https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-kolik-nas-bude-stat-naprava-zivotniho-prostredi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hlavenka: Kolik nás bude stát náprava životního prostředí

8.1.2020 | BRNO
Pole, jehož pravou část si pan zemědělec "pro zjednodušení života" hezky vystříkal roundupem, namísto aby to zaoral zelené tak jako stovky generací našich předků. Takové zvěrstvo a přitom denní praxe na našich polích - pro pár stokorun úspory.
Pole, jehož pravou část si pan zemědělec "pro zjednodušení života" hezky vystříkal roundupem, namísto aby to zaoral zelené tak jako stovky generací našich předků. Takové zvěrstvo a přitom denní praxe na našich polích - pro pár stokorun úspory.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hlavenka / Jiří Hlavenka
Toto jsou jedny z nejdůležitějších otázek dneška: Kolik nás bude náprava environmentu (tj. nejen CO2) stát? Jaká řešení s ohledem na "účinek za peníze" zvolit?
reklama

 

Je to téma pro racionální debatu, kterou musíme vést. Dejme úplně stranou oba krajní póly: "musíme to udělat, ať to stojí, co to stojí" (to nejenže nemusíme, ale ani nemůžeme), a "nechme to na volném trhu, až budou obnovitelné zdroje levnější, prosadí se samy atd." (volný trh nás dovedl právě tam, kde teď jsme, takže to taky prosím ne).

Ukazuje se totiž, že náprava věcí nemusí být nijak příšerně drahá. Tématu se pěkně věnuje Luděk Niedermayer. Já dodám ještě pár informací:

1) Napravení zdevastovaného zemědělství není ani drahé, ani složité: dotace jen na šetrné zemědělství, rozsekání polí pruhy zeleně, organická hmota do půdy (zaorávané meziplodiny atd.), biologická ochrana rostlin místo chemie. I kdyby to znamenalo zvýšení ceny sklízené plodiny o pětinu, do koncového produktu (tj. "náš oběd") se to ve výsledku promítne o desetihaléře, víc ne. Náprava zemědělské půdy má efekt nejen v přirozeně zdravější krajině, ale také v obnově malého vodního cyklu - dodání vody a zpomalení oteplování.

2) Nejlepší energie je ta, která se nemusela vyrobit... Existuje stále mnoho prostoru pro úspory, v desítkách procent současně vyráběné energie (doprava, vytápění, výroba..). Zde jsou náklady investicí, která se vrací.

3) Konečně začínají vznikat studie týkající se nákladů na redukci emisí CO2 . Zatím jsou tyto výpočty v počátcích, potřebují pečlivé ověřování - musíme se dobrat věrohodných čísel. V současnosti (s jistou mírou nepřesnosti) víme, že metody k redukci jedné tuny CO2 docela divoce varírují mezi 10 dolary a 1000 dolary. Široký rozptyl není dán nepřesností, ale jednotlivými metodami - je tedy vidět, že některé formy (dotací, investic) mají drasticky lepší efektivitu než jiné. Je potřeba volit ty výhodné, ne redukovat za každou cenu.

4) Pojďme trochu počítat. ČR produkuje asi 10 tun emisí CO2 na hlavu. Znamená to tedy, že na redukci těchto 10 tun na nulu (přičemž nemusíme samozřejmě jít okamžitě na nulu, ale hledat přiblížení k tomuto cíli) potřebujeme náklady v přepočtu od 2500 Kč na člověka a rok až po 250 000 Kč na člověka a rok. Takový rozptyl nám mnoho neříká, ale znamená, že existují metody, které jsou u dolní úvrati: a částka 2500 Kč, pokud by dobře odpovídala realitě, rozhodně neznamená, že při navracení životního prostředí nějak dramaticky zchudneme.

5) Dnešní analytický konsensus uvádí, že je potřeba počítat asi s 60 dolary na redukci či odstranění jedné tuny skleníkových plynů. To je v přepočtu na celkovou světovou produkci skleníkových plynů (36 miliard tun CO2) velká suma, ale - je to současně jen jedno procento HDP celosvětové ekonomiky. Znamená to, že stačí dát "jednu korunu ze sta", abychom se zbavili jednoho z největších problémů trápících lidskou civilizaci, s riziky (tipping point atd.), která dnes nedovedeme ani dohlédnout.


reklama

foto - Hlavenka Jiří
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

8.1.2020 05:46
Ach jo. Volný trh (a to ještě dost okleštěný) udělal ze západu nejbohatší oblast světa, kde se žije nejlépe a kde se i životní prostředí stále zlepšuje a je nesrovnatelně lepší než tam, kde šly státy jinou cestou.
Zemědělství lze napravit, když ho přestaneme netržně dotovat. Pak tady zůstane pravděpodobně extenzivní pastevectví a vymizí lány nekonkurenceschopných plodin. Řepka je též pouhým důsledkem netržní snahy zachránit klima. Takže kritizovat trh za něco, co způsobují netržní zásahy je celkem divné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2020 09:39
Problém je, že zaorávání zeleného se stalo v důsledku aktivit ekologů šíleně drahé.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.1.2020 10:04
Nákladová studie pro ČR se již dělaly mnohem dříve viz

http://www.geology.cz/co2net-east/download/McKinsey%20Report_czech_version.pdf

Koukněte na obrázky 20-22. Z nich je zjevné, že masivní podporu státu získala ta nejnesmysluplnějí opatření. A nevěřím, že dnes by byla, při stále rostoucím propojení politky a byznysu, situace jiná. Proto je klíčové, aby všechna nízkouhlíková opatření dostala stejnou podporu a trh, ne politici, rozhodovali, co se uplatní.

Bohužel, takový článek napsaný politikem ze strany dodnes chválící největší tunel v ČR, navíc vzniklým protiústavním a nazákonným postupem úřadu, není důvěryhodný.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.1.2020 18:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Zpráva je zajímavá, ukládám si ji. Bylo by zajímavé, jestli takové zprávy podléhají následné diskusi za účelem hledání slabých míst, chyb nebo i úmyslných zkreslení.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.1.2020 10:53 Reaguje na Richard Vacek
Pokud se v nich lobbistům něco hodí, zahájí s politiky diskusi. Myslíte, že tam nahoře jde o poučení z chyb a slabých míst?
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

8.1.2020 13:39
Je otázka, jestli budou lidé ochotní dát $60/t. Brzy můžou se to může ukázat ve volbách a celý Green Deal bude minulostí. Já bych zmínil, že dnes někteří mladí lidé mají všechno, mobily, skříně plné oblečení, česrtvé potraviny, dovolené s rodiči samozřejmě letadlem a nikdy nezažili žádný nedostatek. A pak tu máme také důchodce z venkova, kteří doma topí uhlím, dojíždí do okresní polikliniky ve 20 let strarém voze a nakupují levné průmyslově zpracované potraviny. Ti první jsou čato slyšet, mnozí jsou jistě učastníky ekologických demostrací, často bez znanosti problematiky. Na ty druhé zřejmě dopadnou ty nejtvrdší ekologické daně.

Ta maximaální čerstvost potravin, která jsou doporučována kvůli zdravotním aspektům, je zajímavá, protože je typickým protikladem boje s CO2. Takových je však mnohem více. Rozhodně by se měla ta opatření, která se dají udělat praticky zadarmo. A hlavně místo utopických vizí si rozšířit znalosi o významu fosilních paliv pro současnou společnost.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.1.2020 19:57
Takové trošku mimoděk blábolení? Náprava přece není o množství peněž, ale a to je nejdůležitější o nastavení pravidel a metodiky. A to je politicko odborný úkol. Až si to politici a skuteční odborníci ujasní a nechají nastavený systém pracovat třeba xx volebních období bez dalších populistických nápadů a myšlenek, tak se vše v přírodě vrátí do "normálu". Protože populistických experimentů jak ozdravit ovzduší, vody, krajinu a lesy již bylo dost. Výsledek je ale dost tristní, zavřen není nikdo.....
Odpovědět
ig

8.1.2020 22:34
Opak volného trhu nás zavedl ještě mnohem hlouběji :-) Vzpomeňte na minulý režim s plánovaným hospodářstvím, kdy třeba přes nařízení vyrobit x tun papíru vem kde vem nejel vlak a odpadní vody se vypouštěly přímo do Vltavy, protože na nejich čištění už nezbyly síly. Teprve v období volného trhu se a) odpadní vody z papíren čistí, b) papíru je konečně dostatek :D

[příklad s papírem vybrán zcela náhodně, protože někdo lépe chápe konkrétní příklady než obecné popisy]
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist