří vysokých zeměpisných šířek. Oteplování klimatu spouští jejich uvolňování ve velkém a tím další zesilování skleníkového efektu (přímá pozitivní zpětná vazba). Stejným směrem působí zhoršování albeda (ubývání bílých ledových a sněhových ploch, odrážejících sluneční paprsky) a odlesňování. K přírodním výkyvům koncentrací CO2 patří výbuchy sopek, k přírodním výkyvům koncentrací metanu v ovzduší patří jeho občasné rozsáhlé úniky z ložisek zejména zemního plynu při velkých geologických katastrofách.

Antropogenní emise GHG lze snižovat zejména snižováním spalování fosilních paliv, snižováním jejich těžby (podmínkou je ale jejich náhrada vhodným mixem tří skupin opatření - úspor paliv a energie, využíváním šetrných druhů obnovitelných zdrojů energie, využíváním jaderné energie), ochranou a rozšiřováním lesů, zachycováním a spalováním emisí metanu (za vzniku vody a CO2, který má mnohem slabší radiační potenciál než CH4), snižováním chovu dobytka, regulací dalších výrob produkujících významné emise GHG.

Antropogenní emise GHG v ČR v roce 2017 činily 128,7 mil. t CO2ekv. Po zohlednění propadů emisí CO2ekv. ze změn využívání krajiny šlo o čistý příspěvek k zesilování skleníkového efektu ve výši 126,5 mil. t. CO2ekv. Emise CO2 se na tom podílely 81,7 %, emise CH4 10,7 %, emise N2O 4,6 %, emise freónů 2,9 % a mezinárodní letecká doprava 0,9 % CO2ekv. Ze sektorového hlediska na spalování ve stacionárních zdrojích připadalo 59,6 %, na dopravu 14,5 %, na fugitivní emise 2,8 %, na průmyslové procesy a použití produktů 12,2 %, na zemědělství včetně lesnictví a vodního hospodářství 6,6 %, na změny ve využívání krajiny minus 1,7 % (masové hynutí našich lesů ale způsobuje, že od roku 2018 či 2019 změny ve využívání krajiny zvyšují emise CO2ekv., nikoliv snižují, jako dosud) a na odpady 4,4 % CO2ekv. Zjevná nepřesnost těchto čísel spočívá ve skutečnosti, že zde nejsou zahrnuty emise CO2ekv., zejména CH4, který provází zejména těžbu dovážené ropy a zemního plynu, resp. reálný příspěvek ČR ke klimatickým změnám je ještě vyšší. Stranou nechávám četné války o ropu, které její bilanci dál výrazně zhoršují. V jiných státech jsou tyto poměry odlišné. Vojenský sektor je vyloučen ze sledování a žádné dohody o snižování emisí GHG se ho netýkají, ačkoliv v USA se jeho podíl na emisích GHG odhaduje až na 25 %.

Podstatné je, že ČR s emisemi CO2ekv. ve výši asi 12 t na obyvatele a rok patří dlouhodobě mezi 20 států s nejvyššími měrnými emisemi CO2ekv. na obyvatele a rok. Ač ČR své klimatické závazky v zásadě plní, mezinárodní nepříjemnosti v této souvislosti jí hrozí. Argument snižování náročnosti ekonomiky, náročnosti tvorby hrubého domácího produktu na emise CO2ekv. je lichý, protože hrubě lichý je indikátor HDP.

3. Argumenty proti koncepci IPCC

3.1. Absolutní klimaskeptici

Spor o skleníkový efekt v ČR začal již v roce 1990 krátce po převratu. Ministr financí a později nejvlivnější politik Václav Klaus starší razil heslo, že „na životní prostředí si musíme nejprve vydělat“ a že „skleníkový efekt je šarlatánská hypotéza“ (skleníkový efekt jako fyzikální jev, ne jeho zesilování v důsledku neodpovědné činnosti člověka a následný rozvrat klimatu na Zemi). Ostře mu oponovali nevládní a často i vládní ekologové s tím, že jde o vážné a stále rostoucí ohrožení lidské společnosti, nejen ČR.

Pokud je ideologií V. Klause a spol. teze, že vše vyřeší „neviditelná ruka trhu“, je vše netržní včetně sociální, kulturní a ekologické oblasti na odstřel a zdůvodňuje se to různě, i tezí o šarlatánské hypotéze. Účastnil jsem se snad v roce 1994 s několika nevládními ekology diskuse s mladými ekonomy z Liberálního institutu na téma „Skleníkový efekt je šarlatánská hypotéza“. O problematice klimatu neměli tito mladí ekonomové ani ponětí, argumentovali jen prokázáním teze o šarlatánské hypotéze ze strany stovek předních světových odborníků, z nichž žádného pro jistotu nejmenovali. Sám V. Klaus u této teze setrval asi čtvrt století. Pak připustil změny klimatu, ale vysvětloval je jeho přirozeným kolísáním, tak jako mnozí umírnění klima skeptici. Velmi negativně diskusi o klimatu ovlivňoval i jako prezident ČR v letech 2003-13.

Co lze z odborného hlediska namítat proti teorii oteplování klimatu na Zemi, způsobenou člověkem?

Nedokonalost měření

K nepřekvapivým argumentům (umírněných) klima skeptiků patří tvrzení, že měření jednotlivých parametrů klimatu je nedokonalé.

Jistě je zde i dnes co zdokonalovat. Já osobně neznám experty na klima, kteří by tvrdili, že měření emisí GHG, podobně teploty vzduchu, síly větru, množství srážek, hladiny moří apod. na Zemi jsou dokonalá. Pravda, měření jsou již standardizovaná, takže dávají metodicky homogenní řady. Např. v ČR je homogenní reprezentativní časová řada měření teplot vzduchu od roku 1960. Také metody rekonstrukce minulého vývoje klimatu se zdokonalují. Klimatologové také netvrdili, že následky rostoucích antropogenních emisí GHG jsou jednoznačně, na 100 % prokázané. Nemluvím zde o časté novinářské zkratce, ale o jednotlivých zprávách IPCC. Skutečnost, že stále větší část klimatologů se shoduje na antropogenních emisí GHG jako hlavní příčině sílícího oteplování klimatu na Zemi (dnes přes 97 % s jistotou nad 90 %) je docela výmluvná, stejně jako že klima skeptici dosud klimatology z IPCC nenachytali na větší nepřesnosti.

Totéž platí i pro někdy vznášený argument, že se vlastně mnoho nezměnilo, jen ty jevy více známe a hlavně se o nich mnohem více píše. Dlouhodobé sledování počasí nic takového nepotvrzuje. Naměřené teploty na povrchu Země i v mořích se ale stále rychleji zvyšují, ledovce stále rychleji tají, hladina moře stále rychleji stoupá. Teplotní rekordy rychle narůstají, a to vesměs směrem nahoru. Podobně přibývá obřích povodní, such, vichřic a jejich ničivosti. Nejde přitom jen o ekonomické škody, často zkresleně vyjadřované jako škody uhrazené pojišťovnami, ale i jejich fyzických parametrů, rozměrů. Je také zřejmé, že současný nárůst rozsáhlých požárů v krajině včetně těch supervelkých (na jihovýchodě Austrálie nedávno shořelo na 20 mil. ha lesů, celkem vyhořelo území větší než Bulharsko), se odvíjí zejména od narůstajících letních veder, která ve spojení s nedostatkem srážek způsobují velké sucho, byť své sehrálo i rušení protipožárních chodníků jihovýchodní Austrálie s cílem zvýšit výtěžnost dřeva v tamních lesích. Podle relativních klima skeptiků toto vše nejsou ukazatele změny klimatu, slouží však dokonale k rozpoutávání klima hysterie.

Jistě, v kdejakém neštěstí se zejména bulvární novináři doslova rochní. Problém je, že to neštěstí je v zásadě reálné, byť podání bulvárem mívá k plné objektivnosti daleko. K nedokonalosti měření je třeba přiřadit špatnou znalost dynamiky přírodních cyklů prvků, jimž se přičítá vliv na globálním oteplování. Neustále se objevují další významné až zásadní vlivy do modelů nezahrnuté, zejména další zdroje emisí GHG, například metanu v důsledku sílícího oteplování. Pochybnosti jsou o skutečném vlivu vodní páry na klima.

Klimatologie se díky klimatické změně stala významnou a dobře financovanou vědou. Jsou finančně zainteresovaní, nemohou být zcela objektivní. Klima skeptici viní klimatology z IPCC, že z opatrnosti přešli od pojmu „globální oteplování“ ke „globální změně“. Vliv rostoucí koncentrace GHG na změny záření dopadajícího na zemský povrch nejsou měřitelné (1 – 3 W/m2 z celkových cca 1100 W/m2), jsou jen z modelů vypočítané.

Vliv přírodních cyklů

Přírodních cyklů je více. V souvislosti s kolísáním klimatu se mluví obvykle o čtyřech cyklech, tři dlouhodobé cykly sluneční aktivity a jeden cyklus mírně se měnící vzdálenosti Země od Slunce. Nejznámější je 11,1 (obvykle 9-13 let) letý cyklus sluneční aktivity. Dále jde o asi 80 letý cyklus změn mohutnosti menších 11letých cyklů a o 22 letý cyklus změn polarity (přepólování) magnetického pole Slunce a slunečních skvrn – Halesův cyklus. V dodávání tepla na povrch Země se mohou navzájem rušit, zeslabovat nebo zesilovat. Pokud se jejich zeslabování časově protne, mluvíme o Maunderově minimu, které může, ale nemusí spustit novou dobu ledovou. Pokud se jejich zesilování časově protne, mluvíme o Maunderově maximu, které může, ale nemusí ukončit dobu ledovou, resp. spustit dobu meziledovou. Ne vše o nich víme. Směrem do minulosti mezery ve znalostech se zvyšují.

Mohou existovat ještě delší cykly kolísání klimatu o desítkách tisíc let, které dosud nebyly určeny. Podle klima skeptiků jsou prokázány Milankovičovy cykly (desítky až stovky tisíc let), způsobující změnu radiace v desítkách W/m2. Z takto dlouhých klimatických cyklů je ale velmi obtížné odvozovat doby meziledové, které mívají délku 10 - 15 000 let.

Názor klima skeptiků, že současné oteplování klimatu je důsledkem přírodních cyklů kolísání klimatu, není s to vysvětlit skutečnost, že podle aktuálního působení cyklů by se mělo ochlazovat (pokračují roky nízké sluneční aktivity), ale pokračuje rychlé oteplování klimatu. Navíc oteplování povrchu Země i nárůst koncentrací CO2 v posledních 50 letech probíhá po exponenciále až po dnešních 415 ppm.

Podle klima skeptiků se klima stále ještě otepluje po předchozím teplotním minimu. Poukazují též na abnormality minulých výkyvů klimatu, např. „V mladším Dryasu došlo k rychlému návratu k podmínkám z poslední doby ledové v ostrém rozporu k doposud probíhajícímu oteplování. Je podivuhodné, že k této dramatické změně došlo dramaticky v řádu let až jedné dekády a data z Grónska ukazují, že teplota v období mladšího Dryasu byla přibližně o 15°C nižší než dnes. Ve Velké Británii fosilní důkazy naznačují, že průměrná roční teplota klesla na pouhých -5°C a periglaciální podmínky převládaly v nížinách, zatímco v horách se opět rozšířily horské ledovce.“ Zmatení jsou prý i sami klimatologové. V 70. letech někteří hlásali riziko ochlazování až po nástup nové doby ledové a nyní rychlé hlásají oteplování klimatu. Tento argument nebere v úvahu skutečnost, že obava z ochlazování klimatu až po nástup nové doby ledové tehdy pramenila z vysokých antropogenních emisí tuhých škodlivin a oxidu siřičitého SO2, jejichž působení v ovzduší snižuje pronikání slunečních paprsků na povrch Země a tak ochlazuje povrch Země. Neudržitelnost vysokých emisí tuhých a SO2 si v zájmu přežití lidí vynutila jejich zásadní snížení. Tím ale jejich chladící efekt zaniknul a oteplování se dále zrychlilo.

Vliv náhodných faktorů

Náhodných faktorů je řada. Uvedu alespoň nejznámější:

silné výbuchy sopek. V červnu 1991 výbuch sopky Pinatubo na Filipínách způsobil ochlazení počasí na severní polokouli Země na dva roky vyvržením množství jemného prachu do vysokých výšek, který pak do určité míry zastiňoval nebe a snižoval tak dopad slunečního záření na povrch Země a tím i teploty zemského povrchu. Výrony CO2 výbuch provázející nebyly zdaleka tak významné. Kdyby sopka nebyla v tropech, bylo by ochlazení klimatu na severní polokouli podstatně větší a delší. Výbuchy sopek mohou být i dost silnější. Způsobily vícekrát několikaletou neúrodu a tím i vážné společenské otřesy. Výbuch sopky Mammoth Moutain v Kalifornii v roce 1280 vyvolal velké zhruba čtyřleté ochlazení mimo jiné i v Čechách a následný velký úbytek obyvatel. Velký výbuch islandské sopky Kattla v roce 1625 decimoval v Evropě nejen české obyvatelstvo. Dlouhodobé soptění islandské zlomové pukliny Laki a islandské sopky Grímsvótnuvolnil v letech 1783 až 1784 uvolnilo do ovzduší velké množství drobných prachových částic a kyselých aerosolů a způsobilo dlouhodobě velké deště a neúrodu, jež přiživila Velkou francouzskou buržoazní revoluci 1789 - 1794.

Silný výbuch sopky obvykle blízké okolí sopky spálí, ale na příslušné polokouli Země vede krátkodobě často k citelnému ochlazení klimatu. Z toho plyne hlavně závěr o nutnosti mít dostatečné zásoby potravin, aby v případě opakované velké neúrody (z jakéhokoliv důvodu) nebyl hlad a následně nevypukly hladové bouře. Státní zásoby asi 400 000 t obilí v ČR je zoufale málo, o riskantním uskladnění jejich části v objektech soukromých subjektů nemluvě. Velké výbuchy sopek vyvolávají také velké srážky a následně velké povodně. Ta rekordní na Visle od 14. května 2010, ve Varšavě kulminovala 22. Května, následovala krátce po výbuchu islandské sopky Eyjafjalljökull. Je jen jednou z mnoha.

Uvedené platí i pro obrovskou kavernu (těleso žhavého magmatu), jež se aktivuje pod Yellostonským národním parkem v USA. Uvolnění obří energie může proběhnout relativně neškodně (bude zničen jen region Yellostonu), může ale také zničit velkou část USA a vážně narušit klima na celé severní polokouli.

Uvolnění obřího ložiska zemního plynu, jež je z více než 90 % tvořen metanem. Ve starších třetihorách máme období, kdy průměrné teploty povrchu Země náhle stouply asi o 6oC a setrvaly tak asi 200 000 let. Možný obrovský výron metanu je ale jen jedním z možných vysvětlení tohoto extrémně teplého, ne dost prozkoumaného období. Je pravda, že některé válečné operace či havárie provází značné úniky zemního plynu, resp. metanu. Protože řádná těžba ropy a zemního plynu je provázena úniky v rozsahu 3-6 % energetického obsahu těženého paliva (v případě těžby z břidlic jsou úniky ještě vyšší), dosavadní vojenské operace ke klima citelně ovlivňujícím nehodám nevedly. Jiná věc je, že se emise GHG produkované činností armád dosud nebilancují a ignorují, takže mohou přinést určitá překvapení.

3.5. Vliv nešetrného obhospodařování krajiny

Vliv nešetrného obhospodařování krajiny je zřejmý, kácením lesů ve velkém počínaje. Největší poušť světa Sahara vznikla postupným vysycháním jen z poloviny v důsledku náhlé změny klimatu před asi 6 000 lety, spojené s drastickým snížením srážek. Z druhé půlky ji vytvořil člověk neodpovědným kácením lesů, nadměrnou pastvou apod. Mnoho škod napáchal člověk kácením lesů ve Středomoří a na mnoha dalších místech světa. Negativní dopady kácení lesů a jejich přeměny na zemědělskou půdu postihovaly mikroklima i mezoklima celých regionů, vedly i k určitému zvyšování emisí a koncentrací CO2.

Otázkou je, jak velký byl vliv člověka na klimatické změny až do poloviny 19. století. Neměl by být větší problém spočítat přibližný dopad změn obhospodařování krajiny na globální klima a porovnat jej s následky rostoucích antropogenních emisí GHG v důsledku rostoucího spalování fosilních paliv. Taková analýza a bilance emisí GHG mně dosud není známa, resp. poměrně věrohodná je jen historická i aktuální bilance antropogenních emisí GHG vlivem spalování fosilních paliv. Zatím se má za to, že ještě za malé doby ledové v 16. - 18. století působily mnohem silněji jiné, převážně přírodní faktory.

Skutečností je, že v roce 2019 poprvé lesy ČR od poloviny 18. století v důsledku obří nejen kůrovcové kalamity zvýšily emise GHG, uvolnily víc emisí CO2, než vázaly.

3.6. Na Zemi v minulosti byly mnohem drastičtější klimatické změny.

Na Zemi byly mnohem drastičtější změny klimatu, než jaké zažíváme dnes. To je jistě pravda. Píšu o tom i v první části tohoto článku. Je tu ale jeden zásadní rozdíl. I tak velké změny klimatu, k jakým docházelo při nástupu doby ledové či při nástupu doby meziledové, probíhaly obvykle nesrovnatelně pomaleji než dnes, takže příroda byla s to se s nimi jakž tak vyrovnat. Rozhraní starohor, prvohor, druhohor, třetihor a čtvrtohor je charakterizováno mimo jiné velkými změnami klimatu a obrovským vymíráním tehdejších rostlinných a živočišných druhů. Necháme-li stranou rozhraní druhohor a třetihor, kde masové vymírání druhů způsobila jednorázová klimatická katastrofa v důsledku dopadu většího kosmického tělesa na Zemi, a zatím málo objasněná epizoda v mladším Dryasu, byly i velké změny klimatu mnohem pomalejší.

Podle klimatologů z IPCC, je současné vymírání rostlinných a živočišných druhů s tehdejšími vymíráními svým rozsahem srovnatelné. Jeho hlavním pachatelem dnes nejsou vrtochy přírody, ale sobecký nerozumný člověk a jeho stále šílenější civilizace.

Toto tvrzení odmítají klima skeptici. Jednak s aktuálním vymíráním druhů rostlin a živočichů v důsledku klimatických změn to prý není zdaleka tak zlé, jednak hlavní příčinou současného vymírání druhů mají být změny ve využívání krajiny lidmi. Spor není jednoduché rozsoudit, neboť zde existují dva vážné metodologické problémy. Nevíme, kolik rostlinných a živočišných druhů obývalo a obývá planetu Zemi a kolik jich lidé vyhubili. Hlavní nejasnosti jsou u na druhy a ekosystémy nesmírně bohatých tropických deštných pralesích a mělkých tropických moří, zvláště pak u korálových útesů. Tato pravděpodobná sídla globálních životodárných ekosystémů lidé intenzivně ničí i s množstvím druhů, z nichž značná část zejména těch malých není ani popsána, podobně jejich rozšíření. Ani, i dnes neznáme mnohé zejména velmi malé druhy.

Není ani jednoduché rozhodnout, které druhy a které bohaté druhové ekosystémy vymírají v důsledku sílících klimatických změn a které z jiných důvodů. Zatímco v případě tropických deštných pralesů podle všeho dominují jiné faktory, zvláště pak pila, sekera a oheň v rukou neodpovědného člověka, nejednou doplněná i střelnými zbraněmi ke střílení tamních nesouhlasících domorodců, vymírání korálů se zdá být úzce provázáno s antropogenními změnami klimatu. Tedy, působí tam i dovoz invazních druhů (mořská hvězdice trnová koruna ad.), ale největším problémem je zřejmě okyselování moří v důsledku zvyšujících se koncentrací CO2 v mořské vodě. V každém případě by zprávy, že „Velký bariérový útes u východní Austrálie je ve stadiu klinické smrti“, měly děsit.

Platí ale, že jak ničení tropických deštných pralesů, tak ničení mělkých tropických moří a korálů, obojí spojené s významnou redukcí druhové bohatosti ekosystémů, urychluje negativní klimatické změny na Zemi a snižuje šance lidí na přežití. Dominující shoda vědců z IPCC je, že zvýšení průměrné teploty povrchu Země o 2oC proti předindustriálnímu období (přitom ke zvýšení o 1,1oC již došlo) je nejpravděpodobnější hodnota, po jejímž překročení již nebude možné antropogenní regulaci klimatických změn a celý planetární klimatický systém výrazněji regulovat, protože se citelně vychýlí z běžného rovnovážného stavu.

4. Cena za ochranu stability klimatu

Cena za ochranu stability klimatu (často uváděný pojem „ochrana klimatu“ je nepřesný) je aktuální otázka. Je ale velmi obtížně zodpověditelná ze dvou důvodů:

      - Platíme jednak cenu za absenci větší stability klimatu (ztráty způsobené rostoucí nestabilitou klimatu, pasivní náklady), jež se ale v položce náklady na ochranu stabilit klimatu nekalkulují, jednak cenu – náklady na ochranu stability klimatu (aktivní ochrana, jejíž náklady se zatím též nekalkulují). Jako mourovatí budeme platit jak za absenci stability klimatu, tak na aktivní opatření k zachování stability klimatu.

      - Opatření na ochranu stability klimatu aktivní i pasivní jsou velmi rozmanitá a mají také velmi rozdílnou efektivnost. Jejich realizace pak závisí na realističnosti politiky ochrany stability klimatu a účinnosti nástrojů k jejímu zajištění zvolených.

Od vlády A. Babiše jsme se dozvěděli, že ochrana stability klimatu, resp. realizace závazků plynoucích ze Zelené dohody pro Evropu, přijde ČR na 675 miliard korun. Později bylo upřesněno, že jde jen o náklady na úspory paliv a energie a na podporu obnovitelných zdrojů paliv a energie, což je jen část nákladů na ochranu stability klimatu. Paradoxní je, že tuto částku spolyká celou nejspíš obří fotovoltaický tunel, založený ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a kol. v letech 2007-10. Podle NKÚ má jít úhrnně o 400-1000 mld. Kč, přičemž střední nejpravděpodobnější hodnota je 600 mld. Kč. Jsme opět u (ne) efektivnosti nákladů na ochranu stability klimatu.

Nemohu uvést konkrétní částku, protože žádný solidní program ochrany klimatu ČR ani EU nemá, o ostatním světě nemluvě. Jistě by tam neměl chybět program zateplování budov a důsledné vymáhání výstavby a rekonstrukce velké části budov na nízkoenergetický standard, prosazovaní výroby podstatně úspornějších spotřebičů a výrobků s podstatně delší životností než dosud, výstavba nových bloků jaderných elektráren, politika minimalizace přepravních toků a politika zásadní modernizace železniční dopravy včetně určité dostavby železničních tratí, výstavba tratí vysokorychlostních, a nemalé restrikce na energeticky náročnou silniční a leteckou dopravu, na místo jejich zběsilé podpory (což ale nejen v ČR nehrozí ani náhodou), účinná podpora efektivních projektů rozšiřování trolejbusových a tramvajových tratí a sítě metra v Praze. Určitě by tam měla být ochrana a obnova územních systémů ekologické stability krajiny na orné půdě, v lesích, na vodních tocích (obnova meandrujících koryt vodních toků). Vysoce aktuální se stala otázka záchrany a obnovy našich lesů, ve velkém ničených kůrovci a dalšími škůdci za vydatného přispění rostoucích veder a such.

Otevřenou otázkou je podpora obnovitelných zdrojů paliv a energie, protože v konkrétních podmínkách ČR se jeví perspektivní hlavně využívání energie Slunce k ohřevu teplé užitkové vody a k vytápění a k výrobě fotovoltaické elektřiny. I zde ale platí, že ne za každou cenu. Biopaliva jsou zjevně neúnosná, neboť prohlubují hlad ve světě a jejich pěstování citelně přispívá k ničení orné půdy, pro vyšší využití energie proudící vody nejsou v ČR podmínky, o moc lépe na tom nejsou ani podmínky pro značně kontroverzní využívání energie větru.

Máme problém nemalých nákladů na armádu, provázených navíc obří korupcí a orientací nikoliv na obranu území ČR, ale na intervence v zahraničí v cizím zájmu. ČR ohrožují. Máme vysokou míru převážně samoúčelné konzumní spotřeby, bránící dosažení klimatické neutrality, kterou ale bude velmi těžké a za kapitalismu prakticky nemožné odbourávat.

Je možné, že současná pandemie koronaviru přispěje k určitému útlumu konzumerismu. Lze ale důvodně očekávat, že podnikatelé učiní vše pro návrat neudržitelných vzorců chování občanů i společnosti před pandemií. Prostě, na prvním místě kšefty, i kdyby to planeta a budoucí generace neměly přežít. Je tu i zásadní problém málo účinného řízení, podvazujícího prosazování mnoha veřejných zájmů včetně klimatické neutrality. Jeho součástí jsou i četné nedostatečné nebo hrubě zlobbované metodiky měření efektivnosti a část chybějící části datové základny.

Má-li být boj za klimatickou neutralitu efektivní, musíme v prvé řadě vytvořit databázi o celkové náročnosti na emise GHG získávání tepla a elektřiny z jednotlivých typů zdrojů a každý rok je aktualizovat, podobně náročnost získávání základních surovin, základních potravin ad. Jinak v rámci boje za klimatickou neutralitu můžeme vynakládat peníze zjevně neefektivně, viz divoké pokusy Martina Bursíka a kol.

Je nutné zrušit ideovou předpojatost. Svatá válka vedená některými ekology proti mírovému využívání jaderné energie, spalovnám odpadu s jeho energetickým využitím, za ničení našich lesů kůrovci a jinými škůdci (tzv. boj za divočinu), ale také za růst využívání paliv a energie prakticky za jakoukoliv cenu, nás přichází draho a také nás ekology nemálo kompromituje.

Závěr

Hodně pravdy je přitom i na varováních, že současné drastické změny klimatu lidstvo nemusí přežít tím spíš, že na ještě drastičtější změny klimatu je zaděláno, že se otvírají další a další přímé pozitivní zpětné vazby, zesilující beztak hrozivé oteplování klimatu. Totiž, mnohé funkce, které nám dosud bezplatně poskytovala příroda, v první řadě funkce podpory života (globální životodárné ekosystémy), zanikají a není a ani nemůže být za ně náhrada. V továrně jejich ekvivalent není možné vyrobit, na zplundrovaných polích je není možné vypěstovat, stejně jako je nevymelou technicky upravená koryta vodních toků. Zda si to lidstvo uvědomí a začne konat dřív, než bude pozdě, je otázka. Přitom mechanismy regulace lidské společnosti jsou vesměs odstrašující, četnými válkami počínaje a převážně samoúčelným, z velké části škodlivým hmotným konzumerismem konče.

Je nejvyšší čas přijmout rozhodná opatření na ochranu stability klimatu. EU vytyčený cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a pokud možno ještě dříve, je oprávněný. Má ale jeden zásadní problém: má ho zajistit realizace tzv. Zelené dohody pro Evropu, schválené Evropskou radou 13. 12. 2019, jež ale byla velmi špatně připravena. Není v něm ani zmínka o ropě, o zemním plynu, o jaderné energii a o mnohém dalším. Jako jediný nástroj uvádí zjevně neúčinný a neefektivní obchod s povolenkami na emise CO2. I když si mnozí ekologové od ní hodně slibují a dokonce i píší petice za neustupování od ní, za její dodržení v praxi, realitou zůstává, že jde o za 11 dnů napsaný zmetek, jehož realizace nehrozí a navíc může napáchat víc škod než užitku a ušlechtilou myšlenku dosažení klimatické neutrality dál kompromitovat, asi jako když obří, převážně fotovoltaický tunel v ČR těžce zkompromitoval velmi perspektivní podporu rozvoje využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie. Pokud dobře placení pánové a dámy v Bruselu jsou s to zplodit jen takový zmetek, je to hodně špatné. Podrobnější rozbor Zelené dohody pro Evropu, viz http://casopisargument.cz/2020/01/24/zelena-dohoda-pro-evropu/. Trh to nemůže vyřešit.

Je otázkou, co dělat v situaci, kdy krachuje jedna světová konference o klimatických změnách za druhou a nemůže tomu být jinak, protože podstatné otázky zabezpečení ochrany stability klimatu na nich nepřichází na pořad jednání, viz: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-problemy-ochrany-klimatu-ktere-konference-neresi.

Je otázkou, co dělat, když vládní elity demokratické i totalitní tvrdošíjně odmítají přijímat a realizovat účinná opatření na ochranu klimatu, jistě i proto, že přechod ke klimaticky neutrální ekonomice změní mnohé z toho, co považujeme za samozřejmé. Vyhlašování stavu klimatické nouze, jak to v září 2019 předvedl Evropský parlament (kdyby zrušil idiotské stěhování europoslanců z Bruselu do Štrasburku a zpět, udělal by i pro klima víc) či po té některé radnice v Česku, je plácáním do vody nebo také vytírání očí veřejnosti.

Zejména v Evropě, ale nejen v ní, se zdvihá hnutí „Rebelie proti vyhynutí“, množí se stávky středoškolských studentů za ochranu klimatu a sílí výzvy: „Tak už s tím klimatem něco udělejte!“ Jde o akce zoufalství, které mohou připomínat i nové klimatické náboženství (nejen Greta) ad. Mají ale objektivní základ. Bojovníci za ochranu stability klimatu si mohou být jistí, že mocní páni a dámy pro ochranu stability klimatu nic podstatného neudělají. Měli by v první řadě vědět, co je třeba pro ochranu klimatu udělat a to prosazovvat. Měli by si také být vědomi, že svět je vysoce konkurenční a izolovaná akce jednoho či skupiny států, byť by to byla celá EU s podílem na emisích CO2ekv. v roce 2017 asi 9,5 %, celosvětové zhoubné trendy moc neovlivní. Že je nutné hledat celosvětové mechanismy prosazování klimatické neutrality, jako je zrušení mezinárodních mnohostranných smluv o osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty a mezinárodní vodní a letecké dopravy od placení spotřební daně z a pohonné hmoty, viz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-koronavirova-krize-a-udrzitelny-rozvoj. Nadšení některých ekologů nad Zelenou dohodou pro Evropu svědčí o jejich neschopnosti chápat základní reálie EU, světa i ochrany stability klimatu. Základem celosvětového úsilí o stabilitu klimatu nemůže být pokračující odírání rozvojových států nadnárodními firmami a státy vyspělými ani zjevně neefektivní obchod s povolenkami na emise CO2. Platí i nadále Masarykovo, že „česká (a nejen česká – JZ) otázka je především otázkou sociální.“

Problém je, že v podmínkách pokračujících válek, militarizace, organizování teroru a barevných revolucí, zběsilé konkurence, enormního plýtvání ve společenské i soukromé spotřebě atd. není šance rozhodná opatření na ochranu klimatu přijmout a zejména realizovat, byť samotná myšlenka Německa získat rozvojem získávání paliv a energie z obnovitelných zdrojů konkurenční výhodu není špatná. Těžce ji ale kompromituje zavírání jaderných elektráren s nulovými přímými a nízkými nepřímými emisemi GHG z ideologických důvodů. Navíc jsou nejednou hrubě zlobbovány i četné metodiky, takže některá opatření na ochranu stability klimatu této ochraně škodí a málo komu to vadí. Jak by se mělo přistupovat k hledání cest k dosažení klimatické neutrality na dílčím případě, viz http://casopisargument.cz/2020/02/06/jake-jsou-havni-vyhody-a-nevyhody-jaderne-energie/.

Podle klima skeptiků teplota během čtvrtohor dramaticky poklesla ve srovnání s předchozím obdobím třetihor kypícím životem. Doby meziledové byly v minulosti velmi krátké (10 – 15 tisíc let). Pokud by nastala další doba ledová, lidstvo by to velmi poškodilo a civilizace by skomírala. Posledních 10 tisíc let je ale globální teplota nepřirozeně stabilní. Zásluhu na tom má nejspíš vznik zemědělství, které pozměnilo biologické cykly a mírně zvýšilo hladinu CO2. Tato změna je zřejmě dostatečná, aby oddálila nástup doby ledové o nějakých 50 tisíc let. Následné zvýšení CO2 díky spalování fosilních paliv to jistí na delší období. To hlavní se už tedy stalo. Teplota ještě nějakou dobu zřejmě poroste, ale planeta a její biodiverzita na tom vydělá. „Opravdu?“ ptám se. Je rozumné mnohem větší díl peněz věnovat na přizpůsobení a jen malou část na zpomalování produkce GHG, nedávat zbytečně peníze klimatickým rentiérům. Rychlejší ekonomický rozvoj (při současných perverzích? JZ) dříve umožní zvrat v produkci GHG a možná i rozumnou regulaci jejich koncentrace ve vzduchu. Mnohem méně nákladně se dá realizovat řada opatření ke zmírnění našich dalších nepříznivých vlivů na prostředí a přírodu.

Mám za to, že umírnění klima skeptici vidí věci nereálně. Za rozumné považuji heslo: „Změňme systém, ne klima!“ Tzv. překonat společnost, kde zisk je vždy dosahován na úkor ostatních lidí, fauny, flory i klimatu.


reklama

foto - Zeman Jan
Jan Zeman
Autor je ekolog a čtenář Ekolistu.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (273)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

1.6.2020 05:55
Různé ty boje za záchranu Země se musí přesměrovat na boje za omezení počtu lidí. Země není schopna zajistit miliardám lidí vysoký životní standard. To žádné BIO potraviny a OZE zdroje skutečně nezajistí (spíš naopak). Jak by se žilo v Česku, kdyby tady žilo 100 mil. osob? Asi ne moc dobře a přitom taková hustota populace je v Bangladéši.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.6.2020 06:26 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku, kteří lidé na planetě jsou ti správní? Boj za omezení počtu lidí! Zkuste si tuto větu párkrát zopakovat.
Ale máte pravdu, celý náš kořistnický způsob existence člověka na planetě je problematický. To se musí změnit.
Ekosystémové služby planety jsou pro všechny, ale nesmíme si ucpávat kanalizaci ani ničit klimatizaci.
Odpovědět
ig

1.6.2020 06:51 Reaguje na Katka Pazderů
Celé dějiny lidstva jsou dějinami vytlačování jednoho národa druhým. Správní jsou ti, co se nenechali vytlačit :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 07:46 Reaguje na
A ještě správnější jsou ti, kteří se dokázali množit a vytlačovat všechny ostatní, že?
Odpovědět
ig

1.6.2020 08:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Řečeno s Darwinem, ano :-)
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.6.2020 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Neříká se tomu "správný" ale "evolučně úspěšný".
Takovým patří budoucnost. Jedině takovým.

Možná se Vám To nelíbí, tak to ale na světě chodí už od těch dob, co se poskládaly první kousky RNA do něčeho živého.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 15:33 Reaguje na Viktor Šedivý
Bohužel, všeho dočasu. Člvěk byl tak úspěšný, že vytlačil všechno živé na okraj a teď se to sype jedno po druhém. Newtovova fyzika taky platí, ale od určité úrovně platí Einstein. A Darwin taky platil, dokud člověk nevyvraždil půlku života na Zeměkoli.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.6.2020 08:50 Reaguje na
Někomu se podaří zajistit si přístup ke zdrojům a konkurentům přístup zablokuje. Ten zvítězí a přežije.

Bohužel dnešní Evropa je plná idiotů, kteří by chtěli zavádět celoplanetární spravedlnost, kontroly nad zdroji se ale zbavují, zbraní se zbavují, ekonomickou silou plýtvají na nesmysly...

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 07:43 Reaguje na Katka Pazderů
Snižování populačního boomu přece nemusí být žádný drastický postup, jak by se dalo odhadnout z trochu nešťastného výroku "boj za omezení počtu lidí". Ten skutečně navozuje pocit schvalování genocidy, ale to je omyl. Vzdělávání hlavně ženských, přístup k antikoncepci a celospolečenské klima může vytvořit velmi stabilní (nebo i mírně klesající) populaci stejně, jako ve vyspělých zemích.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 08:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Tím ovšem musíte vyřadit ideologie, které ženu degradují na něco mezi otrokem a domácím zvířetem (a zejména tu z nich, která ovlivňuje více než miliardu lidí). Do jisté míry přitom budete muset šlápnout na krk i některým dalším (alespoň zásahem proti fundamentalistickým silám). A to nenásilnou cestou nepůjde. Bohužel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 12:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Fundamentalistické síly v islámu jsou už dost slabé a dále slábnou, sice hodně žvaní a vyhrožují ale neberou je vážně ani sami muslimové. A s těmi normální by řeč možná byla, taky se nechtějí usmažit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Naopak, v řadě států posílily a dostaly se k moci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Kde? Poslední fundamentální stát byl ISIL a je v dupě, ostatní různě laborují a rvou se navzájem. Setrvalý stav.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.6.2020 18:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Takový turecký prezident rovněž podporuje své ovečky, aby se množily ostošest a rostla jeho moc.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/erdogan-vyzval-k-vetsi-porodnosti-v-turecku.A141225_115105_zahranicni_ert
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 21:05 Reaguje na Richard Vacek
Ale není žádný fundamentalista.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 17:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Je, zcela jednoznačně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 17:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Fundamentalistické hnutí v Turecku. V Nigérii začali systematicky vyvražďovat křesťany. To samé se děje i v Indonésii. Výrazně narostl fundamentalismus v Pákistánu a v Bangladéši. Muslimové se nacpali do Středoafrivké republiky a nyní tam vraždí nemuslimy. O tom, že Libanon a Írán byly ještě v 70. letech civilizované státy a dnes jsou to islamistické zrůdostáty ani nemluvě. Dalším státem, který byl jakžtakž civilizovaný a nyní není, je Libye. O Afghánistanu ani nemá cenu psát.
Odpovědět
va

vaber

1.6.2020 08:00 Reaguje na Katka Pazderů
musí se přestat oslavovat a podporovat zvířecí pud nekontrolovatelného množení, všechny vlády světa i náboženští fanatici , podporují množení, ze svých mocenských a ekonomických důvodů, pro další ekonomický rozvoj je prý potřeba rostoucí konzumace a to se zajištuje hlavně zvětšováním populace, každý podnikatel chce prodávat a vlády dělají vše aby bylo komu prodávat,
to je roztáčení spirály které musí skončit kolapsem
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.6.2020 08:21 Reaguje na Katka Pazderů
Správní jsou ti, kteří se narodí chtěně a kterým jsou rodiče a společnost schopni zajistit důstojný život. Ti ostatní by se neměli narodit. Bojovníci za všeobecné dobro by se proto měli zaměřit na prosazování tohoto hesla.
A hesla typu "kořistnický způsob existence člověka", "ekosystémové služby planety jsou pro všechny" rychle zapomenout.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.6.2020 10:32 Reaguje na Katka Pazderů
Nemilá Katko Pazderů, jste vzornou ukázkou ztráty životaschopnosti naší civilizace. Jak vůbec můžete klást tak děsivě hloupou otázku, jako "kteří lidé na planetě jsou ti správní"?

No jsme to přeci především my a pak také ti, se kterými máme shodné zájmy nebo které nějakým způsobem potřebujeme.
Veškeré úsilí je pak třeba napřít k tomu, aby se jakékoli omezování týkalo těch mimo zmíněné okruhy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.6.2020 15:42 Reaguje na Richard Vacek
Bohužel zdá se, že jen vysoký životní standart vede ke snížení porodnosti průměrných lidí. Je to zajímavý a skoro vyčerpávající článek, lze-li ovšem tema vůbec vyčerpat. Jinak je v tom článku jedna chyba - onen švédský fysik (a chemik) se nejmenoval Svante Arrbenies, ale Svante Arrhenius, nositel Nobelovy ceny za teorii elektrolytické disociace (1903).
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.6.2020 06:22
Pěkná seminárka. Díky. Hodnotím za 2.
Odpovědět
MG

Milan G

1.6.2020 08:43 Reaguje na Katka Pazderů
Můžete nám sdělit co v tom scházelo nebo naopak co tam být nemělo aby dostal od vás za jedna?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 07:51
Zeměkoule se dostává na hranu stability a varovných projevů je více. Hlavní je stále se zrychlující oteplování a na ně navazující kolabující ekosystémy, ale i třeba razantní úbytek hmyzu, možná způsobený mikrovlnným zářením komunikačních sítí.
Vývoj jde samospádem ke gigantickém kolapsu, je nějaká možnost to ještě zvrátit?
Hlavní příčinou těchto změn je lidská expanze a stálý růst HDP, tj. veškerých materiálních předmětů, které se ovšem velmi rychle stávají odpadem.
Takto je ovšem naprogramovaná naše civilizace, která ovládla už celý svět, může se chovat nějak jinak?
Zablokování růstu znamená úpadek a není možno ho nějak nadiktovat, zkušenosti z plánované ekonomiky a sociálního inženýrství jsou velmi negativní.
Řešením by bylo celý růst nasměrovat jiným směrem. Ne k extenzivnímu, ale intenzivnímu systému, ne k expanzi navenek, ale dovnitř.
Nepotřebujeme více věcí, které se za chvíli vyhodí, ale méně a kvalitních. Nepotřebujeme přetahovat materiál i výrobky několikrát přes celou planetu, ale stačí je vyrábět doma a dovážet jen nezbytnosti.
Nepotřebujeme expandovat do krajiny ani zvyšovat spotřebu vody, energie jen na to, abychom vytvářeli další a další odpad.
Další vývoj by se měl ubírat směrem, který bude limitován přírodou, jejími potřebami, tj. ekologií. Prostě hlavní sílu lidského vědění i pracovitosti napřít směrem k záchraně planety.
O tom musí být ale přesvědčena rozhodující většina obyvatel.
Jak toho lze ale dosáhnout?
Tuhle sílu má pouze náboženství, jen ono může člověku určit vyšší cíl a dát význam jeho životu. Bez totality a starých demagogií, s racionální svobodnou kritikou, ale s jasným a dobře argumentovaným cílem.
Prostě se duchovně vrátit zpět, kde veškeré lidské konání muselo být v souladem s Vůlí Boží, dnes Přírody.
Některá náboženství to už v programu mají (buddhismus), ostatní by neměly mít problém to začlenit do svého učení o Vůle Boží.
Odpovědět
va

vaber

1.6.2020 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
bláboly o Boží vůli, máte to jednoduché ,Bůh je všemocný, když Bůh chce nechá lidstvo žít když nebude chtít ,lidstvo vymře, jinak by nebyl všemocný a protože je i spravedlivý dostane lidstvo jen co si zaslouží
víra je nemoc mozku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 11:55 Reaguje na vaber
Vy jste to nepochopil, že? Zkusím znovu a lépe.
To nebylo cíleno na ateisty, tam stačí ideologie opřená o rozum a realitu. Jenže na světě je snad 80% lidí věřících a ti by mohli skutečně zablokovat ten sebevražedný běh do záhuby.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Naprostá většina věřících ochotně cape do záhuby za svými náboženskými vůdci. K něčemu pozitivnímu jsou zcela nepoužitelní.
Odpovědět
va

vaber

1.6.2020 08:20
ono je snadné říci,, tak už s tím klimatem vlády něco dělejte,, ale nikdo neví co a když čtu názory lidí co si říkají odborníci,vidím ,že jen ješitně hájí svoje názory a vybíjí se s kolegy v žabomyších válkách.
Odborník je ten který dokáže určit kam až se vyšplhá současný trend rostoucích teplot ,kdy dosáhne maximum a jaké k tomu jsou nutné podmínky na planetě, zdali a kdy se zastaví rozšiřování pouští, kdy se začne vracet voda z oceánů na kontinenty a do atmosféry a jaké k tomu musí nastat změny v globálním klimatu a protože tyto otázky nikdo nezodpoví ,žádní odborníci na modelování klimatu nejsou i když používají sebevýkoněkší počítače a sebesložitější rovnice,
takže vlády jsou zmatemé jako obyčejná veřejnost a zřejmě jsou zmatení i největší odborníci
Odpovědět
ig

1.6.2020 08:56 Reaguje na vaber
A zmatené je i klima, pokud tedy budeme považovat deterministický chaos za zmatek :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 08:59
Autor pomíjí změny klimatu mezi středověkým klimatickým optimem a teplou epizodou za Jagelonců a prvních Habsburků, i poměrně rychlý propad do malé doby ledové (během jednoho lidského života se klima propadlo z teplot vyšších než současných do děsivých mrazů, kdy např. Švédi mohli do Evropy táhnout přes zamrzlé Baltské moře).

