https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-komentar-k-silenemu-napadu-ministerstva-zemedelstvi-postavit-31-novych-prehrad?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hlavenka: Komentář k šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit 31 nových přehrad

12.5.2020 | BRNO
Vyschlá přehrada Pařížov. Vyschla "překvapivě" proto, že je sucho.
Vyschlá přehrada Pařížov. Vyschla "překvapivě" proto, že je sucho.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Vocelka
K šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit hned a rovnou 31 nových přehrad mám následující:
 

1) Osvěžuji dva roky starý článek z Ekolistu, ze suchého roku 2018. Ukázalo se tehdy, že přehrady pro zádrž vody nefungují, protože když je celkově sucho, tak je sucho i v těch přehradách.

Vodu totiž zadržuje zdravá krajina daleko lépe než přehrady: "Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady," píše se v článku. Jak už snad všichni víme, "suchý rok" je něco, co se stává normou; jiné než suché roky už nebudou.

2) Něco čísel. Česká krajina zadrží o tři miliardy (3 000 miliónů) kubíků vody méně než by mohla, pokud by se hospodařilo zdravě. Všechny nově plánované přehrady DOHROMADY zadrží při maximálním stavu 200 mil. kubíků (viz druhý odkaz).

3) Nedosti na tom. Volná vodní hladina má taky nemalý odpar. Plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků. Povšimněte si laskavě praktické shody s číslem v předchozí odrážce (kalkulace odparu z vodní hladiny).

4) Zhůvěřilostí je ovšem už to, že přehrady u nás navrhuje Ministerstvo zemědělství. Přehrada je ale zásadní prvek v krajině - v místě pro člověka a pro přírodu. Agroprůmysl si kvůli svým privátním (!!!) zájmům opět uzurpuje právo rozhodovat o posledních koutcích málo narušené přírody, jako jsou říční údolí, a hodlá je zalít betonem - ovšemže ne za své, ale za státní náklady, za peníze nás všech. To přece chceš!

5) Kolikpak ten špás bude stát? Ministerstvo zemědělství pro jistotu ani nenaznačuje, dobře ví proč, tak jsem vykutal jakési normativní náklady z portálu eAgri. Vyplývá z nich, že průměrný náklad je 55 Kč na kubík, tedy tu máme nějakých 10 miliard korun pro betonářské firmy.

Závěrem ještě dodám, že nejsem kategoricky proti jakékoli přehradě. Smysl dávají jednak malé, lokální vodní plošky a další vodní díla (retence přívalových srážek, malý vodní cyklus, vsaky do podzemních vod...), jednak pak tam, kde přehradní nádrž vlastně zabezpečí proti úplnému vysychání řek a říček takzvaným nadlepšováním průtoku. To jsou ale úplně jiné příběhy, úplně jiné přehrady, místa, velikosti i jejich počty, a když už, má s tím přijít Ministerstvo životního prostředí a ne lobbisté agrofertů.


reklama

 
foto - Hlavenka Jiří
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (182)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 11:25
Asi to bude předmětem více článků v Ekolistu, proto se "budu opakovat".

Náprava stavu zem. půdy je také proces na mnoho desetiletí, nepůjde to zvládnout bez větších investic. Pokud neznáme přesné příčiny sucha, musíme investovat i do nádrží, byť je to podle mého až ten poslední krok k prevenci před suchem. Ale pro lidskou populaci životně důležitý! Volá se po urychlených opatřeních, a když vláda předloží tento návrh, zase je to špatně? Vždyť jen výkup pozemků se povleče spoustu let. Takže já tomu netleskám, ale ani to neodsuzuji. Pořád lepší dělat aspoň něco, než setrvávat v zaběhnutých kolejích, tj. spoléhat, že konečně přijde změna. Spíše bychom měli více tlačit do těch změn v krajině. Tam se plánují jen relativně drobné úpravy, ta změna je nutná ve větším rozsahu.
Odpovědět

Pavla Žídková

12.5.2020 12:20 Reaguje na Karel Zvářal
Nemohu souhlasit s tím, že je lepší dělat "aspoň něco" - v tomto případě je to horší věc. Pod pojmem "aspoň něco" bych si představovala zejména lepší hospodaření na půdě, tj. změnu dotačního systému pro zemědělce, změnu podpory "dešťovka" - u novostaveb nelze aplikovat jen pro zálivku, přitom náklady a využitelnost pro splachování jsou k ničemu, resp. by to chtělo zavést a také vymáhat povinnost využívání srážkových vod u všech staveb, a jak říká autor článku, zmenšit plochu jednotlivých vodních ploch a zvýšit jejich počet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 12:30 Reaguje na Pavla Žídková
Paní Žídková, třetinu území tvoří lesy, tam se změnou hospodaření nenaděláme ohledně sucha nic. Změny v hospodaření na orné půdě navrhuji dlouhodobě, bohužel plánované změny jsou jen kosmetické. Ale bez těch přehrad se neobejdeme, zpočátku to má být asi 6. Když tento trend suchých let bude pokračovat, je nutný záchyt přívalových srážek a z tání sněhu. Pokud na jaře a v létě bude pršet minimálně, ani tuny hnoje na hektar a remízky nás od neúrody nezachrání. Byť se tato opatření příznivě projeví ve srážkově průměrných letech.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.5.2020 13:01 Reaguje na Karel Zvářal
Nemůžu souhlasit- lesům by kupříkladu výrazně prospělo kdyby nebyly pravidelně čištěny od jejich spodních pater - ale funkčí les potřebuje aby v něm byly i nízké dřeviny a keře chránící zem proti vysušení... to znamené... nechat tam růst nálety které následně mnohem rychleji nahradí vytěžené vzrostlé stromy.

Ovšem aby tohle fungovalo bylo by třeba zcela zakázat drenáže lesů při těžbě (tudíž prakticky zcela eliminovat mechanizaci) a těžit stromy individuálně ne plošně...

ale to je ekonomicky nerentabilní.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

12.5.2020 13:17 Reaguje na Vaclav Sobr
To je dobrý začátek k opravdu velkým lesním požárům...
Odpovědět

Jan Škrdla

12.5.2020 21:49 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Souhlasil bych s panem Sobrem.
Pokud vyholíte les dohola, tak se pak můžete divit, že máte problémy s přirozenou obnovou. Že vám ji žere zvěř, protože nemá nic jiného na zub než semenáčky stromů.
Pokud to vezmnete důsledně a vyrubete i semenáčky stromů, pak jste odkázán na umělou obnovu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 13:18 Reaguje na Vaclav Sobr
Nachodím po lesích jako málokdo, a ještě jsem si nevšiml, že by někde se babrali s náletem, kromě vyčištění před těžbou. Půdu především chrání hrabanka, více z listí jak z jehličí. Dále tráva a kapradiny, mech... Nejvíce však samotné stromy, které vytváří stín (příjemný chládek). Viděl jsem exkurze západních turistů, kteří nám lesy závidí, a jsou unešeni, že tam mohou svobodně vstoupit.

Osobně jsem pro smíšené lesy (už velmi dávno...), což je ideální varianta proti suchu a riziku možných holosečí (smrků).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:23 Reaguje na Karel Zvářal
Holosečně se netěží jen smrky a jen nahodilou těžbou... nejde o nutný zásah.... jde o způsob drancování krajiny...
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 22:58 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zavřel já jsem v lese každý den a vidím, že u mladých jehličnanů se pravidelně "čistí" břízy. A nálety jehličnanů padnou, když se kácí les. Nezůstane ani jediný a koupí se sazeničky.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 22:54 Reaguje na Vaclav Sobr
Václav Sobr - naprosto souhlasím :-)
Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

12.5.2020 17:13 Reaguje na Karel Zvářal
možná kdysi tvořily třetinu , no jestli počítáte i mýtiny a paseky tak jo ale tam s vodou nepočítejte a pokud tam bylo někdy židlo už tam není
Odpovědět
kj

kyanka josef

12.5.2020 15:37 Reaguje na Pavla Žídková
Možná by bylo lepší nestavět na úrodné půdě která zadržuje vodu kilometry skladů ale pěstovat na ní zeleninu a obilí.
Odpovědět
MV

Michal Vacek

13.5.2020 20:08 Reaguje na kyanka josef
Přesně!!!! To je moje řeč. Ty eko-organizace do všeho šťourají a dělají problémy obyčejným lidem při opravě starého domu (mému kamarádovi). Ale kdyby se raději postarali o to, aby se využila stará nepoužívaná továrna a nezabetonovalo se úrodné rovné pole pro obchoďák, nebo průmyslové sklady, tak to mě dostává ze židle. Nebudeme mit co jíst, ale budeme mít průmyslové haly.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:24 Reaguje na Michal Vacek
Takže ekologové stavějí průmyslové haly? Nebojují proti tomu? Nevypadá to, že víte jaká je realita...
Odpovědět
ig

15.5.2020 16:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Oni bojují i proti těm brownfieldům :-) Kdyby aspoň tohle nechali být, ale oni skutečně musí obtěžovat úplně každého podnikatele.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 11:45
Voda je/bude strategická surovina, proto je lepší jí mít v zásobě více než méně. Vodu z nádrží lze požít k závlahám, abychom většinu zeleniny nemuseli dovážet. A to dlouhotrvající sucho chápu jako projev antropocénu, čehož smutným důsledkem bude zástavba krásné přírody vodními nádržemi.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 12:52 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. Navíc bychom jsme se měli snažit aby voda jakožto strategická surovina zůstala a našich rukou. Viz: https://pravdaovode.cz/
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.5.2020 12:18
Přemýšlí tady někdo? Z plochy 10x10 metrů ( 100 m2) se ročně vypaří 7 metrů vody? 2 centimetry denně? V parném létě jsou to 2 milimetry! Dejte si někdo do sklenice vodu, a udělejte si rysku a datum. Je úterý, a do neděle by mělo vyschnout 10 cm.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 12:20 Reaguje na Michal Ukropec
Ano, přehrady se staví proto, aby vysychaly.-)
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 12:53 Reaguje na Karel Zvářal
Tak nějak. I když dochází k vypařování vody, tak ta voda se neztrácí. Naopak ve formě srážek se vrací na zem. Navíc díky odpařování dochází k ochlazování, což v létě je jen a jen dobře.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:26 Reaguje na Stanislav Chytrý
Výpar z přehrady nemůže vést k ochlazování natožtak k malému vodnímu cyklu... je to bodová zádrž a bodová evapotranspirace.... nepotřebujeme spíš vodu v půdě?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zcela jistě může. Fyzika je fyzika.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

15.5.2020 15:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
No, odpařených 700 m3 vody znamená spotřebu 1,6 TJ. To už stačí na nějaké ochlazení, ne? Je pravda, že to teplo se při kondenzaci zase uvolní.
Odpovědět
ig

12.5.2020 13:19 Reaguje na Michal Ukropec
Už jsem chtěl napsat něco podobného, ale předběhl jste mě :-) tak se jen připojuju :-) Je hezké, že autor umí počítat parciální derivace v evaporačním modelu, ale když akceptuje výsledek který neprojde jednoduchým sanity checkem a postaví na něm takovýhle rozbor, tak je bohužel celý článek neplatný :-) Při tom výparoměrné stanice provozuje hydrometeorologický ústav už někdy od padesátých let a jejich data, snadno sehnatelná na internetu, říkají něco o dvou až třech milimetrech za den.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

12.5.2020 13:24 Reaguje na Michal Ukropec
U rádoby zelených obhájců jsou řádové omyly ve výpočtech tím správným zeleným směrem naprosto normálním způsobem argumentace. Naopak je sranda je vždy přitom nachytat na švestkách.

Odpar 7 m3 z 1 metru čtverečního volné vodní hladiny za rok u nás by bylo opravdu hodně. Z půdy bych to okamžitě prohlásil za pitomost. Ovšem u vody si nejsem úplně jist, jak moc tomu pomáhá vítr...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.5.2020 14:27 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Jsem autorizovaný stavitel vodohospodářských staveb, takže jsme se to učili ve škole.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

12.5.2020 20:38 Reaguje na Michal Ukropec
Ještě bych to ověřil

veronica cz/otazky?i=163
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

12.5.2020 20:43 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Tam je dokonce vidět, kde udělali zelení soudruzi chybu.

Zjevně se domnívají, že 700 milimetrů je 7 metrů...
Odpovědět
MV

Michal Vacek

13.5.2020 19:59 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Jo, tak to s vámi souhlasím. To jsou podobné počty, jako když na výrobu 1litru ekonafty, je ve skutečnosti potřeba 1,3litru normální nafty. Ale to už nikdo neřeší. Protože při prvních výpočtech se o jednu desetinou čárku sekli a vyšlo jim 0,13.
Ale abych se dostal k vodě. Myslím si, že když je hluboká přehrada, tak má poměr zachycené vody oproti ploše ze které se vypařuje, menší koeficient, než když bude tisíc mělkých tůněk, které se v slunecných dnech stejně za pár dní vypaří. A pak už nebude ani tam nic.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

12.5.2020 12:30
Než při našem vodoprávním řízení dojde k realizaci prvního díla, bude z naší země buď poušť ,nebo sucho do té doby odezní samo, jako už mnohokrát předtím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.5.2020 12:47
1. Potřebujeme zadržet vodu v krajině a přehrady jsou lépe než nic.
2. Potřebujeme zadržet přívalové deště a zabránit povodním - tady paradoxně neplná přehrada pomůže víc než plná.
3. Potřebujeme upravit provozní řády přehrad tak, aby zadržování vody mělo prioritu před produkcí energie. Mnohé "vyschlé" přehrady jsou ve skutečnosti vypuštěné skrz turbíny, protože tč. platí priorita opačná.

Jistěže bychom potřebovali:
A stávající přehrady pokud možno upravit na přečerpávací (tj. doplnit zařízení, schopné laciným proudem hnát vodu nahoru)
B spoustu malých vodních nádrží rozptýlených po krajině - tady je problém ten, že "nebešťák" 10 x 10 m představuje srovnatelnou právní a administrativní "bitvu" jako postavení nového Lipna. Což motivuje investory k postoji "čím větší, tím lepší". Z čehož plyne zcela jasně:
C Potřebujeme pro výstavbu tůní, drobných rybníků apod., případně obnovu takovýchto děl, výrazně zjednodušit a zrychlit legislativu vč. odstínění možností nejrůznějších bojovníků "za ekologii", "za klima" (atd.) tyto stavby blokovat.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 23:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Jan Šimůnek Naprosto s vámi souhlasím, že je třeba změnit legislativu pro výstavbu malých tůní a rybníků. To je jedna z těch rychlejších a účinějších cest. (I když v otázce vlků jsme na opačné straně bariéry)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 07:13 Reaguje na Zdeňka Firstová
Je dobré, že se alespoň na něčem shodneme.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.5.2020 12:51
Odpařování vody z nádrží nelze vnímat jako negativum, protože se tím zlepšuje mikroklima, tedy alespoň částečně a lokálně se tím eliminují důsledky globálního oteplování.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:28 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ani omylem..
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 19:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Opět ta ztrachtilá fyzika, podle níž to přesně tak funguje.
Odpovědět
KK

Karel Kosobud

12.5.2020 12:54
... no jo, když ono se u těch velkých investičních celků líp krade!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:28 Reaguje na Karel Kosobud
tak tak..
Odpovědět
JK

Jan Krupička

12.5.2020 12:59
"Zhůvěřilostí je ovšem už to, že přehrady u nás navrhuje Ministerstvo zemědělství." Přehrady by dle autora měl zřejmě navrhovat někdo, kdo je nechce.

Není náhodou výpar z malé (mělké) vodní nádrže v poměru k akumulovanému objemu větší, než u nádrže velké (hluboké)?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.5.2020 16:33 Reaguje na Jan Krupička
No, v tomto lze s autorem spíše souhlasit, ne že by ve Vršovicích byl nějaký jiný Eden, než ten fotbalový, ale zrovna MŽP mi přijde jako vhodnější orgán státní správy než jejich kolegové na Těšnově.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.5.2020 18:45 Reaguje na Jan Krupička
Přehrady kdysi patřily pod MŽP. A to do doby, kdy starost o ně ministr Benda s lehkým srdcem přepustil MZe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.5.2020 13:02
Obávám se, že tady diskutujeme o ničem. Pojem "dělat něco nežli nic" je dost nesmyslný, protože tahle vláda naslibovala už neskutčné bilióny do úplně všeho, ovšem není schopna ani opravit D1 nebo jakoukoliv jednoduchou ptákoviny (ani vyřešit třeba čapí hnízdo).
Samozřejmě SKUTEČNĚ potřebné úpravy krajiny se můžou dělat okamžitě za minimální náklady, ale ty naráží na zájmy zemědělské mafie, ovládající celý stát.
Smiřme se teda s tím, že dokud tu bude vládnout tato klika, nestane se pozitivního VŮBEC NIC, jen půjdeme dolů.
Odpovědět
ak

antonín krahula

12.5.2020 13:13
Stavějí se sypané hráze, nic moc pro betonáře.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.5.2020 13:14
Nejspíše bych autora doplnil údaji zveřejněnými dnes,12.5.2020,MF str.6

Návrhů na nové přehrady je celkem 96 ! Z toho 65 lokalit "osahaných" a 31 již blíže specifikovaných. Zbytek (31) je potenciální zásoba .

Dále bych upravil číslo ztráty vody v krajině nevhodným hospodařením zemědělců na 3,6 mld.m3/rok (VÚMOP Brno)


I ministr zemědělství Toman ví, že naše republika je rozvodím Evropy a nemáme jinou vodu nežli srážkovou s níž musíme hospodařit.
I ministr životního prostředí Brabec ví, že ve válce se suchem zatím vysoce na body prohráváme a že se musí radikálně přístup společnosti v této oblasti změnit.

Oba pánové se nemohou vymlouvat, že neznají odborná doporučení vysoce kvalifikovaných a odborně způsobilých osob z řad vědecké obce (namátkou prof. Sklenička, rektor ČZU Praha, profesor Kvítek , Jihočeská univerzita, nebo České limnologické (RNDr. Martin Rulík) nebo pedologické společnosti (prof.Šarapatka) popřípadě stanoviska České akademie věd -Ústavu výzkumu globální změny AV ČR -prof. Žalud) .

Návrh ministra Tomana s jejich odbornými radami nemá nic společného a v podstatě jde proti nim.
Zjednodušeně řečeno - adaptaci na sucho a nápravu české krajiny spatřuje ministr a jeho suita ve vybudování ad hoc mnoha desítek technických megastaveb vnořených do zdegradované české krajiny.

Tato zcela nesmyslná idea ani náhodou neřeší příčiny současného stavu a neodstraňuje ho .
Řeší pouze následek, zajištění potřebného množství vody k dalšímu špatnému hospodaření , aby se udržoval stávající a environmentálně zcela nevyhovující stav.

V plné nahotě se objevují základy myšlení vládnoucí exekutivy podporované většinou poslanců vládnoucích stran (ANO, ČSSD a KSČM). Ty lze plným právem označit jako primitivně-materialistické choutky ,poplatné nejen dnešnímu principu tržního hospodářství, ale i dědictví komunistické ideologie podle hesla "Poručíme dešti, větru!", jako nepovedeného experimentu prováděného čtyřicet let na českém národu a jeho přírodě.

Tím absolutně nevyjadřuji názor, že některé stavby přehrad nejsou ve veřejném zájmu. Tyto stavby však musí být posuzovány vícesystémovým pohledem ,který by stávající a nové vodohospodářské prvky v krajině propojoval do FUNKČNÍCH celků a využil jejich synergického efektu.

Přístup české vlády v této oblasti, prezentovaný ministrem Tomanem , plně snese pejorativní označení jako imbecilní přístup k řešení problematiky sucha a obnově české krajiny v době negativních dopadů klimatické změny ve střední Evropě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.5.2020 13:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych to nebral zase až tak vážně, je to jen populistický blábol pro masy koblih, který nikdo ze zúčastněních vůbec nenapadne ralizovat. Stejně , jako dalších asi 400 superprojektů za bilióny.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

13.5.2020 08:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane |Hanzle, takový blábol na snad nejlepší příspěvek v této diskuzi, no z toho je mi až smutno. K příspěvku pana Vinklera bych dodala, že také považuju leckterou přehradu za užitečnou, ovšem vybudovat mnoho dalších = zabetonovat poničenou krajinu...Kdysi jsem se tu ptala, co jako bude do nových přehrad natékat, jestli ty vyschlé řeky. Nevím už, co mi bylo odpověděno, ale jistě nic rozumného, jinak bych si ten poznatek zapamatovala. Taky jsem vyjádřila skepsi k termínu dobudování - dovedete si představit ty roky vykupování pozemků, milióny na různé studie a tucet nových a nových výběrových řízení na různé práce, opakovaných kvůli korupci? Práce na dlouhá léta!
Jak správně napsal kdosi výš - v provedení nejpotřebnějších a nejúčinnějších kroky k zadržení vody v krajině nám zcela brání zemědělská mafie....(Toliko v principu, nepotřebuju slyšet, kolik vody by bylo potřeba navíc na menší pole mrkve oproti lánu řepky, to není předmětem právě diskutovaného tématu)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2020 13:32 Reaguje na Martina Vránová
Vy jste to nepochopila? Já považuji za blábol ty sliby naší věrchušky, ne pna Vinklera!
Máte jasně pravdu, stejně jako on, že se nepostaví v tomhle režimu VŮBEC NIC.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

14.5.2020 06:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Omlouvám se - mě to došlo v té vteřině, co jsem si po sobě s uspokojením ještě jednou přečetla svůj příspěvek již odeslaný, na tomto místě :-).
No a dnes hned ráno mě nadzvedl ze židle další článek o jedné zE zamýšlených přehrad v bezprostřední blízkosti Moravského krasu.
Naštěstí ale, jak říkáte - v tomhle režimu se nepostaví VŮBEC NIC.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

13.5.2020 18:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Shrnul jste to docela výstižně...
Navíc i ten obrázek téměř vyschlé přehrady, místo vody je zelená polívka ze sinic, jsem viděl několikrát na vlastní oči
Měníme klima i krajinu, důsledky potom "léčíme" dalšími škodlivými zásahy!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:37 Reaguje na Jakub Brenn
Přesně tak... bohužel...
Odpovědět
VK

Vladimír Kulhánek

14.5.2020 22:09 Reaguje na Jakub Brenn
Ono ale daná vyschlá přehrada není důsledek vysychání, ale plnění svého účelu, tedy nadlepšování průtoku v Doubravě v době sucha. Takzže v nádrži je sice podstatně méně vody, než normálně, ale zajišťuje tím stabilitu celého dolního toku Doubravy, která by jinak vyschla...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
100% souhlas
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

12.5.2020 13:16
1/ Na Moravě a Odře skoro žádné velké přehrady nejsou. Takže to není zrovna šťastný příklad schopnosti zdravé krajiny zadržovat vodu. A mnoho vodárenských nádrží má kapacitu na cca 20 měsíců bez přítoku, což se nejspíš bude během 10-20 let velice hodit.

2/ Lesy máme v havarijním stavu. A i kdybychom ode dneška dělali všechno správně, tak ještě několik desítek let s tím budeme mít problém. Už jen proto potřebujeme i ty nové vodárenské přehrady v daleko větší míře než kdy dříve.

3/ Ten masivní odpar z vodní hladiny vede mj. k ochlazování krajiny. A kvůli tomu zrovna brečet nebudu...
Odpovědět
MV

Michal Vacek

13.5.2020 20:32 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Ano, bohužel máte pravdu. Naše lesy jsou v katastrofálním stavu. A tady si dovolím říct, že za to mohou naši ekoaktivisté. Protože tvrdí, že si příroda s kůrovcem poradí a dělali vše pro to, aby lesníci netěžili. A jak to dopadlo? Teď jsou holé kopce. Tam když po zimě zůstával sníh, tak ve stínu jehličnanů pomalinku odtával a vsakoval do půdy. To trvalo skoro měsíc, někdy i déle. Teď na holý kopec zasvítí jarní slunce a voda se žene do potoka jak o závod. Za pět slunečných dní je sníh - voda v ....pryč. A listnaté stromy, toho času z jara bez listí moc sněhu nezastíní. Bohužel tento fakt vidím na vlastní oči nejen v lese mého otce. Bydlím v podhůří celých 42let. A tak ty vodní nádrže vidím také asi jako teď potřebnou pomoc.....záchranu.
Odpovědět

Petr Šrámek

12.5.2020 13:24
Pane autore, jestli jsem to nespletl, tak Váš odpar dělá 2 cm hladiny denně. Téměř. Jde-li o roční průměr, pak v létě to bude mnohem víc. Až bude teplo, postavte si kýbl s vodou na slunce a měřte úbytek hladiny. Nebude to sedět. Domnívám se, že půjde o chybu o řád. 70 kubíků z plochy 100 metrů čtverečních, pak by to asi dle mě mohlo být. A na závěr.... ono má jít o betonové přehrady, že tam operujete "betonovou lobby"? Odpovím za vás, ne, všechny by měly být sypané a kromě pár efektů, které nejsou ani cílem, jde o vyhazování peněz.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.5.2020 13:26
Klimatické modely tvrdí, že bude víc srážek v chladnější části roku a méně v té teplejší. Vodní nádrže umožní zadržet právě tu vodu v chladnějším období pro teplejší část roku. A není to vůbec v rozporu s dalšími zásahy v krajině.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 13:37 Reaguje na Richard Vacek
Tak, tak! Dnes měli oba ministři tiskovku a vzpomínali všechna zde přetřásaná opatření, včetně krajinářských. Nezbývá, než je uchopit za slovo...
Odpovědět
JK

Jan Kropáč

12.5.2020 13:59
Jednoduché a stručné - žádná přehrada Vaši studnu nikdy nenaplní.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:40 Reaguje na Jan Kropáč
Ale naplní kapsy několika zbohatlým ničitelům naší dříve krásné země... to například některým diskutujícím nedochází...
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

12.5.2020 14:08
Ad 1) Přehrady fungují - Pařížov v letech 2015 - 2018 každý rok skoro 2 měsíce (většinou červenec a srpen) dotoval průtok v Doubravě z cca 20 - 50 l/s na cca 200 l/s. Za běžné situace (před 2015) to zvládne po celé letní období. Kdyby tam nebyl, tak byla Doubrava (a to je relativně velká říčka) suchá. Takže prázdná přehrada neselhala, ale jen až do poslední chvíle plnila svojí funkci. Ostatní přehrady mají obdobnou funkci, navíc zajišťují vodu pro odběry pitné vody, další odběry závlahy, mají protipovodňovou funkci. Je ale fakt že jestli tohle všechno nepotřebujeme, nepotřebujeme ani přehrady.
Ad 2) Krajina (půda a podzemní vody) plné vody jsou super a jakékoliv (ekonomicky efektivní) opatření ke zvýšení retence vody v krajině je super. Jenomže i ta krajina během extrémního sucha vyschla (podle autorovy logiky k bodu 1 selhala) a vodu na pití a závlahy si z ní nevezmu. Jestli ale nepotřebujeme mít rezervu vody na období akutního nedostatku, tak nepotřebujeme ani přehrady.
Ad 3) Průměrná roční velikost výparu z vodní hladiny v ČR je cca 790 mm (dle staré ČSN), plocha 10 x 10 m odpaří cca 79 m3, 30 km2 odpaří pak 23,7 mil. m3 (ach ty jednotky!). Velké množství malých ploch odpaří +/- stejně jako malé množství velkých ploch stejné výměry (některé faktory výparu závisí na velikosti plochy – vím), ale třeba mokřad má rozhodně větší výpar (evapotranspiraci) než volná plocha a je to špatně? Závěr je tedy hodně demagogický.
Ad 4) Autor evidentně nic neví o rozdělení problematiky vodního hospodářství mezi rezorty MZe a MŽP. Myslím, že většina politiků si uvědomuje význam přehrad (i těch nových) v procesu zvládání sucha a nedostatku vody, zatím ale skoro nikdo neměl odvahu otevřít takhle nepopulární téma. Asi je už opravdu zle.
Ad 5 ) Klišé o betonové loby nebudu komentovat – zcela mimo současnou realitu.
Závěr – chápu ho tak, že přehrady a ostatní vodní díla jsou nakonec fajn, jen aby to bylo malé, neviditelné a hlavně jinde než vykonávám svůj zastupitelský mandát, protože moji voliči co tam bydlí jsou proti.
Suma sumárum – autor je dost mimo (evidentně politik) a mrzí mě, že Ekolist něco takového zveřejnil. Jediné čemu z toho článku lidsky rozumím, jsou obavy všech v dotčených lokalitách.
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

12.5.2020 23:42 Reaguje na Nedělský Petr
Dík za ta čísla, já očekával že odpar z hladiny bude větší, ale stejně mi to hausnumero v článku přišlo nesmyslný na první čtení. Ono je to vlastně pořád docela dost, skoro dvojnásobek ročního srážkového úhrnu.
Ale zajímalo by mě, čim teda tihle popírači fyziky chtěji ochlazovat města a krajinu, když ne odparem. Je to prakticky jedinej mechanismus se kterym se dá reáně počítat. A tomu skupenskýmu teplu je srdečně jedno, jestli se odčerpá výparem z hladiny, půdy nebo z vegetace.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:53 Reaguje na Aleš Johanovský
"dokazování" neadekvátnosti článku na základě zpochybňování výparu je účelově zástupné téma.... s výparem je to celé úplně jinak...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:51 Reaguje na Nedělský Petr
ad.1 Kdyby tam nebyla přehrada, ale fungující krajina, tak není třeba nic nadlepšovat a vše by bylo v pořádku.... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)

ad2. voda se má dostat do podloží a tak napájet jak spodní vody, tak přirozené rezervoáry a doplňovat tak krajině vodu, když zrovna neprší... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)

ad3. v tomto se autor sekl... my potřebujeme výpar, ale z mokřadů, půdy a to pomocí vegetace (klimatizační jednotky krajiny).... z volné vodní plochy nikdy nebude takový odpar, aby to k něčemu bylo... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)

ad4. přehrady prosazuje jen MZe protože na tom má vlastní zájem a vůbec ho nezajímá co to udělá za negativa a jak nezodpovědný přístup to je.... potřebujeme řešit příčiny a né ničit krajinu dalšími hašeními důsledků... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)

ad5. asi vodohospodář nebo betonář co?

Závěr:

propagujete tu zlo na kterém máte evidentně osobní prospěch a neváháte šířit účelové polopravdy.... dosvědčujete se i tím, že ani nejste schopen uvádět tyto srač** pod svým jménem...

Odpovědět
PZ

Pavel Zídek

12.5.2020 14:12
Stavět přehrady coby zásobárny vody je rozumné. Ale zásadní problém vidím v současném zemědělství, kdy se z půdy v podstatě jen těží z jejích rezerv, které byly uloženy při hospodaření v minulosti a v současnosti se do půdy nevrací žádný humus. Což dokládá i dlouhodobý průzkum ubývání ornice. Z orné půdy se tak stává utažená nepropustná hlína, do které zemědělci většinou dávají jen průmyslová hnojiva, protože odpad z rostliné výroby a hnůj od dobytka končí v bioplynkách, které jsou dotované. Schopnost zadržovat vodu se tak stává minimální. Dalším problémem u nás v Polabí jsou zničené a nepoužívané rozsáhlé závlahové soustavy, které byly vybudovány v minulém režimuza značných investic a od jejich privatizece v ´90 letech se díky cenové politice majitelů v podstatě nevyužívají. Na rozsáhlých půdách v polabí, které jsou pod závlahou vybudovanou pro pěstování zeleniny se tak pěstuje kukuřice do bioplynek, nebo stojí solární elektrárny. O žalostném stavu současných lesů, kdy se zcela nezvládla kůrovcová kalamita a z rozsáhlých lesních pozemků je stávají vysušené holiny, nemá cenu psát.
Kdo se chce podrobně seznámit proč se kůrovcové lokality těží až po vylítnutí brouka a celkovým stavem lesnictví v ČR nechť shlédne tento dokument: https://www.youtube.com/watch?v=VSopiSD17BM&pbjreload=10
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2020 00:08 Reaguje na Pavel Zídek
Skvělý dokumentární film, díky! Dlouhý, ale stál za viděnou.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 23:30 Reaguje na Pavel Zídek
A jestli chcete vidět, že naši lesníci jsou úplně zlatí, i když se nám leccos nelíbí, podívejte se na francouzský film "Čas lesů" na https://promitejity.cz/filmy/ Tam jsem pochopila, co jsou lesní plantáže. Je to hnus, kam byste určitě ani na procházku nešli.
Odpovědět
MH

Miroslav Hruška

12.5.2020 14:29
Myslím, že už jsem o tom psal v Ekolistu dříve. U nás v obci máme dost rozlehlé mokřady, potok i rybník. V roce 2018 o kterém se jedná u nás rybník téměř vyschl a potok také. V mokřadech, kde jsou dvě zatím neužívané studny o průměru 450 mm byly tyto studny plné, a stejně tak byla i voda v mokřadech.Tyto udrží vodu daleko lépe než přehrady.
Odpovědět
na

12.5.2020 14:48 Reaguje na Miroslav Hruška
Čím menší plocha vystavená slunečním paprskům a potažmo i větru, tím dochází k menšímu výparu, takže z nadzemní vody nejlépe močály, lesní tůně a zarostlé potůčky. Nejhůře megalomanské plochy. A to jsem jinak fanda budoucích severočeských "moří".
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

12.5.2020 23:12 Reaguje na
Vy máte pocit, že z ničeho jinýho než z volné hladiny se voda neodpařuje? V reálu odpaří vegetace víc /větší plocha a vyšší teplota/ a mokřadní vegetace mnohonásobek.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:58 Reaguje na Aleš Johanovský
A přesně to potřebujeme, aby se krajina ochladila a aby z tohoto opětovně vznikl malý vodní cyklus... z přehrad je jen voda pro nezodpovědné zemědělce a peníze pro betonáře + úplatky....
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

12.5.2020 23:46 Reaguje na Miroslav Hruška
Jestli ono to ale neni přesně naopak, totiž že mokřady vznikaji a udržeji se v místech, kde se ta voda udrží (napřáklad za tu cenu, že je tam přirozeně do nepropustbýho podloží odvodněnej celej vyschlej vršek).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:00 Reaguje na Aleš Johanovský
Mokřad vznikne sám jen tam kde jsou vhodné podmínky... a ty nejsou díky lidským zásahům skoro nikde... takže je bohužel nutné je dělat opětovně našimi silami a také změnit krajinu tak, aby mohli vznikat a udržovat se i samovolně....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 09:56 Reaguje na Miroslav Hruška
Přesně tak....
Odpovědět
na

12.5.2020 14:45
Zajímavé jak je naše vláda zase chytřejší, než nadnárodní organizace. Nebo, že by za tím bylo něco jiného, než inteligence a znalosti? https://www.denik.cz/ze_sveta/osn_varovani_prehrady20071029.html
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.5.2020 14:52
Jen aby to nebyla jen další černá díra na peníze, jako kanál našeho hradního šáška. :)
Odpovědět
na

12.5.2020 15:03 Reaguje na Petr Eliáš
Prej to plánuje protáhnout do Pekingu. Krteček tam už začal rýt :D
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.5.2020 15:35 Reaguje na Petr Eliáš
"Zachovejte paniku", ono na to nebudou stejně peníze, ty se nuceně vyváží už, bez pár let, celé svobodné třicetiletí už od intenzivní privatizace toho, čemu se říkalo národní majetek, tedy majetek národa českého. A kdepak je teď? I voda je zpronevěřená.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:01 Reaguje na Petr Eliáš
No šak to si piště, že to je jeden obří tunel/kanál...
Odpovědět
kj

kyanka josef

12.5.2020 15:33
Již 60let jezdím po republice ale tolik zabetonované půdy neudělali komunisté za 40let co se po převratě stihlo za 20let.V polabské nížině na kvalitní půdě kde se pěstovala zelenina vyrostly kilometry skladů.To samé na Hané obilnici bývalého Československa.
Odpovědět
ig

13.5.2020 10:19 Reaguje na kyanka josef
Ptejte se každého jednotlivého majitele haly, proč ji tam postavil - odpověď si dovolím předem tipnout: protože z toho má větší zisk než ze zemědělského využití půdy. A ještě drobný podotek - nejsou to sklady, vždycky se tam něco s přidanou hodnotou dělá, i kdyby to bylo jen prosté logistické centrum s překládkou zboží. Sklady prakticky skončily, nikdo si nemůže dovolit dělat zboží na sklad. Firmy drží skladem zboží na dny až týdny prodeje, automobilky na hodiny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 05:13 Reaguje na
Ale taky potom tam máte haly na úplně rovné půdě, protože tam je stavba a jejich provozování nejlevnější, zatímco místním zemědělcům zbývají pouze pole na kopcovitých svažitých terénech. Když se potom do toho místního zemědělce dostane dnešní zelená ideologie, on zezelená a začne třeba provozovat dotovanou bioplynku na kukuřici, tak mu potom logicky nezbývá nic jiného než tu kukuřici pěstovat na těch zbylých svažitých pozemcích. Kde potom ta půda obrovsky trpí erozí.
I když na pěstování kukuřice leckde stačí provozovat nějaký větší kravín s pár tisícovkama krav.
Potom tam jsou původně rovná pole, kde se dala kukuřice pěstovat bez nějakých zvláštních problémů, ale ty jsou zastavěná halami a srážky na nich se nevsakují, ale odtékají kanalizací. A vedle máte zemědělsky provozované plochy na svažitých pozemcích ničené erozí a pod nimi příkopy a vodní toky zanášené tou zeminou z polí. Případně je tím relizován neplacený vývoz naší nejkvalitnější půdy do zahraničí, u nás do Polska. (kde to třeba vybagrujou a navezou na pole a tam pěstujou zeleninu, kterou vozí k nám. Ale na rozdíl od té půdy ne už ne zadarmo).
Ať vezmete obojí, obojí když se to takhle kombinuje, škodí životnímu prostředí. Zatímco kdyby se to povedlo udělat opačně, škody by byly mnohem menší. Haly na svažitých pozemcích a pole na rovných pozemcích.
Odpovědět
ig

15.5.2020 09:03 Reaguje na Radim Polášek
Obávám se, že většina průmyslových podniků se na svažitém terénu postavit nedá. Administrativní budovu klidně, ale výrobní hala musi být srovnaná, on třeba vysokozdvižný vozík s pětitunovou paletou na vidlích potřebuje naprostou rovinu. Rovný terén je holt cennější jak pro zemědělství, tak pro průmysl než svažitý. Fakt je, že terén pro tu halu se dá vybagrovat, což by u pole bylo poněkud zvláštní, ale limity tam stejně jsou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.5.2020 16:03
Tu fotku v úvodu lze také chápat tak, že přehrada udělala své maximum pro stabilizaci vodního toku.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Tomuto se přesně říká kreativní interpretace pravdy...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.5.2020 16:57
Řekl bych, že šílený, respektive škodík životního prostředí, bude spíš Hlavenka než na ministerstvu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:02 Reaguje na Radim Polášek
Zemědělec co?
Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

12.5.2020 17:09
šílený nápad je jich nepostavit , posíláme vodu všem kolem dokola a co z toho máme . my vodu stále budeme potřebovat a čím více ji tady zůstane tím líp , přesto nejede vlak !!!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:03 Reaguje na Bohumil 56gogo
Bohumile Bohumile... je vidět, že tomu nerozumíš...
Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

12.5.2020 17:19
k čemu bude půda pro zemědělství ,hospodaření když nebudete mít čím zalít!! to se nesmí ale u toho kecat ale činit , znamená stavit včera už bylo pozdě, nenapadl sníh a už jew sucho hned ze začátku roku , jinak učivo vlastivěda 5 třída cca rok 65 koloběh vody v přírodě !! odpaření srážka déšť !!
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

12.5.2020 17:21
A toto je cíl těchto politiků: sabotovat každou snahu o řešení problému, hlavně, aby se neudělalo nic, jen žvanilo. K tomu používají výrazy, které jsou úplně mimo:"... říční údolí, a hodlá je zalít betonem"
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 05:15 Reaguje na Pavel Dudr
Spíš zelených propagandistů než politiků. Klasický politik je proti zelenému propagandistovi výtah ctností a pravdivosti.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

12.5.2020 17:22
Nemám nic proti budování nových vodních zádrží ! Ale než budovat potěmkinovštiny na úrovni vodních přehrad , by jsem se přimlouval spíše k renovacím a opravám jezů a málých stavidlových zádrží ! Tak jako se to budovalo na malých regionálních tocích před rokem 1937 ! Jsem pamětníkem Velkova Hnutí Brontosaurus MS , a znám podobné záměry tehdejšího vodoprojektového ústavu ČSSR HYDROPROJEKTU !! Bylo to sice za Husáka, ale projektové přípravy nedělali soudruzi straníci , ale vzdělanci vodoprojektových stavebních ČVUT. Problém jenž se dnes přetřásá s 31.stavbami vodních přehrad, může být podobným jako tehdy. Sice zde nemáme jedinou vůdčí stranu ale bohužel politických stran s politiky jež pozapomněli své původní dosažené vzdělání, a jeho uplatnění. Najdou se v řadách zelených,pirátů,okamurovců a dalších stran v ČR politici jež nezapomněli z čeho maturovali a promovali? Ve své době byli ing.Starý a ing. Kusý ve svém oboru vodohospodářství pojmem. Prevenci a boj se suchem už řešili "plavci" v Plaveckém mariáši a nepotřebovali k tomu Dalešickou přehradu.
Odpovědět
DR

Daniel Rebroě

12.5.2020 17:52
Podle mého by bylo lepší neregulovat říční toky, nestavět velké přehrady a vodní elektrárny v nich a snažit se vytvářet umělé meandry, které dokáží zadržet vodu a vlhkost. To samé i se stromy u vody, které se vykácí a nedokáží tak udržet vodu a kvůli vykáceným stromům jsou povodně, když vodu vyprahlá půda nevsákne. Zároveň je stavba přehrad velký zásah do života vodních živočichů. Vezměte si příklad tahu Úhořů říčních, kteří se v Sargasovém moři třou, poté se stahují zpět do evropských řek. Do moře se dostane opravdu minimum, protože kvůli přehradám (a samozřejmě i vodním elektrárnám v nich) se nedostanou dále po vodním toku. To samé i s Lososy obecnými, také běžně žili v našich řekách a třeli se v mořích. Teď je člověk jen tak nenajde. Kdyby se nestavěly žádné přehrady, ale raději se budovaly umělé meandry, které kvůli regulaci vodních toků řeky ztratily své přirozené koryto...
Nejsem žádný odborník, pouze se zajímám o ekologii a jsem také rybář, takže vím, jaké jsou podmínky pro ryby.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

12.5.2020 22:28 Reaguje na Daniel Rebroě
Zeptám se jinak ! Čím nahradit vodní energetické soustavy v 21.století ?? Návrat do minulých staletí kdy se svítilo svíčkami a loučemi a jediný zdroj energie byl hamr a vodní a větrné kolo dnes neobstojí. Člověk si dnes ani v budoucnu nedokáže představit život bez elektrické energie, a ta ekologická je zatím stále z vodních zdrojů řek a přehrad. Uhlí a ropa v budoucnu skončí jakožto neobnovitelná surovina a zdroj energie. V ČR se bohužel na solár a vítr moc spoléhat nemůžeme,zatím toto medium dotuje čez a eon z klasické své výroby energie ve svých energetických blocích elektráren. Pokud se podíváte , kde všude člověk si zvykl používat elektrickou energii nejen v hromadné dopravě průmyslu a domácnostech, tak absence uhlí a ropy bude zásadní problém. Nikdo zatím nedokáže odhadnout dopad výroby H pro komerční využití, včetně možných nebezpečí s tím spojených. Nuklearní i vodíková energie je dobrýsluha ale nebezpečný pán.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2020 07:53 Reaguje na Krejcar Stanislav
Velký potenciál máme ve fotovoltaice, slunce přináší zadarmo výkon 1kWp/m2 úplně čisté energie. Tudy je asi cesta i pro nás, ovšem doplněná stávajícími JE a novými mikrozdroji.
Rakušáci už vypnuli poslední uhák a nemají ani jedinou JE. Ale mají dost z vody a špičkovou mají mazutovou a nějaký drobný paroplyn.
Odpovědět
ig

13.5.2020 10:20 Reaguje na Pavel Hanzl
A nezapomeňte, že mají též jaderné elektrárny :-)
Odpovědět
DD

Daniel Dvořák

15.5.2020 13:22 Reaguje na
Rakousko má jednu jadernou elektrárnu, která však nebyla nikdy zprovozněna.
Odpovědět
ig

15.5.2020 15:39 Reaguje na Daniel Dvořák
Rakousko má 3/4 Temelína (výroba 16 TWh, export do Rakouska 12 TWh) :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 07:16 Reaguje na
A ještě připočtěte ty dráty, co tam jdou z Dukovan.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 05:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Na cca 20 m čtverečních zhruba 1 instalovaný kW výkonu, větší koncentraci instalovaného výkonu dnešní běžné FV elektrárny zatím nedosahují.
Teoretické údaje, jako ten 1 kW na metr čtvereční jsou vhodné jen na oblbování neznalých lidí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2020 08:37 Reaguje na Radim Polášek
Skutečný, nikoliv teoretický výkon je u nás asi 1300 Wp/m2, ovšem pro rámcové výpočty se počítá 1000 Wp.
Ovšem fve panely mají dnes běžně účinnost 18%, z čehož vám vychází 1kWp instalovaného výkonu asi 6m2, což jsou 3 standardní panely.
Když ho přepočítáte na celoroční výkon, tak 1kWp dá 1MWh, což je 8x méně, než stabilní zdroj běžící 24 hod denně.
To je prakticky vše, abyste si udělal zhruba obrázek o možnosti fve v našich podmínkách.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 23:34 Reaguje na Daniel Rebroě
A taky nechat bobry, aby za nás udělali práci (tam, kde to jde :-)
Odpovědět
Karel Nakobyl

Karel Nakobyl

12.5.2020 19:56
a proč se nevrátíme do středověku, kdy se zakládaly rybníky, jen rybníky a ne přehrady, i když takový Rožmberk či Svět by některým mohl přehradu připomínat
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

13.5.2020 07:59 Reaguje na Karel Nakobyl
Jaký je rozdíl, když nějakou lokalitu zatopím rybníkem o hloubce 2 m a nebo přehradou o hloubce 20 m. Jenom proto, že tomu budu říkat rybník, mokřad,atd. je to akceptovatelné? Tomu moc nerozumím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.5.2020 12:36 Reaguje na Nedělský Petr
Přehrada je zpravidla níž oproti okolnímu terénu a hůř se z ní vsakuje voda do podloží.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

13.5.2020 20:34 Reaguje na Jan Šimůnek
No nevím úplně co si pod tím představujete. Kdyby se z mokřadu či z rybníka nějak výrazně vsakovala voda do podloží, tak budou za chvíli na suchu, přehradě by to trvalo možná o chvíli déle. Tak to ale vůbec není, alespoň ne trvale - u nových objektů (rybník, mokřad přehrada-je to skoro jedno) možná chvíli nějaká voda do podzemních vod uniká, bere s sebou ale malé částečky organické či anoraganické hmoty, všechny průsakové cesty se po čase "ucpou" (zakolmatují) a podloží se stane prakticky nepropustné a k žádnému dalšímu vsaku a dotaci podzemních vod, jak možná mají lidé představu nedochází - pomíjím samozřejmě chybný technický návrh, kdy se staví na nevhodném místě a rybník se prostě nepodaří napustit ani po letech, nebo tyto průsaky mohou způsobit destrukci hráze (platí i pro přehrady).
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:17 Reaguje na Nedělský Petr
Jenže právě průsaky zajišťují existenci spodních vod a pramenů. A protože voda teče dolů, musí se do nich dostávat shora, kde jsou malé louže, dočasné vodoteče apod. Proto taky u řady přehrad najdete prameny na jejich březích, nad úrovní jejich hladiny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:06 Reaguje na Nedělský Petr
Je to úplně jiný koncept... to vy ale víte a jen tu hrajete blbého...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 05:35 Reaguje na Karel Nakobyl
Protože dnes z jednoho hektaru pole máme cca 7 tun obilí, zatímco ve středověku sotva tak desetinu. A to ještě většinu toho obilí spotřebovali samotní zemědělci s rodinami, protože na jeden hektar pole bylo ve středověku třeba minimálně 10x víc pracovních sil.
Zatímco z jednoho hektaru rybníka je dnes nějak maximálně tuna ryb, ve středověku to bylo dvakrát méně a bylo na to třeba dvakrát víc pracovních sil.
Proto se ve středověku majitelům půdy - feudálům vyplácelo všude, kde to jen trochu šlo, na místě polí postavit rybníky. Proto ještě dnes máme tolik rybníků a ještě víc ploch, kde mezitím byly rybníky zrušeny a je tam pole.
Dnes se majitelům těch pozemků vyplácí mít na těch lokalitách původních rybníků pole.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:23 Reaguje na Radim Polášek
Ono je to trochu složitější: Před malou dobou ledovou se ty rybníky vyplácely, protože se raba snadno chovaly a byl pro ně odbyt. Po 30 leté válce jednak ubylo obyvatelstva, jednak to zbylé bylo silně ochuzené a rybí maso si nemohlo dovolit kupovat, jednak (protože malá doba ledová) rybníky promrzaly (menší až do dna) a ryby v nich nepřežily do "jatečné váhy".

V současné klimaticky teplé epizodě by se nám rybníky vyplatily (už proto, že máme obecně spotřebu rybího masa velmi nízkou a její zvýšení by prospělo zdraví populace) alespoň do druhé poloviny tohoto století, než nastanou chladna (která by měla v tom dalším vykulminovat do další malé doby ledové, pokud mezi tím nenastoupí ta velká).
A zase: Pokud budeme míst dostatek jaderných elektráren, budeme moci nějaké nádrže s rybami ohřívat odpadním teplem z nich (ale i třeba z uhelných elektráren), zatímco OZE v těchto podmínkách přestanou fungovat.
Odpovědět
PD

Petr Divílek

12.5.2020 21:49
Jestli je pravda vše, v článku tvrzené jako info o tom, že plocha 10x10 vodní hladiny vypaří 700 m3 vody za rok, pak každý zbohatlík co má na zahradě bazén 10x10 m zaplatí jenom za vodu do bazenu, aniž by ji jednou za rok vyměnil průměrně 70 000Kč. Když spočítám kolik je po republice bazénů kolabuje mi kalkulačka nad tim číslem, kolik vody je nutno odčerpat ze stávajících zdrojů, aby se mohlo z těch bazénů vypařit. A nebo se v článku uvedeným hodnotám nedá věřit?
Odpovědět
ig

12.5.2020 21:54 Reaguje na Petr Divílek
Nedá, viz diskuse výše. Ničemu co zelení vypočítají se nedá věřit, protože propadali z matiky a když něco počítají, ani se nezkusí zamyslet jestli je ten výsledek reálný, prostě ho dvakrát podtrhnou a hned napíšou do článku :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:26 Reaguje na
Neopropadali z matematiky, ale spíš z kuopeckých počtů. Uvědomte si, že gró "mladých nadějných" ekologů tvoří "množinové děti", které se na základě tohoto matematického experimentu nenaučily sčítat, odčítat, násobit, ani dělit.
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

12.5.2020 23:09
Asi nějaká alternativní fyzika, ale ještě mi nikdo nevysvětlil jakou magií chce ochlazovat prostor bez odparu. To je totiž prakticky jedinej mechanismus kterej máme na zemskym povrchu k dispozici. A je úplně jedno, jestli je to odpar z vodní hladiny, mokřadu, půdy nebo vzrostlý vegetace. Prostě 0,69 kWh na litr vody, a přes to nejede vlak.
Mmch těch zmiňovanejch 700 kubíků na 100 kvadrátmetrů je 20 litrů na metr čtvereční denně, to se možná odpaří v létě v Dubaji z bazénu o teplotě 28 stupňů při extrémně nízký vzdušný vlhkosti. Tady to bude v průměru tak maximálně třetina.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2020 06:39 Reaguje na Aleš Johanovský
Je to možná překvapivé, ale za horkého letního dne s větrem v zádech :-) lze skutečně o 20 lt/m2 /den odpařené vody uvažovat i v ČR.
V tom má autor pravdu.
Spousta lidí bere výpar "o nic nejde" .Dá se říct, že asi 6x více vody se odpaří, než proteče všemi řekami z území ČR/rok.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

13.5.2020 08:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
V extrému to asi možné je (mělká osluněná louže 35 st. ve stínu a silný vítr:-)), ale průměrný měsíční výpar z vodní hladiny v červnu dle staré ČSN je 126 mm,denně tedy 4,2 mm, jinak jsou to v průměru 2 mm denně.
Autor nemá pravdu proto, že k argumentaci prostě používá čísla, která jsou úplně mimo. Kdyby používal správná, tak k takovým závěrům nemůže dojít a jeho příspěvek by nemohl tolik lidí postavit proti stavbě vodních děl.
Souhlasím s tím, že povědomost (běžných) občanů o výparu a dalších souvisejících procesech je mizivá. Z textů výše je patrné, že výstavba rybníků a mokřadů jako opatření,které získají krajině vodu má řadu příznivců, ale ze své praxe vím, že pokud byl do takového "zařízení" v létě 2018 nějaký přítok, tak se ho značná část vypařila a potok či řeka byl o tuto vodu ochuzen.
Odpovědět
MG

Milan G

13.5.2020 11:29 Reaguje na Nedělský Petr
Naprostý souhlas. Hlavenka prostě a jednoduše vytvořil alarmistický blábol,opět. Jako v textu o JE, míchá jablka s hruškami, jenom proto aby mu vyšel jeho závěr. Přání se stalo otcem myšlenky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2020 12:20 Reaguje na Milan G
Dovolím si nesouhlasit. Pan Hlavenka velice správně položil otázku zda takové technické řešení je správným lékem na neduhy české krajiny.
Za sebe tvrdím, že není.

Ještě k odparu a ČSN . Norma je beznadějně zastaralá a vychází z klimatických podmínek,kdy "tady ještě bylo dobře".
Tzv. horké letní epizody + 35C a výše jsou zcela mimo pracovní podmínky normy.
Odpovědět
ig

13.5.2020 12:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Doporučuji k přečtení https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-11/snizuji-vyssi-teploty-odpar.html
Aktualizované vzorce jsou například zde: https://www.vtei.cz/2019/08/aktualizace-empirickych-vztahu-pro-vypocet-vyparu-z-vodni-hladiny-na-zaklade-pozorovani-vyparu-ve-stanici-hlasivo/
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2020 16:47 Reaguje na
Na odkazy se rád podívám. Něco jiného je teorie, něco jiného je praxe. Zde vycházím z vlastních praktických poznatků 2014-2019
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2020 17:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
K té normě - jednalo se o ČSN 75 2410,platnost 12/1997 - 04/2011
Norma pro navrhování, výstavbu, rekonstrukce a provoz vodních nádrží se sypanými hrázemi

Zrušena bez náhrady
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

13.5.2020 21:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dovolím si nesouhlasit - pan Havlenka nepoložil otázku, zda takové řešení (přehrady) je lékem na neduhy české krajiny, ale nepravdivými argumenty přehrady znectil. Přehrady určitě nejsou lékem na problémy krajiny a myslím, že takové ambice jejich stavitelé nikdy neměli. Jsou ale lékem na řadu reálných potřeb naší společnosti. Osobně jsem velkým příznivcem provádění opatření v krajině, ale pokud nebudou tato opatření dělána opravdu ve velkém rozsahu (desítky procent plochy ČR a to bude mít opět řady odpůrců) a v širokém spektru opatření, pak tu vodu, kterou společnost potřebuje ke svému provozu z krajiny (nebo z i v suchém létě dostatečně vodných řek) prostě nedostaneme - proto mají přehrady obrovský význam. Současnou kampaň "Rybník či mokřad do každé rodiny" vnímám jako snahu ministerstev dělat NĚCO proti suchu, je to viditelné téma, lidi se na to chytli, postavit takovou stavbu je relativně jednoduché, ale bohužel mi zatím uniká,jak to může přispět ke zvýšení množství vody VYUŽITELNÉ pro potřeby společnosti. Vodu pro průmysl, závlahy a pro pitné účely tam nenajdu - přísloví praví, že kapr si rybník nevypustí. A pozor - ekologické funkce takovýchto zařízení v krajině vůbec nezpochybňuji.

A k výparu - ano, ČSN je stará, ale minimální v 9 z 12 měsíců bude +/- platná i teď, v těch zbylých 3 letních měsících jsou údaje možná podhodnocené pro posledních 5 let (extrém), ale cílem bylo dodat reálná čísla k číslům, které byly ze strany p. Havlenky řádově špatně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2020 22:49 Reaguje na Nedělský Petr
Zapomněl jste na jednu věc. Zemědělská půda v ČR je poškozená, její vodozádržná kapacita se snížila natolik,že vykazuje deficit 3,6 mld m3/rok.
Pro srovnání- Lipno má cca 0,3mld m3.

Není lepší spravit přirozený akumulátor vody - doslova chladič krajiny - než do poškozené krajiny vnořit další technické stavby ?

MZe o to nestojí , muselo by překopat stávající zemědělskou politiku ,což by dopadlo na velké agrofirmy.To je celý problém v reálu.
Zájem na kvalitním ŽP je podřízen zájmům podnikatelským, a v tomto případě je to skutečně špatně.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

14.5.2020 07:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak píšu o 10 cm výše JSEM příznivcem provádění opatření v krajině, takže si tyto souvislosti uvědomuji a nezapomněl jsme na ně. Máte ale představu, jak velká plocha by se musela změnit a jak moc aby to bylo patrné na vodním režimu ČR? Hoďte sem nějaké číslo, já tipuji min 25 % ČR a vůbec nejsem proti, jen se bojím, že je to ještě méně reálné než, postavit ty přehrady. Souhlasím, že programy MŽP i MZe jsou podřízeny podnikatelským zájmům a aktivitu nakopne jen suchý kohoutek 1/2 obyvatel Prahy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 09:08 Reaguje na Nedělský Petr
V číslech se shodneme - skutečně se jedná o 25% , což je plocha "zkvalitněná" plošným drenážním odvodněním.
Podceňujete obrovskou regenerační schopnost přírody vrátit se do stabilního přirozeného stavu. Jde pouze o to , dát ji šanci.
Finančně by to bylo pod náklady stavby přehrad.
Co je ovšem nejdůležitější - je obrovská časová úspora. Dá se začít prakticky hned !!!

Rozhodujícím č podstatě činitelem je MZe ČR a v závěsu MŽP ČR.
Jde v podstatě pouze a jenom o politickou vůli centrálních orgánů - vlády a PS ČR.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

15.5.2020 07:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proč bych podceňoval regenerační schopnosti přírody, to z mých vyjádření nevyplývá. Jen reálně předpokládám, že k tomu té přírodě nikdo nedá šanci. Například na mé permakulturní zahradě 2500 m2 v sousedství potoka si příroda jen vrní. Jen se vrátím na začátek, musel jsem reagovat na ten tragický článek nahoře, a na řadu dalších komentářů zde, protože mě to odborně zajímá, nicméně diskuse se rozplizává do nikam...
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je, že patřičnou organiku budeme do půdy dostávat léta a ještě přitom bojovat proti směrnicím EU, které takovou činnost v podstatě blokují a zakazují.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 12:43 Reaguje na Jan Šimůnek
A na Jižní Moravě, kde jsme si zlikvidovali černozemě (Moravské Toskánsko) už původního stavu nedosáhneme.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

15.5.2020 07:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nepodceňujete trochu regenerační schopnosti půdy ?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.5.2020 19:25 Reaguje na Nedělský Petr
1 cm půdy - sto let

Mocnost černozemě na JM byla 40-80 cm , teď počítejte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 20:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
V nedávné videopřednášce zazněla pro mě neuvěřitelná cifra. Zajímá mě, jestli jste si ji zapamatoval (zapsal). Jedná se o každoroční úbytek ornice. Kolik to představuje na občana? Pan "Národní park" je možná nadšený zahradník, ale o zem. problematice, žel, nemá přehled.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

18.5.2020 09:34 Reaguje na Karel Zvářal
A tím jste mi chtěl jako vyvrátit co?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.5.2020 14:52 Reaguje na Nedělský Petr
Musel jsem se smát té vrnící permakultuře a regeneraci půdy. V podstatě jste si již odpověděl sám, potrvá to mnoho tisíc let, než půda zase získá plnou vodozádržnou schopnost. A to v případě, že se urychleně přeruší stávající drancování a nastane renesance českého zemědělství. V což nevěřím ani jako ateista.

Bodejť by si to v té nivě u potoka nehovělo, když je tam splavený humus všech dob, navíc vlhká půda. To se ani zdaleka nerovná průměrné kvalitě půd v ČR. Stačí kouknout do leteckých map na ta obnažená podloží na mnoha místech.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 23:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Škoda, že se tu nedají dávat lajky, olajkovala bych vám všechny předcházející příspěvky, tak vám to alespoň píšu :-)
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

18.5.2020 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
1.To moje ďoubnutí bylo k vaší poznámce výše, že podceňuji regenareční schopnost krajiny.
2. Kolik chybí cm té černozemě nepíšete, kdyby to ale byla půlka, tak ta regenerace trvá 400 let (a to pomíjím, že číslo 1 cm za 100 let platí pro tvorbu půdy formou zvětrávání původní horniny a následnými přirozenými procesy - v současné situaci to bude určitě jinak)
3.Ještě větší problém je, že to už není černozemě, degradovala nejen co do množství, ale i co do kvality.
4. Jak dlouho si myslíte, že bude trvat, než se krajina (i v případě okamžité realizace všech užitečných opatření) dostane do uspokojivého stavu, včetně nastartování všech souvisejících procesů. Zase to budou vysoké desítky a možná i ty stovky let.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

18.5.2020 09:39 Reaguje na Nedělský Petr
Oprava ke 2. 4000 let, ach ty jednotky. :-(.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 05:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takové horko a vítr současně je pár dnů v roce. Dříve řekněme 5 dnů v roce, dnes tak 10 dnů v roce.
Navíc pokud by k takovému výparu docházelo hodně dnů po sobě, putující vzduch by se nasytil vlhkostí v takové míře, že by došlo k srážkám a zavlažení země nad zemí ještě dříve než by se ten vzduch dostal nad moře a vypařená voda by neužitečně pro zavlažení země skončila tam.
Navíc pokud je vodní plocha dostatečně velká, či k přehradě navíc přiléhající mokřiny a vlhké lesy taky ochlazované odparem dostatečně velké, aby se území ochladilo plošně, jsou mnohem lepší podmínky pro vznik vzestupných vzdušných proudů nad neochlazovanými sluncem ohřívanými plochami, třeba střechami města nebo velkých soustav továrních hal či suchými holými poli. Vzestupné proudy pak vytvářejí místní srážky.
Odpovědět
va

vaber

18.5.2020 17:04 Reaguje na Radim Polášek
po debatách o vypařování jsem si začal všímat jak se změnila hladina na mém plechovém sudu s vodou který stojí na zahradě. Po deštích byl zcela plný ,což je asi pět dní a hladina klesla o necelé 2 cm i když bylo celé dny jasno od rána do večera. To je v sudu podstatně větší teplota vody než v přehradě a také se nad ním asi nevytvoří polštář s větší relativní vlhkostí, který může vypařování snížit, vedle je plastový sud kde hladina poklesla trochu víc, nevím proč. Dávám do nich vodu z řeky a ta se v plechovém sudu zcela vyčistí a je průzračná a v plastovém zůstane zakalená
Odpovědět
MG

Milan G

15.5.2020 15:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
On už tady kolega NP částečně odpověděl, Hlavenka žádnou odpověď nepoložil, jenom na základě špatných čísel vše šmahem odsoudil, přesně tak jako to učinil, když komentoval dostavbu JE Dukovany.
Chápete to? Na podkladě falešných čísel vše odsoudil a vy s ním souhlasíte?
Nikde v tom Generelu není napsano, že se musí postavit všech 31 přehrad, může se postavit třeba jen 11 nebo 3. Ale zařazení těch lokalit do Generelu je v podstatě prevence, protože totiž málokdo ví, včetně Hlavenky, že to je svým spůsobem ochrana toho území a není pak možné na těch územích stavět právě ty velkosklady, liniové stavby atd. Čili veskrze pozitivum pro přírodu i pro lidi. A ten Generel není dogma, může se změnit. Ani se nedivím, že ty obce řvou, protože developer nemůže stavět a obec nemá příjmy, ale v TV budou všechny obviňovat, že nemají vodu.
A určitě chápete funkci přehrad.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.5.2020 12:38 Reaguje na Nedělský Petr
Ty mokřady přitom mají méně vody než opravdu velký rybník nebo přehrada (i vzhledem k ploše), takže vyschnou rychleji.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 06:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Přirozené mokřady jsou něčím napájeny a rychlost jejich vysychání pak závisí čistě jen na kapacitě toho skrytého zdroje, kterým jsou napájeny. Pokud se ovšem někdo rozhodně vykopat díru v zemi, bez bližšího zkoumání okolí, jestl i tam jsou nějaké zdroje vody, které by ten mokřad doplńovaly, tak logicky tam je k vyschnutí jen ta voda, co je v mokřadu. Pokud se ještě navíc ta voda nezasákne do země.
Fakt je ale, že i takový mokřad má svůj význam. Dokud naši zemědělci ještě nepoužívali agrochemikálie, tak do cca roku 1975 a dokud polní cesty nebyly socialistickým režimem asfaltovány, nacházely se v nich kaluže třeba i 20 - 30 centimetrů hluboké. Zemědělské technice to nevadilo a jiní lidi tam na rozdíl od dneška nejezdili. Ty kaluže byly zavodněny táním sněhu a voda v nich zůstávala doplňována občasnými jarními srážkami, tak do června. Jak byly ty kaluže na polních cestách nezastíněny, byly za slunečných dnů intenzívně prohřívány, rostlo v nich množství řas i rostlin. Plošně v krajině to pak byly odchovny žab typu kuńky ohnivé, jejich pulci tam měl i množství potravy a většinu roků tam voda vydržela do doby, než se ti pulci proměnili v malé žabičky a vyšli z louží do suchého prostředí. V červnu pak bylo všude v krajine plno malých žabiček, vedle kuńek i skokanů a ropuch, jejich pulci potřebují trochu jiné nádrže. Díky těm žabkám musely nabídka potravy pro menší predátory v krajině velmi vysoká, což mohl o ušetřit třeba množství mláďat drobných zpěvných ptáků.
Tolik k "mokřadům" v dřívějších uježděných polních cestách s půdou utuženou přejížděním strojů, takže se z kaluží srážková voda nevsakovala, ale pouze vypařovala.
I letos, pokud by takové polní cesty a prohlubně v nich byly, takové "mokřady" mohly být. A v nich líhniště těch žab. Potřebovalo by to jen větší množství sněhu, pár desítek centimetrů, tužší zimu, aby ten sníh vydržel do pořádné pozdnější oblevy a trochu letošních březnových srážek převést do letošního dubna. Během nynějších srážek v tomto týdnu by se ty kaluže pořádně naplnily a potom by klidně mohly, jen s nějakými dalšími menšími srážkami v trochu studenějším květnu, který je předpovídán,vydržet do doby, než by se ty žabky vylíhly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:29 Reaguje na Radim Polášek
Ony by tomu prospěly i rýhy, které by do těchto lokalit svedly nadbytečnou (co se nevsákne) dešťovou vodu nebo vodu z meliorací.
Odpovědět
SR

Selský Rozum

13.5.2020 11:36
Mohl by autor článku nějak doložit ty své výpočty toho odparu vody? A těch 55kč je za kubík čeho? To je jako přepočet nákladu na zadržení jednoho kubíku vody za rok?
Odpovědět
LK

Ladislav Kašpárek

13.5.2020 12:47
"Drobná nepřesnost": výpar z plochy 10x10 m za rok je cca až 70 kubíků,nikoli 700, takže další výpočty jsou špatně.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 12:47
Ten nápad není šílený, ale vynikající. Naštěstí pořád stále dost prší, takže je třeba tu vodu co nejvíce zadržet v krajině. A přehrada je jeden z nejefektivnějších způsobů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2020 12:55
Mně to přijde, jako kdyby někteří v r. 2020 "objevili" odpar... Přehrady se staví na celém světě, dokonce v mnohem sušších a teplejších oblastech. Prostě je třeba vzít jako fakt, že i tyto přehrady budou součástí MVC. Dělat si iluze, že veškerou zadrženou vodu ZADRŽÍME, je a) dětinské b) demagogické kritizovat, pokud se tak nestane. Je vcelku možné, že se potvrdí některé teorie a přijde opět cyklus s ochlazením a více dešťě. Jak potom potom naloží budoucí generace s (dožívajícími?) nádržemi, bude jen na nich. Např. v USA bourají přehrady na řekách, které byly vybudovány v první polovině minulého století. Něco podobného se stane možná i u nás a místo nádrže bude opět příroda, resp. lesní porosty.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.5.2020 17:26 Reaguje na Karel Zvářal
Ale podívejte se na to, kde v USA ty přehrady bourají. Je to tam, kde nikdo nežije, takže se vyrobená energie nevyužije v místě a ve vedení dlouhém stovky kilometrů se ztrácí. Proto než aby ty přehrady udržovaly a opravovali, tak je raději bourají, protože oprava a údržba je neefektivní a "vedlejším produktem" je i prospěšnost pro vodní ekosystémy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2020 17:33 Reaguje na Jaroslav Štemberk
A tím jste mi chtěl jako vyvrátit co?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2020 13:37
Jednou, asi v roce 1988, jsem ze zúčastnil nějakého jednání na magistrátu ohledně plánovaného brněnského metra (nebo podzemní tramvaje). Všichni se bili do prsou, ale pak vystoupil člověk z Dopravních staveb a řekl: "podle našich výpočtů při všech našich kapacitách bychom to stavěli asi do roku 2042. Počkejme s tím do příštího režimu".
Takhle já vidím novou JE i všechno ostatní.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Špilberk stojí na jedné z nejtvrdších hornin v Česku, v podstatě komunisté nebyli s to dodržet plánovaný rozsah ani při budování protijaderných bunkrů, které tento masív jen "škrábly". Jeho prokopání tunely pro tramvaj by bylo naprosto šílené, pokud bychom si tedy nepronajali z Ruska nebo Číny miliony politických vězňů (i s dozorci a pohaněči) a nekopali to stylem 1 mm tunelu = 1 mrtvý (za Stalina se kopal Bělomorkanal stylem 1 metr = 1 mrtvý, ale kopali to v hlíně a písku).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2020 07:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, vy jste to zase nepochopil? Já vůbec nepsal o kopání pod Špilberkem.
Já psal o tom, že dnešní (stejně jak bolševický) režim není schopen postavit už prakticky vůbec nic, natož novou JE.
Odpovědět
vw

vlad wolf

13.5.2020 16:35
Proč nestavět? Jsem pro ne 31 přehrad, ale rovnou pro 62, Kolik rybníků udělali ekoteroristé Krčín a Netolický ? Bude práce pro lidičky ,uživí rodiny,nažerou se lobbisté, prostě ráj to na pohled... no a že tam nebude voda? No to je toho....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2020 17:02
Čtvrtá zpráva IPCC (2007) uvádí, že s globálním oteplováním se na pevnině zvýší i odpar. Vypadá to logicky, ale není to pravda. IPCC se v tomto bodě mýlí.
Argumenty českých vodohospodářů o nutnosti výstavby nových přehrad jsou do značné míry podloženy modelem, že vyšší teplota znamená vyšší odpar a vyšší evapotranspiraci. Tento základní „axiom“ nejspíš vůbec neplatí.

Vesmír 2007/ Václav Cílek
Co vypadá logicky, nemusí být pravda – omyl IPCC 2007
zde : https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-11/snizuji-vyssi-teploty-odpar.html
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2020 17:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím, no. Ač V. Cílka velmi uznávám, v tomto bych asi nesouhlasil. Když zaprší a je těsně nad nulou, bláto (mokrá zem) zůstává několik dní. Když zaprší v létě, druhý den se dá jít bez gumáků. Takže tu úměru teploty a odparu tam vidím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2020 17:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vidím tam i paralelu s lidským tělem. Když jdu v létě na celodenní túru, beru dvě dvulitrové petky. V zimě mi stačí jedna půllitrová. Nižší teplota - nižší odpar (pocení).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2020 19:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslím, že je tam přiš mnoho neznámých a je to místo od místa. Pokud budeme měřit při stejých podmínkách z vodní plochy, lesa, nebo suchého strniště, vždy naměříte něco jiného. Na Jaře vyjde něco jiného než na podzim.
Ale v globále pro ČR, kde máme dnes daleko méně oblačnosti a méně srážek (sušší půdu), sušší, teplejší a silnější proudění, můžeme celkem spolehlivě říci, že odpar bude fakt vyšší.
Odpovědět
L

Lad. Novák

13.5.2020 21:34
Z české vlády vyplouvá jedna hloupost za druhou. Teď zase přišel ministr Brabec s tím, že každý, kdo bude chtít stavět nějakou stavbu, bude muset vybudovat vedle nádrž na zachytávání dešťové vody ze střechy a zajistit její vsakování do země... To už snad ani pravda, co tahle Babišova komunistická parta pouští do světa za nápady... Bez takové nádrže prý stavební povolení nezíská. 8-O
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 09:00 Reaguje na Lad. Novák
to není žádný problém. Můj otec to řešil výstavbou dešťové studny. Měli jsme dvě. Jedna pro barák s přelivem do zahrady. A druhá z hospodářské budovy. Ta u hospodářské budovy nikdy nepřetekla, byť byly přívaly a má hloubku JEN dva metry a je uložena v jílu, žlutém jílu. Když jsem tohle kdysi řekl několika lidem i z úřadu - vodohospodáři, tak mi řekli blbost! Tak jsem je pozval na tu blbost se podívat.
U té druhé ale voda přetékala do zahrady k záhonu.
Nyní mám instalovány dvě 10m3 nádrže, betonové. Hloubka uložení do 2m.
Celkové náklady činili i s výkopovými pracemi objednaného bagru:
12.500,- za nádrž
2.000,- výkop
materiál pro obsyp a podloží: 2.500,-
materiál pro připojení a přepojení: 1.000,-
uložení provedeno jeřábem po přívozu: 1.200,-
zemní práce ostatní+napojení/přepojení: svépomoci (zvládne každý, kdo unese lopatu a má základní znalosti MAT/Geometrie (ZŠ první stupeň)
celková cena za jednu akci: 19.200,-
Te dešťovky bych se vůbec nebál a naopak se divím, že to většina stavebníku neřešila už dávno. Déšť, slunce jsou dvě základní komodity, které jsou zadarmo. A když se využijí, tak Vám usnadňují život a pomáhají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 10:36 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Ono to zasakování dešťovky je současnými stavebními předpisy zakázáno. Z důvodu "ekologické ochrany spodních vod".
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 10:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak o tomto nemám žádné informace a docela se divím. Z čeho čerpáte? Vím o několika akcích, které se teď připravují a bude zde zasakování dešťových vod do vsaku. Nehledě na to, že firmy jsou nyní tlačeny do toho, že u nových staveb se už musí dešťová voda zasakovat. A stávající firmy/areály jsou pomalu ale jistě do toho tlačeny také, protože prostě poplatky vodovodům a kanalizacím jsou značné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 19:13 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Dostavovali jsme před pár lety chalupu a dávali novou střechu. Takže jsme řešili i toto.
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

15.5.2020 07:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Jenže stavebním předpisem to být zakázáno nemůže. Stavební předpisy jsou o něčem jiném. Možná vodní zákon nebo něco podobného. Nicméně, nic takového opravdu není a nebylo zakomponováno do předpisů a zákonů za dobu cca 8 let.
Něco jiného jsou odpadní vody. Ale u dešťovky nic podobného nebylo ani jsem to nezaznamenal. Přeci jen už nějakou dobu se pohybuji v předpisech. A mám jednu akci, která se připravovala někdy v roce 2013, dodnes běží, dělají se ještě nějaké úpravy, a o žádném takovém zákonu, nařízení, vyhlášce či jiném jsem neslyšel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.5.2020 07:47 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Tchýně byla architektka a pracovala na stavebním oboru magistrátu. Nicméně to samé říkali i firemníci, co nám tu střechu (a svody dešťovky) dělali.
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

15.5.2020 11:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Ono každý stavební úřad si vykládá zákon po svém, bohužel. A ne náhodou se stkávám i s úředníky, kteří zákonu nerozumějí a vykládají ho jinak. Ale to by bylo na dlouhé téma a diskuzi.
Zákon, podle čeho se řídili nemáte? Jak uvádím výše, dešťovka a nesmí jít do vsaku...to je trochu divné.
Odpovědět
ig

15.5.2020 15:36 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Já jsem to měl vždycky tak, že dešťovka nesmí do kanalizace a naopak se musí vsakovat (nebo použít na zalévání, což také dodržuji). Ale to bylo v Praze, tady jsou úřady vycvičené, co rozhodnutí to žaloba, tak si dávají pozor :-)
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

18.5.2020 07:00 Reaguje na
to chápu, takhle to totiž nařizuje zákon. Protože dešťová voda v jednotné kanalizaci, dělala docela problém na městských čistírnách odpadních vod. Proto někdy po roce 2000 začaly rozsáhlé rekonstrukce jednotných kanalizací, které měly i města.
Mě ale spíše zajímal ten zákon, který nedovoluje zasakování dešťové vody do země, o kterém mluví pán výše. Protože o něčem takovém nic nevím a pokud tam nebylo ještě něco jiného, tak jej někdo pěkně obelhal.
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

18.5.2020 07:02 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
+ další problém byl ten, že dešťovka vlastně odtékala do moře, místo aby zasakovala v místě.
Odpovědět
HP

Hynek Petr

13.5.2020 22:33
Obávám se, že mnoho radikálně "ekologických" diskutujících se opájí romantickými představami o tom, jak by přírodu vrátili do jejího panenského stavu. Bylo by to jistě záslužné vůči přírodě, zůstává však otázka, co s lidmi zvyklými žít v pohodlí současného světa?
Tyto představy se jistě docela bezbolestně realizují u klávesnice počítače, horší je to pak v realitě...
Neustále slyšíme, jak bylo za socialismu hrozné, že jsme si nemohli ťuknutím do mobilu koupit zboží z druhého konce světa (včetně potravin). Na druhé straně se divíme, že na polích rostou sklady, parkovací plochy a silnice...
Kritizujeme "megalomanské komunistické nádrže", ale přitom se k nim jezdíme rekreovat, když neprší, modlíme se, aby v nich byla voda, když zaprší moc, modlíme se, aby vodu udržely... Pokud žijeme v Praze, bereme jako samozřejmost, že budeme mít dostatek kvalitní pitné vody (z "komunistické" přehrady na Želivce)… Nebo máme chodit s vědrem pro vodu do nejbližší tůňky v lese nebo chytat vodu do kbelíku, když náhodou zaprší?
Těžit dřevo bychom měli bez mechanizace (tedy možná i bez motorové pily), hezky postaru... Ovšem při takovéto efektivitě těžby, nevyjde na řadového pracovníka v lesnictví ani minimální mzda. Kolik diskutujících vezme pilu a sekyru do ruky a pustí se do vydělávání na své životní náklady tímto způsobem?
Naše zemědělství je už nyní z větší části (cenově) nekonkurenceschopné. Pokud se tedy pustíme do mnoha opatření (nákladných), která výrazně rozdrobí obhospodařované plochy, myslíte si, že se efektivita hospodaření zvýší? Bude pak snazší používat současnou vysoce výkonnou mechanizaci? Nebo ji nahradíme lidskou prací a prací zvířat? Myslíte, že nejvyšší ekonomickou efektivitu má zemědělství v zemích, kde se hospodaří jako před 100 lety? A pokud nám nejde o ekonomickou efektivitu, ale o přírodu, je potřeba opět vzít do ruky motyku, vyrazit na pole (bude nás potřeba mnoho) a tam se za pár korun dřít... Cenu potravin to samozřejmě zvýší, ale na to si z minimálního platu pak jistě rádi připlatíme... Nebo bude potřeba ze strany státu do zemědělství několikanásobně více dotací. Teď jen zbývá vyřešit, kde na to vzít a jestli nám to EU povolí. :)
Tady jsem vybral jen pár pro mě zcela očividných rozporů v argumentaci zanícených "ekologických" diskutujících. Nemyslím, že jsou vedeni zlou vůlí (aspoň ve své většině), ale v jejich argumentaci vždy slyším jen to A a ne už B. Tedy: Pokud uděláme tu a tu pro přírodu prospěšnou změnu, jsme ochotni nést její následky (ekonomické, sociální, omezení pohodlí)?
Dokud v příspěvcích těchto diskutujících neuslyším toto komplexnější zhodnocení, budu tyto příspěvky bohužel považovat za denní snění...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2020 00:55 Reaguje na Hynek Petr
Myslím, že jde hlavně o kompromis - dostatečná ekonomická efektivita (zisk) a zároveň zachování přijatelného životního prostředí. Cílem by neměl být nekonečný ekonomický růst za cenu brutální degradace životního prostředí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 07:52 Reaguje na Majka Kletečková
To už snad dávno nikdo dnes nedělá, nekonečný ekonomický růst za cenu brutální degradace životního prostředí.
Nicméně každé úrovni lidské společnosti odpovídá určité poškozování či měnění životního prostředí, které je pro tuto společnost optimální. Pokud se ta změna životního prostředí omezí pod optimální, příliš se zpomalí další vývoj lidské společnosti. Což v dnešní globální realitě znamená sestup v globálním ekonomickém žebříčku, a následně ztrátu politické samostatnosti. Včetně ztráty možnosti rozhodovat o svém životním prostředí sami. A nakonec jako dfinitivní ztrátu ekonomické samostatnosti.
Pokud se naopak změny životního prostředí úplně uvolní, v dlouhodobém horizontu prudce narostou náklady, společnosti i každého jedince zvlášť. Na takové věci jako udržování kvality života a zdraví i na udržení kvality potravin a dalších produktů. To může skončit i ekonomickým kolapsem a nakonec vyústit v totéž co předchozí varianta, sestupem v globálním ekonomickém žebříčku a ztrátou politické i ekonomické samostatnosti, se všemi důsledky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 06:29 Reaguje na Hynek Petr
To je skutečně problém.
Málokdo si uvědomuje, že vytváření mokřadů v krajině znamená do těch oblastí vrátit třeba komáry.
Vemte si takového městského člověka, který se nedávno přestěhoval z paneláku na venkov a užívá si tam zahrady, ticha, čerstvého vzduchu, v létě trvale otevřených oken.
A v krajině se obnoví nějaký větší mokřad. Najednou toho člověka, třeba za teplejšího vlhčího podvečera v létě na zahradě štípou komáři, pískají , nalezou mu do ložnice a bez likvidace nějakým insekticidem nejdou z ložnice odstranit.... Případně se jim rovnou na té zahradě objeví komáří hejna. To se může klidně stát, i když ten obnovený mokřad je poměrně daleko, třeba půl kilometrů nebo i víc, pokud je zrovna trochu víc vlhko a teplo. Tomu se podle mně nedá úplně vyhnout. Je možné množství komárů omezit směřováním toho mokřadu tak, aby tam byly vhodnější podmínky pro predátory komárů i jejich larev ve vodě, ale nedá se vytvářet mokřad úplně bez komárů a dalšího podobného hmyzu.
A spoustě lidí vadí třeba i jeden jediný pískající komár v pokoji či ložnici.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2020 12:03 Reaguje na Radim Polášek
Já vždy mívala od dubna do podzimu v oknech síťky proti hmyzu, takže jsem mohla libovolně větrat a komáři ani mouchy mi do bytu nevlétli. Teď už je do okna nedávám, protože v mém okolí žádní komáři ani mouchy nejsou. Je to tedy pohodlnější. Spolu s tím přestali okolo poletovat jiřičky a netopýři. Snad ale ještě existuje dost míst, kde by "nové" mokřady kvůli komárům nevadily.(?)
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

14.5.2020 08:08
p. Karel Zvářal píše , že náprava stavu zem. půdy je proces na dlouhou dobu a že to bude drahé . Já bych tak docela nesouhlasil . S nápravou se dá začít už teď , bezprostředně po sklizni . První krok je , aby zemědělci a farmáři , začali orat . Jistě si každý kdo se o přírodu a krajinu zajímá , všimnul , že zemědělci neořou už několik let . Záměrně nepíšu SEDLÁCI , protože každý sedlák ví , že do země , půdy , která je zpracovaná pouze několik cm , se žádná voda nevsákne a bez užitku odteče pryč . To je první krok kterým se musí začít a který nestojí vůbec nic , protože pluh má každý kdo pracuje v zemědělství .
Další krok k udržení vody je zprovoznit splavy , kterých jenom u nás na řece v délce cca 15km bylo zrušeno , zničeno pět . Obnovení dvou je otázka minimálních nákladů . Jednalo by se pouze o vrácení stavidel na splavy , kde desítky let zadržovaly vodu . Bez splavů se z řeky , širokého řečiště staly potoky , které mnohdy jsou už zarostlé tak , že voda vůbec není vidět . Nezavrhoval bych metody zadržování vody našich předků . To nebyli žádní blbci . Ti vodu udržet uměli .
A teď o lesích . Tam se kvůli dostupnosti těžké techniky vybudovaly asfaltové silnice , nic proti tomu , ale zároveň byly vykopány vedle nich hluboké , i víc než metr , rygoly . Jejich smysl je zřejmě ten , aby voda co nejdřív a nejrychleji z lesa odtekla . Do půdy lesa se v podstatě nemá co vsáknout , protože případná voda odteče bez užitku . Mimoto spodní voda klesne na úroveň dna rygolu a stromy na ni už kořeny nedosáhnou .
V neposlední řadě je hospodaření povodí . Ty pořádají ročně stovky drahých seminářů a všelijakých zbytečných schůzí , které do země a v podstatě nikam nepřinesou ani deci vody , na kterých si mezi sebou , jeden druhému rozdávají nemravné odměny .
Co jsem napsal by byla PRVÍ POMOC VODĚ V KRAJINĚ . Levná a hlavně užitečná .
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

18.5.2020 00:00 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
Bohuslav Rosendorf jo jo, už jsem stará, takže si pamatuji "hlavní" cesty v lese - jen uježděné, bez rygólů po stranách. A byly tam napříč cesty vždycky po určitých úsecích rygólky, ohraničené kládami, které pomáhaly odvést vodu z jedné strany cesty na druhou. Dneska - asfalt a milá vodo honem dolů pryč z lesa
Odpovědět
va

vaber

18.5.2020 16:39 Reaguje na Zdeňka Firstová
není to tak,nevím zdali jste se někdy dala na tůru po našich kopcích, prochodil jsem toho dost a třeba na Šumavě kde je na cestách asfalt ,jde jen o tři metry širokou cestu, rostou rostliny až k asfaltu a opravdu kolem není žádná eroze ,tam kde je přírodní cesta je obrovská eroze a na svazích jsou doslova vymletá koryta ,to nezachrání žádná korýtka přes cestu ,když se valí voda po posvahu po větším dešti, jednoznačně asfalt na horských pěšinkách je dobrý i když to vypadá na první pohled jako blbost
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

14.5.2020 08:44
Dobrý den, v bodě 3) píšete Plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 kubíků vody. 700 m3 je 700 000 litrů(mm)/100 m2=tedy 7000 mm/m2. V průměru denně se tedy podle vás vypaří 7000/365 dní=19,1 mm. A to je pěkný nesmysl!!! Argumentujte trochu seriózněji, neboť jinak z toho má každý srandu. A pak Vášim argumentům nemůže nikdo věřit. Je to pravděpodobně 10x méně.
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 08:48
Nic jiného než prachy v tom nejsou. Nikomu nejde o ŽP nebo o lidi. Jde jim jen o peníze. Podívejte se na Izrael. Je to pouštní oblast a přesto jsou světovými exportéry ovoce a zeleniny. Výstavbu přehrad si nemohou dovolit, protože by je stačilo odpálit a Izrael by padl.
Líbí se mi jejich efektivní kapkovitá závlaha. Proč se neučit tam, kde s tím mají xx leté zkušenosti.
Pardon, já zapomněl, ono by z toho nic nekáplo do kapsy. Přeci jen, při stavbě přehrad, to budou pěkné penízky, které půjdou z kapes nás daňových poplatníků do rukou pár jedinců, kteří si na výstavbě namastí kapsu a nejen to.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 09:10 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Bohužel asi na tom dost bude.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 10:07 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Tak tak..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2020 08:27 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Lidé si zvolili korporátní systém "řídit stát jako firmu" a proto se nesmí divit, že nemáme stát pro lidi ale pro majitele, nepolitiky, pro oligarchii. Očekávat vývoj jako v Izraeli, kde vládnou politici a ne jen čerpadláři dotací, je prostě nesmysl.
Odpovědět
VK

Vladimír Kulhánek

15.5.2020 12:24
V popisku titulní fotky je mylná informace. Přehrada Pařížov rozhodně nevyschla, ale její omezené množství vody bylo plně využito k některým účelům, ke kterým je určená - tedy nadlepšování průtoku v Doubravě v období sucha - nízkých průtoků, kdy by řeka jinak byla téměř bez vody.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 16:18 Reaguje na Vladimír Kulhánek
Mě to napadlo hned a jsem rád, že to někdo potvrdil. Ten člověk mi v něčem připomíná jednoho našeho ... v kloboučku, který by to sehrál asi následovně: No a ta přehradá, vlastně ta vodá, víte co je vodá, to teče z kohoutků, z kohoutku v kuchyni, nebo taky v koupelněé, máte koupelnu?, no tak ta úplně vyschláá. Opravdu? No jó, dočista se vypařilá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist