https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-koranda-perpetum-mobile-misto-uhli?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Koranda: Perpetuum mobile místo uhlí

20.1.2020
Jezero.
Jezero.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Tak jsme objevili perpetuum mobile. Díry po uhlí budou vyrábět elektřinu,“ glosoval můj známý, energetik, zprávu o přeměně hnědouhelných dolů na severozápadu Čech na jezera produkující energii přečerpáváním vody.
 

Ideou z dílny státního podniku Palivový kombinát Ústí se podle médií pozitivně nakazil i ministr průmyslu. A nejen on - i mnoha mým nazelenalým přátelům ze Sudet se myšlenka zatopených dolů vyrábějících prý tolik elektřiny jako dva bloky jaderné elektrárny zalíbila a sdílejí ji všemi směry.

Ironická narážka na perpetuum mobile ovšem dává smysl. Přečerpávací elektrárny energii sice vyrábějí, ale taky jí dost spotřebují, světě div se, na přečerpávání vody. Čerpají, když je elektřiny v síti nadbytek a vyrábějí ve špičce. Jsou spíše akumulátory než plnohodnotnými producenty elektřiny. Proč ale píáristé Palivového kombinátu zamlžují pravou podstatu přečerpávacích elektráren a snaží se plánované jezerní kaskádě vytvořit image vodního Temelína?

Promovaní inženýři ♫

Vysvětlení může dát příběh přesunutého kostela v Mostě. „Masa organizovaného kamení má mnohem menší hodnotu než to uhlí pod ní“, vysvětloval v 70. letech minulého století propagandistický film, proč musí několikasetleté královské město plné architektonických unikátů padnout.

Jen Kostel Nanebevzetí Panny Marie tehdy inženýři po kolejích přesunuli a zachránili před zbořením. Jak ale říká starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, byl to úspěch především technický a inženýrský, spíše než památkářský.

Tentokrát se nebude přesouvat kostel ani bořit město nebo vršit výsypka. Bude se budovat vodní a energetické veledílo.

Že vody nebude podle některých odborníků dostatek a podloží je nevyzpytatelné? Nevadí, my to dokážeme. A že stavět přečerpávací elektrárny může být ekonomický nesmysl? No…my to dokážeme!

Zatopit, nebo skutečně oživit

Kraj hor a dolů vloni navštívila celosvětově uznávaná krajinářská architektka Teresa Moller. A megaplán jezer vyhodnotila jako ne úplně šťastný. Krajinu by fragmentovala, více by spoléhala na přirozenou sukcesi a sílu přírody, dala by vzniknout tisícům zákoutí. Voda by se taky stala důležitou součástí krajiny, jen o dost přirozenější cestou.

Podobně o Severozápadu uvažuje neméně významný krajinář Vladimír Sitta. V chomutovské senátorské kanceláři v listopadu řekl, že není velký rozdíl mezi povrchovým dolem a plošně zaplavenou krajinou (poslechněte si jej). Šéf krajinářského ateliéru na fakultě architektury ČVUT podobně jako jeho chilská kolegyně doporučil namísto technicistního přístupu ke krajině vydat se cestou větší bio/diverzity.

Neznám to nejlepší řešení. Ale vím, že přesně takové názory krajinářů a těžařským myšlením neposkvrněných odborníků by měly dostat ve veřejné diskusi mnohem víc prostoru ještě před tím, než si páni inženýři definitivně znovu dokážou, jak to s krajinou umí.

Tvořivost namísto velikášství

Jasně – leckdo může namítat, že na změnu přístupu je pozdě, že o zaplavovacích plánech je už dávno rozhodnuto. Není ale nic snazšího než otevřít opravdovou diskusi. Mnohem více by teď měli být slyšet také místní aktivní patrioti, tvůrčí talenti i široká veřejnost.

Palivový kombinát už na zatím neveřejné studie k jezerům vynaložil téměř 10 milionů korun. Další analýzy za miliony se chystají. Za takové peníze by se dalo pořídit hodně užitečné práce i těch nejlepších světových krajinotvůrců, urbanistů a strategických plánovačů.

Jen malou útěchou je, že vedení státního podniku je otevřené spolupráci s nezávislými architekty, s kterými třeba dotváří krajinu jezera Milada u Ústí nad Labem.

Celkový dojem z chladně technokratického, zpátečnického a nezdravě velikášského přístupu k přeměně Podkrušnohoří ale stejně přetrvává, a nabízí se tak otázka, zda by koordinací rekultivačních plánů neměl být pověřen subjekt více vzdálený těžařské loby a o dost bližší nezávislým odborníkům.

Máme tu vyzkoušeno, naposledy při miliardách utracených z ROP Severozápad, že investice do betonu samy o sobě ke zlepšení prostředí nestačí.

Vážně by stálo za to, aby to politici rozhodující o přeměně Podkrušnohoří zkusili trochu jinak. S větším citem pro věc.

A moji ekologicky smýšlející přátelé nadšení představou megawatových jezer by si mohli připomenout jeden bonmot z loňského souboje titánů filozofie – je třeba dát si pozor, aby to světlo, které vidíte na konci tunelu, nebyl jen další, v tomto případě hnědouhelný, vlak.

Miroslav Koranda, produkční z Podkrušnohoří
reklama

 
foto - Koranda Miroslav
Miroslav Koranda
Autor je produkční z Podkrušnohoří.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

20.1.2020 06:59
My bohužel žijeme v zemi, kde se na každé příležitosti zlepšit krajinu uplatňuje akorát klientelismus a zacházení s krajinou jako s neživou věcí, která má někomu přinést zisk na úkor stavu ŽP... ČR je hřiště pro všechny možné šmejdy a velkošmelináře....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.1.2020 07:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
a to všechno s kulatým razítkem od státu...
Odpovědět
VN

Vilém N

20.1.2020 07:49
Úžasné. Nicméně přečerpávací elektrárny jsou naprosto idální "baterie" pro solární a větrné elektrárny. A ke všemu zadržují vodu v krajině a velké vodní plochy v parném létě příjemně ovlivní klima v okolí. Nicméně to vypadá spíš na nevyřízené účty s nějakou místní firmou :-)
Odpovědět
JV

Josef Volfík

21.1.2020 07:57 Reaguje na Vilém N
Otázkou je, kde vezmou tolik vody na zatopení, jaký je výpar a třeba i únik vody přes podloží. Nicméně, únik vy možná mohl pomoci spodním vodám v širokém okolí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.1.2020 08:22
Ba ne. Docela se mi to líbí, ač to chce technicky "domakat" a krajinářsky upravit. Jenom zastánci babišových vizí o nezbytnosti jaderek nechtějí připustit, že i jiné zdroje energií jsou na světě a budou se rodit další a další. A cenové, provozněobslužné, bezpečnostní,ekologické i krajinářské bonusy jsou oproti jaderkám nesrovnatelné......
Odpovědět
ig

20.1.2020 10:26 Reaguje na Milan Milan
Výborně, to už je mnohem lepší. Podržme se biblického "Jděte a počítejte" (2. Samuelova 24, 2) a předpokládejme, že najdeme někde v Krušných horách v nadmořské výšce kolem 600 m místo, do kterého se dá přečerpat celé jezero Milada. To máme 35 mil. tun krát výškový rozdíl 400 m krát g = 1.4x10^14 J, okrouhle 40 GWh. Pokrytí spotřeby ČR na půlku noci! Najít ještě padesát takových lokalit a máme vyřešenou akumulaci energie pro celou naši zemi pro období kdy nesvítí a nefouká :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 10:30 Reaguje na Milan Milan
Problém je, že kapacita této "baterie" je přinejmenším o řád menší, než by bylo potřeba pro ukládání energie z OZE.
Musela by se zatopit prakticky všechny údolí v Krušných horách (a někde před tím i pořádně vybagrovat), aby potenciální energie té masy vody byla jakž takž dostatečná. Pro dlouhá období bezvětří v zimě, kdy jsou krátké dny, by to ale stejně nestačilo a museli bychom i tak udržovat v záloze nějaké uhelné elektrárny.

Další věcí je, že v bývalých dolech se nacházejí nyní velice cenné biotopy (exotické řasy, fotosyntetizující bakterie, vzácné houby, ale i zelené rostliny), a že ničit tyto biotopy rekultivací je do značné míry nesmysl a škoda.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

20.1.2020 12:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Mohl byste prosím nějak doložit tvrzení, nejlépe odkazem na odbornou literaturu, "že v bývalých dolech se nacházejí nyní velice cenné biotopy (exotické řasy, fotosyntetizující bakterie, vzácné houby, ale i zelené rostliny)". Bez ironie mne to zajímá ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 14:44 Reaguje na Petr Znachor
Byly o tom články na různých odborných webech. Něco asi i na www.osel.cz. Možná něco i na Vesmíru a Scienceworldu.
Jsou tam prostě vývěry silně mineralizovaných vod, které jsou pro tyhle organismy vhodným prostředím.
Podobně zajímavé jsou i haldy na Ostravsku, včetně hořících. O tom se dají najít články v České mykologii a Časopise českých houbařů (ale i v dalších podobných periodicích).
Na Plzeňsku je zase (nebo bylo, informace je starší) v opuštěném lomu jezírko kyseliny sírové, vzniklé větráním pyritů, opět docela zajímavá lokalita.
Tyhle věci jej ukazují to, že "rekultivace za každou cenu, jak to prosazují zelení, nemusí být vždy správná.
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.1.2020 17:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Není to tak dávno co jsem procestoval např. Norsko. Snad každý region má své malé zdroje energií, které nejsou ani vidět, ale spolehlivě fungují. A ceny energií pro rodiny s dětmi a důchodce jsou velmi nízké....Tak proč se neporozhlédnout po civilizovaném světě, kde si své občany, krajinu a životní prostředí zřejmě váží podstatně víc a nezatěžují budoucí generace, kde si nediktují zákony kšeftaři, nebo dotační baroni atd.atd…..
Odpovědět
sv

20.1.2020 22:25 Reaguje na Milan Milan
A namáhal jste se při tom cestování vůbec zjistit jaké malé zdroje energií má každý region v tom příslovečném Norsku? Pokud mohu soudit, tak jste cestovl možná tak po norským hospodách a nikoli po norských elektrárnách. Kdybyste to vzal opačně, tak byste zjistil, že ty norské zdroje energií jsou na řekách s významným převýšením, kterých mají notabene velké množství. Jinými slovy Norové mají takové podmínky pro vodní energetiku, o jakých se českým oze fanatikům nezdá ani v těch nejzelenějších snech... a pozor přesto to nestačí a v Norsku se elektřina vyrábí i z plynu.
Odpovědět
JV

Josef Volfík

21.1.2020 08:04 Reaguje na
Zkuste si najít Solovecké ostrovy v Rusku a historii kláštera (občas gulagu), nebo je navštívit, pravda, jsou trochu z ruky. Víceméně placatý ostrov, ale mniši si tam před dávnými, dávnými léty postavili na místním potoce elektrárnu, která jim k provozu kláštera bohatě stačila. Ještě jsou tam z ní vidět trosky. A taky je tam dost unikátní řešení, jak "uskladnit" lodě na suchu přes zimu.
Odpovědět
sv

21.1.2020 12:07 Reaguje na Josef Volfík
Co to melete? To už i to Norsko se svým obrovským množstvím řek s velkým spádem je blíž české realitě než jakási malá vodní elektrárna s výkonem velkým tak akorát, aby utáhla pár žárovek nebo rádio. I v ČR je velké množství malých vodních elektráren (ovšem s výkony díky malému spádu českých řek podstatně menšími než ty norské), a stačí to. Absolutně ne.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.1.2020 19:06 Reaguje na
Pro ignoranty reality informace: Státní firma Statnett v Norsku spravuje 237 vodních elektráren a další energetické zdroje, jež patří městům, obcím i soukromým firmám. "
Zdroj.: Hybrid.cz › Novinky › Energetická symbióza: německé větrníky a norské vodní elektrárny
Odpovědět
ig

20.1.2020 22:49 Reaguje na Milan Milan
Spousta malých skrytých elektráren, o rozdílech hladin ve stovkách metrů jaké bychom u nás mohli mít v každé vísce https://en.wikipedia.org/wiki/Alta_Hydroelectric_Power_Station#/media/File:Altakraftverket,_Norge.jpg :D
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.1.2020 18:58 Reaguje na
Díky za odkaz. Ale stejně je to marné, jak se někdo místo argumentu uchýlí k urážkám, nebo trapné ironii, tak je na konci svých argumetačních sil a konstruktivní diskuze končí. Takže se sice opakuji, ale Norsko funguje bez JE energeticky skvěle a jejich "mix" by mohl být bezpochyby inspirativní i pro naše stratégy..
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

22.1.2020 12:31 Reaguje na Milan Milan
Jakou hustotu osidleni ma Norsko?Zajedte se podivat do Ruska, pokud nejste v blizkosti osidleni tak je to panenska priroda, ta země je tak obrovita ze ji nejsou schopni celou znicit.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.1.2020 11:19 Reaguje na Milan Milan
"Budou se rodit další a další" zajímavé tvrzení... co když ne?

Tohle plánování budoucnosti s technologií která neexistuje a je klidně možné že nebude existovat 100 let?
Děkuji, ne...

jinak "nové zdroje energií" nějak nevznikli od doby co jsme začali štěpit uran.

Když to přeženu solární energii používáme co lidstvo existuje... jenom třeba tím že pálíme dřevo které jí absorbuje. (ne že by to bylo extra efektivní...)
Či jsme nakrmili krávu co táhla mlýn na mouku.
Větrnou energii používáme od dob prvních větrných mlýnů...
Do vody jsme taky strčili mlýnské kolo... (velmi neefektivní turbína...)
uhlí je v podstatě ekumulovaná solární energie.

žádné... hypoteticky si ještě bereme energii ze slapových sil kterými působí měsíc na moře, a pak něco z jaderného rozpadu v zemském jádře. (geotermální)

jinak jaké jsou ekologické bonusy větrníků? Zaberou výrazně víc prostoru, na stejný výkon a kapacitu výroby spolykají 10x tolik oceli a betonu, 10x tolik vedení (též zabírá prostor) krajinu otravují hlukem, vibracemi (vyžene to krtky ale i hnízdící ptactvo)?

krajinářský vliv větrných elektráren je ryze negativní.

hotspoty solárních elektráren pro místní faunu též nemají prakticky žádný kladný efekt... a krajinářství nemluvě - na stejný výkon a kapacitu (zálohu třeba v podobě baterií jde dát pod zem... ikdyž spíš to nikdo neudělá...)

na nahrazení temelína potřebujete čistou plochu všech střech v Praze... (aby zvládli výkon rozložený do času v podobě zálohy... která je málokdy v ceně elektrárny)

tu "cenovou výhodu" s externalitami kolem nějak nevidím.

Ostatně proto taky němci mají finální účet - ten v kterém je mimo ceny silové elektřiny i náklady na distribuci a bonusy pro OZE - suveréně nejdražší v Evropě.
Odpovědět
sv

20.1.2020 22:32 Reaguje na Milan Milan
A jak "technicky domakáte" těch několik stovek metrů výškového rozdílu nezbytného pro smysluplnou přečerpávací elektrárnu? Realita je taková, že stavba vodních elektráren na jezerech po vytěženém uhlí by stála desítky miliard, přičemž výkony takových elektráren by byly velmi malé. Nějaká návratnost by prakticky neexistovala. Jinými slovy zase jedná o zelenou chiméru, v případě realizace by se jednalo o zelený tunel.
Odpovědět
Miroslav Koranda

Miroslav Koranda

20.1.2020 15:29
Ještě k dovysvětlení, odkud se mimo mnohé citace v médiích bere nesprávný obraz vodního Temelína.

Ministr Havlíček, 16. 8. 2019 - http://bit.ly/30Dh4kb

"Oblast má obrovský potenciál jako zásobárna vody pro Českou republiku a také jako zdroj energie díky vodním elektrárnám a solárním parkům na hladině o celkovém výkonu až dvou jaderných reaktorů. Něco jako Vltavská kaskáda, ale významně větší."

TZ MPO 18. 9. 2019 - http://bit.ly/38k9OMI

"Pokud by se jezera propojila, vznikl by potenciální velký zdroj energie s výkonem malé jaderné elektrárny."

návrh Územní energetické koncepce Ústeckého kraje - aktualizace 2018, http://bit.ly/3arYBvK

Návrh energetické koncepce Ústeckého kraje počítá s přečerpávačkami jako "zdroji pro výrobu elektrické energie." Senátor Přemysl Rabas k tomu po konzultaci s energetiky podával připomínku (http://bit.ly/2R8Yqhc), že při uvedeném objemu výroby (947 GWh) a účinnosti 60 - 80% by přečerpávací elektrárny spotřebovaly o několik stovek GWh více, než kolik vyrobí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 09:45 Reaguje na Miroslav Koranda
Problém je v tom, že rozdíl hladin, a tudíž energetický potenciál je tam velice malý (menší než většina přehrad na Vltavské kaskádě). Muselo by se to z těch jezer pumpovat do nějakých nádrží vysoko v Krušných horách, uměle vybudovaných jako Mravenečník. Pak by to mělo smysl.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

20.1.2020 17:45
Problém je v tom, že v případě většího využití OZE ty nové přečerpávačky budeme rozhodně potřebovat. A rozhodně je lepší je stavět na místě bývalých dolů než se nimi jít do hor a zlikvidovat pár kilometrů čtverečních přírody v dosud nedotčených údolích a nebo při té příležitosti zbourat pár vesnic...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.1.2020 21:10 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Ale jo, proč ne přečerpávačky. Těch děr s nízkou nadmořskou výškou je asi spousta. Kde ale vezmeme podobné díry v blízkosti o pár stovek metrů výše? Mne napadá jen přehradit údolí a zničit když ne vesnice, tak přírodu. Ale co bychom pro úspěšné začlenění OZE neudělali!
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 14:26 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Jenže ty doly mají +- stejnou úroveň a spád na nich je tudíž velmi malý (když to budeme pumpovat proti proudu a tečení po proudu požene dynama). Ta vody by se musela hnát někam nahoru, ideálně stovky metrů, a to by znamenalo postavit řadu nádrží na svazích Krušných hor (čím výš tím líp) a vybagrovat je, aby měly co největší objem (a tedy kapacitu). Čili několik desítek až něco přes sto Dlouhých strání, jedna elektrárna vedle druhé. Pak by to mělo jakýsi smysl vůči reálné spotřebě energie v ČR a reálným dobám, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr (u nás i v tom Německu). Faktem je, že taková megastavba by mohla dodávat energii i do přilehlých částí Německa a tím na sebe vydělávat.

(Začátek ironie)
A ty nádrže bychom mohli hloubit menšími jadernými výbuchy, po vzoru vytváření podobných vodních děl v SSSR v 50. letech.
(Konec ironie)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.1.2020 16:28 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Opět jeden s nedostatky ve znalostech fyziky.

Když se chcete zabývat myšlenkou využít zdevastovanou krajinu pro budování přečerpávacích elektráren, tak musíte vědět, že nestačí mít jen ty díry v zemi, které lze zaplavit vodou.
Aby to mohlo fungovat, musíte mít také nějaké místo, KAM z nich tu vodu budete přečerpávat a zase ji z nich pouštět zpátky. A aby to mělo i nějakou přijatelnou účinnost, jinde než v horách ta místa nenajdete, protože potřebujete taky odpovídající výškový rozdíl - pár desítek metrů rozhodně nepostačí.
Shrnuto:
K těm dírám ve zdevastované krajině musíte zdevastovat další území dalšími děrami (a výsypkami, kam uložíte vytěžený materiál). Čili další devastace, akorát že o těch cca 400 m výše. Nahoře v Krušných horách, které se jen tak tak stačily zotavit z následků exhalací a začíná to tam být zase pěkné.
Odpovědět
JV

Jan Volák

21.1.2020 14:43
Hrozný.
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

23.1.2020 12:47
Důvody, proč spolu s ekologickými přáteli kritizujeme nepravdivé výroky ministra Havlíčka a Palivového kombinátu Ústí a mírníme přehnané optimisty, jsou zde dobře popsány a těžko k nim něco dodat. Jen, že je třeba s touto kritikou víc vykročit z této zelené bubliny.
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

23.1.2020 13:09
Důvody, proč spolu s ekologickými přáteli kritizujeme nepravdivé výroky ministra Havlíčka a Palivového kombinátu Ústí a mírníme přehnané optimisty, jsou zde dobře popsány a těžko k nim něco dodat. Jen, že je třeba s touto kritikou víc vykročit z této zelené bubliny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.1.2020 17:05 Reaguje na Daniel Vondrouš
Pane Vondrouši, a jak jste na tom vy s falešným a přehnaným optimismem u OZE, když nechcete na toto téma vůbec věcně diskutovat. Nejste vlastně se svými ekologickými kamarády jen nazeleno natření Havlíčci?
Odpovědět
ar

arbiczech

23.1.2020 13:52
Trochu mě mrzí, že jsou tyhle debaty dost černobílé. Přečerpávací elektrárna a zatopení jámy po dolech samozřejmě není vůbec nic špatného. Rekultivace dolů, aby byla udržitelná, tak potřebuje také nějaké ty finance na údržbu. Sukcese je věc moc hezká a moc levná, ale není všespásná. Obzvlášť v okamžiku, kdy Vám na sukcesní plocha zalétne pár semen pajasanů nebo akátů. Louky je třeba kosit, jinak zarostou lesem a do lesa vám motýle ani včele moc nepoletí... Tím neříkám, že jsem pro aby jediným a hlavním cílem rekultivace dolů bylo jejich zatopení a výstavba přečerpávaček. Ale jestliže tu ta možnost je a ukázala by se jako ekonomicky životaschopná, tak proč ji nevyužít? Proč neudělat jezera z části pro rekreaci a z části pro akumulaci elektřiny, a z části třeba i se solárními panely? Sukcesi (spíš řízené) by bylo vhodné ponechat těch 20% o kterých se v odborných kruzích mluví, že by měly být v zákoně. Prostě mix a zlatá střední cesta.
Odpovědět
ig

24.1.2020 08:48 Reaguje na arbiczech
Přečerpávačky nebudou, není spád...
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

18.4.2020 16:15
"Snad každý region má své malé zdroje energií, které nejsou ani vidět, ale spolehlivě fungují!" Myslíte asi hydroelektrárny, na malých tocích ale s velkým spádem.Něco jako Čeňkova pila na Šumavě. Ale takových lokalit máme v ČR kolik? J.L. end
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist