Jiří Dlouhý: Dr. Šrám si nestihl převzít Cenu za komunikaci klimatu

Radim Šrám.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Stanislava Kyselová / Wikimedia Commons

Pro mne bylo docela zajímavé zjistit, že Radim pracoval po dokončení střední školy rok jako soustružník, než se povedlo získat doporučení a nastoupit dle rodinné tradice na lékařskou fakultu UK. Tuhle informaci jsem našel teprve nedávno a je to dobrým vysvětlením jeho některých postojů a dovedností, které mne občas překvapovaly.

O jeho vědecké úspěšnosti říká hodně jeho Hirsch index, který dosáhl hodnoty 48. Na začátku vědecké kariéry měl docela štěstí, že mohl v roce 1968 vycestovat na roční stáž do Edinburghu, což, zvláště v oblasti genetiky, muselo mít pro jeho další snahy velký význam.

Výzkum vlivu různých chemických látek ho přivedl k problematice životního prostředí. Škodliviny v prakticky nečištěných emisích z uhelných elektráren a tepláren i z dalších velmi špinavých chemických provozů způsobovaly od 70. let minulého století především v severních Čechách, ale také v některých dalších regionech Československa závažné zdravotní problémy obyvatel.

Tehdejší komunistické vedení státu je na jedné straně oficiálně nepřipouštělo, na druhé straně o něm samo vědělo: obyvatelé regionu dostávali tzv. „pohřebné“ – příplatek za špatné životní prostředí, a jejich děti měly nárok na 3 týdny ve škole v přírodě. V případě smogové situace měly školky a školy zákaz otevírání oken. To vše bylo podloženo studiemi zdravotního stavu dětí, které v té době hygienické stanice měly a které ukazovaly na velmi zvýšenou nemocnost dětí z této oblasti oproti ostatním částem republiky.

Tato fakta přivedla dr. Šráma k tomu, že se aktivně zapojil do práce Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, a měl podíl na přípravě “Rozboru ekologické situace v Československu“ – odborně podložené neveřejné zprávy o stavu životního prostředí Československa. Tato zpráva pronikla přes disent i mimo Československo a byla publikována v Le Monde, zmiňovalo ji vysílání Svobodné Evropy i Hlasu Ameriky; u nás pak vedla k dalšímu zájmu obyvatel o stav prostředí.

Po změnách režimu od roku 1990 se Radim Šrám plně zapojil do výzkumu následků bezohledného pálení uhlí v pánevních oblastech severních Čech. Povedlo se mu iniciovat a posléze také realizovat dvě fáze tzv. Programu Teplice a programu Znečištění ovzduší a zdraví, ve kterých se podrobně zkoumal zdravotní stav obyvatel znečištěných regionů v porovnání s relativně čistými oblastmi jižních Čech. Výsledky tohoto programu jasně ukázaly ohromné zdravotní následky na obyvatelích. Podobný projekt realizoval od roku 2007 také na Ostravsku.

Kromě velmi aktivní vědecké práce se Radim výrazně podílel také na medializaci problematiky znečištění ovzduší a následků klimatické změny na životní prostředí – napsal mnoho vědecko-populárních článků, zapojil se do práce Rady vlády pro udržitelný rozvoj, založil a vedl Komisi pro životní prostředí AV ČR, byl místopředsedou Vědecké rady MŽP. Pomáhal založit Vědecké klimatické fórum, které má propojovat vědce z různých oblastí vědy s přesahem na téma klimatu a které intenzivně zásoboval informacemi ze svého oboru.

Dr. Šrám byl kdykoliv ochotný přijít o problematice nejen přednášet, ale také se o své výsledky nezištně podělit. (Nejen já) jsem se víckrát setkal s tím, že prakticky „na klíč“ připravil materiály pro prezentaci problematiky znečištění ovzduší pro různá odborná vystoupení nebo výuku.

Radim Šrám nám bude velmi chybět právě v současné době, kdy jsou velké snahy prolomit již schválené limity znečišťujících látek při výrobě elektřiny a tepla a dovolit znovu ještě výrazněji ničit naše zdraví pod záminkou energetické krize způsobené invazí na Ukrajinu.

Když k tomu připočteme velmi škodlivé důsledky toho, že část obyvatel se vrátí k topení často nekvalitními pevnými palivy, někdy dokonce s příměsí odpadů, tak se těžko můžeme divit následkům na našem zdraví. Ano, do zdravotnictví dáváme stále více peněz, je stále dokonalejší, ale právě práce dr. Šráma ukazují, o kolik by byla lepší preventivní opatření, co si již mnoho let uvědomují ve většině zemí od nás na západ a také třeba ve Spojených státech.

Dr. Šrám vždy věděl, co je veřejný zájem, a dovedl vyhodnotit, co nám o jeho porušování vypovídají vědecká data. S ohledem na své znalosti a jejich společenskou závažnost vždy jednal maximálně otevřeně a také angažovaně. Ukazoval tak nám všem, jaká má být role vědce, který nemá pouze zájem stoupat po kariérním žebříčku – ale naopak chce, aby jeho poznání sloužilo lidem k jejich prospěchu.