https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/klara-salzmann-vyrobna-masa-mleka-a-vajec-novodoby-koncentracni-tabor?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klára Salzmann: Výrobna masa, mléka a vajec - novodobý koncentrační tábor

13.1.2023
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Předem se omlouvám všem, kteří problém necitlivého zacházení se zvířaty vnímají stejně jako já, chovají je a pečuji o ně s láskou.
reklama

 
Začátkem ledna 2023 tisk uveřejnil zprávu o likvidaci 750 000 slepic na Tachovsku jako snahu o likvidaci ohniska ptačího moru. Z velkochovu v Brodu nad Tichou již odvezli do kafilérie 170 tun slepic.

Můj pohled z druhé strany:

Slepice je živá bytost, má duši, vnímá bolest, cítí, miluje svá mláďata, a v naději, že vysedí svá mláďata, snáší vejce. My lidé jsme ze slepic udělali nástroje na snůšku vajec a výrobu kuřecího masa. V horším případě jsme je zavřeli do klecí, kde pod vlivem růstových hormonů tloustnou tak rychle, že ani nemohou chodit. V lepším případě jsou uzavřeny v halách, nikdy neuvidí sluníčko, nikdy nebudou hrabat hlínu ani trávu. Svá mláďata nikdy nevychovají.

Velkochov slepic Čeperka v roce 2018. Slepice odrané z peří až na kůži, namačkané v malých klecích, kde mohou stát buď na drátěné podlaze, nebo na rozkládajících se tělech slepic, které podmínky chovu nepřežily.
Velkochov slepic Čeperka v roce 2018. Slepice odrané z peří až na kůži, namačkané v malých klecích, kde mohou stát buď na drátěné podlaze, nebo na rozkládajících se tělech slepic, které podmínky chovu nepřežily.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat

Když nás zklamou a už nesnášejí tolik vajec, aby se vyplatilo je krmit, tak je jednoduše zařízneme a putují do masokostních mouček…anebo? Ještě nějaké další využití?

Denně jezdím kolem rozpadajících se teletníků, kde telátka stojí za rezavou mříží a čekají na přísun jídla a vody jako na spasení. Neměly by raději žít alespoň pár měsíců s mámou, sát její mléko a skákat po louce? Slyšeli jste někdy bučet odloučené kravské mámy a jejich telátka plakat žalem? Je to stejně zoufalé na obou stranách… Pást krávy spolu s telaty totiž není ekonomické, a navíc snad přicházíme o mléko? Kdo by něco takového dělal? Příliš moc práce za ty peníze… Obraz teletníků mi až nápadně připomíná vězně v koncentračních táborech z druhé světové války, jak stojí za ploty z ostnatého drátu a čekají, co bude dál. Ty kravíny a teletníky silně připomínají baráky v koncentračních táborech. Kdo by investoval do slušného prostředí, když velkofarmám jde jen a pouze o zisk?

Denně jezdím kolem budov, kde žijí stovky strojů na výrobu mléka. Krávy jsou de facto trvale umístěné v jakýchsi betonových hangárech. Jen ty nejšťastnější se možná tu a tam dostanou na chvíli ven.

Tele oddělené od matky.
Tele oddělené od matky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | OBRAZ

Taková zvířata nejsou ani šťastná ani spokojená. Jsou trvale frustrovaná a jejich maso, mléko a vejce jsou plné stresových hormonů a celou řadou různých léků a chemikálií, které my potom jíme. To nám nevadí? Jsi přece to, co jíš…

A to vůbec nemluvím o kaprech v českých rybnících, které živíme kravským hnojem a syntetickým krmivem. Mají málo vody a kyslíku, v horkém létě pak při vysokých teplotách v mělkých vodách pravidelně hynou.

Navíc nemluvím ani o myslivcích, kteří si osobují právo rozhodovat o volně žijících tvorech v přírodě – viz hony na lišky, přemnožená vysoká a spárkatá zvěř poškozující i minimální přirozené nálety v českých lesích.

Je tohle všechno v pořádku? Lidi, jsme sami se sebou spokojení?

Nejedná se náhodou o novou formu otrokářství? Platí někdo zvířatům za to, že nám „slouží“ a odevzdávají nám svůj život, svoje mláďata, a tedy svoje všechno? Nezasloužila by si za své dary nám lidem alespoň krátký, ale slušný život, když už na závěr stejně skončí na jatkách? Nezaslouží si taky alespoň trochu toho svého slepičího, kuřecího, kravského nebo telecího štěstí?

Moment, já jsem sice vegetariánka, nepiji mléko, nejím pšenici ani maso z etických a ekologických důvodů. Ale masožravce a konzumenty mléka ctím a opravdu s nimi nemám žádný problém. Zato k tomu, co se děje ve zvířecích velkochovech, se opravdu nehlásím a za nás za všechny se stydím. Jde o bohapustou krádež a zločin na živých tvorech, kteří se nemohou bránit.

Podporuji malé farmy s možností osobního vztahu s chovanými zvířaty. Umožněme jim radost ze vzájemných vztahů, sexu, dětství, mateřství i moudrého stáří. Proč to umožňujeme pejskům a kočičkám, ale v chovech hospodářských zvířat ne? Že by jen byznys?

Kombinace krmení a hnojení je stále ještě oblíbený postup hospodaření na rybníce.
Kombinace krmení a hnojení je stále ještě oblíbený postup hospodaření na rybníce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Lidi, představte si sami sebe na místě těch vězněných zvířat… Teď, v čase rusko-ukrajinské války dost aktuální téma. Dovedete si představit, že by Vám někdo odepřel Váš vžitý způsob života a zavřel vás do chléva se slovy: tak a teď tady žer siláž a tloustni, zůstaň pokud možno zdravý, a až dost přibereš, tak tě zařízneme a sníme. Když budeš mít štěstí, tak na jatkách před sebou neuvidíš smrt svých zavražděných sousedů ze stáje. Tohle není horor, to je běžná rutina, každodenní osud všech hospodářských zvířat.

Osobně se domnívám, že se zvířaty můžeme a měli bychom zacházet jinak. S pokorou, vděčností a láskou k živým tvorům. Umožnit jim prožít život v klidu, na zelené louce a pod modrým nebem. To samozřejmě ovlivní kvalitu masa, mléka a vajec víc než umělé hormony.

Živí tvorové ve stájích stroje nejsou a zaslouží si náš vděk za to, že nám své životy a těla obětují. Dávají nám toho snad málo? Anebo jsou jenom náš majetek jako pouhá jiná věc? A můžeme si tedy s nimi dělat, co se nám zlíbí? Vzít jim důstojnost a právo na plnohodnotný život? Znám případ, kdy zemědělský dělník umlátil krávu lopatou, protože mu neuhnula dost rychle z cesty. A co případy nesmyslné krutosti z jatek?

Snad právě proto mě případ likvidace 750 000 slepic v Brodě nad Tichou zvedl ze židle. Objektem je totiž stejně vražedná monokultura, jako jsou smrkové lesy a jejich následná likvidace kůrovcem. Problémem je tvorba monokultur všeho druhu a jejich zranitelnost. To se týká i těch slepic. Ještě jsme se stále nepoučili? Že jsme nenasytní, je jedna věc, ale že likvidujeme sami sebe, a především svoje zdraví za cenu zisku, je věc jiná. Těch problémů na straně lidstva přibývá. Právě upřednostňování pouze ekonomických zisků je z mého pohledu cestou nepřijatelnou. Hledejme možnosti, jak zvířatům zajistit zdravý a spokojený život. Pomůžeme tím zároveň i sami sobě. Celé generace našich předků nám ukázaly, že takový kompromis lze najít, ale musíme se o to snažit. Nedělejme prosím ze zemědělství další průmysl. Jeho součástky jsou totiž živí tvorové. Myslící, cítící a milující. Když nebudou v pohodě, onemocní. Když je budeme jíst, onemocníme taky.

Důstojný život slepicím.
Důstojný život slepicím.
Foto | K W / Flickr

Už se těším na spílání a nadávky ve vašich komentářích, ale to je mně dnes už jedno. Už jsem si na to zvykla. Utrpení živých tvorů mě však v klidu nenechává.

A na závěr pro ty čtenáře, pro které je celá kauza k smíchu, anebo je zajímá jenom to, že teď budou vejce dražší, poradím ještě jednu věc: zeptejte se vlastních dětí a vnoučat, jak vnímají vraždění a týrání zvířat a odlučování mláďat od rodičů. Ptejte se zejména těch malých dětí. Každé z nich má v postýlce plyšového zajíčka, kravičku, nebo slůně. Oni Vám to vysvětlí.


reklama

foto - Salzmann Klára
Klára Salzmann
Autorka je krajinářská architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT. Dlouhodobě se zabývá plánováním krajiny a hledáním společných řešení pro přírodu, kulturní krajinu a všechny živé tvory na zemi včetně lidstva.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (134)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

13.1.2023 06:11
AUtorka si myslí, že zvíře je takový člověk, který akorát vypadá jinak. Ale tak to není. Zvíře není lidská duše ve zvířecí podobě a nemá lidské potřeby. Pokud chce něco dělat proti trápení zvířat, tak ať něco dělá s domácími psíky, kteří zoufale vyjí v prázdném bytě, když jsou jejich páníčci přes den pryč. Pro psíka jako psovitou šelmu je totiž přirozené být ve směčce a ne ležet sám na gauči.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 06:39 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět
HC

Helena Cucová

13.1.2023 10:37 Reaguje na Richard Vacek
Docela by mě zajímalo, na základě jakého vědeckého poznatku jste dospěl k přesvědčení, že ostatní zvířata nemají ´lidské´ potřeby?? To, že je skrze svou pohodlnost a rozežranost nechceme vidět neznamená, že neexistují.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.1.2023 07:01 Reaguje na Helena Cucová
Neviděl jsem mnoho zvířat číst knihu, ale na druhou stranu v cirkusu měli koně, který dovedl počítat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.1.2023 12:27 Reaguje na Richard Vacek
Příspěvek hodný autora.
Lidské potřeby jsou identické s potřebami zvířat: jíst, pít, odpočinek, reprodukce, hra. Čtení knih je v tomto smyslu hrou a hra je vlastní dokonce i organismům člověku natolik vzdáleným, jako jsou např čmeláci. Celá řada etologů dokázala, že především v případě savců a ptáků (avšak nejen jich) lze bez nadsázky hovořit o intelektu a osobnosti. To ovšem ví každý, kdo se zvířaty pracuje, což evidentně není váš případ. Tudíž váš fundamentalismus (tak podobný různým aktivistům) není ničím jiným, než důkazem, že sám jste knih mnoho nepřečetl. Jinak by jste tu totiž neprezentoval názory typické pro osmnácté století - ostatně i Descartes, od něhož patrně čerpáte, ač prudce inteligentní byl fundamentalistou - náboženským, na ničem jiném se jeho teorie o zvířeti, jako biomechanickém stroji, nezakládá.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 06:42
A to je právě ta odtrženost lidí od venkova, zemědělství - dříve děti byly součástí domácího hospodářství, záhumenky a věděly, jak to funguje.
Dnes si myslí, že vše roste v regálech márketů, bohužel !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.1.2023 07:11

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.1.2023 09:29 Reaguje na pavel peregrin
duševní choroba relativismu v kombinaci s tunelovým viděním je poslední dobou rozšířenější.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 07:31
Vyvraždímě lidi starších nad 50 let, jako ty slepice a nebudeme muset chovat zvířata v živočišných továrnách, které alespoň trochu pokryjí spotřebu živočišných produktů dnešních lidí. Pro méně lidí budou stači bio chovy na malých farmách. Řešení je jednoduché.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.1.2023 16:34 Reaguje na Michal Uhrovič
Navrhuji začít ekotlupou.
Paní jaksi nenavrhuje , jak nakrmit lidi na planetě. Rozhodně protestuji , aby bylo pěstováno obilí jako v koncentráku a na konci života bylo posekáno a zkrmeno několika příslušnicím ekotlup. I rostliny mají city ! Ale nemají lidské potřeby
Odpovědět
ZK

Zan K.

23.1.2023 19:58 Reaguje na Michal Uhrovič
A což takhle jiné kriterium než roky. Třeba ty, co se nepodílejí na výživě obyvatelstva a to bez rozdílu věku a pohlaví. To by bylo zajímavější - a podle přírodních zákonů...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.1.2023 08:25
Prosím, zrušme velkochovy zvířat , k tomu navíc zemědělskou rostlinnou velkovýrobu a přesměrujme to do malochovů , ekologicky orientovaných.

Připusťme, že utrpení zvířat vymizí a citliví lidé tomu budou jenom rádi.

Potom však musíme spolknout i myšlenku , že dojde k několika násobnému zvýšení cen rostlinných i živočišných produktů na trhu .

Vejce za patnáct, kilo vepřového na 200 a hovězího od 500 výše. Chléb za stodvacet , máslo také a litr mléka za 60 Kč.

To bude ekonomický dopad na společnost. Již staří Římané ctili zásadu "Chléb a hry" , aby chudina neremcala a zejména nestrkala nos do vladařských záležitostí.
Výsledkem by byl výbuch lidového hněvu , ztráta sociální soudržnosti ve společnosti a lidová revolta. Která by nové pořádky smetla a vrátila věci do původního stavu.

Autorku plně chápu a soucítím s ní , jsou však věci , které sloučit nelze.
Můžeme a měli bychom postupně kritizované věci zlepšovat a to se postupně děje.
Nikdo nikomu nebrání najít si svého farmáře, který hospodaří ryze ekologicky a kupovat věci od něj , sám tak činím a jsem spokojený , plus vlastní samovýroba ovoce a zeleniny.
K tomu vegetariánství .
Jak může vegetarián vědět, že vytržení rostliny z půdy a její nakrájení, uvaření a dušení dotyčnou rostlinu nebolí ?

Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 08:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 09:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono by to nejenom autorku přešlo, kdyby si musela jídlo/potraviny zajišťovat sama v potu tváře, denně.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 09:19 Reaguje na smějící se bestie
koupí si sojové mléko ze sójy z brazílie, kde se pěstuje na plantážích po vysekaných pralesech. avokádo z mexika, které se stříká chemií 3x denně a je spokojená.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 14:31 Reaguje na Michal Uhrovič
JÓ,
ekológie, uhlíková stopa, v první řadě !
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.1.2023 16:35 Reaguje na Michal Uhrovič
On ten převoz kompostu napříč planetou taky něco stojí. A pak ho sežere nějaký vegan, hmm
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.1.2023 09:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
ano, to platí, pokud relativizaci nechytne do ruky Vegan. Relativizaci na nás zkoušejí různé skupiny a některým se daří více a některým méně...třeba digitalizace je brutalistní relativizace našich mozků. Rozdělit a zničit osobnost.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 10:10 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vegan, jehož vývoj byl založený na živočišných produktech.
Byla by paní na univerzitě, kdyby byla vegankou od narození?
Odpovědět
ig

13.1.2023 13:52 Reaguje na Michal Uhrovič
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.1.2023 22:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dnes je trendem konzumovat živočišné produkty denně, ale studie ukazují, že zařazení bezmasých dnů je pro zdraví pozitivní, protože luštěniny a rostlinný protein mají své výhody, na rozdíl od masa obsahují vlákninu a snižují příjem nasyceného tuku ve stravě.

V tuto chvíli není tak palčivá otázka, jestli se člověk stane veganem, ale jestli přestane být tak hrabivý a nenasytný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 10:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono je pohádka, že zvířata v malochovech trpí méně. Stačí se podívat na některé chovy třeba koní či krav venku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.1.2023 13:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

19.1.2023 04:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Věřte tomu že zvířata jsou sama daleko raději venku než v "koncentráku" a navíc jsou zdravější i odolnější, ovšem dělat z nich "lidi" je trochu "mimo mísu" .
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

19.1.2023 13:29 Reaguje na Miloš Lesák
Pro zvíře chované venku je velmi důležité, v jakém prostředí se pohybuje. Zvíře zavřené venku v malém, rozbahněném výběhu bez možnosti vyhledat stín nebo ochranu před větrem bude trpět. Přidejte k tomu nedostupnost vody ad libitum, nemožnost lehnout si do sucha a máte super prostředí pro rozvoj třeba zápalu plic. Oproti tomu zvíře v celoročním ustájení v dobře větrané stáji s přístupem k vhodnému krmení a čisté vodě, bude naprosto zdravé a v pohodě. Tele narozené venku v době, kdy je zima, prší, vše je rozblácené, má menší šanci na přežití, než tele narozené v čistém ustájení. Vždy záleží na souběhu okolností. Nelze jednoznačně prohlásit, že zvířeti je venku vždycky lépe.
Odpovědět
RH

Robin Hudeček

13.1.2023 09:00
Pod vlivem liberální ekologie by polovina lidí na světě vymřela.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 09:01 Reaguje na Robin Hudeček
a votom to je, pane
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.1.2023 09:42 Reaguje na Robin Hudeček
liberálové zbožňují relativizaci, proto z Univerzit mizí knihy, jako je Orwellovo 1984 a podobné scénáře pod výmluvou ušetření emocionální trauma, které stejně ti studenti žijí v realitě dnes a denně. Mě se osobně líbí tohle....
Carl Jung ve jedné ze svých knih zmiňuje o indiánském náčelníkovi, který řekl, že většina bělochů má napjaté tváře, zírající oči a kruté chování. " Běloši stále něco hledají" řekl náčelník. " co vlastně hledají?" Zdá se, že pořád něco chtějí, jsou stále neklidní a nespokojení. My nevíme, co chtějí. Myslíme si, že jsou šílení.

Jen si pokládám otázku, jestli jsme si nepostavili z ŠÍLENOSTI " světonázor", popírající naši vlastní přirozenost, proto píšu o relativismu
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 06:47 Reaguje na Robin Hudeček
Nesmysl,
vymřeli by pouze na svou nenasytnost zarytí masožravci, dobře jim tak.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.1.2023 16:38 Reaguje na Peter Bank
Kdežto vegani by si postavili jídelníček na konzumaci kompostu z nebohých rostlin trpících na ekofarmách
Odpovědět
sv

sv

14.1.2023 22:33 Reaguje na Robin Hudeček
Jinými slovy netušíš, co znamená "liberální" a zaměňuješ ho se pojmem "socialistický".
Odpovědět
Hu

Hunter

13.1.2023 09:08

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 09:17 Reaguje na Hunter
1**
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 09:27 Reaguje na Hunter
asi je. a zřejmě si něco podobného co si Vy myslíte o ní myslí o Vás. tak prostě naše myšlení funguje.

nicméně obecně souhlasím s tím, že to vyvraždění té slepičárny je dosti děsivé (počítat slepice ne po kusech, ale po stovkách tun - wtf?), a připomíná mi to letiště (třeba) ve Frankfurtu - koncentrace na jednom místě už přesáhla rozumnou míru a lidské rozměry. ovšem zřejmě to je velmi efektivní, jinak by to nedělali. reálná cena vajíček od slepiček na dvorku (kdybychom udělali skutečnou kalkulaci, včetně pozemku, odpisů kurníku, práce etc.) je "řádově o řád vyšší" než z velkoprovozu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2023 09:24
Srovnávat velkochov s koncentračním táborem mne nadzvedla, protože ta paní
asi nebyla nikdy na exkurzi v Osvětimi, kde LIDÉ o hladu a v chladnu dřeli
do smrti vysílením. Ve velkochovech mají zvířata dostatek potravy, tepla
a pokud se někdo ve velkochovu narodí, tak netuší, že existuje něco jiného.
Když koupím kuřice z velkochovu, tak jim trvá pár dnů, než si zvyknou na
jiné prostředí včetně deště, chladu a v zimě i mrazu. Když si už na tu
relativní svobodu zvyknou, tak je SVS nařídí zavřít, což je jako svobodného
člověka zavřít do kriminálu. Všimněte si, že nepíšu koncentráku, kde by
se na rozdíl od kriminálu tak dobře neměl. To už nepíšu o některých
malochovech, které občas vidíme i v TV, kde žije sice pár zvířat, ale v
totálně nevhodném prostředí, o hladu a žízni v žalostném zdravotním stavu.
To je ve velkochovech naprosto nemožné, protože si nikdo nedovolí takto
týrat zvířata, protože jsou neustále pod dohledem takových pomatených
aktivistů. Velkochovy jsou bohužel jedinou možností, jak uspokojit potřeby městských obyvatel a bez velkochovů budou regály obchodů prázdné. Ta paní
blouzní a asi o rozdílu mezi koncentrákem a velkochovem toho moc neví. Dobře, že už většina bývalých vězňů nežije, protože by je nadzvedlo to,
že někdo srovnává velkochov s koncentrákem. Můj bývalý soused se z něho
vrátil s podlomeným zdravím a s váhou 37 kg. Zbytek života odmarodil a
určitě by byl raději ve velkochovu v teple, pod veterinárním dozorem
a s dostatkem potravy, než mrznout a hladový pracovat do úmoru. Styďte
se mladá paní srovnávat velkochovy s koncentračními tábory. HNUS !!!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 10:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, tohle produkuje školství.
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 05:16 Reaguje na smějící se bestie
A co produkujete VY, zdá se jen a jen ZLO ! Hlavně že se zasmějete jakou jste bestií :(
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 05:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Stydět se můžete tak akorát Vy !
Mně stačilo pár náhodných návštěv nahlédnutím k uzavřeným zvířatům na puťácích.. a téměř pokaždé to byl ŠOK !!!

Paní DĚKUJEME za skvělý článek, mluvíte nám z duše !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2023 08:46 Reaguje na Peter Bank
A co pejsci a kočičky v bytech, co křečci a myšky v teráriích zoufale se točících v "kolotočích" a nebo za ocáskem, co děti ve školkách a školách? Není to nakonec velkochov lidí? Co obrovská nákupní střediska a sportovní haly s koncentrací lidí na metr plochy menší než třeba ve
velkokravíně? Přehnaná útlocitnost je plodem odtržení
od reality a klidně nechá bez užitku umírat hospodářská
zvířata stářím. Jsem zvědav jestli se tak dojemně staráte
i o své rodiče, prarodiče a nebo i zcela cizí lidi, jako
o zvířata ve velkochovech. Ano, není to ideál, ale jak
chcete nakrmit miliardy lidí bez velkochovů? Nemáte totiž řešení a umíte pouze kritizovat jako ta paní. Víte jak
už měsíc "trpí" mé slepice z volného chovu nyní uzavřené
v budově? "Vědci" to uzavírání nejenom doporučují a přímo
nařizují kvůli izolaci od různých nemocí. Kdo se narodí
v zajetí, tak po svobodě pokud ji nepoznal, tak netouží,
ale zavírat svobodné tvory zvyklé na volnost je zločin.
Přirovnávat velkochov ke koncentráku pro lidi je hnus
a paní si nevidí do úst! Takoví lidé by si to měli zkusit
a pak by nepoužívali podobná přirovnání. Osobně znám
jednu bojovnici za "svobodu" zvířat, která kvůli svému
boji odložila matku do "penzionu" pro ležáky a chodí tam
za ní jednou měsíčně. Proč? To podle data penze pouze
tuším. Ta má taky raději zvířata, než vlastní matku
a nejí nyní maso, ač donedávna žila s rodiči chovající
dvě prasata, slepice a hejno hus každý rok na jídlo.
Po úmrtí otce a nemoci matky měla zvířata zabíjet ona
a tak se raději stala vegetariánkou. Prostě pokrytecký člověk myslící hlavně na svoje blaho! Až někdo vyřeší
chov v malochovech, který nakrmí 8 miliard, tak může
ty velkochovy kritizovat. Pro útlocitné mamánky mám
radu. Co oči nevidí, srdce nebolí nejenom u zvířat,
ale i u blízkých, když je odloží do domovů a LDN, což
je většinou ani nedojímá.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.1.2023 20:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Tenhle Váš komentář je bullshit jak Brno. Připomněl mi některá rétorická cvičení papalášů z doby před sametem.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

16.1.2023 20:37 Reaguje na Majka Kletečková
Snad jste ta cvičení dokonce nevedla ?
Lektorka ?
Odpovědět
me

meluzína

13.1.2023 09:33
Mě se tedy nelíbí živočišná výroba vůbec, ale chápu, že když někdo chce maso, mléko a vejce každý den a netouží po kvalitě a nestará se o životní podmínky zvířat a dopady na přírodu, ale chce mít hodně, tak jsou pro něj výrobky z velkochovů OK.
Nemám továrny na zvířata ráda, takže vidím víc jejich nevýhody než výhody, ale jejich firemní ekonomika je prý výdělečná - i když při dnešních problémech s ptačí chřipkou a AMP se zřejmě do biosafety těchto továren bude muset hodně investovat. Třeba časem výrobci dokáží ty haly utěsnit stejně neprodyšně jako biologickou laboratoř... protože v těhle koncentracích zvířat, je téměř nemožné v nich zabránit šíření nemocí (dnes pračí chřipka, zítra může být něco jiného...) a parazitů (viz. třeba polské průšvihy s fiprinilem)
Chápu, že tyhle továrny nejde zrušit hned, není za ně náhrada, ale byla bych ráda kdyby se aspoň dostali na lepší normy pro zvířata, dnešní normy jsou opravdu nehumánní (diplomaticky řečeno).
České zemědělství bývalo historicky záležitostí místních rodinných farem, které jsou určitě pro zvířata, lidi i přírodu lepší než velkochovy.
Byla bych ráda, kdyby české zemědělství dokázalo v budoucnu jít kombinovanou cestou místních farem s místními produkty a menšího procenta živočišné výroby v továrnách.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 09:44 Reaguje na meluzína
To by museli lidi začít opět makat na polích a to není trendy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 09:59 Reaguje na Michal Uhrovič
Ale v Indii pracuje na polích cca 70% populace. No tu životní úroveň potřebujeme i v Evropě? Za Rakouska tu byla a pozůstatky stepí (obecních pastvin) taky. Mělo to výhodu velké biodiverzity. Nelze biodiverzitu získat i jinak než chudobou?.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.1.2023 10:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chudoba je, když člověk pracuje na poli a stará se, aby měl co do huby? Práce na poli za Rakouska-Uherska a nyní je ale jiná, technologie pomáhají.
Myslím, že by stačilo dávat více úsilí do kvalitního zemědělství a méně úsilí do jiných odvětví, např. oděvní, herní průmysl, zábavný průmysl, válečný průmysl, atd.

Moji rodiče v důchodu si život bez svého pole a zahrady a svých potravin život neumí představit a já taky ne.

Co myslíte, nebyla by to dobrá cesta?
Je to jen můj názor a z mé zkušenosti z ekolistu s ním asi nebude moc lidí souhlasit.
Odpovědět
ig

13.1.2023 14:01 Reaguje na Michal Uhrovič
Príma, odstěhujeme se všichni ven z měst, každý bude mít nějaké políčko (každý? vážně to lze realizovat?) a na něm si bude ekologickým způsobem pěstovat potraviny :D
Odpovědět
ZK

Zan K.

23.1.2023 20:09 Reaguje na
Dřív za dob nedostatku potravin na tom byli nejlépe oni námezdní pracovníci v zemědělství. O potravu se nemuseli starat a sem tam si prodejem přebytku něco přivydělali. Aby se nám tohle nakonec někdy nevrátilo....
Odpovědět
ZK

Zan K.

23.1.2023 20:04 Reaguje na Michal Uhrovič
Proč ne. Nezaměstnanost stejně poroste a tímhle by se to vyřešilo. Třeba 3 dnay v zemědělství či potravinářství. Jen necpát finance do zbytečností a na ekonomiku se začít dívat jinak. Nemusíme ji hnát do nebetyčnách výšek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 10:23 Reaguje na Michal Uhrovič
Potřebovali by to.
To by je brzy přešly ty jejich nesmysle z blahobytu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 09:51 Reaguje na meluzína
klik klik gůgl - průměrná mzda státního zaměstnance (od železničáře po poslance, takže asi hausnumero) v roce 1928 byla 789 kč, obecně průměrný plat tehdy se odhaduje na 400 kč (samozřejmě měsíčně, ale v tom byla často strava a nocleh, takže zase hausnumero, ale pro nějakou představu to stačí).

kilogram chleba stál 3,40 Kč, kilogram brambor 0,85 Kč, kilogram zadního hovězího 14,60 Kč, kilogram másla 25,75 Kč, litr mléka 1,95 Kč, jedno vejce 0,85 Kč a litr desetistupňového piva 2,90 Kč.

pohodička s těma slepičkama na dvoru, žánop? když to přepočteme na dnešní platovou úroveň, tak tady máme vajíčko za 40 korun, litr mléka za stovku...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 10:21 Reaguje na Lukas B.
A proto bylo tolik kovozemědělců, co dělali přes den ve fabrice a pak na políčku a s kozou a králíky, děti po škole pomáhaly (místo učení), ti bohatší i prase a krávu. To byla přece nádherná idylka. Malovali to malíři jako Lada...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 10:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Taková práce se dnes " nenosí " !
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 10:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
přesně tak. idylka jak prase. vstávat zatraceně brzo, poklidit v chlívku, nakrmit, posekat kus louky, pěšky nebo na kole do práce, po návratu z práce (pár kilometrů pěšky nebo na kole samozřejmě, lístek na tramvaj stál plusmínus jako vajíčko) žádnej gauč/televize nebo posilovna, ale pěkně zase poklidit a nakrmit, a chystat řezanku na ráno. no kdo z vás by to nechtěl?
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 10:49 Reaguje na Lukas B.
jo, a pak když je hotovo ještě do půlnoci hrkat stavem nebo navlékat korálky. jíst se holt muselo, a spolu s uzákoněním osmihodinové pracovní doby a omezením dětské práce ve fabrikách se přiměřeně krátil i výdělek.
Odpovědět
me

meluzína

13.1.2023 11:23 Reaguje na Lukas B.
...pro mě je zase za trest turistika (nějak ty výlety nedávám, výšlap na Sněžku byl pro mě za trest, ne že bych měla problém s pohybem, ale panorámata ani gaučík mě nebaví... víc mě baví práce venku kolem zvířat, každý den když se ohlédnu vidím za sebou kus práce a jsem na ní hrdá. Ale samozřejmě jako nikomu nevnucuji svůj názor na velkochovy a jejich výrobky, také nikomu nevnucuji místo turistiky a gaučíku to co baví mě.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 12:04 Reaguje na meluzína
ale jo, malé domácí hospodářství je každodenní sport bez možnosti výpadku tréningu (když tedy máte kromě rostlin i zvířátka). a jako na sport je na to nutno hledět - baví Vás to, ale valného ekonomického smyslu to (zpravidla) nemá.
Odpovědět
me

meluzína

13.1.2023 12:18 Reaguje na Lukas B.
Ano, o tom píšu, místní rodinné farmy (možná) nemají takový ekonomický efekt jako továrny (i když při dnešních raketově stoupajících cenách průmyslových potravin začínám mít pochybnosti), ale mají jiné výhody - místní sezonní produkci, soběstačnost, péči o krajinu. Nedávno jsem četla pěkný článek na téma proč jsou Francouzští venkované zdravější? Závěrem bylo, že je to proto, že se stravují více místními sezonními potravinami. Držím jim place, aby se nedostali do stejné situace jako obyvatelé ČR, a místní farmy si dokázali zachovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 14:34 Reaguje na meluzína
Kolik si toho doma vypěstujete, vychováte, pro vlastní spotřebu, no ?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.1.2023 06:28 Reaguje na smějící se bestie
10 metráků brambor, 5-6 metráků mrkve, 3 metráky cibule, k tomu rozličnou další listovou zeleninu v počtu okolo 1000 kusů ročně, okurky, rajčata, vedle toho vlastní vejce, králíci. Je to z půl hektaru, ale stačí to v sezóně pro 70 rodin.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

16.1.2023 20:40 Reaguje na Katka Pazderů
Hm , já bych na to neměl čas. Musím chodit do opravdové práce, za kterou mne majitel firmy platí. Ale chápu , že jsou lidi, co to ve zbylých např. 12ti hod. stíhají vč. spánku
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

14.1.2023 12:43 Reaguje na meluzína
Tak mě napadá, jestli ten růst cen není aspoň zčásti způsoben tím, že "ekozemedelství" kazí ceny: řetězce přišly na to, že lidé jsou ochotni a schopni!!! za potraviny platit víc, než si dosud myslela (ty řetězce).
Má milovaná místní a ekojidlo taky ráda. Výsledkem je, zre remca, když přijedu pozdě z práce a zalivat musí ona. A na otázku, jak moc ekologické je pálit benzín cestou pro ekologickou (ano, vybornou) zeleninu proti MNOHEM kratší cestě do supermarketu, reaguje neadekvátně a bez informační podstaty.
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 05:22 Reaguje na Lukas B.
Alespoň si potravin začneme konečně vážit
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 10:00 Reaguje na meluzína
Ono ani v malochovech ta chřipka nechybí.
Odpovědět
me

meluzína

13.1.2023 11:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
... myslím, že ekonomicky se dopady na malochov a velkochovy nedá srovnávat.
Pro mě je další tiše tikající bomba velkochovů příbuzenská plemenitba a zužující se genetické zdroje. Když to hodně zjednoduším, když máte 1000chovů na 1000místech, nemáte problém sehnat nepříbuzný chovný materiál.
Když máte ale 1000 plemenných zvířat na 2 místech, a o jedno centrum přijdete, tak máte velký průšvih a ty nepříbuzná zvířata si budete muset odněkud zdaleka dovézt, pokud tam tedy zrovna nemají stejný problém.
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

19.1.2023 04:31 Reaguje na meluzína
Přesně tak, cokoli moc ve velkém je špatně protože místo je potom jednoduše "přetížené" ať už dopravou nebo odpady, (což zdaleka neplatí jen pro zemědělství, ale pro jakoukoli činnost) a v případě nějaké epidemie přijdete o velkou část produkce která se těžko nahrazuje, kdežto v malochovu o tolik celostátně nepřijdete.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 10:31
V malochovech je snáška tak 100 vajec, v klecových tak 300 vajec za rok. Slepice žerou pořád.
Volná kráva tak 20l denně, ustájená asi 50 l denně. Žerou stejně pořád - Proč je ten rozdíl? Je to nepohodlím? Trápením? Koncentrákem?
Pamatuju úrody asi 2 tuny z ha nyní je tak 70 t/ha. Stále poměr velkochov malochov asi 1/4. Tedy potraviny asi 10x dražší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.1.2023 10:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte samozřejmě pravdu, jenže typy lidí ala pí Salzmannová to stejně nepochopí, to v tom lepším případě, no a v tom horším to ani chápat nechtějí. Oni si žijí někde ve světě bukolických příběhů, jenže realita je někde úplně jinde. A je to jen o tom, že my v Evropě si pořád žijem jak prasata v žitě a tudíž nadbytek vede k bujnosti.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

14.1.2023 18:21 Reaguje na pavel peregrin
"my v Evropě si pořád žijem jak prasata v žitě a tudíž nadbytek vede k bujnosti".
Dobře řečeno, pane peregrine. Dávám jedničku.
Člověk, který se musí otáčet aby přežil, aby se uživil, aby zabezpečil své děti, nemá čas zabývat se kravinami.
Když si ale někdo neví sám se sebou rady a má dost času aby místo práce zkoumal co je v jeho zlobivém duševnu špatně, tak nachází "problémy", které by jiné lidi nenapadly ani kdyby s nimi zmítala vysoká horečka.
Napsat, že "Slepice je živá bytost, MÁ DUŠI, vnímá bolest, cítí, miluje svá mláďata, a v naději, že vysedí svá mláďata, snáší vejce", to je fakt silná káva.
Pravda je na tom jen to, že je to živá bytost, že cítí bolest a že snáší vejce. Že má duši, to jistě pobaví každého věřícího. Měl by se k tomu vyjádřit Vatikán.
O kuřata se slepice nestará proto, že je MILUJE, ale protože jí to velí pud. NEVĚDOMÝ PUD. Dělají to i tvorové na mnohem nižším stupni vývoje, kteří sotva disponují něčím co se dá nazvat mozkem.
A že by slepice VĚDOMĚ šla snést vejce s NADĚJÍ v duši, že zplodí potomstvo? No to je úlet, který je už hodně daleko za hranicí zdravého rozumu.

K té bolesti, kterou slepice vnímá: Ano, bolest jistě vnímá, ale bolest je už extrém. Spíš by byl namístě výraz nedostatek komfortu. Nemyslím si, že v běžném malochovu je slepice bolesti ušetřena a že z hlediska komfortu je na tom lépe než slepice v průmyslovém chovu. V době mého dětství a mládí choval slepice kdekdo; i ve městě, kde jsem vyrostl. Dnes žiji na vsi a i zde podmínky běžného malochovu denně vidím. A mohu útlocitnou paní Salzmann ujistit, že podmínky v jakých lidé chovali a chovají doma slepice, jsou v průměru mnohem HORŠÍ než ve velkochovu. Ne každý totiž má rozlehlý pozemek, kde si slepice vesele pobíhají po travičce.
Viděla vůbec někdy paní Salzmann běžný slepičí výběh u malochovatele? Ví, co slepice z každého výběhu rychle udělá? Travičku by tam hledala marně. A jak potom vypadá ten výběh po dešti?
Ten, kdo provozuje velkochov, nemůže připustit, aby slepice čímkoliv strádaly. Jejich komfort je jeho prvořadý zájem. Z jednoduchého důvodu - protože když komfort nemají, vede to k nižší užitkovosti a chov nemůže být ziskový.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.1.2023 13:49 Reaguje na Karel Ploranský
Naprosto s vámi pane Ploranský souhlasím, nejsem si však jist, zda vás nesmáznou jako mě, protože máte také jisté pochybnosti o zdravém rozumu této paní.
Odpovědět
HC

Helena Cucová

13.1.2023 11:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
A není snůška čí dojivost ovlivněna spíše krmením (respektive ´přísadami´ do krmení (hormony apod.)?? A samozřejmě také šlechtěním. Apropo - zajímalo by mě, co ´pěstujete´, že máte výnos 70t/ha??
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 11:16 Reaguje na Helena Cucová
krmnou řepu intenzivním zahradnickým způsobem s velkým podílem ruční práce. tam se dá dostat i na víc. :)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

16.1.2023 20:42 Reaguje na Lukas B.
70 T/ha není ani výnos objemné píce popř. siláže. Taháte tu řepu i s dědečkem , babičkou, psem,etc. ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 11:33 Reaguje na Helena Cucová
70 je samozřejmě úklep. U obilí je to 7-10t/ha,
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 05:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Plnohodnotný život zvířete Vás nezajímá. pouze a jen sobecky, jak se co vyplatí
Hlavně že vás nikdo neomezuje a můžete si žít svobodný life, že?
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

19.1.2023 04:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
A potraviny 10x levnější ? jen v ČR se jich ročně 1/3 vyhodí co je moc levné tím se zkrátka moc plýtvá, a jaký má potom smysl "levná produkce" ? která je navíc ještě plná chemie a náhražek(aby to bylo ještě levnější) po kterých lidé ve finále trpí bůhvíjakými chorobami.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 11:31
Paní architektka pod tlakem militantní ekologie nepochopila příklady správně. Je rozdíl např. v dojivosti 20l nebo 50l/den dán welfare?
Srovnání je spíše mezi spokojeností Sanů na Kalahari (slepice volně) a paní architektkou na sídlišti v Praze (slepice v kleci). Obá jsou spokojení, a neměnili by.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 11:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Rozdíl je jen v produktivitě, užitkovosti.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2023 11:36
takovéto články jsou důležité, abychom si z pohody svého křesla uvědomili realitu
- tak jako se bojuje proti oteplování, energie se zdražují, tak je třeba nikoli fanaticky bojovat, ale podporovat ekologické zemědělství, omezovat spotřebu a požadovat ochranu zvířat ale ne za cenu kolapsu hospodářství, extrémního zdražení potravin, kdy nebudou umírat zvířata, ale lidi hladem
- aby se to dařilo, musí být společnost bohatá, výkonná, v bídě se žádná ekologická opatření neprosadí. A aby společnost byla bohatá, musí být efektivně řízena, peníze se musí použít na efektivní projekty, ne je vyhazovat za nesmysly.
Zbídačit lidi nesmyslným zákazem spalovacích motorů a topením dřevem povede i k většímu zbídačení i hospodářských zvířat!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 12:08 Reaguje na Honza Honza
No jo no. Jak říklal p. profesor. Lidé jsou hloupé, jsou i chytré ale je nás málo.
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 05:52 Reaguje na Honza Honza
Jaké umírání hladem bez živočišného vykořisťování?
Často střídám luštěniny i třeba jen s hořčicí a jsem zcela nasycen k tomu okurek ovoce..
O hladu nemůže být řeč.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2023 09:05 Reaguje na Peter Bank
Víte jak ten fazol trpí, když ho vaříte za živa, když chtěl
vyklíčit a rozmnožit se? Totéž chtěla hořčice a ten okurek.
Oni pouze hlasitě nebučí, nemečí a nekdákají. Pokud nechce
někdo upírat život jiným, tak by ho měl upřít sobě. Víte
kolik zvířat a hmyzu zahyne kvůli pěstování vašich fazolí a rostlin? Musejí zahynout, aby zbylo i pro vás, kterému asi při bušení do klávesnice stačí okurek a hořčice. Ono to
je pane o příjmu a výdeji energie a příroda z nás udělala všežravce, abychom masem pokryli zvýšený výdej energie.
Ty špičáky nemáme v ústech z plezíru, ale k tomu, že jsme
kdysi s nimi trhali maso. U nás na Ostravsku platí, že
"Nědaš špeku haviřovi, něbude rubať vyngel, ale budě
robiť farařa, keremu na mamrani stači hostija"
(Pro Pražáky vysvětlím, že pracující musí pořádně jíst,
ale kecálistovi stačí oplatek).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

15.1.2023 21:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Náš nejbližší příbuzný je šimpanz.
Je všechno jen ne vegetarián. Loví jiné opice a žádnou výjimkou není ani kanibalismus.
Konzumace masa - vydatného zdroje plnohodnotných bílkovin - je uváděna jako jeden z podstatných prvků, které umožnily rozvoj mozku a postrčily tím lidoopy na vyšší stupně vývoje; až po Homo sapiens.
Mnoho dnešních příslušníků rodu Homo sapiens se ale dobrovolně vzdává toho, aby ten výkonný mozek používali. Místo myšlení se oddávají snění o dylickém světě, kde všechno krásně funguje bez ohledu na přírodní zákony, fyzikálními počínaje.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.1.2023 19:56 Reaguje na Karel Ploranský
Šimpanzi jsou podobně jako lidi všežravci, převážně ale jedí vegetariánskou stravu. Jejich hlavní potravu tvoří plody stromů. K dalším pochoutkám patří čerstvě vyrašené listí, semena, měkká kůra, míza, vejce, šťavnatá pryskyřice a květy. Občas také kamenem rozlousknou skořápky ořechů a jiných plodů. K lahůdkám z živočišné říše patří termiti, mravenci a housenky. Skupina šimpanzů příležitostně spolupracuje při lovu větších ptáků a savců včetně mladých prasat, opic a antilop. (zdroj: wikipedie)
Odpovědět
PB

Petr Brok

13.1.2023 11:41
Pokud by se měla všechna hospodářská zvířata chovat ekologicky venku na střídavých pastvinách , tak by se musela bytelně oplotit třetina krajiny a každá pastvina by musela mít prostorné zázemí ( pro případ nemocí). To však neumožňuje územní plán. Územní plán je postaven na stávajícím chování lidí, ač by měl být plánem na příštích 20 let, tedy očekávaným chováním.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 13:13 Reaguje na Petr Brok
Ale vůbec, bylo by to horší. Když Asijští pastevci hnali stáda stepí potřebovali na milion lidí celou euroasijskou step od Karpat až po Vladivostok.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 14:37 Reaguje na Petr Brok
A tím pádem žádný cyklostezky, to počínaje.
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 05:45 Reaguje na Petr Brok
Běžte se projít, kolik těch pasoucích se krav..v české krajině uvidíte? Hodně zřídka !!! Jen výjimky, všichni pozavíraní
Odpovědět
PB

Petr Brok

14.1.2023 10:28 Reaguje na Peter Bank
Naše vesnička má 120 obyvatel. Já pasu krávy, koně, prasata a veškerou drůbež. Soused pase krávy a drůbež. Sousedka krávy. Na druhé straně obce pase soused krávy a ovce, další soused koně a další daňky. Jsme chudý kraj a potravinářskou pšenici, ani sladový ječmen tady neuděláme.
Odpovědět
EN

Eva Netřeba

14.1.2023 22:43 Reaguje na Petr Brok
Dobrý večer pane Petře, můžete mi prosím napsat na můj email: evaline@seznam.cz potřebovala bych se Vás zeptat na pár věcí. Předem děkuji.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

15.1.2023 21:24 Reaguje na Peter Bank
To se tedy tou krajinou procházíte fakt hodně málo, pane Banku. Nebo chodíte poslepu...

Spíš to ale bude tak, že tady ostatní krmíte vědomou lží.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.1.2023 13:22
Paní Salzmannovou upřímně lituju. Muset žít v takovém zoufalství a strachu, kdy se nemůže ani podívat na syté, zdravé a spokojené zvíře, aby neviděla utrpení, hlad, neštěstí a bídu. Ten strach o život, když si musí v obchodě koupit mléko nebo maso a musí ho sníst, i když je přesvědčená, že tím své tělo zabíjí kvůli všem chemikáliím, které původce toho produktu za svůj život dostal do žlabu. To musí být psychický stav na sebevraždu. Tak spravedlivě volá po zrušení velkochovů. Ale nabízí sama, že si domů vezme stovku slepic, deset krav, pět prasat, okope hektar brambor a vypleje hektar cukrovky? Nenabízí. Ale od "jiných" by to chtěla. Říká se, že má člověk při nápravě druhých začít u sebe. Tak šup, šup, kus louky, pole, chlév nepotřebuje, neboť svým zvířatům bude dopřávat svobodu a může se do toho pustit. Aspoň se konečně potká se zvířaty také z druhé strany barikády - z té, kam zvířata kálí, močí, kde má člověk mozoly od vidlí a na dovolenou nemá čas. Zemědělství potřebuje nové lidi nebo za pár let vymře po meči i po přeslici. Pobyt a práce na čerstvém vzduchu zlepšuje náladu a psychickou odolnost.
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 06:22 Reaguje na Marcela Jezberová
Kéž by průmysl.zemědělství vymřelo po meči, jak píšete.
Zvířata nás k životu nepotřebují. Právě naopak, oddychla by si. Podobně jako zvířata i krávy.. u Černobylu, kde se jim (před válkou) bez lidí krásně dařilo. Nikdo o ně už nestál.

Nejde o to, kdo by se o koho kolik zrušením postaral, ale postupným sezazením chovů na humánní úroveň.
Napravení stávajících příšerných velkochovů (rozebráním po desítkách, jak píšete) stojí na těch, kdo to do té doby podporovali a viděli pouze ekonomický profit. Nikoli na paní redaktorce a ostatních vědomých kteří toho nejsou součástí.
Oni k rozebrání a péči přistoupí z lásky ke zvířatům zdravé krajině apod.
Odpovědět
PB

Peter Bank

14.1.2023 06:32 Reaguje na Peter Bank
Sesazením překlep
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2023 12:58 Reaguje na Peter Bank
Musím zopakovat Je snůška v kleci 300 vajec/rok a dojivost v kravině 50l/den důsledkem špatného welfare nebo naopak jistého pohodlí? Venku mají slepice snůšku tak 100/rok a dojivost krav pasených trvale venku je skoro 0.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.1.2023 16:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
A ještě na tu slepici venku prší nebo praží slunko , zamrzá kastrůlek s vodou :-) , sem tam se mihne liška nebo jestřáb. Prostě welfare dle ekotlupky
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.1.2023 13:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, co já jsem choval vykladené slepice nosnice, tak v nevytápěném kurníku a s velkým výběhem, dvě slepice na cca 800 m celé zahrady dosáhly produkce odhadem 200 - 250 vajec za rok. Za sezónum, od cca dubna po cca říjen,. listopad dvě slepice za dva dny tak 3 vejce a od listopadu do dubna zimní přestávka, maximálně občas, když bylo teplo a delší a slunečný den, jedno vajíčko za týden.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.1.2023 13:32 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Odpovědět

Marek Švec

13.1.2023 13:28
Snažím se alespoň laicky uvedenou problematiku sledovat delší dobu. V podstatě Vám dávám za pravdu. Většina poznatků je dlouhodobě známá stejně jako to, jak nadměrná konzumace masa škodí - odborných článků na uvedené téma je stále více. Navíc má krátká návštěva jatek v Polsku byla skutečně traumatizujícím zážitkem (ano, jako v koncentráku, možná i horší). Některé "odborné" připomínky v diskuzi jsou skutečně úsměvné. Nicméně kolem sebe vidím, že zejména mladá generace se na uvedenou problematiku dívá jinak a i legislativně se některé věci pomalu "dávají do pohybu". Děkuji za článek.
Odpovědět
PB

Petr Brok

13.1.2023 13:40 Reaguje na Marek Švec
Mnohem více škodí nedostatek každodenního pohybu, což se hospodáři stát nemůže. K prasatům nachodím ročně 1000 km. Avšak lidstvo bych neuživil. Jsem rád za velkochovy, neboť můžu prodávat draze.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.1.2023 23:16 Reaguje na Marek Švec
Také děkuji paní Salzmannové za článek.
Držení mnoha tisíc či desetitisíc kusů zvířat na jednom místě tak, jak se děje, mi připadá jako něco mezi trvalým kriminálem nebo lepším koncentrákem. Zvířata ve velkochovech žijí v podmínkách, za něž se lidstvo bude jednoho dne možná stydět podobně jako se (snad) stydíme za válečné zločiny. I hospodářská zvířata jsou podobně cítící bytosti jako lidé.
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

19.1.2023 04:48 Reaguje na Marek Švec
Nadměrná konzumace čehokoli "škodí" podle nejpravdivějšího přísloví "všeho moc škodí" ale že škodí konzumace masa (nenadměrná) je ničím nepodložený mýtus.
Odpovědět
PB

Petr Brok

13.1.2023 13:30
No a když kuchám kuře, tak naši školáčci říkají:" zavolej mě až budeš dělat žaludek - chci vidět jak to tam má rozemleté". U prasete chtějí vidět všechny vnitřnosti s tím, že to je jako u lidí. A u býka je zajímá ten metrák žrádla, co je v bachoru a kolik má kniha listů. Samozřejmě jim to smrdí a tak brzy odběhnou zkoumat jiné věci.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

13.1.2023 16:52
Ano, souhlasím. Jako dítě jsem s tátou a dědou (oba řidiči mlékaři) jezdil pro mléko po kravínech a se syrovátkou do vepřínů. Nechápal jsem, proč jsou telata oddělená, měla smutek v očích. Ve vepřínech sice byly mláďata po spolu ale ty vykachličkované a nerezovými zábradlími dělené haly vypadaly dost podivně. Mým dětským dotazům na podmínky zvířat se tehdy dospělí smáli.
Je to jednoznačně hnus, jak se ke zvířatům chováme a teď už vím, že jsem měl více empatie, nežli ti dospělí tehdy. Zvířata jsou také cítící bytosti. Kdo někdy choval zvířata, tak ví, že my jsme pouze oproti nim chytřejší. Je to však to, co nás opravňuje je takto zotročovat?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2023 09:27 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Dodnes nechápu, že vás stejně nedojímají i batolata v jeslích
a školkách, kam je pracující maminy přivezou téměř spící, aby
mohly vydělávat peníze. To vás nedojímá a neprotestujete ani
proti odkládání dětí do dětských domovů a ústavů? Viděl jste
ty smutné oči, když maminka odchází a ony neví, zda se vrátí?
Maminka odejde a dítě se zapojí do kolektivu a ani si na ni
nevzpomene. Drtivá většina hospodářských zvířat jsou zvířata
od přírody žijící v hejnech a stádech. Naopak izolaci snášejí
hůře, než velkochov. Kdysi jsme mívali vždy nějakou krávu,
pro kterou jsme byli sice stádem, ale nejlépe si "pokecala"
se sousedovic stračenou. Izolace telat od sebe a krav je
prevence nemocí, kterými telata kdysi hojně trpěla. Velkochovy
jsou menší zlo, než nezajistit 8 miliardám lidí dostatek hodnotné potravy. Zkuste lidi přesvědčit, aby jich byla desetina a
vystačili si s malochovy a opustili města a žili na vesnicích.
Naivita? Ano dospělí se smáli vaši naivitě, ze které jste bohužel
dodnes nevyrostl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2023 13:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Co je horší pro člověka: klec v paneláku nebo pobyt na kalahari?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2023 14:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pro každého asi něco jiného. Mladý a zdravý možná
upřednostní Kalahari, ale na stáří upřednostní
pohodlí bytu s dostatkem potravy a léků. Můj
naivní kamarád si na stáří koupil chatu na samotě
a teď ji prodal, protože mu lékař zakázal řídit
a děti ho odmítají zásobovat a někam stále vozit.
Vrátil se pokorně do bytu a sen se stal noční
můrou, protože tam "utopil" při opravách celé
penzijní připojištění a zdaleka se mu to při
prodeji nevrátilo. Investoval do pokojného stáří,
které se ale bohužel nekoná.
Odpovědět
MH

Martin Horňák

13.1.2023 19:16
Nejsem proti, vysvětlete pak lidem, že místo k moři pojedou na pole, že vejce bude stát 15kč a kilo drůbežího masa 500kč. Určitou představu o cenách potravin si můžete udělat na Plzeňských trzích Tomáše Poppa. Doba je zkažená. Lidi chtějí pečený holuby, ale makat nechtěj. O vege lidech, co si radějí dají sojové mléko z druhého konce světa si myslím svoje-to není ekologie. Jsem zastánce klasického stylu brambor, vepřo, zelo, máslo, mléko, práce venku, i rukama, i hlavou, drobné farmy po krajině, zisky zůstat doma, mezi lidma, ne korporátu ven, ne zemědělským velkovýrobcům na jejich baworáky a mercedesy. Stačí se zamyslet jak to tu bylo před kolektivizací, naroubovat k tomu moderní technologie a na čas se trochu uskromnit. Výsledek jistě dostaví se. Ale to ne, to si raději koupíme polská jablka, bo je nám dovezou až pod čumák a ještě levně. Tak na co si pak stěžujeme? Celé je to výsledek naší slabosti a neochotě změnit se. To vám píšu já, jakožto drobný zemědělský prvovýrobce a zásobovatel svojí rodiny s holínkama od hnoje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.1.2023 20:43 Reaguje na Martin Horňák
Ve velkovýrobě je budoucnost, nikoliv v malovýrobě. Malí výrobci nemůžou ekonomicky konkurovat a tak budou vždy jako přívažek. Nemyslím to nijak zle, ale taková je realita. Už jste viděl, aby se drtivá část, nikoliv jednotlivci, dobrovolně uskromnila? To byste byl velký naiva.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.1.2023 22:25
Zvíře je myslící i cítící tvor. Nejsou tak rozdílní od nás, jak si stále mnozí myslí a je naší povinností zajistit jim co možná nejlepší životní podmínky. Zlepšit to lze vždy, protože i malé změny mohou těm zvířatům zlepšit život než je slavnostně zabijí. Jenže to by pak maso stálo o pár korun víc - to by některé lidi donutilo kupovat trošku míň, to už by naše rozmazlené žaludky asi nedaly a celá republika by vymřela hlady.
Osobně jsem se rozhodl pro jednu věc. Nikdy si sám nekoupím hovězí ani vepřové. Kuřecí, krůtí a ryby ano, ale méně... a zatím. Postupně se ale připravuji na to, že co si nevychovám, to nebudu mít. Aspoň osobně nebudu podporovat to, co si myslím, že je špatně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2023 09:45 Reaguje na Slovan
Máte jako samozásobitel pravdu, ale kde si budou zvířata chovat
lidé z měst, kterých je dnes drtivá většina? Máte na to radu?
Na to mi odpůrci velkochovů nikdy nejsou schopni odpovědět a
taky, zda se jim bude vyplácet chovat deset ovcí se dvěma psy
na jejich ochranu před vlky za dvoumetrovou mříží. Rozporuplné
vzájemně se vyličující nesmysly mě nutí stále opakovat totéž
a to, že nemohu chtít něco, k čemu nevytvořím podmínky. Nechtít
velkochovy, ale chtít plné regály pouze z malochovů je nesmysl.
Jinak to slůvko o pár korun více platí pro vás, ale už dnes tu
jsou lidé, kteří na to nemají vůbec. Zaveďme tedy jako po válce
přídělový systém, bude pro všechny stejně , nebudou už bohatí
plýtvat a na chudé se dostane taky. Tehdy byly pouze malochovy
a až s velkochovy nastal dostatek!
Odpovědět
Sl

Slovan

14.1.2023 14:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Žádná rada není, protože realita je, že velkochovy zde budou a nebudou ty produkty kupovat pouze lidé z měst, ale i z vesnic. Malochovy to logicky neutáhnou, což ovšem neznamená, že by neměla ve velkochovech nastat pozitivní změna ve prospěch zvířat.
Změna by však měla nastat i u samotných lidí. Člověk, který na to má finance by měl maso nebo třeba vajíčka kupovat přímo od farmářů (chovatelů), u kterých ví, že se ke zvířatům chovají tak jak mají - že mají pohyb, nejsou nijak týrána apod. Takových lidí taky není málo, jen je prostě lehčí to koupit támhle v Kaufu. Bohužel je to za cenu toho, že se podporuje tento způsob chovu.

Tahle situace nemá jednoduché řešení, ale zase tomu jen přihlížet taky nelze. Přeci jen se považujeme za moderní společnost...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.1.2023 16:56 Reaguje na Slovan
Tomu se říká rozežranost.
My byli doma zvyklí jíst to , co nám máma dala na talíř. Provokovat s potřebou BIO stravy by znamenalo jít spát bez večeře.
Taky doma produkuji vajíčka - odhad ceny při započtení své hodinovky tipuji nad 20 Kč/ks. Nebýt to pro mne sportem a odreagováním , tak to ani nedotuji svojí hlavní činností - prostě bez Kolbenky to nejde. Sousedé jsou normální - místo chovů a sekání trávy raději jedou sportovat na hory nebo na zahraniční dovolenou
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2023 10:36 Reaguje na Petr Pekařík
Do efektivity chovu slepic musíte započítat mimo těch vajec
i hodnotné hnojivo z trusu, spásání trávy, likvidaci škůdců,
zužitkování potravinových zbytků a nakonec i třeba slepičí
vývar při obměně nosnic. Pokud krmíte koupenou krmnou
směsí a trus je pro vás odpad, tak se nedivím té ceně.
Když kamarád viděl, kolik stojí granulovaný drůbeží trus,
tak přišel s prosíkem pro kbelík slepičinců, protože do
ceny domácí zeleniny zase započítal ten granulovaný trus.
Chov nosnic je nutno brát jako součást zmíněného cyklu
a pak zjistíte, že to vejce je benefitem celého cyklu.
Efektivitu vám navíc vylepší mít o pár slepic nad svoji
spotřebu vajec, když ty navíc prodáte a budete mít na
krmivo. To, že se musíte vzdát delších pobytů mimo domov
je sice pravda, ale o slepice se vám rádi postarají ti,
kterým nabídnete, že tak budou činit za snesená vejce.
Chce to pouze opravdu počítat vše a nikoliv pouze vejce.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.1.2023 08:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, jo, slepice jsou základem ekonomiky, ale vážně. Tuhle jsem slyšela vyprávění jednoho našeho zemědělce, jeho pantáta začínal po příchodu do Sudet jen s holým zadkem a první, co pořídil, byly slepice. Vejce šla po válce na dračku a sedlák se rychle vzmáhal. Do družstva vstoupil (moc na výběr nedostal), po čase mu tuším šéfoval a syn se vrátil po revoluci k soukromničení. Takže na začátku vzestupu této rodinné farmy byly slepice, budiž jim sláva.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.1.2023 09:52 Reaguje na Marcela Jezberová
nosnice mají proti dojnicím v případě průšvihu (válka, hladomor, bezstátí) několik výhod:
1. jednoduchá logistika produktu. na krosně unesete dost vajec, aby mělo smysl jít na trh na náměstí ba můžete se (téměř) plížit křovím. vejce také pár dní vydrží a nezkysne.
2. pár (= málo desítek) slepic uživíte na minimálním pozemku případně s paběrkováním po strništích a příkopech.
3. slepice můžete relativně snadno schovat a schovávačky diverzifikovat (je rozdíl, když loupežníci ukradnou deset slepic z padesáti, nebo když odvedou celou krávu)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

16.1.2023 20:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Samosběr kuřinců jsem nabízel a nic. Okolní zahrádkáři nereagují. A svěřit někomu hejno a odjet na Kanáry může znamenat, že se se svým výrobním nástrojem v použitelné stavu již neshledám. Stačí pozdě zavřít dvířka a kuna to vyřeší i bez vývaru. Nabízel jsem vejce i s 50% slevou tj. za 10 CZK, ale část teoretických konzumentů se na mne začala dívat jako na zlatokopa a ta druhá mne poslala do míst , odkud kuřince padají. Kolik si myslíte, že slípka snese bez přikrmování ? Aby vám to stačilo na zamazání kastrůlku se smaženicí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.1.2023 10:11 Reaguje na Petr Pekařík
Je hezké, že poučujete někoho, kdo chove slepice
50 let a chovali je i mí rodiče a prarodiče. Za
vejce 10 Kč? Jste normální? Ještě loni jsem je
prodával po 3 Kč a i těch současných 5 považuji za
dostatečný "vývar", protože ušetřím za nákup hnoje
a nekrmím drahými průmyslovými krmnými směsmi, ale
pšenicí, kukuřicí, řepkou, kuchyňskými zbytky a
mimo posledního měsíce i trávou v travnatém výběhu.
Jinak kuřince se nesbírají ve výběhu, ale pod
hřadem a ve směsi s pilinami v kurníku. Není to
nic složitého a těžkého. Zkuste si poctivě psát
náklady a příjmy a započítat i ostatní benefity,
jako je hnůj a nakonec slepičí vývar. Nechovat
na vesnici slepice je hřích, protože je to jedno
z posledních zvířat, které se opravdu rentuje
a je konzumentem kuchyňských zbytků, které by
jinak byly odpadem. Měl by to být ten základní
důvod chovu, aby potraviny nekončily v odpadu
a byly "recyklovány" na prvotřídní vajíčka. To
by mělo být prioritou každého ekologa, že umí
využít i kuchyňské zbytky s maximálním efektem.
V kompostu budou pouze kompostem, ale mezičlánek
jako vejce je daleko hospodárnější vůči přírodě,
když už pominu přínos pro půdu ve formě hnoje.
Největšími ekology byli naši předci, kteří uměli
"recyklovat" téměř vše a neznali slovo odpadky.
P.S. Rada pro vysokou snůšku je velký travnatý
výběh, pestrá strava, věk slepic do 2 let a
zateplený kurník, kde nebudou trpět mrazy. Pokud
chováte přestárlé slepice v bahnitém výběhu, tak
toho raději nechejte, protože to jsou opravdu
vejce za KAŽDOU cenu a marná snaha o efektivní
a přírodě blízký chov spokojených zvířat. To
už překousnu velkochovy, než to týrání v malých
bahnitých výbězích a krmení týmž, jako v těch
velkochovech. To nikdy nebude DOMÁCÍ vejce !!!
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

14.1.2023 12:22
myslím si že by se zvířaty mělo být nakládáno a zacházeno mnohem ohleduplněji, jak při chovu samotném tak i porážce ale všichni nemůžeme být pošahanými fanatickými vegany.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2023 13:04 Reaguje na radim buffalo tobias
No porážka má být nestresující, ohleduplná, jak pro dobro zvířete, tak maso stresovaného dobytka je podstatně horší pro lidi. Ony ty hormony jsou špatné pro oba.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.1.2023 16:58 Reaguje na radim buffalo tobias
Navrhuji kontrolovat vegany , zda na zabití rostliny používají dostatečně ostrou kudlu a zda rostlinu před zabitím omráčí.
A běda jim, jak jim na parapetu u okna najdu nějakou pelargónii v truhlíku menším , než 1m3 !!!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.1.2023 23:26
Všichni si určitě dokážeme představit, jak vypadá kravka pasoucí se na rozkvetlé louce, a jak se naopak nejspíš tváří skot uvázaný na řetězu ve velkokapacitním kravíně, kde mu na běžícím pásu přisunují fermentovanou siláž (zaplať pánbůh, že dobytek už není krmen masokostní moučkou vyráběnou ze zabitých krav).

Dobře to vystihla meluzína: „Chápu, že tyhle továrny nejde zrušit hned, není za ně náhrada, ale byla bych ráda kdyby se aspoň dostali na lepší normy pro zvířata, dnešní normy jsou opravdu nehumánní (diplomaticky řečeno).“
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.1.2023 09:59 Reaguje na Majka Kletečková
Do třetice: zkuste si představit jak žijete svobodně a volně v Kalahari místo v paneláku, a kde budete spokojenější. A taky jak nafouknout zeměkouli, aby bylo dost Kalahari (1 člověk na 50 km2) pro 10 miliard. To je poloměr asi 50 tisíc km, zjednodušeně plocha souše celý povrch, pokud dobře počítám. A to je tak Neptun.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2023 10:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obdivuji vaši chuť oponovat někomu, který je zcela mimo
realitu. Takovým lidem přeji zánik velkochovů a průmyslového
zemědělství, aby zjistili, že se nenajedí peněz a anglických
trávníků. Žijí ve vysněném světě hojnosti bez negativních dopadů této hojnosti. Tleskají sobě rovným, protože rovný
sobě rovného hledá a nekriticky od něho přijímá kdejakou
pitomost. Absence vlastního myšlení s obdivem k autoritám
jim stačí ke štěstí, protože jednoduchý člověk toho více
k životu nepotřebuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.1.2023 13:54 Reaguje na Majka Kletečková
Je vidět, že jste dlouhou dobu žádnou velkokapacitní stáj nenavštívila.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.1.2023 08:39 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, kdy jste naposledy byla ve "velkokapacitním kravíně"? Před 20 lety? Dnes už krávy na řetězu stojí jen u nejmenších chovatelů a to se k nim sousedi chodí s dětmi na ty kravičky dívat a rozplývat se, jak se o ně s láskou ti chovatelé starají.
V dnešních a nejen velkokapacitních chovech se krávy chovají zásadně na volno, protože je to pro ně nejvhodnější a nejzdravější. Když už od krav chcete vysoký nádoj, tak jim uděláte takové prostředí, aby ho mohly dosáhnout. K tomu kromě patřičně "nadupané" krmné dávky patří i volné ustájení, velká kubatura vzduchu ve stájích, ventilátory pro chlazení v horkých dnech, často i "kravské sprchy", také pro ochlazení v horkých dnech, napájení z napájecích van, protože kráva se nejlépe napije z volné hladiny, péče o paznehty, aby se kravám dobře chodilo, častý úklid hnoje z krmné a pohybové chodby, aby měly krávy pod nohama čisto, dojení robotem, který dojí tak ohleduplně, jak to lidský dojič stabilně nedokáže. Jak můžete napsat, že dnes stojí krávy uvázané za krk?
Všeochránci jsou tak zblblí přesvědčením o vlastní spravedlnosti a mravní dokonalosti, že se zapomněli rozhlížet kolem sebe a vnímat, jak svět opravdu vypadá.
Bohužel jsem přesvědčená, že tito lidé jsou tak přežraní a rozmazlení a k tomu tak ukřičení, že si tu kriminalizaci živočišné výroby nakonec vykřičí. Prostě nezbytně potřebují zažít nedostatek potravin a to i rostlinného původu, protože bez hnoje nedokážeme půdní úrodnost udržet. Holt je nezbytné, aby potraviny zase byly drahé a obtížně dostupné. Co je levné, tím se plýtvá a člověk si toho neváží. Jen nevím, kdo ty potraviny bude vyrábět, protože pokud se dovednosti a znalosti ztratí společně se smrtí jejich nositelů, těžko se jen tak z "všehomíra" na ostatní lidi snesou.
Odpovědět
me

meluzína

17.1.2023 12:36 Reaguje na Marcela Jezberová
Beru jako samozřejmost, že každé zvíře, i ta kráva dostane dost nažrat, napít, má klidné dostatečně velké klidné místo ke si může odpočinout, lehnout, nakrmit se nevyrušována, kde se podrbat, kde se ochladit, kde na ní nepraží sluce ani nestojí v průvanu, a ve volném je ustájená v dostatečně velkém prostoru, aby se mohla vyhýbat ostatním a nebyla šikanována. To jsou úplně samozřejmé a normální součásti péče o zvířata, které musí zajistit úplně každý chovatel. Bohužel moderní výrobní technologie často nejsou schopné ani tento základ zvířatům zajistit. Také ošetřování paznehtů které tady také prezentujete jako součást luxusní péče je samozřejmost (je také dáno zákonem), i když za mě bych hlasovala, aby bylo povinné pro krávy na roštech aspoň 2-3x ročně, 1x ročně je naprosté minimum a pro některé přijde ošetření pozdě.
Každý člověk vnímá a vyhodnocuje realitu jinak, a musím říci, že vaše vnímání reality živočišné výroby se velice liší od té mojí. Koneckonců chovatel (nebo ve vašem případě spíš výrobce?), který se zastává třeba klecového chovu nosnic, nebo prasnic opravdu musí mít vnímání bolesti a nekomfortu zvířat posunuté, anebo neví o čem mluví.
Jakkoliv se o lidech, kteří žádají lepší zacházení se zvířaty ve velkovýrobě, se vyjadřujete podle mě až urážlivě, já jsem ráda za každou informaci (a těch dobrých je opravdu pomálu) která z těchto továren unikne, a za každého, kdo jakýmkoliv způsobem přispěje k jakémukoliv zlepšení života zvířat v živočišné výrobě.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

19.1.2023 13:18 Reaguje na meluzína
Výborně, můžeme tedy konstatovat, že chovatel, který naplňuje životní potřeby svých zvířat, což naprostá většina chovatelů dělá, tato zvířata netrápí. Takový chovatel, a těch je naprostá většina, by měl být ušetřen útoků a osočování všeochránců, protože tyto útoky a osočování jsou bezdůvodné. Teď ještě, aby to konečně jaksi vnitřně přijali i ti věčně osočující a pomlouvající všeochránci.
Odpovědět
me

meluzína

20.1.2023 13:01 Reaguje na Marcela Jezberová
Potřeby zvířat zredukované v živočišné výrobě na krmení a pití se chovem zvířat ani při nejlepší vůli nazvat nedají, výrobci nejsou chovatelé. Týrání zvířat není jen týrání hladem a žízní, ale týrání také nedostatkem prostoru (např. nosnice na stelivu má nárok na 250cm2 životního prostoru + 15cm bidla a max. + 8 dalších kolegyň na 1m2), + týrání je také ignorování etologie a biorytmů zvířat atd., což je každodenní a běžná realita živočišné výroby.
Doufejme že lidé, které titulujete všeochránci skutečně dokáží podmínky ve velkochovech zlepšit, protože zatím se veškeré normy a zákony schvalovaly podle požadavků výrobců, na potřeby zvířat se nehledí.
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.1.2023 11:30
Mně se líbí, jak tu socialistická (de)generace jen řve a uráží.
To znamená, že článek ťal do živého a je pravdivý.
Ale co čekat od lidí, kteří od dětství po dospělost podstupovali důkladný výplach mozku a uzmutí ducha?
Člověk nade vše, a jemu, jen jemu, vše! Cokoliv tvrdí opak, bude potlačeno, zesměšněno, odsunuto.
Jste tu v drtivé většině stejní, jako byla vaše doba. A současnost, dnešek, TEĎ, jste odmítli. Proto nemáte budoucnost, a jen zoufale zvracíte výměšky pozůstatků vašich ztýraných duší kdekoliv jen zvracet jde, v naději, že prodloužíte poslední ozvěny dob minulých.
Sami jste se nechali degradovat na "human doing" místo "human being"; kožený pytel střev, co slouží ekonomice státu, a nic víc.

Nu, tak nechť máte celý rok plná břicha chlastu a uzenin, pocity pravdy a nic než pravdy, a kéž jsou vaše životní budoucí tresty spravedlivé a vy je nakonec zdárně zvládnete. :*
Jen mě štve, že zdejší nectěná redakce kdysi žebrala o prachy na web, že diskuzeeee, a stala se tu z toho jen další žumpa. Aneb kam socgenerace vkročí, tam je jen rozklad a utrpení.
Ekolistu už nikdy ani korunu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.1.2023 12:53 Reaguje na Anyr
Abys nebyl Anyre na zásadním omylu- tady nikdo nekřiší ani neuráží, ale také nebude poslouchat žvásty někoho, kdo dané problematice nerozumí ani za mák.
Píšeš, co čekat od lidí, kterým od mala vyplachovali mozek? A nezdá se ti, že píšeš hlavně o sobě?
Protože kdybys to měl v hlavě srovnané, v životě nikdy bys nemohl takovýmto zvratkům pí Salzmannové - a nejen jejím- přitakávat.
Nikdo nikdy netvrdil, alespoň lidé, kteří zemědělství rozumějí, že bylo a je vše v pořádku, ale také nikdy nepřipustíme, že je to tak, jak se v článku píše.
Tento článek vůbec neťal do živého, spíš opět potvrdil, jak zoufale jsou lidé odtrženi od skutečného zemědělství a jak určité typy lidí jsou ochotni těmto blábolům, a nebál bych říci, zprávám hraničícím s trestním oznámením za pomluvu, naslouchat.
Paní Jezberová ve svém příspěvku psala o ukřičené menšině, která si to nakonec vyvzdoruje. Asi má pravdu, ale já osobně křičící menšinu raději ještě silněji přeřvu, protože to je jediná účinná cesta, jak s takovými pošahanci jednat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.1.2023 13:44 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

17.1.2023 08:27 Reaguje na Anyr
Takhle hlubokou nenávist a zlobu jako Anyr, v sobě žádný ze zdejších diskutujících, které on nazývá "socialistickou (de)generací", nenosí a nešíří ji kolem sebe jako jed. Váš svět musí být velmi temný a velmi zkažený, že vás dostal do takového stavu. Chce to vyrazit ven, kopnout motykou do záhonu, vymýt misku koze a napít se čerstvého mléka, ideálně vlastnoručně nadojeného. Nebo aspoň vypnout PC, zahodit mobil a pořádně se rozhlédnout po tom božím světě. Člověče, tohle duševní rozpoložení vás postupně zabíjí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.1.2023 10:21 Reaguje na Marcela Jezberová
Ten člověk si tu léčí nějaký svůj mindrák ušlápnutého
člověka nenávidějícího ostatní lidi. Je lépe si ho nevšímat,
protože ho to povzbuzuje být stále více agresívní. Stydí
se identifikovat a schovává se za přezdívku, což je znakem
zbabělců, kteří se neumí oponentům postavit čelem. Já už
ho budu ignorovat, protože nemá smysl diskutovat s takovými
lidmi, kteří si pouze vybíjejí anonymně své mindráky a snaží se k témuž vyprovokovat ostatní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.1.2023 13:21
Blábol aktivistky, která podle toho článku nic nezná, nic neumí, nic se k tomu tématui nechce učit, protože si myslí, že všechno ví a všechno zná nejlíp. A jejích hlavní životní náplň je ničit lidem živobytí zvyšováním jejich životních nákladů zdražováním potravin. zejména těch chudých, co už dnes si tak tak vydělají sotva na své životní nákaldy a žijí z "ruky do huby". A co rozhodně nemají peníze navíc na to, aby si mohli zakoupit takzvané alternativní potraviny produkované jinak než tím hromadným, levným a životní prostředí šetřícím způsobem.
A lituji regiomn, město či vesnici či instituci či jiný celek, kde tato aktivistka bude realizovat nějaký svůj krajinářský či architektonický projekt.
Podle analogie s tímto článkem to totiž bude projekt neumětelský, silně předražený, nevyužívající novodobé technologie a nerespektující základní fyzikální a technické zákony, neboli projekt i zadarmo drahý.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist