Nikol Krejčová: Česká inspekce životního prostředí uznala I. H. Farm vinnou z vysazování nepůvodních dřevin v bučinách
21.12.2021 | PRAHA
Vlastník lesa v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří bez povolení příslušných orgánů pro ochranu přírody vysazoval nepůvodní dřevinu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace
reklama
Vyplývá to z šetření České inspekce pro životní prostředí, které bylo zahájeno na základě rozsáhlého podnětu podaného organizací Greenpeace v březnu tohoto roku. Vlastník lesa v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří bez povolení příslušných orgánů pro ochranu přírody vysazoval nepůvodní dřevinu. Konkrétně douglasku tisolistou, která je považována za potenciálně invazní druh a při vysazení většího množství hrozí její nekontrolovatelné šíření. Takové použití je v chráněném území s přirozeným druhovým složením s převahou listnatých stromů krajně nevhodné a ohrožuje celý místní ekosystém.
Nepůvodní douglaska vysazené v krušnohorských bučinách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace
Rozhodnutí inspekce ukazuje však nejen na pochybení vlastníka lesa, ale také na nečinnost Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je odpovědný za ochranu a zachování evropsky významných lokalit. Ten by měl podle platné legislativy regulovat nejen objem těžby, ale také dohlížet na vysazování dřevin a případné lesnické zásahy omezovat. Krajský úřad však přistoupil k uzemní ochraně stanovišť evropsky významných druhů až po zákonem stanovené lhůtě s téměř sedmiletým zpožděním. Evropsky významná lokalita byla tak v důsledku nečinnosti krajského úřadu i Ministerstva pro životní prostředí dlouhodobě narušována holosečným kácením a výsadbou nepůvodních dřevin, proti kterým příslušné státní orgány nezasáhly včas žádným omezením, přestože byly na tento stav několikrát upozorněny.
Považujeme za úspěch, že ČIŽP proti nezákonnému jednání společnosti I.H.Farm konečně zasáhla a uznala, že se vlastník dopustil přestupku, když v evropsky významné lokalitě vysazoval bez povolení nepůvodní druh dřeviny.
Přečtěte si také |
Příběh dlouhé pře o krušnohorské bučiny
Přesto nás udivuje, že ČIŽP za toto protiprávní jednání neudělila viníkovi žádnou sankci za vzniklou škodu a situaci řeší pouhým napomenutím. Pokuta za nezákonný zásah v chráněném území se přitom může vyšplhat až na dva miliony korun. Zároveň nás mrzí, že inspekce došla k závěru až nyní, přičemž podnět, kde upozorňujeme na vysazování nepůvodních dřevin, má k dispozici od března.
V červenci navíc inspekce toto protiprávní jednání ve své odpovědi obhajovala s tím, že povolení orgánů ochrany přírody vlastník pro vysazování douglasky nepotřebuje, pokud postupuje podle schváleného lesního hospodářského plánu. O tom, že svůj názor přehodnotila a jaký zvolila další postup při řešení tohoto podnětu, nás už neinformovala a zprávu jsme dostali až na základě naší žádosti o informace.
reklama
Nikol Krejčová
Autorka pracuje v Greenpeace jako koordinátorka uhelné kampaně, věnuje se i tématu ochrany biodiverzity.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě
Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník
Další články autora |
Nikol Krejčová: Lesy ČR slibují omezení kácení v Krušných horách, přitom chtějí kácet v oblastech, kde jim to úřad zakázal
Nikol Krejčová: Právě teď máme možnost vyjádřit se k budoucnosti našich řek
Nikol Krejčová: Zanedbané řeky. Dosud nerespektujeme, jak fungujíreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (152)
Jakub Graňák
21.12.2021 15:48Pesně jak říkám už celé roky: padlý stát neschopný vymáhat vlastní zákony
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.12.2021 20:24 Reaguje na Jakub Graňákono ta firma patří Tykačovi, stejně jako důl pod kopcem a jako Počerady...nejspíš spolupracuje ekonomicky s krajem...tedy něco jako si podporuje aby mohl mít lepší přístup
Odpovědět
Jakub Graňák
21.12.2021 23:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčŠak jo! Tykač byl pár roků zpátky na lyžovačce někde v Yosemitu a řekl si: "Kuwa take velke stromy, to bude kubíků, to chcu."
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
21.12.2021 16:17Takže vlastník lesa dostal napomenutí za to, že si nepožádal na místní státní správě lesů o výjimku pro vysázení douglasky. Ten jehličnatý stromek na snímku je na 99% smrk. Na druhé fotce vidím modříny v bukovém zmlazení. Ta "potenciálně invazivní douglaska" v naší zemi bezproblémově roste už asi 150let v zastoupení 0,2% plochy. Bez intenzivní ochrany (= plot nebo individuální ochrany) před zvěří je 95% zmlazených nebo vysazených douglasek zcela zlikvidováno vytloukáním a okusem. Lesníci ji pěstují ve směsi s bukem a dalšími původními dřevinami. I pokud by douglaska zdesetinásobila své zastoupení v českých lesích (2%) nepůsobila by našim ekosystémům žádné problémy. Jejími semeny se živí naši čížci nebo křivky (vyzkoušeno). V "douglaskovém" lese (tedy smíšením lese s douglaskou) rostou běžné houby (modráky, suchohřiby, klouzky). Mimochodem nejvyšší strom v ČR je momentálně douglaska tisolistá u Vlastiboře na Jablonecku. Byla vysazena v roce 1879. Je to nádherné stvoření. Jeďte se na ni a její "sestry" podívat. Budete si mezi nimi připadat jako v katedrále.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.12.2021 16:50 Reaguje na Dalibor Motl"Vlastník lesa v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří bez povolení příslušných orgánů pro ochranu přírody vysazoval nepůvodní dřevinu." - to je to celé. V téhle zemi si fakt už každý dělá, co se mu zachce. Co jste chtěl svým příspěvkem říct? Si postavím barák na vaší zahradě a řeknu: "Ježišmarjá tak jsem vás zapomněl požádat o svolení... to je toho."
Odpovědět
TT
Tomáš Tureček
21.12.2021 21:52 Reaguje na Jakub GraňákPokud nevíte co tím chtěl pan Motl říci, přečtěte si to znovu. Mimo jiné o baráku žádná řeč. Jo a pán Motl má pravdu.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.12.2021 22:58 Reaguje na Tomáš Turečekpan Motl pravdu nemá čistě z toho důvodu, že zde máme nějaký úzus zákonů a pravidel, kterými se zpravidla občané civilizovaných zemí řídí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 08:33 Reaguje na Jakub GraňákAno máme nějaké zákony, vyhlášky atd. No a pro vlastníka lesa je asi nejdůležitější LHP kde podle Souboru lesních typů a cílových hospodářských souborů naleznete závazné ustanovení LHP ohledně minimálního podílu melioračních s zpevńovacích dřevin. Podle jednotlivých souborů je douglaska pro mnohé soubory tou meliorační dřevinou. Chcete pokutovat vlastníka lesa za to, že dodržuje vyhlášku? Pokud vím tak hospodaření v těch EVL se zatím pořád řídí lesním zákonem a různá doporučení jsou jen doporučení.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.12.2021 08:52 Reaguje na Jarek SchindlerTak jsem bádal trochu víc:
"Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění stanovuje v § 5, odst. 4, že „Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.“ Zdroj: https://invaznidruhy.nature.cz/legislativa/narodni/zakon-c-114-1992-sb/
Odpovědět
"Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění stanovuje v § 5, odst. 4, že „Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.“ Zdroj: https://invaznidruhy.nature.cz/legislativa/narodni/zakon-c-114-1992-sb/
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 09:18 Reaguje na Dalibor MotlAno, pro vlastníka je závazný LHP. Nevím proč by měl, pokud se tímto plánem řídí, ještě žádat o povolení nějaký orgán ochrany přírody?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.12.2021 11:21 Reaguje na Jarek SchindlerJediné vysvětlení, které mě napadá je zde: "Stejně tak je zakázáno poškozování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 (seznam zde) (§ 45, písm. b). Rozšíření invazních druhů na uváděné lokality lze však chápat jako narušení či poškození biotopu." Podle mého názoru jde o spekulativní interpretaci (vulgárně řečeno klacek), kterou se lze ohánět. Asi by to musel rozhodnout soud. Hodně záleží na jakého soudce by to narazilo (jak by byl ochotný a schopný do problému se ponořit).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 17:59 Reaguje na Dalibor MotlNo a proto asi přišlo pouze to Ty, ty, ty .
Jinak za zmíńku stojí i slova "dlouhodobě narušována holosečným kácením". Nikde jsem se nedočetl, že by obnova lesa v EVL nemohla probíhat holosečně.
Odpovědět
Jinak za zmíńku stojí i slova "dlouhodobě narušována holosečným kácením". Nikde jsem se nedočetl, že by obnova lesa v EVL nemohla probíhat holosečně.
JM
Josef Malinek
28.12.2021 08:55 Reaguje na Jarek SchindlerPři schvalování LHP (schvaluje státní správa lesů krajských úřadů) je vždy podkladem stanovisko orgánu ochrany přírody (je to v působnosti krajských úřadů, případně CHKO, NP, vojenské újezdy), následně jsou podmínky v tomto stanovisku použity v LHP. Většinou to bývá tak, že v některých hospodářských souborech je při obnově lesa povoleno zastoupení těchto nepůvodních druhů třeba do 10% (v praxi jsou to druhy např. douglaska, ale i modřín, myslím že i dub červený atd.) Pokud to je v LHP je povoleno nemůže se jednat o přestupek, pokud není, je zajímavé, že bylo uděleno pouze napomenutí. Jinak nepůvodní druh není automaticky druhem invazivním a z praxe víme, že se douglasova jedle jako invazivní druh nechová (invazivními dřevinami u nás je např. akát či pajasan žláznatý ...).
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
22.12.2021 01:36 Reaguje na Dalibor Motl"Douglaska tisolistá, která je považována za potenciálně invazní druh a při vysazení většího množství hrozí její nekontrolovatelné šíření."--- Byl bych rád, kdyby autorka tuto obecnou tezi zdokumentovala v ČR. Uveďte, prosím, kde jste se takovou situací u nás potkala. A pokud někomu vadí v naší přírodě douglaska, proč neprotestuje také s takovou vervou i proti bramborám, kukuřici, rajčatům, atd. ???
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 07:56 Reaguje na Josef StříteckýMezi douglaskou a Vámi uvedenými kulturními plodinami je jeden podstatný rozdíl, zkuste hádat který.
Odpovědět
DA
DAG
22.12.2021 08:04 Reaguje na Jakub GraňákJá vím. Rozdíl je v tom, že radikální ochránci přírody se pouští do boje jen proti druhům, které jim donesu kladné body u veřejnosti.
Co hrozí negativním ohlasem to vynechavají.
Odpovědět
Co hrozí negativním ohlasem to vynechavají.
Jakub Graňák
22.12.2021 08:11 Reaguje na DAGŠpatně žáku DAGu máte nedostatečnou:-)
Rozdíl je v tom, že výše uvedené plodiny nejsou schopny se v naších podmínkách samovolně rozmnožovat
Odpovědět
Rozdíl je v tom, že výše uvedené plodiny nejsou schopny se v naších podmínkách samovolně rozmnožovat
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 08:38 Reaguje na Jakub GraňákSem tam douglasku v našich lesích najdete. Nikde jsem ale zatím neviděl, že by se nekontrolovatelně šířila. Můžete mi uvést nějakou lokalitu kde se tak dějě? Navíc jako "zdravá" zpevňující dřevina má pro stabilitu našich lesů obrovský potenciál.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 08:52 Reaguje na Jarek SchindlerMyslíte nekontrolovatelně, nebo nekontrolovaně?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 09:25 Reaguje na Jakub GraňákReaguji na eko...... a ti píší "hrozí její nekontrolovatelné šíření". Nemyslím si, že by v případě douglasky bylo potřeba ji kontrolovat.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 10:18 Reaguje na Jarek SchindlerTaky myslím, nekontrolovaně se množí docela v pohodě, ale ještě jsem si nikde nevšiml, že by ty semenáčky vydržely víc jak pár sezón, ale nevím v tom porostu se objevuju jenom jednou za čas, třeba je tam někdo chodí vydlubávat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 18:08 Reaguje na Jakub GraňákNo pokud máte v lesích douglasku tak se tedy dost "divím" . Podle vyjádření některých "aktivistů" byste přes douglaskový nálet již neměl prolézt natož vidět jiné stromy.
