Lukáš Kroča: Tříhektarová orchidejová louka rozryta divočáky
27.6.2022
Pohled na část rozryté louky.
Foto | Lukáš Kroča
reklama
Místy vysoká tráva a rozvolněné křoviny prasatům poskytly bezpečné útočiště pro hledání potravy v půdě. Škody způsobené černou zvěří jsou vysoké a zatím nevyčíslené. Lokalita je po celé svojí ploše rozryta s různou densitou. Řada vzácných rostlin byla vyryta přímo.
Z ochranářského hlediska můžou takto disturbované plochy představovat příležitost pro větší vegetační zapojení konkurenčně slabých vzácných druhů rostlin i pro hmyz vyhledávající narušený drn. Zachování druhové rozmanitosti na lokalitě je však podmíněno především pravidelným kosením, které bude odteď kvůli rozrytí komplikované. Problém by mohl být vyřešen finančně a organizačně náročným zavedením pastvy nebo technickou úpravou povrchu.
Prase divoké bylo do poloviny minulého století vzácnou zvěří. V 18. století bylo na našem území takřka vyhubeno. Vzácná bývala i zbylá spárkatá zvěř. Naopak populace drobné zvěře vykazovaly větších abundancí.
Současné přemnožení spárkaté zvěře způsobuje značné škody v zemědělství, lesnictví a ochraně přírody. Negativně je tímto fenoménem ovlivněna i dopravní bezpečnost a epidemiologická situace (např. africký mor prasat, 2017).
„Vyoraný“ silně ohrožený vstavač vojenský.
Foto | Lukáš Kroča
Přemnožená zvěř způsobuje řadě lidí škody na zahradách a v případě prasat ohrožuje i bezpečnost lidí samotných. Škody si pak většina postižených vlastníků hradí sama. V případě větších škod mohou zajišťovat finanční kompenzaci místní myslivecká sdružení, často za podpory obce.
Jaká je příčina přemnožení zvěře? Jedná se o důsledek intenzifikace zemědělství, kdy je v postkolektiviální krajině scelených polí soustředěno méně – pro zvěř rušivých – lidských aktivit a zvěř má taky více možností úkrytu v masivně se rozšiřujících křovinatých porostech? Jde o konceptuální změnu naší myslivosti, kdy už není údělem myslivce chránit pozemky před zvěří, ale chamtivě je zneužívat k chovu zvěře? Pravděpodobně obojí a možná ještě něco.
Přikrmování zvěře zvyšuje její početnost. Paradoxem je, že myslivci jsou ze zákona povinni zvěř přikrmovat (během nevegetační sezóny). Za účelem komerčního lovu bývá zvěř přikrmována i po celý rok, aby se naučila chodit na kýžené místo. Děje se tak například při odlovu medvědů na Slovensku, což má za následek jejich přemnožení, ztrátu plachosti a neschopnost samotného obstarání si dostatečného množství potravy mimo krmeliště a lidská sídla.
Ukousnutý silně ohrožený vstavač vojenský.
Foto | Lukáš Kroča
Sympatičtější než současná myslivost je mi způsob regulace zvěře například v oblastech USA, kde přikrmování není běžnou praxí. Několik týdnů jsem se o situaci zajímal v přírodě státu Colorado, kde jsem na téma hovořil i s místními lovci. Natrefit na spárkatou zvěř je tady oproti ČR vzácností i přes to, že zde zvěř nevykazuje zdaleka takovou plachost.
Osobně se domnívám, že nejen pro ochranu biodiverzity je stěžejní zaměřit úsilí především na zavedení větších změn v současných přístupech k zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybářství. Velmi nepříznivé změny v pojetí těchto oblastí lidské činnosti byly způsobeny během socialistické kolektivizace a dodnes jsou znát.
Pokud chceme efektivně řešit problém s přezvěřením krajiny, je třeba provedení větších změn ve stávající myslivecké legislativě. Otázkou je, zdali bude někdy možné toho dosáhnout, jestliže samotní zákonodárci jsou často myslivci. Smysl má upozorňovat na problém ze všech stran, které jsou vysokými stavy zvěře postiženy (zemědělství, ochrana přírody atd.).
Proto i já píšu tento článek o zničené orchidejové louce.
reklama
Lukáš Kroča
Autor je studentem magisterského oboru učitelství biologie a geografie pro střední školy.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lávové tunely
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesareklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (81)
PP
Petr Pekařík
25.6.2022 10:15Co dělají ti vysazení vlci ? To se za naše daně flákají někde u pastvin ?
Jinak před dobou , kdy tu Maruška Terezie nechala čuníky zlikvidovat bylo prase divoké velmi hojné. Jen to až tak moc nevadilo, člověk tvořil ne ekotlupy , ale tlupy obyčejné.
Odpovědět
Jinak před dobou , kdy tu Maruška Terezie nechala čuníky zlikvidovat bylo prase divoké velmi hojné. Jen to až tak moc nevadilo, člověk tvořil ne ekotlupy , ale tlupy obyčejné.
dm
david matoušek
27.6.2022 07:15 Reaguje na Petr PekaříkDle ochranářských rad ale musíme vše živé kolem chalup i dále, prvně pořádně oplotit, nejlépe jako v Osvětimi, k tomu živit pořádnou smečku pasteveckých psů, jinak to nebude fungovat, jak vidíme např. ve Francii, Německu a vlastně celé Evropě. Pak teprve vlk vyslyší naše přání a začne lovit divou zvěř. Ovšem prase si nechá až na úplný konec. Ale vidím světlé zítřky, když sem přeneseme zkušenosti z podobných zemí jako je ta naše, např. autorem zmiňované Colorado. My tu přírodu prostě zachráníme i proti její vůli!!!
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.6.2022 07:35 Reaguje na Petr PekaříkVlci maso z divočáků neradi. Je to tuhé, s ulovením je moc námahy a velká rizika. Je jednodušší zajít někam na pastvinu a tam je větší výběr, kozí, jehněčí, telecí. Jako někde v supermarketu. A riziko je minimální, protože vlci požívají v tomto státě mnohem vyšší ochrany než podnikání, z jehož výnosů jsou škody způsobené vlky hrazeny.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.6.2022 15:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBachyně mívá za určitých okolností 5 a taky 10 selat. Příroda touto vysokou reprodukcí počítá s predací - s výskytem predátorů, kteří dokážou selata lovit (u nás vlci a medvědi, úplně malinkatá selátka o váze 2-3 kg může ulovit i výr.) Vlci u nás už teď nějací jsou, ale je jich velmi málo.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
28.6.2022 09:13 Reaguje na Majka KletečkováDůvod je poněkud někde jinde, než že by u nás bylo málo vlků. Jak píše Zbyněk Šeděnka - divočák je pro vlka příliš nebezpečná kořist, i to malé sele, které bachyně dokáže velice houževnatě bránit, proto divoké prase v naší krajině bude jako kořist pro vlky až na posledním místě. Nějaký teoretik přišel s tím, že vlci budou účinně regulovat divočáky a vy mu na to všichni bez rozmyslu naskakujete.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
1.7.2022 17:03 Reaguje na Majka KletečkováU vás jsou medvědi ? Kde to žijete ? Bydlívala jste na sídlišti . Naštěstí jste neviděla metat bachnu 3x /ročně , jako jiní :-)
Vlků je tu proti Skandinávii min 4x více/km2 , kde už povolují odstřely.. Tak kde je chyba
Odpovědět
Vlků je tu proti Skandinávii min 4x více/km2 , kde už povolují odstřely.. Tak kde je chyba
RS
Roman Sofín
27.6.2022 11:35 Reaguje na Petr PekaříkKolik je vlku? Par desitek maximálně stovka. kolik je prasat? V roce 2015 se jich za rok odstřelilo 169 tisic.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.6.2022 13:45 Reaguje na Roman SofínPodle STATISTICKÉ ROČENKY ČR 2021 činil v roce 2015 odstřel černé zvěře 185,5 tisíc kusů, v roce 2017 je uvedeno 229 tisíc kusů a pro rok 2019 je hodnota 240 tisíc kusů (stav k 31.3. následujícího roku).
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
1.7.2022 17:05 Reaguje na Majka KletečkováBohužel vlci nula, tedy myšlen odlov.
Ti vlci půjdou do černé až budou padat hlady. Nenechají se přece rozpárat bachnou nebo i lončákem
Odpovědět
Ti vlci půjdou do černé až budou padat hlady. Nenechají se přece rozpárat bachnou nebo i lončákem
MK
Majka Kletečková
27.6.2022 15:46 Reaguje na Petr PekaříkDivočáky lze lovit celoročně, ale nestíhá se to. Vypadá to, jako by se s vysokým počtem divočáků nedalo nic dělat. Problém za nás kdysi vyřešila Marie Terezie, když nařídila, aby se divočáci chovali jen v oborách. Možná jsme u toho měli zůstat.
Odpovědět
TP
MK
Martin Králík
27.6.2022 07:39Vlivem velkoplošného pěstování zemědělských plodin (zejména kukuřice) jsou vytvořeny ideální podmínky pro množení černé zvěře. Jak chcete na uceleném cca 50 ha lánu kuřice regulovat stavy černé zvěře odlovem ?
Odpovědět
JM
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.6.2022 10:58 Reaguje na Joska MalýCo platí na Jóžina z bažin, neplatí na divočáky.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.6.2022 16:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdyž to fungovalo na Jóžina z bažin, tak by to MOHLO zafungovat i na divočáky. Už to někdo vyzkoušel?
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
27.6.2022 09:11Je zajímavé sledovat, jak každý zpětně ví, kde se stala chyba. Proč takovým to škodám nepředcházet. Není pravdou, že na vině je kolektivizace. Na vině jsou přemnožené stavy divokých prasat TEČKA. Stačilo by méně regulace. V okamžiku zjištění nadměrných počtů okamžitě jednat. Dá se přece určit optimální stav jakéhokoli druhu zvěře. Myslivecká sdružení ať udržují tyto doporučené stavy. Nechránit ale regulovat. U nás se vždy reaguje až na škody, prevence žádná, škody katastrofální. Pak se hledá viník kde není.
Hlavním viníkem jsou ochránci ať už čehokoli.
Odpovědět
Hlavním viníkem jsou ochránci ať už čehokoli.
Pe
Pepa
27.6.2022 10:17 Reaguje na Alena Lyskovanebýt ochránců, prozíravá dámo, tak o této louce nikdy neuslyšíš TEČKA
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
27.6.2022 10:38 Reaguje na PepaMožná by bylo lepší ji nechat žít svým životem. Určitě tato lokalita vznikla za přispění ochránců. Mám vlastní zkušenost s těma rádoby ochránci přírody.
PR "Vřesová stráň" také než jí začali chránit Vaši ochránci byla překrásná louka s chráněnými rostlinami. V období péče firmou EKOJOB se vytratily všechny chráněné rostliny a zarostla kopřivama a náletem.
Po dvou letech spásání kozama se letos nedaly vstavače ani spočítat. To byla krása. Vaši ochránci nám za práci a dřinu napařili pokutu 70.000,- Kč.
Ještě, že ta příroda je neúplatná a odměnila nás nespočtem květů překrásných. Stálo to za to mám foto mohu je zaslat do redakce ekolistu.
Odpovědět
PR "Vřesová stráň" také než jí začali chránit Vaši ochránci byla překrásná louka s chráněnými rostlinami. V období péče firmou EKOJOB se vytratily všechny chráněné rostliny a zarostla kopřivama a náletem.
Po dvou letech spásání kozama se letos nedaly vstavače ani spočítat. To byla krása. Vaši ochránci nám za práci a dřinu napařili pokutu 70.000,- Kč.
Ještě, že ta příroda je neúplatná a odměnila nás nespočtem květů překrásných. Stálo to za to mám foto mohu je zaslat do redakce ekolistu.
DA
DAG
27.6.2022 10:48 Reaguje na Alena LyskovaU nás zase z jalovcové stráně vyhnali zemědělce s kravami, které tam pásli. Začali to vysekávat křovinořezy a zjistili, že se jim jaksi nový jalovec neroste.
Dneska se tam za peníze pasou ovce.
Nicméně nic není černobílé. Bohužel si to pisatel článku zjevně neuvědomuje a přebírá, dnes již zaběhlou, propagandu některých ekoorganizací.
Odpovědět
Dneska se tam za peníze pasou ovce.
Nicméně nic není černobílé. Bohužel si to pisatel článku zjevně neuvědomuje a přebírá, dnes již zaběhlou, propagandu některých ekoorganizací.
JH
Jiří Hušek
27.6.2022 10:52 Reaguje na Alena LyskovaTakže za přemnožení prasat můžou ochránci a ne myslivci... Uniká mi něco?
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
27.6.2022 11:53 Reaguje na Jiří HušekNeříkám, že ochránci můžou za přemnožení prasat ale soustředí se ochranu živočichů, kteří se pak přemnoží a naruší celý ekosystém. Například ochrana vydry - výsledek mrtvé potoky bez jediného raka a pstruha. To mám zamysli.
Měli jsme v našem rybníku kapry i sumce, žab nespočet. Dnes tam nejsou ani ty žáby. Proč myslíte? Pomalu zmizí i ty vydry, protože nebudou mít co žrát. Nepomůže ani ochrana to je příroda. Když něco chráníte jen mu prodlužujete život a trápíte ostatní. Teď mají nový koníček chrání a vysazují zmije, dopadne to stejně o vlku už raději nemluvím je to zbytečné. Podívejte se na medvědy na Slovensku musí o tom jednat vláda, jako by neměli jiné starosti. Medvěd tam působí tragédie.
Syn dělal na Hrebienku v tatrách sochy z ledu. Medvěd jim tam vešel přímo do hotelu, zašel si do kuchyně pro jídlo, v přízemí bylo asi 5 osob syn to natočil z balkonu. Kdyby vstoupil do místnosti kdy byli ubytovaní nechci pomyslet co se mohlo stát.
Odpovědět
Měli jsme v našem rybníku kapry i sumce, žab nespočet. Dnes tam nejsou ani ty žáby. Proč myslíte? Pomalu zmizí i ty vydry, protože nebudou mít co žrát. Nepomůže ani ochrana to je příroda. Když něco chráníte jen mu prodlužujete život a trápíte ostatní. Teď mají nový koníček chrání a vysazují zmije, dopadne to stejně o vlku už raději nemluvím je to zbytečné. Podívejte se na medvědy na Slovensku musí o tom jednat vláda, jako by neměli jiné starosti. Medvěd tam působí tragédie.
Syn dělal na Hrebienku v tatrách sochy z ledu. Medvěd jim tam vešel přímo do hotelu, zašel si do kuchyně pro jídlo, v přízemí bylo asi 5 osob syn to natočil z balkonu. Kdyby vstoupil do místnosti kdy byli ubytovaní nechci pomyslet co se mohlo stát.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.6.2022 12:04 Reaguje na Alena LyskovaKupříkladu ty zmije loví hlodvce, takže jsou vlastně užitečné. A je fakt, že na většině území jsou na ústupu.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
27.6.2022 12:28 Reaguje na Alena Lyskova...zkusím na to pomyslet sám.....ten medvěd by si vzal jídlo v přízemí, pokud by tam nějaké bylo?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.6.2022 12:29 Reaguje na Alena LyskovaBy mě zajímalo, jak to že potoky nebyly zdecimované už dřív, když vyder bylo mnohem více. Že by tu někdo opakoval ideologii a ignoroval další možné vlivy na potoky...?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.6.2022 13:56 Reaguje na Petr EliášVyder zas tak o moc víc nebylo. Dříve to byla škodná, kde když se objevila, měl potom mlynář nebo starosta na zimu kvalitní čepici vydrovku. Nebo nějaká nevěstinka, dcera nějakého továrníka z města perfektně hřející štuc na zimu.
Ale co je podstatné, potoky meandrovaly a i potok s malým průtokem měl v každém druhém ohybu vymletou hlubokou tůň se spoustou kořenů stromů ve vodě, podemleté břehy a podobně. Kde se ryby mohly před lovící vydrou snadno schovat. Dneska jsou ty potoky napřímené, to znamená mnohem kratší koryta a mnohm méně vody v korytu a tím je v něm logicky mnohem méně ryb. A když se tam dostane vydra, tak v těch meliorovaných korytech je to s rybami totéž jako když se hladové vydře ty ryby nasypou do vany, vyloví je bez problémů všechny. Už proto, že její instinkty jsou nastaveny na ty tůně s kořeny, kde spoustu ryb nechytne, protože se jí v těch kořenech ztratí.
Úplně stejně je ten rozdíl u jiných predátorů, třeba kormoránů, ale i u sucha.
Odpovědět
Ale co je podstatné, potoky meandrovaly a i potok s malým průtokem měl v každém druhém ohybu vymletou hlubokou tůň se spoustou kořenů stromů ve vodě, podemleté břehy a podobně. Kde se ryby mohly před lovící vydrou snadno schovat. Dneska jsou ty potoky napřímené, to znamená mnohem kratší koryta a mnohm méně vody v korytu a tím je v něm logicky mnohem méně ryb. A když se tam dostane vydra, tak v těch meliorovaných korytech je to s rybami totéž jako když se hladové vydře ty ryby nasypou do vany, vyloví je bez problémů všechny. Už proto, že její instinkty jsou nastaveny na ty tůně s kořeny, kde spoustu ryb nechytne, protože se jí v těch kořenech ztratí.
Úplně stejně je ten rozdíl u jiných predátorů, třeba kormoránů, ale i u sucha.
DA
DAG
27.6.2022 14:03 Reaguje na Radim PolášekTo je přesné, u nás je potůček, kam dávají rybáři potěr. Kdyby tam ručně neudělali hrázky z kamenů, tak tam není šupina. Pak přijde správce toku a zase jim to rozhází. To je podle mě největší mor. Technokracie a nesmyslné úřady a zákony.
V minulém týdnu jsem viděl přejetou vydru mezi Humpolcem a Pelhřimovem. Asi šla z Kojčic u Pejřimova :)
Odpovědět
V minulém týdnu jsem viděl přejetou vydru mezi Humpolcem a Pelhřimovem. Asi šla z Kojčic u Pejřimova :)
MK
Majka Kletečková
27.6.2022 15:51 Reaguje na Radim Polášek„co je podstatné, potoky meandrovaly a i potok s malým průtokem měl v každém druhém ohybu vymletou hlubokou tůň se spoustou kořenů stromů ve vodě, podemleté břehy a podobně. Kde se ryby mohly před lovící vydrou snadno schovat. Dneska jsou ty potoky napřímené, to znamená mnohem kratší koryta a mnohem méně vody v korytu a tím je v něm logicky mnohem méně ryb.“
Dobře jste to vystihl. Mám stejnou zkušenost - např. na Staré řece v jižních Čechách žijí vydry nepřetržitě, nikdo je tam nepronásleduje, je tam spousta volavek, přesto tam bylo a stále je hodně ryb.
Odpovědět
Dobře jste to vystihl. Mám stejnou zkušenost - např. na Staré řece v jižních Čechách žijí vydry nepřetržitě, nikdo je tam nepronásleduje, je tam spousta volavek, přesto tam bylo a stále je hodně ryb.
PE
RP
Radim Polášek
27.6.2022 14:34 Reaguje na Alena LyskovaMyslivecká sdružení jsou dnes omezená tím, že je jiná doba. Za komunistů nebyl problém, když myslivec zůstal v lese třeba celou noc a z posedu pozoroval přírodu kolem. Druhý den se potom bez problémů třeba vyspal v práci. Dneska musí v osum, deset večer nebo nejpozději ve 12 domů aby se vyspal, protože dnes v práci spát nesmí.
Za komunistů šli lidi do důchodu v 60 letech a pokud se myslivec trochu šetřil a měl štěstí, se v aktivném věku tu myslivost naučil a potom ji v důchodu nejméně 10 let mohl aktivně provozovat, než už mu to organismus nedovolil. Byl to potom ten myslivec, co mohl zůstával celé noci venku v přírodě nebo chodit a pozorovat v přírodě celé dny. A právě pouze takový myslivec si dokázal poradit i s takovou chytrou a skrytě žijící zvěří jako jsou divoká prasata.
Dneska skoro všichni myslivci chodí do lesa pouze na pár hodin, protože prostě dnes obětovat víc času na zájmovou činnost, která myslivce neživí, si nemohou dovolit. V lese jsou tak spíš jen hosté a zvládnou tak do náhody na několikáté návštěve posedu střelit třeba srnčí. Ale střelit prasata v takovém počtu, aby je mohli regulovat, na to už prostě nemají.
Odpovědět
Za komunistů šli lidi do důchodu v 60 letech a pokud se myslivec trochu šetřil a měl štěstí, se v aktivném věku tu myslivost naučil a potom ji v důchodu nejméně 10 let mohl aktivně provozovat, než už mu to organismus nedovolil. Byl to potom ten myslivec, co mohl zůstával celé noci venku v přírodě nebo chodit a pozorovat v přírodě celé dny. A právě pouze takový myslivec si dokázal poradit i s takovou chytrou a skrytě žijící zvěří jako jsou divoká prasata.
Dneska skoro všichni myslivci chodí do lesa pouze na pár hodin, protože prostě dnes obětovat víc času na zájmovou činnost, která myslivce neživí, si nemohou dovolit. V lese jsou tak spíš jen hosté a zvládnou tak do náhody na několikáté návštěve posedu střelit třeba srnčí. Ale střelit prasata v takovém počtu, aby je mohli regulovat, na to už prostě nemají.
MK
Majka Kletečková
28.6.2022 16:14 Reaguje na Radim PolášekAno, kdyby myslivci mohli spát v práci, tak by bylo po problému. Teď je spousta prázdných kancelářských prostor, o které není zájem. Ty by mohly být využity ke spaní myslivců v pracovní době
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
1.7.2022 17:12 Reaguje na Majka KletečkováKdyž bydlíte na sídlišti , tak už tam určitě černá chodí taky. Co kdybyste si udělala zbroják, koupila flintu , vstoupila do spolku, odpracovala pár set hodin ročně zdarma a pak tu černou zkusila ulovit ?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2022 20:03 Reaguje na Petr PekaříkMajce-kancobijce flintu né, bolelo by ji ramínko! Dal bych jí do ruky MK 2, jedním ladným pohybem by skolila celou tlupu:-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.7.2022 20:52 Reaguje na Petr PekaříkV městské části, kde bydlím, se zatím divočáci neobjevili, spíš zde z divoké zvěře člověk občas narazí na zajíce. V roce 2018 se ale divoké prase zatoulalo z lesa do historického centra Českých Budějovic, v ulicích zranilo nějakou ženu a zdemolovalo obchod s uměleckými řemeslnými výrobky v Rabenštejnské věži. Obchůdek to „nepřežil“, neboť majitelka se z toho nervově složila a obchod už neobnovila. Prase se nakonec strážníkům podařilo zahnat zpátky do přírody.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.7.2022 21:15 Reaguje na Majka KletečkováCo se týče výskytu divočáků ve městě, tak ČB zatím zaostávají za Prahou a některými dalšími městy.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2022 21:55 Reaguje na Majka KletečkováTak vidíte, můžete klidně spát, Budvaráci to maj pod kontrolou:-) Jedna vlaštovka jaro nedělá...
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
28.6.2022 09:32 Reaguje na Alena Lyskova1) Stavy nejsou přemnožené, přemnožená může být pouze zvěř.
2) Kolektivizace zemědělství a její zdokonalení od revoluce po současnost je na vině za situaci zcela zásadní mírou (velikost půdních bloků, skladba, druh a rozmanitost pěstovaných plodin), protože je obecně známo, že na vývoj populací druhů má nejzásadnější vliv stav prostředí, pak až predační tlak (v případě divočáků lovecký tlak) - ten může být sebevětší, ale pokud má daný druh ideální podmínky prostředí, stavy se nesníží.
3) Když navrhujete při zjištění zvýšených stavů okamžitě jednat, napište sem prosím konkrétní druh jednání v případě divočáků v 50 ha lánu kukuřice nebo řepky. Třeba jste vymyslela něco převratného, tak se s námi podělte.
4) Se zbytkem v podstatě souhlasím.
Odpovědět
2) Kolektivizace zemědělství a její zdokonalení od revoluce po současnost je na vině za situaci zcela zásadní mírou (velikost půdních bloků, skladba, druh a rozmanitost pěstovaných plodin), protože je obecně známo, že na vývoj populací druhů má nejzásadnější vliv stav prostředí, pak až predační tlak (v případě divočáků lovecký tlak) - ten může být sebevětší, ale pokud má daný druh ideální podmínky prostředí, stavy se nesníží.
3) Když navrhujete při zjištění zvýšených stavů okamžitě jednat, napište sem prosím konkrétní druh jednání v případě divočáků v 50 ha lánu kukuřice nebo řepky. Třeba jste vymyslela něco převratného, tak se s námi podělte.
4) Se zbytkem v podstatě souhlasím.
MK
Majka Kletečková
28.6.2022 16:32 Reaguje na Tomáš Pilík„Za komunistů nebyl problém, když myslivec zůstal v lese třeba celou noc a z posedu pozoroval přírodu kolem. Druhý den se potom bez problémů třeba vyspal v práci. Dneska musí v osum, deset večer nebo nejpozději ve 12 domů aby se vyspal, protože dnes v práci spát nesmí.“ (Radim Polášek 27.6.2022 14:34)
Myslíte, že kdyby se obnovil tenhle zvyk ze socíku, vedlo by to k významně nižšímu přemnožení černé zvěře?
Souhlasím s tím, že obrovské lány kukuřice nebo řepky jsou problémem, který přispívá vedle dalších faktorů k rychlému množení divočáků.
Odpovědět
Myslíte, že kdyby se obnovil tenhle zvyk ze socíku, vedlo by to k významně nižšímu přemnožení černé zvěře?
Souhlasím s tím, že obrovské lány kukuřice nebo řepky jsou problémem, který přispívá vedle dalších faktorů k rychlému množení divočáků.
TP
Tomáš Pilík
28.6.2022 22:26 Reaguje na Majka KletečkováJá nic takového netvrdil a navíc tu dobu jsem vesměs nezažil, tak mohu těžko hodnotit, zda toto je důvodem. Co ale říci mohu, je to, že čím více posedohodin nemusí znamenat více ulovených divočáků.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.6.2022 08:16 Reaguje na Majka KletečkováTak on to nebyl zvyk, ale možnost daná dobou. Jak komunista za socíku zkrouhnul všechny schopnější, co dnes vydělávají dvakrát, čtyřikrát nebo i víc než průměr a všem, schopným i neschopným dal zhruba stejné platy, tak vzal těm schopnějším důvod se v zaměstnání snažit a usilovně a tvrdě pracovat a dosáhnout tak nadprůměrné kariéry. Časem se taky objevily pracovní místa, kde byl člověk placený zejména za to, že tam byl. Třeba udržbáři za socíku často většinu pracovní doby jen čekali v pohotovosti na poruchu. Nebo ve výrobě se stejný rozsah práce dělal třeba v 5 lidech, ale občas třeba i ve čtyřech nebo ve třech. Nic takového dnes v kapitalismu už není možné kvůli snižování nákladů.
Někteří lidi se tak za socíku rozhodli jako svou hlavní činnost dělat svůj koníček, třeba myslivost nebo jiný, to je jedno jaký. A do práce chodili jen na těch 8 hodin, protože stejně i kdyby se tam snažili jak chtěli, tak by vydělali stejně nebo jenom o trošičku víc než kdyby se nesnažili. A proto si vybírali takové pracovní pozice, kde by mohli v případě potřeby, pokud to v práci šlo dobře, i odpočívat.
Co se týká odstřelu divokých prasat, tam se podle mne oproti dřívějčšku nic nezměnilo. Pravidelný úspěch, nejen náhodný, může mít jen myslivec, který ten lovecký revír dokonale zná, to znamená každý měsíc je v tom lese na posedu nebo někde jinde desítky hodin a pozoruje a sleduje. Prasata jsou totiž příliš chytrá, žijí příliš skrytě a ostražitě a často se stěhují, takže bez velice dobré znalosti života v tom revíru to prostě nejde.
Časem se možná uplatní nová technika, například shora dronem by měla být dobře vidět prasata v obilí a v řepce, v kukuřici o něco hůř, ala taky by to mělo jít. Něco takového jako myslivecký dron, třeba rovnou s nočním viděním kde by byla nainstalována kulovnice se stabilizací, kterou ovládá obsluha dronu, by mohla snížit stavy prasat velice účinně.
Odpovědět
Někteří lidi se tak za socíku rozhodli jako svou hlavní činnost dělat svůj koníček, třeba myslivost nebo jiný, to je jedno jaký. A do práce chodili jen na těch 8 hodin, protože stejně i kdyby se tam snažili jak chtěli, tak by vydělali stejně nebo jenom o trošičku víc než kdyby se nesnažili. A proto si vybírali takové pracovní pozice, kde by mohli v případě potřeby, pokud to v práci šlo dobře, i odpočívat.
Co se týká odstřelu divokých prasat, tam se podle mne oproti dřívějčšku nic nezměnilo. Pravidelný úspěch, nejen náhodný, může mít jen myslivec, který ten lovecký revír dokonale zná, to znamená každý měsíc je v tom lese na posedu nebo někde jinde desítky hodin a pozoruje a sleduje. Prasata jsou totiž příliš chytrá, žijí příliš skrytě a ostražitě a často se stěhují, takže bez velice dobré znalosti života v tom revíru to prostě nejde.
Časem se možná uplatní nová technika, například shora dronem by měla být dobře vidět prasata v obilí a v řepce, v kukuřici o něco hůř, ala taky by to mělo jít. Něco takového jako myslivecký dron, třeba rovnou s nočním viděním kde by byla nainstalována kulovnice se stabilizací, kterou ovládá obsluha dronu, by mohla snížit stavy prasat velice účinně.
MK
JM
Josef Mozek
27.6.2022 12:27Kdyby autor článku vzal do ruky železné hrábě a provedl "technickou úpravu povrchu" , jak o ní píše, bylo by to určitě užitečnější, než psaní zbytečností. ...Jinak je samozřejmě pravda, že přiměřené porytí půdy je jen ku prospěchu rostlinstva.
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.6.2022 14:26 Reaguje na Josef Mozekna mé louce v nejmenovaném národním parku (cca 640 mnm) rostou vemeníky dvoulisté. a vždycky někdy v říjnu - listopadu se tam proženou divé svině a louku rozryjí (hledají hraboše?) a uhrabičkovat to do přijatelného stavu (tj. aby to po rozmočení pod sněhem bylo jakžtakž rovné a napřesrok vůbec šlo posekat) je přeukrutná dřina. vemeníky ovšem rostou jen v těch místech, kde prasata neryjí. nějaké smradové ohradníky nebo třpytky na ty potvory neplatí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.6.2022 14:57 Reaguje na Lukas B.Obojí je pravda(napůl). V zapojeném nenarušeném trávníku se nic jiného neuchytí. To že prasata trávník naruší umožní klíčení rostlin, ale že při tom sežerou hlízy starých. Zkušenost s bezzásahovou ochranou (např Palava...)praví, že po skončení narušování dojde z velkému dočasnému rozvoji chráněných druhů (ty co již vyklíčily),ale po několika letech ke zhroucení populace, neboť staré rostliny dožijí a nové nedorůstají. Viz třeba populace koniklece.
Odpovědět
LB
Lukas B.
28.6.2022 08:07 Reaguje na Slavomil Vinklerdle starousedlíků se tam první oraniště od prasat objevilo zhruba před pětadvaceti lety a před deseti to prý začalo být každý podzim.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.6.2022 14:59 Reaguje na Lukas B.Jde o to, co převáží, zda poškozování zvěří, nebo stárnutí populace. Najít zlatý střed...
Odpovědět
Pe
EZ
Evžen Zelený
27.6.2022 13:02Prasata patří do obor, při vzniku Československa, se rozhodlo, že my je vypustíme do přírody, jako to měli Slováci, naši myslivci byli nadržení na lov ve volné přírodě a argumentovali, že to chtějí sjednotit. Taky je to "levnější" a nemusejí krmit a starat se o obory. To, že musí zasadit o milión stromků ročně víc, už tak nějak nekalkulují. Divočák, je na vrcholu potravního řetězce, žere i ptáky - jednoduše vše co hnízdí na zemi....je to ostuda a padá to na hlavu myslivcům!
Odpovědět
DA
DAG
27.6.2022 13:43 Reaguje na Evžen ZelenýJediná věta co píšete není pravdivá. Prasata k nám ve větší míře dotlačila fronta druhé světové války a válkou rozbité obory. Zbytek jsou stejně nesmyslné bláboly.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.6.2022 14:11 Reaguje na DAGPřesně tak. Prasata byla u nás v kulturní krajině v podstatě vyhubena, protože zvláště v tehdejších selských honitbách to byl velmi ceněný úlovek. Pronikala k nám ojediněle lesy z hor třeba ze Slovenska a potom hromadněji lužními koridory kolem našich velkých řek, zejméně kolem toku Dunaje a od toku Dyje a dolního toku Moravy.
Po druhé světové potom byly nějaké rozbité obory s chovy prasat.
Potom k tomu přispělo přechodné rozbití myslivosti komunisty, kdy téměř všichni myslivci byli z myslivosti po komunistickém převratu 1948 vyhozeni, protože to byli vesměs majitelé pozemků, od všelijakých velkostatkářů po drobnější sedláky.
A než se noví "dělničtí" myslivci rozkoukali, prasata se uchytila ve velkých družstevních sjednocených lánech a už šla jen velmi obtížně zničit.
Odpovědět
Po druhé světové potom byly nějaké rozbité obory s chovy prasat.
Potom k tomu přispělo přechodné rozbití myslivosti komunisty, kdy téměř všichni myslivci byli z myslivosti po komunistickém převratu 1948 vyhozeni, protože to byli vesměs majitelé pozemků, od všelijakých velkostatkářů po drobnější sedláky.
A než se noví "dělničtí" myslivci rozkoukali, prasata se uchytila ve velkých družstevních sjednocených lánech a už šla jen velmi obtížně zničit.
MK
Majka Kletečková
28.6.2022 13:51 Reaguje na DAGTo, že divočáci žerou vše, co hnízdí na zemi, nepovažuji za blábol, V tom má pan Zelený podle mne pravdu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.6.2022 13:45Student by se měl ještě toho hodně naučit.
Takhle splácané nesmysly dohromady v propagandistický článek, ze kterého čiší snaha vyřadit stávající organizace, které o přírodu pečujím zejména ymslivce, a o tu přírodu pečovat nově, zeleně, aktivisticky.
Tak především ani myslivost, ani kolektivizace venkova nemají na přemnožení divočáků vliv. Divočáci jsou úplně stejně přemnožení třeba v Německu, kde v bývalém Západním Německu kolektivizace prokazatelně nebyla a v celém Německu je myslivost založena na trochu jiných principech než je u nás.
Odpovědět
Takhle splácané nesmysly dohromady v propagandistický článek, ze kterého čiší snaha vyřadit stávající organizace, které o přírodu pečujím zejména ymslivce, a o tu přírodu pečovat nově, zeleně, aktivisticky.
Tak především ani myslivost, ani kolektivizace venkova nemají na přemnožení divočáků vliv. Divočáci jsou úplně stejně přemnožení třeba v Německu, kde v bývalém Západním Německu kolektivizace prokazatelně nebyla a v celém Německu je myslivost založena na trochu jiných principech než je u nás.
PE
Petr Eliáš
27.6.2022 14:06 Reaguje na Radim PolášekTak samozřejmě, že kolektivizace vliv má. Velké lány kukuřice tvoří pro prasata častokrát lepší podmínky než samotný les. ;)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.6.2022 14:13 Reaguje na Petr EliášTo nepopírám, že "Velké lány kukuřice tvoří pro prasata častokrát lepší podmínky než samotný les." ale stejně přemnožená prasata jsou v Německu a třeba Francii nebo Rakousku atd neboli prakticky po celé Evropě.
Protože "Velké lány kukuřice tvoří pro prasata častokrát lepší podmínky než samotný les." a to tam kolektivizace prokazatelně nikdy nebyla.
Odpovědět
Protože "Velké lány kukuřice tvoří pro prasata častokrát lepší podmínky než samotný les." a to tam kolektivizace prokazatelně nikdy nebyla.
RP
Radim Polášek
27.6.2022 14:15 Reaguje na Radim PolášekNebo třeba v Itálii kolektivizace prokazatelně nikdy nebyla a s divokými prasaty tam mají taky problém.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.6.2022 14:54 Reaguje na Radim PolášekO pár komentářů výše si rozporujete:
A než se noví "dělničtí" myslivci rozkoukali, prasata se uchytila ve velkých družstevních sjednocených lánech a už šla jen velmi obtížně zničit.
Takže evidentně kolektivizace a rozlehlé lány energeticky vydatné potravy mají vliv na přemnožení prasat.
Odpovědět
A než se noví "dělničtí" myslivci rozkoukali, prasata se uchytila ve velkých družstevních sjednocených lánech a už šla jen velmi obtížně zničit.
Takže evidentně kolektivizace a rozlehlé lány energeticky vydatné potravy mají vliv na přemnožení prasat.
BM
Břetislav Machaček
27.6.2022 19:49 Reaguje na Petr EliášDivočáci se pohybují i po Římu, jak tu bylo nedávno
napsáno a tam přece nebyla kolektivizace! Jsou už
problémem celé západní Evropy a víte proč? Začalo
to útlocitnými milovníky zvířat a tlakem na lovce,
aby přibylo dob hájení. Dnes je pozdě bycha honit,
když už scházejí ti znechucení lovci, kteří stále
více v průměru stárnou a nejsou schopni celé noci
vysedávat na posedech. Zkuste někdy sám sedět
v mrazu na posedu v noci a když přijde černá,
tak ji zradí toulavý pes(nebo vlk?) a je po lovu.
Na újeď se přijdou kouknout zvědavci a černá tam
nepřijde i dva dny, protože cítí pach psů těch
zvědavců a někdy dokonce sabotérů lovu. Někteří
myslivci rekrutující se z řad VIP nemají čas a
chuť vysedávat v mrazu kvůli černé a ti chudší
dnes nemají ani na členství ve spolcích. Lidová
myslivost byla o lidech ochotných lovit to, co
je třeba a VIP myslivost je o lovu trofejových
kusů. Proto to dopadlo, jak to dopadlo a mělo
by platit jako v minulosti, že trofejový kus
si zaslouží pouze ten, který odlovil určitý počet
problémových kusů zvířat. Bohužel to už neplatí
a tak není zájem lovit ani tu černou a škodnou.
Odpovědět
napsáno a tam přece nebyla kolektivizace! Jsou už
problémem celé západní Evropy a víte proč? Začalo
to útlocitnými milovníky zvířat a tlakem na lovce,
aby přibylo dob hájení. Dnes je pozdě bycha honit,
když už scházejí ti znechucení lovci, kteří stále
více v průměru stárnou a nejsou schopni celé noci
vysedávat na posedech. Zkuste někdy sám sedět
v mrazu na posedu v noci a když přijde černá,
tak ji zradí toulavý pes(nebo vlk?) a je po lovu.
Na újeď se přijdou kouknout zvědavci a černá tam
nepřijde i dva dny, protože cítí pach psů těch
zvědavců a někdy dokonce sabotérů lovu. Někteří
myslivci rekrutující se z řad VIP nemají čas a
chuť vysedávat v mrazu kvůli černé a ti chudší
dnes nemají ani na členství ve spolcích. Lidová
myslivost byla o lidech ochotných lovit to, co
je třeba a VIP myslivost je o lovu trofejových
kusů. Proto to dopadlo, jak to dopadlo a mělo
by platit jako v minulosti, že trofejový kus
si zaslouží pouze ten, který odlovil určitý počet
problémových kusů zvířat. Bohužel to už neplatí
a tak není zájem lovit ani tu černou a škodnou.
PE
Petr Eliáš
28.6.2022 10:17 Reaguje na Břetislav MachačekNechte si ty vaše smyšlené hloupé bláboly. Evidentně jim sezení na posedu nevadí, když dělají rekordy v počtu střelených prasat.
V roce 1960 odlovili okolo 2500 kusů. V roce 1990 už to bylo 55 tisíc. V současnosti je to okolo 250 tisíc kusů. I přesto, že se počet držitelů loveckých lístků meziročně 20/21 snížil o cca 1100.
Za úbytek myslivců mohou především myslivci:
,,Lze však uvést, že nezbytnou změnu stávajícího negativního trendu mají ve svých rukou především myslivci. Mnohde chybí intenzivní práce s mládeží, ochota k umožnění adeptské praxe a přijímání nových členů do spolků, ochota vysvětlovat veřejnosti nezbytnost myslivecké činnosti tak, jak je definována v právních předpisech. Rovněž různé excesy, které plynou z nepochopení právního základu myslivosti některými myslivci (a kteří ji považují za prostředek sloužící toliko k vlastnímu loveckému vyžití) limitují pozitivní vztah veřejnosti k myslivosti.,,
Časopis MYSLIVOST. Článek Myslivecká statistiky 2020/2021.
(https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2021/Rijen-2021/MYSLIVECKA-STATISTIKA-2020-2021)
To že se v zemi, kde neproběhla kolektivizace, přemnoží prasata ještě neznamená, že u nás na přemnožení nemá kolektivizace vliv. Samozřejmě, že když prasatům vytvoříte obrovský lán energeticky vydatné plodiny, která jim poskytuje vše co potřebují, tak se budou množit jak diví. A v kombinaci s dalšími faktory nakonec dojde k přemnožení.
Odpovědět
V roce 1960 odlovili okolo 2500 kusů. V roce 1990 už to bylo 55 tisíc. V současnosti je to okolo 250 tisíc kusů. I přesto, že se počet držitelů loveckých lístků meziročně 20/21 snížil o cca 1100.
Za úbytek myslivců mohou především myslivci:
,,Lze však uvést, že nezbytnou změnu stávajícího negativního trendu mají ve svých rukou především myslivci. Mnohde chybí intenzivní práce s mládeží, ochota k umožnění adeptské praxe a přijímání nových členů do spolků, ochota vysvětlovat veřejnosti nezbytnost myslivecké činnosti tak, jak je definována v právních předpisech. Rovněž různé excesy, které plynou z nepochopení právního základu myslivosti některými myslivci (a kteří ji považují za prostředek sloužící toliko k vlastnímu loveckému vyžití) limitují pozitivní vztah veřejnosti k myslivosti.,,
Časopis MYSLIVOST. Článek Myslivecká statistiky 2020/2021.
(https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2021/Rijen-2021/MYSLIVECKA-STATISTIKA-2020-2021)
To že se v zemi, kde neproběhla kolektivizace, přemnoží prasata ještě neznamená, že u nás na přemnožení nemá kolektivizace vliv. Samozřejmě, že když prasatům vytvoříte obrovský lán energeticky vydatné plodiny, která jim poskytuje vše co potřebují, tak se budou množit jak diví. A v kombinaci s dalšími faktory nakonec dojde k přemnožení.
TP
Tomáš Pilík
28.6.2022 22:30 Reaguje na Petr EliášA kde berete jistotu, že všichni ulovení divočáci jsou uloveni ,,z posedu"?
Odpovědět
PE
PP
Petr Pekařík
1.7.2022 17:23 Reaguje na Petr EliášDnešní mládež se drží doma a PC popř. jezdí na výměnné zájezd, o myslivost jeví zájem minimální. Kde pak chcete brát adepty ?
Takže myslivci střelí prasat hodně a zase je to špatně , protože jich nestřelili víc? Zkuste si jít na naháňku , kde se do tlaku namíchají cyklisté nebo běhavci z místní satelitní vesničky. Totéž u posedu. Ve vesnicích se objevila armáda mimoňů , kteří prostě chtějí odpočívat a ne poslouchat bučení krav , večerní střelbu, kokrhání kohouta apod.. Oni chtějí odpočívat skoro v přírodě. Výměry energetických plodin se zvedly až z příchodem dotovaného kapitalismu řízeného břídily slepě propagujících biomasu apod.
Odpovědět
Takže myslivci střelí prasat hodně a zase je to špatně , protože jich nestřelili víc? Zkuste si jít na naháňku , kde se do tlaku namíchají cyklisté nebo běhavci z místní satelitní vesničky. Totéž u posedu. Ve vesnicích se objevila armáda mimoňů , kteří prostě chtějí odpočívat a ne poslouchat bučení krav , večerní střelbu, kokrhání kohouta apod.. Oni chtějí odpočívat skoro v přírodě. Výměry energetických plodin se zvedly až z příchodem dotovaného kapitalismu řízeného břídily slepě propagujících biomasu apod.
PE
Petr Eliáš
1.7.2022 17:46 Reaguje na Petr PekaříkA kde je chyba, že děti sedí u PC? Píšu snad že je to zase špatně?
Opravdu se výměra zvýšila až s příchodem kapitalismu? Tak trochu lžete.
Třeba kukuřice. V 50. letech cca 50 tisíc hektarů. V 80. letech cca 450 tisíc hektarů. Po 89 se výrazně zvýšily výnosy na hektar. ;)
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-4/prehlizena-promena-zemedelstvi.html
Odpovědět
Opravdu se výměra zvýšila až s příchodem kapitalismu? Tak trochu lžete.
Třeba kukuřice. V 50. letech cca 50 tisíc hektarů. V 80. letech cca 450 tisíc hektarů. Po 89 se výrazně zvýšily výnosy na hektar. ;)
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-4/prehlizena-promena-zemedelstvi.html
Karel Zvářal
28.6.2022 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, nenechte se gůglistickým "Všeználkem" rozhodit!-) Sleduji situaci s černou celou dobu, je to povětšinou LOKÁLNÍ záležitost. A na Ostravsku obecně patří stavy prasat dlouhodobě k nejnižším. Je to opravdu o přístupu, tj. lovení bachyní (ve správnou dobu). Jsou tam také lesy, také pole s kukuřicí, ale jsou tam především ti správní myslivci, kteří si nenechají v hospodě či jinde nadávat do lemplů. Že je moc pozdravuju a držím palce!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2022 14:19 Reaguje na Karel ZvářalOn ten pán není schopen překročit svůj
politrucký rubikon viny předků na dnešní
stav. To, co zpackala nová garnitura
ekologistů s hájením, lány biomasy a
biopaliv nechce vidět a ani to, že ti
méně bohatí si myslivost nemohou už ani
dovolit. Mnohde to ani nemohou, protože
po restitucích je to revír "knížete" a
jeho hostů. Bratranec takto zhnusen po
restituci prodal pod cenou kvéry a tři
roky nešel ani do lesa, aby se neplakal nad vybíjením trofejní zvěře cizáky
a množením ostatní na množství a nikoliv
na kvalitu. Někde restituce, jinde nájmy
zbohatlíky a lov pouze něčeho a množení
zbytku(černá a sika) s přesahem mimo honitbu. Polsko je u nás zásobárnou černé a tak si chlapi alespoň mají co střelit,
když už nejsou zajíci a bažanti. Ona už nefunguje ani ta známá bažantnice u
Šilheřovic, která doplňovala okolí i v
době, kdy už se přirozeně nemnožili.
Každé MS (myslivecké sdružení) chovalo
bažanty a hájili kousek revíru pro ně,
ale i ostatní zvířata a ptáky. Tak se
tam mohly bez obav z predace množit
koroptve, čejky, skřivani atd. Dnes je
tam prd a zbyly pouze vzpomínky nás,
kteří víme proč už to tak dělával
Rotschild v Šilheřovicích a Larisch na
Karvinsku. Hájili, chovali a bylo. Dnes
je tu prd i bez lovu kdysi stovek kusů
zajíců a bažantů. Dnes jsou to maximálně desítky lišek, kun a nějaký ten jezevec. No a nebýt srnčí a černé, tak už ty
myslivce nemá mít co v revíru držet.
Odpovědět
politrucký rubikon viny předků na dnešní
stav. To, co zpackala nová garnitura
ekologistů s hájením, lány biomasy a
biopaliv nechce vidět a ani to, že ti
méně bohatí si myslivost nemohou už ani
dovolit. Mnohde to ani nemohou, protože
po restitucích je to revír "knížete" a
jeho hostů. Bratranec takto zhnusen po
restituci prodal pod cenou kvéry a tři
roky nešel ani do lesa, aby se neplakal nad vybíjením trofejní zvěře cizáky
a množením ostatní na množství a nikoliv
na kvalitu. Někde restituce, jinde nájmy
zbohatlíky a lov pouze něčeho a množení
zbytku(černá a sika) s přesahem mimo honitbu. Polsko je u nás zásobárnou černé a tak si chlapi alespoň mají co střelit,
když už nejsou zajíci a bažanti. Ona už nefunguje ani ta známá bažantnice u
Šilheřovic, která doplňovala okolí i v
době, kdy už se přirozeně nemnožili.
Každé MS (myslivecké sdružení) chovalo
bažanty a hájili kousek revíru pro ně,
ale i ostatní zvířata a ptáky. Tak se
tam mohly bez obav z predace množit
koroptve, čejky, skřivani atd. Dnes je
tam prd a zbyly pouze vzpomínky nás,
kteří víme proč už to tak dělával
Rotschild v Šilheřovicích a Larisch na
Karvinsku. Hájili, chovali a bylo. Dnes
je tu prd i bez lovu kdysi stovek kusů
zajíců a bažantů. Dnes jsou to maximálně desítky lišek, kun a nějaký ten jezevec. No a nebýt srnčí a černé, tak už ty
myslivce nemá mít co v revíru držet.
Karel Zvářal
28.6.2022 15:08 Reaguje na Břetislav MachačekNejkomičtější na tom je, že ta diverzita byla tehdy mnohem lepší, než s příchodem študovaných ekologů a ministerstva pro žp. Jsem rád, že tehdejší poměry mám v živé paměti, a žádný chytrolín mě neopije vygůgleným rohlíkem. Nemá cenu se nad tím pohoršovat, je nutné to brát jako fakt. Je to jejich vizitka, nikoliv doby (dávno) minulé, na kterou se rádi neustále odvolávají. Aby zaplnili mediální prostor, máme tu vlčí zprávy, a návštěva medvěda zaměstnává tv štáb celé léto... Že koroptev čiřiká, to se děti dozvědí z povídání o projektu, vidět či slyšet ji mohlo několik šťastlivců. Kdysi všudypřítomný druh, dnes na procentíčkách někdejších stavů. Atd., atp.
A ano, ještě štěstí, že máme smeťáky. Myslivcům přikrmování vytýkají, ale že na skládkách odpadu jsou jejich ikony závislé, je legrační i smutné zároveň. Těch 200 krkavců na zimovišti se denně na jedné takové skládce stravuje, ale až po vyhnízdění. Čím se ta černá komanda živí (rozptýlení) v době hnízdění, si lze snadno domyslet. Kadavery "plné broků" to určitě nejsou.
Odpovědět
A ano, ještě štěstí, že máme smeťáky. Myslivcům přikrmování vytýkají, ale že na skládkách odpadu jsou jejich ikony závislé, je legrační i smutné zároveň. Těch 200 krkavců na zimovišti se denně na jedné takové skládce stravuje, ale až po vyhnízdění. Čím se ta černá komanda živí (rozptýlení) v době hnízdění, si lze snadno domyslet. Kadavery "plné broků" to určitě nejsou.
PE
Petr Eliáš
28.6.2022 15:24 Reaguje na Břetislav MachačekCo to zase melete za blbosti? Jaký politrucký rubikon?
Kdybyste nebyl totální ignorant (stejně jako pseudoodborník Zvářal) a neměl v hlavě jen ty ,,ekologisty,, tak by jste si dokázal dohledávat informace a dávat je do souvislostí. Bohužel, vy toho nejste absolutně schopen, proto tu furt tlačíte tyhle vaše chujoviny a vydáváte je za pravdu. A ani nejste schopen držet se tématu - v každém příspěvku máte větu k tématu a pak A4 různých chujovin mimo téma.
Možná byste přišel na to, že úbytek polního ptactva začal již za socíku a na vinně je převážně způsob zemědělského hospodaření. Třeba u koroptví došlo k brutálnímu poklesu již za socíku. To samé u zajíců.
A kdyby pro vás statistiky nebyla, jak jste tu jednou směšně komentoval, jen věc pro hlupáky bez rozumu (protože statistice absolutně nerozumíte), tak byste si všiml že počty prasat nápadně korelují s výměrou kukuřice a dalších plodin (prasat přibývalo i za socíku).
Takže ano - mohou za to i předci a kolektivizace!
https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/ptaci-zemedelske-krajiny/
Odpovědět
Kdybyste nebyl totální ignorant (stejně jako pseudoodborník Zvářal) a neměl v hlavě jen ty ,,ekologisty,, tak by jste si dokázal dohledávat informace a dávat je do souvislostí. Bohužel, vy toho nejste absolutně schopen, proto tu furt tlačíte tyhle vaše chujoviny a vydáváte je za pravdu. A ani nejste schopen držet se tématu - v každém příspěvku máte větu k tématu a pak A4 různých chujovin mimo téma.
Možná byste přišel na to, že úbytek polního ptactva začal již za socíku a na vinně je převážně způsob zemědělského hospodaření. Třeba u koroptví došlo k brutálnímu poklesu již za socíku. To samé u zajíců.
A kdyby pro vás statistiky nebyla, jak jste tu jednou směšně komentoval, jen věc pro hlupáky bez rozumu (protože statistice absolutně nerozumíte), tak byste si všiml že počty prasat nápadně korelují s výměrou kukuřice a dalších plodin (prasat přibývalo i za socíku).
Takže ano - mohou za to i předci a kolektivizace!
https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/ptaci-zemedelske-krajiny/
RP
Radim Polášek
29.6.2022 08:32 Reaguje na Petr EliášTak úbytek drobné lovné zvěře nastal s chemizací polí. A chemizace polí u nás začala tak někdy kolem roku 1975. Do té doby byly hromadně používané pouze mořidla osiv, založené na bázi rtuti a snad arzenu. A ty v poli se vzešlými rostlinkami nevadily. A drobné zvěře bylo ještě dost, i přes kolektivizaci, rozorávání mezí a sjednocení políček do velkých lánů. Kolem roku 1975 už socialistický chemický průmysl vyrobil dostatek pesticidů, aby se začaly používat plošně a pole se tak stala pro drobnou zvěř toxická. Zatímco před používáním pesticidů ani velké lány tolik nevadily, protože drobná zvěř využívala k životu nepolní plochy s velkým přesahem do těch lánů, po zavedení pesticidů naopak toxicita polí pro život drobné zvěře měla přesah do těch nepolních ploch, nezávadný životní prostor pro drobnou zvěř se tak zavedením pesticidů výrazně snížil.
Za zmínku taky stoj, že v té době došlo v tehdejším Československu taky k výraznému úbytku našich sov plošným používáním prvních verzí otrávených návnad na hlodavce.
Odpovědět
Za zmínku taky stoj, že v té době došlo v tehdejším Československu taky k výraznému úbytku našich sov plošným používáním prvních verzí otrávených návnad na hlodavce.
PE
Petr Eliáš
29.6.2022 09:11 Reaguje na Radim PolášekOdstavec z odkazu:
,,Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků. Také nástup chemie a rychlé mechanizace přispěl k poklesu početnosti celé řady ptačích druhů.,,
A stejně tak u sov jsou otrávené návnady jen jedním z mnoha faktorů úbytku sov.
Odpovědět
,,Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků. Také nástup chemie a rychlé mechanizace přispěl k poklesu početnosti celé řady ptačích druhů.,,
A stejně tak u sov jsou otrávené návnady jen jedním z mnoha faktorů úbytku sov.
RP
Radim Polášek
30.6.2022 10:50 Reaguje na Petr EliášJedním z mnoha faktorů úbytků sov to v dlouhodobém působení je, ale v té době, nějak 1975 - 78 došlo během roku, dvou let k propadu množství sov na nějak procenta jejich původního množství. A změnilo se jenom to, že byly najednou plošně k dispozici všem nebo většině zemědělských družstev ty otrávené návnady pro hlodavce. Ne ty moderní, založené na fosfidu zinku, ale ty staršího typu založené snad na Kumatoxu něbo něčem takovém.
Od té doby jsem zachytil několikrát, jak se o tom psalo.
Odpovědět
Od té doby jsem zachytil několikrát, jak se o tom psalo.
RP
Radim Polášek
30.6.2022 10:55 Reaguje na Radim PolášekPrávě v pozdějších textech se potom dalo vystopovat, že to plošné téměř vyhubení sov potom dost ovlivnilo další používání otrávených návnad, předpisy pro jejich použití se dost zpřísnily.
Byla to jedna z prvních názorných ukázek u nás a pro nás, že v přírodě všechno souvisí se vším.
Odpovědět
Byla to jedna z prvních názorných ukázek u nás a pro nás, že v přírodě všechno souvisí se vším.
Karel Zvářal
28.6.2022 18:09 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, funguje to!-) Kdyby to byl někdo jiný, ale profitrolovi ani vteřinu... připomíná mi silně poslední slovo z Hapkova songu.
https://www.youtube.com/watch?v=ICyk3Puae2c
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=ICyk3Puae2c
LK
Lukáš Kroča
27.6.2022 19:54 Reaguje na Radim PolášekAno, divočáci jsou přemnoženi i v zemích, kde kolektivizace neproběhla. Tam hrají větší roli jiné důvody. I u nás to není jen věc dvou příčin, "novodobé" myslivosti a kolektivizace, jak ostatně i píšu. Věc je způsobena vícero faktory. Rozebral jsem dva největší. Ve Francii došlo ke scelování polí i bez kolektivizace. Tamní myslivost se rovněž nevyvinula úplně příznivě i bez socialismu. Divočáci jsou přemnoženi i ve Švýcarsku, zejména na jihu, kde se jim daří v rozlehlých kaštanovníkových lesích a křovinách. A přikrmování tam také není běžnou praxí. Itálie, Turecko, atd. taky mají své specifické důvody, proč dochází k přemnožení. Ve článku nebyl prostor, abych i je rozebíral. Článek je částečně povzdechnutím nad socialismem, který kdyby u nás nenastal, mohlo se naše zemědělství vyvíjet podobně, jako v Rakousku a naše myslivost se mohla zachovat v prvorepublikovém a předprvorepublikovém duchu. Možná bychom zde problémy s přemnoženou spárkatou zvěří pak neměli.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.6.2022 08:36 Reaguje na Lukáš KročaTak i většinu Rakušanů živí velké zemědělské lány. A kde jsou velké zemdělské lány, jsou i v nich divoká prasata.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.6.2022 16:03Okolo roku 1800 byla prasata ve volnosti úplně vyhubena, a nastalo století a půl, které bylo bez divokých prasat, takže kdo chtěl potkat divoké prase, tak za ním musel do obor a tam v těch oborách se lovili na území Čech, Moravy a Slezska dohromady počty, které víme od roku 1874. V té době se začínaly soustřeďovat statistiky a s řídkými výjimkami se těch prasat lovilo o něco méně než tisíc ročně.
Po příchodu nového zákona o myslivosti, který se schválil v roce 1947 a platil od 1. ledna 1948, byly sjednoceny podmínky, a ty podmínky vzhledem k těm prasatům se dávaly dohromady velmi komplikovaně, protože na Slovensku žila prasata dlouhodobě ve volnosti, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byla chována v té době už nějakých 175 let jenom v oborách. A protože se ukázalo jako nemožné ve slovenských podmínkách prasata soustředit do obor, tak se to udělalo naopak – povolil se po dlouhých 177 letech chov prasat ve volnosti právě v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Ta prasata ve volnosti se začala velmi rychle množit. Ten zákonodárce nevzal v úvahu jednak jejich množivost, jednak jejich rychlost pohybu.
Když se podíváme na úlovky, tak jak rostly po tom roce 1950, tak zjistíme, že v podstatě se napřed dostaly na tisíce, v roce 1975 to poprvé bylo přes 10 tisíc, a během 21. stol. se už dvakrát stalo, že se ten úlovek přiblížil čtvrt milionu jedinců.
Zdroj: https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-premnozenych-divocacich-ockovani-a-hrobech-na-marsu-8705184?player=on#player
Odpovědět
Po příchodu nového zákona o myslivosti, který se schválil v roce 1947 a platil od 1. ledna 1948, byly sjednoceny podmínky, a ty podmínky vzhledem k těm prasatům se dávaly dohromady velmi komplikovaně, protože na Slovensku žila prasata dlouhodobě ve volnosti, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byla chována v té době už nějakých 175 let jenom v oborách. A protože se ukázalo jako nemožné ve slovenských podmínkách prasata soustředit do obor, tak se to udělalo naopak – povolil se po dlouhých 177 letech chov prasat ve volnosti právě v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Ta prasata ve volnosti se začala velmi rychle množit. Ten zákonodárce nevzal v úvahu jednak jejich množivost, jednak jejich rychlost pohybu.
Když se podíváme na úlovky, tak jak rostly po tom roce 1950, tak zjistíme, že v podstatě se napřed dostaly na tisíce, v roce 1975 to poprvé bylo přes 10 tisíc, a během 21. stol. se už dvakrát stalo, že se ten úlovek přiblížil čtvrt milionu jedinců.
Zdroj: https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-premnozenych-divocacich-ockovani-a-hrobech-na-marsu-8705184?player=on#player
BM
Břetislav Machaček
27.6.2022 19:59 Reaguje na Jakub GraňákAsi jedno z řešení, ale pak bude problém i s chovy domácích prasat,
protože bude zablokován vývoz z dané oblasti a nezájem je chovat
při zvýšených veterinárních omezeních. No a to už ani nehovořím
o BIO chovech v ohradách venku, které nechtějí ani ta minimální
veterinární omezení. Jinak mám obavu, že majstrštyk ze Zlínska se
už nebude opakovat a mor se opravdu nebude dařit zvládat. Polsko
a Německo je příkladem, jak to nestíhají. K nám (Bohumínsko)
přicházejí do pravidelně odlovené krajiny posily z Polska a pouze
díky posledním mohykánům lidové myslivosti jsou vždy odloveni.
Odpovědět
protože bude zablokován vývoz z dané oblasti a nezájem je chovat
při zvýšených veterinárních omezeních. No a to už ani nehovořím
o BIO chovech v ohradách venku, které nechtějí ani ta minimální
veterinární omezení. Jinak mám obavu, že majstrštyk ze Zlínska se
už nebude opakovat a mor se opravdu nebude dařit zvládat. Polsko
a Německo je příkladem, jak to nestíhají. K nám (Bohumínsko)
přicházejí do pravidelně odlovené krajiny posily z Polska a pouze
díky posledním mohykánům lidové myslivosti jsou vždy odloveni.
Jakub Graňák
27.6.2022 21:27 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž to "nikdo" (abych někoho neurazil) nezvládá... Jestli nebude levnější platit škody na chovech a zvýšených sanitárních nákladech, za pár let bude po problému. Přistoupit k tomu, jak k ptačí chřipce
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2022 14:57 Reaguje na Jakub GraňákNepochopil jsem přirovnání k ptačí chřipce. U ní
bude stát platit škody do kdy, než se pokusí o zavedení vakcinace jako u zbytku chovného hejna
Českých hus v Jižních Čechách. Vakcinují se prasata,
hovězí, koně, psi, kočky, lišky atd. V přírodě není
ptačí chřipka mimo vodního ptactva problémem pouze proto, že už je toho ostatního( bažanti, koroptve) poskrovnu. Být tu ty stavy jako před 30 a více léty, tak by to byla pohroma. Pokud je vakcinace možná
a účinná, tak nevidím důvod ptáky z velkochovů
pouze vybíjet. I u včel se už u moru likvidují
pouze zasažená včelstva na stanovišti( podle %
zasažených včelstev) a nikoliv jako kdysi vše.
V zahraničí včely sice antibiotiky nevyléčí, ale
udrží včelstva ve stavu schopném přežít s morem.
Aktivní blbi ještě nedávno utráceli i papouška,
který nebyl nikdy mimo klec v obýváku a neměli
slitování nad jeho starou majitelkou. Později
nemilosrdně v mém okolí vybili vše na jedné
straně ulice a na druhé nic. Váš nápad nechat
morem vymřít černou nesdílím, protože i černá
má v rozumném množství své místo v přírodě.
Ano v ROZUMNÉM množství, ale to musí být dílem
MYŠLENÍ myslivců a nikoliv zbohatlíků lovících
pouze zvěř trofejní a nelovit to, co je nutno regulovat. Kritika obyčejných myslivců je dílo ekologistů, kteří žijí v bludu samoregulace a divočiny ve zdejší kulturní krajině. Já s tou
kritikou nesouhlasím, protože to smrdí utopií
a nedouctvím.
Odpovědět
bude stát platit škody do kdy, než se pokusí o zavedení vakcinace jako u zbytku chovného hejna
Českých hus v Jižních Čechách. Vakcinují se prasata,
hovězí, koně, psi, kočky, lišky atd. V přírodě není
ptačí chřipka mimo vodního ptactva problémem pouze proto, že už je toho ostatního( bažanti, koroptve) poskrovnu. Být tu ty stavy jako před 30 a více léty, tak by to byla pohroma. Pokud je vakcinace možná
a účinná, tak nevidím důvod ptáky z velkochovů
pouze vybíjet. I u včel se už u moru likvidují
pouze zasažená včelstva na stanovišti( podle %
zasažených včelstev) a nikoliv jako kdysi vše.
V zahraničí včely sice antibiotiky nevyléčí, ale
udrží včelstva ve stavu schopném přežít s morem.
Aktivní blbi ještě nedávno utráceli i papouška,
který nebyl nikdy mimo klec v obýváku a neměli
slitování nad jeho starou majitelkou. Později
nemilosrdně v mém okolí vybili vše na jedné
straně ulice a na druhé nic. Váš nápad nechat
morem vymřít černou nesdílím, protože i černá
má v rozumném množství své místo v přírodě.
Ano v ROZUMNÉM množství, ale to musí být dílem
MYŠLENÍ myslivců a nikoliv zbohatlíků lovících
pouze zvěř trofejní a nelovit to, co je nutno regulovat. Kritika obyčejných myslivců je dílo ekologistů, kteří žijí v bludu samoregulace a divočiny ve zdejší kulturní krajině. Já s tou
kritikou nesouhlasím, protože to smrdí utopií
a nedouctvím.
Jakub Graňák
28.6.2022 18:09 Reaguje na Břetislav MachačekDěláte, jako by byl vepřín v každé dědině, jenže není, takže v současném stavu vyjde levněji to nechat všecko vychcípat, než vymýšlet ptákoviny typu karantén, odstřelů z helikoptér... Pokud jsem dobře četl, tak v sedmdesátých letech byl stanoven tehdejší obdobou ČMMJ maximální stav černé zvěře někam na úroveň 5000 kusů, to bylo za časů blahé lidové myslivosti, tak šupšup při takových stavech budou negativní vlivy prasat na přírodu minimální
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2022 21:13 Reaguje na Jakub GraňákZ těch normovaných stavů černé za socíku a stavů dnes lze snadno odvodit i příčiny toho stavu. Ony ty lány kukuřice do bioplynek jich namnoží ještě více a stárnoucí myslivci-srdcaři to už nezvládnou. Zatím se snaží, ale
jak to bude za pár let bioenergetiky nevím.
Nakonec asi ten mor bude sice drsným, ale
účinným způsobem redukce černé zvěře. Prostě
výsledky ekologismu se dostavují naplno a
téměř do celé přírody. Pak ještě mor na vysokou, aby neničila neoplocené mladé lesy
a bude tu nádherně ticho a pusto bez zvířat.
Odpovědět
jak to bude za pár let bioenergetiky nevím.
Nakonec asi ten mor bude sice drsným, ale
účinným způsobem redukce černé zvěře. Prostě
výsledky ekologismu se dostavují naplno a
téměř do celé přírody. Pak ještě mor na vysokou, aby neničila neoplocené mladé lesy
a bude tu nádherně ticho a pusto bez zvířat.
RP
Radim Polášek
29.6.2022 08:42 Reaguje na Břetislav MachačekPochybuji, že mor zlikviduje všechna divoká prasata. Vždycky nějaká zůstanou a v horším případě se dokonce stanou živými přenašeči moru.
Potom ale tady budeme muset mít mnohem dokonalejší opaření, aby mor plodu nepronikl do chovů prasat, tudíž znatelně dražší vepřové. A pokud mor plodu pronikne, tak budeme kupovat třeba rok až dva roky vepřové za dvoj, trojnásobnou cenu.
Odpovědět
Potom ale tady budeme muset mít mnohem dokonalejší opaření, aby mor plodu nepronikl do chovů prasat, tudíž znatelně dražší vepřové. A pokud mor plodu pronikne, tak budeme kupovat třeba rok až dva roky vepřové za dvoj, trojnásobnou cenu.