Lukáš Musil: Přehrady musí být z kořenů, ne betonu. Musíme pohlížet na půdu jako na celek
reklama
Miliardová investice ze strany státu počítá především s podporou budování různých vodních děl. Konkrétně se jedná o tyto 4 body:
– Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací,– Propojování vodárenských soustav,
– Podpora opatření na drobných vodních tocích, rybnících a malých vodních nádržích,
– Podpora budování protipovodňových opatření.
Jak sám potvrzuje přední český hydrolog profesor Jánský, naši předci budovali nejrůznější malé či větší přehrady po stovky let a díky nim vděčíme za to, že v krajině v současné době ještě nějakou vodu máme. Přehrady a další typy vodních děl mají jistě svoje opodstatnění, ale co to znamená pro zemědělce a jsou přehrady opravdu praktické při přívalových deštích, jaké se Českem prohnaly v posledních dnech?
Čeští farmáři se v posledních měsících potýkali především se změnami výměru vlastních polností, kdy každá erozně nebezpečná plodina na erozně ohrožené půdě může být pěstována s půdoochrannými opatřeními či musí být rozdělena přerušovacími pásy apod. Od příštího roku nebude moci pole oseté či osazené jednou plodinu výměru větší jak 30ha což se tedy týká již letos zasetých ozimů. Cílem tohoto zákona tedy není zadržovat vodu až v údolí, kam se vyplaví již kontaminovaná, ale tvořit v podstatě přírodní přehrady na polích pomocí různých plodin na větších polí, přerušovacími pásy, remízků a dělení polností. České zemědělství si díky tomuto zákonu od poloviny minulého roku prochází tichou revolucí, o které se v médiích moc nemluví.
Farmáři totiž často bohužel nemají potřebnou oporu v jednotné politice, která by jim umožnila například organizovaně digitalizovat, což by jim značně ulehčilo práci s vyměřováním změn pro tvorbu schválené polnosti. Právě digitalizace půdního fondu je jednou z cest, kterými by se ministerstvo mělo vydávat a současná vládní politika téma stále dostatečně ve svých návrzích neakcentuje.
Podobnou investici a pozornost jako tomu je u vodních děl by si jistě zasloužila i změna skladby lesů, zvýšení podílu zeleně nelesního typu, která pomáhá zadržovat tolik potřebnou vláhu v půdě. S tím souvisí i větší investice do tvorby mokřadů, tůní či návrat toků do původního stavu (tj. tvorba niv či meandrů). Pokud by ministerstvo zemědělství svůj záměr rozšířilo i mimo vodní díla na celkovou rekultivaci krajiny včetně podpory digitalizace půdního fondu, tak by jistě prospělo nejen živočichům, rostlinám, ale i farmářům a obyvatelům této země. Tato problematika je natolik komplexní, že se na ní nedá pohlížet jen z jednoho úhlu pohledu, byť samotná iniciativa se cení. Budeme tedy za pár let hovořit o ojedinělém kroku nebo o začátku celkové obrody české krajiny?
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jan Šimůnek
19.6.2020 13:04Jinak problém je v tom, že autorem uváděná opatření jsou na velmi dlouhé lokte (náprava půdy může trvat i desítky let, případně ještě déle), zatímco zadržet vodu v krajině - nějak - potřebujeme teď.
Jiří Daneš
19.6.2020 14:01Jaroslav Olšanský
19.6.2020 19:49Milan Milan
19.6.2020 20:05vaber
20.6.2020 09:19 Reaguje na Milan MilanMiroslav Vinkler
19.6.2020 20:28Každý asi viděl dnešní TV, bleskové povodně.
Pokud se podíváte na mapy.cz úsek toku řeky Desné (Šumperk-Sudkov),plocha mezi tratí a řekou, pamatuji doby ,kdy tam byly louky,remízky a mokřadiště. Když se řeka vylila ,vytvořila se řada drobných vodních ploch a louky s remízky lužního typu byly zaplaveny .
Když voda opadla ,postupně se voda zasakovala.
Pak přišli soudruzi a celou plochu úspěšně zmeliorovali. Po 50ti letech byste tuto kdysi živou plochu (drobná zvěř,motýli,obojživelníci,plazi, spousta květin atd.) nepoznali - lán kukuřice. Teď tam potkáte leda velké ho..o nebo traktor dopující půdu chemickými koktejly - jak jsme ujišťováni - nezbytnými pro úspěšnou produkci našich těžce pracujících zemědělců.
Průmyslově-zemědělská krajina s mokřady zavezenými divným materiálem.
Proč Herr Toman nenavrhne revitalizaci české krajiny? Protože to nejsou kšefty typu přehrady- těch kubíků betonu, kolon bagrů a náklaďáků a hlavně dobré smlouvy o dílo.
Jiří Daneš
19.6.2020 21:58 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
19.6.2020 23:00 Reaguje na Jiří DanešPavel Hanzl
21.6.2020 09:18 Reaguje na Jiří DanešJenže po dvou generacích totální likvidace se už velmi málo lidem chtělo sedlačit, takže většina půdy zůstala v užívání velkých ZD jak dřív. S nástupem ČSSD do vlády koncem století se dotace přepákovaly právě těmto subjektům a průmyslové zemědělství dostalo opět zelemou a dnes v koncentrované a tvrdě devastační činnosti pokračuje. Naděje na změnu je zcela minimální, protože koncepce téhle vlády "řídit stát jako firmu" žádný šetrný přístup neumožňuje.
vaber
20.6.2020 09:04 Reaguje na Miroslav VinklerKatka Pazderů
20.6.2020 06:41S využitím GPS rozdělí zemědělec pole hravě na hony pod 30 ha. A hlavně, velkých honů nad 30 ha zase tak moc není, v naší celkem členité České republice.
Ano jsou, v Polabí, na jižní Moravě, na Olomoucku. Kde je rovina, jsou velké celky. Jinde už jsou menší.
Spíše bychom se měli soustředit na zatravňování spádnic, na zákaz zástavby v nivách potoků a řek. Úplně by to stačilo.
Nejde mi dost dobře na rozum, že si někdo postaví dům v místě, kde byla v povodních 2007 nebo v roce 2012 voda. Pokud to tedy není vodní mlýn.