Vlastně se nedivím a pouze potvrdím to co jste nyní napsal. Zatím jsem nepotkal lokalitu kde by se douglaska zmlazovala tak aby škodila okolí.
Odpovědět
Vlastně se nedivím a pouze potvrdím to co jste nyní napsal. Zatím jsem nepotkal lokalitu kde by se douglaska zmlazovala tak aby škodila okolí.
Jakub Graňák
22.12.2021 18:31 Reaguje na Jarek SchindlerPár jedinců roztroušených na pár hektarech, pod každým kusem tak 4-5 semenáčků, žádná invaze
Odpovědět
JS
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 18:57 Reaguje na Jakub GraňákV zemi zapomenutý brambor se namnoží
i bez lidského zásahu a měl jste vidět
štěrkové lavice v Hraničních meandrech Odry
před zavedením čištění odpadních vod. Byly
plné rajčat, dokonce melounů a i zralých!
Ano samovolně se nemnožily, ale člověk tomu nevědomky vyměšováním napomáhal . Meruňka
není původní a semenáč se v přírodě taky
občas najde. To samé vlašský ořech se
množí jedna radost a nikdo neprotestuje
a nešílí z toho. Původní-nepůvodní je dnes
těžko zjistitelné u rostlin i živočichů,
protože není dáno rozhodné datum původnosti.
To by tu taky mohly být původní pouze
plavuně a obří kapradiny a ze zvířat
dinosauři a mamuti. Svět se vyvíjí a popsal
to už Darwin, že druhy se vyvíjí, migrují
a obsazují pro ně vhodné podmínky. Nelze
na věky zakonzervovat stávající druhy
a zabránit druhům novým to zde osídlit.
Příkladem může dnes být křídlatka, které
se už nikdy nezbavíme. Lpění na původnosti
je mantra aktivistů, kteří mají potřebu
řídit přírodní výběr a úspěšnost druhů.
Rozplývají se nad šakaly a sarančaty a ti
tu byli původní kdy? Divoký koník je taky původní v GB a nikoliv tady a ten nevadí?
I ten pratur je pouhým vyšlechtěným tvorem
a nikoliv původním druhem. A tak mohu dál
pokračovat. Pouze se něco do krámu hodí
a něco nikoliv.
Odpovědět
i bez lidského zásahu a měl jste vidět
štěrkové lavice v Hraničních meandrech Odry
před zavedením čištění odpadních vod. Byly
plné rajčat, dokonce melounů a i zralých!
Ano samovolně se nemnožily, ale člověk tomu nevědomky vyměšováním napomáhal . Meruňka
není původní a semenáč se v přírodě taky
občas najde. To samé vlašský ořech se
množí jedna radost a nikdo neprotestuje
a nešílí z toho. Původní-nepůvodní je dnes
těžko zjistitelné u rostlin i živočichů,
protože není dáno rozhodné datum původnosti.
To by tu taky mohly být původní pouze
plavuně a obří kapradiny a ze zvířat
dinosauři a mamuti. Svět se vyvíjí a popsal
to už Darwin, že druhy se vyvíjí, migrují
a obsazují pro ně vhodné podmínky. Nelze
na věky zakonzervovat stávající druhy
a zabránit druhům novým to zde osídlit.
Příkladem může dnes být křídlatka, které
se už nikdy nezbavíme. Lpění na původnosti
je mantra aktivistů, kteří mají potřebu
řídit přírodní výběr a úspěšnost druhů.
Rozplývají se nad šakaly a sarančaty a ti
tu byli původní kdy? Divoký koník je taky původní v GB a nikoliv tady a ten nevadí?
I ten pratur je pouhým vyšlechtěným tvorem
a nikoliv původním druhem. A tak mohu dál
pokračovat. Pouze se něco do krámu hodí
a něco nikoliv.
Jakub Graňák
22.12.2021 19:30 Reaguje na Břetislav MachačekJsem někde psal, že mi "nepůvodní" druhy vadí? Pouze konstatuju fakta
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.12.2021 17:28Ona ta komedie původní a nepůvodní brzy stejně padne. Možná budeme rádi,
že tu bude růst něco nepůvodního, než nic. Fanatici to sice nedopustí i
za cenu bezlesí, ale je otázka, zda se jich na to bude někdo ptát. Nyní
mají zatím slovo, ale v jiných zemích se jich nikdo neptá, když místo
pralesů vysazují plantáže nepůvodních banánů, palem olejných, citrusů,
kávy atd. Tu se taky jablka nahrazují meruňkami původem z Číny a taky
hrušněmi asijskými. Námitka, že je to sad, tak hospodářský les je
sad neovocných dřevin a pokud to není přímo rezervace, či NP, tak by
měl být vlastník jediným, kdo rozhodne o výsadbě dřevin v jeho lese.
Vyhlásit něco evropsky významnou lokalitou bez souhlasu vlastníka je
sice možné, ale je to jako vyhlásit ruinu historickou památkou a na
opravu nedat vlastníkovi ani korunu. Jemu musí les vydělávat a tak
bude sázet to, co vynáší a nikoliv to, co si někdo přeje. To by měl
dělat, až bude vlastníkem a muset se tím živit. Pak by možná sázel
i ty smrky. Představa kapitalismu se systémem diktátu nemajetných
majitelům zavání bolševismem a touhou rozhodovat o zisku, či krachu
soukromého vlastníka. Myslím, že soud bude v prvé řadě ctít soukromý majetek a nikoliv diktát, jak ho znehodnotit.
Odpovědět
že tu bude růst něco nepůvodního, než nic. Fanatici to sice nedopustí i
za cenu bezlesí, ale je otázka, zda se jich na to bude někdo ptát. Nyní
mají zatím slovo, ale v jiných zemích se jich nikdo neptá, když místo
pralesů vysazují plantáže nepůvodních banánů, palem olejných, citrusů,
kávy atd. Tu se taky jablka nahrazují meruňkami původem z Číny a taky
hrušněmi asijskými. Námitka, že je to sad, tak hospodářský les je
sad neovocných dřevin a pokud to není přímo rezervace, či NP, tak by
měl být vlastník jediným, kdo rozhodne o výsadbě dřevin v jeho lese.
Vyhlásit něco evropsky významnou lokalitou bez souhlasu vlastníka je
sice možné, ale je to jako vyhlásit ruinu historickou památkou a na
opravu nedat vlastníkovi ani korunu. Jemu musí les vydělávat a tak
bude sázet to, co vynáší a nikoliv to, co si někdo přeje. To by měl
dělat, až bude vlastníkem a muset se tím živit. Pak by možná sázel
i ty smrky. Představa kapitalismu se systémem diktátu nemajetných
majitelům zavání bolševismem a touhou rozhodovat o zisku, či krachu
soukromého vlastníka. Myslím, že soud bude v prvé řadě ctít soukromý majetek a nikoliv diktát, jak ho znehodnotit.
Pe
Petr
21.12.2021 18:55 Reaguje na Břetislav MachačekProč v případě bioplynu píšete přesný opak?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.12.2021 19:00 Reaguje na PetrProtože bioplyn je dotován a pokud by byl vyráběn za tržní
náklady, tak se nevyrábí. Hospodářský les nikdo nedotuje
a musí být ekonomicky soběstačný. To je ten rozdíl.
Kukuřice vám jako nepůvodní energetická plodina nevadí?
Odpovědět
náklady, tak se nevyrábí. Hospodářský les nikdo nedotuje
a musí být ekonomicky soběstačný. To je ten rozdíl.
Kukuřice vám jako nepůvodní energetická plodina nevadí?
Pe
Petr
21.12.2021 19:13 Reaguje na Břetislav MachačekTakže les se pro prachy huntovat může a nikdo nemá právo v tom majitele omezovat?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.12.2021 08:56 Reaguje na PetrTak huntování lesa je mnohem víc například podpora jeho plošného ničení kůrovcem,nebo jiným škůdcem, než vysazování příměsí jiného druhu. Který se už u nás vysazuje těch 150 let a u kterého už je dostatečně ověřeno, že v běžných podmínkách invazivní není. Invazívní je maximálně ve vlhkých snech zelených aktivistů, kteří si tak mohou zdůvodňovat svou činnost a vůbec svou existenci.
Navíc u jehličnatých stromů, kde dochází k jejich množení semeny až ve velmi vysokém věku a jejichž porost se dá snadno zničit, protože jejich pařízky neobráží.
Odpovědět
Navíc u jehličnatých stromů, kde dochází k jejich množení semeny až ve velmi vysokém věku a jejichž porost se dá snadno zničit, protože jejich pařízky neobráží.
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 09:26 Reaguje na Radim PolášekS některými rádobyekology se nedá diskutovat.
Když mu něco polopaticky vysvětlíte, tak to
není schopen pochopit a jako nemajetný chce
nařizovat tu ekokotlíky, tu ekoauta, tu jak
jíst, pít, co sadit v lese a blokovat stavby.
Normální společnost hrstku potížistů ignoruje a společnost nemocná se jich ptá na jejich
choré názory. Doufám ve vyléčení společnosti od největších hloupostí, ale pouze se bojím,
aby se s vaničkou nevylilo dídě(skutečná
ekologie).
Odpovědět
Když mu něco polopaticky vysvětlíte, tak to
není schopen pochopit a jako nemajetný chce
nařizovat tu ekokotlíky, tu ekoauta, tu jak
jíst, pít, co sadit v lese a blokovat stavby.
Normální společnost hrstku potížistů ignoruje a společnost nemocná se jich ptá na jejich
choré názory. Doufám ve vyléčení společnosti od největších hloupostí, ale pouze se bojím,
aby se s vaničkou nevylilo dídě(skutečná
ekologie).
BM
DA
DAG
21.12.2021 21:47 Reaguje na Břetislav MachačekProcenta Vám sice nejdou a občas bezdůvodně urážíte diskutující, ale tentokrát s Vámi souhlasím ;)
Odpovědět
Jakub Graňák
21.12.2021 23:29 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháčku, ta vaše teorie má několik závažných trhlin:
1. douglaska vyžaduje poměrně značné množství vody, ne nadarmo je to druh vázaný na přímořské podnebí západní části severní Ameriky - to nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platné, jak mrtvému teploměr.
2. s rostucími teplotami se nám jen posunou vegetační stupně, takže na horách porostou více listnáče, stačí tudíž domácí dřeviny původem z nižších poloh, případně "otužilejší" genetický materiál od našich jižních sousedů, kupříkladu Slovinců.
3. pokud budou růst teploty tak, že nebude stačit ani to, co jsem uvedl v bodě 2, tak je to konečná - na poušti stromy totiž nerostou.
4. pokud bude platit bod 3, tak můžeme konstatovat, že klimaalarmisté měli pravdu a potom pánbůh s námi.
Odpovědět
1. douglaska vyžaduje poměrně značné množství vody, ne nadarmo je to druh vázaný na přímořské podnebí západní části severní Ameriky - to nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platné, jak mrtvému teploměr.
2. s rostucími teplotami se nám jen posunou vegetační stupně, takže na horách porostou více listnáče, stačí tudíž domácí dřeviny původem z nižších poloh, případně "otužilejší" genetický materiál od našich jižních sousedů, kupříkladu Slovinců.
3. pokud budou růst teploty tak, že nebude stačit ani to, co jsem uvedl v bodě 2, tak je to konečná - na poušti stromy totiž nerostou.
4. pokud bude platit bod 3, tak můžeme konstatovat, že klimaalarmisté měli pravdu a potom pánbůh s námi.
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 08:51 Reaguje na Jakub GraňákKde na ty rozumy prosím chodíte. Já bych řekl, že proti suchu je podstatně odolnější než smrk nebo jedle. Netrpí vývraty a zlomy. Nemá u nás vyznamejšího škůdce. Zimu také celkem dobře snáší. O co tedy jde?
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerŘíkají vám něco jména Hieke a Bertels?
Není podstatně odolnější, ale jen odolnější než smrky nebo jedle. Že je douglaska odolnější než smrk, znamená pouze, že je odolnější než taxon, který je odolný prachbídně - to je panečku hitparáda
Odpovědět
Není podstatně odolnější, ale jen odolnější než smrky nebo jedle. Že je douglaska odolnější než smrk, znamená pouze, že je odolnější než taxon, který je odolný prachbídně - to je panečku hitparáda
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 09:37 Reaguje na Jakub GraňákNo mě říká. U vás si tím bohužel nejsem tak jistý. Nevím proč mezi těmi jmény píšete to a. Jde o jednu pošahanou osobu zabývající se psy.
To je tedy opravdu hitparáda.
Odpovědět
To je tedy opravdu hitparáda.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:00 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Hieke - přední český dendrolog a zahradník
Andreas Bertels - přední německý dendrolog
Dál nemá cenu vás komentovat - hybaj do školy
Odpovědět
Andreas Bertels - přední německý dendrolog
Dál nemá cenu vás komentovat - hybaj do školy
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 18:42 Reaguje na Jakub GraňákAha. Tak jinak. Vyzkoumali tito pánové snad něco co by potvrzovalo vaše slova o douglasce : "1. douglaska vyžaduje poměrně značné množství vody, ne nadarmo je to druh vázaný na přímořské podnebí západní části severní Ameriky - to nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platné, jak mrtvému teploměr". Už z principu je podstatně hlouběji kořenící strom lépe adaptovaný na sucho než strom kořenící mělce. Stejné je to i se statickou odolností.
Vy samozřejmě můžete říci, že se "nakonec vyvrátí každý strom". No a pokud se nevyvrátí tak se zlomí.
No a nakonec i v té Americe roste douglaska v relativně hodně suchých oblastech.
Odpovědět
Vy samozřejmě můžete říci, že se "nakonec vyvrátí každý strom". No a pokud se nevyvrátí tak se zlomí.
No a nakonec i v té Americe roste douglaska v relativně hodně suchých oblastech.
Jakub Graňák
22.12.2021 19:37 Reaguje na Jarek SchindlerCo vám budu říkat o autorech jejichž díla jsou po dekády etalonem znalostí z oblasti dendrologie, vždyť pro vás je to "kynolog".
Si od nich něco přečtěte
Odpovědět
Si od nich něco přečtěte
JS
Jakub Graňák
23.12.2021 08:53 Reaguje na Jarek SchindlerOmlouvám se o osobě jménem Hieke Bertels jsem v životě neslyšel a nevidím důvod v tomto směru cokoli měnit
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 19:57 Reaguje na Jarek Schindlerukojím vaši zvědavost:
Vyžaduje vysokou relativní vzdušnou vlhkost, v suchých oblastech je zastoupená varietou "Glauca" - méně vzrůstnou
Nesnáší podzolovité půdy
Trpí na jarní mrazíky, i když dlužno dodat, že relativně dobře druhotně obrůstá.
Trpí v důsledku křehkosti větví na jejich lámání vlivem námrazy a nárazových větrů.
V mládí vyžaduje přístin, v dospělosti plné slunce
Odpovědět
Vyžaduje vysokou relativní vzdušnou vlhkost, v suchých oblastech je zastoupená varietou "Glauca" - méně vzrůstnou
Nesnáší podzolovité půdy
Trpí na jarní mrazíky, i když dlužno dodat, že relativně dobře druhotně obrůstá.
Trpí v důsledku křehkosti větví na jejich lámání vlivem námrazy a nárazových větrů.
V mládí vyžaduje přístin, v dospělosti plné slunce
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 22:33 Reaguje na Jakub GraňákNo moc jste se od těch dendrologů a sadařů asi nenaučil. Napíši to tedy znovu,. Za prve jsem reagoval hlavně na "douglaska vyžaduje poměrně značné množství vody, ne nadarmo je to druh vázaný na přímořské podnebí západní části severní Ameriky - to nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platné, jak mrtvému teploměr." Takže znovu. Na sucho díky hlubokým kořenům reaguje lépe než náš smrk nebo jedle. Vysokou vzdušnou vlhkost nutně nevyžaduje. Ano, tato vlhkost ji prospívá. No a dál. V tom co píšete se nemusíte odvolávat na dendrology. Stejně to opisujete podle tetičky Wiki.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.12.2021 08:52 Reaguje na Jarek SchindlerTak jsem se schválně podíval a famfáry: Tetička wiki opisuje do posledního slova Hiekeho atlas jehličnatých dřevin. Nepotřebuju wikipedii v situaci kdy mám po ruce knihovničku asi padesáti titulů z oboru.
Ale buďte tak dobrý a vyvraťte ta fakta, co jsem vám tu snesl, pokud možno i se zdroji, děkuji pěkně
Odpovědět
Ale buďte tak dobrý a vyvraťte ta fakta, co jsem vám tu snesl, pokud možno i se zdroji, děkuji pěkně
JS
Jarek Schindler
23.12.2021 13:55 Reaguje na Jakub GraňákTo mi asi špatně rozumíte. Nevím proč vyvracet věci s kterými souhlasím.
Tedy mimo to na co jsem již reagoval. Tedy váš bod 1. " Douglaska nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platná, jak mrtvému teploměr.
Já tvrdím a to od začátku, že je na sucho lépe připravená (lépe ho snáší) než naše jedle nebo smrk. Spíš mi tedy vyvraťte toto mé tvrzení, protože vy v této souvislosti tvrdíte něco o mrtvém a teploměru.
Odpovědět
Tedy mimo to na co jsem již reagoval. Tedy váš bod 1. " Douglaska nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platná, jak mrtvému teploměr.
Já tvrdím a to od začátku, že je na sucho lépe připravená (lépe ho snáší) než naše jedle nebo smrk. Spíš mi tedy vyvraťte toto mé tvrzení, protože vy v této souvislosti tvrdíte něco o mrtvém a teploměru.
Pe
Petr
23.12.2021 14:10 Reaguje na Jarek SchindlerTo, že douglaska snáší sucho lépe než smrk a borovice, může do určité míry tak jen vypadat, protože ji u nás nenapadají žádní druhotní škůdci, jako napadají oslabené smrky a borovice. Já se domnívám, že kdyby suchem oslabené smrky a borovice žádní škůdci nenapadali, že by snášely sucho podobně.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.12.2021 21:53 Reaguje na PetrUž z tvaru kořenů to musí být zřejmé. Douglaska je podstatně lépe na sucho přizpůsobena. Borovice začala usychat suchem. No a smrk. Toho kůrovec likvidoval i v lokalitách kde se o suchu nemohlo mluvit. Východní Čechy a masívní schnutí jedle. Atd. Jinak u nás snad kromě lípy a buku (cennější listnáče) nenajdete dřevinu která by v posledních čtyřiceti letech netrpěla z důvodu biotických činitelů.
Odpovědět
Pe
Petr
23.12.2021 22:17 Reaguje na Jarek SchindlerBorovice usychá tam, kde by nepřežilo ani nic jiného, a ani kořeny jí nepomohou. A naopak jinde problém nemá, stejně jako smrk na mnoha místech. A viděl jsem i uschlé douglasky. Přesto jsem přesvědčený, že mít douglaska u nás nějaké škůdce, byla by na tom jako smrk a borovice. A naopak, kdyby smrk škůdci netrpěl, tak by plošně neschnul a byl by odolný jako douglaska.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.12.2021 10:28 Reaguje na PetrNo a douglaska u nás ty škůdce které by bylo možno zařadit mezi kalamitní prostě nemá. V tom zastoupení v kterém u nás roste je to to tedy jen "mnoho povyku pro nic". Je to tedy idealní odolná dřevina pro ty "pestré lesy". Nebo snad ne?
Odpovědět
Pe
Petr
25.12.2021 13:08 Reaguje na Jarek SchindlerJestli je ideální nevím, to neví zatím nikdo.
Zajímavé je, že douglaska ty kalamitní škůdce nemá ani ve své domovině. Údajně má určité insekticidní vlastnosti, tak možná právě proto. Pak by ale byla otázka co by to mohlo ovlivnit u nás. To zatím nikdo nezjišťoval. Už takhle se našemu hmyzu moc nedaří.
Douglaskový porost například velmi intenzivně voní, vylučuje tedy velké množství aromatických látek a silic. Účinek neznámý.
Odpovědět
Zajímavé je, že douglaska ty kalamitní škůdce nemá ani ve své domovině. Údajně má určité insekticidní vlastnosti, tak možná právě proto. Pak by ale byla otázka co by to mohlo ovlivnit u nás. To zatím nikdo nezjišťoval. Už takhle se našemu hmyzu moc nedaří.
Douglaskový porost například velmi intenzivně voní, vylučuje tedy velké množství aromatických látek a silic. Účinek neznámý.
Pe
Petr
25.12.2021 13:23 Reaguje na PetrJinak je douglaska krásná dřevina a v lese působí pěkně a příjemně. Například směs s dubem je vyloženě lahodná pro oko. A majestátní kmeny dospělých douglasek jsou prostě úžasné. Dříve bývaly v podobné velikosti k vidění i smrky a občas i borovice, ale to už dnes není. Velká škoda a taky určitá informace - hodně velkých a starých stromů totiž oběcně všude rychle ubývá. Nelíbí se mi takový trend.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.12.2021 15:14 Reaguje na Jarek SchindlerAle to je přece poměrně jednoduché, vycházím z podmínek původního areálu výskytu, které lze jednoduše charakterizovat jako oceánské s dostatkem srážek a stálou vysokou relativní vzdušnou vlhkostí. Jistě, že je douglaska relativně přizpůsobivá, ale otázka zní, jestli to bude z dlouhodobějšího hlediska vzhledem k našemu spíš kontinentálnímu klimatu a poměrně nepříznivé prognóze do budoucna stačit?
Přidám porovnání, i když ne úplně průkazné: Někdy před cca pětadvaceti lety jsem ve školce v Artmanově vysomroval sazenice douglasky a borovice černé - za ty roky v podmínkách srážkového stínu má ta borovice kolem deseti metrů výšky a douglaska kolem šesti až sedmi. Prostě mi příjde z dlouhodobého hlediska perspektivnější jít do vysoce suchu odolných dřevin, než za pár dekád splakat nad výdělkem s druhy středně až méně odolnými.
Mimochodem kdysi se mi dostala do rukou na pár dnů kniha pojednávající o koniferách západního pobřeží USA, bylo jich přes tři sta druhů, tehdy jsem byl tím množstvím a druhovou pestrostí docela šokován
Odpovědět
Přidám porovnání, i když ne úplně průkazné: Někdy před cca pětadvaceti lety jsem ve školce v Artmanově vysomroval sazenice douglasky a borovice černé - za ty roky v podmínkách srážkového stínu má ta borovice kolem deseti metrů výšky a douglaska kolem šesti až sedmi. Prostě mi příjde z dlouhodobého hlediska perspektivnější jít do vysoce suchu odolných dřevin, než za pár dekád splakat nad výdělkem s druhy středně až méně odolnými.
Mimochodem kdysi se mi dostala do rukou na pár dnů kniha pojednávající o koniferách západního pobřeží USA, bylo jich přes tři sta druhů, tehdy jsem byl tím množstvím a druhovou pestrostí docela šokován
JS
Jarek Schindler
23.12.2021 21:55 Reaguje na Jakub GraňákOtázkou je co bude za těch pár dekád. Opravdu bude takové sucho? No a sám jste popúsal variantu glauca.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.12.2021 09:39 Reaguje na Jarek SchindlerTo jo, ale ta je polovičního vzrůstu. Nicméně řekl bych, že nás rozhodně v tomto směru čekají "zajímavé časy"
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 19:58 Reaguje na Jarek SchindlerJo a ještě nesnáší vysokou hladinu spodní vody - to pak krní a odumírá
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 09:43 Reaguje na Jakub GraňákA tvrdím někde, že má být všude douglaska? Já píšu o
nepůvodních rostlinách v globále. Prostě se odzkouší to,
či ono a co se osvědčí, tím se bude zalesňovat. Pokud
se bude lpět pouze na původnosti, tak to dopadne jak
jsem popsal. Jste to schopen pochopit a nebo budete jako
pan Petr klást pouze nesmyslné otázky? Já taky nezkouším
na zahradě banány, ale zkouším fíkovníky a mandloně.
Takže co se osvědčí, to přežije, co ne, tak ne. Ona ale
ta douglaska tu přežívá celkem úspěšně a myslíte, že
vlastník lesa nakoupí drahé sazenice s vědomím, že mu
uschnou, Určitě se někde inspiroval a zkouší sázet něco
hodnotného a ne pouze náletové pionýrské dřeviny a nebo
pěstovat druhově čistou bučinu. Nehledejte pouze odpůrce, ale hledejte cesty pro budoucnost. Konzervaci druhů
nechejte na rezervace a NP a nevnucujte je všem a všude.
Ve městech se nepůvodní dřeviny sázejí ostošest a nikomu
z ekologů to nevadí a když se má nepůvodní starý strom
kácet, tak ho chrání vlastními těly. Licoměrnost takového
chování je znakem nevyrovnanosti v názorech a odbornost
je těmto lidem pouze nástrojem k potížismu.
Odpovědět
nepůvodních rostlinách v globále. Prostě se odzkouší to,
či ono a co se osvědčí, tím se bude zalesňovat. Pokud
se bude lpět pouze na původnosti, tak to dopadne jak
jsem popsal. Jste to schopen pochopit a nebo budete jako
pan Petr klást pouze nesmyslné otázky? Já taky nezkouším
na zahradě banány, ale zkouším fíkovníky a mandloně.
Takže co se osvědčí, to přežije, co ne, tak ne. Ona ale
ta douglaska tu přežívá celkem úspěšně a myslíte, že
vlastník lesa nakoupí drahé sazenice s vědomím, že mu
uschnou, Určitě se někde inspiroval a zkouší sázet něco
hodnotného a ne pouze náletové pionýrské dřeviny a nebo
pěstovat druhově čistou bučinu. Nehledejte pouze odpůrce, ale hledejte cesty pro budoucnost. Konzervaci druhů
nechejte na rezervace a NP a nevnucujte je všem a všude.
Ve městech se nepůvodní dřeviny sázejí ostošest a nikomu
z ekologů to nevadí a když se má nepůvodní starý strom
kácet, tak ho chrání vlastními těly. Licoměrnost takového
chování je znakem nevyrovnanosti v názorech a odbornost
je těmto lidem pouze nástrojem k potížismu.
Pe
Petr
22.12.2021 10:06 Reaguje na Břetislav MachačekJe velmi komické, když o nevyrovnanosti názorů píše někdo, kdo v jedné diskuzi napíše to, a ve vedlejší přesný opak.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 10:23 Reaguje na PetrVidím, že jste vysvětlení rozdílu mezi dotovanou
bioplynovkou a nedotovaným hospodářským lesem nepochopil. Budiž, každému prostě není dáno myslet
a pochopit základní ekonomické pojmy jako zisk
a zisk vygenerovaný za cenu dotace prodělečné
činnosti.
Odpovědět
bioplynovkou a nedotovaným hospodářským lesem nepochopil. Budiž, každému prostě není dáno myslet
a pochopit základní ekonomické pojmy jako zisk
a zisk vygenerovaný za cenu dotace prodělečné
činnosti.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:07 Reaguje na Břetislav MachačekŽádnou otázku jsem vám nepoložil, jen konstatuju, že douglaska není zrovna výhra, gór v chráněném území - to je celý příběh, v hospodářských lesích bez statutu ochrany ať si kdo chce sadí douglasky, jen vás jako včelaře upozorňuju, že lesního medu se z douglaskového lesa nedočkáte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 10:59 Reaguje na Jakub GraňákJsem zvědav, co povíte, až vám váš les vyhlásí
za evropsky chráněnou lokalitu. Místo palivového dříví z vlastního lesa si koupíte dříví od souseda a nikdo vám na soukromý prales nedá ani korunu. To budete tomu rozhodnutí taky tleskat? Vy možná ano,
když vás les neživí a rád přenecháváte stromy
milovaným broukům a k zetlení bez užitku jinde.
Odpovědět
za evropsky chráněnou lokalitu. Místo palivového dříví z vlastního lesa si koupíte dříví od souseda a nikdo vám na soukromý prales nedá ani korunu. To budete tomu rozhodnutí taky tleskat? Vy možná ano,
když vás les neživí a rád přenecháváte stromy
milovaným broukům a k zetlení bez užitku jinde.
Jakub Graňák
22.12.2021 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekLes mě neživí to máte pravdu a že tam je i dost dřeva pro brouky to máte pravdu taky, a ještě je tam sova a datel..., to víte někdo holt je ochoten nechat něco i přírodě, ne si jen mastit kapsu. Přispívám svým dílem k zachování biodiverzity, máte s tím snad nějaký problém?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 15:12 Reaguje na Jakub GraňákTo víte, že nemám, je to váš les, vaše
rozhodnutí. Tak samo nemá nikdo právo
kecat do složení hospodářského lesa mimo
odborného lesního správce, který jim
zřejmě douglasku doporučil.
Odpovědět
rozhodnutí. Tak samo nemá nikdo právo
kecat do složení hospodářského lesa mimo
odborného lesního správce, který jim
zřejmě douglasku doporučil.
Josef Knap
22.12.2021 21:58 Reaguje na Jakub GraňákTak už konečně pěstujme cedry - takto mi narostly od semenáčků za 42let snesou vedro a sucho Polabí v Čelákovicích i úpal od baráku - viz odkaz: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
Odpovědět
Josef Knap
22.12.2021 22:02 Reaguje na Jakub GraňákTak zkuste pěstovat cedry, mám je v suchu a vedrech Polabí v Čelákovicích 42let od semenáčků a takto mi vyrostly - viz fotky na odkazu níže. Nevadí jim ani úpal od baráku https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
21.12.2021 19:34Tito novodobí mladí soudruzi mají správný názor a prosazují jej hlava nehlava stejně jako v padesátých letech. Můj strýc vysadil na Valašsku několik douglasek kolem chalupy před více jak 50 lety. Jsou to statné stromy, ale nenašel jsem v okolí jediný mladý stromek, přestože každých několik let jsou plné šišek. Už s těmi nepůvodními druhy štvou, vše házejí do jednoho pytle, bez ohledu na ekonomiku a hlavně potřebu samotné přírody. Asi je pro ně lepší vyprahlé plochy místo hustých lesů. Teroristy z Greenpeace by měli pokutovat!
Odpovědět
Pe
Petr
21.12.2021 19:42 Reaguje na Miroslav ChovanecPodle vaší zahrady posuzujete lesy jinde?
Odpovědět
TT
Tomáš Tureček
21.12.2021 21:56 Reaguje na PetrMám na Vás otázku. Dle čeho to posuzujete Vy? Jaká je Vaše odbornost a vzdělání, když se nedovedete podepsat ani celým svým jménem? (na rozdíl od toho, kterého kritizujete) PS: pokud víte, kde douglaska zplaňuje, napište, rád si je příjdu vykopat.
Odpovědět
Pe
Petr
21.12.2021 22:35 Reaguje na Tomáš TurečekJen mi přijde zvláštní urážet někoho na základě pozorování stromu u své chalupy.
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
22.12.2021 14:05 Reaguje na PetrTeroristy z Greenpeace to není urážka, to je pouze konstatování stavu, těch dobých věcí co udělají je zlomek proti tomu co zničí.
Odpovědět
Pe
Petr
21.12.2021 22:45 Reaguje na Tomáš TurečekA douglasky si můžete úplně normálně za pár korun koupit, v libovolné velikosti i množství.
Případně si je sám vypěstovat, stačí touhle dobou nasbírat šišky, semena v nich nějaká budou, klíčivost bezproblémová, růst a další pěstování také.
Odpovědět
Případně si je sám vypěstovat, stačí touhle dobou nasbírat šišky, semena v nich nějaká budou, klíčivost bezproblémová, růst a další pěstování také.
Jakub Graňák
21.12.2021 22:59 Reaguje na Tomáš TurečekA smím se zeptat, jaká je vaše odbornost, když potřebujete pomoct při hledání douglaskových semenáčů?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.12.2021 07:56 Reaguje na Jakub GraňákDouglaska se i u nás na vhodných lokalitách přirozeně zmlazuje. Ve srovnání třeba s vejmutovkou je úspěch jejího přirozeného zmlazení velice limitován tlakem zvěře. Podle mé zkušenosti jsou plotem nechráněné douglasky nemilosrdně vytlučeny srnčí zvěří. Pokud bych byl zákonodárce, stanovil bych že mimo ZCHÚ lze douglasku a jedli obrovskou pěstovat ve směsi s domácími dřevinami a to tak, že jejich zastoupení v konkrétním porostu nepřesáhne v cílovém stavu 20%. Myslím, že majitelé, OLH i státní správa lesů by ocenila pokud by nebylo nezbytné vyřizovat nesmyslné výjimky pro výsadbu douglasky. Naprosto odlišná je situace u vejmutovky, pajasanu a dalších opravdu invazivních dřevin.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 08:08 Reaguje na Dalibor MotlTo já vím, myslím, že se tady nemusíme navzájem školit. Ostatně věk, kdy začíná mít douglaska fertilní semena se alespoň v mém okolí pohybuje okolo věku kdy daný jedinec dosáhl cca OK 150 cm, což už je docela mýtní věk.
Píšete, co by jste stanovil mimo ZCHÚ, ale naturová a EVL oblast jsou přece také chráněná území, jen dle jiného paragrafu (u nás dle nařízení vlády) - a o to právě jde
Odpovědět
Píšete, co by jste stanovil mimo ZCHÚ, ale naturová a EVL oblast jsou přece také chráněná území, jen dle jiného paragrafu (u nás dle nařízení vlády) - a o to právě jde
DM
Dalibor Motl
22.12.2021 08:40 Reaguje na Jakub GraňákZde jde o to, že pokud stát uvaluje další dodatečné regulace (vyhlašování EVL, a ptačích oblastí) měl by vlastníky buď trvale kompenzovat nebo jejich pozemky v takové oblasti vykoupit. Mám pocit, že ptačí oblasti a EVL nejsou do našeho právního řádu a ochranářské legislativy dobře začleněny. Resp. mám dojem, že je stát formálně uznal (protože musel) ale tak jaksi "měkce" a neurčitě. Instituce si s jejich aplikací příliš nevědí rady. Konkrétně v lesnictví jsem zaznamenal různá "doporučení" pro EVL. Realizace se děje plíživě, často pomocí podzákonných předpisů a ovlivňováním LHP. Klasická cesta vaření žab tak aby si toho ani nevšimly. Český stát má tendence uvalovat regulace a tvářit se, že "se nic nemění". Konkrétně douglaska asi nebude mít, při v zastoupení do 20%, negativní vliv na naše ptactvo. Může ale ovlivňovat třeba složení bioty bučin. A vracíme se na počátek. Pokud chce stát regulace ať je platí nebo pozemky vykoupí. Regulace bez náhrady by neměly být v právním státě tolerovány.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 09:08 Reaguje na Dalibor MotlV současnosti má u nás douglaska zastoupení as 0,3%. Tedy minimum a nazval bych to velkým pokřikem pro nic. V Německu jsou to % dvě.
Jinak i v EVL či ptačích oblastech se v lesích hospodaří podle schváleného LHP. Douglaska se v něm v mnohých souborech vyskytuje jako meliorační a zpevňující dřevina.
Odpovědět
Jinak i v EVL či ptačích oblastech se v lesích hospodaří podle schváleného LHP. Douglaska se v něm v mnohých souborech vyskytuje jako meliorační a zpevňující dřevina.
Jakub Graňák
22.12.2021 09:47 Reaguje na Dalibor MotlBude mít negativní vliv, a to skrz své insekticidní vlastnosti. + 20% douglasky znamená - 20% mšic, které se na domácích taxonech živí = - 20% potravní nabídky pro konzumenty mšic a - 20% medu. Budete pak kompenzovat včelařům nižší výnosy?
Že je nějaký předpis v rozporu s předpisem jiným, je klasika tohoto státu, nicméně tyto předpisy musíme dodržovat všichni a všechny,obzvláště pak v situacích kdy douglaska jistě není jediným řešením, namátkou třeba buk:-), nebo modřín...
Odpovědět
Že je nějaký předpis v rozporu s předpisem jiným, je klasika tohoto státu, nicméně tyto předpisy musíme dodržovat všichni a všechny,obzvláště pak v situacích kdy douglaska jistě není jediným řešením, namátkou třeba buk:-), nebo modřín...
JS
Jarek Schindler
22.12.2021 10:05 Reaguje na Jakub GraňákMožná si to již nepamatujete ale i modřín vydávali ekoteroristé na většině našeho území za nepůvodní dřevinu. On je tedy opravdu původní jen v Nízkém Jeseníku Paršovický modřín atd. Chcete "pestré" lesy. Takže do buku budete zase dávat buk?
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 10:11 Reaguje na Jarek SchindlerMě je docela jedno kde jaký nedouk co vydával za původní a nepůvodní, narozdíl od něj mám vzdělání.
Mimochodem o slezské varietě smrku jsme se tady už spolu bavili (ve shodě)
Odpovědět
Mimochodem o slezské varietě smrku jsme se tady už spolu bavili (ve shodě)
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 10:06 Reaguje na Jakub GraňákBudete včelařům kompenzovat
výnosy medu z likvidace smrků
na kterých se podepsala téze
bývalého ministra Bursíka o
kůrovci jako lékaři lesa?
Vy v tom lese na fotce vidíte
20% douglasky? Já tedy ne
a věřte mi nebo ne, za každým
novým druhem rostliny časem
přijde i jeho škůdce a může
být třeba producentem medovice.
Taková křídlatka je zdrojem
pozdní snůšky pylu a netykavka dokonce nektaru. O invazním nepůvodním akátu jsem tu už
psal, kdy fanatičtí ochránci
nechali vykácet posledních
pár akátů. To už není nadšení,
to už je prosím fanatizmus.
Odpovědět
výnosy medu z likvidace smrků
na kterých se podepsala téze
bývalého ministra Bursíka o
kůrovci jako lékaři lesa?
Vy v tom lese na fotce vidíte
20% douglasky? Já tedy ne
a věřte mi nebo ne, za každým
novým druhem rostliny časem
přijde i jeho škůdce a může
být třeba producentem medovice.
Taková křídlatka je zdrojem
pozdní snůšky pylu a netykavka dokonce nektaru. O invazním nepůvodním akátu jsem tu už
psal, kdy fanatičtí ochránci
nechali vykácet posledních
pár akátů. To už není nadšení,
to už je prosím fanatizmus.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:13 Reaguje na Břetislav MachačekNevím proč bych měl ty škody kompenzovat já, v lese žádné smrky nemám - jenom listnačku a pár borovic a modřínů , nejsem idiot, abych sadil smrky 400 m. nad mořem
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 10:16 Reaguje na Jakub GraňákOdpovídám vám stejnou
otázkou, kterou jste
ohledně kompenzací dal
panu Motlovi.
Odpovědět
otázkou, kterou jste
ohledně kompenzací dal
panu Motlovi.
Pe
Petr
22.12.2021 10:22 Reaguje na Jakub GraňákCo je to za slovo sadil? Ono už se neříká sázel?
A douglaska má vliv i na půdní život. Její chemismus je prostě pro náš domácí lesní život cizí.
Odpovědět
A douglaska má vliv i na půdní život. Její chemismus je prostě pro náš domácí lesní život cizí.
Jakub Graňák
22.12.2021 11:31 Reaguje na PetrSadit je krajobrazný nářečný (slezský) ekvivalent slova sázet:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 10:14 Reaguje na Jakub GraňákMedovice z modřínu= cementový
med= nebezpečí vyhladovění
včel v zimě. Já mám modřín
rád, ale v době medování si
hlídám snůšku a tu vytočím.
Zdivočelá včelstva a včelstva
alternativních včelařů na nerozebíratelném díle na
ni bohudík dojedou a nešíří
dál nemoci a roztoče.
Odpovědět
med= nebezpečí vyhladovění
včel v zimě. Já mám modřín
rád, ale v době medování si
hlídám snůšku a tu vytočím.
Zdivočelá včelstva a včelstva
alternativních včelařů na nerozebíratelném díle na
ni bohudík dojedou a nešíří
dál nemoci a roztoče.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:38 Reaguje na Břetislav MachačekNou problém, děláme to s tchánem stejně
Odpovědět
Pe
Petr
23.12.2021 09:53 Reaguje na Dalibor MotlPokud má nějaký druh dřeviny schopnost megativně ovlivňovat biotu stanoviště, pak je zcela v logické a pořádku úmyslnou výsadbu takového druhu omezit. A takové omezení nelze považovat za omezení vlastnických práv, ani za to vyžadovat nějaké náhrady. To by se pak musely platit náhrady i za to, že neseju bolševník.
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
22.12.2021 14:02 Reaguje na PetrTo není zahrada, to je okraj lesa a je tady více názorů že neviděli douglasku jak se nekontrolovaně šíří. A chalupa nebylo míněno jako rekreační sídlo, ale chalupa kde dřívější generace celoročně žily.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.12.2021 09:04Tak si to shrneme, jedná se o druh, který se u nás vysazuje už 150 let a u kterého za tuto dobu žádné invazívní vlastnosti nebyly pozorovány, navíc jako jehličnan se potencionálně může množit semeny až ve velmi vysokém věku a jehož porost jakožto jehličnanu se dá snadno jediným zásahem, prostým vyřezáním prakticky úplně stoprocentně z lesa vyhladit.
A předpokládám, že takový velký majitel lesa má tu příměs douglasty tisolisté podložen oficiálními dokumenty.
V takovém případě je takový článek, zvláště pocházející od svými činy v minulosti provařené a zkompromitované organizace Greepeace pouze čistě "škodicí" článek. Článek, který pokračuje v tom, co zelení ekologičtí aktivisté mají jako svou hlavní činnost. Škodit lidem a obecně lidské společnosti, všude a za všech okolností.
Odpovědět
A předpokládám, že takový velký majitel lesa má tu příměs douglasty tisolisté podložen oficiálními dokumenty.
V takovém případě je takový článek, zvláště pocházející od svými činy v minulosti provařené a zkompromitované organizace Greepeace pouze čistě "škodicí" článek. Článek, který pokračuje v tom, co zelení ekologičtí aktivisté mají jako svou hlavní činnost. Škodit lidem a obecně lidské společnosti, všude a za všech okolností.
va
vaber
22.12.2021 09:43brzy budeme rádi ,že vůbec něco v lesích poroste a nikoho nebude zajímat,původí nebo nepůvodní,
v okolí co znam, jsou buky nezdravé ,jsou napadeny prý nějakou houbou a kořeny ztrácejí pevnost a buky se ještě dříve než uschnou vyvrací,
nové buky sice narůstají, ale podobají se bukovému křoví a ne mohutným stromům které by měly vyrůst
Odpovědět
v okolí co znam, jsou buky nezdravé ,jsou napadeny prý nějakou houbou a kořeny ztrácejí pevnost a buky se ještě dříve než uschnou vyvrací,
nové buky sice narůstají, ale podobají se bukovému křoví a ne mohutným stromům které by měly vyrůst
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 09:57 Reaguje na vaberUž je tomu tak i v Beskydech a dochází k předčasnému plošnému
mýcení takových bučin. Ono každá dřevina má své škůdce a když
se jim zalíbí v dané lokalitě, tak dokonají dílo zkázy. Taková
václavka zničila místy stejně jako kůrovec a hlavně díky
průběrné těžbě s poškozením kořenů při šetrném přibližování
koňmi. U nás se pustila i do bříz a bylo ji jedno jak starých,
prostě žrala, až sežrala. Nedělat nic znamená nic nemít, kdo
nic nemá, nemá hlavně ani škodit těm, co něco dělají !
Odpovědět
mýcení takových bučin. Ono každá dřevina má své škůdce a když
se jim zalíbí v dané lokalitě, tak dokonají dílo zkázy. Taková
václavka zničila místy stejně jako kůrovec a hlavně díky
průběrné těžbě s poškozením kořenů při šetrném přibližování
koňmi. U nás se pustila i do bříz a bylo ji jedno jak starých,
prostě žrala, až sežrala. Nedělat nic znamená nic nemít, kdo
nic nemá, nemá hlavně ani škodit těm, co něco dělají !
va
vaber
22.12.2021 10:21 Reaguje na Břetislav Machačekotázka je proč je nemocné skoro vše,
vždy když vidím nějaký starý film, předválečný ,dívám se na vegetaci v přírodě a hledám zdali tam uvidím usychající větve ,vyholené koruny ,ale obvykle vidím jen zdravé pěkné stromy i ostatní vegetaci,
kde byly tenkrát ty nemoce a škůdci?
Odpovědět
vždy když vidím nějaký starý film, předválečný ,dívám se na vegetaci v přírodě a hledám zdali tam uvidím usychající větve ,vyholené koruny ,ale obvykle vidím jen zdravé pěkné stromy i ostatní vegetaci,
kde byly tenkrát ty nemoce a škůdci?
Pe
Petr
22.12.2021 10:37 Reaguje na vaberAno, rozdíl je to obrovský. S vysvětlením si možná můžeme vypomoct zemědělstvím. Kdysi pestrá krajina plná cest a alejí, remízků a mezí, hmyzu i zvířat. Dnes sterilní, celoplošně chemicky otrávená jednolitá krajina, obří lány jen třech neustále se opakujících plodin. Hmyz žádný, půdní život žádný, zvířata žádná.
Přílišná intenzita hodpodaření je prostě s přírodou nekompatibilní. I v lese.
Příčina je tedy v lidském myšlení, snaze využít vše na maximum.
Bohužel stále převládá názor, že intenzitu je nutné zvyšovat a produktivita je to hlavní, protože zisky.
Odpovědět
Přílišná intenzita hodpodaření je prostě s přírodou nekompatibilní. I v lese.
Příčina je tedy v lidském myšlení, snaze využít vše na maximum.
Bohužel stále převládá názor, že intenzitu je nutné zvyšovat a produktivita je to hlavní, protože zisky.
pp
pavel peregrin
22.12.2021 10:44 Reaguje na PetrTak nevím, v které krajině chodíte, ale realita je trochu jiná, než píšete. Asi bych o tom měl trochu něco vědět. Jinak- ty tři plodiny se kupodivu vyskytují právě u malých zemědělců, kteří by jinak nebyli schopni ufinancovat svoje hospodaření. Ti velcí jich mají nejméně pět, i více, protože díky své síle jsou schopni a ochotni financovat i plodiny, které se finančně nevyplatí,jelikož si jsou vědomi jejich jiného přínosu pro půdu.
Asi budete překvapen, ale s výjimkami je to tak, jak píšu.
Odpovědět
Asi budete překvapen, ale s výjimkami je to tak, jak píšu.
Pe
Petr
22.12.2021 10:53 Reaguje na pavel peregrinO plodinu víc u pár výjimek přece nic nezmění.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2021 12:30 Reaguje na PetrAsi jsem to napsal nepřesně- jde o to, že ti malí, které zastřešuje ASZ, se chovají ve velké většině tak, jak by se chovat neměli- právě u nich je ta diverzita malá. U těch velkých ekonomická síla umožňuje pěstovat i to prodělečné, z hlediska úrodnosti půdy.
Odpovědět
Pe
Petr
22.12.2021 13:51 Reaguje na pavel peregrinAle já to chápu. A že někdo přidá občas i něco jiného přece na tom koloběhu změní jen pramálo, spíš nic.
I vy sám jste se tu rozčiloval, že jste musel 62 hektarů rozdělit na menší a zvýšit diverzitu.
Současné zemědělství i lesnictví jsou prostě jako celek pro přírodu velký průšvih.
Odpovědět
I vy sám jste se tu rozčiloval, že jste musel 62 hektarů rozdělit na menší a zvýšit diverzitu.
Současné zemědělství i lesnictví jsou prostě jako celek pro přírodu velký průšvih.
pp
pavel peregrin
22.12.2021 14:20 Reaguje na PetrTeď zase nechápu já. Tři nebo šest plodin v osevním postupu je nebetyčný rozdíl, zvláště, jsou-li zařazeny plodiny víceleté.
Ano, rozčiloval jsem se a na svém stanovisku trvám, protože dělit 60 ha pole na tři v neerozní rovině je zrůdnost. Naprosto neopodstatněná zrůdnost a je to mrhání půdou,přispívá k utuženosti.Neštěstím pro současné zemědělství je, jako i pro jiné obory, že o nich rozhodují sice studovaní, ale jinak naprosto nezkušení lidé, kteří v provozu nestrávili kolikrát ani rok, tudíž nějaké praktické zkušenosti jsou jim cizí a řídí se pouze vyčteninkami z knížek.
Odpovědět
Ano, rozčiloval jsem se a na svém stanovisku trvám, protože dělit 60 ha pole na tři v neerozní rovině je zrůdnost. Naprosto neopodstatněná zrůdnost a je to mrhání půdou,přispívá k utuženosti.Neštěstím pro současné zemědělství je, jako i pro jiné obory, že o nich rozhodují sice studovaní, ale jinak naprosto nezkušení lidé, kteří v provozu nestrávili kolikrát ani rok, tudíž nějaké praktické zkušenosti jsou jim cizí a řídí se pouze vyčteninkami z knížek.
RP
Radim Polášek
24.12.2021 14:40 Reaguje na pavel peregrinPřesně tak. Navíc malí zemědělci nejsou schopni průběžně akceptovat nejnovější poznatky, protože na to nemají čas ani peníze. U malých zemědělců je běžné, že dokud nedělají zemědělce, tak se učí, třeba vystudují vysokou školu zemědělskou nebo obecně studují obor. Ale potom, jak začnou pracovat jako zemědělci, tak už to dělají pořád stejěn ,jak se to naučili. Na nové věci přecházejí až tehdy, když už to dělají ostaní kolem a je to obecně známé a už musí, aby třeba nezkrachovali.
Zatímco velcí zemdělci jsou schopni zaměstnávat odborníky, lidi, kteří ty věci sledují průběžně a průběžně jim každý rok věnují spousty času a průběžně podle nich své hospodaření vylepšují. Navíc velcí zemědělci průběžně investují do nových věcí. Třeba nových strojů schopných pracovat podle GPS s přesností na 5 - 10 centimetrů a třeba bez obsluhy, tím maximálně využívat pole. Nebo nové stroje, které jsou schopné díky GPS na jednom poli střídat i dvě nebo více kultur, oboje dvoje nebo všechny plnohodnotně obdělávat, získat tak z nich výnos rovnocenný intenzívní kultuře na monokulturním poli, a přitom na tom poli žádná monokultura není...
O produkčních provozech nového typu, třeba všelijakých hydroponických nebo akvakulturních skleníků ani nemluvě.
Odpovědět
Zatímco velcí zemdělci jsou schopni zaměstnávat odborníky, lidi, kteří ty věci sledují průběžně a průběžně jim každý rok věnují spousty času a průběžně podle nich své hospodaření vylepšují. Navíc velcí zemědělci průběžně investují do nových věcí. Třeba nových strojů schopných pracovat podle GPS s přesností na 5 - 10 centimetrů a třeba bez obsluhy, tím maximálně využívat pole. Nebo nové stroje, které jsou schopné díky GPS na jednom poli střídat i dvě nebo více kultur, oboje dvoje nebo všechny plnohodnotně obdělávat, získat tak z nich výnos rovnocenný intenzívní kultuře na monokulturním poli, a přitom na tom poli žádná monokultura není...
O produkčních provozech nového typu, třeba všelijakých hydroponických nebo akvakulturních skleníků ani nemluvě.
MC
Miroslav Chovanec
22.12.2021 14:11 Reaguje na PetrHlavním důvodem zvýšeného množství různých houbových chorob na všem je odsíření elektráren. Síra a kyselé deště oplachovaly vše ,,dezinfekčním" roztokem. Síra dnes chybí všude. Nejvíc je těch problémů v ovocnařině.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2021 14:21 Reaguje na Miroslav ChovanecJá s vámi jednoznačně souhlasím!
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
22.12.2021 15:44 Reaguje na Miroslav ChovanecJako trolling dobrý. Jinak kravina. ;-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 16:10 Reaguje na Petr EliášTo, že jsem v minulosti nemusel používat
sirnaté sloučeniny k moření česneku
a postřikům stromů je pravda. On každý
prvek je k něčemu dobrý a nějak škodlivý.
Po ukončení spalování uhlí skončí i
odsiřování a dostatek sádry, kterou
bude třeba zase buď těžit a nebo ji
vyrábět z vápence a síry. Vše se vším
souvisí a pouze nedouk to vidí zcela jednoduše.
Odpovědět
sirnaté sloučeniny k moření česneku
a postřikům stromů je pravda. On každý
prvek je k něčemu dobrý a nějak škodlivý.
Po ukončení spalování uhlí skončí i
odsiřování a dostatek sádry, kterou
bude třeba zase buď těžit a nebo ji
vyrábět z vápence a síry. Vše se vším
souvisí a pouze nedouk to vidí zcela jednoduše.
pp
pavel peregrin
22.12.2021 16:37 Reaguje na Břetislav MachačekSamozřejmě, pane Machačku. Stačí se poptat u výše zmíněných ovocnářů a nejen u nich. Jenže je snazší napsat o něčem, že je to trolling, než uvést odborné argumenty, proč tomu tak není.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2021 16:31 Reaguje na Petr EliášKravina? Chci od vás slyšet odborné zdůvodnění této kraviny, jinak jste tu za -víte co.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
22.12.2021 19:57 Reaguje na pavel peregrinTak nějak je mi buřt za co v tom vašem kroužku odborníků jsem. Pominu, že kyselý déšť má negativní dopad na rostliny. Pokud by ta vaše teorie o odsíření jako hlavní příčině byly pravdivá, tak jak vysvětlíte to že v minulosti docházelo ke kalamitám různých nákaz i přesto, že je kropil ten blahodárný kyselý déšť?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2021 20:56 Reaguje na Petr EliášJá nejsem ten, kdo má vysvětlovat- dlužíte mi odborné vysvětlení- nebo nemáte argumenty? To, co jste napsal, je k pousmání.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 21:35 Reaguje na pavel peregrinKdysi jsem četl o vynikající
kvalitě ovoce z okolí činných
sopek a zeleniny na půdě
pravidelně "hnojené" sopečným
popelem. U nás to byl popel
z černého uhlí, který končil
jako kypřidlo v jílovitých
půdách. Porevoluční hysterie
z těžkých kovů v půdě je už
minulostí a zahrádkáři už
složení půdy nezkoumají, protože blivajzy z dovozu rostou bůhví kde a v čem.
Hlupáci mlaskají už jen při
pohledu nad dokonalým tvarem
bez chuti a bez vůně. Já
ale dám přednost výpěstkům
ze své zahrady, byť méně
"dokonalým".
Odpovědět
kvalitě ovoce z okolí činných
sopek a zeleniny na půdě
pravidelně "hnojené" sopečným
popelem. U nás to byl popel
z černého uhlí, který končil
jako kypřidlo v jílovitých
půdách. Porevoluční hysterie
z těžkých kovů v půdě je už
minulostí a zahrádkáři už
složení půdy nezkoumají, protože blivajzy z dovozu rostou bůhví kde a v čem.
Hlupáci mlaskají už jen při
pohledu nad dokonalým tvarem
bez chuti a bez vůně. Já
ale dám přednost výpěstkům
ze své zahrady, byť méně
"dokonalým".
RP
Radim Polášek
24.12.2021 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekTak sopečné horniny obsahují většinou vysoké množství živin. Obsahují fosfor, draslík, síru a spoustu stopových prvků. pouze dusík chybí a musí být přidáván buď hnojivy nebo přes zachytávání vzdušného dusíku.
Popel z uhlí je něco trošku jiného. Je v něm hodně vápníku, ostatních prvků myslím málo a obsahuje často dost toxických prvků. Arzén, rtuť, kadmium atd...
Odpovědět
Popel z uhlí je něco trošku jiného. Je v něm hodně vápníku, ostatních prvků myslím málo a obsahuje často dost toxických prvků. Arzén, rtuť, kadmium atd...
PE
Petr Eliáš
22.12.2021 21:41 Reaguje na pavel peregrinMůj argument je dostatečný. Ale abyste neřekl: použiji stejný argument, jako používáte vy. Nemáte na to dostatečnou kapacitu, abyste to pochopil. :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.12.2021 00:30 Reaguje na Petr EliášAle já možná tu kapacitu budu mít. Vysvětlete mi prosím negativní dopad kyselých dešťů na rostliny, ale hlavně které kalamity různých nákaz na rostlinách zalévaných kys.deštěm máte na mysli.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
23.12.2021 06:47 Reaguje na Jarka O.To jako vážně se ptáte na účinek kyselého deště na rostliny? :D
Tady názorné video:
https://www.youtube.com/watch?v=tp74SicbX3Y
Wiki zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Acid_rain#Forests_and_other_vegetation
Effects of Acid Rain on Plant Growth and Development
https://www.researchgate.net/publication/310954525_Effects_of_Acid_Rain_on_Plant_Growth_and_Development
Tak můžete zapátrat v historii. Třeba hnědá stonková hniloba v šedesátých a sedmdesátých letech. U chmele například se jednalo o peronosporu. Atd. ...
Odpovědět
Tady názorné video:
https://www.youtube.com/watch?v=tp74SicbX3Y
Wiki zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Acid_rain#Forests_and_other_vegetation
Effects of Acid Rain on Plant Growth and Development
https://www.researchgate.net/publication/310954525_Effects_of_Acid_Rain_on_Plant_Growth_and_Development
Tak můžete zapátrat v historii. Třeba hnědá stonková hniloba v šedesátých a sedmdesátých letech. U chmele například se jednalo o peronosporu. Atd. ...
JO
Jarka O.
23.12.2021 14:04 Reaguje na Petr EliášAno, vážně. No vidíte, že jste našel 2 pekné odkazy, ten 1. nepočítám. Přečetl jste si je? Peronospora po odsíření vymizela? Není náhodou odjakživa z vlhka než kys.deště? Postřik je mj. modrá skalice -sloučenina síry. Takže jiné nákazy, to ne. Organismy se dělí na odolné a citlivé na účinky kys. dešťů, některým doknce mírně kyselé prostředí vyhovuje, tak na co ty trapné urážky z trolingu a nechápavosti, p. odborníku.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
23.12.2021 15:07 Reaguje na Jarka O.Asi jste mi nerozuměla. Netvrdím, že za tuto chorobu může kyselý déšť. Daří se jí ve vlhkém a deštivém prostředí. Proto je mi divné, že nevymizela, když tu ty kyselé deště vše dezinfikovaly...
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.12.2021 16:06 Reaguje na Petr EliášFajn. Dřevěné stavby ty deště opravdu omývaly. Taky to byl jev lokální a jen někde gradoval, v závislosti na podloží. Ty houbové choroby omezil, ne že úplně vymýtil.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.12.2021 07:16 Reaguje na Petr EliášTu kapacitu postrádáte bohužel vy a doufám, že pochopíte, když jako odborný argument odmítnu "docházelo ke kalamitám různých nákaz". Již tato věta je k smíchu a každý oponent by vám ji smetl ze stolu. To, co uvádíte dále, je ze stejného ranku. Já chci slyšet něco jiného, validní srovnávací studii, víme? Pokud ji nejste schopen dodat, tak se příště nepouštějte na tenký led.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
23.12.2021 08:09 Reaguje na pavel peregrinA že vy těch ,,validních srovnávacích studii,, uvádíte hromady, co? Když tu blekotáte o kolektivizaci, SSSR nebo teď o odsíření. :D Taktéž bych tu rád viděl nějakou studii o dopadu odsíření, ale jaksi je tu poněkud prázdno ... :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.12.2021 11:55 Reaguje na Petr EliášVy jste natolik tupý, že nerozumíte? VY máte dokládat, ne já. Čekám, ale asi se nedočkám. A jestli chcete validní informace o kolektivizaci, SSSR etc., tak se budete muset obtěžovat kouknout do materiálů, které ale na Novinkách, Forum 24 nenajdete, nenajdete je ani na Aeronetu a Sputniku, aby bylo jasno.
Odpovědět
DA
DAG
23.12.2021 17:58 Reaguje na Petr EliášKdepak trolling. I houbové patogeny jehličí se zvyšovalo a jedna z teorii je že byly omezovany sírou v deštích.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
24.12.2021 15:35 Reaguje na DAGDopad kyselých dešťů na jehličnany ale není moc příznivý. Snížená odolnost vůči škůdcům, okyselování půd, nadměrné množství dusíku, atd...
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf
Odpovědět
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf
JO
Jarka O.
27.12.2021 08:48 Reaguje na Petr EliášEkologická studie. Za všechno v lese, za škůdce, chudé půdy, pak zas hodně dusíku a rychlejší růst, mohou i už neexistující kyselé deště, monokultury, těžba. Pokud by to zůstalo jen jako studie, plná domněnek a špatných pojmů, ok, ale tyto osoby začaly podle svých domněnek v lesích i hospodařit. Výsledkem je les zničený nicneděláním, výmluva je bývalý kyselý déšť.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
28.12.2021 09:23 Reaguje na Jarka O.WTF, proboha přečtěte si to než tu začnete plácat nesmysly!
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.12.2021 15:35 Reaguje na Petr EliášSměšuje se tam kyselé, neutrální a básnické podloží, které má velký vliv na mobilitu kovů a reakci se slabým kyselinami, koloběh a sestavu prvků v půdě. Deposice prvků v půdě tedy klesla, takže co dělat, přestat sázet, uklízet, těžit lesy, je doporučení. Ok, dovoz dřeva je asi ekologičtějši. Mapky s dopady na lesy jsou pěkné. A depozice dusíku vypadá dlouhodobě nezměněná, to mi nesedí s textem. Dříve se vykládalo, že prvky jsou z půdy vymývány a odnaseny deštěm, ale ani suché období nelepší jejich koncentrace, zase jsou nenávratně odebírané stromy.
Odpovědět
Pe
Petr
28.12.2021 11:32 Reaguje na Jarka O.Že nicneděláním se les zničí je pomýlená představa moderního člověka, který se domnívá, že celý svět musí nějak řídit, včetně přírody, a že příroda bez lidské "péče" není schopná samostatně existovat a nepřežije.
Pravdou je opak. Nejlepší péče, kterou člověk přírodě může dát, je nevšímat si jí. A i v případě "hospodaření" v přírodě (v překladu drancování) je ve skutečnosti 99,999 % lesního času právě nicnedělání. Les si prostě roste sám, jak nejlíp to umí. A jen sem tam to člověk nějak usměrní pro vlastní potřebu. Kdyby to nedělal, přírodě by to prospělo a opět by se uzdravila. Jenže to člověk nepřipustí, protože chce z přírody jen brát.
Odpovědět
Pravdou je opak. Nejlepší péče, kterou člověk přírodě může dát, je nevšímat si jí. A i v případě "hospodaření" v přírodě (v překladu drancování) je ve skutečnosti 99,999 % lesního času právě nicnedělání. Les si prostě roste sám, jak nejlíp to umí. A jen sem tam to člověk nějak usměrní pro vlastní potřebu. Kdyby to nedělal, přírodě by to prospělo a opět by se uzdravila. Jenže to člověk nepřipustí, protože chce z přírody jen brát.
Pe
Petr
28.12.2021 11:59 Reaguje na PetrLes je v našich podmínkách cílové přírodní společenstvo, konečné fáze vývoje přírody, a vše k němu směřuje. Kde i jen trochu omezíme svoji činnost, tam si příroda okamžitě začne brát vše zpátky a začne se tvořit les.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.12.2021 00:23 Reaguje na Miroslav ChovanecMáte samozřejmě pravdu. Nejen rozšíření houbovych chorob na ovoci jako jablka..., ale i více více hub v lesich, vč. drevokazných, oproti 80.letům v lesích je důsledek odsíření. Musi se pouzivat vice nátěrů a postřiků i skodlivejsich nez siřicitany a sírany, které pocházely z deště. Modrá skalice se ve vinařství používá ze stejneho důvodu. Paradoxně podle pozorování po odsíření do dnešní doby koncentrace síranů z jiných zdrojů ve vodách narostly.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.12.2021 14:46 Reaguje na Miroslav ChovanecTo asi nebude tak jednoduché a černobílé.
kromě toho síra a kyselé deště a fenoly z kouřových plynů po spalování uhlí kdysi nejspíš jehličnany průběžně dost poškozovaly.
Například tehdejší vysoké výnosy medovicových medů z jehličnatých porostů, byly podle jedněch teorií způsobeny právě poškozením porostů a tím pravidelnému vývinu přemnožení mšic na jehličnatých porostech.
Pokud úpadek sklizně medovicových medů nebyl způsoben prostým přešlechtěním našicgh včel na horskou včelu kraňku, která z titulu míst svého vzniku a původního prostředí medovicovou snůšku ignoruje a nevyuživá.
Odpovědět
kromě toho síra a kyselé deště a fenoly z kouřových plynů po spalování uhlí kdysi nejspíš jehličnany průběžně dost poškozovaly.
Například tehdejší vysoké výnosy medovicových medů z jehličnatých porostů, byly podle jedněch teorií způsobeny právě poškozením porostů a tím pravidelnému vývinu přemnožení mšic na jehličnatých porostech.
Pokud úpadek sklizně medovicových medů nebyl způsoben prostým přešlechtěním našicgh včel na horskou včelu kraňku, která z titulu míst svého vzniku a původního prostředí medovicovou snůšku ignoruje a nevyuživá.
RP
Radim Polášek
24.12.2021 14:58 Reaguje na Radim PolášekJinak kyselé deště obecně měnily reakci půdy. Půda se stala kyselejší, zásadité živiny jako draslík a často i vápník byly vyplavovány do vodních toků a v konečné fázi se do půdního roztoku i do vodních toků začal vyplavovat hliník. To způsobilo, že půda se stala velmi chudá na živiny a hliník v roztocích působil na rostliny až toxicky, mimo kyselinomilných rostlin a taky hub v půdě nic jiného neprospívalo. Hliník se pak vymýval do malých místních vodních toků a nádržek, kde tato kyselost podporovala kyselost vody z rozkladu jehličí napadaného do vody a tato kyselost a hliník ve vodě v těch místních vodních tocích velmi omezily výskyt ryb i dalšího života.
Odpovědět
Hu
Hunter
22.12.2021 10:43 Reaguje na vaberTak se podívejte na staré fotky z období 1917–1927, kdy gradovala kalamita bekyně mnišky v ČR :-).
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2021 10:54 Reaguje na HunterPan Vaber se asi věnoval požívání zkvašených nápojů až do stavu mentální inkompetence, jak jinak si (mimo jiné) vysvětlit tvrzení: "nové buky sice narůstají, ale podobají se bukovému křoví a ne mohutným stromům které by měly vyrůst" patrně mu nedošlo, že to bukové křoví musí prvně vyrůst, aby se z něj staly stromy:-)
Odpovědět
va
vaber
23.12.2021 09:16 Reaguje na Jakub Graňákkdyby jste pozoroval stromy a jejich růst všiml by jste si, že o tom ,jak bude pokračovat růst stromů se rozhoduje už v mládí,pokud jsou už v mládí vytáhlé a slaboučké kmeny a špatný poměr koruna kmen, nedá se očekávat, že vyroste pěkný strom,
asi jste ve stavu ,,mentální inkompetence,, stále, tak vám to nikdy nedojde
Odpovědět
asi jste ve stavu ,,mentální inkompetence,, stále, tak vám to nikdy nedojde
Jakub Graňák
23.12.2021 09:46 Reaguje na vaberVytáhlé a slabé kmeny jsou z důvodu přílišného zastínění nutícího každého jedince ke kompetici o světlo.
Nevím kolik jste kdy vyprodukoval a zasadil stromů - já desetitisíce. Takže si nechte svoji dojmologii pro laiky vašeho ražení
Odpovědět
Nevím kolik jste kdy vyprodukoval a zasadil stromů - já desetitisíce. Takže si nechte svoji dojmologii pro laiky vašeho ražení
va
vaber
24.12.2021 09:24 Reaguje na Jakub Graňákna to abych věděl, že stromy a rostliny vůbec ,táhnou za světlem nemusím studovat vysokou lesnickou,
mohu mít deset škol a říkat si odborník ,ale v normální společnosti se musí posuzovat výsledek práce a je jedno jak veliký odborník ji dělal,
za odborníky v lesnictví mluví stav lesů ,to je výsedek práce a nesvádějte ten bídný výslede na několik ochranářů přírody, kteří vám zabránili udělat dodrou práci
Odpovědět
mohu mít deset škol a říkat si odborník ,ale v normální společnosti se musí posuzovat výsledek práce a je jedno jak veliký odborník ji dělal,
za odborníky v lesnictví mluví stav lesů ,to je výsedek práce a nesvádějte ten bídný výslede na několik ochranářů přírody, kteří vám zabránili udělat dodrou práci
Jakub Graňák
24.12.2021 12:08 Reaguje na vaberZaprvé: Nejsem lesník, nýbrž zahradník-školkař
Zadruhé: co se týče alejáků kolem cest, už jste někdy slyšel o termínu pěstitelský tvar? Vysokokmeny se kolem cest sadí záměrně z důvodu bezpečnosti provozu
Zatřetí: podívejte se na moji profilovku - moje nohy trčí z dutiny kolosální lípy s obvodem kmene přes devět metrů a podobných stromů máme v obci desítky (jedinců mladších s OK kolem tří metrů a více stovky) a většinou se těší dobrému zdraví. Fakt, že ve více zalidněných oblastech takové stromy mizí, je především důsledkem hysterie měšťáků, kteří se lifrují na venkov a cítí se starými velkými stromy ohroženi.
Začtvrté: žádný strom neroste do nebes a jednoho dne schřadne a padne, to že momentálně je v krajině podobných stromů málo (jak kde) je důsledek nezájmu, nebo často přímo averze proti stromům ve volné krajině v minulých cca 80 letech, jak ze strany zemědělců, tak i veřejnosti. Ty obří mohutně rozvětvené stromy totiž bývají často relikty starých mezí a hranic pozemků - v zahuštěné lesní kultuře jsou stromy vždy štíhlé, s korunou až v horních partiích - o jejich zdravotním stavu, nebo kvalitě výsadbového materiálu to však nevypovídá vůbec nic, vyplývá to charakteru stanoviště.
Pokud jde o stav lesů, ten je jistě vizitkou lesníků - ostatně už před sto lety mnozí současníci mniškové kalamity upozorňovali na úskalí monokulturních výsadeb - na druhou stranu je dlužno dodat, že poptávka po pestřejší druhové skladbě a plnění i jiných, než produkčních funkcí lesa je "hudbou" posledních několika dekád. Pokud má mít skutečně nejaký smysl, tak i vy si nejspíš budete muset utrhnout od úst a toto bude zejména pro měšťáky problém, ti totiž vždy melou, jak by se mělo..., ale v okamžiku kdy jim řeknete, že budou muset zaplatit z daní kompenzaci za mimoprodukční funkce, tak budou ryčet až jim žilka praskne, že si dovolenou v karibiku, překypující nákupní vozíky a auta za miliony vzít nedají.
Odpovědět
Zadruhé: co se týče alejáků kolem cest, už jste někdy slyšel o termínu pěstitelský tvar? Vysokokmeny se kolem cest sadí záměrně z důvodu bezpečnosti provozu
Zatřetí: podívejte se na moji profilovku - moje nohy trčí z dutiny kolosální lípy s obvodem kmene přes devět metrů a podobných stromů máme v obci desítky (jedinců mladších s OK kolem tří metrů a více stovky) a většinou se těší dobrému zdraví. Fakt, že ve více zalidněných oblastech takové stromy mizí, je především důsledkem hysterie měšťáků, kteří se lifrují na venkov a cítí se starými velkými stromy ohroženi.
Začtvrté: žádný strom neroste do nebes a jednoho dne schřadne a padne, to že momentálně je v krajině podobných stromů málo (jak kde) je důsledek nezájmu, nebo často přímo averze proti stromům ve volné krajině v minulých cca 80 letech, jak ze strany zemědělců, tak i veřejnosti. Ty obří mohutně rozvětvené stromy totiž bývají často relikty starých mezí a hranic pozemků - v zahuštěné lesní kultuře jsou stromy vždy štíhlé, s korunou až v horních partiích - o jejich zdravotním stavu, nebo kvalitě výsadbového materiálu to však nevypovídá vůbec nic, vyplývá to charakteru stanoviště.
Pokud jde o stav lesů, ten je jistě vizitkou lesníků - ostatně už před sto lety mnozí současníci mniškové kalamity upozorňovali na úskalí monokulturních výsadeb - na druhou stranu je dlužno dodat, že poptávka po pestřejší druhové skladbě a plnění i jiných, než produkčních funkcí lesa je "hudbou" posledních několika dekád. Pokud má mít skutečně nejaký smysl, tak i vy si nejspíš budete muset utrhnout od úst a toto bude zejména pro měšťáky problém, ti totiž vždy melou, jak by se mělo..., ale v okamžiku kdy jim řeknete, že budou muset zaplatit z daní kompenzaci za mimoprodukční funkce, tak budou ryčet až jim žilka praskne, že si dovolenou v karibiku, překypující nákupní vozíky a auta za miliony vzít nedají.
JO
Jarka O.
23.12.2021 13:52 Reaguje na vaberMám ten laický dojem taky např z jeseníků, kde v lesích u K. Studánky mezi vzrostlé smrky nekdo vtipně dosadil buky a ony za pár let vypadaly jako jabloně frňákovníky, takže s vámi souhlasím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.12.2021 14:02 Reaguje na vaberCo je to špatný poměr koruna kmen. Jaký má být ten správný?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.12.2021 15:03 Reaguje na vaberNo, vytáhlé a slaboučké kmeny se dají částečně vylepšit probírkou. Ale zase, pokud ty kmínky vyrostly jako výmladky bukového pařezu, tak i když se individuální probírkou vylepší, ten kořenový systém je už doživotně jiný, zřejmě horší než u buku vyrostlého ze semena. A strom roste pomaleji.
A taky průběžná probírka, i když se dělá šetrně taháním kmenů třeba koněm, přece jen to občas poškodí i kmeny stromů i občas kořenový systém a houby tak mají usnadněnou práci.
Odpovědět
A taky průběžná probírka, i když se dělá šetrně taháním kmenů třeba koněm, přece jen to občas poškodí i kmeny stromů i občas kořenový systém a houby tak mají usnadněnou práci.
JS
Jarek Schindler
25.12.2021 10:13 Reaguje na Radim PolášekAno, "v normálním" lese dochází k výchově porostů. Prožezávky, probírky. Divím se, že ty slabé a vytáhlé stromy nějak nevadí v bezzásahovém prostředí NP Šumava. Tam z těch pomístně hustých smrkových náletů totiž nic jiného než ty vytáhlé a slabé kmeny v závodě o světlo vyrůst nemohou. No a vytáhlý ( přeštíhlený) smrk se prostě námrazou či sněhem zlomí.
Odpovědět
va
vaber
23.12.2021 09:10 Reaguje na Hunterzajímavé je kolik stromů starých 200let přežilo všechny ty kalamity za posledních 200 let a dnes jsou prý přestárlé a rychle mizí , někde zbyly jen mohutné pařezy a ty brzy zmizí,
rád bych viděl co by naši předkové říkali kdyby viděli dnešní stav
Odpovědět
rád bych viděl co by naši předkové říkali kdyby viděli dnešní stav
JS
Jarek Schindler
23.12.2021 14:33 Reaguje na vaberSeznamte se nejprve s historii. To, že mnohde jsou pralesy, mnohde lesy co se údajně podle různých eko....musí urychleně začít chránit je jen a pouze zásluha lesníků. Ano i v hospodářských lesích jsou porosty 160-180 let. Mnohde se nachází stromy 200-400 let staré. Ano hodně stromů přežilo minulé kalamity. Jen mi řekněte kolik těchto takto starých stromů přežilo Šumavskou bezzásahovost? Kolik těchto stromů najdete na těch víc jak 30km2 kůrovcem sežraného lesa? Je to krásné jak si příroda pomáhá sama. Jak ale pomohla těm mnohdy i štyřistaletým smrkům co nepřežili bezzásahovost?
Odpovědět
va
vaber
24.12.2021 09:13 Reaguje na Jarek Schindlermluvíte jen o lesích já mluvím o stromech všeobecně ,podívejte jak mizí velké stromy kolem řek ,v zámeckých parcích na polních cestách ,všude rostly mohutné stromy které odumírají v posledních řekněme 40letech a takové stromy se nestanou za 40let přestárlé a nemizí náhle,
chci říci že bylo mnoho kalamit a přesto zůstalo mnoho starých stromů které to vše přežily ,ale dnes takové stromy všude mizí
pokud děláte do lesníctví určitě poznáte který strom má šanci stát se krásným stromem a který ne ,už u mladého stromu,jen podle koruny a kmene
podívejte se kolem cest kde stromy mají dost světla a přesto jsou to vytáhlá bidla co se brzy zlomí nebo docela uschnou ,chápu že byly ve školce
pokud jde o kácení stromů napadených škůdci v minulosti,tenkrát se sekyrou a ruční pilou a dopravu koňmi, docela pochybuji že dokázali rychle zlikvidovat každý napadený strom tak dobře jak dnes,
Odpovědět
chci říci že bylo mnoho kalamit a přesto zůstalo mnoho starých stromů které to vše přežily ,ale dnes takové stromy všude mizí
pokud děláte do lesníctví určitě poznáte který strom má šanci stát se krásným stromem a který ne ,už u mladého stromu,jen podle koruny a kmene
podívejte se kolem cest kde stromy mají dost světla a přesto jsou to vytáhlá bidla co se brzy zlomí nebo docela uschnou ,chápu že byly ve školce
pokud jde o kácení stromů napadených škůdci v minulosti,tenkrát se sekyrou a ruční pilou a dopravu koňmi, docela pochybuji že dokázali rychle zlikvidovat každý napadený strom tak dobře jak dnes,
JS
Jarek Schindler
25.12.2021 10:23 Reaguje na vaberNo a já si vždy myslel , že mnoho stromů pohromadě tvoří les. Najednou mluvíte o rozptýlené zeleni, břehových porostech, parcích. Ani tyto stromy tu nejsou na věky a je potřeba tuto rozptýlenou zeleň obnovovat. Mizící stromy kolem řek, Bobr vám nevadí? No a hlavně ta rozptýlená zeleň, tedy ty stromy mají většinou světla dost. Už tase mluvíte o lese?
Jinak si uvědomte, že dříve v lesích pracovalo podstatně více lidí. Tam kde je dnes jeden harvestor nebo dva těžaři s traktorem bylo dřív těch lidí klidně třicet, padesát.
No a pokud má strom dostatek světla nestane se tím vaším bidlem. Nemá proč "hnát se" nahorů.
Odpovědět
Jinak si uvědomte, že dříve v lesích pracovalo podstatně více lidí. Tam kde je dnes jeden harvestor nebo dva těžaři s traktorem bylo dřív těch lidí klidně třicet, padesát.
No a pokud má strom dostatek světla nestane se tím vaším bidlem. Nemá proč "hnát se" nahorů.
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 11:10 Reaguje na vaberAle byly, byly, ale dobrý hospodář ty nemocné stromy
vyhledával a ihned likvidoval. Kůrovec se odkornil
už na místě a na větvích se spálila kůra i s larvami. Dnes se buď rozváží po republice a nebo nechá na stojato vylétnout a pak teprve pokácet
(pokud to mudrlanti vůbec dovolí) .U ostatních
škůdců a hub to je to samé. čeká se až na kalamitu
a nebo se bezzásahem umožní další šíření. Kdysi
(za socíku) mi hajný málem platil za vyčištění
lesa od palivových soušek. Dnes mi naúčtuje cenu
za kterou mi pomalu dovezou naštípané dříví. I to
je o tom zdravém lese bez soušek v minulosti a
bude hůře, když je tento trend dokonce mantrou
ekologistů. Nemoci a škůdci množte se, ať je co
zkoumat a koho kritizovat za to, že kdysi sázel
a ošetřoval les jako hospodář a nikoliv jako
r.
A t a
Odpovědět
vyhledával a ihned likvidoval. Kůrovec se odkornil
už na místě a na větvích se spálila kůra i s larvami. Dnes se buď rozváží po republice a nebo nechá na stojato vylétnout a pak teprve pokácet
(pokud to mudrlanti vůbec dovolí) .U ostatních
škůdců a hub to je to samé. čeká se až na kalamitu
a nebo se bezzásahem umožní další šíření. Kdysi
(za socíku) mi hajný málem platil za vyčištění
lesa od palivových soušek. Dnes mi naúčtuje cenu
za kterou mi pomalu dovezou naštípané dříví. I to
je o tom zdravém lese bez soušek v minulosti a
bude hůře, když je tento trend dokonce mantrou
ekologistů. Nemoci a škůdci množte se, ať je co
zkoumat a koho kritizovat za to, že kdysi sázel
a ošetřoval les jako hospodář a nikoliv jako
r.
A t a
BM
Břetislav Machaček
22.12.2021 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekOmlouvám se za odklepnutí a doplním lenivec.
Odpovědět
RP
Hu
Hunter
22.12.2021 10:44Já si myslím, že kdyby IH Farm/Tykač poskytla štědrý finanční dar na provoz Greanpeace, tak by ta douglaska zas tak nevadila :-).
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.12.2021 15:06 Reaguje na HunterTaky bych to nějak podobně viděl. Jedná se o "nevšimné".
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
22.12.2021 16:07V tomto konkrétním případě chápu, že cpát do vykácených bučin douglasku není úplně košér, ale nechápu tu hysterii některých enviromentalistů z tohoto druhu. Douglaska má totiž oproti ostatním exotickým jehličnanům obrovskou výhodu, nekříží se s žádným z našich původních druhů. Nehrozí tedy genetická eroze, kterou může vnášet např. modřín japonský nebo jedle kavkazská - jehličnany občas v lesích pěstované. Před časem jsem četl o pokusech slovenských lesníků vyšlechtit jakousi eurojedli křížením naší jedle bělokoré s jihoevropskými druhy a populacemi. Nevím, jestli by vysazování něčeho takového bylo legislativně možné, ale toto bych viděl jako mnohem větší problém než douglasku. Obávám se ale, že to by takový poprask nevyvolalo. Douglasku pozná každý se znalostí biologie střední školy, možná už druhého stupně základní, a proto je snadný cíl.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.12.2021 15:08 Reaguje na Zbyněk HotákTaky souhlas. Problém může být často i pouhé přenášení genetických linií v rámci jednoho druhu do odlišného prostředí. Natož pak poškozování genetického fondu mezidruhovým křížením.
Odpovědět