Další věc, které autor nevěnuje pozornost, jsou oxidy síry. Po roce 1989 došlo v celém bývalém východním bloku k mohutnému odsiřování (a cca o jednu dekádu dříve došlo k tomu samému v USA a západní Evropě). Takže současný vzestup tepla je s jistotou (stejně fyzikální jako ty výpočty nad CO2) spoluzaviněn i vyčištěním atmosféry od oxidů síry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 12:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase nesmysly, jak dycky. Malá doba ledová nastupovala asi 200 - 300 let a celkový sestup byl globálně o -1°C. Proto jsme na tom dnes asi stejně, jak ve středověku. Vy si pletete pořád klima s počasím, v tom článku je to taky napsané.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Propad byl daleko rychlejší a teploty byly daleko nižší. Dá se to vcelku jednoznačně vyčíst ze středoanglické teplotní řady (zejména když ji korigujete na teploty z Klementina).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 15:29 Reaguje na Jan Šimůnek
A víte vůbec, čím to bylo celé způsobené? Psal jsem to.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Důležité je, že ty změny byly relativně rychlé. Minimálně desetkrát než uvádíte, nebo ještě rychlejší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 20:59 Reaguje na Jan Šimůnek
A proč nastaly?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 08:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože změny aktivity Slunce, protože předávání pohybových momentů mezi planetami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 21:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Pořád ještě nevíte, jaký je rozdíl mezi kimatickou změnou a počasím.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

3.6.2020 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
To je přece úplně jednoduché. Když se otepluje, jde o klimatickou změnu. Když se ochladí, mluvíme o počasí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 13:44 Reaguje na Karel Tejkal
Omyl. Když se spočítají všechny teploty na celé zeměkouli a sleduje se to 100 let, tak z těch průměrů vyjde změna klimatu. K tomu se ještě změří tání ledovců, teplotu oceánů atd. atd. atd.
Když se podíváte z okna, tak sledujete počasí.
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.6.2020 15:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Koukám, že statistik taky asi nebudete...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 15:54 Reaguje na Viktor Šedivý
Jak by to tedy mělo být?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 08:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Asi existují takové věci, jako je vážený průměr. Pochopitelně, když se to dělá poctivě, a když se pro místa, nepokrytá meteorologickými stanicemi (většina povrchu planety) negenerují takové teploty, aby se vyrobilo "katastrofální oteplování".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 12:17 Reaguje na Jan Šimůnek
To se samozřejmě používá.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.6.2020 12:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Opět se projevuje vaše posedlost / sklon ke konspiracím. Vše se dělá špatně a nepoctivě, vše se uměle vyrábí, ....
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 15:30 Reaguje na Petr Eliáš
Pokud existují (jakože ano) teplotní řady z míst, kde se nikdy neměřilo (a presentují se jako rovnocenné s naměřenými), tak je zcela jistě něco špatně a zcela jistě ne z nějaké hlouposti nebo nedbalosti.

Prostě jen v našem státě se lijí do OZE byznysu desítky miliard Kč ročně. Pokud jsem dobře informován, tak nájemná vražda se dá pořídit za řádově deseti až statisíce. Čili, obávám se, není žádná konspirace očekávat, že za zlomky promile uvedené částky, co jde do solárníhp byznysu, se dají najmout pisálci, blekotající o antropogenním oteplováním. Práce je to velmi lehká, riziko (obojí ve srovnání s tou nájemnou vraždou) velmi malé.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 15:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Ukažte mi řadu měření z míst, kde se nikdy neměřilo, prosím...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 17:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Citoval to pan Kremlík i s odkazy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 19:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Kremlík toho napsal spoustu, jednu blbost vedle druhé. Zkuste to konkrétněji...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 23:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Jste schopen to věcnou argumentací vyvrátit?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 23:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Dejte sem odkaz...
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 12:56 Reaguje na Ladislav Metelka
V diskusi pod tímto článkem najdete odkaz, že NASA používá fiktivní teploty z Arktidy (z míst, kde se neměří), aby vygenerovala "globální oteplování".

https://www.osel.cz/5523-teploty-ctyricatych-let-uz-nejsou-co-byvaly.html

O podvodech kolem výkaznictví teplot je více v samotném článku.

Nalezeno do 5 minut googlení, patrně by se toho dalo najít víc a lepšího, ale za tu práci a čas tyhle alarmistické lži prostě nestojí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 13:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Kremlík jako zdroj informací, to je dost komické. Nepochopil, o co jde a Vy to papouškujete. Jde o případ, že je někde jen krátká řada měření. Pokud má tato řada vysokou korelaci teplot s nějakou stanicí s delší řadou, můžete pro ni dopočítat odhady teplot i pro období, kdy se v dané lokalitě neměřilo. Důležitou součástí těch výpočtů je ale i odhad nejistoty dat a ten samozřejmě bere v úvahu, že nejde o data naměřená, ale odhadnutá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 06:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže v momentě, kdy se ta data "dopočítávají" tak, aby se jimi překrylo ochlazování, nebo alespoň neohřívání, je to celé o něčem trochu jiném.

A to může úspěšně posoudit nejen železniční inženýr a přeprodávač emisních povolenek, ale i historik a angličtinář.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.6.2020 16:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Netušíte, jak se to dělá, jen víte, že je to špatně. Šašku...
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.6.2020 17:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Vážený pane, dá se to dělat korektně, se snahou o maximální objektivitu (jsou na to i extra knihovny v jazyce R, například), a dá se to jistě dělat i nekorektně aby vyšel předem zadaný výsledek.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.6.2020 19:31 Reaguje na Jan Šimůnek
OK, v tom případě to děláme korektně...
Odpovědět
MM

Milan Milan

1.6.2020 09:03
Trochu zavádějící zdá se mi. O klimatických změnách nepochybuje ani V.Klaus. Problém je v tvrzení o podílu člověka na klimatických změnách.
Vyhazovní peněz na ideu "poručíme větru dešti" spíše standardní planetární klimatické cykly naruší, než aby ji nějak výrazněji mohlo pomoct na jejím životních cyklech a pouti vesmírem. Stejně nikdo nechce ve skutečnosti ten šílený globální byznys a konzumní způsob života opustit nebo dokonce zastavit. Jen malému c19 se to na chvíli podařilo.....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.6.2020 09:52
Díky za snahu pane Zemane. V článku jsem při zběžném čtení nic závadného nenašel, zoufale mi ale chybí pořádné vysvětlení skleníkového jevu založené na forcingu, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing. Prostě jste podle mého vynechal to zcela podstatné!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 06:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Článek není o vysvětlování principu skleníkového jevu. To by už vyšlo na publikaci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.6.2020 09:45 Reaguje na Pavel Hanzl
To nevím. Skleníkový jev je dominujícím jevem pro globální změnu klimatu a je mu v článku věnována celá kapitola 2. Tam odstaveček o forcingu s odkazem jistě patřil, vysvětlovat se to nemuselo, stačilo vzoreček a pár údojů, aby si lidé mohli udělat kvantitativní odhad. Bez toho je to jenom takové nepřesvědčivé povídání.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

1.6.2020 10:54
Tak nevím co si myslet. Prof. Brázdil tvrdí, že do "vážných diskusí" o klimatu by se neměl pouštět žadný neodborník (viz kniha Kulturní dějiny klimatu) na klima. Takže asi nikdo, kdo není klimatolog? Pravděpodobně jen my, co o tom moc nevíme. Ale astronomové, geofyzici by měli oponovat klimatologům. Měli by oponovat i ekologové, nebo pak by se vyjevila pravda. Hledání pravdy a ne přejímání ideologií je ten správný postup. To dnes bychom se mohli též dočíst, že Země je pacatá. Ideologie je třeba bourat. A že za vše může zemědělství, to je tedy silné kafe, mimo mísu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 11:05 Reaguje na Tomáš Kvítek
OK, prostudujte si dynamiku a termodynamiku atmosféry a nebudete neodborník.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 19:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Já jsem toho názoru, že klima lze studovat i fenomenologicky. Konec konců, medicína v řadě oblastí takto funguje dodnes (asi jsem tím trochu poznamenaný). A někdy takto fungovala i dobře. A pokud dynamika, termodynamika atd. (tedy teorie a modely) jsou v rozporu s pozorováním, viděl bych chybu na straně teorie a modelů (opět, v medicíně to bylo mnohokrát).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 20:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale jděte. Termodynamika špatně? Tohke fakt není medicína, ale fyzika.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.6.2020 21:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Termodynamika a fyzika jsou dobře ověřené nástroje. Model je chytré zjednodušení reality, které dobře a výstižně postihuje požadované jevy. Tady je potřeba hodně šikovnosti. Pouze sama fyzika a termodynamika nezaručuje, že modely na jejich základě odvozené musejí fungovat. Třeba takový Kalendův klimatický model, který sluneční energii akumuluje do deformační energie zemské kůry, může klidně správně zahrnovat fyzikální zákony, ale je k ničemu, protože je to pro utváření klimatu úplně nepodstaté. A pokud někdo není schopen vyhodnotit, co je či není podstatné, šíří mezi lidem myšlenkový chaos.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 08:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Termodynamika jistě funguje i u pacienta. Ale s výjimkou známého úsloví "je to platné, jak mrtvému zimník" moc informací, co s pacientem konkrétně dělat, nedá.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 12:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Já nevím, ve škole nám říkali, že chování atmosféry určuje dynamika a termodynamika. Že by to nakonec byly víly nebo bludičky?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.6.2020 15:12 Reaguje na Ladislav Metelka
Třeba dynamika oběhu Jupitera a radiační přenos tepla v hornině, jak jsme svědky na Ekolistu
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 15:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Spíš jde o to, že jsou tyhle jevy v "holé podobě" překryty složitými zpětnovazebnými vztahy. Asi jako v tom lidském organismu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 15:37 Reaguje na Jan Šimůnek
I ty zpětné vazby lze fyzikálně popsat. Ještě něco?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 17:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, ale popis může být natolik složitý, že je v praxi nepoužitelný. Jako příklad stačí, že neumíme řešit velice exaktní Maxwellovy rovnice, které popisují šíření radiových a jiných vln. Umíme vypočíst jen odhady, vycházející ze zjednodušení těchto rovnic.

Dalším problémem je, že neznáme řadu parametrů těchto vazeb. A o některých z nich jen tušíme, že existují.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 19:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Tolik naivity v jednom příspěvku... My neznáme fyzikální vztahy? přírodní konstanty? Nebo co vlastně?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 23:22 Reaguje na Ladislav Metelka
Uvedu příklad velmi jednoduchý:
V dobách anténních dvoulinek (na televizi) se objevil zlepšovák, spočívající v tom, že se kus té dvoulinky obalil alobalem. Ptal jsem se kamaráda (velmi lucidního v elektronice, později emigroval a velmi dobře se tím uživil), zda by se správná poloha a rozsah toho alobalu nedala vypočíst. Odpověděl mi (to už studoval elektro na technice), že příslušné rovnice jsou v podstatě nevypočítatelné a metoda pokus - omyl je rychlejší a snadnější.
V medicíně v řadě případů platí to samé. Např. "atropin aplikujeme postupně po malých dávkách, dokud se pacientovi nezačnou roztahovat zorničky" - léčba otravy Vláknicí načervenalou - teoreticky by se dávka dala spočítat, v praxi nevíme ani kolik toho přesně snědl, ani kolik se toho z něj podařilo dostat výplachy žaludku, ale neznáme ani koncentraci muskarinu v té konkrétní houbě, která se může lišit na základě genetiky i zevních vlivů.

A obávám se velice, že s tou atmosférou (pokud ji nezredukujeme na kyvetu naplněnou plynem) je to přesně stejné, je tam mnoho faktorů různě působících, některé z nich ani nejsme s to naměřit s dostatečnou přesností a v dostatečně husté síti měřících bodů, o jiných ani moc nevíme. Takže exaktnost veškerá žádná.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 23:24 Reaguje na Jan Šimůnek
No a jak chcete zkoumat klima metodou pokus-omyl? Jinak máte o atmosféře zajímavé představy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.6.2020 08:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Víceméně se dodnes používají synoptické mapy pro předpovědi počasí a podobné postupy (víme, co k čemu vedlo) by se daly aplikovat i na to klima.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.6.2020 08:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Synoptické mapy se dnes nepoužívají k předpovědi, jen na znázornění situace. Zase vedle. Jak Vy to děláte?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.6.2020 13:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale i velmi jednoduchý model, kdy atmosféra obsahující dané množství skleníkových omezí lehce spočítatelným způsobem tepelnou radiaci Země do vesmíru, je model velmi výstižný a lehce ověřitelný.

A představte si, pane Šimůnku, ani na tak jednoduchý model mnozí intelektuálně nestačí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.6.2020 14:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je, že takový model bude v reálu naprosto mimo naměřené hodnoty.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.6.2020 20:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak jste přišel na toto nesmyslné kategorické tvrzení?

Právě mnou výše popsaný jednoduchý model forcingu sedí perfektně i experimentálně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 07:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je, že i mnohem složitější modely klimaalarmistů nejsou s to správně predikovat klima v následujících letech.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.6.2020 08:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Dodejte hodnoty forcingů v budoucnosti a bude to mnohem lepší...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 13:54 Reaguje na Ladislav Metelka
Už jsem to psal v jiné diskusi, ale budiž:
Od klimatologů postrádám model, který by po naplnění daty do roku (např.) 1990 byl s to předpovědět, co se "bude" dít v dekádě 2010 - 2020 (aniž by měl v sobě jakékoli informace o čemkoli po tom roce 1990). Takový model (pokud by to nebyl nějaký švindl) by zcela jistě vyvrátil (nebo alespoň silně oslabil) pochybnosti klimaskeptiků.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 00:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Modely nepotřebují historická data...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.6.2020 20:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale ten forcing vám umožní převést skleníkový efekt třeba na efektivní změnu velikosti sluneční konstanty. A tak si např. můžete velmi jednoduše srovnat, zda přirozené kolísání sluneční kostanty hraje ve srovnání s navýšením skleníkového jevu spalováním fosilních paliv nějakou významnou roli.

Jelikož jste zvídavý člověk a chcete znát pravdu, uděláte si jistě takové srovnání sám (pokud jste již neudělal).
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 08:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Prostě, pokud klimatologové nebudou mít model, skutečně z reálně naměřených dat udělat správnou prognózu vývoje klimatu v budoucnosti (bez korekcí později naměřenými údaji), pak nemá cenu je vůbec poslouchat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.6.2020 09:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Vás nemá cenu vůbec poslouchat. ;)
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 13:01 Reaguje na Petr Eliáš
IGNORANTIA NON EST ARGUMENTUM
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.6.2020 08:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně no, vaše nevědomost je opravdu velká. :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 10:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Opakuju: především tedy dodejte hodnoty budoucích forcingů. Vy je znáte?
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 13:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Není problém udělat forcing nad daty třeba do roku 1990 a porovnat s tím, co se reálně naměřilo 1991 - 2020 (nebo 2019).

Nicméně stejný model by měl být schopen totéž provést třeba nad údaji do roku 1930 pro roky 1931 - 1960.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 13:08 Reaguje na Jan Šimůnek
To se běžně dělá. Ptal jsem se na budoucí forcingy. Znáte je?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 06:32 Reaguje na Ladislav Metelka
A fungují ty modely nad historickými daty? Pokud jsem správně informován, tak bez nějakého švindlování ne.

Jinak, jistěže by bylo korektní, kdyby IPCC vygenerovala "forcing" 2021 - 2051, zveřejnilo se to natolik, aby se to nedalo zatlouct a v roce 2052 se to porovnalo s naměřenými daty. A do té doby by se zastavily všechny ty škodlivé nesmysly, co IPCC prosazuje, jako výkrm solárních a větrných baronů a přeprodávačů emisních povolenek.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.6.2020 08:22 Reaguje na Jan Šimůnek
S historickými daty to sedí dobře a dělá se to u každého modelu. Říká se tomu validace.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.6.2020 19:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud mi lékař nezaručí, že zůstanu neustále zdráv, pak také nemá cenu ho poslouchat.

Predikovat vývoj lze jen u velmi jednoduchých systémů u nichž znám velmi dobře počáteční podmínky a znám spolehlivé deterministické evoluční rovnice.

Pokud klima změní pád meteoritu a nevyjde predikce, mají klimatologové špatný model, protože nepředpověděl pád meteoritu a nezapočetl tento vliv na vývoj klimatu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 23:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Blbost. Pokud někdo nezapočítá pád meteoritu, problém je v astronomii a ne v klimatologii
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 06:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Právě proto, že vím, že to vám lékař zaručit nemůže, jsem hluboce skeptický vůči IPCC, který pracuje se systémem srovnatelně složitým jako lidský organismus, a přitom dává takovéto autoritativní výsledky, jaké v oblasti zdraví produkují prakticky jen šarlatáni.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.6.2020 14:37 Reaguje na Tomáš Kvítek
Váš diskusní příspěvek (možná dobře míněný) jsem vůbec nepochopil.

Kdo říká, že za všechno může zemědělství? Pan Zeman?
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

1.6.2020 16:25
Hlavní problém je v tom, že obchod s emisemi je miliardový byznys, který podporuje IPCC a mnoho prodejných vědců. I když je to podvod, který lze snadno vyvrátit, viz: https://pravyprostor.cz/lzi-vedcu-o-emisich-co2-ktere-lze-vyvratit-pomoci-matematiky-zs/
Další věc je, že že uhlíková neutralita nás vyjde asi na bilión Kč, přičemž se ví, že klimatu to nepomůže. Především proto, že největší emitenti v tom podvodu nejedou. Vědí totiž, že CO2 není škodlivý, je to nositel života a vše, co jíme, pochází z CO2, který navíc zvyšuje výnosy zemědělských plodin.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2020 19:35 Reaguje na Pavel Dudr
Znovu jsem dám komentář z dřívejších diskuzí:

,,Petr Eliáš24.5.2020 21:04 Reaguje na Pavel Dudr

Minule jsem Vám psal o tom, jak k těm 45% IPCC přišlo:

Petr Eliáš17.5.2020 19:07 Reaguje na Pavel Dudr
A) To není můj zdroj. To je, dá se říci Váš zdroj, zdroj z té wikipedie (v té Wiki stojí: ,,Zhruba 2/3 antropogenních emisí CO2 od roku 1750 pochází ze spalování fosilních paliv a zhruba 1/3 ze změn ve využití půdy. Asi 45 % tohoto dodatečného CO2 zůstalo v atmosféře, zatímco zbylých 55 % pohltily oceány a pozemská biosféra.[80],,; to (80) odkazuje na Climate Change 2007). :-)

Součástí Climate Change 2007 je i práce I.C. Prentice a kol. ze které vychází onen odhad 45%. Viz zde: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/TAR-03.pdf (celá práce stojí za přečtení, ale opravdu zajímavé je to od strany 204). Vychází ze studie vztahu O2 – CO2.,,

Odpovědět
PD

Pavel Dudr

2.6.2020 12:45 Reaguje na Petr Eliáš
Díky za odkaz, mají tam 40%, ne 45. A stojí to na dogmatu, že veškeré zvýšení CO2 způsobil člověk,teplota nikdy. Z toho to lze pak snadno vypočítat. A dogmata se nedokazují. Toto mi zde odmítli zveřejnit: https://pravyprostor.cz/narust-co2-v-atmosfere-neni-pricinou-oteplovani-dalsi-dukazy/
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

2.6.2020 14:22 Reaguje na Pavel Dudr
Teze, odporující dogmatům IPCC se nezveřejňují. Tím pádem přestanou existovat a zůstane jen konsensus 97% (ty 3% se nějak do tisku dostaly nedopatřením). Toho byste si měl být vědom a nedávat sem alternativní pohledy na věc. :-)
P.S. Wegenerova teorie kontinentálního driftu taky byla ostouzena za jeho života celých 15 let (1915 - 30) a dokonce byly pořádány konference na její zpochybnění a na podporu synklinálních teorií (obdoba IPCC). Přijata byla až 30 let po jeho smrti v 60. letech. Dodnes ale není znám mechanismus pohonu litosférických desek (oficiálně) a tak si geologové vystačí s vírou v konvekční proudy nebo chocholy. Je to v každé vědě podobné, jen ta cenzura nepohodlné pravdy je stejná.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.6.2020 15:21 Reaguje na Pavel Kalenda
Ať žijí konspirace... Jen mě tak napadá, jak se sem tedy dostala např. ta biotická pumpa, když odporuje dogmatu IPCC?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

2.6.2020 16:08 Reaguje na Petr Eliáš
Jak psal Dr. Metelka, tak neodporuje a je dokonce zahrnuta v modelech :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.6.2020 16:07 Reaguje na Pavel Dudr
Jenže teplota v tomto případě není důležitá. Operují tam s lidskými emisemi ze spalavání fos. paliv a z výroby cementu (což jsou relativně dobře známá data), rozborem isotopů uhlíku, poměrem O2 a CO2, atd.

Například zjistí, že dle množství spáleného paliva a vyrobenehé cementu by se měla za xx let úroveň CO2 v atmosféře zvýšit o např. 100 PgC, ale ve skutečnosti došlo ke zvýšení o např. 50 PgC tak se ptají kam ten zbytek CO2 šel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.6.2020 16:49 Reaguje na Petr Eliáš
Problém je, že na stavbu OZE se spotřebuje na jednu vyrobenou kWh víc cementu než na stavbu JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 15:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste génius totálních nesmyslů a blbostí. Na fve elektrárnu nepotřebujete ANI KILO cementu, zvláště, když ji máte na fabrické střeše.
Panely se montují na střechy nebo konstrukce nad zpevněnými plochami, když už na poli, tak na zemních vrutech.
Poměr energie potřebné na fve panel proti energie jím vyrobené je dnes asi 1:100.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 19:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatím jsem viděl akorát FV elektrárny na kvalitní orné půdě, na kovových konstrukcích, zapuštěných do betonových základů. Pár panelů na střeše - tomu bych elektrárna neříkal.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

7.6.2020 20:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnek, tak se podívejte na stavbu největší evropské fotovoltaické elektrárny na YouTube, najdete to jako Krinner Solarpark Cestas. Je to už řadu let staré.
Co uvidíte - žádný beton. Ani kilo cementu na uchycení konstrukce pro solární panely, jak Vám píše pan Hanzl.
Prosím, podívejte se a přestaňte už uveřejňovat takové nesmysly o fotovoltaických elektrárnách. Předem děkuji. Těmi nesmysly si ničíte svoji reputaci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 07:19 Reaguje na Milan Vaněček
Cestou na chalupu a zpět jezdím kolem několika FV elektráren (přesný počet záleží na konkrétní zvolené trase). Všechny jsou na kovové konstrukci ukotvené v betonu. A to je pro mě důležité - jak se to dělá u nás, a ne jak se to dělá kdesi.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

8.6.2020 10:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnek, něco dělat špatně, dovede každý blb. Ale já Vám ukazuji, jak se to dělá dobře a u opravdu velkých fotovoltaických elektráren (300 MW). Ne to co rychle ušmudlili před 10 lety nějací zlatokopové aby shrábli tučnou dotaci.
Přijímejte skutečné informace o tom jak vypadá FVE ve světě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 13:56 Reaguje na Milan Vaněček
Jenže mě nezajímá "svět", ale dění v tomto státě. A když vidím, co se kolem toho šmejdobyznysu děje u nás, tak mi nečiní problémy to extrapolovat i jinam.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

1.6.2020 17:17
Výše popsané zalednění, tedy Snowball v období neoproterozoika je pouze myšlenka, jak mohl asi vzniknout na Zemi v takovém objemu vzdušný kyslík. Teorie Snowball totiž předpokládá ohromnou supermasu ledu, která vlastně zperoxidovala a při tání se uvolnilo velké množství kyslíku, přičemž geologické nálezy v břidlicích tuto donekonečna opakovanou myšlenku beze zbytku vyvracejí. Navíc by při roztátí takové masy unikal ve velkém množství i oxid uhličitý. Oxid uhličitý je jen indikátor. Vraťte se k ilustračnímu obrázku a ano, za většinu problémů s vodou i počasím může elektrika, ale ne nedostatek, nýbrž nadbytek. Totiž elektromagnetické pole a nejen kolem zdrojů a rozvodné sítě, ale elektrifikace železnic, městské dopravy...
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

1.6.2020 19:44
Skvělé! Graf č.1 ukazuje, na jakých lžích je celý boj za uhlíkovou neutralitu postaven: na tom, že nárůst CO2 je příčinou globálního oteplování. A graf 1 ukazuje, že je to přesně naopak. Napřed roste teplota, potom CO2. A u poklesu je to ještě zřetelnější.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 21:02 Reaguje na Pavel Dudr
A proč ta teplota roste?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

1.6.2020 21:42 Reaguje na Pavel Hanzl
protože elektrika
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 06:05 Reaguje na Jan Křížek
Deseti až statisíce před Kristem?
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.6.2020 16:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Přírodní elektrické výboje tu byly opravdu dost brzo. Jsou dokonce považovány za jeden faktorů, díky kterým vznikly nebiogenní cestou aminokyseliny a monomery nukleových kyselin.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 06:07 Reaguje na Jan Křížek
Zvláště Grónsko je prošpikované elektřinou.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

2.6.2020 22:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže na to nemá vliv, kde se na planetě elektromagnetické pole vytváří, protože celý proces je jako "spojitá nádoba". Začněme zákonem zachování energie. Někde náboj odebereme a někde jej vypustíme, ale není tam kde měla být a změnili jsme formu...
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

2.6.2020 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemá smysl řešit složité problémy, když se nedomluvíme na jednoduchých.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 10:14 Reaguje na Pavel Dudr
To není nic složitého. Je prokázáno, že teplota stoupá především kvůli antropogennímu GNG, především CO2, které emitujeme v příšerném množství asi 40 miliard tun ROČNĚ!
Zajímavé je, kolik lidí to odmítá chápat a brodí se v marginalitách, které zcela evidentně tu razanci nemají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.6.2020 16:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě, že tohle prokázáno nikdy nebylo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 13:47 Reaguje na Jan Šimůnek
V Petrohradu nebo Kremlu skutečně ne. Tam musí fedrovat uhlí a prodávat ropu, jinak zemřou hlady. To je celý.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 19:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Jste schopen nějak rozlišit oteplení od úbytku oxidů síry v atmosféře od oteplení, způsobeného CO2 a obojí od oteplení, způsobeného jinými jevy?
Odpovědět
MG

Milan G

3.6.2020 18:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte nějaký odkaz kde je prokázáno, že ČR emituje 40 miliard tun ročně?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.6.2020 08:39 Reaguje na Milan G
Ne ČR, lidstvo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2020 08:53 Reaguje na Milan G
Ty základní data použitelná do odhadů jsou: roční pprodukce CO2 celého lidstva dnes činí asi 40 miliard tun CO2, což tvoří asi 5% celkového koloběhu uhlíku. Ten byl statisíce let vyvažován na nulu, dokáže asi 2% antrpogenních emisí vstřebat, ale ty 3% KAŽDOROČNĚ zůstávají v atmosféře. Což je za 10% víc, jak 30%.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2020 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Oprava: Což je za 10 let víc, než 30%. Sorry jako.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.6.2020 09:51 Reaguje na Pavel Dudr
Ano, jste bystrý, napřed tepota, pak CO. Tak to v historických výkyvech vždy bylo. Teď tomu ale tak není. Proto musí být dnešní mechanismus oteplování jiný než v historii a nemá smysl historickými změnami klimatu jakkoli argumentovat, jak to jistí lidé dělají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 10:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě. Hlavně ty teplotní změny probíhaly 100x pomaleji, v těch grafech to není vidět. Musí se vždy vejít třeba 800 tisíc let na jednu stránku na výšku.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.6.2020 14:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Tvrdíte, že teď tomu tak není. Ale ako to vlastne je? [T]he temperature in the Northern Hemisphere decreased by about 0.5°C between 1940 and 1970, a time of rapid CO2 buildup. … Northern latitudes warmed ~ 0.8°C between the 1880’s and 1940, then cooled – 0.5°C between 1940 and 1970.” Píše v roku 1981 klimatológ Hansen https://pubs.giss.nasa.gov/docs/1981/1981_Hansen_ha04600x.pdf
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.6.2020 10:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak si přečtěte o forcingu! https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing

Lokální výkyvy teploty mohou být jinde kompenzovány. To je běžné a není to žádný globální argument.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 12:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Je ovšem zajímavé, že pokud se klimatologů zeptáte, kdeže to "lokální ochlazení" bylo kompenzováno přehřátím, tak od nich žádnou konkrétní odpověď nedostanete.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 12:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy si myslíte, že "lokální ochlazení" bude kompenzováno "lokálním oteplením" na jednom místě?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 17:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Kdyby nebylo, tak by z toho muselo být ochlazení celkové. Tedy, pokud se na výpočet celkové teploty použije nějaký matematicky korektní postup a ne nějaké blábolení.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 20:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Představa, že lokální ochlazení je kompenzováno o něco větším oteplením jinde je nad Vaše schopnosti?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 09:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Tuhle představu mám, ale nikdy jsem se od soudruhů klimatologů nedozvěděl, kde konkrétně se takto oteplilo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 09:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Tedy např.:

Kimatolog: "Středověké klimatické optimum bylo ryze lokální jev, ve skutečnosti byla celkově zima."
Já na to: "A kde se tedy ochladilo, aby to zahřátí Evropy a okolí vykompenzovalo do celkové planetární zimy?"
A odpovědí je ticho a ukončení diskuse.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 12:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Ta energie se samozřejmě neztratí, ale není jedno místo, kde by se nějak soustředila.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.6.2020 15:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale co vám má klimatolog odpovědět, když ta data nejsou k dispozici? Není to otázka spíše buzeračního charakteru, které si nedokážete odpustit a na nichž stavíte nějaké pochybné argumentace?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 15:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Prostě pak nemá tvrdit, že to bylo nějak kompenzováno, pokud pro to nemá žádné důkazy. Jenže to celé je o tom, že středověké klimatické optimum (a jiné teplé epizody v minulosti) je v rozporu s dogmaty, hlásanými za těžké peníze členy IPCC.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 15:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase kecáte. https://www.ipcc.ch/report/ar5/wg1/, kapitola 5.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 17:44 Reaguje na Ladislav Metelka
"Hide the decline ..." (Climategate).

"Použij Mikeův trik na zrušení středověkého klimatického optima." (tamtéž)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 19:11 Reaguje na Jan Šimůnek
No, když musíte vycházet z drbů...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 23:22 Reaguje na Ladislav Metelka
To nejsou drby, to je podstata politiky IPCC.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 23:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Zjevně jste žádnou zprávu IPCC nečetl, na žádné akci IPCC jste nebyl a přesto o něm víte všechno. Vy jste takový brouk Pytlík...
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.6.2020 14:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Vyjma Mein Kampfu jsem žádné nacistické zdroje nečetl, v koncentráku jsem taky nebyl a přesto podstatu nacismu chápu velice dobře.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2020 15:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Vždyť to píšu. Brouk Ptylík...
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.6.2020 08:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Ona bohatě stačí informace o tom, kolik se nacpe do IPCC prosazovaných OZE a kolik peněz se točí v emisních povolenkách (Pachaurí), aby bylo normálně soudnému člověku více-méně jasné, že je to celé jen účelová lež, sloužící k přesunu peněz do "těch správných" kapes.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.6.2020 08:45 Reaguje na Jan Šimůnek
IPCC žádné OZE neprosazuje, zase jste vedle...
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.6.2020 12:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Je mi líto, IPCC jednoznačně vyrábí konfabulace, z nichž pak žijí prosazovači občany placených OZE a podobných prasáren. A z přeprodávání emisních povolenek (opět agenda IPCC) žil či ještě žije dlouhodobý šéf této organizace.

A možná něco k tomu přístupu: Jedna moje doktorandka dělala analýzu výživové spotřeby dědí z mateřských škol (spojený s výchovnou intervencí, zaměřenou na rodiče). Při té příležitosti zjistila zajímavý jev: že si lidé blbě vykládají potravinovou pyramidu (tu oficiální). Tento fakt publikovala a navrhla konkrétní změnu doporučení tak, aby byl onen mylný výklad oslaben či vyloučen.
Čili nebyl tam přístup "my za nic nemůžeme, to lidi si to vykládají blbě", jaký provozuje IPCC (nebo takto alespoň přistupuje v souvislosti s OZE a dalšími prasečinami ekologů.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.6.2020 13:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Co to blábolíte, člověče? IPCC nemá s emisními povolenkami nic společného! Vy jste zblblý ideologií až na půdu...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 07:33 Reaguje na Ladislav Metelka
"Nemá s tím nic společného", až na to, že této organizaci dlouhá léta šéfoval člověk, který z tohoto obchodu žil (a byl vyhozen z jiných příčin než ze střetu zájmů).
A že toto obchodování vzniklo na základě katastrofických zpráv, generovaných právě IPCC.

A, je mi velice líto, když jako doktor provedu klinickou (či jinou) studii na nějaký lék, tak při publikaci v nějakém seriózním časopise musím prokázat, že nejsem v žádném spojení s výrobcem nebo jeho konkurenty (a pokud bych v tomto zalhal a přišlo se na to, byl bych profesně vyřízen). Už třeba jen poskytnutí vzorků toho léku zdarma výrobcem by mě mohlo pro publikování v takových časopisech diskvalifikovat. Mohl bych to opublikovat akorát v nějakém firemním časopise, což je jako součást akademických publikačních aktivit prakticky bezcenné.

Obávám se převelice, že ty zprávy IPCC nějakým řízením o konfliktu zájmů vůbec neprocházejí, a že nemají větší vědeckou důvěryhodnost než právě ty zmíněné firemní časopisy (některé časopisy s vyšším impakt faktorem odmítají práce, v nichž jsou publikace z firemních časopisů citovány). A rovněž se obávám toho, že pokud by podobná pravidla, jaká platí pro biomedicínské obory, platila i pro klimatologii, tak by bylo obtížné ne-li nemožné publikovat v serióznějším časopise práci, citující zprávy IPCC.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.6.2020 08:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase kecáte: https://www.ipcc.ch/documentation/procedures/
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 13:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Vypadá to hezky, ale až do nedávna to mělo v čele Pachaurího se střetem zájmů výrazně větším, než jaký má proklínaný Babiš.

Takže v praxi to zjevně nefunguje.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 00:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Pačauri u tvorby a schvalování textů zpráv IPCC NEBYL...
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 08:52 Reaguje na Ladislav Metelka
To sice mohl formálně nebýt, ale celému tomu cirkusu šéfoval. A pokud nedošlo k jeho odstranění z čela IPCC pro fatální střet zájmů (jakože nedošlo, vyhodili ho pro nějaké sexuální skandály), tak je celé to https://www.ipcc.ch/documentation/procedures/ jen bezcenné blábolení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 08:55 Reaguje na Jan Šimůnek
MMCH, Husák taky u ledačeho "nebyl". A Štrougal taky nechodil střílet na hranici lidi, snažící se emigrovat, a přitom zřejmě dopadne tak, že na něho bude vypsán mezinárodní zatykač a on nebude moct vytáhnout paty z ČR.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 09:04 Reaguje na Jan Šimůnek
O tom, že Pačauri odejde, bylo jasno daleko dřív. Šéf IPCC je volen pouze na období zpracování jedné zprávy, jak je zpráva zveřejněna, volí se nový na další období. A za druhé - Vy jste u těch jednání nebyl, já ano. tak mi tady nevykládejte takové nesmysly.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.6.2020 09:07 Reaguje na Ladislav Metelka
Nemá cenu se s ním přít. Žije ve své malé bublince, ve které ví vše, zná vše, rozumí všemu, ... :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 10:25 Reaguje na Petr Eliáš
Jo, tyhle lidi znám. Ideologie nade vše a pro ni ze sebe i udělají blbce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 13:07 Reaguje na Ladislav Metelka
"Ideologie nade vše"? - To je snad heslo klimatologů. Alespoň to jasně předvádějí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 13:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Za důležité považuji to, že se člověk s tak kolosálním střetem zájmů vůbec do čela IPCC mohl dostat. Protože to je to podstatné, názorná ukázka, jak to v této organizaci chodí. Je mi velice líto.
Sami klimatologové se touto volbou (či jmenováním) přihlásili o to, aby dostali cejch podvodníků, který jim hned tak někdo nesmaže.
A můžete vyčítat Kremlíkovi (a jiným), že není odborník na klimatologii, když IPCC vedl koloťuk...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 13:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale zprávy psali lidi z univerzit nebo národních meteorologických služeb. Ne Pačauri...
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 06:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Je mi líto, on tomu šéfoval, takže mohl spoustu věcí ovlivnit.

Mimochodem, texty, prokazující správnost "převratných idejí" T. D. Lysenka, psali také lidé z univerzit nebo z praxe. A T. D. Lysenko tomu taky formálně nešéfoval. Jen měl za zadelí celý represívní aparát stalinského totalitního státu.

A situace v klimatologii je velice podobná - zase u toho Kremlíka najdete (jistě neúplný, ale i tak hrozivý) výčet lidí, kteří už byli vyházeni z univerzit a dalších institucí pro vyjadřování skepse nad klimatologickými bláboly. A lze dohledat i informace o tom, jak jsou informace o klimatu systematicky cenzurovány (chlubilo se tím i fašistické sdružení "Českých elfů").
Podařilo se dohledat (přes "Climategate") i to, jak si klimatologové posuzovali pro účely publikace články, jichž byli autory či spoluautory. Opět něco, co je ve vědě (ale ne v klimatologii) vyloučeno.

Prostě jen tyhle věci, aniž by člověk potřeboval vidět, nebo dokonce analyzovat, jedinou teplotní řadu, jsou dostatečné k vygenerování velké míry skepse. A jsou to věci, za které si alarmističtí klimatologové mohou sami.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.6.2020 08:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud čtete Kremlíka a podobné exoty, tak pak je jasné, proč jste takto ,,zmatený,,. :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.6.2020 13:13 Reaguje na Petr Eliáš
Nejste schopen vyvrátit fakta, tak alespoň dehonestujete jejich zdroj.

Kremlík je jako zdroj informací o klimatu rozhodně serióznější než Pachaurí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

12.6.2020 21:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Kremlík je diletant, nezná základné věci...
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.6.2020 09:55 Reaguje na Ladislav Metelka
A koloťuk Pachaurí diletant není? A navíc má těžký střet zájmů.

Sorry, IPCC je právě pro střety zájmů a diletantství svého dlouholetého vůdce daleko méně věrohodná než ten Kremlík, který ve střetu zájmů není.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.6.2020 17:55 Reaguje na Jan Šimůnek
V IPCC dělají meteorologové a klimatologové. Pačauri ty zprávy nepsal. Kremlík je jen překladatel bez jakékoli znalosti klimatologie. Vy jste na tom úpně stejně jako Kremlík, takže nejste schopen poznat, co je fakticky OK a co ne. Jen věříte...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.6.2020 20:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Takže ochladenie severnej pologule je lokálny výkyv teploty?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.6.2020 10:37 Reaguje na Vladimir Mertan
Nevím, zda se Northern latitudes dá překládat jako severní polokoule. Ale pokud nejsou data o globální teplotě, tak je taková diskuse irelevantní. Stejně tak jako že bylo u nás někdy dosti teplo, či Grónsko bylo zelené, či Sahara začala vysychat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 11:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Pod "Northern Latitudes" se myslí vyšší severní zeměpisné šířky.
Data o globální tepolotě jsou volně k dispozici.
Grónsko mohlo být zelené před nejméně mnoha statisíci let.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.6.2020 15:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Takže v Northern Latitudes lze předpokládat možná i ztrojnásobení výkyvu teplot oproti výkyvům globální teploty.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 15:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Není to jen Arktida.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.6.2020 17:15 Reaguje na Jiří Svoboda
https://co2coalition.org/2017/11/28/before-1960s-70s-global-cooling-was-erased-it-caused-droughts-crop-failures-glacier-advance-ice-age-threats/ nejakých 93 odkazov na významných vedcov tej doby, ktoré svedčia o výraznom ochladení v 60 -70 rokoch minulého storočia. Odkazy sú funkčné, alebo sa dajú dohľadať s pamati googla, ten nezabúda.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 20:46 Reaguje na Vladimir Mertan
Podívejte se na ta data...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.6.2020 15:27 Reaguje na Vladimir Mertan
A jak je to vysvětleno? A je to nějaký argument proti narůstajícímu skleníkovému efektu zvyšováním množství CO2 v atmosféře?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.6.2020 20:20
Článok sa tvári ako objektívny, obsahuje tradičné lži a polopravdy o klimatickej zmene. Tradične 100x opakovaná lož sa má stať pravdou. Najčastejšie počúvame o pozoruhodne stabilnej klíme za posledných 10 000 rokov, o mnohokrát pomalších zmenách v minulosti ako je tá súčasná. Zaujímavá je informácia o vysušení Sahary človekom (50% podiel) pred 6000 rokmi. Pokračuje sa okysľovaním morí, úhynom korálov vplyvom okyslovania (nič také nie je dokázané) Tradičná je viera, že nemôže nastať nová doba ľadová kvoli tým 100 PPM CO2 naviac, jej odsunutie 50 tisíc rokov. Nikto sa neunúva vyvetliť, ako mohli v minulosti nastať doby ľadové pri 20 násobnej koncetrácii CO2 ako dnes. Len tak pre zaujímavosť, český emigrant, významný geológ George Kukla svojimi výskumami dokázal, že doby ľadové sa práve začínali pomerne prudkým oteplením.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 21:05 Reaguje na Vladimir Mertan
20.násobná koncentarce CO2 mohla být naposled před snad stamilióny let, kdy nebyl vázán v organismech, takže před vznikem života.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.6.2020 21:27 Reaguje na Pavel Hanzl
At the end of the Ordovician, there was a violent event on Earth that wiped out 85% of all species. It is generally assumed that it was one or more ice ages that is called the Andean-Saharan ice age. It covered the current Sahara and Amazon areas, which were then a part of the supercontinent Gondwana, located at the South Pole.Geological findings suggest that the desert was then covered by a thick layer of ice. The glaciers covered more than 8 million km2 from the Massif du Hoggar in southern Algiers to the Mauritanian Atlantic coast. The sea surface level fell dramatically, and the extensive shallow waters along the coasts of the continents were turned into dry land. This caused the great mass extinction during the transition from Ordovician to Silurian.The ice age lasted for about 2 million years. The remains of large furrows and grooves created by the Andean-Saharan ice sheet can still be seen today. At the foot of Massif du Hoggar in southern Algiers is a typical U-shaped glacier valley with polished rocks and low elongated hills, all of which indicate a past ice age.

One paradox in connection with the Andean-Saharan ice age is that the CO2 concentration in the atmosphere remained rather high compared with today's level. Some findings even show that the CO2 concentration was up to 16 times today's level.

Therefore, it is likely that it was geographical or astronomical factors rather than the atmospheric chemical composition, which was the determining factor in the creation of the Hirnantian Ice Age that the Andean-Saharan Ice Age is also called. Zdroj: http://www.dandebat.dk/eng-klima2.htm Niečo už žilo, mušle chobotnice, dokonca prvé koraly. Hlavne fyzika fungovala rovnako ako funguje dnes.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 06:22 Reaguje na Vladimir Mertan
To je hezké. Jenže tam píšou, že příčinou té doby ledové byly astronomické nebo jiné jevy, ne chemismus atmosféry.
Tohle je natolik vzdálené období, kde působilo tolik nám zcela neznámých sil a v tak dlouhém časovém horizontu, že tím něco dnes dokazovat je nesmysl.
Pro nás je rozhodujících maximálně milión let pozpátku, kdy se vytvářelo a hlavně stabilizovalo a vyvažovalo celosvětové klima. A z ledových vývrtů je jasné, že se to vyvažovalo na uhlíkovém koloběhu stále uzavíraném na nulu.
A když do toho vypustíte v historickém okamžiku několik biliónů tun fosilního CO2, celé se to rozhodí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.6.2020 08:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Príčiny ľadových dôb boli vždy iné ako chemizmus atmosféry. Ide o to, že v článku sa tvrdí, že tých antropogénnych 100 PPM CO2 navyše má posunúť dobu ľadovú o 50 000 rokov (čo by bolo dobre) Minulosť - hoci dávna nám vraví niečo iné.
To, že sa za posledných milión rokov stabilizovalo klima je zase klišé a nezmysel, striedanie ľadových a medziľadových dôb sa práve zrýchlilo.
Čo s tým spraví pridanie bilión ton fosílneho CO2 nikto nevie presne povedať. Netvrdím, že je to dobré, ani zlé podľa všetkého proste nevieme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 08:37 Reaguje na Vladimir Mertan
Vieme.
Klimaskeptici se stále otáčí na tom, že něco neví, přitom je to dávno prokázané.
Skleníkový efekt byl objevený už koncem 19. století, korelace skleníkáčů s tepotou je prokázaná velmi přesně za posledních asi milión let z vrtů z ledovců.
Ve 20. století už není nutno používat proxydata, ale máme přesná měření, dnes snad úplně všeho, včetně sluneční aktivity.
A právě klimaalarmistické předpovědi ze 60. let minulého století se dnes velmi dobře vyplnily. Tak co ještě chcete, co ještě nevíte?

Já vím, celý systém se blíží ke katastrofě a člověk musí hledat nějaké únikové obezličky, aby si to nemusel přiznat. To vidím na celé diskusi na Ekolistu. Jenže tím se to nezlepší, spíš naopak.
Ale kdo je ochoten se podívat pravdě do očí?
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.6.2020 11:42 Reaguje na Pavel Hanzl
"korelace skleníkáčů s tepotou je prokázaná"

korelace ≠ kauzalita
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 12:52 Reaguje na Viktor Šedivý
Dobře. Tak je prokázáno, že od začátku 20. století se teplota zvyšuje proto, že emitujeme obrovské množství GNG do atmosféry. Už tomu rozumíte?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.6.2020 16:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Rovnako by sme mohli povedať, že sa teplota od začiatku 20. staletí zvyšuje, pretože predtým bolo veľmi chladno. Počas tvz. referenčného obdobia predindustriálnej doby roky 1850-1900 vybuchla napríklad bezprecedentne sopka Krakatoa (august 1883, 25km3 popola v atmosfére) a predtým vybuchla sopka Galunggung v roku 1882. (kategória výbuchu VEI=5 viac ako 1km3 materálu) V roku 1815 vybuchla sopka Tambora ešte silnejšie ako Krakatoa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 20:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Erupce sopek vždy vytváří ochlazení, protože síra a prach způsobují efekt zvaný "nukleární zima".
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 09:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, proto, pokud jsou roky, kdy bylo klima takto odvozeno, brány jako referenční, je něco špatně. Buď je to hrubá neznalost problematiky, nebo cílený podvod.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 12:22 Reaguje na Jan Šimůnek
"roky, kdy bylo klima takto odvozeno"? Klima se počítá za nejméně 30 let...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 15:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud jsou v rámci těch let dva sopečné výbuchy, které posunuly docela výrazně a na několik let do chladna, tak se to promítne i do celkového průměru. To je snad jasné.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 15:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslíte si, že četnost explozí s velkým VEI byla v období, za které se počítají normály, nějak vyšší než jindy?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 17:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Pravděpodobně ano, protože se jednalo o opravdu velké exploze, jakých zase tak moc nebývá.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 19:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Podfívejte se na statistiku VEI, než začnete tvrdit nesmysly..
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.6.2020 15:02 Reaguje na Ladislav Metelka
VEI 6 erupce:
Krakatoa (1883)
Santa Maria (1902)
Novarupta (1912)
Pinatubo (1991)

VEI 7 erupce:
Tambora (1815)

(zdroj: Wikipedie)

Takže 19. století, zejména jeho konec, a začátek 20. byly silně poznamenány velkými sopečnými erupcemi.
Oproti tomu v poslední době byla jen jedna erupce o síle VEI 6.

Jinými slovy se dá předpokládat, že minimálně část "katastrofálního oteplení" ve 20. století jde na úkor výrazně menšího počtu velkých sopečných výbuchů.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2020 15:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Používají se normály 1961-1990. To žádná velká eropce nebyla. Jinak ale tyhle erupce ochladí klima o desetiny stupně, maximálně o 1 st.C. na dobu 1-2 roků. Takže vliv na 30-leté průměry minimální.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.6.2020 08:25 Reaguje na Ladislav Metelka
Obávám se, že to jednak podceňujete (Tambora vyvolala sérii chladných let s neúrodou), jednak 1 stupeň dolů na dva roky je pro třicetiletý průměr 0,06 - 0,07 stupně, což už nějaký vliv mít bude.

A teplotami z přelomu 19. a 20. století velice často argumentují klimaalarmisté.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.6.2020 08:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano. Ale skutečné oteplení je řádově větší. Takže to zase nic nevysvětluje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.6.2020 12:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Ještě musíte zohlednit zastavení vypouštění SO2 do ovzduší, napřed v západních státech, po roce 1989 i v bývalém východním bloku.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.6.2020 13:02 Reaguje na Jan Šimůnek
To udělá taky pár desetin stupně. Kde máte ten zbytek?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 06:50 Reaguje na Ladislav Metelka
A jak to, že exhalace ze sopečných výbuchů udělají víc?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.6.2020 08:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Neudělají.
Odpovědět
MG

Milan G

3.6.2020 18:57 Reaguje na Pavel Hanzl
To samozřejmě prokázáno není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.6.2020 14:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Ale ta korelace v historii nikdy nebyla,teplota předcházela CO2. Jestliže dnes ta korelace je, pak to znamená jediné: jde o jiný mechanismus oteplování, než byl v historii. Jinými slovy pozorovaná korelace vylučuje mechanismy, kterými klimaskeptici operují.

Navíc, pokud je korelace + rozumný fyzikálně podložený model předpovídající tu korelaci, pak je to dobrý základ silné teorie.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.6.2020 15:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Lenže bohužial ani dnes tá korelácia nie je. Do hry museli vstúpiť ochladzujúce areosóly aby vysvetlili ochladenie v 60-tych a 70-tych rokoch min. storočia. Klimatológovia sa dosť zapotili aj s vysvetlením pauzy v globálnom oteplení po roku 2000 a doteraz ju vlastne nevysvetlili.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

2.6.2020 16:16 Reaguje na Vladimir Mertan
Ta pauza v GO po roce 2000 byla vysvětlena N. Scafettou (2018) pomocí cyklu excentricity Jupitera. Fyzikální vysvětlení podal Wilson (2008), který ukázal, jak předává zejména Jupiter své orbitové rotační momenty ostatním tělesům SS. Na Zemi absorbuje největší část tohoto momentu (změny) atmosféra (P. Corbyn 2018) a pak i oceán (Mörner 2018) a zemská kůra, což se projeví na změně LOD (Length of the Day).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.6.2020 16:40 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale v historii bylo to zpoždění v řádu tisíců let. Desetileté odchylky od jasného trendu, které jsou zjevně dány superpozicí s přírodními jevy, tu nehrají roli. Koneckonců pro roky po 2000 pan Kalenda "fyzikální vysvětlení" podal, takže kde je problém?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

2.6.2020 17:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Těch cyklů je tam více a mají různé integrační konstanty. Vše máte vysvětleno v článku https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kalenda-miroslav-vinkler-jak-je-to-dnes-s-vyvojem-poznani-v-klimatologii-aneb-od-meteorologie-k-astronomii
Tisícileté cykly jsou určovány především sluneční aktivitou a rázy velkých planet.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.6.2020 10:31 Reaguje na Pavel Kalenda
Úsměvné! Intergrační konstanty v intergrálu, který ani neumíte napsat?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.6.2020 20:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Pre mňa je problém, že ste si taký istý, že vôbec nemáte pochybnosti. Pauzu nikto dopredu nepredpovedal. Nielen že ju IPCC nevedelo predpovedať, ale snažilo sa ju poprieť ako jav, ktorý ani neexistoval. Teraz mám uveriť, že sa bude klíma správať podľa jednotlivých scénarov IPCC len podľa obsahu CO2 v ovzduší?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 21:26 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte, ono taky záleží na tom, jak to zpracujete. Pokud jako počáteční rok vezmete hodně teplý 1998, vyjde vám stagnace. Pokud vezmete delší řadu, řekněme od roku 1961, stagnaci tam moc nenajdete.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 21:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Pardon... "vyjde Vám stagnace, pokud zpracujete jen pár dalších let..."
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.6.2020 07:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Milan Lapin napsal(a):
Ahoj, Radim, dobre si zhrnul závery tejto správy IPCC a som rád, že sú korektné aj príspevky v diskusii. Trochu ma zarazilo, že IPCC sa nechce podrobnejšie vyjadrovať k stagnácii globálnej teploty v posledných 15 rokoch. Ako som prezentoval aj na seminári v Prahe pred necelým mesiacom, dá sa to celkom elegantne vysvetliť zmenami v oceánickej cirkulácii, ukladaním väčšieho množstva tepla v oceánoch a aj zoslabením slnečnej aktivity. Je takmer isté, že najbližšia epizóda ElNiňo zdvihne globálnu teplotu najmenej o 0,2 °C a bude po prechodnej stagnácii globálnej teploty. Viac sa o tom zmieňujem na mojej stránke www.milanlapin.estranky.sk, ku ktorej som ale neotvoril blog s verejnou diskusiou. Píše mi však dosť ľudí mailom.
Vychádzam z toho, že p, Lapin pauzu priznal a zároveň poukazuje na neochotu IPCC o pauze informovať. Je to jasný obraz ako sa pristupuje k faktom.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 08:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Samozřejmě po pár letech nepoznáte, jestli je to stagnace nebo jen nějaký krátkodobý výkyv. Podívejte se na data a uvidíte tu "stagnaci" sám...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.6.2020 17:10 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak to vám verím, že po pár letech pauzu nepoznám. Bližšie o tom píše známy bloger Juraj Vanovčan https://vanovcan.blog.sme.sk/c/389271/vedecky-konsenzus-revisited-vi.html
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 21:32 Reaguje na Vladimir Mertan
http://berkeleyearth.org/wp-content/uploads/2020/01/2019_Comparison-1024x577.png. Najděte tam tu pauzu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.6.2020 20:56 Reaguje na Vladimir Mertan
V 60 - 70 letech vrcholily exhalace uhelných, kouřových exhalací i síry, které působily ochlazování, ty byly odfiltrovány a od té doby se oteplování rozjelo naplno.
Ale detaily není nutno vysvětlovat, ty jevy prostě nejsou lineární.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 12:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Sám tedy přiznáváte, že za tím není CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 13:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Co je to zase za blbost? Emise CO2 samozřejmě vytváří kleníkový efekt od začátku, ale v době největších čmoudů (což není CO2) byl utlumen.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

2.6.2020 14:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Máte úplnou pravdu. Přesně toto říkal Jiří George Kukla:
https://www.youtube.com/watch?v=VoWIvwku168&list=PLgnnPnL9OL7Hbz1P7gcx0b1z6cnTWGUJj&index=42&t=0s
A to, co dnes pozorujeme, jen opět spěje k další době ledové, jak ukázal už v roce 2014 Ganopolski. Jen k tomu dodal, že vypouštěním CO2 jsme oddálili příchod další doby ledové o pár set let až první tisíc let. Kéž by.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 07:22 Reaguje na Pavel Kalenda
Nevím, co vy pozorujete, ale tady jsou prostě měření:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poslednich-deset-let-bylo-dosud-nejteplejsi-namerenou-dekadou#dis-id-132106493dfd42aaba3b87d03dff56f4

Oddálení nástupu doby ledové o 500 let nám silně nepomůže především proto, že se asi už v tomto desetiletí bude lámat chleba a pokud se zlomí špatně (což je ta nejvyšší pravděpodobnost) tak už v půlce století se nám silně "připálí krupon".
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 12:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Aby to s tím měřením ovšem nebylo v duchu známého Stalinova výroku o volbách: "Nezáleží na tom, jak lidé volí, ale na tom, kdo ty hlasy sčítá."
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 12:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Chcete data z ČR?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 13:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Na co by mu byla? Má noty z Kremlu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.6.2020 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Třeba by se na ně chtěl podívat...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.6.2020 20:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Oni se totiž dat bojí... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 09:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Jsou někde vystavena? A za jaké období?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 12:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Měsíční data 1961-2019: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data/mesicni-data-dle-z.-123-1998-Sb
Denní data 1961-2019: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/denni-data/Denni-data-dle-z.-123-1998-Sb
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 15:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Dostanu se do toho jen z jednoho počítače, jinde to hlásí vadný javascript. Data jsou dost neúplná a atomizovaná. Pro serióznější práci se budou muset pospropojovat, což je práce dost pro vraha.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 19:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Máte tam časové řady jednotlivých prvků z jednotlivých stanic. Co chcete spojovat?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 23:25 Reaguje na Ladislav Metelka
Minimálně by to asi chtělo spojit ty prvky z jedné stanice do jednoho souboru. Rozdělit to, když potřebuji pracovat jen s něčím, je daleko jednodušší.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 23:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Každou stanici máte v jednom soubboru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.6.2020 15:03 Reaguje na Ladislav Metelka
V jednom souboru je jen jeden druh hodnot od jedné stanice (alespoň v té verzi po dnech).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2020 15:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, to je OK. Máte tam časové řady.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 23:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Jinak pochopitelně dělají problém i desetinné čárky, protože většina rozumných statistických programů vyžaduje tečky.

Čili to chce opravdu hodně úprav, než se s tím bude moci nějak rozumně pracovat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.6.2020 23:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Většině programů to nedělá problémy. Dá se nadefinovat desetinný znak i oddělovač.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.6.2020 15:08 Reaguje na Ladislav Metelka
S daty v různých formátech mám asi víc praktických zkušeností než vy. Už jsem taky zažil i např. 6 pohlaví u člověka (M/m/Z/z/Ž/ž). Takže se děsím jakékoli nestandardnosti, která může být zdrojem chyb (minimálně člověk musí vše ručně kontrolovat, aby si neuřízl ostudu).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2020 15:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak si nastavte pořádně import a nebudete mít problém...
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 13:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Když vám nějaká "dobrá duše" zkombinuje používání desetinné čárky s čárkou jako oddělovačem položek, tak vám sebelepší nastavení importu nepomůže. Jen velmi otravná mravenčí ruční práce v nějakém editoru. A mnohdy ani ta ne.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.6.2020 13:44 Reaguje na Jan Šimůnek
No co to zase blábolíte? Oddělovač je tabelátor, ne čárka. Třeba do excelu se to importuje samo, v pohodě a správně. Co ještě chcete?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 20:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Tabelátor není zrovna ideální oddělovač a Excelu se vyhýbám, mj. vzhledem k obskurnosti tohoto programu (ne že by na tom jiné kancelářské tabulkovače byly líp). Kdo chce dělat poctivou vědu, tak by s programy tohoto typu pracovat neměl.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.6.2020 16:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Ve Statistice nebo R není problém.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.6.2020 05:28 Reaguje na Ladislav Metelka
MMCH rozdělení do stovek dílčích souborů je jasným signálem. že nechtějí, aby s tím někdo pracoval, a překážkou pro kohokoli, kdo se bude o něco takového pokoušet.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.6.2020 16:00 Reaguje na Jan Šimůnek
To je naprosto standardní. Jinde si můžete stáhnout třeba všechny prvky z jedné stanice za jeden rok, jeden prvek ze všech stanic za jeden rok nebo jeden prvek z jedné stanice za celé období. Rozhodně nikdo nepustí přenášení všeho, ze všech stanic a za celé období. Ono to chce jen nebýt líný. Stahoval jsem i větší množství jednotlivých souborů a šlo to.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.6.2020 17:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Netvrdím, že to nejde, je to jen zbytečná práce navíc.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.6.2020 19:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Můžete dostat ta data najednou. Ale zaplatíte si za to...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 09:09 Reaguje na Ladislav Metelka
A, pardon, ještě to je důležité: V jakém formátu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 13:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Já vím, vy jste programován v Petrohradu a tam se používají neskutečně bizardní postupy, jenže nikde jinde ne.
Navíc za Stalina nikdy žádné volby nebyly, to jen na okraj.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2020 17:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže byly. Jak celkové, tak i vnitrostranické.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

3.6.2020 15:08
Pěkně napsáno. Zde budu stručný. Nastala geologická fáze, kterou si dovoluji sám nazývat "devonestocen". Někteří ekologové mají jiné, vědečtější názvy a tyto se ujímají. Já zatím trpělivě používám tento. Rád bych jej přejmenoval na "sapienoter", následující po kvarteru, jako výraz období, kdy změny obyvatel Země již jsou svými dopady určující tvář planety a současně jsou promyšleny vzhledem k dopadům takových změn. Zatím tomu tak není. Uplatňovaný devonestocén je mnou charakterizován degradačními změnami které se prohlubují již i samovolně. Souhlasím, že řešením je "trvale udržitelný život" nebo, kdo chce " * rozvoj". Zájmy společnosti a hospodářského typu jsou však nereformovatelné. Tato kvadratura kruhu v tom případě má jen jediné řešení, které si však rozumný jedinec nepřeje. Je otázkou, zda jej nezvolí ti, kteří vládnou. S tím ale nic jako jedinec neudělám.
Chce to pochopení řešení shora a kontrolu, i zdola. Úkol. Termín, zodpovídá, kontroluje. Ale to politici neumí. K tomu mají hbitou hubu a křivé ruce. <rýpal lesní>
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.6.2020 08:52
Na neviditelném Psovi dnes vyšel článek o tom, že přijetí Green Dealu je daleko větší zásah do života našich občanů než vstup do EU a navíc nebyl v době vstupování do této organizace v jejím politickém programu. Takže je legitimní přijetí nebo odmítnutí GD řešit referendem.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

8.6.2020 06:17
Bohužel ti co zde v diskusi tvrdí, že fyzice vědy o klimatu rozumí, asi neznají dobře optiku atmosféry, složitosti Mie a Rayleigh rozptylů, teď má to ještě každou minutu či hodinu či den svoji dynamiku,
do modelů mohou nacpat jen "efektivní", "izotropní" parametry, jako čistou fyziku to opravdu modelovat nejde.
Ať si to už konečně přiznají a netváří se jako vševědi vůči ekologům. Klimatologie je věda, hodně toho umí, ale ještě mnohem více toho neumí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 07:41 Reaguje na Milan Vaněček
A pokud se na základě jakýchsi neprokázaných hypotéz a nefungujících modelů má katastrofálním způsobem likvidovat ekonomika (což povede k poklesu životní úrovně v průměru o desítky procent a řada lidí v případě prosazení Green Dealu na tom bude hůř než před pádem minulého režimu), tak to pochopitelně bude mít i katastrofální dopad politický. Vůbec bych se nedivil tomu, pokud by pak masy frustrovaných lidí neprocpaly do vedení nějakého "populistu", který prohlásí klimatology a ekology za lovnou zvěř či veřejné nepřátele. Za Velké Francouzské revoluce se toto přihodilo výběrčím daní a ti šli (pokud včas neutekli) pod gilotinu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.6.2020 08:41 Reaguje na Jan Šimůnek
:-)
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

8.6.2020 10:46 Reaguje na Jan Šimůnek
V Německu, pod vlivem Energiewende například Siemens opustil ztrátový a upadající jaderný průmysl a místo toho je špičkou ve větrných elektrárnách, což je výborné exportní zboží.
Německo si prosadí svůj Green deal, bezjaderný, ale Německo na to má zdroje a inženýring; dost zemí v EU, jako třeba my nebo Bulhaři, na to nemá, proto pro nás závazky Green můžou být nebezpečné, ale jako nezávazné doporučení, jako pomalé směřování k čisté energetice to beru.
I když CO2 hysterii nepodléhám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.6.2020 14:01 Reaguje na Milan Vaněček
Problém je, že jim to v praxi nefunguje a kdyby nebyli dotováni naší a francouzskou jadernou a polskou uhelnou elektřinou, tak už dávno sedí potmě při svíčkách.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.6.2020 08:40 Reaguje na Milan Vaněček
To samozřejmě v modelech je. Podívejte se na algoritmický popis nějakého modelu.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

8.6.2020 10:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, v modelech může být vše ale tak, jak to píši, zavedením nějakého "efektivního parametru".
Nemohou, opakuji nemohou počítat tu skutečnou fyziku (zde optika (Maxwell) Mieho rozptylu na vodních mikrokapičkách, měnících se velikostí a lokální polohou mikrokapiček v mracích nad zeměkoulí).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.6.2020 10:15 Reaguje na Milan Vaněček
Co myslíte "efektivním paramtrem"?
Jinak Rayleighův a Mieův rozptyl se počítají pro čistý vzduch, vodní kapičky, aerosoly a ozon. Samozřejmě ne pro každou kapku vody, ale sumárně.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

8.6.2020 10:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, sumárně, "efektivní parametr", "aby to vyšlo" ... (zde mluvím o Mie rozptylu).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.6.2020 10:47 Reaguje na Milan Vaněček
Žádné "aby to vyšlo". Podívejte se třeba na https://www.umr-cnrm.fr/gmapdoc/IMG/pdf_arp51ca.pdf , kapitola 8.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

8.6.2020 11:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Prošel jsem kapitoly 8 a 9., je to pěkná práce, je to jak jsem si myslel.
Je nutné zavádět řadu parametrů do modelu a tím "aby to vyšlo" jsem nemyslel nic hanlivého, přesně tak to totiž musíte dělat: vždy to konfrontovat s naměřenou realitou a ověřovat "správnost" aproximací.
Pak nakonec, když máte odzkoušený model, tím myslím dobře vyhovující přesně naměřeným experimentáním údajům, pak můžete dělat predikce pomocí modelu.

Ale musíte si přiznat, na této úrovni modelování, že to co vám vypadne (třeba citlivost teploty na zvýšení CO2 koncentrace) je něco jiného, než rigorózní fyzikální popis na vyšší fyzikální úrovni.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.6.2020 13:13 Reaguje na Milan Vaněček
Obávám se, že nepřizná, protože to tvrdí jeho ideoví odpůrci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.6.2020 19:52 Reaguje na Milan Vaněček
Těch zpětných pozitivních a negativnách vazeb je spousta a každou znáte jen s jistou přesností. Když to dáte vše dohromady, bude nejistota výsledku veliká. To jsou základy experimntální fyziky a teorie chyb. Po fyzice nemůžete chtít zázraky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 06:54 Reaguje na Jiří Svoboda
S tímhle naprostý souhlas. Problém vidím v tom, že klimaalarmisté právě takové "zázraky" generují a ještě je vnucují celé společnosti a dožadují se při tom naprosto neskutečného vyhazování peněz (jen v Česku desítky miliard Kč. ročně).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.6.2020 08:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste totálně mimo...
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.6.2020 20:39 Reaguje na Ladislav Metelka
V podstatě jsem citoval jeden z hlavních argumentů klimaskeptiků.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.6.2020 22:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Opravdu hloupý argument klimaskeptiků.

To je jako kdybyste kvůli existenci znásilňování žen popíral pohlavní rozmnožování lidské rasy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.6.2020 10:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Obávám se, že váš argument je jednak hloupý, jednak nesmyslný. Pohlavní rozmnožování se může dít jak znásilněním tak bez znásilnění (a je zde i silný kulturní kontext toho, co je a co není přípustné). A znásilnění, pochopitelně, může být (zase v závislosti na kulturním kontextu) zcela oddělené od rozmnožování.

A když půjdeme ještě dál, tak u řady živočišných druhů je něco, co by u člověka bylo jednoznačně znásilněním (prakticky ve všech kulturách), integrální součástí pářícího rituálu, který by bez toho nefungoval. V jiných případech je zase součástí pářícího rituálu smrt samce.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.6.2020 08:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste šašek, nic jiného.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.6.2020 22:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale IPCC tyto nejistoty jasně přiznává a postupně zpřesňováním modelů zmenšuje. Nyní jsme ve stavu téměř jistoty antropogenních příčin na podstatném podílu současného globálního oteplování s jasnou dominancí vlivu emisí CO2. Jiné srovnatelně významné PRIMÁRNÍ příčiny nebyly nalezeny. Z pohledu vědy, myslím, nelze tuto věc řešit lépe a objektivněji.

To, jakými mafiánskými metodami je ten problém řešen, je úplně jiná záležitost.

Jste aspoň toto schopen pochopit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.6.2020 10:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Je mi líto. Používáním těch i vámi přiznávaných mafiánských metod ztratil IPCC prakticky veškerý kredit. To, jestli jsou jeho modely opravdu upřesňovány, nebo jen sofistifikovaněji manipulovány, nelze přímo z těch modelů (respektive presentovaných výstupů) poznat. A musíme se pak držet zdravého selského rozumu, který nám jasně říká, že pokud by to antropogenní globální oteplování bylo jednoduše a jednoznačně prokazatelné, tak by podvody a mafiánské metody byly naprosto zbytečné.

A pokud tyto mafiánské metody a manipulace soudruzi z IPCC nasadili zbytečně a současně si z nedbalosti nebo pitomosti nepohlídali své ekonomické vazby na provozovatele OZE, přeprodejce emisních povolenek apod., tak udělali naprosto zásadní chybu, která se může tragicky vymstít celému lidstvu. Prostě vytvořili situaci, v jejímž důsledku zde není nikdo dostatečně morálně čistý, kdo by mohl uvedené nebezpečí hlásat bez podezření z nekalých vedlejších úmyslů. (MMCH, přesně na tohle dojeli ve Velké Británii protivníci brexitu.)
A morálně OK není ani ta nebohá, a už ekosoudruhy přes palubu zahozená jak pytel smetí, slečna Greta, protože se už stačilo provalit, že její rodiče mají vazby na průmysl OZE, takže u ní pravděpodobně záměrně a účelově vyvolali psychické problémy, spojené s "klimatickou úzkostí". Což je, jak s hlediska zdravotnické tak i rodičovské etiky dost hrozné a odporné.
Odpovědět
TM

Tomáš Mikuš

14.5.2023 22:48
Vážený pane Zemane ohledně SO2 jste se zmínil velice stručně a to je na takto obsáhlý a podrobný článek chyba. Kolem roku 1980 dosáhla lidská produkce SO2 především na severní polokouly svého maxima zhruba 150 milionů tun ročně to je devítinásobek sopky Pinatubo (17mil tun, -0,5°C, -10% slunečního záření). Od té doby se rychle množství SO2 klesá zhruba o tři až 4 sopky Pinatubo pokud bycho se chtěli držet tohoto měřítka a v té době přesně dochází k rychlému růstu teploty. Nárůst C02 souvisí nejen s produkcí ale také s rozvojem zemědělství a ztrátě schopnosti naší planety fotosyntetizovat odhadem některých až o 30% a především vlivem ohřátí oceánů které uvolnily CO2. Může tak velmi snadno docházet k záměně příčin a následků a CO2 nemusí být tou hlavní příčinou nárustu teplot ale spíše následkem.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist