https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-janota-navrh-zakona-o-myslivosti-vyvazi-zajmy-zvere-a-lesa?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Janota: Návrh zákona o myslivosti vyváží zájmy zvěře a lesa

14.2.2020
Předložený návrh zákona o myslivosti je zpracován odborně a s respektem k realitě české přírody, zvěři i možnostem mysliveckého plánování.
Předložený návrh zákona o myslivosti je zpracován odborně a s respektem k realitě české přírody, zvěři i možnostem mysliveckého plánování.
Českomoravská myslivecká jednota podporuje návrh novely zákona o myslivosti předložený Ministerstvem zemědělství. Tento návrh je zpracován odborně a s respektem k realitě české přírody, zvěři i možnostem mysliveckého plánování. Na rozdíl od tzv. vyvlastňovacího přílepku zajistí efektivní snížení stavů zvěře bez vyvlastňování práv majitelů pozemků a rozkladu myslivosti, která je součástí českého nehmotného kulturního dědictví.
 

Ekologické organizace Hnutí Duha, Český svaz ochránců přírody a Česká společnost ornitologická včera uspořádaly tiskovou konferenci, v jejímž průběhu sdělily novinářům své připomínky k návrhu novely zákona o myslivosti, kterou před koncem minulého roku předložilo do připomínkového řízení Ministerstvo zemědělství. Českomoravská myslivecká jednota se ohrazuje proti tvrzení, že si nepřeje stanovovat výši lovu podle poškození lesních porostů. ČMMJ podporuje návrh Ministerstva zemědělství, který plánování lovu podle stavu porostů zavádí a posiluje v této věci roli státní správy. Ekologové velice nekorektním způsobem zaútočili na myslivce i myslivost jako takovou. Řada jejich argumentů plyne z obyčejného nepochopení a neznalosti fungování přírody, chování zvěře, zákonitostí mysliveckého plánování a diskutované novely.

V bodech

      • Tzv. vyvlastňovací přílepek byl prosazen bez odborné diskuze, nečekaně a pod nátlakem na zákonodárce. Vyvlastnil právo mysliveckého hospodaření vlastníkům pozemků i myslivcům. Vlastníci pozemků mají přijít o právo rozhodovat o stavech zvěře a výši lovu na svých pozemcích. Vyvlastňovací přílepek přinese rozklad péče o zvěř, její masové vybíjení a stamilionové náklady státu, krajům i obcím.
      • Myslivci mají přijít o právo plánovat, ale má jim zůstat odpovědnost za rozhodnutí státu. Pokud však myslivci splní plán lovu, není přípustné, aby odpovídali za případné škody působené zvěří.
      • Zvěř v České republice není přemnožená, její stavy jsou zvýšené pouze lokálně. V žádném případě není viníkem současného stavu českých lesů.
      • Cílem vyvlastňovacího přílepku mělo být vyvážení potřeb zvěře a lesa. To lze provést i bez negativních dopadů přílepku. Ministerská novela k tomu obsahuje dostatečné nástroje včetně efektivní kontroly i přímého rozhodování státní správy. Bez vyvlastňování a zbytečných výdajů.
      • Normované stavy zvěře jsou nefunkčním ustanovením zákona a je na místě je zrušit. Plány mysliveckého hospodaření se zvěří se nově budou odvozovat od minimálních stavů nutných pro zachování druhu, úživnosti honitby a výše škod.
      • Zákaz pronájmu státních honiteb, změny pravidel tvorby honiteb či zmenšení minimální výměry honiteb jsou návrhy plynoucí z neznalosti chování zvěře, myslivecké reality a ekonomiky myslivosti. Nejspíše by hospodaření se zvěří vrátily do doby klientelismu a zvýhodňování určitých skupin obyvatel bezpoplatkovými lovy, jak si to pamatujeme z doby před rokem 1989. Zákaz pronájmu státních honiteb by státu přinesl stamilionové ztráty a náklady. Zmenšení honiteb je v rozporu s životními nároky (well-being) zvěře. Poslední zmenšení honiteb v roce 1992 snížení stavů rozhodně nepřispělo. Ukázkou nefunkčního hospodaření státu v honitbách jsou národní parky. Ani v jejich honitbách nejsou stavy zvěře v souladu s potřebami lesa.
      • Není třeba upravovat seznam druhů živočichů, které jsou zvěří. Myslivečtí hospodáři potřebují mít kontrolu nad přítomností zvláště chráněných druhů živočichů, jejichž lov vstupuje do mysliveckého plánování. Zároveň není třeba na seznam doplňovat invazní druhy. Jejich lov zajistí jiná legislativa, a to za podpory Ministerstva životního prostředí. Dopsání invazních druhů na seznam zvěře by znamenalo, že uživatelé honiteb budou povinni o ně pečovat a také budou odpovědní za jimi páchané škody.
      • Pro zákaz olova v současné době neexistuje věcné opodstatnění. Negativní dopady olověného střeliva na člověka a přírodu jsou ve srovnání s negativními dopady jeho zákazu zanedbatelné.

K návrhu novely zákona o myslivosti podrobně

Ministerský návrh zákona o myslivosti je snahou napravit změny obsažené v tzv. vyvlastňovacím přílepku, který pod vlivem Hnutí Duha načetla skupinka poslanců po druhém čtení jako pozměňovací návrh novely nesouvisejícího lesního zákona číslo 314/2019 Sb. O tomto přílepku se nevedla žádná odborná diskuze. Nejsou popsány ekonomické dopady. Naopak byl prezentován jako jediné možné řešení, a dokonce zákonodárcům bylo vyhrožováno (https://www.youtube.com/watch?v=H9YuVreUpJo), že v případě neschválení budou zdrženy platby dotací vlastníkům lesů za poškození kůrovcem.

Hnutí Duha prezentuje údajně přemnoženou lesní zvěř jako viníka nemožné obnovy lesů zdecimovaných kůrovcem. Těch samých lesů, v nichž totéž Hnutí Duha před lety prosazovalo bezzásahové hospodaření, které však bylo jednou z významných příčin rozšíření kůrovce.

Ekologické organizace na dnešní tiskové konferenci kritizovaly dohodu ČMMJ a Ministerstva zemědělství na nutnosti úpravy přijaté novely mysliveckého zákona č. 314/2019 Sb. Českomoravská myslivecká jednota je organizace založená téměř před sto lety za účelem propagace myslivosti a obhajoby zájmů svých členů směrem k politické reprezentaci. O schůzce ministra Miroslava Tomana a předsedy ČMMJ Jiřího Janoty byla veřejnost transparentním způsobem informována společným tiskovým prohlášením obou stran, tedy podobně jako Hnutí Duha informovalo o své vlastní domluvě s poslanci – předkladateli vyvlastňovacího přílepku.

Lesní zvěř není přemnožená

Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit. To se zjevně neděje. Počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené. Zvěře u nás není víc než v okolních státech. V ČR průměrně lovíme 68 ks / 1000 ha, Německo uvádí 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91 kusů zvěře na 1000 ha. Jak je možné, že například německé lesy jsou v lepším stavu, přestože zvěře v nich žije více? Současné problémy českých lesů mají zjevně více příčin.

V České republice aktivně vykonává myslivost přibližně 75 000 osob. 75 000 dobrovolníků, kteří se denně pohybují v přírodě, kteří detailně znají své honitby a mají velice dobré povědomí o tom, kde a proč se jaká zvěř nachází. Odmítáme snahu z tepla kanceláří vykreslovat lesní zvěř jako viníka současného stavu českých lesů.

Myslivecké plánování podle ministerské novely

Ekologické organizace tvrdí, že držitelé honiteb se nezúčastňují mysliveckého plánování, proto současná podoba plánování není správná. Pokud se konkrétní držitelé honiteb plánování nezúčastňují, připravují se tím o možnost do plánování zasáhnout dobrovolně. Pasivita některých držitelů není a nemůže být důvodem vyvlastnit právo ovlivňovat myslivecké hospodaření všem vlastníkům tak, jak to dělá zatím neúčinný vyvlastňovací přílepek.

Odmítáme snahu z tepla kanceláří vykreslovat lesní zvěř jako viníka současného stavu českých lesů.
Odmítáme snahu z tepla kanceláří vykreslovat lesní zvěř jako viníka současného stavu českých lesů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marek Drha / NP Šumava
Podle ministerského návrhu bude uživatel honitby povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření. Při tom vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a mj. z výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech.

Držitel honitby má následně 15 dnů na vyjádření. Pokud nesouhlasí, určí plán orgán státní správy myslivosti. Návrh zároveň prodlužuje lhůty, které mají držitelé honiteb pro uplatnění škod způsobených zvěří, čímž posiluje práva vlastníků pozemků a zároveň tlačí uživatele honiteb k větší odpovědnosti za myslivecké hospodaření.

Orgán státní správy myslivosti bude také povinen plnění plánů kontrolovat, přičemž bude povinen na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa uložit uživateli honitby snížení stavu zvěře až na minimální stav. Případně zcela zruší chov druhu zvěře, který škody působí.

Ministerský návrh tak k vyvážení potřeb zvěře a lesa povede, a to pod důslednou státní kontrolou i bez potřeby vyvlastňovat vlastníkům pozemků právo ovlivňovat myslivecké hospodaření.

Zrušení normovaných stavů

Ministerský návrh ruší dosavadní koncept normovaných stavů. Podle stávajícího znění zákona jsou minimální stavy takové, které jsou ještě dostatečné pro reprodukci druhu (tj. jedinci jsou schopni se najít, pářit a množit). Normované stavy jsou pak stavy určené pro každou honitbu v závislosti na místních podmínkách – úživnosti honitby, aniž by docházelo ke škodám.

Stávající zákon vnímá normované stavy jako maximální. Ve skutečnosti však došlo k vyprázdnění tohoto pojmu, který předpokládal vítězství člověka nad přírodou. Zvěř migruje, a navíc současný způsob zemědělského hospodaření jí poskytuje výborné životní podmínky. Na mnoha místech tak stavy zvěře normovaný stav překračují, což sice všichni ví, ale uživatel honitby to nesmí přiznat oficiálně, protože jediným důsledkem takového přiznání by pro něj dle stávající legislativy byla pokuta. V situaci, kdy normované stavy reálně k ničemu neslouží, dává smysl je zrušit a při stanovování plánu lovu vycházet ze stavů minimálních tak, jak to navrhuje ministerská novela.

Je třeba si uvědomit, že minimální stavy jsou skutečně minimální. V běžné tisícihektarové honitbě se jedná o jednotky, nejvýše malé desítky kusů spárkaté zvěře. Státní správa nebude zbavena práva usměrňovat plány lovu ani o nich v případě potřeby přímo rozhodovat, pouze na ni nebude toto právo přeneseno zcela, bez výjimky a proti vůli vlastníků pozemků. Tvrzení ekologických organizací, že nový model přinese ještě větší ohrožení pro krajinu, musíme označit za pomýlené, vyplývající z nedostatku zkušeností s fungováním mysliveckého plánování a nepochopení změn, které odborníci Ministerstva zemědělství v novele navrhují.

Zákaz pronájmu státních honiteb

Pronájem státních honiteb je významným příjmem Lesů ČR a dalších institucí spravujících státní pozemky. Jen u Lesů ČR odhadujeme v případě zákazu pronájmu státních honiteb propad příjmů o 350 milionů korun ročně. V nepronajatých honitbách by státní organizace musely myslivecky hospodařit samy. To by vyvolalo neuspokojitelnou poptávku po nejméně stovkách kvalifikovaných profesionálních myslivců a samozřejmě také nutnost tyto nové státní zaměstnance zaplatit. Státní organizace by tak nejen přišly o příjmy z pronájmu honiteb, ale zároveň by vydaly další stovky milionů korun na mzdy novým zaměstnancům či odměny odborným firmám. Ukázkou nefunkčního hospodaření státu v honitbách jsou národní parky. Ani v jejich honitbách nejsou stavy zvěře v souladu s potřebami lesa.

Úpravy seznamu druhů, které jsou zvěří

Ekologické organizace prosazují výmaz zvláště chráněných druhů, které se nesmí lovit, ze seznamu zvěře, a naopak zahrnutí nežádoucích invazních druhů. Pro myslivecké plánování je však nezbytné znát stavy i zvláště chráněných druhů, zejména vlků a rysů, kteří loví část spárkaté zvěře. Invazní druhy naproti tomu podle aktuálně připravovaných zákonů zvěří nebudou, ale myslivci získají právo je lovit. Pokud by tyto druhy byly zvěří, nesli by myslivci odpovědnost za jimi páchané škody. Hospodářská hodnota těchto druhů je ale takřka nulová. S tímto postupem souhlasí i Ministerstvo životního prostředí. V současné době není důvod zasahovat do seznamu druhů, které jsou zvěří.

Zákaz olova

Česká společnost ornitologická navrhuje vložit do zákona o myslivosti úplný zákaz olověného střeliva. Postoj myslivců k zákazu olova zůstává stejný. Dokonce i Ministerstvo životního prostředí čeká na průkazné hodnocení škodlivosti olova. V dnešní době totiž škodlivost olova pocházejícího ze střeliva není prokázána. Rozhodně ne do míry, která by ospravedlňovala zákaz.

Alternativy olova jsou stejně toxické a nebezpečnější pro lovce. Bizmut je toxický a radioaktivní, zinek je toxický pro rybí plůdek, měď je toxická pro vodní organismy, ocel je tvrdá, nevypočitatelně se odráží a je vysoce korozivní. Na rozdíl od olova se všechny dostupné alternativy ze střel uvolňují do životního prostředí. Snaha zakázat olovo ve střelivu mi připomíná snahu o zavádění biopaliv. Pokus prosadit zákaz, aniž bychom pořádně věděli proč, a především aniž bychom měli lepší náhražku.


reklama

foto - Janota Jiří
Jiří Janota
Autor je předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jaroslav Olšanský

14.2.2020 18:48
Příroda má své zákony podstatně dokonalejší než ty paskvily, co vycházejí z poslanecké sněmovny jak na běžícím pásu. Kolikátá "zaručeně správná a předchozí chyby odstraňující" novelizace už to je? Přemnoženou zvěř nezastaví žádný papír, ale olověná kule. To věděl dřív každý majitel honitby a každý sedlák. A přemnoženou zvěř dokázali eliminovat bez štemplů přechytralých ouřadů.
Odpovědět
DA

DAG

14.2.2020 21:30 Reaguje na Jaroslav Olšanský
A co když ty úřady právě v tom brání. Víte kolikrát člověk musí myslivecký hospodář zaevidovat státu, že střelil kus sparkate zvěře? A to v příklepu zákona ještě bylo, že budou muset myslivci nosit uriznuta slecha zvěře na úřad na obci s rozšířenou působností. Fakt vtipné, už vidím jak jako hospodář donesu každé pondělí pytlik krvavych smradlavych uši na úřad 😀
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.2.2020 23:05 Reaguje na DAG
Přemnožení ouřadové jsou stejnými, ne-li horšími škůdci jako přemnožená zvěř. Ta škodí jen z hladu. Ouřada škodí z blbosti, aby si uchránil koryto.
Odpovědět
va

vaber

15.2.2020 08:59 Reaguje na Jaroslav Olšanský
přemnožená není zvěř ,přemnožený je člověk a přemnožení jsou myslivci , když chtějí zabíjet ať se při honu rozdělí na dvě party a vystřílí se navzájem, zvěři to prospěje
Odpovědět
ČM

Čech M.

15.2.2020 13:32
Autor článku operuje stále s termínem "vyvlastnění" a přitom určitě ví, že tím jen mate veřejnost. Stát může vyvlastnit z principu jen to, co mu nepatří, ale to určitě není zvěř ve volné krajině.
Dále uvádí, že Hnutí Duha někdy prosazovalo bezzásahovost v hospodářských lesích. Nejsem sice jejich členem, ale řekl bych , že je to nesmysl. Ať autor tedy uvede kdy a kde.
Z jeho vyjádření lze vyvodit, že stav spárkaté zvěře u nás není nijak neúnosně vysoký a pokud je potřeba v zákoně nějaká změna, tak jen taková, která nebude posilovat nezávislou kontrolu stavu zvěře.
Jinak řečeno, všechno je v pořádku, pokud je něco špatně, tak jen velké šelmy a my jediní nejlépe víme jak má naše příroda vypadat, nepleťte se nám do "našich" věcí.
Odpovědět
DA

DAG

15.2.2020 14:24 Reaguje na Čech M.
Pane Čechu. Vidím, že jste si vypíchl z článku jen okrajové a nepodstatné informace a dle nich celý článek odsoudíte. Asi to bylo zbytečné rýpnutí do druháků, ale ty tedy nehrají zrovna čestně nebo problému nerozumí.
Vyvlastnění je skutečně přehnaný termín, ale na druhou stranu. Jste majitel pronajímate svoje pozemky sdružení a nemůžete ani vy ani sdružení o odstřelu rozhodovat? Brzy bude pronájem honiteb jediný příjem majitele lesů, protože lesy prostě nebudou. A pro některé majitele to bude z lesa jediný příjem. Např. Až se Žďárskými vrchy, kde jsou lesy skoro všechny smrkové monokultury prožene kurovec, tak jsem rád, že nejsem v jejich kůži. A pozor do kytek půjdou všechny smrky nad 25 let. To jsem ovšem odbočil. Jinak novela je konečně rozumné řešení situace.
Zvěř je přemnožena místně a to ještě záleží druh od druhu. U nás treba srnčí, ale vysoka je tu minimálně a prasat málo.
Odpovědět
ČM

Čech M.

16.2.2020 01:36 Reaguje na DAG
Ono je těžký objektivně zhodnotit článek, když hned z kraje se autor dopustí nekorektnosti, z které navíc sám obviňuje druhé.
Samozřejmě jsou tam věci se kterými i souhlasím, ale
celé to na mě působí tak jak jsem to shrnul a vyznívá z toho jen strach z omezování ze strany státu.
Není důvod proč by nové lesy na kůrovcových plochách neměly být, zbývá stále dost druhů odolnějších vůči suchu než je SM. Pokud je tedy nesežere zvěř, protože po téhle novele se určitě nic nezmění.
Odpovědět
DA

DAG

16.2.2020 08:28 Reaguje na Čech M.
No bylo to celkem nesmyslné rypnutí.
Tahle novela naopak otevře ruce mysliveckým hospodařům a vlastníkům pozemků. Navíc bude moci zasáhnout stát. Myslím, že proti nesmyslnému přílepku, který byl narychlo odhlasován, protože to prý strašně spěchá.
Takže podle té novel jsou změněny doby lovu a plánování podle stavu lesa. A praxe?
Jelikož plán 2019 už skončil a plán na rok 2020 ještě není, takže lovit stejně nesmíme. Na posuzování stavu lesa nejsou lidi a ani je nedokážou sehnat a vyškolit. Prostě parlament změní pod taktovkou duha několik věcí, které se absolutně bijí s ostatními částmi zakona. Proto naprosto oprávněně Cmmj kritizuje to že duha problematice nerozumi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.2.2020 12:32 Reaguje na Čech M.
Pan Čech to zase celé překrucuje a upravuje k obrazu svému. Tady snad nejde o vyvlastňování zvěře, jak to trapně interpretuje.. Jde o vyvlastnění práv rozhodovat o svém pozemku. Pokud se vám nelíbí slovo vyvlastnit pane Čech dosaďte si třeba slovo znemožnit.
Dále jsem se nikde nedočetl , že by pan Janota zmínil bezzásahovost v hospodářských lesích. Kde máte v článku pana Janoty to slovíčko hospodářské na které tak vehementně reagujete, pane Čech?
Z vyjádření pana Janoty lze v první řadě vyvodit, že v lesích okolních zemí jsou stavy zvěře vyšší.
A nezávislá kontrola stavu zvěře? Státní správě určitě nebude novým zněním zákona, znemožněno posuzovat, vyjadřovat se a nakonec schvalovat plán lovu. Kdo další by měl tedy nezávisle kontrolovat??????
Odpovědět
ČM

Čech M.

17.2.2020 01:45 Reaguje na Jarek Schindler
A vy o vašem pozemku nemůžete rozhodovat? Možná by jste chtěl ale rozhodovat i o tom , co vám tam přistane. Ne vše, co se ocitne na vašem pozemku je hned vaše, což určitě víte. A předešlá novela určitě nebránila uživateli hospodařit se zvěří, šlo jen o její stavy.
Pan Janota obvinil HD, ze spoluviny kůr. kalamity (kdesi?), přičemž to vyznívá, jako , že jsou spoluviníkem současné kalamity SM v Česku. Buď záměrná demagogie, nebo neznalost.
Já vím, že termín "přemnožená zvěř" je čistě subjektivní a příroda ho ani jako takový nezná, ale použít větu:
"Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit. To se zjevně neděje" je stejné jako říct majitelům lesů: zvěř má ve vašich lesích pořád co žrát, tak je vše v pořádku.
To, že v Německu mají víc zvěře, mě netrápí. Proč pan Janota taky tedy neuvedl, že tam myslivci platí část škod za srážky aut se zvěří? Listn. les tam bez oplocenky nevypěstují, stejně jako u nás, tak si budem brát příklad?
A Kdo by měl nezávisle kontrolovat? No , hlavně někdo, kdo dobře vidí a umí počítat. Zatím to bylo tak, že někdo dost dobře neviděl a k tomu špatně počítal.
Vzkaz je jasný: vlastníci kupujte pletivo!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.2.2020 13:35 Reaguje na Čech M.
No zatím naštěstí mohu. Pane Čech tak ještě jednou. Není to v principu o zvěři a není to ani o těch uživatelích. Je to o popření práva vlastníků honitby rozhodovat ve věci té honitby. Ten přílepek dal právo někomu ( čert ví komu) rozhodovat o cizí věci. Pan Janota pokud umím číst pouze napsal: "Hnutí Duha prezentuje údajně přemnoženou lesní zvěř jako viníka nemožné obnovy lesů zdecimovaných kůrovcem. Těch samých lesů, v nichž totéž Hnutí Duha před lety prosazovalo bezzásahové hospodaření, které však bylo jednou z významných příčin rozšíření kůrovce".
Je celkem jedno jak to vyznívá vám. Důležité je co je napsáno. No a v napsaném není nic o hospodářských lesích. Takže na váš trapný dotaz ( kde v hospodářských lesích požaduje HD bezzásahovost je právě takovou demagogií či neznalostí. Vyberte si sám.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.2.2020 19:00
S Janotou souhlasím.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist