Michal Berg: Kdo otrávil skoro 40 kilometrů Bečvy?
reklama
Věřím tedy, že pachatel, který otrávil skoro 40 kilometrů řeky, bude rychle nalezen a potrestán. Všeobecné naskakování na to, že to „musela být DEZA“ nechám bez komentářů, já jsem si tam radši zajel v pondělí sám a bavil se s rybáři, kteří to taky tak jasně neviděli. Snad to policie vyšetři brzo a tyto spekulace utne.
Nicméně k tomu co je důležité: K otázce trestu se však váže zásadní problém: náš právní řád takový čin v podstatě adekvátně potrestat neumí. Ještě je možné čekat, že pachatel bude obviněn z trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (kde je ovšem maximální sazba půl roku nebo zákaz činnosti), bude ale muset být prokázána hrubá nedbalost („Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.“). „Prostá“ nedbalost trestní odpovědnost vůbec nezakládá.
Kromě toho by ale člověk čekal, že obrovskou újmu bude pachatel nucen nahradit v penězích. To se bohužel nestane. Zatímco když bagrista překopne někomu kabel, tak následně zaplatí příslušnou vyčíslenou škodu, při poškození ekosystémů to neplatí. Zákon o životním prostředí totiž předpokládá, že při narušení nebo poškození ekosystému by měl pachatel situaci buď uvést do původního stavu, nebo ji přiměřeně kompenzovat. To se dá předpokládat například když někdo nedovoleně pokácí strom, tak je s přimhouřením obou očí náhradní výsadba někde jinde takovou kompenzací. Jak ale kompenzovat mrtvou řeku?
Co třeba penězi, které si vyžádá její obnova? Zákon uvádí, že je možné nahradit ekologickou újmu v penězích – ale tady přichází ten háček. Nebo spíš pořádný hák. K takové náhradě neexistuje ani po téměř 30 letech prováděcí předpis, který by definoval, jak tu ekologickou újmu spočítat. (Pro právní šťouraly: existuje sice zákon 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ale ten je jen transpozicí evropské směrnice a mnoho případů neřeší, zejména pokud nejsou dotčeny chráněné druhy rostlin a živočichů).
V kostce: abychom se tedy nedivili, že i pokud bude pachatel nalezen, tak jeho trest za otrávení řeky, 30 tun mrtvých ryb a masivní zásah do ekosystémů bude značně neodpovídající. Bečva, to totiž nejsou jen ryby, ale i ledňáček říční, nejrůznější druhy vodních ptáků jako potápky nebo volavky, nebo například vydra, která přišla o potravu. Tohle všechno zůstane zřejmě nepotrestáno.
Nemůžu si navíc odpustit ještě jednu věc. Tématu se, asi i proto, že mezi podezřelými byla i právě Babišova DEZA, chopili i politici, kteří jinak o životní prostředí nezavadí, jak je rok dlouhý. Například poslanec za ODS Stanislav Blaha, který na sociálních sítích tvrdí, že to nenechá bez odezvy a požene to do sněmovny. V té souvislosti bych připomněl, že to bylo právě za vlády ministrů životního prostředí z ODS Chalupy a Drobila, kdy byl zásadně zmenšován rozpočet České inspekce životního prostředí, která tyto a podobné věci má řešit.
A hejtman Čunek, pro kterého jsou jindy ekologické organizace jen uzurpátoři a potížisté? Ten sdílí dojemné záběry otrávené Bečvy a slibuje, jak na všechno dohlédne. Člověk by mu tu starost o životní prostředí skoro i věřil, kdyby nevěděl, že je to stejný Čunek, který před pár týdny zrušil na svém krajském úřadě odbor životního prostředí a sloučil ho se stavebním odborem.
Po jejich ovoci je poznáte, ne podle řečí, které vedou…
PS: pokud budete chtít poslat na obnovu Bečvy nějaký finanční příspěvek, sledujte web rybářů z Hustopečí, na něm by se měla brzy objevit informace o veřejné sbírce.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
rýpal lesní
4.10.2020 10:38 Reaguje na Karel ZvářalMiroslav Vinkler
30.9.2020 09:50Snad by stálo za to připravit návrh zákona,resp. doplnění některého stávajícího, o pasáž umožňující vymáhat po viníkovi škodu v celém rozsahu.
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 11:43Miroslav Hruška
30.9.2020 11:54Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 12:02 Reaguje na Miroslav HruškaKarel Zvářal
30.9.2020 12:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRadim Polášek
30.9.2020 18:01 Reaguje na Miroslav HruškaJinek celý areál Tesly i bývalé správní budovy v bezprostředím sousedství areálu jsu rozparcelovány na spoustu různých středních až miniaturních firem a firmiček zabývajících se vším možným.
Karel Zvářal
30.9.2020 18:03 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
3.10.2020 06:18 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
30.9.2020 12:22Jaqen Hghar
30.9.2020 17:15Radim Polášek
30.9.2020 17:52Jenže socialismus už tady 30 let není a předpisy pro likvidaci odpadních vod se mnohonásobně zpřísnily. Takový kanál už dávno nemá opodstatnění a už dávno měl být místními úřady nějakým způsobem inaktivován a všechny firmy, které do něho vypouští odpadní vody, si měly pořídit čištění odpadních vod dle současných předpisů a samostatné kontrolovatelné výpustě do řeky.
Takže vidím to tak,že podle všeho v podstatné míře zaspaly místní správní orgány ochrany životního prostředí. A významná část viny za tuto havárii, ať už tam ten kyanid vypustil kdokoliv (nebo "jen" prorezla a do kanálu vytekla stará neevidovaná nádrž či sud s jedy) mají tyto tamější orgány ochrany životního prostředí na triku samy.
Jiří Daneš
30.9.2020 23:59 Reaguje na Radim PolášekJiří Daneš
1.10.2020 00:05 Reaguje na Jiří DanešNa příklad pH se měřilo automaticky nepřetžitě a výsledek vyl průběžně zapisován liniovým zapisovačem na papír.
rýpal lesní
4.10.2020 10:46 Reaguje na Jiří DanešA ten pradůvod byl opravdu průtok v Rožnovské Bečvě, nevyhovělo to z hlediska výpočtu tzv. směšovací rovnice.
A pan Polášek by to těm podnikatelům po privatizaci asi zavřel :-D, já bych byl pro a také jsem to i kdysi jako jednu z alternativ navrhl, ale to byl řev .... ( r. 2001 ).
Když něco takového uteklo, byl za to prokurátor. Teď se diskutuje a zametá.
<rýpal lesní>
Karel Zvářal
30.9.2020 18:07Jarek Schindler
30.9.2020 21:43No a k zjištěným skutečnostem. Tak na policií zjištěné výpusti údajně odebrali vzorky s kyanidem již minulou středu pracovníci ČIŽP.
Co je zajímavé tak úhyny byly detekovány kolem Choryně. Problém je, že pokud je ta výpusť u mostu , je hned pod ní jez Juřinka I. No a o 400metrů dále je jez Juřinka II a o dalších 600 metrů dál Juřinka III. Kolik uhynulých ryb se nacházelo v této oblasti. Tady musela být otrava snad nejmasívnější. Navíc v počátcích se nezvyšoval přítok z Bystřičky. Přes toto všechno se prvotně uváděl počátek otravy někde od Choryně. To je o pomalu tři kilometry níž. Otázkou tedy je, kolik mrtvých ryb vytáhli rybáři mezi těmi jezy a proč byl původně počátek kontaminace a úhynu ryb uváděn o 3,7 km níže? Nebo , že by ten kyanid začal "učinkovat se zpožděním"? U nás je asi všechno možné.
Karel Zvářal
1.10.2020 05:43 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.10.2020 09:27 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.10.2020 09:39 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.10.2020 14:16 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
3.10.2020 06:32 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týká mrtvých ryb, tak jednak ty logicky plavou s proudem, než se na to tedy přišlo, byly mrtvé ryby z té oblasti odneseny níž po proudu a ty, co zůstaly na dně, zhnily bez zhlédnutí lidským okem.
Kromě toho, pokud ten únik byl nárazový, plus dokonce případný viník se ho po zastavení úniky kyanidu snažil zakrýt vypouštěním většího množství nekontaminované vody,který kanál hned propláchla, mohl kyanid v těch prvních kilometrech projít a být hned nahražen čistou vodou z toku Bečvy na trubkou, takže biotop byl zasažen minimálně.
A pokud byla zasažena jen pravá strana toku, levá ne, mohla část ryb uniknout otravě tím, že prostě od pravého břehu uhnuly k levému břehu. Kontaminace ve vodě přece nastává postupně, v řádu sekund až minut a to rybám mohlo stačit.
Teprve až se po těch 3 jezech a více kilometrech řeka "promixovala", ryby neměly kde uhnout a vyhynuly kompletně.
Jarek Schindler
3.10.2020 08:18 Reaguje na Radim PolášekSamozřejmě záleží na době po kterou ten kyanid tekl do řeky. Čím delší doba tím delší zasažení a tím i delší ten "kyanidový mrak" ve vodě. Větším množstvím nekontaminované vody se mohly propláchnou tak akorát trubky. Ten "kyanidový mrak" jde s vodou a jen díky různým vratiproudům, tišinám atd. se jeho šíření po řece natahuje. Určitě by šlo spočítat, kdy a kde ta vlna zvýšeného průtoku z přehrady Skalička dohnala tu kyanidem zasaženou vodu. Naředění si dokáži představit jako přidání vody přímo do té kontaminované nebo před tu kontaminovanou vodu třeba právě na jezech. Nějak si nedokáži představit to naředění "zezadu". Tady bych řekl, že dřív než ten zvýšený průtok naředil ten kyanid tak ho nejdříve hodně popohnal.
Jinak bych neřekl, že by ryba poznala dřív než je pozdě v čem to zrovna plave. No a rozhlas a výstražné sirény taky nemá k dispozici.
Karel Zvářal
3.10.2020 09:11 Reaguje na Jarek SchindlerPodobně sleduji u nás přítok, jak se kalná voda velmi pomalu mísí s tou v hlavním korytě. A na těch rybnících pod Juřinkou mají ten přítok asi 200 m nad nimi, takže kontaminace by byla velmi nepravděpodobná.
Jarek Schindler
3.10.2020 09:29 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
4.10.2020 04:23 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týká "propláchnutí trubek, právě o tom jsem psal. Okamžitě po propláchnutí trubek by vzorek vody odebrané z potrubí nevykazoval nebezpečné množství kyanidů. Na rozdíl od vzorků usazenin odebraných z potrubí, kde se ty kyanidy naštěstí drží dost dlouho k tomu, aby vypuštění otrávené vody bylo zjistitelné.
Co se týká naředění vodou z přehrady je to přirozeně složitější a při detailním výpočtu či modelaci už velmi hodně složité. Tok vody při vyšším stavu vody je rychlejší, tudíž vyšší stavy vypouštěné vody z přehrady ten nižší stav s otrávenovou vodou dohání. Částečně na otrávenou vodu tlačí, zvyšují její hladinu a tím zvětšují úrovně penetrace akumulací vody na březích otrávenou vodou. Cástečně ale čelo zvýšené vody vypustěné z přehrady dostiženou otrávenou vodu naředí, čímž skutečně při hraničních koncentracích umožní některým živočichům přežití.
Podle mně ryba pozná, v čem plave a uteče pouze v určité vzdálenosti od vypouštěcí trubky, kde je otrávená voda z trubky ještě nenaředěná a určitým způsobem jiná, obvykle díky dalším příměsím mimo toho jedu. Přirozeně ryba musí mít štěstí a plavat správným směrem, nesmí do otrávené vody přímo zajet. Jak už je ale otrávená voda naředěná, v celém vodním sloupci a čelo otravy postupuje po většině šířce toku řeky nebo najednou už po celé šířce toku, ryba nemá šanci.
Jarek Schindler
4.10.2020 06:36 Reaguje na Radim PolášekNo a nakonec. To co uvádím jako argument, tedy vzdálenost výpustě od uhynulých ryb posléze uvedla i paní blondýna od zelených ,jako argument vylučující Dezu. Jen bohužel zaměnila ty výpusti.
Bohuslav Rosendorf
1.10.2020 11:12Jirka Černý
1.10.2020 21:09Miloslav Jáchymstál
2.10.2020 07:27V lednu 1991 ohromili naši chemičtí vojáci v Perském zálivu svět, když dokázali detekovat stopové množství bojových otravných látek v neškodné koncentraci. Detekční přístroje používané i v civilním sektoru pokročily za tři dekády vývoje o několik generací. Položte si prosím otázku, zda je možné, aby zdroj kontaminace řeky Bečvy nebyl při dnešním stavu techniky odhalen v řádu hodin. Opravdu jste schopni na tuto otázku odpovědět ANO ???????
éiceolaí
6.10.2020 14:33 Reaguje na Miloslav JáchymstálRadim Polášek
3.10.2020 06:44Z hlediska rozsahu toho vyprázdnění ekologické niky otrávená Bečva odpovídá zničení pouhých vyšších pár desítek hektarů smrkového lesa.
Z hlediska finanční škody je vytrávěná Bečva ještě menší, odpovídá odhadem škodě majitele lesa vzniklé kůrovcem na nějaké nižší desítce zničeného lesa.
Takové tragédie, mimochodem oslavované zelenými a v podobě napadeného dřeva kdysi rozváženého tajně ze Šumavského NP ovládaného zeleným vedením po pílách v celé republice minimálně z části přiživené, se v době nejhorší kůrovcové kalamity děly každý den a budou se ještě nějakou dobu dít, dokud kůrovcová kalamita nevyhasne.
Jarek Schindler
3.10.2020 08:34 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
4.10.2020 04:54 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.10.2020 06:19 Reaguje na Radim Polášekrýpal lesní
6.10.2020 21:13 Reaguje na Radim PolášekA znal jsem jednoho Poláška, sportovního komentátora a sportovního novináře, který informoval o zápasech, kde nebyl. Omlouvám se mu tímto.
Poznámka : tento příspěvek by se vešel do 7mi písmen, ale nemám to ve zvyku.
<rl>