https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslavn-sebek-tristni-zemedelska-politika-ceska-v-uplne-nahote?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Tristní zemědělská politika Česka v úplné nahotě

12.3.2020
Evropské podpory jsou u nás až na výjimky většinově a systematicky směřovány tak, aby udržely v chodu postsocialistické zemědělství. Ilustrační snímek.
Evropské podpory jsou u nás až na výjimky většinově a systematicky směřovány tak, aby udržely v chodu postsocialistické zemědělství. Ilustrační snímek.
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) považuje písemné i ústní reakce Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR na průběh nedávné návštěvy delegace kontrolního výboru Evropského parlamentu pro rozpočet EU v naší zemi za projev ubohé arogance a nepřípustného tlaku na představitele evropských institucí. Mise evropských poslanců z výboru CONT v ČR byla s ohledem na vážná podezření z nesprávné distribuce evropských peněz na hlavní účel Společné zemědělské politiky EU zcela logická a v zájmu udržení důvěry v Českou republiku při jejích dalších nárocích na tyto peníze v dalším unijním rozpočtovém období také potřebná.
 

Požadavky zástupců dvou jmenovaných zemědělských organizací na omluvu od předsedkyně výboru EP Moniky Hohlmeierové jsou navíc ostudnou vizitkou jejich uvažování a ve své podstatě nejsou nic jiného, než obhajobou úzkých zájmů velmi malého počtu těch největších zemědělských korporací, pro které otázka evropských dotací hraje nejdůležitější roli. Tito zástupci zhrzeně vytýkají delegaci EP, že se nesešla právě s nimi. Přitom zemědělských nevládních organizací, které by tato delegace mohla také navštívit, jsou u nás celé desítky. Navíc pohled těchto dvou organizací je v EU veřejně známý a mnohokrát prezentovaný, protože je v mnoha ohledech v podstatě i oficiálním postojem resortního ministerstva. Na druhou stranu ale tito zástupci již neuvádějí, že předseda vlády i ministr zemědělství požadavek na toto pracovní setkání odmítli a tudíž příležitost na vysvětlení, jak je to s rozdělováním dotací, sami za Českou republiku cíleně propásli.

ASZ ČR se nebude v žádném případě snižovat na pomlouvačnou jednací úroveň představitelů Agrární komory a Zemědělského svazu a nebude mediálně dále reagovat na další nepravdy, které byly zaslány představitelům Evropského parlamentu a Evropské komise. Už vůbec se nebude snižovat na úroveň osoby, která je v současné době předsedou české vlády, a která přestože je ve vážném podezření z obrovského střetu zájmů v čerpání mimo jiné také těchto dotací, neváhá urážet do vlastizrádců každého, kdo se jen zeptá.

Současně ASZ ČR jasně odmítá nařčení z politické profilace a napojení naší organizace na jakékoli politické strany. Naše organizace je pouze známa tím, že vždy veřejně hájila a rozhodně bude dál hájit svobodu, soukromé vlastnictví, evropské hodnoty a ekonomické zájmy soukromých zemědělců a rodinných farem bez ohledu na jejich výměru. Se 7,5 tisíci členy z celkových cca 30 tisíc zemědělských podnikatelů v ČR rozhodně nejsme marginální organizací českých zemědělců na nějaké zanedbatelné výměře, jak uvádí Agrární komora i Zemědělský svaz.

Obsahem našeho jednání s výborem EP vedeném europoslankyní M. Hohlmeierovou byla především debata nad nástroji, které Česká republika nevyužívá naplno k dosažení hlavních cílů SZP EU, a v důkladné kontrole správnosti zacílení těchto podpor. Jedná se například o nastavení definice oprávněného příjemce zemědělských dotací, efektivnější sledování majetkové propojenosti podniků, nastavení podmínek v rámci Programu rozvoje venkova a celou řadu dalších podpůrných opatření, které by mohly lépe cílit na převážnou většinu zemědělských podniků v ČR, tj. zejména na mikropodniky do 10 zaměstnanců, ale i malé a střední podnikatele.

Holou skutečností přitom je, že evropské podpory jsou u nás až na výjimky většinově a systematicky směřovány tak, aby udržely v chodu postsocialistické zemědělství, které však v mnoha ohledech škodí venkovu a životnímu prostředí a v budoucnu se může vymstít úplně všem. Je to dobře vidět na téměř hysterickém odmítání zastropování byť jediné části zemědělských dotací. ASZ ČR proto od svého vzniku podporuje zásadní změny v nemocné struktuře českého zemědělství a sama na dnes již mnohaletých podnikatelských zkušenostech svých členů formuluje představu, která odpovídá modelu rodinných farem s odpovědným, šetrným a přitom zcela konkurenceschopným podnikáním založeným na generačním předávání farem v místě svého bydliště. Právě na tomto modelu nadále stojí zemědělství v drtivé většině zemí Evropské unie.


reklama

 
foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (98)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

12.3.2020 07:41
Holou skutečností je to, že veškeré zemědělství v ČR je soukromé. Nevidím žádný důvod, proč se Asociace vyděluje, jako by byla něco výjimečného. To za prvé. Za druhé je nepopiratelný fakt, když už se v tom budeme vrtat, že AK ČR, ač na ni mám svůj názor, zastupuje rozhodující hráče na našem trhu a tudíž vystoupení jejích představitelů bylo oprávněné.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.3.2020 08:27 Reaguje na pavel peregrin
Souhlasím s Vámi, dále není vůbec pravda, že by měli být významní hráči, neboť členové AK ČR obhospodařují drtivou většinu výměry orné půdy... rozhodně nejsem zastáncem AK ČR a myslím si, že na ně máme podobný názor.U ASZ jsem měl tu čest/smůlu potkat pár jejich nejvyšších členů a tato jejich přetvářka je jen boj o to, aby mohli větším podnikům z AK ČR uloupnout kus výměry, je to jen boj o majetek (koryto) a tyto jejich prohlášení jsou jen ryze účelová (samozřejmě nechci házet do jednoho pytle výjimky z obou táborů, kteří to myslí opravdu rozumně).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:15 Reaguje na Jiří S
Jasně, souhlas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.3.2020 09:20 Reaguje na pavel peregrin
ANO. Nejen zemědělství ale prakticky celá státní správa je v soukromých rukou, tj. celý stát. Je spravován jako soukromá firma čistě k prospěchu svého majitele a její občané jsou jeho zaměstnanci, spíše ale nevolníci nebo otroci (nelze dát výpověď) a dle toho je s nimi zacházeno.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.3.2020 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně..
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.3.2020 10:39 Reaguje na pavel peregrin
A tímto výrokem jsem si vás oficiálně zařadil na stranu zla.... původně jsem si myslel, že jste jen osel, co je tak blbý, že neví čím a proč dnešní průmyslové zemědělství škodí, ale je vidět, že jste jen další hovado, které je nastavené čistě jen na profitování z ničení krajiny a že vám současná situace tohoto mafiánského typu vyloženě vyhovuje... nejste pro mě nic víc, než takový malý Babiš.... je vidět, že totalita neskončila, jen si takový jako vy převlíkli červené trenýrky na modré...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku. Kdyby toto ohodnocení přišlo od člověka, který dané problematice rozumí, asi bych se trochu zamyslel. Ve vašem případě se skutečně můžu leda tak zasmát.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 10:59 Reaguje na pavel peregrin
AK = potomci bolševických papalášů, kteří v 50. letech zlikvidovali selský stav, po "revoluci" ukradli státu do vlastních rukou to, co jejich fotři ukradli sedlákům a dnes se staví do role spasitelů zemědělství. Zkrátka bezskrupulózní hovada hledící pouze na vlastní těřich.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:21 Reaguje na Jakub Graňák
Tak nějak, nicméně to nemění nic na celé věci, jak jsem psal a je nutno to respektovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 15:53 Reaguje na pavel peregrin
To já jen, aby se nezapomnělo:-)
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

12.3.2020 08:37
No pokud jste myslel hráče na trhu se zemělskými komoditami, tak asi určitě ano - produkce suroviny bude na vysoké úrovni.
Pokud chcete i něco zpracovaného, s přidanou hodnotou - karta se obrací. A chceme být pořád banánová republika nebo se přiblížit aspoň na dohled tomu "Rakousku východní Evropy"??
Ano, až na vyjímky jsou u nás téměř všechny podniky soukromé (jen někteří zaměstnanci to netuší..) - ale je v tom případě potom důležitá vlastnická struktura těch subjektů. Podnikat s krytím jako a.s. a hlavně s.r.o. je něco jiného než do toho jít jako OSVČ. A to že se JZD "Světlé zítřky" změní na nějaký holding nebo to s.r.o. - a jsou tam pořád stejní lidé - sorry, to není žádná změna.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.3.2020 10:41 Reaguje na Zdenek Miklas
A tak si tady v té pokrytecké a sebemrskačské zemi žijeme...
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

12.3.2020 10:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, nic ve zlém, ale koho si lidi volí, toho tady mají a třeba i Vy jste si zvolil ve volbách člověka, který nestojí za nic.
Je třicet let od revoluce a nikdo na nic nešáhl, jen se krade a rozkrádá. Měl jste dát lopatou po hlavě Klausovi, Havlovi a dalším jeho vrstevníkům, kteří pro republiku nehli ani prstem, jen měl každý plnou hubu keců o demokracii. Po třiceti letech se nám to vrací tím, že je všechno v hajzlu a nikdo v této republice neřeší nic jiného než PRACHY PRACHY a zase PRACHY. Klidně mě ukamenujte ale je to tak!!!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 10:20 Reaguje na Vilda Smakal
Havla bych s Klausem neslučoval (to je jak slučovat bílou a černou), ale jinak s Vámi naprosto souhlasím.. samozřejmě, že lidé volí koho volí, ale někdo volí tak, že si nechá něco nakecat a jde k urně a někdo si hodně zjišťuje co ten daný politik reálně udělal a jak moc je zkorumpovaný... já jsem ten druhý případ...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 11:42 Reaguje na Vilda Smakal
Těžko si národ, který zamrzl myšlením někde v 70. letech, zvolí člověka který bude ,,za něco stát,,. ;) Spíš si zvolí populistu, který mu naslibuje že BUDE LÉPE. :) P.S. za socíku se také pořádně kradlo a rozkrádalo, jen o tom režim neinformoval. :)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 14:17 Reaguje na Petr Eliáš
Přesně.... a některé z těch co mentálně zamrzli v 70. letech vidíme i tady na ekolistu jak se snaží obhájít svůj tristní postoj ke světu.... a ještě píšou, že my co nám stav dnešního světa vadí, tak jsme vlastně hloupý a vůbec tomu nerozumíme.. to je tak absurdní, že se na to dá vůbec těžko reagovat...
Odpovědět
JS

Jiří S

12.3.2020 12:52 Reaguje na Zdenek Miklas
Bohužel s tou přidanou hodnotou se to má ještě jaksi trochu složitěji. Pro nás jako zemědělce by nebyl vůbec žádný problém tvořit takové výrobky a je jedno jestli patříme do ASZ nebo AK, avšak mít odběr na takové výrobky je již něco jiného. Stačí se podívat kolik mlékáren má český základ, nebo další příklad česká zelenina a hlavně brambory, nekvalitní dovozy za nižší cenu nikomu nevadí a bohužel ve firmách, které takové věci zpracovávají nejsou lidé ani s trochou národní hrdosti. Stačí přejet do Rakouska, tam vám žádný obchodník a zpracovatel zeleniny nekoupí ani kilogram, prvně se vykupuje od vlastních zemědělců a pak až od těch cizích a to i přes to, že jim to nabízíte ve stejné kvalitě a za poloviční cenu, než jejich zemědělci. Říkám to vždy a všem, dnes to tu píši poprvé. Pokud by zpracovatelské podniky nejdříve výhradně kupovali naše vyprodukované věci, pak by nebyla potřeba žádných dotací. Zvlášť se to hodí do příkladu u nás na jižní Moravě, pořád tady někdo mluví o tom, jak nám stát musí vybudovat závlahy a kdesi cosi a aby se zvýšila soběstačnost zeleniny. NE!!! Ať stát zařídí, že budeme mít odbyt a když bude, tak my už si lehko dokážeme ty zbylé věci, jako závlahy a potřebnou techniku pro tento typ pěstování vytvořit, či koupit sami z vlastních peněz a šlo by to i bez jakýchkoliv dotací (včetně saps).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:31 Reaguje na Jiří S
Pane kolego, to byste si mohl ruku upsat a pokud vás čtou lidé typu pana Kašpárka, je to marný, je to marný, je to marný.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.3.2020 22:24 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, už vás tu čtu asi dva roky a jste asi jediný člověk z oblasti zemědělství co se tu vyjadřuje a to je špatně, neboť k zemědělství by se měli vyjadřovat lidé, kteří v něm pracují a rozumějí mu. Tak se vám aspoň takhle snažím trochu pomoci a hlavně pomoci lidem co to zde neznají to pochopit. Ale jak říkáte, asi je to marný. Ale nebyli bychom to my zemědělci, ti se nikdy nevzdávají.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 07:20 Reaguje na Jiří S
Děkuji. Jsem přesvědčen, že i zde na Ekolistu je třeba pohledu lidí z praxe, netvrdím, že musím mít vždy pravdu, ale velice často od protistrany postrádám relevantní protiargumenty a bohužel někdo se uchyluje i k nadávkám. Nečinilo by mi nejmenší námahy oplatit stejnou a větší mincí, netrpím rozhodně přecitlivělostí, ovšem nadávka je totální prohra, což si asi dotyční neuvědomují.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 10:00 Reaguje na pavel peregrin
Jak pravil Friedrich Nietzche: "Radikální prostředky jsou potřeba pouze degenerovaným."
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 14:20 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, my degenerovaní se nejsme schopni smířit s tím, jak tu takový jako peregrin obhajují zlo, které páchají...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 18:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Otázka úrovně a určité noblesy jak ve vyjadřování, tak i v obsahu sdělení je známkou vyspělosti pisatele.

"My immoralisté, otevřeli jsme svá srdce do kořán všelikému porozumnění, pochopení,schvalování. Nepopíráme snadno, hledáme svou čest v tom, že přisvědčujeme." F. Nietzche, Soumrak model
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 12:00 Reaguje na pavel peregrin
Vy si tu melete pořád jen to svoje staré průmyslovo-chemické.... nikdy jste neuznal nic co vám někdo vyargumentoval.... jste chudák, který si hraje na vševědoucího.... to se pak jeden neudrží a sníží se k tomu co já.... a udělám to vždy když už mi ty žvásty co tu převádíte budou štvát... na rozdíl od vás, nechodím na ekolist, abych si vytvářel obhajobu pro své vlastní nezodpovědné podnikání....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 11:53 Reaguje na pavel peregrin
Jak vy jste v tom sebelhaní dobrý.... vaše věc...

A mimochodem... já vůbec nezpochybňuji vaši odbornost... jste zjevně (podle vašeho vyjadřování co tu čtu už roky) velice dobrý odborník na průmyslové zemědělství, které jen sami průmysloví zemědělci nechtějí uznat za škodlivé... všichni ostatní ví kdo má máslo na hlavě....

Můžete tu naříkat a hrát si na odborníka čeho chcete, ale realita je jen jedna a ta nás i díky vám začíná dost naléhavě pálit....

Nikdo neříká, že za vše špatné v zemědělství můžou jen zemědělci sami, celý systém je špatně nastaven, ale kdyby takový jako vy byli schopní uznat svoje chyby a reflektovali dnešní poznatky opravdových odborníků (vědců), tak jsme i tak jinde.

Ale to se nestane.. na to jste moc nabubřelí a bohužel za vámi stojí i takový zločinci jako je Babiš, protože máte všichni stejné hodnoty a zájmy...



Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 14:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Problém pane Kašpárku je asi v tom, že nikdo z lidí co do toho teď mluví nepracuje právě v tom hrozném zemědělství co všechno zničilo (průmyslovém, jak vy tvrdíte). Nerozumím tomu, proč někdo, kdo nikdy do zemědělství nefušoval, by tomu měl rozumět lépe. Ano tvrdíte, že je spousta odborníků co tvrdí, že je to špatně, ale opětovně, jsou to ale odborníci převážně na ekologii a jiné. Tzn. jednostranně zaměření na ekologickou činnost, nic jiného než ekologii a krásný život zvířátek a rostlin nevidí. Pokud bych vzal premisu, že pan Peregrin je úplně napravo, tak ti vaši odborníci jsou zcela nalevo. Já si teda troufám říct, že pan Peregrin rozhodně nepracuje v průmyslovém zemědělství a rozhodně není úplně napravo. Pokud bychom to však tvrdili, musíme najít tu prostřední cestu mezi těmito světy. Takže se tu neohánějte vaší argumentací, protože ta je zcela úplně nalevo. Pojďme najít vaše umírnění a podle vás naše umírnění a jít tou prostřední cestou. Nás totiž štve, jak to chcete vzít ode zdi ke zdi a nedokážete přijmout jediný náš argument k tomu, abychom mohli jít všichni tou zlatou střední cestou
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 15:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vážený pane, já vám to vysvětlím krátce a stručně. Já opravdu nemohu a nebudu akceptovat názory lidí, kteří o zemědělství nevědí nic, ale rad by měli na rozdávání. Až na tom poli prošoupete boty alespoň za pět korun, pak se můžeme bavit trochu na úrovni, ale dřív ne, to si zapište za uši. A když vidím, co za "odborníky" učí dnes na vysokých školách, speciálně zemědělství, s čestnými vyjímkami, tak se vůbec nedivím, že ty školy produkují to, co produkují. Mohu vás ujistit, že tomu zemědělství zemědělci rozumějí pořád o parník víc, než ti všichni kabinetní vědátoři. A ještě se vás zeptám- vy si vyděláváte zemědělstvím na svůj denní chleba? Pokud ne, tak pro vždy se zdržte hloupých komentářů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 16:04 Reaguje na Jiří S
Ano prosím, ale ten zpracovatelský průmysl jsme si na popud Klause a podobných vykuků pohřbili sami hned po sametu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.3.2020 17:39 Reaguje na Jakub Graňák
Před sametem.
Bolševici měli na to 40 let a nasekali gigantický vnitřní dluh. Proč asi celé sovětské impérium tak mohutně zbankrotovalo?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 17:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistě to před revolucí nebyla žádná hitparáda, avšak poté to padlo na hubu úplně a to nejen v důsledku vnitřního deficitu, ale také vlivem celé řady neprozřetelných kroků polistopadových politiků.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.3.2020 22:34 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňáku souhlasím s vámi, Klaus a podobní se slovy, všechno si koupíme tento průmysl zcela zničili, respektive rozprodali Stačí se podívat na vlastnictví pitné vody, žádnou vlastně nevlastníme jako národ. Zmíním opět sousední Rakousko, kde je státem zakotvené, že voda patří lidem jejich národa a podle toho to taky vypadá. Nedávno jsem byl v Rakousku se podívat na jejich závlahový systém. Je zajímavé, že stát je podpořil takovým způsobem, že v zelinářské oblasti jim zadarmo vytvořil závlahy a roční náklady za odběr vody(respektive elektřiny za přečerpání) je asi 2000 Kč (množství vody neomezené, spotřebují na zeleninu zhruba 150 mm). My když chceme něco zavlažit, tak nás firma podojí tak, že za 30 mm zaplatíme 3000 Kč. Počty jsou pak velice jednoduché.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 06:59 Reaguje na Jiří S
Voda je nerostný zdroj a ten je ze zákona státní. Každý, kdo ji čerpá ji vlastně kupuje od státu a soukromé jsou pouze firmy distribuční, což je normální všude.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 08:40 Reaguje na Jiří S
Naprostý nesmysl. Voda patří státu.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 09:39 Reaguje na Petr Eliáš
Dobře, špatně jsem se vyjádřil, voda patří státu, ale takřka žádná čerpačka ne. Kdežto v Rakousku toto patří vše státu. Omlouvám se za nepřesnou informaci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 09:51 Reaguje na Jiří S
Vůbec nechápu, proč by měla nějaká čerpačka patřit státu. Stát je přece správní orgán a ne čerpadlář.
Pouze u nás je premiér čerpadlář, ale zase to není stát, ale privátní osoba.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
A proč by neměla? Proč to vlastní povětšinou francouzi a podobně. Pak to s porovnáním s Rakouskem funguje mnohonásobně hůř a jakýkoliv další záměr se hůře prosazuje, navíc v dnešní době, kdy je to potřeba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 13:28 Reaguje na Jiří S
Protože systém demokracie je nasatven tak, že stát nalajnuje hřiště a dělá sudího, pokud se ale stává sám hráčem, systém se poškodí. Poctivé země se s tím většinou dokážou vyrovnat, ovšem pro nás je to tragédie viditelná na každém kroku.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 13:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Systém demokracie jste vysvětlil moc krásně. Ale nerozumím, proč by demokratický stát nemohl vlastnit některé strategické zdroje a jejich soustavy, naopak mi připadá, že zbavovat se jich v zájmu demokracie je nesmysl
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 19:07 Reaguje na Jiří S
Stát skutečně vlastní strategické zásoby (pokud je někdo neprodá), ale voda to rozhodně není. Vlastník vody a vodních zdrojů je stát tak jako tak a v přípané superkrize je může vždy zrekvírovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 07:08 Reaguje na Jakub Graňák
Neprozřetelné kroky našich polistopadových politiků do toho nepleťte, ten bankrot byl systémový a způsobený bolševikem.
Celá naše ekonomika fungovala v rámci RVHP, které bylo oddělena od normálního světa a bylo řízené "socialistickou ekonomií". A když se v roce 1991 RVHP rozpadlo (už jako nefunkční) ztratili jsme celý odbytový trh i zdroj surovin. A tím, že naše výrobky byly asi 20 let technicky zastaralé a nekompatibilní se Západem, šlo to celé do bankrotu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 09:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Že byl bankrot systémový bolševikem způsobený je pravda. Nicméně v oblasti zemědělství a zracování ta situace tak tristní nebyla a dovolím si tvrdit, že v řadě odvětví jsme byli konkurenceschopní ještě pár let po převratu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 09:57 Reaguje na Jakub Graňák
Samozřejmě jsme měli obory, které nebyly přímo v bankrotu. To by propad ekonomiky nebyl "jen" 30 - 40% ale daleko více. Ale po plyšáku dostalo potravinářství stejný náraz volného trhu, jako vše ostatní. Třeba cukrovarnictví napřežilo náraz levného cukru třtinového.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 10:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to si troufám oponovat, že cukrovarnictví rozhodně neskončilo kvůli nárazu levného třtinového cukru. Cukrovarnictví skončilo až poté co začali kvóty na cukr nařízené EU, poté opětovně Francouzi největší cukrovary zkoupili a nyní se kvóty povolují. Náš cukrovarnický průmysl snadno a rychle zlikvidovala EU, žádná třtina ani komunismus.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 10:58 Reaguje na Jiří S
Ano máte pravdu, přesně tak to bylo
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 13:32 Reaguje na Jiří S
Ty kvóty byly nastaveny proto, aby chránily vnitřní trh EU. Naši to nepřežily.
Je zcela logické, když se za 40 let dopracujeme k bankrotu a totálně holé řiti, že nějaké silné slovo nikde mít nebudeme.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 14:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Vnitřní trh? Naopak tímto jsme si náš vnitřní trh naprosto zdevastovali, protože jsme ustoupili z pozic na světovém trhu omezením produkce, a proto se tam natlačila třtina. Nyní když se kvóty ruší, tak již jsou ty trhy neprostupné bohužel, byla to chyba. Zároveň to bylo posílení zpracovatelského průmyslu starých státu EU. Takže těm to nevadí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2020 15:49 Reaguje na Jiří S
To je přece blbost, dnes vyrábíme víc cukru než tehdy. Akorát tehdy se dělal cukr v takových 50 okresních cukrovarech, dnes se dělá nějak ve dvou nebo třech obřích. Kde ta výroba toho cukru je mnohem rentabilnější než v těch malých cukrovarech.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 16:30 Reaguje na Radim Polášek
To je nesmysl, množství cukru, které se vyrábělo v roce 1989 bylo dosaženo až v roce 2017, kdy se začaly rušit kvóty. Nebavím se o 50 okresních cukrovarech za krále klacka kdysi v hlubokých 60 letech. Bavím se asi o 12 velkých cukrovarech, které zde byli po revoluci, 6 z nich muselo skončit až při zavedení kvót a dalších 6 se prodalo převážně francouzům, které je podrželi po dobu pár let přes ztráty a nyní kdy jsou zase kvóty zrušeny, tak toho využívají. Chtěl jsem tím hlavně zdůraznit mojí původní myšlenku, že zavedením kvót došlo k převedení českých majetků do rukou cizích zemí za podpory EU.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2020 16:28 Reaguje na Jakub Graňák
Já Vám s tím zemědělstvím nevím. U nás naše JZD zaměstnávalo nějak ke stovce lidí. Ke konci socíku se soustředili na produkci mléka, měli v kravíně cca 2000 krav. Po sametu po nějaké době na troskách toho družstva a na většině rozlohy polí vznikla Mléčná farma, ta má o nějak 200 - 400 krav méně, zaměstnává asi 20 lidí a produkuje významně víc mléka než tehdejší JZD.
Je fakt, že hodně těch lidí v tehdejším JZD nedělalo čistě jen na poli, byla tam nějaká přidružená výroba, nějaké opravárenské dílny atd, ale i tak, o konkurenceschopnosti takového přezaměstnaného socialistického zemědělství dost pochybuji. A to na tom nic nemění to, že ten přerod dost mých známých osobně odneslo. Můj soused, traktorista v kravíně, si v 55 letech už v jiné práci neškrtl, stal se bezdomovec a jako bezdomovec zemřel, můj vrstevník, traktorista a řidič náklaďáku se stal dlouhodobě nezaměstnaný, spousta jiných lidí, vesměs nad 40 nebo 50 let už nesehnala jinou práci než nějaký hlídač a podobně...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 20:00 Reaguje na Radim Polášek
Myslíte, že jsme s platy na úrovni desetiny platu západoněmecké dojičky nebyli konkurenceschopní?
Co se týče té přezaměstnanosti, to se vytříbilo velmi rychle.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.3.2020 16:33 Reaguje na Jiří S
Je takový drobný dotaz. Není to náhodou tím, že v tom R (a nejen tam) je zpracovatelský průmysl v nemalé míře vlastněn právě zemědělci? Potom je to totiž logické a není v tom ani tak nějaká národní hrdost, jako zdravý rozum. A mám pocit, že i u nás před válkou tento model v mnoha případech fungoval.
Ale dnes? Pokud mne paměť neklame, tak jediným významnějším pokusem byla Olma, ale ta už je dávno Babiše.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 17:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano přesně tak, u nás tento model zlikvidovali bolševici a dnes jejich pohrobci melou stále dokola něco o tradičně odlišné struktuře zemědělsví a zpracovatelského průmyslu (tím tradičním se rozumí 70 let) a nemožností tento systém měnit.
Odpovědět
KP

Karel Potoček

16.3.2020 07:02 Reaguje na Jakub Graňák
To,že nejsou zpracovatelské podniky v majetku zemědělců, mohou jednoznačně politici. Ti zamítli návrh na obnovení spotřebních a výrobních družstev /mlékárny,lihovary a pod./
Odpovědět
JS

Jiří S

12.3.2020 22:43 Reaguje na Svatá Prostoto
To opravdu nevím, jestli tento průmysl vlastní, či nevlastní. Ale v případě zeleniny, která se nezpracovává a prodává se čerstvá, jako paprika, rajče, cibule a další se stačí zajet podívat přes hranice a vlézt třeba do Billy. Je až zarážející, kolik tam mají vlastní zeleniny v porovnání s naší Billou. Prostě nechápu, jak jinak, než pomocí národní hrdosti by bylo možné všechen jejich odbyt do těchto řetězců dostat, kdežto my u nás ne. Natož abychom ji dovezli k nim, protože si troufám tvrdit, že právě zeleninu prodáváme o dost levněji, než je vykupována ta jejich. Je to asi na zamyšlenou, třeba nemám pravdu, tak bych vás poprosil, jestli ještě na něco jiného nepřijdete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 09:54 Reaguje na Jiří S
V oblasti ovocnářství je to velmi podobné. Pan Svatá prostota chtěl asi spíše sdělit, že u nich se v daleko větší míře uplatňuje prodej ze dvora... Roky jezdíme do alp k jedné rodině na lyže, majitel toho statku má cca 40 krav a kromě masa produkuje vlastní mléko, sýry, jogurt, tvaroh, které rozprodává v okolí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 10:05 Reaguje na Jakub Graňák
Přesně tak. Mám podobnou zkušenosti s majitelem statku v horách u Mautendorfu, který má krávy, kus lesa, cimrfráj a v zimě pod sjezdovkou hospůdku, je mu řádově 55 let.
Jako kluk odmítl kydat hnůj a utekl do Vídně, vystudoval a pracoval ve velké firmě, k padesátce ho to přestalo bavit a vrátil se a převzal statek po otci. Má dva kluky, kteří utekli do Vídně a pracují jako ajťáci (jeden v USA) a už je to taky trochu přestává bavit.
Samozřejmě bere dotace a působí blahobytně. Tudy vede cesta i pro nás. Jenže.......
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 10:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Dopovím za vás: jenže jsme v ČR - pohrobci bolševiků za každou cenu potřebují udržet "tradiční" strukturu zemědělství a zpracovatelského sektoru
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 10:42 Reaguje na Jakub Graňák
Asi máte všichni pravdu. Jen si nedokážu představit realizaci u nás na takové rozdrobení. Kdy na to nejsou zvyklí jak zákazníci (hledající slevu v hypermarketu), ale nebyl by na to ani dostatek lidí, kteří by tak začali hospodařit. Ze všech důvodů jsou naši lidé již zpohodlnělí a nikdo takovou práci dělat nebude a to si myslím, že je fakt.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 11:04 Reaguje na Jiří S
My jsme se o tento model pokoušeli už v polovině devadesátých let a např. u prodeje vepřového a hovězího nám zákazníci rvali ruce. Začali jsme dokonce stavět i malou mlékárnu, jenže nakonec nás dorazila druhotná platební neschopnost způsobená tím, že nám mlékárna nezaplatila přes 3 miliony za mlíko.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 11:23 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím s vámi, pokud takový model někdo vytvoří, tak mu funguje. Ale na jakém procentu výměry by šel nastavit? Na 25 % a to si myslím, že tomu ještě hodně fandím, na zbytku dle mého takový model nastavit nejde a s tím se musíme smířit. Tak to je opravdu škoda a jak jste to řešili? Trestní oznámení nebo soud?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 12:06 Reaguje na Jiří S
Zrovna v oblasti zelinářství, ovocnářství a částečně i v produkci masa by to mohlo fungovat(což jsou shodou okolností dlouhodobě "nesoběstačné" obory), samozřejmě co se týče obilnin apod. asi dost těžko:-)

Soudili jsme se roky, než došlo na nějaký verdikt tak mlékárna byla vytunelována a nezbyl žádný majetek na uspokojení věřitelů - to byla ta zlatá devadesátá:-(
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 14:04 Reaguje na Jakub Graňák
Částečně by to mohlo určitě fungovat a kdo s tím začíná, tak mu to i funguje, těch příkladů je spoustu. Bohužel momentálně ne ekolistu vládne takový názor, že se to má udělat z celou výměrou a to fungovat nebude.
Je to opravdu škoda, že takhle tenkrát fungovalo. Naše zemědělství mohlo být o dost jiné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 20:02 Reaguje na Jiří S
To je symptom české povahy - pořád ode zdi ke zdi - hledat kompromis je pro dnešní lidi, z mě neznámých důvodů nemožné, bohužel.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2020 16:05 Reaguje na Jakub Graňák
Ale provoz se 40 kravami vyrábí mléko mnohem dráž než velký provoz.
Optimální pro ekonomickou produkci mléka je provoz tak od 2000 - 4000 dojnic. Jedině v takovém počtu se vyplatí kravín s řízenou vnitřní atmosférou, teplotou, vlhkostí, optimálním větráním vzhledem k smradíkům, které vypouští krávy a jejich hnůj, vlastní laboratoří, která kontinuálně provádí analýzy vstupních surovin, aby z nich šlo namíchat optimální krmivo i kontinuální analýzy mléka, hnoje , ovzduší v kravínech atd , aby to zase všechno bylo optimální. A jedině v takovém počtu se vyplatí provozovat informační systém, který personalizuje každou krávu podle jejího aktuálního stavu a přiděluje jí optimální krmnou dávku stejně jako využívá optimální intenzitu dojení.
A jedině v takovém počtu se vyplatí zaměstnat špičkové odborníky, v laboratoři, na pozici zootechnika, na pozici nějakého potravinářského chemika na produkované mléko, napozici ajťáka, který spravuje třen informační systém , na pozici odborníka na klimatizaci, který se zase stará o zařízení vytvářející vnitřní prostředí v takovém kravíně.
A úplně stejné to je ve většině zemědělské produkce, mimo nějakých speciálních a na lidskou práci náročných produktů. Je to v produkci hlavní běžné zeleniny, hlavního běžného ovoce.....
Provozovatel kravína se 40 kravami by musel být Ajnštajn, protože víc než jeden člověk tam dělat nemůže, aby to mléko nebylo kvůli mzdovým nákladům předražené, ale aby to mléko bylo stejně kvalitní a stejně levné jako z kravína se 4 tisíci krav, musel by jeden člověk rozumět všemu, co v tom velkém kravíně dělá 20 - 40 různých odborníků z různých oborů. A ještě všelijací traktoristé, dojičky a další lidi z relativně běžných pro kravín obslužných profesí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 18:57 Reaguje na Radim Polášek
Kolik takových kravínů (pro mě spíš fabrik na mléko) jste navštívil? Já jsem jich prošel desítky a nic takového, co tady popisujete, jsem nikde neviděl. V podstatě tvrdíte, že pokud nemám nějakou tu miliardu ve štrozoku, tak nemám nic produkovat, protože je to nerentabilní. Zkušenosti ze zemí, které si neprošly kolektivizací hovoří o opaku.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 19:11 Reaguje na Jakub Graňák
O kterých zemích prosím mluvíte? Já totiž ve Evropě žádnou takovou neznám
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 19:53 Reaguje na Jiří S
Pokud vím tak snad ve všech zemích světa jsou malé chovy naprosto standartní součástí segmentu a normálně si na sebe vydělají. Reaguji na p. Poláška, který ve zkratce tvrdí, že pokud nemám alespoň 2000 krav, tak se na to mám vybodnout, což je dle mě blbost.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 20:12 Reaguje na Jakub Graňák
To samozřejmě je blbost. Nevím kolik je nyní největší kravín v ČR, ale před nedávnem to byla Uhelná Příbram s 1200 dojnicemi. Takže ty čísla jsou zcela zcestná, takový množství jsou snad jen v USA. Já jsem to chápal, že myslíte ty technologie. Malé podniky jednoznačně jedou na koncového zákazníka, kdy prodají litr za 12 Kč a to mléko je tučné, přičemž nemusí být hygienicky a technologicky čisté. Kdežto velké podniky musí prodávat do mlékáren, momentálně asi 8,90 Kč a to mléko je méně tučné, ale zase je stoprocentní ve všem ostatním. Takže vlastně souhlasím s vámi pane Graňák, určitě mohou fungovat oba modely. A pokud by se vám rozdíl 3 Kč u mléka zdál malý, tak věřte, že to je extrémní rozdíl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 20:31 Reaguje na Jiří S
To jsem rád, že jsme si to vyjasnili.
3 Kč jsou hodně, když to vztáhnu k dojivosti, tak je to víc jak 15000 Kč ročně, což je docela balík.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 22:39 Reaguje na Jakub Graňák
Dokonce ještě více, nejrozšířenější dojnice, tedy Holštýnského typu v naší zemičce dojí okolo 10 000 litrů za laktaci. U českého strakatého je to sice méně, okolo 7500 litrů, ale zase mají lepší složky a prodává se dráže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 09:48 Reaguje na Radim Polášek
Mám z toho pocit, že vlastně v takové fabrice nemusí být žádné krávy, mohli by to mléko dělat rovnou z ropy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:24 Reaguje na Zdenek Miklas
No ale ono to tak skutečně je- chápu, že pocitově a morálně se s tí lidé nemohou smířit, ale právně je to neotřesitelné- i bývalé JZD " Světlé zítřky", převedené na a.s. či s.r.o. je soukromým subjektem a s tím nikdo nic nenadělá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.3.2020 10:13
Přestože tíhnu k zemědělství farmářského typu, nelze si nevšimnout účelovosti článku, kterým je démonizace velkých zemědělských podniků.
Jako vždy jde o peníze, které z EU tečou do ČR a nastavení jejich přerozdělování, které je v moci, a to musíme uznat, lobbistů spjatých s agrárně-průmyslovým komplexem na jehož špici stojí Agrofert.

Ožehavé téma zastropování přímých plateb (rozuměj dotací EU pro zemědělce) bez ohledu na velikost podniku, je setrvale MZe ČR odmítáno. Zastropování pro zemědělské podniky by znamenalo ukončení vyplácení přímých plateb nad určitou hranici danou velikostí výměry obhospodařované půdy. Nejčastěji se v EU používá hranice 150 000 €.
V ČR by to velice přibližně znamenalo vyplácení přímé platby až do 750 ha. Účelem zastropování je tedy vyplácet méně dotací velkým podnikům a celkově tak snížit výdaje rozpočtu SZP EU.

V pozadí českých luhů a hájů jde tedy o to,aby více peněz teklo členům Asociace soukromého zemědělství ČR než doposud, a proto lobbuje u unijních orgánů za změnu nastavení pravidel .
Záměr je jasný, peníze do zemědělství jdou z kasy EU a pokud Brusel nastaví pravidla jinak, může na MZe sedět 100% zástupců velkých podniků, ale s přerozdělováním nebudou moci udělat vůbec nic.

Zástupce obou táborů bych chtěl upozornit na jednu věc. Zatímco se perete,tak v rámci European Green Deal vznikají zcela nové kontury zemědělství.
Zatímco doposud bylo hlavním úkolem zemědělců zajistit potraviny, zdá se, že stěžejní role zemědělců se má posunout do role správců krajiny (klimatická změna) a až poté producentů potravin.

Z tohoto pohledu je velikost firmy irelevantní. Doufám, že EU toto kritérium důrazně dotáhne do konce, neboť zdravá krajina jednoznačně spěje ke snižování její zátěže provozováním průmyslově-chemického způsobu hospodaření , což je v zájmu všech občanů EU.
Přijatelné bude i to, že ceny zemědělských produktů se budou postupně zvyšovat, což bude logickým důsledkem snížení efektivity zemědělské výroby. (méně chemie)
Pozn. Postačí se podívat do popelnic po vánočních a jiných svátcích, přetékají vyhozenými potravinami.Konzumní společnost jak vyšitá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, dobrý postřeh. Pouze k tomu Green Deal- Evropa se říti do řiti, a je to proto, že se máme moc dobře.Nevěřím tomu, že by šlo pouze o neznalost vedoucích evropských představitelů, podle mě jde o probíhající proces světového přeformátování řídících center. Ale na to zde není místo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.3.2020 18:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
První otázkou by mělo být, PROČ vůbec zemědělské dotace vyplácet. Evropa vyprodukujie více potravin, než kolik spotřebuje.
Pokud vím, tak v zemích Eu bývají dotace zastropovány většinou na 100 ha, což je jasně cílené pro malé sedláky.
Jsou to peníze na údržbu krajiny, na udržení lidí na vesnicích a na zdravou maloprodukci.
U nás je vše důležité naopak, takže my dotujeme ničení krajiny průmyslovým zemědělstvím, ty peníze jdou do Prahy a nikdo je na dědině neuvidí a chemizace dosahuje varovné výše.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 20:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Vše je na politickém rozhodnutí a odvaze předstoupit před obyvatelstvo. Malí sedláci v přepočtu mají stejné a namnoze ještě vyšší dotace, než velké podniky u nás. Co se týká chemizace, naše spotřeba je zhruba 2-3x menší než v Německu, Francii, Itálii, v zemích Beneluxu je dokonce až pětkrát větší.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.3.2020 22:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Řeknu vám, proč je vyplácet. Protože jinak by nás zaplavili potraviny např. ze zemí Mercosuru, kde je světe div se, a byl jsem také překvapen, na 1 osobu větší podpora zemědělců než je v Evropě. A co si budeme povídat, země Mercosuru jsou dost velká plocha k zaplavení nekvalitním potravinami do Evropy.
Odpovědět
ČM

Čech M.

12.3.2020 10:39
Ať zhynou všechny dotace! Čím dříve, tím lépe.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2020 15:29 Reaguje na Čech M.
Nelze než souhlasit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.3.2020 18:01 Reaguje na Čech M.
Možná by se pán velmi divil, co by najednou bylo zcela nedostupné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2020 05:08
Otázka je, kdo se má dotovat.
Jestli toho malého zemědělce, který už z principu toho, že je malý, produkuje ty potraviny neekonomicky a velmi dráž. A druhák z principu toho, že malý zemědělec si nemůže dovolit průbežně studovat vývoj a tedy hospodařit podle nejnovějších poznatků, malý zemědělec maximálně má nějaké vzdělání z doby, kdy byl mladý a navštěvoval povinnou školní docházku a z tohot vzdělání žije po celý zbytek života.
Naopak velké firmy produkují potraviny výrazně produktivněji plus si mohou dovolit zaměstnávat kvalifikované lidi s nejnovějším vzděláním a aktzálními znalostmi.
Takže je tady dilema poslechnout aktivisty a házet dotace do žumpy anebo neposlechnout aktivisty a využít dotace účelně.
Pokud rozbití zemědělství na velmi malé subjekty není účel podobně jako v energetice, ono množství malých subjektů, z nichž spousta je velmi málo vzdělaných a ochotných tak snadno přejímat všelijaké nesmyslné ideologie a doslova žijících z ruky do huby při 16 denní dřině a závislých na půjčkách je mnohem snadněji ovlivnitelných než zemědělství tvořené velkými subjekty v čele s odborníky a finančně silnými.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 07:17 Reaguje na Radim Polášek
Dotace by měly být primárně na údržbu krajiny, což je daleko důležitější cíl, než produkce potravin.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 07:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle ,ano, za předpokladu toho, že se za komodity bude platit skutečná cena. Souhlasíte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 10:11 Reaguje na pavel peregrin
Samozřejmě. Stačí na potraviny nevybírat DPH a i tak by byly dražší. Stejně Češi silně trpí obezitou.
Problém je v tom, že by nás převálcovaly potraviny z dovozu asi úplně, jako Švýcary.
Jenže oni kupují švýcarské produkty z národnostních důvodů, což u nás by nebylo možné. Mají jednoduché hesko: "vydělávám si ve Švýcarsku, tak kupuji švýcarské výrobky".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.3.2020 14:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono také docela záleží na životní úrovni v konkrétní zemi a na nákladech, které jednotlivci/domácnosti vynakládají na konkrétní okruhy spotřeby.

A k té obezitě ve vztahu k cenám potravin ... to je častý argument, ale podle mých poznatků zcela mylný, protože i letmý pohled do nákupních košíků jasně ukazuje, že tito lidé nakupují hodně, ale tu levnější část produkce. Podobně je to například v USA, kde obezitou trpí zejména právě nízkopříjmové skupiny. Stravovat se s důrazem na kvalitu, a nikoli kvantitu, je obecně výrazně dražší. A to se bavíme pouze o stravování. Tzv. zdravý životní styl asi nelze nadiktovat, ale musí vycházet z vnitřního přesvědčení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2020 16:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Ono je to hodně tím, že nízkopříjmové skupiny nemají v podstatě jiného legálního koníčka než přejídání, respektive konzumaci nebo plození dalších potomků. Peníze, které by museli vynaložit na to, aby se v něčem v nějakém oboru stali odborníky a zvýšili si tak svou životní úroveň, jsou pro ně příliš velký obnos, aby je na takový účel vydali.
Jinak tloušťka není způsobena pojídáním takzvaných nekvalitních potravin, to je jen mýtus těch, kteří naopak pojídají předražené eko a bio potraviny s vysokou ekologickou stopou, aby se necítili špatně a neměli dojem, že ty peníze za ty předražené potraviny vyhazují do žumpy.
Tloušťka je způsobena tím, že se tito lidé přežírají, ať už nekvalitními potravinami nebo ti, co mají dostatečné příjmy, aby si to mohli dovolit, se přežírají eko a biopotravinami. A za druhé že se málo hýbou, mají tak minimální energetický výdej.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2020 16:11 Reaguje na Pavel Hanzl
S udržbou krajiny souhlasím. Ale zase, údržbu krajiny bude mnohem efektivněji provádět velký zemědělský podnik, který vlastní příslušné stroje, než drobný zemědělec. Který žije z ruky do huby a zflikovává 60 let starý Zetor, který mu po sametu vrátili jezeďáci, protože na nový nemůže vydělat. A zadlužit se buď nechce nebo mu rovnou nikdo rozumný úver nedá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 19:45 Reaguje na Radim Polášek
To považuji za nesmysl. Sedlák ví, že pozemky jsou jeho a ta krajina je domov jeho i jeho rodiny. Podle toho se k tomu chová. Velký podnik musí živit zaměstnance a tvořit zisk a celou krajinu má na salámu, protože každý může jít dělat jinam a většinou není ani místní.
Právě proto mají jít dotace tomu sedlákovi, jako v rakousku, aby nemusel lepit starý zetor. Jenže u nás to shrábne Agrofert se sídlem v Praze.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.3.2020 19:56 Reaguje na Pavel Hanzl
No nevím, sedlák taky musí tvořit zisk, aby tu jeho rodinu uživil. Nehledě na to, že většina pozemků není ve vlastnictví, takže je na tom nakonec stejně jako ten velký podnik. Také si troufám tvrdit, že většina lidí pracujících v zemědělství pochází právě z místa určení a má podobný vztah k tomu místu, jako ten sedlák. Divil by jste se kolik lidí v našem podniku odešlo jak říkáte jinam a za pár měsíců se vrátilo, protože jsou to lidé s nižším vzděláním, kteří nezvládnou stát u pásu bez kouřové pauzy a tak podobně.
Jednoduše chci říct, že vaše argumenty platí jak pro ty malé sedláky, tak pro větší podniky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 09:53 Reaguje na Jiří S
Problém vidím v tom, když ty dotace shrábne Agrofert se sídlem v Praze.
Ty dotace jsou přece pro sedláky na dědině, kteří si nechají postavit něco od místní stavební firmy, zaměstnají místní a dávají peníze na místního Sokola a místní družstvo závodních hasičů. A chodí do místní hospody a kupují v místní sámošce.
Jenže dnes zmizely tisíce venkovských hospůdek i obchůdků.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.3.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
A myslíte si, že to co si nechají sedláci postavit za dotace (tedy dotace PRV) postaví místní firma? Bohužel vás zklamu, ale takové věci podléhají výběrovému řízení a věřte tomu, že ta místní firma nebude mít šanci, samozřejmě v tom chodím a dá se to obšancovat, ale většinou tomu tak není. Pokud myslíte dotace SAPS, tak to dopadne podobně jak u toho sedláka, tak u té větší firmy, protože se pravděpodobně stejně rozdají ve výplatách a ti místní hoši to v těch hospodách utratí. Nemyslete si, že by Babišovo zemědělství bylo nějak výkonově lepší a vyváděl by tyto peníze do svých rukou, jeho firmy např. u nás na jižní Moravě by bez dotací taky neudělali ani dva roky živnosti a jejich finanční výsledek je takřka nula.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2020 13:29 Reaguje na Jiří S
Nevím, jaké jsou podmínky pro čerpání dotací, ale pokud to místní dostanou do výplat, tak je to taky dobře. Bába se kdysi chlubil, že má Agrofert asi 8 miliard čistého ročního zisku (dnes by si to už nedovolil).
Ale věřím tomu, že ty doatce budou byrokraticky zcela neprůstřelné, jak většina dobrých věcí u nás.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 07:23 Reaguje na Radim Polášek
To je dost dobrý komentář.
Odpovědět
VN

Václav Neguš

13.3.2020 13:52 Reaguje na Radim Polášek
To byl dost dobrý komentář,doslova jste trefil hřebíček na hlavičku.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.3.2020 14:12 Reaguje na Radim Polášek
To je správná otázka a uvedené je v mnoha směrech pravda ... otázkou nicméně je, kdo je malý zemědělec, stejně tak, jako kdo je už ten velký. Extrémy obecně nepřinášejí nic dobrého.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.3.2020 15:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Jestli mohu reagovat. Je to jen můj osobní názor vytvořený spíš z pocitu než fakt. Malý zemědělec do 200 ha, střední 200 - 1000, velký 1000 - 3000, nad 3000 je to již extrém. Dle mého farmu nad 2000 nezvládne jen jeden agronom a proto to tak usuzuji a také si myslím, že do 3000 ha se dá dělat kompromis velkovýroby a ekologie. Chtělo by to asi zrušit takové ty statky jako jsou Agrofert, Agro Měřín, Statek Miroslav, VP Agro, tedy koncerny, které mají 15k ha až 100 k ha, kdy je to opravdu už jen o vykořisťování půdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 15:26 Reaguje na Jiří S
Pod to se můžu podepsat také.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 20:12 Reaguje na Jiří S
Přesně tak, i dle mé osobní zkušenosti ty molochy jsou naprostý extrém
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist