Myslivci a rybáři: Chraňme přírodu, ne jen vybrané druhy

Bobr evropský.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Současná příroda České republiky je významně pozměněna, mnohde přímo utvářena činností člověka. Člověk v přírodě ovlivňuje vše od vodního režimu přes půdu a rostlinstvo až po živočichy. Jediným správným přístupem k ochraně přírody tak je její ochrana jako celku, ve kterém nám záleží na prosperitě všech jejích součástí. Již na příkladu kormorána se ukázalo, že neúměrná ochrana vybraných, byť mediálně zajímavých druhů, vede do slepé uličky. Neopakujme tuto zkušenost i s dalšími druhy.

V minulém týdnu informovala přední česká média o rostoucích stavech bobrů napříč celou Českou republikou. Bobr, podobně jako vydra a vlk, patří mezi zvláště chráněné druhy, které je až na výjimky zákonem zakázáno lovit. Protože ale nemají ani dost výkonného přirozeného nepřítele, postupně se množí až do stavů, kdy působí značné, mnohdy už neudržitelné hospodářské škody. Na problémy s ochranou vybraných druhů – bobrů, vyder či vlků Českomoravská myslivecká jednota a rybářské organizace upozorňují dlouhodobě. Praxe zatím bohužel ukazuje, že kritika je opodstatněná.

Nevhodná výběrová ochrana v příkladech

Kormoráni se vymkli kontrole

Kormorán velký je ukázkou selektivní ochrany, která jde z extrému do extrému. Ve dvacátém století stavy těchto ptáků významně poklesly, což vedlo k zařazení kormorána mezi zvláště chráněné druhy. Kormorán je však vrcholový predátor, jehož počty jeho přirození nepřátelé (orli mořští, lišky, racci či v české přírodě nežádoucí mývali) nezvládají dostatečně redukovat.

V druhé polovině 20. století vzrostly stavy kormoránů natolik, že jimi působené škody na rybách již byly neúnosné. Od roku 2013 se kormoráni opět loví, stát dnes dokonce vyplácí odměnu ve výši 500 Kč za každý ulovený kus. Odhaduje se, že v Česku zimuje až 15 000 kormoránů, dalších několik desítek tisíc jich každé jaro a podzim přes území ČR migruje a různou dobu zde setrvává. Každý přitom denně sežere kolem 0,5 kg ryb, což způsobuje u produkčních rybářů (v rybnících) i u sportovních rybářů (v rybářských revírech) škody přesahující 150 milionů korun ročně (údaj z roku 2020).

„Nejde ale jen o přímé škody, mezi něž řadíme nejen ryby zkonzumované, ale také ryby kormorány vystresované a poraněné, které pak nemohou řádně zazimovat a na jaře houfně hynou na nemoci, nebo mají podlomenou schopnost reprodukce. Jde také o nevratné ztráty na původních druzích ryb a na rybím genofondu. Ty se dost dobře nedají vyčíslit,“ vysvětlil ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána.

Škody páchané bobry omezuje lov

Bobr evropský byl na území ČR vyhuben koncem 19. století. Počátkem 20. století zbývalo v celé Evropě přibližně 1200 jedinců. V druhé polovině 20. století se však k nám bobr začal opětovně šířit z okolních zemí a byl i uměle vypouštěn. Dnes v České republice žije přibližně 10 000 jedinců, přičemž v jižních Čechách je kvůli ochraně rybníků povolen jejich odlov. Tento chráněný druh totiž každoročně působí nejen rozsáhlé materiální škody, ale také svou destrukční činností ohrožuje bezpečnost jednotlivých rybníků i rybničních soustav.

Bobři narušují celistvost hrází a ucpávají výpustní zařízení. Tím vzniká riziko, že se hráz protrhne a způsobí další škody na majetku a ohrožení zdraví osob. Je proto dobře, že Ministerstvo životního prostředí zvažuje změnu plánu péče o bobra a rozšíření možnosti jeho regulace. Rovnováhu v člověkem přetvořené přírodě může zajistit opět jen člověk.

Vydra říční.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Cloudtail the Snow Leopard / Flickr

Chráněná vydra decimuje původní druhy ryb

Vydra říční je predátorem na vrcholu potravního řetězce, který je momentálně v ČR pod absolutní ochranou zákona. Evropská směrnice chránící tento druh však povoluje možnost se od zákazu odchýlit. Toho již využili naši sousedé v Polsku, Německu a nejnověji v rakouském Salzburku. Jenomže českým orgánům ochrany přírody se do potřebné regulace vyder zatím moc nechce.

Jak vysvětlil ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl, „je absolutní ochrana i vzhledem k celoplošnému rozšíření a dostatečně robustní populaci vydry říční kontraproduktivní a paradoxně nahrává nelegálnímu lovu i za použití metod, které jsou nehumánní a nemají v dnešní společnosti místo, a sice lovu do želez či trávení jedem.“

Přečtěte si také |

Jak vydry s hlaváčem na Labi bojují

Reálnou výší škod na obsádkách ryb v rybnících, na sádkách či v rybářských revírech vydra se svými více než 130 miliony korun ročně zdatně sekunduje kormoránovi velkému. Meziroční srovnání ukazují na setrvalý růst populace vydry na území ČR, přičemž denně tato populace zkonzumuje 5-6 tun ryb. Za rok tato hodnota atakuje jen těžko představitelných 2 000 tun ryb z rybníků a rybářských revírů.

„Jen na rybářských revírech Českého rybářského svazu způsobí vydry každoročně škodu přesahující 40 milionů korun, kterou pak musí členové našeho spolku uhradit ze svého. Zapomínat také nesmíme na značný stres a poranění přeživších ryb v lokalitách, kde vydra působí,“ přiblížil ztráty rybářů ichtyolog Pavel Vrána. „Vysoké stavy vyder jsou vedle ryb pohromou také pro další, mnohdy chráněné, druhy, jako jsou například škeble a raci,“ doplnil tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.

Kvůli působení vyder přišli rybáři na řadě revírů o generační a remontní (nedospělé, určené pro chov) ryby, v důsledku čehož zkolabovala cenná původní rybí společenstva. Takovou škodu už nelze nahradit žádnými penězi. Podobně jsou na tom rybníkáři, kteří po návštěvách vyder na přezimovacích rybnících, tzv. komorách, sádkách či rybochovných objektech přicházejí spolu s generačními rybami o živé genetické zdroje, výsledky své šlechtitelské, léty prověřené práce a zdroj své obživy. Tato státem posvěcená zkáza přitom bez jakéhokoli omezení pokračuje a v současné chvíli proti ní není žádná legální možnost obrany.

Vlk obecný.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Cloudtail the Snow Leopard / Flickr

Blízká budoucnost? Vlk

Podobně, jako se vyvíjela ochrana kormorána, bobra a vydry, se vyvíjí ochrana vlka. Trvale se u nás vlci zabydleli před méně než deseti lety. Dnes už je na území České republiky 24 vlčích teritorií. Počet jedinců rychle stoupá, aktuálně se odhadem blíží dvěma stům. Podobně jako u vyder ale státní ochrana přírody na volání především chovatelů hospodářských zvířat po regulaci stavů vlků zatím neslyší.

„Pro srovnání ve Švédsku je počet vlků regulován kolem 300 jedinců, a to je Švédsko při stejném počtu obyvatel rozlohou pětkrát větší než Česká republika,“ vysvětlil předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Na území Finska, které je čtyřikrát větší než Česko, se nachází necelých 30 vlčích teritorií čítajících méně než 250 jedinců. I ve Finsku jsou stavy vlka regulovány. „Český plán péče o vlka však regulaci fakticky nepřipouští, a tak stát z peněz daňových poplatníků vyplácí miliony na náhradách vlky působených škod či dotacích na předcházení škodám. Vlci již také stihli zdecimovat populaci muflonů v okolí Machova na Broumovsku, což byla geneticky nejhodnotnější populace muflonů ve volné přírodě na světě,“ popsal temnou stránku návratu vlků a jejich neomezené ochrany Jiří Janota.

Roztomilá vydra či pověstmi opředený vlk jsou druhy, které do české přírody bezpochyby patří, avšak v rozumných počtech, a ne za cenu nepřiměřených konfliktů s člověkem. „Je dobré, že je těmto druhům věnována pozornost, ale je třeba se také ptát, proč raději lépe nechráníme přírodu jako celek. Půdou počínaje, přes hmyz, koroptve, zajíce, tetřevy, až právě třeba po vlky? Příroda není primárně zdrojem užitku pro člověka, ale na druhé straně ani velkou rezervací pro vrcholové predátory. Místo v ní musí být pro všechny žádoucí druhy. Věříme, že Ministerstvo životního prostředí nastaví pravidla ochrany přírody tak, aby co nejlépe fungovala jako systém,“ uzavřel Jiří Janota.

Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz, Rybářské sdružení ČR a Českomoravská myslivecká jednota