https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-jaros-co-nam-o-nas-a-nasem-zemedelstvi-ukazal-hrabos-polni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Jaroš: Co nám o nás a našem zemědělství ukázal hraboš polní?

19.8.2019
Hraboš polní na 72 hodin vzbudil silné emoce.
Hraboš polní na 72 hodin vzbudil silné emoce.
Pamatujete, jak nás minulý týden asi 72 hodin strašně zajímal hraboš polní? Za hraboše se tehdy hrdinně postavila celá opozice i MŽP, plošné trávení Stutoxem II bylo zrušeno, následoval obrovský happy end, všude se udělala trojitá duha, všichni si řekli, že hraboš to má zase na pohodu, všichni zapomněli a jedeme dál.
reklama

 

No a to je právě špatně a je to ten náš tradiční český problém, že se krátkodobě vzrušíme kvůli nějaké kauze, ale vůbec neřešíme věci systematicky.

1. Za prvé - chemie u nás jela a jede naplno. Třeba zoocidy na zabíjení hmyzu a spol. V roce 2009 se jich u nás spotřebovalo 646 tisíc kg, vloni už 1 079 tisíc kg, tedy za dekádu nárůst o 67 procent. Pak se divte, že někam zmizel hmyz, že je na českých polích a zahradách najednou tak ticho. (Data z ÚKZÚZ zde).

2. Celkem se jen za loňský rok vychlístalo na naše pole 11,7 miliónu kg jedů. Jestli si to chcete nějak lidsky představit, tak je to asi 6kilometrová kolona kamiónů plných jedů - jedů, které přišly na naše jídlo.

3. A nemyslete si, že se všechny ty jedy nějak hezky rozloží a udělají se z nich fialky a libá vůně. Zbytky jedů se dlouhodobě ukládají - v půdě, v rostlinách, v tělech živočichů, v nás samotných. Např. jedovatý herbicid glyfosát má v těle 6 z 10 Čechů. Glyfosát je ten slavný herbicid, který znáte jako Roundup. Americké soudy už kvůli němu přiznávají odškodnění nemocným s rakovinou, některé země Roundup s okamžitou platností zakázaly, ale náš ministr Toman letos Roundup jen omezil a prohlásil, že úplný zákaz "by naše zemědělce znevýhodnil". Takže lijeme statisíce litrů dál. (https://bit.ly/2yZ5uDb) (EDIT: čert vem soudy, důležité je, že Světová zdravotnická organizace uznala glyfosát jako "pravděpodobný karcinogen" a letos na jaře metastudie tří amerických univerzit zjistila, že zvyšuje riziko rakoviny o 41 procent).

4. Fór je v tom, že i když se výrobci dušují, že zbytkové množství jednoho konkrétního jedu člověka neohrozí, jejich studie nijak neřeší, jak naše těla reagují na celý koktejl jedů, který se v nás míchá. Vědci už začínají potvrzovat, že brutální chemizace zemědělství vede k poklesu plodnosti u mužů (to je to slavné ubývání spermií), k nárůstu alergií, k poruchám pozornosti jako ADHD (hyperaktivita), no a samozřejmě k rakovině. Připadají vám dnešní děti ve škole jiné, než jste byli vy před 30-40 lety? Přemýšlejte o těch kamionech s pesticidy, co vám jezdí za barákem. V přírodě není nic zadarmo - každá akce vyvolává reakci. My ždímáme přírodu víc a víc - a my za to taky zaplatíme cenu.

5. Ale není to jen o člověku. Intenzivní a chemizované zemědělství zabíjí všechno živé. Třeba ptáci se u nás počítají od roku 1982. Od té doby do roku 2017 ubyla v Česku třetina polního ptactva. Když jsem byl malý a jezdil jsem k babičce, tak jsme na každém poli vyplašili koroptev. Nyní můžu stejnou cestu projít desetkrát a neuvidím ani jednu. A data ze sčítání to potvrzují: populace skřivana polního, čejky a koroptve se od roku 1982 propadly o 50, 82 a 97 (!) procent! O drastickém úbytku hmyzu v celé Evropě ani nemluvím. Umírá nicméně i půda samotná - leckde v Evropě (včetně jižní Moravy) už je organického materiálu v půdě tak málo, že je země prakticky mrtvá. Slouží jen jako držák na rostliny, které pár chemikálií uměle přivede k růstu. Ale půda bez humusu mnohem rychleji podléhá větrné a vodní erozi a celkově jde do pekla, do pouště, kterou znám velmi dobře. Nenechme se ukolébat pár hezkými zprávami o příchodu pár kusů vlků a jiných velkých šelem - ta skutečná tichá tragédie se odehrává ve spodních patrech potravního řetězce a nakonec samozřejmě doběhne i ty šelmy.

6. S touhle optikou musíme koukat i na celou válku o hraboše z minulého týdne. Mimochodem, nechci být zlý, ale byla v tom i obrovská dávka pokrytectví. Někteří nejmenovaní vůdci opozice se nechali slyšet, že plošné hubení Stutoxem II je zločin a že vláda otrávila nejdřív duši národa a nyní chce otrávit i jeho krajinu. Ano, oboje je pravda. Slušelo by se ale možná říct, že když byla tato opozice naposledy u moci (Nečasova vláda v letech 2010-2012), tak spotřeba rodenticidů proti hlodavcům byla skoro o 3/4 vyšší než průměr za poslední tři roky. Ale nějak si nevzpomínám, že by tehdy ti samí lidé křičeli něco o zločinu. To jen tak na okraj.

7. Co s tím? Celý fór je v tom, že se nesmíme spokojit s jedním omezením Stutoxu pro hraboše. Tahle země potřebuje systémové řešení, a tím je organické zemědělství s naprosto minimální aplikací chemie. A podle nejlepších postupů našich předků, s pestrou krajinou, menšími poli oddělenými zelenými pásy apod. Např. Bavorsko už si letos řeklo, že do roku 2030 chce mít 30 procent zemědělských ploch v režimu bio. A přesně takové cíle si musíme dát i my a musí to být jedna z našich největších politických ambicí vůbec! (Mimochodem, málo se to ví, ale v západní Evropě je promořenost pesticidy často ještě mnohem horší než u nás, takže si je nijak neidealizujme. Oni si jen hrábli na dno dřív, takže se to víc snaží napravovat.)

8. Můžu vám říct z vlastní zkušenosti, že organické zemědělství je budoucnost. Jak už jsem psal, máme v Rumunsku malé hospodářství (pár desítek ha), na které fyzicky dohlíží švagr. Už před lety jsme se s ním rozhodli, že všechna pole převedeme na bio. Vedle toho hospodaří i můj tchán, který je středně velký zemědělec a jede klasickou cestu. Tchán se samozřejmě někdy směje, že rozdíl mezi normálním a bio zemědělcem je v tom, že zatímco on hnojí přes den, bio lidi v noci. Ale to je jen sranda, my to samozřejmě děláme poctivě a chemii nepoužíváme vůbec. A je to vidět - v půdě a na půdě je znatelně víc života. Výnosy máme možná o 40 procent nižší než tchán, ale blbě se to porovnává, protože nepěstujeme to samé - tchán třeba dělá klasickou pšenici, my pšenici špaldu. Ale nakonec se smějeme spíš my, protože to bio se prodá za podstatně vyšší ceny - a zájem je velký hlavně v Rakousku. Jde to. Lidi si za jídlo bez jedů i trošku připlatí - a bude jich čím dál víc.

Myslím, že úkolem české politiky nyní musí být zachránit českou půdu, vodu, flóru i faunu včetně člověka. To, že jsme se asi na 3 dny kolektivně vzrušili kvůli hrabošovi, to je sice pěkné, ale byla to jen malá bitva, kvůli které nesmíme zapomenout na velkou válku. Naším cílem teď musí být co největší část českého zemědělství bez chemie - do 2030 třetina a pak rychle víc.


reklama

Další informace |
Text je převzatý z Facebooku Martina Jaroše, kde vyšel 13. 8. 2019.
foto - Jaroš Martin
Martin Jaroš
Autor je marketingový odborník a politik.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (184)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.8.2019 09:01
Moc dobrý článek! Jen jednu poznámku: kdyby chyběla ta třetina ptactva, tak to prakticky nepoznáme. To je třetina z té třetiny, a možná ještě míň! Jen si vemte, co dříve bývalo vrabců. Zpívající skřivany nešlo spočítat, koroptví za barákem desítky, dnes nula. Zkrátka Plastici předběhli dobu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 09:58
Asi žiju na dobrém místě, protože skřivanů na poli je dostatek, vrabců mám v živém plotě mraky, jen koroptví je málo. Jinak organické zemědělství je budoucnost pro planetu s tak třetinou lidí, co dnes a desetkrát větším počtem lidí zaměstnaných v zemědělství.
Odpovědět
VN

Václav Neguš

20.8.2019 17:13 Reaguje na pavel peregrin
Mluvíte mi z duše,hlavně s tou organikou . Bez chlév.hnoje a tedy bez zvířat to nepůjde. Vidíme přece všichni jaký je poměr zvířat na 1 na u záp. zemích(E15) a jaký v ČR. A to má vliv( můj úsudek) i na množství hmyzu v krajině.Ale je toho mnohem víc,co je třeba napravit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.8.2019 10:14
Článek je bezesporu výborný, autor správně poukázal na neduhy českého zemědělství a volá po nápravě. A tady je ten hlavní problém, jak chcete donutit politiky,aby přijali adekvátní opatření,když ti samí politici v tomto byznysu jedou - Toman a Babiš s Agrofertem. Tihle kapři si sami svůj rybník nevypustí.
Můj názor zní, že se nic dít nebude, a to nejméně dalších deset let.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

19.8.2019 12:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslím, že se nebude dít nic vůbec. V tomhle systému, kde všecko určují prachy, to jinak nejde. Tu půdu taky zničil jen hon za prachama- řepka jako názorný příklad. Autor článku sice popisuje stav, ale řešení nenabízí. Teze, že si všichni začnou osvíceně připlácet za "zdravé" potraviny, je utopie. To by na to museli všichni mít, což nikdy nebude pravda. A pak- myších kalamit bylo v minulosti více a odezněly bez humbuku. Odezní i tato a bude zase slastný klid.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 12:51 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Můžete mi prosím popsat, jak konkrétně řepka ničí půdu?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 14:02 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den.
Za sezonu jezdí 16.krát s postřikovačem na pole s řepkou.Přípravu před zasetím omezili jen na kypření, takže je utužené podorničí a voda z povrchu steče.My pěstujeme pátým rokem po sobě kukuřici, nahnojíme hnojem, obrátíme pluhem zem a voda městeček.Výnos máme pořád stejný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 14:36 Reaguje na Jan Petřík
Pane Petříku, pokud jezdíte s postřikovačem 16x do řepky, svědčí to o tom, že vaše společnost chce maximalizovat zisk z této plodiny. Podle mých zkušeností stačí 10 vstupů, a někdy i méně. A nemyslím si, že čistý zisk by byl menší. Řepka v současných podmínkách dávno není nějak ziskovou plodinou. Ale rostlina jako taková za to nemůže, je to výborná předplodina se spoustou dalších pozotovních vlastností. A pěstovat kukuřici 5 let po sobě bohužel také nesvědčí o nějakém zvláštním přístupu, i když kukuřice je jednou z mála plodin, kde je to možné- viz USA.
Odpovědět
mr

20.8.2019 17:08 Reaguje na pavel peregrin
Jezdit s postřikovačem do čehokoliv i 1x je prasárna.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2019 16:31 Reaguje na
Jste naprosto mimo realitu.
Odpovědět
mr

21.8.2019 17:13 Reaguje na pavel peregrin
Mimo realitu jste právě tady vy. Vy jste otrávili svými sr.čkami tuto planetu. Vy jste vyhubili dříve naprosto běžné druhy v zemědělské krajině. Vy jste původci všech těch moderních smrtelných chorob.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 08:27 Reaguje na
Čistá ekologie je zeť momentálně hloupost a jenom chemie je úplná hloupost.Proč?
Protože ona příroda,která se zuby nehty brání je fatálně zdecimovaná.Jde to zeť momentálně jenom cestou postupného útlumu chemie a hlavně 100% rozložitelné chemie.Tenhle postup musí nejenom chtít,a aplikovat všichni, kteří s půdou pracují.Jestliže já,označen některými za špatného hospodáře, vidím že mám porost větší, silnější a v podstatně lepší kondici a z vedlejšího pozemku mi že stejné plodiny to decimují choroby,jaký mám pak řešení.
Další věc je,proč rostlináři měli zelenou naftu a živočišná ne?To jsou nemalý finanční prostředky.Výsledky mi ukazují,že za několik let,by se chemie dala velmi zredukovat, možná i v případě velmi dobrého šlechtění zastavit.To je ale na dlouhé probírání.
Odpovědět
mr

22.8.2019 16:26 Reaguje na Jan Petřík
Co tu plácáte za nesmysly??? Ty vaše sračky se dostávají do potravinového řetězce a trávíte tím celé okolí. Vy chcete mít porost v lepší kondici, ale proto nic neděláte a ještě na úkor zdraví okolí. Leda to postříkáte svinstvem, čímž všechno živé zničíte a lidem naroubujete raka. Na ty vaše výnosy za cenu zdraví se můžu vykašlat. Stát si neplní svoji fci, jelikož jsou u moci podobní da.ani. Nedal bych vám ani kačku dotací a rizikové komodity byste zničili na své náklady. A za ohrožování zdraví a života byste měli jít sedět, jak ti míchači chlastu.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 20:26 Reaguje na
To se pozná IQ.
Něco pro to udělej, hlavně se podívej na rozdíly mezi pěstiteli. A hlavně se podívej na ekologické zemědělství.Nepochopil jsi nic z toho co jsem napsal.Nejsme a dlouhou dobu nebudeme v situaci,kdy to bez chemie nepůjde.Jelikož se mi doslávají choroby a škůdci z vedlejších pozemků, ošetřovaných a přihnojovaných chemicky, na můj,tak minimálně okraje ošetřit musím.Tohle není možné vyřešit za měsíc.!
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 21:06 Reaguje na
A na oplátku bych zavřel na doživotí tebe za ekologický extremismus.
Odpovědět
mr

23.8.2019 15:26 Reaguje na Jan Petřík
Dejte si mokrý hadr na hlavičku - ve Zlíně odsoudili k docela slušným pálkám ty míchače chlastu nebo jejich oběti??? Vy byste asi chtěl všechny otrávit a kdo se ozve proti, tak zavřít. Jenže vy jste ještě nebezpečnější, jak ti míchači toho jedovatého chlastu - ti otrávili leda pár ožranů, vy trávíte (zaséváte raka) celoplošně prakticky všem. Komu to nevadí, ten si to jednoduše zaslouží a dobře mu tak, ale mnohým to vadí a ještě větší části to dojde, až už jim není pomoci, vy ekologický extrémisto - nejprve si zjistěte, co to vůbec je.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 18:32 Reaguje na
Ty se do něj zábal celej a začni přemýšlet.Ty jsi ekologický extremista.Pokud máme něco likvidovat na vlastní náklady,tak i ty a tobě podobní zaplatit škody způsobené prosazováním vašich blbostí!
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 18:55 Reaguje na
Ekologický extremismus=okamžitý zákaz stříkání na poli, ochrana straky v době kdy páchá největší škody,zákaz sečení luk,kdy je tráva pro dobytek málo poživatelná a spousta dalších!
Odpovědět
mr

25.8.2019 18:52 Reaguje na Jan Petřík
Ty zlé straky, pane vodborníku, vám nyní na polích hubí hraboše ...
Odpovědět
JP

Jan Petřík

25.8.2019 21:58 Reaguje na
Že si teda asi daly přestávku, nebo,že by byly přežraný od jara.Nebo se jim nelíbí u mě na polích?
A co ty další škody způsobené "ochranou"přírody?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 20:36 Reaguje na pavel peregrin
Ano, jde to, ale za jakou cenu.Ty chemický koktejly, to je hnus.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 20:34 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Odezní, ale za jakou cenu.Přirozených nepřátel hraboše je málo.Už likvidují kukuřici a řepu.Uvidíme co bude s ozimy.
Odpovědět

19.8.2019 13:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobrý den.
Máte naprostou pravdu.Babiš a jemu podobní, pouze vysávají a tráví půdu a zemědělci, kteří vrací do půdy hnůj (život) dostávají zelenou naftu dva roky a ubohé dotace.Rostlináři ji mají podstatně déle.
Jan Petřík
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 13:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobrý den.
Máte naprostou pravdu.Babiš a jemu podobní traviči půdy jsou toho důkazem.Zemědělci, kteří vrací do půdy hnůj (život), mají zelenou naftu dva roky a ubohé dotace.Rostlináři mají zelenou naftu podstatě déle.Proč dotovat žlutý hnus na přidání bioložky do nafty kvůli ekologii, když na její výrobu vznikne více C.O.2 než kdyby tam nebyla.Při ošetření řepky jsou za sezonu 16.krát na poli s postřikovačem.
Odpovědět
FD

František Dvořák

19.8.2019 11:02
Já bych v těch hraboších hledal i trochu pozitiv. Minimálně v tom, že ony obrovské plochy jednolitých polních kultůr, obdělávaných dnešními (ne)zemědělci jsou konečně provzdušněny a načechrány a v neposlední řadě velké množství uhynulých hrabošů dodá půdě poměrně velké množství organické hmoty, kterou už dávno tato půda neviděla.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 12:50 Reaguje na František Dvořák
To snad nemyslíte vážně.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 14:07 Reaguje na pavel peregrin
Pan Dvořák má pravdu o nezemědělcích a organické hmotě.Z pořezané hmoty co zůstane na poli je výtěžnost pro můdu malá, protože potřebuje vláhu a energii na rozklad suché hmoty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 14:39 Reaguje na Jan Petřík
Poměr uhynulých hrabošů, kteří se v půdě rozloží, je marginální oproti hmotě posklizňových zbytků.Pokud se rozfoukaná sláma, která je asi nejhorší primární organickou hmotou, pohnojí kejdou nebo síranem amonným, zmenší se poměr C:N a funguje to docela dobře, zvláště v kombinaci se zeleným hnojením.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 21:25 Reaguje na pavel peregrin
Tohle jsou jenom bludy.Tahle diskuse se dá vést pouze z lidmi, kteří tomu rozumí.Kejda výrazně okyseluje a zelené hnojení je těžce nedostačující.Stačí se podívat na procentuelní pokles chovu dobytka a je to více než jasné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 07:02 Reaguje na Jan Petřík
Pane Petříku, když tomu tak rozumíte, mohl byste mi laskavě vysvětlit, jak to, že jezdíte do řepky 16x s postřikovačem? Ještě jste mi na to neodpověděl. A můžete mi dále říci, jak byste chtěl nedostatek hnoje nahradit? Ty vaše řeči o výrazném okyselování půdy jsou úplně mimo, pokud se kejda používá rozumně a s doplňujícími opatřeními, je to téměř rovnocenná náhrada.
Odpovědět
FD

František Dvořák

19.8.2019 14:16 Reaguje na pavel peregrin
Věřte, že by mě zajímalo, co je na tom nevážného. Vždyť ty obrovské lány viděly hnůj naposled za komunistů. Vůbec bych se dneska už nedivil tomu, že by tady některý z dnešních osvícených zemědělců začal zdůvodňovat to, že hnůj na pole nepatří, že tam škodí. A vůbec bych se nedivil tomu, že mu někdo z akademických vědců dává za pravdu.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 14:24 Reaguje na František Dvořák
Dobrý den.
S tím hnojem máte těměř pravdu.My hnojíme hnojem a kukuřici pěstujeme pátým rokem po sobě a výnosy jsou stejné a také je třeba říct, že je důležitá orba a tím se hraboši malinko zlikvidují.Hnůj ale umí nasát vodu což je velmi potřebné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 14:42 Reaguje na František Dvořák
Ty lány ho vidí i dnes, ale jen tam, kde byla zachována živočišná výroba, a to je paradoxně u těch velkých podniků. Soukromí zemědělci hospodaří v převážné většině bez ŽV. Hnůj lze nahradit kejdou, to je i náš případ, nebo zeleným hnojením, dále lze pěstovat jeteloviny, i když se ztrátou.
Odpovědět
FD

František Dvořák

19.8.2019 15:59 Reaguje na pavel peregrin
Samozřejmě, ti hraboši tam nehrají téměř žádnou roli. Jsem již velmi starý člověk. Narodil jsem se ještě do soukromého, předružstevního hospodaření. V zemědělství jsem prožil celý život. Pokud budu vzpomínat na socialistické hospodaření, tak si třeba vzpomenu na to, jak jsme si dávali informace o tom, když vyrazila z okresu 613 s okresním stranickým tajemníkem pro zemědělství po žních. A sice v tom smyslu, aby si ho soused odchyt a neznatelně zavedl na místa, kde byla po sklizni již provedena podmítka a zaseta směska. Ta se potom zkrmila nebo zaorala. Měla být zaseta také proto, aby pole byla odkryta v roce co nejméně. Ale k tomu se ještě v 8 honém osevním postupu 2x za 8 let řádně prohnojilo hnojem. K tomu, že soukromníci dnes nemají živ. výrobu bych se až tak nepřikláněl. Ale hnůj zůstává na tzv. ekologických pastvinách. Mimochodem, ty já považuji, vzhledem k tomu, že jsou celoročně jednostranně přehnojovány a hoblovány až na kost, za ekologickou a krajinou tragedii.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 17:22 Reaguje na František Dvořák
Ano, to popisujete přesně, pamatuji to také. Ale paradoxem je, že za těch komunistů byla ta pole v daleko větším pořádku, než dnes, aniž bych se jich nějak zastával.Po 89 se naše země bezhlavě zbavovala skotu a teď všichni křičí po hnoji. Je třeba si přiznat i nepohodlná fakta.
V posledním bodě s vámi naprosto souhlasím.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 20:17 Reaguje na František Dvořák
Dobrý den.
S tímto máme opačné zkušenosti.Bez organického hnoje to dlouho nejde.Je to velmi složitý problém.Nikomu s politiků se do toho nechce, kvůli ekonomickým zájmům.Děsím se toho co bude za 20.let.Finančně se podporovala jenom rostlinám výroba a to je výsledkem.Mělo se buť podporovat oboje stejně, nebo nic.Souhlasím s ekologickou a krajinou katastrofou.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 20:26 Reaguje na František Dvořák
Nejhorší katastrofa jsou ty chemické koktejly.Je to nevyzkoušené a dlouhou dobu trčí v zemi.Úplně bez chemie to nepůjde nikdy.Sám asi víte,jak a kolik se čeho selo.Buť je to samá pšenice, nebo ječmen, nebo řepka.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 21:34 Reaguje na pavel peregrin
Za hnůj neexistuje žádná náhrada.U velkých podniků se živočišná výroba snižovala.To promile co navýšilo stav dobytka to nevytrhne a nevyřeší tento problém.Ty lány vidí jen ubohé promile kvalitního hnoje.My si dovolíme dát minimálně 140.tun na já.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 07:05 Reaguje na Jan Petřík
Znovu vám opakuji- nemáte pravdu, hnůj je důležitý, ale je nahraditelný. Takže ještě jednou- navrhněte opatření na zvýšení obsahu primární hmoty v půdě bez hnoje, protože hnůj už prostě neseženete. Jsem zvědav, na co přijdete.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 15:54 Reaguje na pavel peregrin
Já vám znovu opakuji, že to nechcete chápat.Jiná alternativa není.Proč si k nám jezdí soukromníci na hnůj.Protože se jim to nevyplatí? Pěstují obyloviny, takže srovnání objektivní je.Proč máme větší a silnější kukuřici,než je na konkurenčním pozemku.Protože podle vaší teorie, hnůj nestačí.Řešení je.Už jsem ho psal.Udržíš hovězí dobytek,dostaneš dotace.Stačí se podívat i třeba do Německa,kam to dopracovali.Už mají problém uživit bioplynky,tak skupují i tady.O tom se dá mluvit s myslícími lidmi,kteří si umí spočítat i dlouhodobé dopady Tady se jenom poslouchají lži rádoby odborníků.
Odpovědět
RP

Roman Papík

19.8.2019 13:03
Budiž pochváleni ekologové, kteří přes plamennou argumentaci zemědělců, chtějících za každou cenu otrávit jedem celý region, zastavili plošnou aplikaci otrávených granulí. Zemědělci si bohužel neumějí spočítat, že otráví-li své hraboší nepřátele, vezmou tito s sebou do věčných lovišť i své predátory. Aktuální články z jižní Moravy by dnes popisovaly stovky mrtvých čápů, volavek,... Myslím, že dotace do zemědělství by měly podpořit ekologické přístupy a ne opak. Zatím je to přesně opačně. To ale úředníci v výhledem na betonovou džungli, trávící víkendy shopingem nevědí. Protože kdyby občas alespoň nakoukli do přírody viděli by, do jaké zkázy současný způsob hospodaření, spojený s nesmyslnou chemizací, vede tuto krajinu. Chodím po této zemi již téměř šedesát let a to, co se odehrává v posledním desetiletí jednoznačně nabývá katastrofálních rozměrů. Kdy už konečně uhraje někdo, kdo v přírodě nevidí jen zisk za každou cenu, nějaký politický bodík a s ním i rozhodovací pravomoc? Jednou uhraje, ale už bude pozdě...
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 13:38
Dobrý den.
Konečně rozumný článek,ve kterém se na problém dívá někdo ze všech možných úhlů.Chce to jenom slepě podporovat chemiky,co si říkají zemědělci.Jsou to pouze traviči.Pokud nevytvoří mě dravcům podmínky pro lov hrabošů a myší a budeme si myslet že ty velký lány budou moct vychytat bez možnosti si někam sednout, tak je to úplný omyl.Další věcí je,setí stejné plodiny v okruhu několika desítek kilometrů.Pokud o tom budou rozhodovat tihle rádoby inteligentní a úplatní úředníci, rozhodující od stolu v kanceláři, dopadne to katastrofou velkého rozsahu.
Odpovědět
JN

Josef Novák

19.8.2019 13:48
Autor má sice pravdu, ale občas je třeba vypíchnout třeba jen jeden z mnoha problémů spojených s ničením krajiny. Tohle téma bylo dosud celkem neznámé a s jedním zviditelněným tématem se mohou otevřít i další, Druhá věc ale je, jak dlouho tohle téma vydrží a kdy se ho podaří odpovědným činitelům odehrát do autu. Obávám se, že brzy.
Odpovědět
RN

Radek Novák

19.8.2019 16:53
Marketingově určitě správně, u většiny populace vyvolá souhlas. Politicky připíše body. Přesto si dovolím trochu pohledu z jiné stránky.
1) Zmizel hmyz. Když nemáte v těle zánět, lékař vám další antibiotika nepředepíše. Pesticidy nikdo zemědělci nedá zadarmo jako pacientovi zdravotní pojišťovna léky. Tj. hmyzu je dost bohužel nechtěného (blízkáčci, krytonosci) opravdu nikdo nemá v úmyslu likvidovat včely a čmeláky.
2) jak dlouhá kolona by byla těch chybějících nesklizených produktů? Vím, že zákazník by to nepoznal, protože řetězce to dovezou, ale myslíte, že v lepší kvalitě?
3)Slavný herbicid Roundup pravděpodobný karcinogen zařazený do stejné skupiny jako červené maso a kuchyňská sůl. Jasně jednoduchý jednostranný názor, proč zvažovat negativy i s pozitivy, nebo proč uvádět alternativy.
4)Nebudu zpochybňovat, vliv to nějaký může mít, stejně jako spousta jiných faktoru. Subjektivně mám jenom pocit, že každý raději hledá obětního beránka, než aby byl ochoten sám zaplatit.
5) Návrat vlka …, že ti naši předci byli tak hloupí a snažili se ho zbavit. Jinak celkem souhlas.
6) Já si zase nevzpomínám, že by v dobách zvýšeného používání rodenticidu, docházelo k masovým otravám necílových druhů.
7) Německo je jistě úspěšná a bohatá země, ovšem když zvážíme, co všechno si tam už plánovali a realizovali od roku 1914 do dnes, tak nevím, jestli právě proto nebo tomu navzdory.
8) Ano proč vyrábět škodovky a fiaty, když stačí vyrobit méně Ferrari a Rolls-royce, jakmile přijde doba, že si každý bude chtít a hlavně moct dovolit koupit biopotraviny, nikdo se s konvenčním zemědělstvím plácat nebude.
Proti ochraně půdy vody a přírody vůbec není nikdo a už vůbec ne zemědělci. To je jako podezřívat ševce že si schválně rozmlátil verpánek. Zemědělec je dost chytrý na to aby věděl, že na poušti nesklidí, i když tady tomu nikdo nevěří.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 17:31 Reaguje na Radek Novák
Tak nějak podobně jsem chtěl odpovědět již ráno, ale nakonec jsem to vzdal. Kdo se zemědělství nevěnuje aktivně, nepochopí, jak píšete.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 21:39 Reaguje na pavel peregrin
Jestli vy podle vašich odpovědí se "aktivně"věnuje zemědělství, tak se vůbec už ničemu nedivím, že to jde do........
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 07:07 Reaguje na Jan Petřík
Ano věnuji a aktivně 35 let a divil byste se, půdy máme ve velice slušném stavu. To se ale asi o vás s vašimi 16 vjezdy do řepky říci nedá.....
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 09:42 Reaguje na pavel peregrin
Zjevně neumíte číst!!!Já do řepky nejezdím, protože ji nepěstuji.Podle vašeho psaní i kdyby jste v zemědělství byl 100 let, tak to bude málo.Kejdou okyselovat půdu dobrý zemědělec nikdy neudělá!!
Až dosáhnete z ha. 70 metráků hmoty, můžeme se o tom teprve bavit.Jsme standardně na stejném výnosu.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 09:49 Reaguje na Jan Petřík
Oprava,70.tun z ha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 10:43 Reaguje na Jan Petřík
Omlouvám se za řepku, skutečně jste psal"jezdí". Ale pět let po sobě kukuřici, to už je jiné kafe, že? Tou hmotou myslíte kukuřici? A myslíte si také, že těch 70 tun je nějak mnoho? Vy se pořád vyhýbáte odpovědi na mou otázku- jak chcete dostat do půdy organickou hmotu, když nebudete mít hnůj? Čekám na odpověď.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 11:13 Reaguje na pavel peregrin
No právě, jezdí.
Jiný optimální způsob než hnůj není.Zavedl bych to opačně.Nemáš v chovu dobytek,nedostaneš dotace.Nakupuješ škodlivou chemii, žádné dotace.Chemický lobisty, mimo zákon.Oni chtějí zrušit ty, kteří hospodaří normálně,tak ať si to chvilku zažijí stejně.
Konkurence měla 45.tun z ha. my 87.tun z ha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 11:42 Reaguje na Jan Petřík
Já to obrátím- budete pěstovat normální plodiny, ne jen pícniny a kukuřici a za rok si to povíme.To, že měla konkurence 45 a vy 87, je samozřejmě dáno z části skladbou plodin, zčásti hnojem a zčásti neumětelstvím konkurence. 70t výnosy u kukuřice běžně dosahují i podniky, kde ŽV není.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:31 Reaguje na pavel peregrin
Pěstují je jiní z našeho hnoje a vidím výsledky.O dvě třetiny měně umělých hnojiv na daný pozemek.70,t ano, ale jaká neskutečná dávka chemie.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 11:33 Reaguje na pavel peregrin
Pokud nezaprší od ledna do září, tak bych rád viděl vaše výsledky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 11:43 Reaguje na Jan Petřík
Myslíte, že pokud se to samé stane vám, že pícniny a kukuřice budou řičet blahem?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:28 Reaguje na pavel peregrin
Díky tomu, že hnůj v sobě udrží více vody,tak jsou na tom podstatě lépe.
Odpovědět

Petr Černý

19.8.2019 17:33
Moje drobné doplnění k jinak perfektnímu hodnocení současného stavu hospodaření s půdou: na vesnici žiji bezmála sedmdesát roků. Jak dnes hospodaří většina zemědělců ( je jedno jestli malí farmáři nebo velké giganty), tak to je až nepochopitelné. K nedostatku organické hmoty v půdě: nechal jsem si pozemeček o výměře 50 arů, kde si hospodařím jako moji předci. Na polovině mám vojtěšku pro králíky a na zbytku pěstuji krmnou řepu a hlavně brambory. Nedovedu si představit, že bych na podzim nepohnojil oranou část chlévskou mrvou od králíků a prasete. Nejprve po sklizni brambor a řepy přijde podmítka a po nahnojení hluboká orba. Když vidím velkozemědělce, jak strniště přeletí diskáčem, vzešlé ztráty po výmlatu kombajnem po vzejití postříkají herbicidy, znovu přediskují (do hloubky tak cca 10 cm) a sejí ozimy, tak se potom nedivme, že pole jsou v tak ubohém stavu. Patrně bych nezaváděl meze a ostatní novátorské výmysly, ale maximálně bych tlačil na to, aby sláma po výmlatu buď prošla živočišnou výrobou (což je dneska problém) anebo skončila zpátky rozdrcená na poli. To, že se nadělají giga balíky a ty skončí ve spalovně jako obnovitelný zdroj energie je zvěrstvo, které by se mělo trestat nejvyššími tresty. A je mezi námi dost bláznů a naivních "odborníků" kteří si různě říkají(ochránci životního prosředí), kteří tomu ještě tleskají a toto obdivují.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2019 18:04 Reaguje na Petr Černý
Až na drobnosti s vámi souhlasím. Slámu dnes bohužel přes kožený pytel neproženete,mléčné krávy jsou vesměs na kejdovém hospodářství, maximálně tak býci na výkrm.Popsal jste, jak to dělají před setím- no, pokud je set ozim po ozimu, ten diskáč je v pořádku, ten herbicid se stříká kvůli přerušení zeleného mostu, ale jako třetí operaci bych vždy volil kypření do hloubky 18-20 cm a pak sel. S tou slámou je při této technologii ten problém, že při výnosech 7-9 t /ha je jí i při rozdrcení už moc a následně, pokud se nepohnojí kvůli rozkladu, zůstává v půdě, izoluje od vody a spotřebovává dusík.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 21:52 Reaguje na Petr Černý
Dobrý den.
Tady se potlačuje rozum nad těžkým byznysem.Většina lidí je postižená pouhým kypřením půdy a podobnými blbostmi.Aplikují se technologie zpracování půdy na podmínky jižanských států.Jelikož jsme rozkradeno cizinci, kteří chtějí jenom maximální zisk tak se není čemu divit.Z našich předků se dělají hlupáci, ale měli kladný výsledky.Tihle chemici to nechtějí vidět.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 21:52 Reaguje na Petr Černý
Dobrý den.
Tady se potlačuje rozum nad těžkým byznysem.Většina lidí je postižená pouhým kypřením půdy a podobnými blbostmi.Aplikují se technologie zpracování půdy na podmínky jižanských států.Jelikož jsme rozkradeno cizinci, kteří chtějí jenom maximální zisk tak se není čemu divit.Z našich předků se dělají hlupáci, ale měli kladný výsledky.Tihle chemici to nechtějí vidět.
Odpovědět
GP

Gusta Pražák

20.8.2019 11:21 Reaguje na Petr Černý
Petr Černý. Z jiného úhlu pohledu. Hospodaříte na 50 arech. Předpokládám, že nejste zcela potravinově soběstačný, možná mimo osobní spotřebu prodáte nějakého králíka. Ze statistik připadá na jednoho obyvatele ČR asi 42 arů zemědělské půdy a zdaleka nejsme potravinově soběstační s tím, že nějakou plochu zabírají technické plodiny. Z půdou hospodaříte ohleduplně, ale ne efektivně, když jedním dechem s většinou názorů souhlasím a dodávám, že bez "chemie" se neobejdeme, je nutné ale zvolit "rozumnou" míru. :-)))) A jsme opět na začátku, kolik to je ? :-))))
Odpovědět
MF

Michal Fejfar

19.8.2019 21:16
Dobře napsané. Ale je škoda, že si to na ministerstvu přírody nikdy nepřečtou...
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 22:01 Reaguje na Michal Fejfar
I kdyby si to přečetli, tak to nepochopí.Proč by to řešili, když mají své jisté.Buď podporujeme všechny zemědělce stejně, nebo vůbec.Od Němců počínaje až po Slováky a pak by se vidělo,jak,kdo umí hospodařit.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

19.8.2019 22:01 Reaguje na Michal Fejfar
I kdyby si to přečetli, tak to nepochopí.Proč by to řešili, když mají své jisté.Buď podporujeme všechny zemědělce stejně, nebo vůbec.Od Němců počínaje až po Slováky a pak by se vidělo,jak,kdo umí hospodařit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

20.8.2019 02:38
Naše(Evropské) instantní zemědělství má skvělé výnosy za cenu přiotrávených potravin a prostředí kolem. Rakovina a neplodnost láme rekordy, ale my chceme levně jíst, takže musíme něco obětovat.
Kdyby se hospodařilo víc ekologicky ,klesly by výnosy, stoupla cena potravin ,ale protože Evropa vymírá, tak by jídla bylo i tak dost. Nesměli by ale přijít migranti, to by pak byl problém. Bohužel si myslím, že to pujde ve starých kolejích, takže nic.
Jediná malá pozitiva vidím ve snaze EU nabídnout postupy našeho zemědělství Africe, se všemi důsledky z toho pramenící. Možná se tedy za čas v Africe sníží porodnost a budou tam mít co jíst.
Odpovědět

20.8.2019 07:27 Reaguje na Čech M.
Nejen zemědělství, ale celkový životní styl, stres má za následek věci, které popisujete.
Diskuze tady na Ekolistu ohledně zemědělství vedou povětšině lidé, kteří v zemědělství nikdy nepracovali, neznají primární zásady, ale vědí nejlépe, jak by se to mělo dělat. Pokud by se tím měli živit a byli by postaveni do provozu, velice rychle by vystřízlivěli. Nikdo ať si nemyslí, že my zemědělci jsme pitomci, kteří neví, jak by se s půdou mělo zacházet. Ale drtivé většině lidí vůbec nedošlo, jak pronikavě se poměry změnily, statisíce lidí ze zemědělství odešly a tak dnes je v prvovýrobě necelé procento. Z toho pramení zjednodušené postupy obdělávání, agrochemie apod. Nikoliv proto, že bychom nevěděli, ale proto, že neúprosná ekonomika nás tiskne a nikdo si nemůže dovolit hospodařit s prodělkem.
To, jak se k tomu společnost postaví, je věcí společenské objednávky a politiků, takovou změnu, např. v ryze ekologickém hospodaření, si budou muset lidé tvrdě zaplatit.
Neříkám, že je to špatně, ale v tom je jádro pudla a to je nutno pochopit.
Bohužel, příspěvky na zemědělské téma se nesou pořád v jednom duchu, tj. orba, hnůj apod. Já neříkám, že to není správné, ale snažím se vysvětlit, že to velice často už pro zemědělské subjekty NENÍ REÁLNÉ, z výše uvedených důvodů, a proto je nutno hledat jiné cesty, které ale nemohou podniky ani malé zemědělce ekonomicky příliš zatížit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 07:29 Reaguje na
Předchozí příspěvek se mi nepodepsal.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 09:48 Reaguje na
Je to velmi reálné, chce to pouze chtít a nepodporovat chemiky,co se nestydí nazývat zemědělci.Kupujeme necelou desetinu chemických látek a výsledky jsou.Máme 70.tun z ha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 10:44 Reaguje na Jan Petřík
Napište také, jakou skladbu plodin pěstujete a celkem přesně vám popíšu, co používáte.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 11:14 Reaguje na pavel peregrin
Pícniny, kukuřici a čirok.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 11:38 Reaguje na Jan Petřík
Tím je vše jasné a nemá cenu to zde dále rozvádět. V podstatě máte pícninářský osevní postup, kde skutečně lze chemii omezit na maximálně herbicid po zasetí a je hotovo. Ale to je třeba hned zpočátku napsat, protože vaše skladba plodin je naprosto odlišná od běžně pěstovaných plodin, tudíž zde poměřujeme jablka s hruškami, alespoň co se agrochemie týká.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 11:56 Reaguje na pavel peregrin
To je váš dílčí názor.Pokud se zbytečně bude cpát bioložka do nafty tak řepka se bude stříkat pořád, protože nemá z čeho růst, takže ji chemicky přihnojí.Jinak nezaroďí.S obilím je to stejné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 12:14 Reaguje na Jan Petřík
To, že se část řepky používá na bionaftu, není problémem této plodiny, ale hlouposti politiků. A chemické přihnojení řepky- prosím, co si pod tím výrazem představujete?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 12:21 Reaguje na pavel peregrin
Hnojení umělími hnojivy,co taky jiného.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 12:03 Reaguje na pavel peregrin
Mám záznamy výnosů a hnojení od roku 1950.Poměr mezi výnosem a chemickým hnojením, včetně ošetření se nárůst chemie zvedl třikrát.Je to více než jasné.Nic nemíchám.Jezdí k nám soukromníci pro hnůj a ušetří za chemii, protože zjistili dlouhodobý přínos!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 12:16 Reaguje na Jan Petřík
Tím, že dáte do půdy ten hnůj, maximálně trochu zvýšíte výnos, uděláte něco pro strukturu půdy, ale rostliny neochráníte. Pořád vám říkám, že nemůžete srovnávat plodiny, které pěstujete vy, s normálním osevním postupem.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 12:24 Reaguje na pavel peregrin
Myslíte si to velmi špatně.Hnojem velmi zvíším výnos a díky skvělému nahnojení mám silné rostliny, které nepotřebují tolik ošetření.Všechno je v dobrém hospodaření.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 14:28 Reaguje na Jan Petřík
Ale prosím vás. Vždyť vy jiné rostliny kromě pícnin nepěstujete, tak to těžko posoudíte.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 16:44 Reaguje na pavel peregrin
Ti co pod obiloviny a cukrovku si od nás berou hnůj,jsou hloupí, protože se jim to nevyplatí a dělají to z nevědomosti.
Hlísty v zemi jsou jenom na našich pozemcích, protože nás asi mají rády, to je taky nedůležité a jejich rozmnožení podporuje hnůj.To asi taky špatně.Prognózu zemědělství jak je dnes,dál člověk který měl o čtvrtinu vyšší výnosy než mají tihle, ale taky je to hlupák, protože to zatím nikdo nezopakoval a jenom se vymalování už 25.let,že dříve byly jiný podmínky.Do půdy dodáváme ještě jednu složku, ale to už by jste věděli úplně všechno.Není to melasa, ani hnusy z bioplynek.Mimochodem,bu mě zajímalo, proč se družstvo vlastnící bioplynku zbavuje odpadu a nechce je na své pozemky.Já odpověď znám.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 17:07 Reaguje na Jan Petřík
A proč by si ho nebrali? Na tom, že zvyšuje úrodnost, se shodneme, ale rozhodně hnůj pšenici ani cukrovku neochrání před chorobami.
Jaké hlísty v zemi, myslíte tím žížaly?
Digestát, lépe řečeno fugát z bioplynky bych také nechtěl, samozřejmě.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:58 Reaguje na pavel peregrin
Choroby se ošetřovat musí.
Odpovědět
GP

Gusta Pražák

20.8.2019 11:53 Reaguje na
Dobrý den. Přesně. Prachy, prachy, prachy. ..."Neříkám, že je to špatně, ale".... , je to jednoduše jinak. ..."proto je nutno hledat jiné cesty" ....Ano i když jiné cesty se snad hledají stále s tím, že dobou se ukazuje, že nebyly "správné". Minimalizace zpracování půdy - pesticidy ....., polychlorované bifenyly - kdo by v někdy v šedesátých letech odhadoval, že budou mít prokázané negativní účinky, případní kritici mohli být ale "umlčeni" :-))) a zase prachy, prachy, prachy...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 12:19 Reaguje na Gusta Pražák
Co se té chemie týká, samozřejmě detekční metody se neustále zdokonalují a tak to, co bylo považováno za bezpečné, najednou není. Ale tak je to se vším, s kosmetikou, léky apod. Jinak už nesčetněkrát jsem poukázal na to, že zjednodušené postupy v zemědělství nespadly z nebe nebo z rozmaru zemědělců, ale byly vynuceny masivním úbytkem pracovníků a tlakem ekonomiky.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 12:34 Reaguje na Gusta Pražák
Chtělo by to stejné podmínky pro všechny a pak by se vidělo.Někde to je viditelný už.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 18:41 Reaguje na
Skutečnost je popsaná přesně.Výchosko mají v rukou politici.
Jiná cesta,než chemický hnojení je.I řezání slámy je pro půdu málo.Jde Zvládnout 350.kusů dobytka ve čtyřech lidech. Hnůj všespasitelný není, ale je podstatně lepší než cokoliv jiného.Jeden příklad.Pod cukrovku si vyhnojil pole,osel a měl o 20.%větší výnos, něž na vedlejším pozemku, hnojený umělími hnojivy, kterých dal o 10.% více.Po řepě našel na oba pozemky stejnou odrůdu pšenice a ejhle.Pole po hnojení umělími hnojivy mu do potraviny nevzali a z druhého jo.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 11:38 Reaguje na Čech M.
Výnos u normálního ekologického zemědělství neklesne.Na tenhle problém je jediným řešením,postavit lobisty chemických továren mimo zákon a meditovat jejich odběratele.
S migranty souhlasím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 11:39 Reaguje na Jan Petřík
To se hluboce mýlíte.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 11:57 Reaguje na pavel peregrin
Nevím v čem.Nic jiného do téhle doby nefunguje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 12:12 Reaguje na Jan Petřík
U ekologického zemědělství klesne výnos už z podstaty tohoto systému. Nic proti němu, ale to národy neuživí.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 12:30 Reaguje na pavel peregrin
Uživí v pohodě.Nám ještě výnos neklesl.Právě naopak.Naše země byla naprosto soběstačná,do 90sátých let,kdy se přihlásilo,že bratři Veverkové měli být zavření za svůj vynález.Ještě se ve velké šířilo,že hnůj je zlo.Vidím to každý den na polích konkurence.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 14:30 Reaguje na Jan Petřík
Pne, vy tady donekonečna opakujete to samé, ale znovu vám říkám, že nepěstujete normální plodiny. A nevím o tom, že by někdo něco podobného o bratrancích Veverkových vyhlásil a o tom hnoji už vůbec ne.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 16:11 Reaguje na pavel peregrin
To nesmíte číst blesk nebo aha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 17:23 Reaguje na Jan Petřík
Vy píšete úplné nesmysly- jak s tím proboha souvisí Blesk a Aha-které mimochodem ze zásady nečtu, protože je to čtení pro duševně omezené jedince?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:56 Reaguje na pavel peregrin
Tak by jste je v debatách na Radiožurnálu slyšel a byly v agrospoji.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2019 07:06 Reaguje na Jan Petřík
Ale v Rostlinolékaři a ostatním solidním tisku určitě ne.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

21.8.2019 20:44 Reaguje na pavel peregrin
Proč by to tam psali, když je to zaměřeno na chemii.
Ještě k tomu,jak to děláme špatně.Nevím teda ale proč sem jezdí náš dodavatel osiva francouzského dodavatele na náš porost a ten nevěřícně krotil hlavou jak vysoké rostliny jsou a v jaké skvělé kondici.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

20.8.2019 14:06
Moc dobrý článek! Popsal nejen dobře ale i vtipně realitu. (Hlavně to, že po párdenním vzrušení se nic dále dít nebude.) Proto se dnes nezapojuju do všech polemik ohledně zemědělských praktik a připojím jen svou radost, jak se opeřenci nacpali na dalekou cestu do zimovišť. Každý zná obrázek, jak za orajícím traktorem krouží hejna racků a jiných. Tentokrát se bez jakéhokoli zásahu člověka slétlo obří množství ptactva všemožných druhů = příroda se "postarala" sama.
A ještě jsem chtěla podotknou, že vrabců utěšeně přibývá a čimčarání se zas ozývá z kdejakého křoví.Bohužel ale jinak je to s koroptvemi...
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 16:28 Reaguje na Martina Vránová
Tady nikdo zatím neřekl jednu důležitou věc.Ano létali za pluhy nejen dravci.Pokud ten dravec si nemá kam sednout, tak ty obrovské lány nepřehlédne že země.Tady se řeší trávení, ale pomoc je jednoduchá a levná.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

21.8.2019 14:56 Reaguje na Jan Petřík
No však o to mi šlo. Že v článku se řešilo především trávení.Hlavně ale hrabošů. O trávení půdy se mluví nepřetržitě ...Místo trávení hrabošů je opravdu pomoc jednoduchá a zadarmo - ptactvo se slétne samo. Já taky podotkla, jaktože o tom nevypukla ve státě velká diskuze? O hraboší pohromě se vyrojilo 105 katastrofických scénářů, o úspěšném zásahu přírody skoro žádné. Mimochodem, ti dravci opravdu potřebují bidla (nikoli bydla :-) ), tu a tam je místy v krajině vídám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.8.2019 15:08 Reaguje na Martina Vránová
Paní Vránová, děkuji ta trefný komentář, souhlas je na cestě!-)
Odpovědět
CO

Ctibor Ostrý in..

20.8.2019 16:31
Dobrý den.
Nemohl jsem se udržet při přečtení tohoto článku, abych zde také něco nenapsal.
Patřím do dlouhé řady generací sedláků z Hané. I nyní jsem v zemědělství pracovně činný. Celý život žiji na vesnici a prošel jsem si prakticky všechna odvětví zemědělské činnosti ať v RV nebo ŽV. Nejsem v osobou v oboru zemědělství neznámou. Tak jako mí předkové.
Ten člověk, který denně pracuje na půdě, který denně obchází porosty, pro kterého je tato práce obživa, který denně bojuje se škůdci, chorobami a nepříznivými klimatickými podmínkami se určitě nad tímto článkem pozastaví, tak jako já.
Nevím z jakých zdrojů pan Martin Jaroš čerpá své informace a také nevím co tímto článkem sleduje (snad jen další své zviditelnění), ale musím říct, že skutečně podobnou snůšku dezinformací jsem dlouho nečetl. Je mi skutečně zle z toho jak je zemědělství vláčeno bahnem a špínou, jak se vše svádí na špatné hospodaření, jak je každý, který projel rychlíkem za mlhy kolem pole znalý veškeré zemědělské problematiky a mohl by dělat okamžitě poradce v zemědělství. Tak jen pro informaci zatížení pesticidy na jednotku plochy v ČR je v rámci EU druhé nejnižší za námi je jen Dánsko 1,1 l/ha. Pro informaci ČR 1,8 l/ha. A nyní ta druhá strana, kdo dává nejvíc pesticidů Belgie 8 kg/ha , Itálie 7,7 kg/ha, Španělsko 5,6 kg/ha a třeba Francie 3,8 kg/ha a Německo 3,4 kg/ha tato čísla jsou ze zdroje EU EK při posuzování pesticidní zátěže v rámci zemí EU. Tak co. Kdo tady dezinformuje.
Otázka Roudup ú.l. Glyphosate - zcela určitě souhlasím s tím, aby se nepoužíval k tzv. nouzovému dozrávaní u obilovin a řepky. Ale jako přípravek k ošetření a likvidace plevelů pro snižování zásoby plevelů v půdě ano. V ČR bylo za posledních 10 let indikováno na 50 000 invazivních druhů, jak z rostlinné, tak i živočišné říše. Pří stálém rušení účinných látek proti těmto škodlivým činitelů( ať z rozhodnutí EK nebo silné chemické loby) se stává boj o úrodu čím dál těžší a v současné společenské náladě skoro nemožný. I zemědělec je podnikatel a svou činnost směřuje ke tvorbě zisku (dnes spíš obživy) ale i udržení rovnováhy v krajině. V ČR je velmi přísný zákon pro používání chemických přípravků (POR) dohled a kontrolu nad používáním provádí státní instituce UKZUZ, každý zemědělec je nucen vést přesnou evidenci POR a to jak z pohledu sortimentu dle jednotlivých plodin tak i z pohledu povolených přípravků pro jednotlivé plodiny.Současné analýzy výše uvedeného orgánu jsou na tak vysoké úrovní , že si nikdo nedovolí použít přípravek jiný nebo v neregistrované dávce. Co by to znamenalo? Obrovské pokuty a ztrátu dotací.No a to se má tak. Většina podniků v ČR totiž existuje když hodně dobře, tak na úrovní prosté reprodukce (co do výroby dám a to včetně PHM, mezd odvodů atd.,to z výroby získám tak tak ) tedy zisk tvoří nejrůznější dotace, které ovšem zdaníme.Jakmile se podniku nedaří, nebo dělá výrobu ztrátovou, (no a to je taky na samostatnou přednášku) tak pouze přežívá a stává se velmi lehkou kořistí zahraničních investorů. Pokud se ovšem stane to co se stalo letos a hraboši sežraly až 60% výnosů obilovin v naší oblasti Hané nastane problém, který zcela jistě pocítí všichni na svých peněženkách v ceně potravin. To ovšem není vše celé populace dnes napadají další kulturní plodiny cukrovku, vojtěšku, sady a budou napadat i nové zásevy řepky.
Tak to jen na okraj. Není to vůbec jednoduché pracovat v zemědělství. Jo abych nezapomněl valná většina zemědělců jsou také myslivci, i já jsem myslivec. Máte tedy ten pocit, že by si myslivci chtěli zabíjet zvěř jedem třeba STUTOXem - OMYL
Aplikační pravidla jsou jasná a bezpečná, ale jak v myslivosti je škodná, tak i v zemědělství jsou škodné sledující své cíle i v případě hrabošů a jejich likvidace.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:12 Reaguje na Ctibor Ostrý in..
Úplně bez chemie to nepůjde, ale někteří to snad i postřikovačem zalévají.Nevím jak vy, ale tady Salix jezdí minimálně 16.krát s postřikovačem do řepky, pšenici válí ke konci rondapem normálně.
Odpovědět
CO

Ctibor Ostrý in..

20.8.2019 16:40
Dobrý den.
Nemohl jsem se udržet při přečtení tohoto článku, abych zde také něco nenapsal.
Patřím do dlouhé řady generací sedláků z Hané. I nyní jsem v zemědělství pracovně činný. Celý život žiji na vesnici a prošel jsem si prakticky všechna odvětví zemědělské činnosti ať v RV nebo ŽV. Nejsem v osobou v oboru zemědělství neznámou. Tak jako mí předkové. Jsem v zemědělství od 15 let a je mi 55 let.
Ten člověk, který denně pracuje na půdě, který denně obchází porosty, pro kterého je tato práce obživa, který denně bojuje se škůdci, chorobami a nepříznivými klimatickými podmínkami se určitě nad tímto článkem pozastaví, tak jako já.
Nevím z jakých zdrojů pan Martin Jaroš čerpá své informace a také nevím co tímto článkem sleduje (snad jen další své zviditelnění), ale musím říct, že skutečně podobnou snůšku dezinformací jsem dlouho nečetl. Je mi skutečně zle z toho jak je zemědělství vláčeno bahnem a špínou, jak se vše svádí na špatné hospodaření, jak je každý, který projel rychlíkem za mlhy kolem pole znalý veškeré zemědělské problematiky a mohl by dělat okamžitě poradce v zemědělství. Tak jen pro informaci zatížení pesticidy na jednotku plochy v ČR je v rámci EU druhé nejnižší za námi je jen Dánsko 1,1 l/ha. Pro informaci ČR 1,8 l/ha. A nyní ta druhá strana, kdo dává nejvíc pesticidů Belgie 8 kg/ha , Itálie 7,7 kg/ha, Španělsko 5,6 kg/ha a třeba Francie 3,8 kg/ha a Německo 3,4 kg/ha tato čísla jsou ze zdroje EU EK při posuzování pesticidní zátěže v rámci zemí EU. Tak co. Kdo tady dezinformuje.
Otázka Roudup ú.l. Glyphosate - zcela určitě souhlasím s tím, aby se nepoužíval k tzv. nouzovému dozrávaní u obilovin a řepky. Ale jako přípravek k ošetření a likvidace plevelů pro snižování zásoby plevelů v půdě ano. V ČR bylo za posledních 10 let indikováno na 50 000 invazivních druhů, jak z rostlinné, tak i živočišné říše. Pří stálém rušení účinných látek proti těmto škodlivým činitelů( ať z rozhodnutí EK nebo silné chemické loby) se stává boj o úrodu čím dál těžší a v současné společenské náladě skoro nemožný. I zemědělec je podnikatel a svou činnost směřuje ke tvorbě zisku (dnes spíš obživy) ale i udržení rovnováhy v krajině. V ČR je velmi přísný zákon pro používání chemických přípravků (POR) dohled a kontrolu nad používáním provádí státní instituce UKZUZ, každý zemědělec je nucen vést přesnou evidenci POR a to jak z pohledu sortimentu dle jednotlivých plodin tak i z pohledu povolených přípravků pro jednotlivé plodiny.Současné analýzy výše uvedeného orgánu jsou na tak vysoké úrovní , že si nikdo nedovolí použít přípravek jiný nebo v neregistrované dávce. Co by to znamenalo? Obrovské pokuty a ztrátu dotací.No a to se má tak. Většina podniků v ČR totiž existuje když hodně dobře, tak na úrovní prosté reprodukce (co do výroby dám a to včetně PHM, mezd odvodů atd.,to z výroby získám tak tak ) tedy zisk tvoří nejrůznější dotace, které ovšem zdaníme.Jakmile se podniku nedaří, nebo dělá výrobu ztrátovou, (no a to je taky na samostatnou přednášku) tak pouze přežívá a stává se velmi lehkou kořistí zahraničních investorů. Pokud se ovšem stane to co se stalo letos a hraboši sežraly až 60% výnosů obilovin v naší oblasti Hané nastane problém, který zcela jistě pocítí všichni na svých peněženkách v ceně potravin. To ovšem není vše celé populace dnes napadají další kulturní plodiny cukrovku, vojtěšku, sady a budou napadat i nové zásevy řepky.
Tak to jen na okraj. Není to vůbec jednoduché pracovat v zemědělství. Jo abych nezapomněl valná většina zemědělců jsou také myslivci, i já jsem myslivec. Máte tedy ten pocit, že by si myslivci chtěli zabíjet zvěř jedem třeba STUTOXem - OMYL
Aplikační pravidla jsou jasná a bezpečná, ale jak v myslivosti je škodná, tak i v zemědělství jsou škodné sledující své cíle i v případě hrabošů a jejich likvidace.
Mluvíte o ekozemědělství a o ceně za pšenici špalda. Pane toto zemědělství živí lidi kteří si vydělávají 12 000,-Kč čistého. Přesto naše produkce potravin je jednou z nejčistší v EU, bez zbytkových látek po POR, bez aflatoxinů, mykotoxinů a jiných průkazných karcinogenních látek.

Ale asi to nemá smysl, blbá nálada ve společnosti
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 16:50 Reaguje na Ctibor Ostrý in..
Dobrý den.
Konečně rozumný člověk.V zemědělství je to boj každou hodinu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 17:19 Reaguje na Jan Petřík
Jestli jste si stačil povšimnout, tak pan Ostrý přidal příspěvek přesně takový, jaké dávám já.Takže žádný rozdíl.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:22 Reaguje na pavel peregrin
To teda nepřidal.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 17:24 Reaguje na Jan Petřík
Tak mi přesně napište, v čem vidíte ten rozdíl.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

21.8.2019 15:02 Reaguje na Jan Petřík
To teda přidal, pane Petříku. Čtěte pozorněji.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

21.8.2019 20:07 Reaguje na Martina Vránová
Kde teda je ten příspěvek?
Odpovědět
MV

Martina Vránová

22.8.2019 10:00 Reaguje na Jan Petřík
Který? No prostě VŠECHNY! Pan Peregrin jde vždy na kořen věci. A s příspěvkem pana Ostrého se v celé šíři (podstatě) shoduje. Článek pana Ostrého je ale dlouhý, i malinko emotivní (to není slabost dát do psaní emoce - naopak jedině s nimi to má tu pravou gradaci). A tak není divu, že při nepozorném čtení někdy unikne podstata a ulpí se na méně podstatném detailu.A ztratí se smysl. Ostatně známe to všichni - jak čteme něco co je nám proti mysli a zvedá nás to ze židle, přestáváme se soustředit na čtení a v duchu už s pisatelem polemizujeme. Pak lehce může uniknout podstata textu.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 10:49 Reaguje na Martina Vránová
Když si to myslíte,budiš.Mají na něco"svůj"názor.Proč nepřiznají větší spotřebu umělých hnojiv,aby udrželi výnos? Pokud zatím dávky nezvíšili, tak to dlouho trvat nebude.Proč už neřeknou, že musí pořezat slámu po obilí a řepce? Nemají ji totiž podestlát žádnému dobytku.To je právě ta podstata celé věci.Nemyslím si, že naši předci,by si přidělávali práci z chovem dobytka.Ještě další věc.Pokud se mi zvyšuje výnos,při stejné aplikaci hnoje, tak je to špatně? Proč mám zdravější a tím i větší porost na vedlejším pozemku?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:04 Reaguje na Ctibor Ostrý in..
Pole u Břestu hovořla za vše.Já si co by dítě pamatuji, že se rozvážely bydla pro dravce, když nic bylo hodně.Je to holé přežívání v soukromém zemědělství.Stahují se tu hyeny že zahraničí a skupují kde co.Vládě je to jedno,ta do kapsy ůplatek dostane vždy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2019 17:16 Reaguje na Ctibor Ostrý in..
Naprosto s vámi pane kolego souhlasím , ale moc nevěřím, že budete mít větší úspěch než já se svými příspěvky, kterými se snažím říkat přesně to, co vy, a zabedněncům otevírat oči a seznamovat je s realitou dnešního zemědělství.Odborníků se dvěma fuchsiemi za oknem je tady zřejmě dostatek.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:32 Reaguje na pavel peregrin
Jste jedním z nich.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:32 Reaguje na pavel peregrin
Jste jedním z nich.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 17:32 Reaguje na pavel peregrin
Jste jedním z nich.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2019 07:08 Reaguje na Jan Petřík
Z toho ale nejsem moudrý.
Odpovědět
dm

david matoušek

21.8.2019 07:23 Reaguje na Jan Petřík
Pan Ostrý přidal příspěvek ve stejném duchu jako pan Peregrin. Člověče, chtěl bych mít tvé sebevědomí. Pěstuješ jetel, kukuřici a čirok, a budeš hodnotit, kdo je či není zemědělec. Ta tvoje "konkurence" pěstuje to stejné, že to můžeš srovnávat? Kolik lidí živíš?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

21.8.2019 19:54 Reaguje na david matoušek
Je vidět že spoustu lidí číst neumí!!! Hlavně nemám tvoji hloupost a omezenost pohledu na pěstování rostlin! Ještě si umím změřit průměr stonku a umím porovnat dokonce i velikost klasu.Poku máme vyšší rostliny než Salix a vedlejší statkář,tak podle tvého myšlení špatně hodnotím!
Blbec k blbci si vždy cestu najde.Pěstuji sice jenom něco, ale objektivní srovnání mám u všech plodin!Jak jsem již psal,berou od nás hnůj i jiní soukromníci, takže srovnání je jak na pole pohnojené, tak i uměními hnojivy.Ty ale dají jenom látky pro udržení růstu rostlin.Tak si užij tu svou chemii a pak tu otrávenou a mrtvou zem předej další generaci.
Odpovědět

22.8.2019 07:01 Reaguje na Jan Petřík
Číst neumíš spíš ty, když na dva příspěvky ve stejném duchu reaguješ pokaždé jinak. Nebo je zatím snaha jednomu z nich něco dokázat? A jsi snad vědma, že víš kdo jsem a jak hospodařím? Soudy předem spíše svědčí o hlouposti. A žádná odpověď. Tak kolik ha a lidí máš?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 07:35 Reaguje na
Z toho co píšeš ty je to jasné!!!Až budeš mít takový výseky jako mi, teprve to bude rozprava na slušné úrovni.Ve čtyřech letech zvládáme +-420.kusů dobytka, včetně výroby většiny krmení.Veškerá produkce mléka jde do sýrárny.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 08:10 Reaguje na Jan Petřík
Takže fakt neumíš číst, co ty ha a lidi? Neptal jsem se na dobytek a kam prodáváte. A ty 3 vykřičníky, takže EGO jako hrom, jenom žvanit, nic konstruktivního. Ten problém totiž nezačíná na poli.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 08:37 Reaguje na david matoušek
Žvanil jseš ty a způsob tvěho vyjadřování svědčí o sostřednosi!
Lidé tam napsání jsou!
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 08:59 Reaguje na Jan Petřík
Ok, čtu to znova, to myslíš asi místo ve čtyřech letech ve čtyřech lidech. Nemůžu za to, že si neumíš po sobě přečíst co píšeš. To bude asi to nutkání Ega nám všem to rychle nandat. Ale povede to k řešení?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 09:08 Reaguje na david matoušek
Píšu to při práci.Žádný nutkání ega! Jenom mě sere vaše zabedněnost.Kdo upozorňoval,kam to bude bez dobytka směřovat.Kdo jsem pustil lobisty chemických přípravků a nechal se jimi zmanipulovat? Kdyby naší předci viděli co se tady děje z půdou, tak těm pseudohospodářům a politikům zastřelí hlavy.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 09:32 Reaguje na Jan Petřík
No kdo je sem pustil?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 11:02 Reaguje na david matoušek
Kdo si je sem pouští.
K nám nejezdí prodejci umělých hnojiv.Sračí jim ukázat plnou jámu hnoje.Jezdí sem jenom prodejci látek na ochranu rostlin.Jejich tvrzení je, že kdyby měli porosty stejné jako u ná, tak se moc neuživí.Jestli mi mažou med kolem huby, to mi neřekli.Náš dodavatel osiva kukuřice,tu měl francouzského kolegů,dívali se na stejnou odrůdu a francouz nemyslím si,že hnůj vyřeší všechno a hned.Věřím a jsem z výsledků přesvědčen, že to je lepší cesta.Přiznám se, že ještě něco navíc přidáváme, ale to si ponechám jako "naše"(nouhau) Není to nic chemického a ani melasa.
Odpovědět
JP

Josef Pavlik

20.8.2019 20:24 Reaguje na Ctibor Ostrý in..
Ano, to máte asi pravdu, že náš stát nekydá tolik jedů do země, ale je tady to ale. Kdo od vás, zemědělců skupuje ty vaše vypěstované produkty? Většinou se jedná o západní společnosti. A co tyhle západní společnosti s tím u nás zakoupeným zbožím dělají? No světe div se, oni si to odvezou domů a naopak to jejich jedovaté žrádlo pak posílají k nám a jinam k těm slabším státům EU. A vy se pak divíte, že my obyčejní zákazníci nadáváme na to, že dennodenně musíme do sebe cpát ty jedy? Neříkám, že se to děje u všech potravin, ale většina vámi vypěstovaných potravin takhle dopadá. Cizinci u nás vlastní hodně výrobních komodit s potravinami takže skoro vše se od nás stěhuje a doveze se jiné, to méně kvalitní. Všechny obchodní řetězce jsou cizinců. Tudíž lze logicky očekávat, že se snaží za co nejnižší peníz do zboží vložený, získat co nejvyšší zisk. Tudíž jednoduché počty naznačují, že nejlevnější je ta podřadná kvalita a tudíž my zcela evidentně jíme tu podřadnou. Tam u nich doma by si to nedovolili, protože se to u nich hlídá, ale k nám a jiných rozvinutých zemí se to lehce a snadno prodá, protože se jim to i přes nějaké ty pokutečky zcela jasně vyplatí. A v tom je ten zakopaný pes. Ty kvalitní potraviny se u nás dají nakoupit za dost vysoké peníze, které bohužel nemáme, protože jsme hloupým národem a bojíme se zápaďákům říci o víc. Tam na západě si koupí celkem snadno ty kvalitnější potraviny, protože jaký je rozdíl mezi našimi výdělky a jejich? Minimálně trojnásobný. Tudíž jelikož jsme jejich kolonií, a nemíníme se toho vzdát, protože volíme stále dokola ty, kteří poslouchají ty cizáky na slovo a o našince nemají zájem se postarat, tak se nic asi nezmění a budeme pořád cpát do sebe tu nekvalitu. Třicet let po převratu a ono se nic neděje. Co nám tenkrát slibovali? Prý do pěti roků doženeme západ: A jak, když jsme si všechno tím západem nechali ukrást? Necháváme si diktovat v daleko větší míře, než nám tenkrát diktovala Moskva a nic s tím neděláme. Prý svoboda a demokracie. Jen hloupé žvásty. Proč to tenkrát západ takhle chtěl? Aby nám pomohl? Nebo naopak pomohl sám sobě, protože byl ve velké krizi a jen díky tomu, že se rozpadl (za jejich pomoci – uplacení soudruzi), celý východní blok, tak se rychle vzpamatoval a dodnes z toho velice bohatne. Co to naše bílé zlato? Proč jste si ho vy zemědělci nechali ukrást? Jak je možné, že se u nás měl rozjet nejkvalitnější cukrovar Evropy, ale namísto toho se musel zbourat? Co to asi znamená? Není to o tom, že jsme primitivními lidmi, co se za hubičku snaží cizákovi sloužit? Kdo si na nás mastí kapsy? A není to jen v těžkém průmyslu, ale ve všech odvětvích? Proč nás zápaďáci mají za Švejky?

Pořád umíme jen brečet, že vše je špatné, ale aby se to změnilo, na to jaksi nemáme. A týká se to i zemědělců. A přitom by stačilo jedno. Přestat se zápaďákovi klanět. My nejsme podřadnou rasou jak oni se nám snaží namluvit. Ale bohužel naše pořád stejné kroky tomu nasvědčují, že něco neumíme. Dostatečně se bránit. Stali jsme se jakýmisi loutkami, které jen tupě reagují na zatahání za provázky, někým. A to je špatné. Takhle se lepších časů zcela jistě nedočkáme. To myslíte, že jako západ má zájem na tom, abychom se u nás měli lépe? A proč by to asi dělali? Aby nám pak museli platit za práci více? To oni potřebují pravý opak. Ještě více vás zblbnout a ještě více vás okrádat.

Nechápu, proč se zemědělci nespojily do nějakých družstev a nenakoupily některé ty komodity, jako například mlýny nebo mlékárny, nějaký masný průmysl, aby si mohly i diktovat ceny. Takhle musí sloužit tomu, kdo to od nich vykupuje. A to je většinou zápaďák, který má zájem jen nás co nejvíce využít.

A o tom to je. Dokud budeme jen slouhy zápaďákům, tak asi budeme furt žrát ten sajrajt a nic se nezmění. Pokud se ale vzepřeme a začneme používat mozek a začneme na sobě pracovat, máme šanci se z tohohle srabu vyhrabat. Jiná šance není. Tohle už kdysi dávno, či nedávno říkal i profesor Zelený, který nás varoval před tím, co tady u nás provádíme a nechápal tu naši blbost, kdy jsme se zachovali jako tupý národ, za našeho jásotu zde západ přebíral za hubičku naše bohatství, že abychom se pak z toho srabu vzpamatovali, do kterého jsme se díky těm tupým a hloupým krokům sami dostali, tak jedině vše od nuly znovu opět vybudovat a postavit. Jen se nadávalo na ty padesáté a šedesáté léta, prý jaká zvěrstva se u nás děla, ale o tom, že se v té době postavilo stovky fabrik, vybudovala komplet infrastruktura jak dopravní, tak další do té doby, tolik zde chybějící. A ejhle najednou se vše nechalo zničit. Ale kde pak brát penízky, že? Když našinec nemá žádnou fabriku. Když je vše pod taktovkou západu. A ti, jak už jsem psal dozajista nemají a nebudou mít snahu, abyste se měl i o trošičku lépe. To by byli sami proti sobě. Oni mají snahu ti pracháči, naopak ještě i ty jejich obyčejné lidi okrást. Tedy když se nechají. No a světe div se oni se ti obyčejní nechají okrást, protože si tam nechávají transportovat jižanské divoké národy, které tam u nich doma budou dělat jen bordel a pro to je tam tak vehementně navážen. Proč asi jinak by je tam ti pracháči navážely? Takže je to jenom o tom, začít používat mozek a ne jen slepě poslouchat ty, kteří mají zájem jen o to, abyste je neotravovali a oni jen brali penízky za plnění příkazů těch jistých nadřazených.

Ale protože tohle asi těžko nastane, protože většina z nás je těch Švejků a raději se budeme klanět cizákovi, tak budeme muset žrát ty jedy až do aleluja a čekat na zázrak.

Protože i z téhle diskuze je to vidět, že někteří ze sebe dělají inteligenty, ale nějako už nevidí ten svět v souvislostech a nějako nechápu co se vlastně ve světě děje. No a když to nechápu, tak nemůžou použít patřičné kroky, aby se měli lépe.

A budou jen furt a pořád brečet, že chudák zemědělec je všemi okrádán. Ale už mu jaksi nedochází, že nejen zemědělec, ale všichni se necháváme jaksi okrádat a nevím proč, když cesta ven z pekel je tak jednoduchá. Tedy kroky budou obtížné a bude to bole, ale zcela jistě se to vyplatí. A když se vzepřeme tak nebudeme sami. Už se začínají těm nadlidem vzpírat všichni. Možná to nevidíte, ale západ kráčí zářnými kroky ke smrti. Ti nejnedotknutelnější se snaží jen o jedno, aby jim co nejvíce pak zůstalo. Kde byla Čína před třiceti lety a čím se stala dnes? A jak to udělala? A co jsme naopak provedli my zde u nás? Zcela opačné kroky. Takže to jasně ukazuje, že my jsme se vydali špatnou cestou, která vede jen k ponižování a službě jiným a to za hubičku. A je to jen na nás, jak to bude dál. Když budeme dělat stále a pořád ty tupé kroky, které stále děláme, kdy nebudeme mít chytré a vzdělané lidi, tedy odborníky na slovo vzaté, tak nakonec budete sloužit i těm asiatům, kteří se rychle derou k moci. Protože oni pochopili, že jen opravdové vzdělání a odborníci vedou k prosperitě státu. U nás co se děje? Studenti prý studují vysoké školy. Vážně je studují, nebo někdo potřebuje, aby z těch mladých vyrostla tupá a bezduchá mládež, která se nechá lehce obalamutit kdečím a kdekým? Jenže ti asiati pochopili a touhle cestou do pekel tedy nekráčejí. Oni naopak jdou za tím, aby skutečně věděli a znali a ne jako my, že se necháváme tak snadno oblbnout. Sice začínali od nuly, protože opravdu zaostalými byly, ale to je na tom to kouzelné, jak se ten západ nechal ukolébat tou svou nadutostí, že prý jsme ta nejvyspělejší rasa. Jenže oni to ti vlastníci těch nadnárodních firem asi tolik nepocítí, tak jak obyčejní lidé, takže jim to ani tolik nevadí. Nebo nějako nejspíš nejsou až tak chytří, jak se za to vydávali. Protože ten západ jde rychle do kytek a Asie jde naopak kupředu. No a my to na sobě tohle hezky pocítíme. Protože už skoro nic neumíme. Například co odborníci? Kde máme ty zlaté české ručičky? Kolik děcek jde do učilišť aby se něco kloudného a potřebného naučily? Co se nyní děje? Za pár let zde budete platit zlatem za nějakého toho řemeslníka. Ti budou dělat jen pro ty nejbohatší, protože jen ti je budou moci vyplatit. Vy sami se budete učit pak kdejakému řemeslu abyste si to doma pak sami opravili, či postavili. Tak takhle jsme to až dopracovali. Ke zdárným to zítřkům. Tedy potěšit vás může jen to, že nebudete sami. Tohle čeká komplet celý západní svět. Ve své nabubřelosti a tuposti si nějako nevšimli, že kráčí ku svému pádu.

Ještě máme šanci se z toho vymanit, ale já to vidím tak, že budeme kráčet bok po boku se západem, protože jsme patolízalové a nic s tím nedokážeme dělat. Takže si to budeme muset vychutnat až do dna. Tedy už asi beze mne, já se toho nejspíš už nedožiji, ale ti mladší se mají na co těšit.

Možná budete namítat, že tenhle příspěvek sem jaksi nepatří, ale to se sakra pletete, protože jen jedna cesta vede ven z toho průšvihu, do kterého jsme se po devadesátém dostaly a to ta, že se musíme osamostatnit, jinak nás čeká to, co jsem zde popisoval. Pod taktovkou západu se půjde jen ku pádu. Co dělá ta EU? Jaké to oni kroky vedou? Probůh, copak to nevidíte, co za kopance se dělají? A proč? On na tom někdo šeredně vydělává, tudíž to propaguje a nějací lemplové to potom prosazují a asi ne zadarmo. Jinak by to nedělali. A protože nemají svědomí, vůbec jim to nevadí co se děje. A protože většinou ani nemají potomky tak jim to rovněž nevadí, kam ta tolik skvělá Evropa kráčí. Prý ekologie především. Ale jen ta, co se někomu ale setsakramentsky hodí. Jinak to co by se mělo právě udělat, tak jelikož to někomu nic nevynáší, tudíž se nekoná. Není z toho žádný užitek, Tedy pro ty kteří diktují. Kdyby byl už se to dávno změnilo. To, že se používají jedy, tak na tom vydělávají obrovské peníze jisté firmy a není jich málo. Tak ti kteří tu chemii vyrábí. Protože, ale ta chemie pomaloučku zabíjí, jsou lidé nemocní, jiné firmy se opět pěkně napakují, protože prodají prý léky, které něco léčí. Obyvatelstvo je nemocnější a nemocnější a jisté nadnárodní firmy vlastnící farmaceutický průmysl z toho těží maximální zisky. Tak proč to měnit, když to tolik vynáší? To by byly proti sobě. A protože jim o lidi vůbec nejde, ale jen o své penízky, tak se vládám zadá, že ta chemie není vůbec škodlivá, nebo třeba jen trochu a vědci a všichni okolo jsou zaplaceni těmi bohatými firmami, které z toho jen bohatnou. Pro peníze vše. Takže když jistí vědci a další to lidi varují, že je něco špatně, tak jaký to má asi ohlas? Bohatí se naopak snaží nic neměnit. Vše jen bagatelizovat. Těm je jedno kam až společnost dokráčí: Hlavně že oni mají prachy. Jsou nějak nemocní, či posedlí, či co, že to nevidí, kam že to lidstvo kráčí. Hlaně že jim to sype. A světe zboř se třeba. Já mám ty penízky rád a víc mě nezajímá. A zaplacení poddaní se pak snaží vše zamlčovat a vše otáčet, protože jsou dobře zaplaceni. Ale co vy, obyčejní? Jaký prospěch z toho máte? Nemoci? To není prospěch, spíš naopak. Co vás čeká? Jen samá hrůza! A proč? Protože jste byli líní s tím něco udělat. Jen jste pořád papouškovali to, co vám ti nadlidé nakukali a nic jiného jste vidět ani nechtěli. A přitom varování denně. Že matička příroda si se vším sama poradí, Jen ji musíme ve všem vyslyšet a pomáhat jí, aby sloužila pak i nám. A ne, že se budeme snažit ji nějak oblafnout a za použití všemožného a nemožného pak ji zneužívat. Ona se chvíle nechá, ale pak nám to spočítá i s úroky. A už na tom pracuje. Zatěžujeme přírodu. Takže se nás bude snažit zbavit. A snaží. My samotní jí v tom náramně pomáháme. To, že za několik let zde třeba nebude život, tak ta příroda, ta matička zem to přežije. Za několik desítek let už tu život opět bude ale už bez nás, protože právě jak jsme se chovali, tak nám bylo vráceno. Sami jsme to tak chtěli. I když jsme byli varováni. Nic jsme v tom nedělali a jen jsme rukou mávali. To ne my, to oni. Vždyť se o nic nejedná. Když ne, tak si hold budeme muset vše vychutnat až do dna. A přitom stačilo tak málo. Změnit styl života. Změnit sami sebe. Přestat poslouchat ty žvásty vedoucí k zániku lidstva a začít používat tzv. Selský rozum. Co to je? No to znamená, že se tisícovky let lidé snažili porozumět přírodě a využívat jejich darů. Ne zneužívat její štědrosti. To si nenechá líbit. Naši předkové žili v souladu s přírodou. Tisíce let. A šlo to. Jenže v posledním století nastal rozmach čehosi, honba za čímsi a vše vede jen k záhubě sama sebe. Proč? Kvůli jakýmsi pochybným chtíčům? Není to nemoc? Nejsou oni ti nejbohatší nějako nemocni, když nevidí kam ta společnost kráčí a oni mají páky to okamžitě změnit. Ale penízky vítězí nad vším. No a vy nemáte vůli se proti nim obrátit. To zlo, které se děje již několik století, skoncovat s tím. To, že se dovážejí ti kteří jsou zneužíváni stovky let, do Evropy, nemá nic společného s tím, že jim chtějí ti nejbohatší nějako pomoci, ale naopak je jen zneužívají ke svým cílům. A vás rovněž. Stovky let žili na úkor někoho. A vydávali se za ty nejlepší. A stále se za ně vydávají. No my jsme podřadné rasy, protože jsme nezneužívali jiných národností ke svému obohacení? To se jim to žvanilo a žvaní, když stále plundrují jiné země a okrádají je o jejich nerostné bohatství. Díky tomu oni tolik zbohatli. Ne že svou vlastní prací. Nebo jestli myslí tu práci, že si dali s tím, jak ty domorodce ožebračovat? Tak ale to se za práci nepočítá, Spíš naopak. A vy se jim pak ještě za to klaníte a obdivujete je? To, že stěhují nyní ty národy k nám do Evropy, tak to má jiný důvod pomoci těm hladovým a stále ožebračovaným lidem. Tomu nevěřte, že by ti pracháči tohle dělali. To by museli úplně něco jiného konat. Ne, že se k nám do Evropy dovezou lidé jiného smýšlení, jiným kultur,a náboženství, které jim říká, že nevěrec a jinověrec musí být zlikvidován, nebo se stát aspoň otrokem. Takže milánkové, co se zde v Evropě asi bude v brzkých letech dít? Používáte mozečky? Jestli ano, tak jistě lehce si to dokážete představit, co Evropu čeká. Už dnes vidíte jak rapidně se tam zvýšila kriminalita, brutalita a všechno jen to nejhorší. A to je jen začátek,

Takže vážně nevidíte, že je potřeba se vydati zcela jiným směrem, abyste ve zdraví a štěstí přežili? Nebo budete stále a furt tupě přizvukovat té komedii, která se dnes děje na západ od nás? To se vážně necháte tak hloupě vtáhnout do pasti, ze které není úniku?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

20.8.2019 20:52 Reaguje na Josef Pavlik
Dobrý den.
Je to jedna velká pravda.Nakoupit mlýny, masokombináty, nebo třeba cukrovary obyčejná skupina zemědělců nemohla, protože úplatný český úředník nic nedostal,tak neprodal.Sám jsem u některých jednání byl.Cukrovary(viz.Brodek u Přerova a další) dostali za 1.k.č. Francouzi.Co s nimi udělali je známo.Je to jenom o mafii a známostech.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2019 07:13 Reaguje na Josef Pavlik
Pane Pavlíku, na psal jste velice dlouhý příspěvek a s některými pasážemi se dá souhlasit. Ale řeknu vám jedno- bohužel pláčete na špatném hrobě. Tyto výtky musíte směrovat ke všem tzv."politikům", kteří naši zem od 89 tak úspěšně vedou. Tam byl zakopaný pes a obávám se, že již není cesty zpět.
Odpovědět
JP

Josef Pavlik

21.8.2019 23:14 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrin, nebojte, já nepláči. Spíš se směji, těm tupým a hloupým. A víte proč? Už jsem tu jednou psal, že já už mám život skoro za sebou, že ho dožiji i s tím, jak jsme říkali na vojně - bodákem v p--li.. Jelikož nemám žádných potomků, nevadí mi celkem v jakém stavu bude tato planeta až budu z tohohle světa odcházet. Jen se divím, že je to jedno těm, kteří mají nějaké ty potomky. Že je jim jedno jak a v čem budou muset ti jejich potomci žít, nebo spíš jen živořit. Toť k tomu mému pláči.

Za další, jak vy tvrdíte, že za to mohou nějací ti politici, tak to já tedy s vámi vůbec ale ani trochu nemohu souhlasit a to proto, že když bychom to my, obyčejní lidé nepovolili, co se zde u nás dělo, tak by se to ani nemohlo stát. To, že bohužel jsme ubozí a hloupí, a tohle vše jsme politikům MY dovolili, tak to není věc těch politiků, ale věc naše. Nebojte i sebe tam řadím i když jsem já už tenkrát nadával. Ale bohužel asi málo nahlas. Sice nás bylo více, co jsme varovali, ale český lid, národ, či lůza pro některé, se nechala za suchý rohlík hloupě opít. Vzpomeňte Valtra Komárka. Jmenoval jsem už profesora Zeleného. Co zpíval například Karel Kryl v jeho nádherných písničkách, napsaných po onom listopadu na novou nomenklaturu? A další a další to lidé, kteří nás varovali, před těmi kroky, co se pak děly. Bohužel bylo jich hodně málo, většina byla totiž nenažranců, intelektuálové a inteligence jaksi zklamala, asi rovněž podplaceni, či švejkové, nebo co, protože tito lidé by to měli vědět, co se stane s národem, který takovéto kroky provede. Proč varoval jen prof. Zelený a zbytek těch int. jaksi strčil hlavu do písku, či naopak ještě se snažil parazitovat na obyčejných lidech, spolu s bývalými soudruhy z KSČ - tedy budoucími to milionáři či dokonce miliardáři? Kdo jiný měl varovat tu tzv. "lůzu"? A namísto toho oni naopak podporovali tuhle špínu a vlastně konali tu vlastizradu. A co se vlastně děje dnes? Co jistý pan Drahoš? Který si dovolil dokonce říci, že oni ti správní všechno vědí lépe, nežli my a tudíž se do těchto věcí prý nemáme plést? Neměli by tedy být takovýto lidé za toto jednání zavření? Protože o sobě tvrdí, že moc dobře vědí co je pro nás dobré a správné, a přitom nás zaprodají? Tudíž musí jasně vědět, že oni spolupracují s cizinci za účelem zradit našince, aby se cizák měl lépe. A nebo potom tihle tzv inteligenti, nejsou inteligenty a neměli by tedy učit na žádné škole, natož na nějaké prestižní vysoké. Potom to taky tak u nás vypadá. Co ze škol vylézá?

Takže taková troška o tom, že za to tedy rozhodně jen politici nemohou, protože a to znovu opakuji. My a jenom my jsme jim to dovolili. A smutné je, že jsme u toho tenkrát ještě jásali. Jasné, byla to euforie, že jsme se dostali z jednoho srabu. Jasně obyčejný člověk to asi těžko prokoukne ty úmysly těch našich kádrů. Ale to neomlouvá. Navíc, nedávno se jistá strana snažila od oněch dnů až do dnešních dnů, aby bylo vše znovu prohledáváno a dohledáno, co a jak se vlastně tenkrát dělo, a když by nebyla vůle to provést nyní, tak aspoň ponechat dobu delší pro možnost začít prošetřit někdy později a poté umožnit potrestat ty aktéry, u nichž by bylo nalezeno hrubé porušení pravidel. Což by ovšem byla nejspíš většina, většina skoupila za hubičku a tudíž jiné strany na tom neměli zájem a tak se vše smetlo ze stolu...

No a ještě tedy k tomu musím dodat, že ty politiky jsme si tam dosazovali my sami. Samozřejmě to nemyslím osobně na vás, třeba jste volil podobně jako já, tedy ty náramně nepopulární strany a hodně nepopulární lidi. Ale většina z nás pořád a dokola volila tu ODS a podobné strany a tudíž to těm lumpům bylo dovoleno. A co třeba ti pražané? Koho si oni volí? A co je to tedy za lidi v té Praze? To i ta lůza vesnická si dokáže zvolit ty lepší, jak tihle namyšlení hentoto. Nechci psát co, protože by to musel být nehezký výraz. A oni o sobě smýšlejí, jací prý jsou ti pražané kabrňáci. Jací na výši, daleko před námi ubožáky vidláky. Ale jak vidno, tak hloupí a tupí převelice. I s tím hentím, který prý bude nejlepším světa prezidentem. Vlastně zaprodancem. Být jím, se stydím převelice. A zalezu hluboko někam, kde na mě vidět nebude. A ani nepípnu. Tedy co se to nacpalo do těch vysokých škol za škodnou, toť hrůza...

No a s tím posledním, že se obáváte, že již není cesty zpět, tak to se tedy na tomhle spolu shodneme, protože jak vidím, tak většina obyvatelstva pořád nějako nic nechápe, ta tzv inteligence, která by měla nás ty obyčejné vést a radit co bychom měli dělat abychom na tom byli lépe, tak naopak ta zcela jasně a evidentně zklamala a koná naprostý opak. Jestli jsou zaplaceni všichni cizákem nevím, to se mi nezdá, ale je jasně vidět, že sama inteligence v tom tápe, jak se má dnes zachovat. Asi se opět bojí, aniž vím čeho. Nikdo je totiž neohrožuje, tak jak to bylo v minulém režimu a stejně se o nápravu nesnaží. Tedy až na pár výjimek. Zvláštní, že například několik miliardářů, nám ukazují jakous takous cestu, kudy bychom měli jít. Paradoxně ti, kteří by se toho měli obávat, tak naopak nás postrkují a co bychom my měli udělat. Bohužel je to mizerné procento, v médiích jsou tito lidé označováni za proruské agenty a nálepkováni dalšími nechutnými názvy a názory. Opět, kdyby se přidala ke kritice této tzv demokracie inteligence, může se to otočit a národ by se i mohl vzchopit. Bohužel jsme národ švejků. Možná, že se ta mládež, zatím tupá a zblblá režimem, pak až bude vychovávat své potomky, z toho vzpamatuje a nebude ještě pozdě na nějaké ty záchranné kroky. To ale je ve hvězdách.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 07:43 Reaguje na Josef Pavlik
Dobrý den pane Pavlík.
Mluvíte mi naprosto z duše.Budeme považováni za vědmy atd.Předci některých hospodářů by se minimálně styděli za své potomky.Ať z těch chemiků ukáže stejné výsledky a pak se dá o tom mluvit.Nikdo z nich to zatím nedokázal.Nechci aby naše děti zdědil po nás poušť a mrtvou zem.To je ale povídání na dlouhou dobu.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 08:15 Reaguje na Jan Petřík
Jenom sis nevšiml, že pan Pavlík souhlasi s p.Pelegrinem,(ne s tebou) kterého si sepsul a označil za "nezemědělce". Tvá jájáistická řeč je jen plná prázdných frází a klišé. Pěstuješ jetel pro dobytek, kukuřici a čirok, prodáváš hnůj, prostě produkce jaxvině, ale hodnotit budeš druhé.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 08:41 Reaguje na david matoušek
Jájajistycká řeč je jenom tvoje!
Vidím produkci jiných, srovnání to objektivní je.A konec konců co umíš vyprodukovat ty zrno pšenice a plevel.Co bychom asi měli pěstovat pro dobytek,řepku asi podle tebe.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 08:44 Reaguje na david matoušek
V čem s ním souhlasí? Vyvrací mu současný přístup k zemědělství!
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 08:56 Reaguje na Jan Petřík
Že to není tak černobílé. A vzhledem k tvému "vyjadřování" stejně tuším nějaký problém. Nejsi první ani poslední. Pravdu v ledasčem máš,ale jak jsem psal, problém nezačíná na poli.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 09:24 Reaguje na david matoušek
Já nemusím chovat dobytek, nikdo mě to nepřikazuje,ale mám za půdu zodpovědnost.Problèm nezačíná na poli.Problém je v hospodářích, kterou cestou se dají.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 09:27 Reaguje na Jan Petřík
A já to nevidím tak jednoduše, pokud živíš jen sebe a svou rodinu, ok. Chovat dobytek jen kvůli půdě?
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 09:52 Reaguje na david matoušek
Nejenom svou rodinu.
Chovat dobytek nejenom kvůli půdě.Tohle bylo po staletí provázané.Nelze půdu jenom oblbovat chemickými látkami.Snižující se výnosy salixu, nebo navyšování dávek umělých hnojiv to ukazuje.V loni, když to nezapršelo skoro 3/4 roku, bylo vidět po orbě vlhkost půdy u nás a na vedlejším pozemku u stejné plodiny.Přičítam to absorbování vody v hnoji a rychlejšíu vzrůstu a zapojení porostu.Jiné zkušenosti máme také.Na začátku, toho dobytku tolik neby, ani hnoje.Máme 250.ha.Snažíme se s tím vyjít.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.8.2019 10:24 Reaguje na Jan Petřík
Jako v tomto neodporuju, ale rozhodně jsem nikde neslyšel že by někdo hnůj odmítal. Jen si prostě nemyslím, že by většina zemědělců byla špatná (aspoň ti na svým) a neměli to v hlavě v pořádku, spíše se prostě museli přizpůsobit poptávce, nastaveným podmínkám, celo evropské konkurenci, výkupním cenám, situaci na trhu práce atd atd. Já za viníka dnešního stavu jednoznačně považuju naši politickou reprezentaci a jejich neschopnosti cokoliv vyjednat, rozhodnout za posledních 30 let.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 11:15 Reaguje na david matoušek
Souhlasím, ale i v těchto podmínkách,šlo zachovat část dobytka.Myslím si,že ta vůle tam chyběla,že se spíš nechali zlákat chemickou cestou.
Přiznám se, že máme nadprodukci hnoje, ale pomalinku nám přibývá i pozemků.
Brečíme, že je ekologie v háji,ale že pěstujeme řepku,která při produkci 1.l.,CO zvíší,než by nechali naftu tak jak je.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 20:36 Reaguje na Josef Pavlik
Zůstává otázkou koho bylo možné zvolit.Komunisty, kteří převlékli kabát na ODS? Sociální demokracii,která chtěla být důležitou ve vládě a v roce 1947-48 se spojila s komunisty má a zaprodal nás poprvé? Podruhé,kdy dokončila velký kus privatizace (rozkradení) za soudruha Zemana a rozdala je na sociálních dávkách a rapidně zvedla daně? Stačí se podívat na čísla.Proč si s.Havel nechal nastrčit do vlády s.Klauze a né pana Komárka? V dokumentu o Havlovi, to o je zaznamenáno,jak někomu volá a ptá se, jestli Klause, nebo Komárka?Takových otázek je spousta.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

21.8.2019 20:36 Reaguje na Josef Pavlik
Jestli ještě můžu připsat.
Taky si myslím, že víchodisko je.Pro nás možná bolestivější, ale pro další generace by tu po nás nemusela zůstat jen poušť.Upřímně,já jsem skříně nešel do ulic abych demonstroval za odchod stbáka a jim podobným, ale pravda je,že se snažíme naši produoči nechat tady.Obilí a slámu nakupujeme od soukromníků, kteří s námi spolupracují a nakupují od nás hnůj.Vidí ten velký přínos pro půdu, ale jiní nás považují a hlupáky, kteří to porovnat neumí.
Odpovědět
mr

21.8.2019 17:49 Reaguje na Ctibor Ostrý in..
Tak, když je vám 55 a jste z Hané, tak si jistě pamatujete na milionová hejna havranů každoročně přiletující a zimující v těchto končinách ještě počátkem 70 let. Mohl byste nám tu pravdivě napsat, co si myslíte o jejich dnešní totální absenci, když je to zemědělství tak pro krajinu zdravotně neškodné a každý, kdo na tuto problematiku upozorní, je ihned vámi označen za, cit.:"... který projel rychlíkem za mlhy kolem pole znalý veškeré zemědělské problematiky a mohl by dělat okamžitě poradce v zemědělství"?
Odpovědět
mr

21.8.2019 17:51 Reaguje na
Nevím, proč to skočilo až sem, ale je to dotaz na:
Ctibor Ostrý in..20.8.2019 16:40
Odpovědět
JP

Jan Petřík

21.8.2019 20:05 Reaguje na
Protože on hospodaří lépe jak ti ostatní,tak se jim asi u něho nelíbí.
Ale k věci, jestli k tomu něco můžu napsat.
Je to o tom, že jsme si nechali zdecimovat stáda skotu,v půdě, není život.Dobré postupy se zavrhují a natlačil se tu chemici.Hnojení hnojem se zavrhlo,i přes jeho většinové plusy než hnojení umělími hnojivy.Taky je to o ponězích, ale to už rostlináři neřeknou, že měli více dotací a dříve zelenou naftu než ti co chovají dobytek.Jenom prostě mudrují a nic víc.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.8.2019 14:21
No tak vida, kam se nám to až posunulo. Už se v tom pomalu ztrácím, ale snad popořadě:
a) pro pana Pavlíka- chápu vás a rozumím vašemu psaní, prof. Zeleného taktéž považuji za odborníka, ale nehodil se do krámu. Celkově to zjednoduším- pořád rozhodují politici na základě voleb. Co si volíme, to máme. Lid sám o sobě nemůže rozhodovat, takto systém nastaven není. Bohužel napříč celým politickým spektrem je to od desíti k pěti, tudíž nevidím v současné době nikoho, žádného politika- pouze politikaření.
b) pro pana Petříka- celá ta diskuze je o tom, že pořád nechcete nebo nechápete, jak moc se vaše hospodaření liší od normálního, tedy s rozmanitou skladbou plodin. Nikdo rozumný přece netvrdí, že hnůj nemá blahodárné účinky na půdu, jenže podniků, kde hnůj zůstal zachován, je velice málo. Jste jedni z nich, tudíž je to pro vás dobře. Jen si musíte připustit ten fakt, že pěstujete nejméně náročné plodiny z hlediska ochrany rostlin, v případě jetele a čiroku úplně nenáročné. Logicky z toho plyne jejich nízká potřeba. Kdybyste začali s běžnými plodinami, zákonitě by potřeba agrochemikálií prudce stoupla, nehledě na to, že používáte hnůj. Ten zvýší půdní úrodnost, ale na choroby a škůdce vliv nemá. A nebude nic platné ani to, že třeba rostliny po hnoji budou v lepší kondici.
To se vám celou tu dobu snažím vysvětlit, je zbytečné, aby diskuze přecházela téměř v osobní útoky, jak je vidět z příspěvků viz výše.
Odpovědět
mr

22.8.2019 16:34 Reaguje na pavel peregrin
Cit.:"Ten zvýší půdní úrodnost, ale na choroby a škůdce vliv nemá. A nebude nic platné ani to, že třeba rostliny po hnoji budou v lepší kondici." - Jenže po těch vašich jedech není nejen v lepší kondici, ale dokonce umírá celé okolí, včetně lidí. A to je zásadní.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 06:56 Reaguje na
Pane mr,plodiny ve velkém nelze pěstovat bez alespoň základní ochrany. To mi věřte.
Odpovědět
mr

23.8.2019 15:42 Reaguje na pavel peregrin
A jak to dělali lidé dříve? Ještě v 80. letech pamatuji okopávání řepy - v polích byla hejna bažantů (divokých), koroptve, skřivanů mraky. V dobách ještě minulejších lidé z monokultury ručně vypíchávali bodláky a další velké plevele.
Dnes? Škoda mluvit. Samý postřik a nad polem na jaře většinou ticho. Ještě počátkem 80. let jsem prošel v srpnu a září 200 m řepou nebo lucerkou a vyplašil jsem okolo 50-i skřivanů, dnes to samé pole a stejné plodiny - NULA. Tak nám tu nepiště báchorky, jak je to neškodné. A to máte k dispozici mechanizaci, o které se dříve zemědělcům ani nesnilo.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.8.2019 16:16 Reaguje na
A on vám náčelníku pevný kramfleku někdo brání v tom, abyste šel okopávat řepu?
Odpovědět
mr

23.8.2019 17:41 Reaguje na Hunter
Vy jste typický myslivec, takže bych se ani nedivil, kdybyste si notoval s nositeli těchto geniálností - cit.: "za nedostatek zvěře nemohou jedy a mechanizace v zemědělství, ale škodná = ti se zahnutými zobáky, šelmy, straky, šedivky, krkavci, racci, volavky a čápi. Proto je nutno na škodnou dělat trestní výpravy, jelikož je přemnožená a nemá v dnešní přírodě místo. Myši to stejně moc neloví, neboť se vždy snaží ulovit toho největšího zajíce - proč by se taky měli k nasycení honit za několika myšima, když ulovením toho největšího zajíce se nasytí na celý den. V republice stačí tak do deseti párů ze všech druhů dravců, ale jenom aby se neusadili v našem revíru. Škoda, že nepovolili to plošné trávení, mohli jsme se jich na čas zbavit. Když někdo střelíte něco chráněného, tak to rychle zakopte, ať nejsou důkazy." To nejsou myšlenky z blázince, ale myšlenky, jež jsem nejednou slyšel na vlastní uši od lidí, jež by jiným velmi rádi zakazovali chodit do přírody, jelikož oni tam právě loví a lidi jim to leda plaší.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.8.2019 21:17 Reaguje na
No a kdy vyrazíte okopávat tu řepu?
Odpovědět
mr

25.8.2019 16:26 Reaguje na Hunter
Myslivecký kudrlante, co rozeznává pohlaví zajíců běhajících na poli. Naše řepa je už dávno v cajku a do sklizně na ni už nemusíme šáhnout. Kdybych měl čekat na vaše myslivecké přitroublé rady někde ze 4. cenové, tak by ji v lebedě už asi nikdo ani nenašel.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 16:54 Reaguje na
Chcete slyšet odpověď, tak tady ji máte- sám jsem řepu jednotil i okopával, byla to dokonce povinnost mít díl řepy. Ale již v této době se používaly herbicidy, a to daleko větší dryáky, než dnes- namátkou Falibetan. P + D + ethofumesate se používalo rovněž. Vypíchávání bodláků je k smíchu- na pohřeb jednoho vám přijdou tři. Asi žiju v jiné krajině, ale nad poli skřivani zpívají, bažanti jsou zde běžně, pouze koroptví je málo. Velká mechanizace je nutné zlo dané enormním snížením počtu lidí v zemědělství.
Odpovědět
mr

23.8.2019 17:54 Reaguje na pavel peregrin
Ty postřiky už začaly masivněji v 70. letech a v jejich konci se proto výrazně ztrácí do té doby dominující divoký bažant. Jenže v porovnání s dneškem byla příroda pořád mnohem bohatější. Jestli je vám vypíchávání bodláků a ruční likvidace plevelů z kultury směšné, tak jsou vám asi směšní i naši dědkové, jež to běžně dělali a předali nám neotrávenou, pestrou a krásnou krajinu. Na rozdíl od vás k nim mám v tomto velkou úctu a obdiv.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 18:39 Reaguje na
Vyloženě četba u dikobrazu.Čekám tě u mích pozemků a můžeš likvidovat plevel.
Odpovědět
mr

23.8.2019 20:20 Reaguje na Jan Petřík
Jo, jo. Dikobraz jsi jedině ty sám. Než vypotíš takovou pitominu, tak se trochu poinformuj, jaké práce se v minulosti na polích odvíjely dle roční doby a potřeby. Ti lidé byli s půdou jinak spjati. Chtěl bych vidět dnešní "hospodáře", jak vlastnoručně sbírají třeba kamení, ty Dikobraze.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 20:40 Reaguje na
Nejsem blbej jako ty! Moc dobře to vím od svého dědy! Jsem zvědav jak se popereš s plevelem na poli a něco předvedeš! Zůstane to jenom u keců!
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 20:44 Reaguje na
To je vidět na co se jenom díváš! Mlátí prázdný kecy,ale práce žádná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.8.2019 09:38 Reaguje na
To bychom si špatně rozuměli. Mí předkové byli zemědělci, ale vypíchávání bodláků můžete praktikovat s úspěchem leda na zahrádce a i tam je to diskutabilní. Zkusil jste si někdy vypíchnout bodlák a po čase se podíval, co to s ním udělá? Ona každá mince má dvě strany a v případě těch herbicidů jde o to, že teprve jejich užitím bylo možné vytrvalé plevele účinně trvale z polí odstranit. Do té doby to byl boj s větrnými mlýny.
Odpovědět
mr

25.8.2019 16:53 Reaguje na pavel peregrin
Kdybych měl na zahrádce praktikovat chemochranu kultur, tak ji nemusím držet a všechno si mohu za pár kaček koupit bez starostí s uskladněním a zbytečné nezábavné práce. Místo ní bych si zašel třeba do fitka nebo zaběhat, př. zaplavat na bazén, kde můžete i zalaškovat s cizíma babama. Nemyslíte?
Odpovědět
RN

Radek Novák

23.8.2019 20:42 Reaguje na
Dobrý den, můžu se prosím zeptat za jakou měsíční mzdu by jste byl vy osobně ochoten pracovat s tím, že náplní vaší práce bude celoroční (kromě zimy) ruční práce v poli. Tj. tím myslím za jakýchkoli povětrnostních podmínek přesně jak to dělali předchozí generace, okopávat řepu, likvidovat plevel, strkat jed do myších nor a pod. Prosím vztáhněte k podmínkám roku 2019 částku hrubé mzdy. Dále se pokuste odhadnout kolik takových lidí je na pracovní trhu ČR případně lze dovézt ze zahraničí.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 20:49 Reaguje na Radek Novák
Dobrý den.
Mě by to osobně zajímalo?Né, že bych to nebyl schopen zjistit.
Odpovědět
mr

25.8.2019 18:28 Reaguje na Radek Novák
Já to dělám se ženou na svém pozemku zadara - ale leda pro sebe. Vezmete-li v úvahu, kolik berou zemědělci nesmyslných dotací, tak na to prachy určitě mají. Vše je otázkou nabídky. Včera v Tv ukazovali, že lidé nechtějí na sklizeň chmele - neřekli však, za kolik. O té ruční dřině vím dosti podrobně od svých babiček a tady z místní diskuse si vůbec nedovedu představit ty dnešní hospodáře třeba v roli mého pradědy. Tomu se vznikem ČR prý zůstalo 130 ha rolí, 16 ha luk a cvikl lesa - asi 3,5 ha. Pozemky byly rozesety na několika místech. K práci měl 3 a půl páry koní, jež prý byli na těžké práce vždy v páru s voly (což si já neumím jaksi představit), čeledína a 4 malé syny. Třeba můj děda prý oral se zvířaty sám s o pár let starším bratrem už od 8 let. Prabába měla ve chlívech prý až 50 ks skotu, jež z části musela dojit s jedinou děvečkou a 2 dcerami. Pak tam prý měli asi 20 koz, jejichž mléko bylo zase pro prasata. Zaseté role musely být čisté - odtud vím, že vypíchávali na jaře bodláčí jakýmsi štycharem do hloubky. Jak to obilí vyrostlo, byl pokoj. Byla to práce na celý týden - volno leda v neděli do kostela. Denně se dojilo a mléko ihned konima odváželi do městečka asi 3 km. A teď se držte - z ha sklidili prý 15 - 18 q pše - používala se prý leda k výkrmu dobytka, 10 - 13 ječ a hlavní bylo žito na chleba - do 16 q a ještě měli oves pro zvířata. Obilí mlátili ručně cepy a sušili na dvoře, pak denně lopatovali na hůře. Až bylo suché, ho pytlovali a prodávali - přebytky. První mlátičku - na kliku = ruční pohon, si pořídili až byli kluci už skoro dospělí, pak si ji vylepšili pohonem jaksi na dřevoplyn až pár let před válkou. Ten jim ale zabavili Němci, takže nemohli pak ani řezat dřevo. Makali celé dny. Když zorali svoje, šli orat k sousedům. Po skončení těch těžkých prací šli voli k řezníkovi a na jaře je nahradili noví. V zimě s konima dělali v lese. Můj děda něměl žádné vzdělání, leda vesnickou malotřídku přes zimu, trochu počítal, psal a četl. Ale jako jediného, nejmladšího, ho nechali vyučit řezníkem, takže dostal pak leda minimum půdy. Většinu půdy dostal nejstarší syn, ten se ale musel až do smrti starat o pradědy. Ze vzpomínek babičky vím, že děda zajistil ze všech sourozenců své rodině nejvyšší živúroveň. Děda ale řešil živnost a na babku zbylo pole a domácnost. Táta často vzpomínal, jak musel už od dětství třeba do noci uklízet do sklepa brambory a řepu a pak učil se při petrolejlampě. V 50. letech, když propagovali DDT, tak se prý děda veřejně vyjádřil, že je to určitě svinstvo a amerického brouka že pamatuje už od dětství, jenom se brambory nesmí sadit tak do velkých celků a stačí je proběhnout párkrát s kýblem. Taky se vyjadřoval proti rušení mezí ve svazích a orbě po svahu dolů, že to odnese ornici. Tak ho označili za zpátečníka. Nikdy se nedověděl, že měl v tomto všem pravdu. Takže tak nějak žili naši předkové a já je mám proto ve velké úctě. I když byli pro někoho tady blbí a nepomohli si kombajny, traktory a postřiky.
Odpovědět
RN

Radek Novák

25.8.2019 21:05 Reaguje na
To jste ale bohužel neodpověděl na otázku. To, že víte jak vypadalo zemědělství v minulosti bohužel nic neříká o znalostech současného stavu, jinak by jste nikdy nemohl napsat tu druhou větu. Prostě si pletete možnosti zahrádkáře s možnostmi zemědělce.
Odpovědět
mr

25.8.2019 21:47 Reaguje na Radek Novák
Vy víte, kolik berou dotací výrobci lyží? Nic. A když není sníh a nic neprodají, tak nic nedostanou. Třeba se i položí. Když vidím ty milionové mašiny uhnětávající půdu na beton a ty cisterny s jedem, tak zase nebudou tak chudí. Moji dědci obhospodařovali svoje pozemky leda s pomocí zvířat a pár sezonních pracantů, ne lenochů, svýma rukama. O dnešních vymoženostech zemmechanizace se jim asi ani nesnilo. Já jaksi nemohu za to, že stát programově podporuje dotacemi nepracovat i generace lenochů. Jen si uvědomte, kolik zaměstnává zbytečných lidí, jež leda spotřebovávají. A nikoho nenapadne je na čas vyhnat na pole sbírat třeba kamení nebo trhat plevel. Ale možná by tito lemplové tam naškodili více, jak to pcháčí. Co vím od lidí, tak se platy ve fabrikách pohybují mezi 80 - 150 kč/hod. Myslíte si, že práce na poli je těžší než řezat u ponku? A jste fakt přesvědčený, že mí dědci byli zahrádkáři, kdežto vy jste zemědělec?
Odpovědět
Hu

Hunter

25.8.2019 22:27 Reaguje na
Jako obvykle jste neodpověděl na otázku. Spousta keců, skutek utek.
Odpovědět
RN

Radek Novák

25.8.2019 22:28 Reaguje na
A víte kolik dotací berou výrobci lyží v ve zbytku světa? Taky nadáváte, že na cestách potkáváte kamiony místo formanských povozů? Šel vy by jste na to pole dělat rukama za 150 Kč? A ano pokud si představujete, že dnešní zemědělec by měl pracovat tak jak pracovali jeho předchůdci před sto lety, myslím si že je to stokrát těší než v dnešních továrnách. Tj. vaši i moji předci pracovali s tím jaké měli možnosti. Myslíte si že dnes by váš praděda dále oral s koňmi? Traktory a kombajny jsou drahé pro představu za posledních 30 let zdražili cca 12x výkupní ceny zemědělských plodin jen 2x. Takže pořád si myslíte, že zemědělci mají hodně peněz? Když průměrný plat v zemědělství je hodně pod průměrem celorepublikovým? Já vím že dříve měl sedlák 20ha a uživil rodinu a čeleď. Myslíte, že dnes by jste na 20ha uživil rodinu i s těmi dotacemi? Pokud ano můžete to zkusit a potom všem ukázat jak se to má dělat.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

26.8.2019 07:48 Reaguje na Radek Novák
Že by jste byl realista?
Já tvrdím,ať se dají stejné podmínky všem stejné, včetně EU,buď bez dotací, nebo s nimi a pak by se vidělo.
Ještě jedna otázka, když už jsme u toho "rádoby" srovnávání.
Co si mohl dovolit koupit zemědělec za tunu obilí před 200.léty,100.léty,před 30.léty a dnes?
Nemyslím to nijak špatně a proti vám.
Odpovědět
mr

26.8.2019 21:55 Reaguje na Radek Novák
Nezajímají mě výrobci lyží ve zbytku světa - rozhodující jsou ti naši - neberou nic. Jak je asi ta práce s motykou kvalifikovaná??? Nebo fyznáročná??? A oni vám nechtějí makat s motykou za 150 kč na čerstvém vzduchu????!!! Děláte si srandu? Kdyby tu družstvo nabízelo za takovou práci tyto prachy, tak mají některé fabriky problém - obrovský. Jenže ono to asi tak zas až taková diskotéka nebude a asi tu úplně všechno nesdělujete. Byl jste vůbec někdy v takové fabrice, že si dovolujete takové úsudky? Já znám prostředí z mnoha různých výrobprovozů a rozhodně v některých se divím, že v dnešní době ještě někdo dělá - prostředí i prachy. Ale je to tím, že těm lidem nikdo nenabídl 150 za kopání motykou. Srovnáváte nesrovnatelné - ano, i ti horníci mají dnes kombajny a nedobývají uhlí kladívkem a majzlem. Ano, na kamiony nadávám, když mi zavazejí na cestě, vytlačují koleje, příp. ohrožují. Myslím, že určité zboží by se mělo vozit leda dráhou. Nevím, kam míříte s tím srovnáním cen traktorů a výkupních cen. Jestli je vidím létat po poli, tak asi je kdosi zaplatil. Ale řeč byla o jedech na poli. Když bude mašina sít, zalévat, sklízet, čistit plevel atd., tak nic nanamítám. Jakmile ale do mého potravního řetězce nasadí třeba raka, ozvu se. A ještě jedna rada, když je to zemědělství tak bídné, tak se na to vykašlete a běžte makat do fabriky třeba za 80. Ještě rád si pak vzpmenete na motyku za 150. Občas promluvím i s normálními lidmi, tak jsem lehce v obraze a někdy pak ztrácím z té reality řeč. Vy jste prostě tímto zpochybnil, co jsem v posledních několika letech slyšel z různých úst mnoha vzájemně se neznalých lidí. A dotace? Okamžitě zrušit všem. Ničí tržní prostředí.
Odpovědět
RN

Radek Novák

27.8.2019 18:33 Reaguje na
K těm dotacím vám odpověděl pan JP výše. Já bych taky chtěl, aby nebyly, aby k tomu nebyla spousta omezení, administrativy a kontrol. Jenže pak ať nejsou nikde na světě nebo ať se zakáže dovoz ze států, kde dotace mají (prakticky celý svět). Pokud nevíte jak je náročná celodenní fyzická práce na „čerstvém vzduchu“ tak co vám k tomu mám napsat? Že si to můžete zkusit? A tím nemyslím chvilku odpoledne ve stínu na zahrádce. A ano, kromě zemědělství mám osobní zkušenosti z oblasti zdravotnictví, kovovýroby a potravinářství a ani omylem jsem nechtěl naznačit, že práce v továrně je lehká a omlouvám se, pokud to tak vyznělo. Pořád si trvám na tom, že nikdo za 150 hrubého (což je čistého tak 115 a náklad pro zaměstnavatele 200Kč/hod) s motykou do pole na celý den nepůjde. (Kvůli vám jsem ještě dneska konzultoval, prý se dají sehnat kopáči tak za 150 bez papíru na ruku). Pokud dnes Amazon dává 175 a lidi sváží z veliké dálky… a nemůže sehnat. Těch vašich pracovníků za 80Kč mně známý řekl, že jich hned 2000 vezme tak můžete doporučit:). Ony ty fabriky obrovský problém mají už dnes, ale to s vašimi zkušenostmi asi víte. Ale z druhé stránky, já tedy zdaleka nejsem tak bohatý, abych mohl někoho za ruční práci v poli platit vztaženo na to, jak málo by takový hypotetický člověk za den dokázal zvládnout. Pokud v provozech které navštěvujete, pracují na strojích po Baťovi tak se vám zdá možná divné, že jiní musí dávat miliony do výrobních prostředků. Možná, jsem hloupý, že jsem se dealera nezeptal jestli traktor, který nabízí ze 5m, kombajn za 10m by mi nedal jen za 70 tis., jako před 30 lety. Rozhodně ale nejsem bohatý, to bych si místo toho koupil jachtu, Ferrari a hodinky Patek Pfilippe a na to bohužel nemám. Nevím, koho považujete za normální lidi, jestli ty co vám říkají, že zemědělci se snaží otrávit všechno kolem, zavinili sucho a řepka je zlatý důl, tak takových dnes najdete opravdu hodně. Já vám k tomu jen řeknu: kupujte biopotraviny, mluvte se zemědělci (a taky s někým kdo dělá v logistice nebo na dráze) a mějte se hezky. PS: odpověď na původní otázku klidně oželím.
Odpovědět
mr

27.8.2019 21:41 Reaguje na Radek Novák
Fy. nemají pracovníky, jelikož málo platí. To není nic nového. Jenže si dovezou zahraniční pracovníky, jimž to stačí a jsou ochotni dělat donekonečna a v pracpodmínkách, kde byste rozhodně nechtěl být. A našinec se musí přizpůsobit. Ne každý vám bude dojíždět do tramtárie, to už by musel být výrazný platrozdíl, určitě ne 30 kč. Mně nemusí nikdo říkat, že zemědělci tráví všechno kolem a způsobili sucho. Já to vím velmi dobře a předpovídal jsem to už velmi dávno, když jsem viděl ty změny v zemprovoze. Kdyby pole nebyla otrávená, tak jsou dodnes plná života, jak tomu bylo ještě třeba v 60. a částečně i v 80. letech. V té době každoročně zimovaly v našich krajích třeba miliony havranů. Když je, dle vás, všechno v cajku, tak nám tu vysvětlete, proč jich každoročně doletovalo čím dále méně a poslední asi tisícihlavé hejno jsem viděl leda 1x za zimu někdy před 10 lety. A ještě nám tu zkuste dát vlastní názor, proč se mezi lidmi šíří tolik rakoviny - zrovna včera jsem se z tohoto důvodu loučil s jedním bývalým spolupracovníkem. A představte si, že znám i lidi z logistiky i od dráhy.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

22.8.2019 20:10 Reaguje na pavel peregrin
Proč se snížila dávka pesticidů u cukrovky,na hnojeném poli a vedle ji musí aplikovat vícekrát?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 06:58 Reaguje na Jan Petřík
Určitě se nesnížila herbicidní ochrana a ani ochrana proti cerkospoře. To byste musel napsat konkrétně, v čem se snížila.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

23.8.2019 09:10 Reaguje na pavel peregrin
Zjistím a napíšu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.8.2019 19:27
No, je vidět, že autor je marketingový odborník a že tedy o zemědělství či o aplikaci pesticidů a chemii ví kulové.
Článek je snůška populistických a neználkovských protizemědělských ekoblábolů posbíraných kdoví odkud a soustředěných v jednom článku, úplně mimo kontakt s realitou.
Odpovědět
MM

Milan Milan

25.8.2019 09:27
Přečetl jsem článek a celou diskuzi a žasnu o čem se dá tak dlouho diskutovat a co za odborníky třeba na hnůj! tady docela zbytečně dává rozumy. Podstata je ale úplně jinde. A to je soběstačnost v zemědělské produkci. Od roku 1989 jsme v soběstačnosti v základních zemědělských produktech klesly na 36-40%.To je měřitelný výsledek za 30 let rozumování, drancování krajiny, spekulací a dotací, rodinných farem, biopotravin atd.atd......
Odpovědět
JP

Jan Petřík

25.8.2019 10:06 Reaguje na Milan Milan
A co jsi udělal odborně ty?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.8.2019 12:03
Včera měl v novinách velký rozhovor prezident AK, který se týkal nesoběstačnosti ve vepřovém. Toto bych klidně oželel, můžeme ho dovážet nadále a nic vážného se nestane! Naše krajina potřebuje úplně NEJVÍCE návrat k původním stavům SKOTU. A to nejen kvůli produkci hnoje, ale zejména pro ochranu půdy. Pícniny brání erozi mnohem více, než řepka, o kuku nemluvě (to je mor!).

To by se dalo vypichovat, v čem soběstačnost poklesla bod po bodu, a byl by toho pěkný výčet! Je třeba si stanovit priority a v co nejkratším čase je začít naplňovat. Řeči o tom, že "My víme, co máme dělat" nás nespasí. Je třeba vypracovat urychleně strategii našeho zemědělství, a ne jen přiblble se řídit "neviditelnou pazourou Trhu". To, jak čas ukázal, je cesta do (_!_) Úbytek ornice trh nevyřeší, stejně jako sníženou úrodnost půdy.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

25.8.2019 13:02 Reaguje na Karel Zvářal
V podstatě souhlasím.Kukuřice mor není za "normálních"podmínek.
Proč se stavěly solární elektrárny na ůrodné Hané?
Proč jsme dostali zákaz sečení luk v nejlepší kvalitě a mohli je síct až v srpnu?(louky mezi Tlumačovská a Otrokovicemi) Takových případů je spousta.
Proč se staví obchodní centra a logistická centra na černozemi?
Jak je možné, že pozemky nám vydané dáli větší výnos,než ty které dostávám do užívání teť?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.8.2019 13:48 Reaguje na Jan Petřík
Kuku není svinstvo na absolutní rovině, stačí mírný svah a prudší déšť a TV Nova ukazuje sklepy plné bahna = nejúrodnější půdy-(( Těch těžkých hříchů ve vztahu k půdě bylo spácháno mnoho. Mně jen v tom článku vadilo, že celý problém zemědělství se zúžil na třetinové stavy prasat oproti r. 89.

Souhlas, zcela nepotřebný pták (chřástal) má přednost před normálním hospodařením. Těch absurdit je celá řada, proto píšu o nutné koncepci. To, co se děje dnes... kam se hrabe Kocourkov! Co jsou platná silná prohlášení a sebevědomé úsměvy, když vše běží "postaru".
Odpovědět
JP

Jan Petřík

25.8.2019 16:19 Reaguje na Karel Zvářal
Jo,jo,máj recht.
Taky bych mohl pokračovat. Ty zatopený sklepy by se taky daly omezit, kdyby "někdo" vyčistil křikopy a nebral 30.let podporu,atd.
Ten výčet blbostí by byl pěkně dlouhý.
Odpovědět
JP

Jan Petřík

25.8.2019 16:22 Reaguje na Karel Zvářal
Prasata a skot pěkně zdecimovaly.
Když nám sem cpou dotované mléko z Dánska,maso z Polska,atd.
Někteří si ještě myslí,zlatá EU.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist