https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-informacni-valka-o-luzni-les-iii-zdani-ochrany?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany

19.1.2021
Luhy při dolních tocích Dyje a Moravy jsou biologicky nejbohatší lesy u nás. Prakticky celé je vlastní stát. Efektivně chráněna jsou přesto jen asi 2 % jejich rozlohy (přírodní rezervace a památky - červeně). Jinak je území sběratelem ochranářských titulů, které se v realitě příliš neodrážejí. Barevné flíčky v malých slepých mapkách naznačují rozlohu jednotlivých „titulů“ i čas jejich vyhlášení.
Luhy při dolních tocích Dyje a Moravy jsou biologicky nejbohatší lesy u nás. Prakticky celé je vlastní stát. Efektivně chráněna jsou přesto jen asi 2 % jejich rozlohy (přírodní rezervace a památky - červeně). Jinak je území sběratelem ochranářských titulů, které se v realitě příliš neodrážejí. Barevné flíčky v malých slepých mapkách naznačují rozlohu jednotlivých „titulů“ i čas jejich vyhlášení.
Zdroj | Miklín & Čížek 2014
Lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity, biosférická rezervace, Ramsarský mokřad, ptačí oblast, evropsky významná lokalita. Soutok je smutným sběratelem řady ochranářských titulů, které se ale v realitě nijak neodrážejí. Často nemají oporu v zákoně, v lepším případě jsou ignorovány, v horším zneužívány. A tak slouží jako skvělá zástěrka k poškozování území. Příkladem budiž biosférická rezervace Dolní Morava.
reklama

 

UNESCO její vznik schválilo v roce 2003, v dalším roce vznikla stejnojmenná, obecně prospěšná společnost Biosférická rezervace Dolní Morava. Snad aby si někdo nemyslel, že jejím posláním je ochrana přírody, vedení o.p.s. záhy rozmělnilo hlavní důvod existence biosférické rezervace slovy: „Svou podstatou nepůsobí jako rezervace, ale spíše jako ‚biosférická rezerva‛, jak zní v tomto případě vhodnější překlad anglického výrazu biosphere reserve.“ Jistě. A národní galerie svou podstatou nepůsobí jako galerie, ale spíše jako „národní galerka“, že?

Naše legislativa tento bizarní výklad anglického pojmu biosphere reserve nevylučuje. Stejně jako žádný jiný výklad. Pojem biosférická rezervace totiž nezná, její existence proto nemá v zákoně oporu a pro správu území mnoho neznamená. Hlavní filosofií Biosférické rezervace Dolní Morava o.p.s. je navíc snaha nikdy neomezovat zájmy potenciálních sponzorů. Spíše než za ohroženou přírodu tak srdnatě bojuje tu za rybáře, tam za lesníky nebo správce obor.

Za letnění rybníka Nesyt v roce 2007, které pomohlo řadě ohrožených druhů a kde po více než půl století zahnízdil tenkozobec opačný, ředitel o.p.s. státní ochranu přírody v tisku ocenil slovy: „Určitá skupina se vymkla jisté morální pokornosti a učinila věc, která může svým způsobem vzácnou krajinu poškodit“ a „nebyly respektovány tři zákony“. Letnění bývalo běžné, než rybníky znárodnili komunisté a začali jejich úživnost místo letněním zvyšovat hromadami hnoje.

Stav vegetace na plochách přístupných zvěři v oboře Bulhary v chráněné krajinné oblasti Pálava byl v suchém roce 2017 zcela zoufalý. Donedávna významné a stále ještě přísně chráněné refugium hájové květeny vonělo a vypadalo jako malý výběh pro mnoho ovcí. Doplatila na to, mimo jiné, naše nejbohatší populace chráněného motýla jasoně dymnivkového. Ředitel biosférické rezervace ale říká: „Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv“.
Stav vegetace na plochách přístupných zvěři v oboře Bulhary v chráněné krajinné oblasti Pálava byl v suchém roce 2017 zcela zoufalý. Donedávna významné a stále ještě přísně chráněné refugium hájové květeny vonělo a vypadalo jako malý výběh pro mnoho ovcí. Doplatila na to, mimo jiné, naše nejbohatší populace chráněného motýla jasoně dymnivkového. Ředitel biosférické rezervace ale říká: „Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv“.
Foto | A. Florian

Když byla v roce 2009 u Valtic vykácena alej plná chráněných a ohrožených druhů, BR Dolní Morava o.p.s. psala „o údajně škodlivých zásazích do alejí“ a bagatelizovala problém tvrzením „že život a rozvoj populací i těch nejvzácnějších druhů xylofágního hmyzu je zajištěn“ jinde.

Obecně prospěšnou společnost Biosférická rezervace Dolní Morava od jejího vzniku vede bývalý ředitel Lesního závodu Židlochovice, přičemž Lesy ČR i Ministerstvo zemědělství ji vydatně sponzorují. Není divu. Existence „biosférky“ slouží k matení veřejnosti i jako argument proti zavedení reálné ochrany už druhou dekádu. Co by ti ochranáři ještě chtěli, vždyť je tam přece biosférická rezervace UNESCO! Bez znalosti reálií to zní přinejmenším stejně dobře jako národní park.

Honosně znějící, ale prázdný titul je především pro státní Lesy požehnáním. Pomáhá jim ovlivňovat veřejné mínění lokálně i celorepublikově. Tvrzení, že území Soutoku, kde intenzivní těžby za dvacet let snížily rozlohu starších porostů z poloviny na čtvrtinu, „je spravováno dobře“ a ochranáři a vědci varující před masivními těžbami nebo hynutím starých dubů šíří „poplašnou zprávu“ (Lanžhotský zpravodaj 3/2007, str. 25), zní od ředitele biosférické rezervace podstatně důvěryhodněji, než z úst dřevařů. Stejně jako tvrzení, že za vymizení chráněného motýla jasoně dymnivkového v intenzivně frézované a spárkatým holožírem stižené oboře ve správě Lesního závodu Židlochovice nemůže přezvěření, ale sucho a „hospodaření (…) na to nemá vliv“.

„Biosférku“ proto už 15 let kritizují ochránci přírody, přírodovědci i předseda českého výboru programu UNESCO, pod který biosférické rezervace spadají. Zato Lesnicko-dřevařská a Agrární komora napsaly: „Plně si stojíme za činností Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s.

Dramatický kontrast mezi vegetací pasených a zvěři nepřístupných ploch. Správce obory, Lesy ČR s.p., pochybení nepřipouští. Na vině je prý sucho a klimatická změna, protože „Dávat (...) do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné“. Což by, mimo jiné, znamenalo, že z hlediska přírodní rozmanitosti je úplně jedno, zda někde pěstujete smrkovou plantáž, dubový les, řepku nebo citlivě obhospodařujete orchidejovou louku. Aplikují tento environmentální fatalizmus státní Lesy na celé šestině republiky, která jim byla svěřena do péče?
Dramatický kontrast mezi vegetací pasených a zvěři nepřístupných ploch. Správce obory, Lesy ČR s.p., pochybení nepřipouští. Na vině je prý sucho a klimatická změna, protože „Dávat (...) do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné“. Což by, mimo jiné, znamenalo, že z hlediska přírodní rozmanitosti je úplně jedno, zda někde pěstujete smrkovou plantáž, dubový les, řepku nebo citlivě obhospodařujete orchidejovou louku. Aplikují tento environmentální fatalizmus státní Lesy na celé šestině republiky, která jim byla svěřena do péče?
Foto | A. Florian

Obecně prospěšná společnost se chlubí, že je v rámci programu Man and Biosphere při UNESCO „vzorovým“ územím. Ano. Ale hledejme za tím spíše trochu šikovné diplomacie na ústředí v Paříži, než stav území. UNESCO je nadnárodní organizace, která měla zdání akceschopnosti tak před 40 lety. Dnes chrání také například kuskus, švýcarské hodinky nebo závod v kosení luk v Bosně a Hercegovině. Představa, že dokáže nějak řešit ochranu naší přírody, je méně realistická než očekávání, že stejně nadnárodní, ale podstatně akceschopnější Světová zdravotnická organizace zlepší naše zdravotnictví.

Nejasná je také situace se zonací biosférické rezervace. Má mít tři zóny: Jádrová je určena k „dlouhodobé ochraně“, v nárazníkové jsou „možné lidské aktivity nepoškozující ochranářské cíle“ a v přechodové „je vyvíjeno a propagováno udržitelné hospodaření“. Na svém webu k tomu o.p.s. píše: „Zonace v naší BR není zcela funkční…“, „Ke zlepšení stavu zonace BR Dolní Morava povede mezinárodní projekt“, a „Doba trvání projektu je 2009-2010“. Ještě ve výroční zprávě za rok 2014 přiznává, že zonace „je v procesu zlepšování“.

Aktuální podoba zonace BR Dolní Morava není na webu o.p.s., nemají ji státní ochranáři, ani předseda českého výboru programu Man and Biosphere při UNESCO. Ten k dotazu napsal: „... před námi zonaci v podstatě tajili, vymáhali jsme ji opakovaně...“. Jediným dostupným vodítkem je článek v časopise o chráněných horách, jehož autoři uvádí, že jádrová zóna zabírá 2695 ha a nárazníková 15 804 ha. Bez mapky. Alespoň tedy tušíme, že v roce 2019 obě poměrně přísné zóny zabíraly přes polovinu z celkové rozlohy biosférické rezervace Dolní Morava. Ta celých 17 let od založení finální zonaci nemá, nebo se s ní veřejně nechlubí. Z hlediska její funkčnosti je to totéž. Zonace by znamenala existenci alespoň nějakých pravidel. A zřejmě právě tomu je třeba se vyhnout.

Stav vegetace obory Bulhary na vrcholu deštivého léta roku 2020. Od stavu v suchých letech se prakticky neliší. Jaké vysvětlení nabídnou oficiální a neoficiální „propagační oddělení“ státních Lesů teď? A proč vlastně státní Lesy absurdními výroky popírají zjevnou realitu? Proč prostě neřeknou: „Ano, je zde problém, mrzí nás to a pokusíme se zjednat nápravu?“ Vždyť to je to jediné, oč tu běží. Další obrázky zde.
Stav vegetace obory Bulhary na vrcholu deštivého léta roku 2020. Od stavu v suchých letech se prakticky neliší. Jaké vysvětlení nabídnou oficiální a neoficiální „propagační oddělení“ státních Lesů teď? A proč vlastně státní Lesy absurdními výroky popírají zjevnou realitu? Proč prostě neřeknou: „Ano, je zde problém, mrzí nás to a pokusíme se zjednat nápravu?“ Vždyť to je to jediné, oč tu běží. Další obrázky zde.
Foto | J. Mertlík

Státní Lesy a Ministerstvo zemědělství fakticky z erárních peněz financují navenek nezávislou „ochranářskou“organizaci, která ovlivňuje postoje a názory veřejnosti i s využitím zjevně nepravdivých tvrzení. Čtenář sám nechť posoudí, zda má tento způsob „práce s veřejností“ blíže k praktikám informační války nebo k naplňování veřejného zájmu při správě veřejných statků.

Pan Martin Zajíček, který za státní podnik Lesy České republiky laskavě reaguje na každý díl seriálu, by nám mohl sdělit, jak vypadá aktuální zonace BR Dolní Morava. A také kolik (desítek?) fakticky erárních milionů už Lesy ČR a Ministerstvo zemědělství do diskutované o.p.s. investovaly. Nejzajímavější by ale byla informace, kterou po něm nemůžeme chtít. Totiž zda je takový způsob „práce s veřejností“ v resortu nebo celé státní správě běžný?

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)


reklama

foto - Čížek Lukáš
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.1.2021 13:10
Pane Čížku, nelíbí se mi ten konfrontační tón, se kterým řešíte způsob hospodaření v lužním lese. Tu “válku” živíte především Vy svými jednostrannými informacemi. Jsem dalek toho, abych byl horlivým zastáncem současného hospodaření, nicméně se domnívám, že má i svá pozitiva, kterých není zrovna málo. Vypasená místa na loukách a v lese značí, že tam bude hodně bobků, a tudíž i koprofágního hmyzu, kterým se kromě sojky živí např. vzácný dudek. Na leteckých snímcích obory vidím převahu zelených luk… ale kdo hledá, najde, že… Na Soutoku žije celá plejády našich ornitologických klenotů: orel královský a mořský, raroh, luňák červený a hnědý, aj. Mimo jiné i proto hospodaření lesáků hodnotím chvalitebnou, bo vždy je co zlepšovat. A nedomnívám se, že se změnou hospodaření pod hlavičkou CHKO by živočišných taxonů nějak významně přibylo. Některých možná ano, ale jiných možná ubylo. Každé pro má svá proti, a člověkem vytvořená mozaika rozličných biotopů (obora, vodní plocha, plot) nahrává vyšší diverzitě, než uniformní přirozený les. Nakonec i ta vyfrézovaná paseka tak trochu supluje Vámi podporované požáry, možná i tu povodeň. Příroda je silná a dovede si poradit s každým lidským zásahem, jen k tomu potřebuje dostatek času. A krom těch přirozených procesů jsem zastáncem i lidských zásahů ve smyslu diverzifikace biotopů. Na tom se lze s lesáky dozajista dohodnout, neb to bude představovat nevýznamné procento z obhospodařované plochy. A jinak hmyzu je v dubině taková síla, že není lepšího biotopu. Tolik obsazených budek na ha nedosáhnete nikde jinde.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

19.1.2021 13:33
Pane Čížku, z článku vnímám, že se litujete. Tak jako ve starém Řecku proti sobě bojovaly městské státy, - obdobně se tak dělo i v Itálii, nebo Německu a jinde po několik stovek roků, - tak proti sobě na určitém území stojí zcela protichůdné zájmy těch, kteří na Dolní Moravě žijí a chtějí žít i v budoucnu. Dnes se naštěstí v Evropě nebojuje, a hledají se kompromisy, které účinně brání válkám. Je to metafora, ale myslím, že je důležitá. Pokud biosférickou rezervaci Dolní Morava financují zdroje všech proti sobě působících aktérů, je to proto, aby společně našli způsob jak spolu vyjít (vyžít) a jak zachovat unikátní přírodu i pro ty kteří se narodí po nás. Těžit naftu v takové krajině je svým způsobem barbarství. Starat se o přemnoženou zvěř a obětovat jí přirozenou obnovu lesa, je pro lesní hospodáře zničující. Hrany rivality pak obrušuje Ministerstvo životního prostření, unikátní výskyt organismů pro co nejširší biodiverzitu ochraňuje vliv Českého svazu ochránců přírody, a schopnost se v dané krajině uživit podporuje účast Hospodářské komory. Vy tento konglomerát vnímáte jako škůdce, já zase jako počin, který si zasluhuje úctu, a vnímám ho jako nadstavbu občanské společnosti. Asi na Moravě nebydlíte, když pracujete v Akademii, a asi taky nemusíte bojovat o svůj chléb, protože jste zaopatřen z financí pramenících z daní. A máte asi odpovědnost pouze za svoji rodinu a sebe, na rozdíl od lidí, kteří mají v rukou budoucnost, a udržitelný rozvoj. Prosím, nezlobte se, ale podívejte se na svět i jinýma očima a z širšího úhlu.
Odpovědět
LC

Lukas Cizek

19.1.2021 15:01 Reaguje na Josef Střítecký
Proč vidíte problém v těžbě nafty? Soutok není Afrika nebo Nova Guinea, kde by těžaři otevírali cesty do netknutých lesů. Dnešní technologie umožňují navrtat ložisko z celkem slušné dálky a z boku, takže se lze snadno vyhnout cenným plochám, úniky bývají minimální, rozsah zabrané plochy mizivý, zábor půdy dočasný. Na rozdíl od hospodaření LZ Židlochovice to dokonce ani nemusíme dotovat...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2021 19:33 Reaguje na Lukas Cizek
Z tohoto článku a tohoto komentáře jsem vše pochopil.
Vadí vám obora se staletou tradicí chovu zvěře, ale
nevadí vám těžba kvalitní ropy, která může v klidu v zemi odpočívat na horší časy. Nějak divné ekologické myšlení
a podivná obhajoba těžby ropy. Pamatuji těžbu a i to,
jak se s velkou slávou ze strany ekologů zavíraly vrty. Ejhle a vy to hájíte? Odkudpak vítr věje? Nechci nikomu
nic podsouvat, ale vládnout v CHKO, tak mohu ukončit
staletý oborní chov, nebo rozhodovat o lovu zvěře.
Mohu nařídit navýšení bezzásahových ploch v zájmu
entomologie a mohu "doporučit" i tu těžbu ropy. Zatím
o tom rozhodují jiní napříč všemi zainteresovanými
spolky a orgány a to je kámen úrazu. Proto se sebelepší dohoda nehodí, pokud to nelze neomezeně řídit. Nyní tak
plně chápu ten odpor místních orgánů a spolků k CHKO
mimo vás a všechny souvislosti. Děkuji za vysvětlení.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

19.1.2021 20:41
Je obrovská škoda, že jsme se za 30 let v tématu biosférická rezervace Soutok nikam neposunuli. A pak, že ekologové hatí veřejný zájem. Veřejným zájmem je Biosférická rezervace, soukromým zájmem je obora. Kdo má mít navrch? Stát a veřejný zájem. Ale kdo je v tomto případě stát? Majitel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2021 21:05 Reaguje na Katka Pazderů
Mimo pana Čížka, jeho kamarádů a zdejších podporovatelů se už
všichni na hospodaření na Soutoku dohodli a tak je chyba kde?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.1.2021 23:08 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, také mi to tak připadá. Je to smutné.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.1.2021 09:01 Reaguje na Katka Pazderů
Přesně tak to je... bohužel...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 07:37 Reaguje na Katka Pazderů
Biosférická rezervace a těžba ropy. To vám jde dohromady paní Pazderů? No a veřejný zájem? Tím snad je dlouhodobě udržitelný rozvoj a obnova tamních lesů a pastvin. Nějaká ta místa na broukoviště se nachází a věřím, že se naleznou i v budoucnosti. No a obora jako krajinný prvek. Obora je snad tou kultivovanou krajinou po vzoru krajiny nacházející se tam za Lichtenštejnů .
No a ještě jedna maličkost. Veřejný zájem. Ten veřejný zájem, to je oříšek. Jak snadno se dá zneužít. No otázka hlavně zní: "Kdo za ten veřejný zájem nakonec ponese odpovědnost? Tedy odpovědnost hlavně materiální. Věřejnost? To snad ne.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.1.2021 23:16
Jsem panu Čížkovi vděčná za to, že bojuje za adekvátní ochranu jedinečného území. Na příkladu společnosti „Biosférická rezervace, o.p.s.“ podporované Lesnicko-dřevařskou a Agrární komorou i MZe je krásně vidět, jak to vypadá, když je kozel zahradníkem. Tato společnost má krásný, leč zavádějící název,a snaží se budit klamné zdání, že z hlediska biologické rozmanitosti v dané lokalitě jejich hospodaření neškodí.

Držím palce ochráncům přírody a přírodovědcům! Luhy při dolních tocích Dyje a Moravy si zaslouží, aby v nich byly jednoznačně nadřazeny zájmy ochrany přírody nad ekonomickými zájmy.
Odpovědět
DA

DAG

20.1.2021 07:56 Reaguje na Majka Kletečková
A to jste usoudila z článků na Ekolistu nebo se o problematiku zajímáte?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.1.2021 12:39 Reaguje na DAG
Obojí, pane DAGu.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.1.2021 14:48 Reaguje na Majka Kletečková
O tom silně pochybuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.1.2021 21:10 Reaguje na Majka Kletečková
No a nemůže to být spíš tak paní Kletečková, že z hlediska biologické rozmanitosti v dané lokalitě bude hospodaření podle pana Čížka a AOPK nakonec horší a poškodí tu rozmanitost. Kde se bere ta jistota, že Lesy tam hospodaří špatně a biologické rozmanitosti škodí? Lesy tam hospodaří již dvě stě let a "rozmanitost" to zatím nepoškodilo. Kde hospodaří ekologové a to bez stále natažené ruky tak, aby to zlepšilo biodiverzitu? No a snaha vyrvat Soutok z těch spárů lesáků je tu již od roku 1970. No a biologická rozmanitost za těch padesát let neutrpěla. Je to právě naopak. Já zase držím palce lesníkům aby nedošlo k nadřazení zajmu broučkařů a podobných ekologů a aby se ze Soutoku nestala dojná kráva. Tyhle snahy o lepší zítřky nakonec vždy odnese příroda.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.1.2021 21:46 Reaguje na Jarek Schindler
Lesy tam hospodaří již dvě stě let? Já myslím, že hospodaření za Lichtenštejnů probíhalo mnohem "citlivěji" než jak Soutok spravují "dnešní Lesy". A to přesto, že na tom ona šlechta ekonomicky neprodělávala.
Odpovědět
MG

Milan G

20.1.2021 22:00 Reaguje na Majka Kletečková
Citlivěji? Lichtenštejnové jako správní obchodníci vysekali víc jak polovinu lesa a nekoukali vlevo ani vpravo a vyráběli pražce pro stavbu C.a K. železnice. Kdyby se obdobným stylem chovali LČR tak Čížkovi praskne cévka :-)))

Já jen doufám, že nevznikne žádná CHKO nebo NP. Lidi se už dost poučili ze Šumavy.
Odpovědět
DA

DAG

21.1.2021 08:09 Reaguje na Jarek Schindler
Nedokážu se ve sporu přidat na nějakou stranu. O LČR vím své, ale i ochranářích. Mám své tři zkušenosti, že jakmile začnou o něco pečovat ochranáři, tak se kvalita chráněné věci velice zhorší.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

21.1.2021 13:46 Reaguje na Jarek Schindler
Ta jistota se bere ve vědeckých výzkumech, které se té oblasti nějakou dobu věnují. To, že se tam několik set let lesnický hospodaří je fakt, který nikdo nerozporuje. Jde o to, jak. Je to jako říct, že někde "člověk žije 200 let" a přejít fakt, že před dvě sty lety tam stála chaloupka s třemi obyvateli, zatímco teď tam je město s přilehlou chemičkou a tisícem obyvatel. Dojnou krávou je Soutok pro LČR, byť teda ani s těžbami intenzitou přesahujícími cokoliv za uplynulých sto let tam nedokáží být v zisku...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.1.2021 16:53 Reaguje na Jan Miklín
Jste schopen pochopit, že po takřka kompletním
vykácení lesů při stavbě železnice z Vídně do
Břeclavi byly lesy komplet vysazeny znovu a to
dubem letním, který měl i do budoucna být
používán na železniční pražce? Pokud v průběhu
pár let vysadím nový les, tak po 150 létech
dosáhne mezního mýtního věku, kdy už následně
klesá nejen kvalita hustě vysazených dubů, ale
i jejich životnost. Ta vybrečená snaha ponechat
pár procent takových stromů po mýtní těžbě je
pouhý zoufalý pokus bez valného výsledku. Tyto
stromy vyrostlé v zápoji mají minimální hodnotu
jako krajinotvorný prvek. Tu mají maximálně
stromy na okrajích porostů a kolem cest, kde
mají alespoň nějakou korunu ze strany cesty
a nebo louky. Solitéry na loukách jsou bohužel
už taky na hraně životnosti a bez nové výsadby
solitérů to nepůjde. Ono lesnické hospodaření
je o těžbě, výsadbě, výchově a zase další těžbě.
Vše jde v cyklech, které někdo v minulosti
už započal. Lesníci pouze sklízejí, co bylo
"zaseto". Tak samo "sklízejí" v minulosti
vysazené smrkové lesy. Opět tam bude ta
cyklická obměna a je jedno, jestli výsadbou
a nebo samovýsevem. Budou to stejnověké stromy,
byť různých druhů, kde při absenci výchovy
zvítězí u samovýsevu rychlerostoucí a nebo převládající dřeviny. Soutok je zasažen věkovou obměnou, která má prapříčinu v minulosti a
ponechat zcela znehodnotit stromy v optimálním mýtním věku je krajně nehospodárné. Vy nejste majitel a ani lesní hospodář a nejste zodpovědný
za případné znehodnocení dřeva. Oni ano a podle
toho musejí konat. Je věcí dohody nahrazovat
hlavně ty solitéry a kompromisně zřídit nové
nezalesněné paseky s okraji se stromy s korunami
od paty po vrchol. To lze ale dosáhnout pouze u stromu od mlada a nelze toho dosáhnou nikdy u vynuceně ponechaných stromů z hustého zápoje
původního hospodářského lesa. Tomu starému
stromu nové větve po celé délce kmene už nikdy
nenarostou a když, tak neduživé výmladky.
Jinak k určité dohodě už došlo a je vaše chyba,
když nejste ochotni k podobným kompromisům, jako
ostatní spolky a organizace. Prosazovat něco
a neslevit z požadavků je diktát a ne dohoda.
Touhu po CHKO, tak vidím jako touhu po diktátu
a chápu potom i odpor ostatních zúčastněných.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

21.1.2021 23:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Lépe to napsat nejde. Děkuji. Je důležité les vnímat jako organismus, který má své dětství, dospívání, dospělost a stáří, kdy chátrá a rozvrací se. Jako lesníci tento proces jenom přizpůsobujeme tomu, aby se z něho dalo žít a dlouhodobě to tak setrvalo. A to tak, aby lokální změny byly co možná nejcitlivější. Jde o zakládání lesa, jeho výchovu a rozmanitou obnovu.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

22.1.2021 10:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Problém je dívat se na les jako na pole, myslet v zemědělských kategoriích "výsev" a "sklizeň" a myslet si, že pasečný způsob se stejnověkými monokulturami je jediný možný/správný způsob hospodaření. Není, stačí se podívat západně od našich hranic, kde lesníci hospodaří i jinak. Tady převládá uvažování zemí třetího světa, zplundrovat lesy, vytěžit dřevo, to se levně prodá do zahraničí, kde z něj s vysokou přidanou hodnotou něco vyrobí a nám se dovezou hotové výrobky, zatímco své lesy si ušetří...
Škodolibou radost z toho, že "jsme mimo dohodu" vám nebudu kazit, zůstaňte dál ve své nevědomosti...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 12:15 Reaguje na Jan Miklín
Ale ano, myslet se musí v horizontu celé doby obmýtí porostu ( podle dřeviny). Jde o to , že i ten pasečný způsob nepracuje pouze se stejnověkou monokulturou. Velikost obnovního prvku je pouze 1 ha. V případě vyjímky pro Soutok 2ha. Vždyť i na tom Soutoku se střídají na ploše dvě stě hektarů snad všechny věkové třídy. Nejbohatší na biodiverzitu jsou snad porostní okraje a ty při střídání lesa různého věku zabírají obrovskou plochu. Stejně tak slouží ty porostní okraje ke stabilizaci porostů.
No a nakonec , pokud mluvíte o podobnosti s lesy třetího světa a plundrování našich lesů tak račte vzít v potaz, že název "plundr les" byl používán právě v kontextu s vámi tak vyzdvihovanou pařezinou a střední les vyžaduje podstatně častější a intenzivnější zásahy.
Ano plundr les byl tím lesem z dob Marie Terezie kde již kromě omezeného množství paliva nebylo co brát. Dobytek vypásl potom podrost.
No a nakonec pasečný způsob zahrnuje i další formy sečí kde žádná holina nevzniká. Bohužel na vše musí být podmínky a i ty pro exkurze připravené úkázkové plochy výběrného lesa jsou nakonec pouhým zlomkem z plochy.
Souhlasím, že dřevozpracující průmysl u nás vlastně neexistuje a pokud existuje je v držení Rakušanů. S tím lesnictví bohužel nic neudělá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 06:49 Reaguje na Jan Miklín
No pokud jde o to jak tam lesníci dvě stě let hospodaří, tak je namístě říci, že asi dobře. Při tomto hodnocení vycházím z maličkosti, že i po těch dvě stě letech je stav takový, že stojí ochranářům již padesát let za tu námahu se snažit získat "nadvládu" nad tímto územím.
Za zmínku možná stojí i ten fakt, že kvůli dnešnímu hospodaření se v rámci zachování toho lesa nemusí přijímat žádné zákony. Tedy na rozdíl od toho osmnáctého století. Opravdu si někdo myslí, že intenzita nyní přesahuje intenzitu těžeb v tom plundr lese, jak byl ten les v minulosti nazývám? Pokud používám výraz intenzita tak myslím poměr těžby a přírůstu.
Opravdu chcete tvrdit, že les v tom osmnáctém století byl tím lesem trvale tvořivým, tím "Dauerwaldem"?
Pro paní Kletečkovou. Pokud jsem napsal lesy, tak myslím ve zkratce lesnické hospodaření a nerozlišuji jestli šlo o Lčr, Státní lesy nebo lesy Lichtenštejnů. A pouhých dvě stě let. No to bude asi tím že se jim až někdy v polovině předminulého století za pomoci vojska vytlačit z těch lesů pastevce s dobytkem a nelegální drvoštěpy.
Odkaz na nějaký seriózní výzkum ,že biodiverzita díky stavu lesa byla v tom sedmnáctém a osmnáctém století nějak pronikavě větší a že nyní ubývá v důsledku hospodaření Lčr, by nebyl pane Miklín?
Odpovědět
JM

Jan Miklín

22.1.2021 10:28 Reaguje na Jarek Schindler
Namístě to není, protože způsob hospodaření není po dvě stě let stejný. A biodiverzita má nějakou setrvačnost, vývoj, příčiny, důsledky. Se čtením můžete začít třeba tady:
Miklín, J., Sebek, P., Hauck, D., Konvicka, O. & Cizek, L. (2018): Past levels of canopy closure affect the occurrence of veteran trees and flagship saproxylic beetles. Diversity and Distributions, 24(2): 208–218. doi:10.1111/ddi.12670

Miklín, J., Hauck, D., Konvička, O. & Čížek, L. (2017): Veteran trees and saproxylic insects in the floodplains of lower Morava and Dyje rivers, Czech Republic. Journal of Maps, 13(2): 291-299. doi:10.1080/17445647.2017.1300785

Miklín, J.& Čížek, L. (2014): Erasing a European biodiversity hot-spot: Open woodlands, veteran trees and mature forests succumb to forestry intensification, logging, and succession in a UNESCO Biosphere Reserve. Journal for Nature Conservation, 22(1): 35-41. doi:10.1016/j.jnc.2013.08.002
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 11:09 Reaguje na Jan Miklín
No po dvě stě let stejný ten způsob hospodaření opravdu není. Je podstatně šetrnější než dříve.
No a vaše odkazy? Opravdu myslíte vážně, že bych měl za "bernou minci" považovat práce lidí s kterými nesouhlasím?
Nevím jak se chce specialista na brouky starat přiměřeně o celou krajinu? Je to podobné jako by se specialista na starost o tu krajinu měl začít soustředit pouze na ty broučky.
V každém případě ale děkuji za odkazy. Je dobré znát i argumenty z opačné strany názorového spektra.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

23.1.2021 17:09 Reaguje na Jarek Schindler
"Odkaz na nějaký seriózní výzkum ,že biodiverzita díky stavu lesa byla v tom sedmnáctém a osmnáctém století nějak pronikavě větší a že nyní ubývá v důsledku hospodaření Lčr, by nebyl pane Miklín?"
"No a vaše odkazy? Opravdu myslíte vážně, že bych měl za "bernou minci" považovat práce lidí s kterými nesouhlasím?" Tak to si trochu odporujete, ne?
Lukáš Čížek, AOPK, vědci z několika odborných společností podepsaní pod společným prohlášením k Soutoku své návrhy a kritiku zakládají na bezpočtu vědeckých prací, publikovaných v renomovaných časopisech a založených na důkladném multidisciplinárním výzkumu. Z druhé strany zní jen "hospodaříme tady 200 let", případně "jsme z Lanžhota, tak tomu rozumíme nejvíc"
Mimochodem nejsem "specialista na brouky", ale geograf/krajinný ekolog. L. Čížek sice publikuje spoustu prací o broucích, nicméně problém s proměnami věkové a prostorové struktury lesa a hospodaření v lokalitě dopadá i na další druhy, ať už jde o ptáky nebo rostliny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2021 21:01 Reaguje na Jan Miklín
Přehlédl jsem vaši reakci pane Miklín a tak to napravuji.
Nevím proč bych si měl odporovat? nezdá se vám, že dokazovat relevantnost článku pana Čížka citací jeho dalších článků je nesmysl?
V prvním odkazu je snad zajímavá a vy se o tom výše také zmiňujete, poznámka o setrvačnosti. pan Čížek uvádí setrvačnost v řádu desetiletí. No v případě soutoku by ta setrvačnost musela být v řádu staletí. To je snad již trochu moc, ne?
Jinak máme možná štěstí v tom, že nežijeme v rozvojové zemi typu Nepálu či zemí Afriky. Tam se ta "ochrana" prosazuje asi přeci jen "lépe". Co do ní mají místní co kecat. Vystěhujeme je.
No, naštěstí v případě Lanžhoťanů to není tak jednoduché. Nejde o to čemu rozumí ale kde žijí a hlavně jak tam chtějí žít.
Mám pár otázek.
Opravdu je pila a způsob hospodaření, vynechám zbytečně teatrální způsob presentace pana Čížka důvodem usychání dubů?
Jsou i jiní škůdci či existují i jiné faktory kteřé v posledních desetiletích ovlivňují výrazně zdravotní stav dubu?
Opravdu jsou malůvky jak si AOPK představuje způsob hospodaření na Soutoku realizovatelné a v případě malůvky současného způsobu i správné? Jste se schopni zaručit za to že to tak bude?
Přeji pěkný den.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2021 17:41 Reaguje na Jan Miklín
Nezlobte se na mně, nemohu se zbavit stále
dojmu, že i z pozice svého povolání cítíte
možnost přejít z jednoho CHKO do druhého
CHKO na vyšší pozici. S mocí pak je možno
diktovat a nediskutovat. To neděláte oba
ani nyní, ale pouze diskusi bojkotujete.
Jakou záruku budou mít místní, že budete
diskutovat například na vedoucí funkci?
Asi žádnou a rovnou CHKO odmítají, neboť
mají zkušenosti odjinud, kde se diskuse
taky moc nenosí. Je to často o nařízeních
a žádné diskusi. Nejsou to pouze lesníci,
ale i ti ostatní podepsaní pod dohodou,
kteří se dohodnout chtějí. Vy nechcete
diskusi, ale diktát a ten druzí nechtějí.
Vyslovte se jasně k zachování obory či
i k té těžbě ropy a ke způsobu hospodaření
v lesích Soutoku. Zanechte guláše kolem
a napište jasně a stručně jak má vypadat
Soutok po vyhlášení CHKO. Jinak články do
zahraničních časopisů píšou u nás tisíce
vědců a záleží o čem a jak jsou ty
moudra hodnocena. Pouhé zveřejnění bez
odborné oponentury je pouhým názorem, který
může záhy někdo vyvrátit, ale o tom už asi
autor taktně mlčí. Je to vaše práce a váš
zájem. Jiní mají jiné zájmy a jinou práci,
ale jsou ochotni diskutovat, což vy pouze
zde a ne tam, kde to můžete změnit.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

24.1.2021 19:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Přečtěte si plány péče o navrhované NPR a NPP, kde najdete odpovědi na vaše otázky. Stručně a jasně tam je napsáno, jak má vypadat Soutok po vyhlášení maloplošných ZCHÚ, což je v současné době jediná v reálu připravovaná možnost. Všechno taky zcela jasně najdete na http://soutok.nature.cz.
Odkazované vědecké články - jako všechny, které vycházejí v impaktovaných vědeckých časopisech - prošly několika koly recenzí a posouzení. Nepochybuji, že kdyby tam bylo něco nepravdivého, už dávno by to P.R. oddělení LČR roztrubovalo všude, kde to jde. Jenže ono není... Krom toho, že výsledky výzkumu založené na faktech nejsou názorem, ale fakty - to je jen šiřitelé bludů, fakenews a lží vše označují za "názor".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2021 09:59 Reaguje na Jan Miklín
Váš názor na odborné články už nechám stranou, protože se nemíním přít.
Jinak vámi doporučený materiál
AOPK o Soutoku znám a nevím, zda je
pro vás dostatečný a v čem se liší
s dohodou mezi AOPK a LČR.
Stále jste mi neodpověděl na dotaz
jak si vy osobně představujete
setrvání obory a možnou těžbu ropy.
Ptám se proto, poněvadž něco jiného
je asi vámi bojkotovaná dohoda a
vaše priority. Co tak zásadního
brání souhlasit z dohodou, která
je kompromisem všech zúčastněných
stran. Proto prosím stručně jasně
odpovědět na téma obora, ropa
a překážky k dohodě. Zatím jsem
to od vás konkrétně neslyšel.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

26.1.2021 08:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy jste si asi nevšiml, že ani Lukáš Čížek ve svém článku, ani já ve svých komentářích nepíšeme, že dohoda AOPK a LČR je "špatná" nebo "nedostatečná" (a ani si to nemyslíme). L. Čížek v článku pouze upozorňuje na to, že mnohé z věcí obsažených v této dohodě byly součástí už minulého LHP, a LČR z toho splnily přesně 0,0 % (a tudíž že i tato dohoda může dopadnout velmi podobně). (A co jsem slyšel střípky z jednání AOPK a LČR na regionální úrovni, tak s uznáním této dohody na LZ Židlochovice to zatím moc pozitivní není).
Můj osobní názor na oboru a těžbu ropy je zcela irelevantní. Obojí z hlediska největších problémů oblasti Soutoku hraje poměrně marginální roli. Návrh MZCHÚ (ani dřívější plán péče CHKO) s rušením obory nepočítal, případná těžba ropy je věcí konkrétního umístění a podmínek provozu - případná existence CHKO či MZCHÚ by ji rozhodně neusnadnila, naopak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2021 09:50 Reaguje na Jan Miklín
Uzavřel bych to tak, že pak stále nechápu, proč brečíte pouze zde a nejdete znovu diskutovat jako ostatní. Tady se dohoda neřeší a ukájet se
souhlasnými stanovisky laiků,
kteří jsou pouhými tláchaly,
vám k prosazení svých priorit
nepomůže. Musíte přesvědčit
celou škálu odborníků, kteří
se na diskusi a dohodě podíleli. Zdejší diskutéři vám
v tom nepomohou, to mi věřte.
Názory mnoha místních dobře
znám a vím, co si myslí o té
dohodě a bohužel i o odpůrcích.
Vidím, kdo si je získal více
a kdo více popudil. I nad tím
se doporučuji zamyslet. Bez
podpory všech zůčastněných
to bude pouze truc akce(CHKO), která se setká s odporem.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

26.1.2021 12:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Nějak jsem si nevšiml, že bych tady brečel, nebo že bych diskutoval pouze tady. Ekolist je jedním z médií, kde se problematika Soutoku probírá a chodit (a reagovat) sem musím ne proto, že bych si myslel, že přesvědčím vás (což je mi úplně ukradené), ale proto, že ty diskuze čtou i jiní a nemůžeme neustále opakované nesmysly nechat bez reakce. Bohužel, protože to je opakování téhož už asi deset let pořád dokola.

A je docela vtipné, jak tady "zasvěceně" píšete, co všechno víte a znáte, ale vaše slova svědčí o naprostém opaku - neznalosti problematiky, lidí, historie tématu... Třeba "Jinak vámi doporučený materiál
AOPK o Soutoku znám a nevím, zda je pro vás dostatečný" mě jako autora asi 85 % obsahu zmíněného "materiálu AOPK" velmi pobavilo.

Čímž bych tuto už nějakou dobu nesmyslnou debatu z mé strany uzavřel, s přáním, že tentokrát LČR splní, co v dohodě slíbili a Soutok se dočká aspoň trochy ochrany, kterou si zaslouží...
Odpovědět
JH

JH

22.1.2021 08:37 Reaguje na Jarek Schindler
Nechtějte aby vám někdo připomněl, jak moudře hospodařili lesáci 300 let ve smrkovém lese, až vytvořili broukoviště. Já vím, že to není jen jejich vina a nechci být vtipný za každou cenu, ale vyčítat lesákům brouka bylo by to v souladu s vaší logikou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 10:50 Reaguje na JH
Vaše přirovnání by možná mělo logiku pokud by to byla za těch tři sta let jediná kůrovcová kalamita. Kůrovcově kalamity jsou prostě součástí přírodních procesů jak v přirozeném tak hospodářském lese. No bohužel u nás jediná nebyla a bohudík s každou se zatím to lesnictví vyrovnalo a kalamitní šíření "brouka" rychle zastavilo. Zlom nastal s výskytem " zachrańbrouků" co kalamitního škůdce povýšili na inženýra či architekta lesa a nadřadili přírodní procesy zdravému rozumu a dlouholetým zkušenostem. Takového škůdce lesníci za těch předchozích 270 let neměli a nepoznali. No a tak rozsah dnešní kalamity a hlavně dobu trvání jde jednoznačně přičíst těm co brání účinně používat prostředky na zastavení kalamity. No a nejúčinnější prostředek je rychlost zpracování kůrovcem napadených stromů a tím zamezení vzrůstu jejich počtu.
Naštěstí to není problémem Soutoku. No tam ale zase, hlavně mladé dubiny v cyklech devastuje chroust. Vypořádá se s tím ekolog nebo bude přemnožení chrousta jen dalším přírodním procesem kterému musíme dát průchod?
Odpovědět
JH

JH

22.1.2021 11:36 Reaguje na Jarek Schindler
Nějak jsem si nevšiml, že by někdo bránil hubení kůrovce. Jedině snad na Šumavě, což ale s usycháním lesa v Jeseníkách nejspíš nesouvisí. Nicméně svoje problémy svádět na ostatní se občas snažíme všichni, v tom lesáci nebudou horší. Ale nechci se hádat o kůrovci, chtěl jsem tím jen připomenout, že ne vždy co lesník udělá musí být za každou cenu dobře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 12:39 Reaguje na JH
No já si zase nevšiml, že by v Jeseníkách ten les zas tak moc usychal. Tam kde do toho pan Bačík či HD nemluví jsou pořád zelené smrčiny. No a tam kde se do toho snaží lesničtí experti zasahovat odcházejí smrky i na vlhkých rašeliništích. V případě kůrovce to berte spíš jako politickou záležitost. Od , podle mě nesmyslné reformy a rozdělení státních lesů na LČR a akciové společnosti po vypisování aukcí na zpracování kůrovcem napadených stromů. To je další nesmysl. Hlavně že do toho mluví spousta "lesnických expertů" z různých eko....
Netvrdím, že vše v lesnictví je dobře. Tvrdím, že tolik průšvihů co se zrodilo za posledních třicet let pod hlavičkou eko... se prostě a jasně musí projevit.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist