https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josef-duben-muze-traveni-hrabosu-ohrozit-domaci-zvirata?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Duben: Může trávení hrabošů ohrozit domácí zvířata?

13.8.2019
Hraboš polní.
Hraboš polní.
Obecně každé použití jedovatých nástrah znamená zvýšené riziko pro domácí zvířata, i ta volně žijící. Veterinární lékaři často řeší ve svých ordinacích otravy psů či koček po požití návnady na potkany či po požití všemožných návnad na různé škůdce v zahradách, které si na své pozemky aplikují sami majitelé. Ale pozor, rizika mohou být i mimo zahradu!
 

Komora veterinárních lékařů si neosobuje právo rozhodovat, zda trávit či netrávit hraboše. Jistě se najde mnoho argumentů pro i proti, ale není od věci připomenout, že každý lidský zásah do přírodní rovnováhy, byť i se možná zdá hodně vychýlená, může znamenat nečekané riziko. Velcí zemědělci argumentují ekonomikou, přírodovědci a ornitologové ohrožením sýčků, volavek a čápů či poštolek, popřípadě psů a koček.

Podle Komory veterinárních lékařů sice přímé ohrožení domácích zvířat nemusí hrozit, protože návnada, jejíž účinnou látkou je fosfid zinku, přesněji 2,5 % fosfid zinečnatý velmi neatraktivně páchne, ale vyloučit se určitě nedá! Fosfid zinečnatý se dostane do žaludku, kde působením kyseliny solné hydrolyzuje a vzniká plynný fosfan. Ten vyvolá akutní zánět žaludku s následnou nekrózou sliznice. Důsledek: bolestivost břicha, zvracení, krvavý průjem. Současně se fosfan vstřebává do krevního oběhu a způsobuje nekrotizující záněty v celém těle. V plicích vyvolává výrazný edém.

Úhyn nastává poměrně rychle. Proto by se asi každý na procházce se psem měl takto „ošetřeným“ polím, ale i příkopům a remízkům, raději vyhnout. A pozor, návnada může být nebezpečná i ptákům, kočkám. A co přiotrávený hraboš? Bude přece snadnou kořistí. Jak moc může ohrozit volně žijící predátory? Ornitologové varují.

Když už by se měl jed používat, měl by se aplikovat vždy podle návodu, u plánovaného přípravku na hraboše je uvedeno na obale, že do nor! Ostatně u všech přípravků je nutné dbát vždy návodu k použití! A při pohybu v exteriéru sledovat možné výstražné informace o použití jedu, ti, kdo jej aplikují, musejí tak zřetelným způsobem učinit, stejně jako deratizátoři, zemědělci a jiné odpovědné subjekty.

No a všichni, kterým bude podezřelý stav vlastního psa, či kočky, by měli vždy neprodleně navštívit veterinárního lékaře. První pomocí je vyvolat zvracení. A hlavně doufat, že k otravě došlo nepřímo.


reklama

Josef Duben
Autor je tiskový mluvčí Komory veterinárních lékařů ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

13.8.2019 13:37
Dobrý článek.
Odpovědět
NK

13.8.2019 14:30
škoda, že tyhle věci některým lidem nedochází. O to je to horší, že jsou to lidé, kteří se v zemědělství pohybují denně a "profesionálně". Ale penízky jsou důležitější než nějaká přírodní rovnováha a zdraví ...bylo by fajn, kdyby pánové zemědělci začali přemýšlet nad přírodními zákony a hledali souvislosti, místo aby pořád jen počítali kolik si vydělají.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.8.2019 15:39 Reaguje na
Nemíním to nijak zlehčovat, ale je vidět, že vám nedochází, že je to jejich obživa tak jako pro lidi v automobilce montovat auta, které také poškozují životní prostředí.
Odpovědět

13.8.2019 18:16 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, někdy se divím, proč vlastně chodíte na Ekolist, a "čo také si pod pojmom ekológia predstavujetě"?

To bych stejně tak mohl obhajovat nájemného vraha, že plní "společenskou" poptávku a dělá práci "jako každý jiný".

Každý tvor má nějaký pozitivní i negativní vliv na své prostředí. Ale zajisté znáte úsloví Čeho je moc, toho je příliš. Dnešní zemědělství je těžce závislé na jedech všeho druhu, a páni ponikatelé se ohánějí potřebou produkce potravin. To je samozřejmě chvályhodné a pro zemědělce prvořadý úkol. Ale musí také myslet na to, že vodu znečištěnou dusitany budou také pít, že splavená ornice z megalánů bude kdysi komusi chybět, že mizející příroda chybí lidem už dnes, a tak bych mohl pokračovat.

Dr. Duben asi nesplnil jako požadovaný odborník vaše očekávání nesplnil a neschválil plošné používání Stutoxu. Berte to jako výzvu (i všichni zemědělci) popasovat se s problémem na starý způsob, tj. orbou a změnou plodin. Věřím, resp. vím, že je to schůdná cesta, a ten humbuk kolem je už tradiční český folklór. A jestli někdo z postižených potřebuje konkrétně poradit, jsem jedno ucho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2019 16:24 Reaguje na
Ekologie je pro mne vědou o životním prostředí. Na Ekolist chodím proto, že cítím potřebu obhájit zemědělce a reagovat na nesmyslné bláboly lidí, kteří o zemědělství neví zhola nic. Jak jste si jistě všiml, velice zřídka se montuji do věcí, kterým nerozumím.
Dnešní zemědělství je celosvětově nějakým způsobem nastaveno, a tak to prostě je. Není problémem rapidně snížit výnosy za předpokladu společenské objednávky a hlavně toho, že si to lidé zaplatí.
Co se týká vody- tak ta může být znečištěna dusičnany, nikoliv primárně dusitany. Jen na okraj- myslíte si, že když budete půdu hnojit pouze organicky, nebudete ve vodě dusičnany mít? A navíc- rozhodným zdrojem znečištění dusičnany není hnojení, nýbrž mineralizace organické složky půdy, čemuž asi těžko zabráníte.
Splavená ornice- ve většině případů, ne těch mediálně prezentovaných, se splaví na jinou část pole-typický případ tzv."bubnů", takže bych to opravdu tak dramaticky neviděl.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 10:00 Reaguje na pavel peregrin
Když se podíváte do leteckých map do míst, kde včera delegace řešila hraboše, tak JV od Velkých Hostěrádek uvidíte klasický splach ornice. Ta se neposune "jinam", ale vždycky po svahu dolů. A takových míst s obnaženým podložím a se sníženou úrodností je v okolí hafo. Kolem sousedních Dambořic je to tak, jak by to mělo být na JM všude - s tesamimi, kde problém eroze je značně eliminován. A jestli silná eroze není pro zemědělce "drama", tak nevím co už by mu mělo sundat růžové brýle.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 14:24 Reaguje na Karel Zvářal
Pak je ale třeba říci, že pouze NĚKDE je eroze problémem. Mírná eroze je všude a s tím nic nenaděláte. Pokud se erozí půda posune na poli z místa A do místa B, a zůstane na tom poli dál, není to nic dramatického. Ta místa, jak uvádíte, to je něco jiného a tam to samozřejmě problém je. Vůbec jižní Morava si na problémy zadělala, v tom s vámi souhlasím.
Odpovědět
mr

16.8.2019 00:22 Reaguje na Karel Zvářal
Já bych jim ty růžové brýle sundal jednoduše - ušetřil bych výrazně na dotacích a případné hospodškody dal ještě adresně k úhradě. Jedině to by je donutilo u práce i myslet.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.8.2019 20:59 Reaguje na
Přemnožení hrabošů se vám jeví jako přírodní rovnováha??? No pak nechápu, proč nejsou za rovnováhu považovány průběžně a cyklech probíhající i klimatické změny?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 09:45 Reaguje na Milan Milan
Milane, Milane... jestli jste dosud nepochopil, v čem ta odlišnost jevů spočívá, at už to asi nepochopíte nikdy.
Odpovědět
VG

Vladimír Galáš

16.8.2019 12:51 Reaguje na
Bohužel, došlo v přírodě k nerovnováze. Krajina bez přirozeného výskytu šelem, jak savců tak ptactva, je náchylná k těmto problémům. Vnější lidské zásahy na delší dobu nic nevyřeší.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

13.8.2019 18:19
v 18,16 mě to nepodepsalo.
Odpovědět
D

Daniel Křenek

15.8.2019 13:02
k příkladům otrav nemusíme chodit daleko, stačí si jen přečíst co se kde už stalo viz otrava velkého počtu racků
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zpravy-recenze/katastrofalni-uhyn-racka-chechtaveho/

otravy jedy a pesticidy u nás i ve světě.
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/volne_zijici_ptaci/$FILE/ODOIEP-Vliv_otrav_pesticidy_na_ptaky-20111207.pdf
Jsem společnost která řeší jen důsledky nikoliv příciny a doplácíme na to stále víc a pořád nám to nedochází. Myslíme si, že vše vyřešíme jednoduše.
Odpovědět
mr

16.8.2019 00:17 Reaguje na Daniel Křenek
Pane Křenku, ty vaše argumenty tu jsou pro některé leda tím hrachem o stěnu. Myslivcům vůbec nevadí, že se otráví masožravci, ti jsou spíše rádi. Jenom se nesmí otrávit zajíc, bažant a spárkatá. To by byla velká až katastrofická škoda - pro ně. A zemědělci si nikdy nepřiznají, že si kalamitu spískali sami. Já hlubokou oračku, jak jsem kdysi přes ni klopýtával za komunistů, neviděl už aspoň 25 let. Obilstrniště se po žních podmítlo, někdy i 2x a na podzim půl metru orba, abych měl o co zakopávat. Dnes je to sám vodborník, na polích neuvidíte žížalu a až se jim z toho "vědeckého" hospodaření přemnoží hraboš, tak znají leda plošné trávení. A když jim napíšete své výhrady, ještě se drze durdí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.8.2019 10:00 Reaguje na
Jako by kukuřici na stěnu házel (aktualizovaná forma, hrách je dnes téměř neznámá plodina).
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist