https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-bacik-pohadky-a-nepravdy-vedeni-spravy-chko-o-situaci-v-jesenikach?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Bačík: Pohádky a nepravdy vedení Správy CHKO o situaci v Jeseníkách

13.2.2020
V NPR Rejvíz se některá místa mění na „skladiště“ odkorněné kulatiny.
V NPR Rejvíz se některá místa mění na „skladiště“ odkorněné kulatiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jako předseda Společnosti přátel Jeseníků, z. s. (SPJ) reaguji na článek vedoucích představitelů Správy CHKO Jeseníky a AOPK – Michala Servuse a Tomáše Růžičky ze dne 30. 1. 2020. Sepsali pohádku o tom, že Správa CHKO Jeseníky za vážnou situaci v našich horách nemůže. Článek bohužel nemá s realitou moc společného a obsahuje nepravdivé a zavádějící informace.
reklama

 

Je absurdní, že v situaci, kdy je celá ČR v kůrovcovém „ohni“ a už i Lesy ČR, s.p. objektivně uznaly, že na likvidaci kalamity nemají dostatek technických a personálních kapacit, vedoucí představitelé Správy CHKO/AOPK dál obhajují masivní těžby, kácení a použití jedovatých látek nikoliv v hospodářských lesích, ale v lesích zvláštního určení, v lesích ochranných, v rezervacích, v 1.a 2. zónách CHKO. Tedy v nejpřísněji chráněných lokalitách CHKO Jeseníky!

Zastaralý pohled na řešení situace

Autoři článku představují zastaralý pohled na řešení situace v NPR Rejvíz a v PR Suchý vrch bez kontextu na realitu dneška. Odkazují se sice na plány péče o obě rezervace, které připouští určité zásahy, ale tyto plány péče při svém vzniku vůbec nepočítaly s historicky největší kůrovcovou kalamitou a ani neřeší postupy pro takovou krizovou situaci. A především, pokud by kůrovcová ohniska vznikla jen na území rezervací a ohrožovala by okolní hospodářské lesy, pak by se dalo s určitými zásahy souhlasit. Autoři článku si ale zřejmě nevšimli, že prožíváme dramatickou změnu, která doslova bortí dosud zažité představy a staví ochranu přírody (i lesníky) před obrovskou výzvu. Tu ale neumí vedení Správy CHKO při svém zastaralém smýšlení uchopit. Rezervace nejsou příčinou a zdrojem kůrovcové kalamity, ale obří kůrovcová vlna postupuje z východní části Jeseníků do Hrubého Jeseníku, do vnitrozemí CHKO. To potvrzuje i server www.kurovcovamapa.cz.

Zatímco ve svém článku píší o tom, že by se “gradace kůrovce mohla z Nízkého Jeseníku ve větší míře přesunout v dalších letech i do vyšších poloh CHKO Jeseníky“, ve skutečnosti už kůrovcová kalamita na mnoha místech Hrubého Jeseníku probíhá a kůrovec se masivně vyskytuje např. v Medvědí hornatině v pásmu do 1 000 m.n.m. To platí i pro hospodářské lesy všude okolo NPR Rejvíz a PR Suchý vrch. Díky úsilí SPJ (nikoliv Správy CHKO) proběhla v oblasti obou rezervací v říjnu a v listopadu 2019 šetření za účasti všech stran, která potvrdila kalamitní výskyt kůrovce v celé oblasti, tedy nejen v rezervaci, ale i v okolí. Konkrétně Ministerstvo životního prostředí ve svém rozhodnutí k NPR Rejvíz ze dne 4. 11. 2019 např. konstatuje, že v lesních porostech navazujících od západu a jihu na rezervaci došlo v roce 2019 k takovému přemnožení kůrovce, že lesníci nestihli lýkožrouty napadené stromy zpracovat a asanovat.

Nesmyslné ničení rezervací v CHKO Jeseníky

Jak je tedy možné, že autoři článku nevnímají ochranu rezervací v kontextu reality a obří kůrovcové kalamity? V této situaci mají postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody, který zakazuje použití intenzivních technologií a jedů na území rezervací a měli by také postupovat v souladu s metodickým pokynem, který v této souvislosti vydalo MŽP v březnu 2019. Vedení Správy CHKO ale místo toho vydává jednu výjimku ze zákona za druhou. Škoda, že se autoři článku nepochlubili, že zatímco v předchozích letech byly v NPR Rejvíz pokáceny jen jednotky stromů, v r. 2018 už zde bylo na základě špatného rozhodnutí Správy pokáceno 171 stromů a loni dokonce 506 stromů.

Kácení až ve 200 let starých přírodě blízkých lesích v PR Suchý vrch narušuje porosty v rezervaci.
Kácení až ve 200 let starých přírodě blízkých lesích v PR Suchý vrch narušuje porosty v rezervaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V důsledku jiné špatné výjimky bylo v PR Suchý vrch jen od července do listopadu 2019 pokáceno a odkorněno 1 232 stromů! Motorové pily tedy v rezervacích řádí o 106 a stromy jsou odkorňovány, odvětvovány a přeměněny na kulatinu, která „zkamení“, nerozkládá se a je pro místní ekosystém v podstatě k ničemu. Rezervace se tak na některých místech mění v jakési skladiště kulatiny. Narušování ekosystému rezervací je přitom nesmyslné, protože kůrovec „pracuje“ naplno i všude okolo. Správou CHKO povolené 100 až 150 metrů široké zásahové pásmo na jižním okraji NPR Rejvíz na šíření kůrovce nic nezměnilo a nic nezmění. Přestože se zde v roce 2019 intenzivně kácelo, v okolních hospodářských lesích probíhal kalamitní stav a masivní těžby s tvorbou holin.

Stejně tak se autoři článku nepochlubí, že v NPR Rejvíz (lokalita s největším rašeliništěm na Moravě) umožnili na části území rezervace asanaci kůrovcových stromů za použití prudce jedovatých chemických látek, částečně i v podmáčených a rašelinných smrčinách. To bylo nezodpovědným hazardem, přičemž Správa CHKO se obhajovala nastavením „přísných“ pravidel pro aplikaci jedů, nicméně v praxi bylo opakovaně zjištěno jejich porušení. Autoři článku už také nezmínili to, že právě díky odvolání SPJ proti špatnému rozhodnutí Správy bylo použití jedů v r. 2019 zakázáno a došlo i k navýšení plochy bezzásahového území v NPR. K porušení tzv. „přísných“ pravidel došlo i v rezervaci Suchý vrch, kde bylo zjištěno kácení desítek mohutných stromů v rozporu s výjimkou! Správa CHKO to ale přikryla tvrzením, že kácení bylo nutné z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví těžařů. A další důležitá věc: intenzivním kácením a otevíráním porostů v rezervacích se připravují podmínky pro rozpad navazujících lesů v důsledku větrných kalamit a rozjíždí se tak dost hazardní hra.

Velkoplošné holoseče na strmých svazích ve 2. zóně CHKO…
Velkoplošné holoseče na strmých svazích ve 2. zóně CHKO…
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V případě rezervace Suchý vrch autoři v článku i v tiskové zprávě z ledna 2020 uvádí nepravdivé informace o tom, že „většina území rezervace je tvořena kulturními smrčinami hospodářského charakteru“. Touto lží si odůvodňují intenzivní kácení v rezervaci, která má rozlohu jen 50 hektarů a Správa CHKO umožnila zásahy na 87% její plochy až do 31. 12. 2020. Faktem je ale to, že jen 15 % plochy rezervace tvoří kulturní smrčiny o stáří 60 – 70 let, ale většina destruktivních zásahů je povolena a probíhá v kvalitních, přírodě blízkých lesích (tvoří 72% z plochy rezervace) s porosty starými 180 a 200 let. Je absurdní, že Správa CHKO svými tvrzeními opakovaně snižuje kvalitu těchto porostů a popírá tak vlastní plán péče o rezervaci! Navíc, pokud si Správa CHKO stěžuje na nadlimitní výskyt smrku v rezervaci, pak právě probíhající kůrovcová kalamita jej pomůže přirozeně a zadarmo zredukovat a přitom zachová divoký charakter lokality.

Výjimky Správy k ničení tisíců hektarů chráněných lesů a úspěch nevládek

Ještě závažnější je série celkem 9 výjimek, kterými během roku 2019 Správa CHKO umožnila použití tzv. intenzivních technologií za účelem těžby kůrovcem napadených stromů na téměř 13 000 hektarech chráněné přírody v 1. a 2. zónách CHKO Jeseníky. V praxi to znamená rozsáhlé těžby a holoseče (bez stanovení horního limitu holosečí) s využitím těžké techniky a odvozem většiny dřeva na většině území.

…vedou k poškozování svahů erozními rýhami a k jejich vysušování. Obnova bude velmi složitá.
…vedou k poškozování svahů erozními rýhami a k jejich vysušování. Obnova bude velmi složitá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Těžbu na ploše do 1 hektaru Správa CHKO dokonce nepovažuje za holinu a nepožaduje zde ponechat vůbec žádné dřevo! Ve vzácných přirozených horských smrčinách starých 150 let pak povolila těžby na ploše do 0,2 hektaru s odvozem většiny dřeva. Destruktivní zásahy Správa umožnila v takových klenotech jako je masiv Vozky (1 377 m.n.m.) nebo masiv Červené hory a v celém údolí Hučivé Desné s extrémními horskými svahy (vše lesy zvláštního určení a lesy ochranné). Na celém území povolila také asanaci za pomoci jedovatých postřiků.

Taková rozhodnutí nemají s ochranou přírody nic společného a jsou velice vstřícná k těžařům. Rozhodnutí obsahovala řadu věcných pochybení a podali jsme proti nim odvolání k ministerstvu. To v minulých dnech zrušilo hned tři napadená rozhodnutí týkající se území 4 560 hektarů v 1. a 2. zónách, včetně masivů Vozky a Červené hory. Správa CHKO povolení výjimek odůvodnila tím, že zájem na umožnění intenzivního kácení a těžeb převažuje nad zájmem ochrany nejcennější přírody Jeseníků. Upřednostnění zájmu intenzivních těžeb nad ochranou přírody ovšem v podstatě ničím nedoložila a k vyhodnocení této klíčové věci přistoupila velice povrchně a neobjektivně! Ministerstvo proto rozhodnutí Správy zrušilo. Mezitím už se ale na základě chybných rozhodnutí v praxi kácelo, protože Správa CHKO znemožnila odkladný účinek našich odvolání…

Kdo má odpovědnost za ochranu nejcennější přírody a jaké je řešení?

Vedení Správy CHKO dlouhodobě příliš podléhá tlaku lesníků a nadřazuje zájmy těžařů nad zájmy ochrany vzácné přírody. Nese odpovědnost za dosavadní špatná rozhodnutí a za ničení chráněné přírody Jeseníků. Vedoucí Správy CHKO a stejně tak i její ředitel bohužel prosluli svými výroky na obhajobu použití jedovaté chemie v 1. a 2. zónách CHKO a také povolováním plošných komerčních těžeb v evropsky chráněných horských bučinách. V kauze kůrovec ministerstvo zatím celkově přezkoumalo 7 našich odvolání a v 6 případech nám dalo za pravdu, většinou z věcných důvodů. Jak dlouho bude ještě vedení Správy CHKO opakovat chyby na úkor ochrany nejcennější přírody našich hor? Jak dlouho budou neziskové nevládní organizace napravovat chyby úředníků placených z našich daní za (ne)ochranu nejcennější přírody?

A jaký je náš návrh na řešení krizové kalamitní situace v CHKO Jeseníky? Požadujeme, aby na 30% plochy CHKO Jeseníky (1. a 2. zóny) byl respektován zákon o ochraně přírody a zásahy člověka aby zde byly omezeny. Konkrétně to znamená ponechat alespoň 10% nejcennějšího území (rezervace, 1. zóny, nehospodářské lesy) přirozenému vývoji divoké přírody bez lidských zásahů. Na zbývajících 20% území (2. zóny, většinou nehospodářské lesy) pak umožnit zásahy proti kůrovci, ale jen formou včasné asanace malých skupin kůrovcem napadených stromů, bez vzniku holin a bez použití jedovatých chemických postřiků. Apelujeme rovněž na lesníky, aby přestali ztrácet čas a kapacity na zbytečných zásazích v rezervacích a v přirozených horských smrčinách a veškeré síly aby věnovali včasné likvidaci začínajících kůrovcových ohnisek na území 2. zón. A maximum pozornosti je důležité věnovat včasným a účinným zásahům ve 3.zónách, které tvoří 66% plochy CHKO, kde lesníky v jejich činnosti nikdo neomezuje. Nutná je i urychlená změna nepřirozených smrkových monokultur (zejména pak v okolí rezervací) na lesy zdravé, věkově a druhově pestré s převahou buků a jedlí.


reklama

foto - Bačík Ondřej
Ondřej Bačík
Autor je předseda Společnosti přátel Jeseníků.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.2.2020 20:03
Nemá smysl kůrovce dál kácet, nemá smysl pak následné holiny nákladně zalesňovat. Nechte to na přírodě, nekácejte, a za 20 let uvidíte. Les má také právo. Nekonejte, sedněte si a kochejte se, jak to má příroda zmáknuté.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

13.2.2020 20:12
Vy jste přírodní úkaz. Co myslíte, že se stane když si sednete a budete se dívat? Jak dlouho se vydržíte dívat na tu zkázu?
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.2.2020 21:22 Reaguje na Alena Lyskova
Souhlasím s vámi, že je to svým způsobem zkáza, obzvláště, když na to naše společnost není zvyklá. Situace není dobrá a také z kůrovcové kalamity nemáme radost. Ale toho broučka už nic nezastaví v celé ČR, to je dnes zcela zřejmé. Stačí se podívat na vykácené a zničené Jeseníky v okolí Zlatých hor a tam nikdo lesníkům v ničem nebránil. Je to teď o volbě menšího zla. Nejcennější části přírody Hrubého Jeseníku nezachrání motorové pily, holiny na strmých svazích a použití jedovaté chemie. To by způsobilo ještě větší zkázu. Tady nechme přírodu, ať si s tím poradí sama. Zvládne to lépe než člověk. Podívejte se, jak se horské lesy samy obnovily za 10 let po kalamitě na Šumavě:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unikatni-fotografie-podivejte-se-jak-se-uschla-sumava-za-10-let-sama-od-sebe-zazelenala-77701
Odpovědět
JG

Jiří Glonek

13.3.2020 13:53 Reaguje na Ondřej Bačík
Pan Bačík má naprostou pravdu. V létě jsem prošel celý NP Bayerischer Wald a rozdíl mezi ním a naší Šumavou nemůže být viditelnější ve všech směrech. Bohužel... Rozdíl poznáte hned po překročení hranice a to je na tom vskutku fascinující i smutné (šel jsem podél čáry po německé straně od Železné Rudy až do Strážného a chtěl se na vlastní oči přesvědčit o tom, o čem jsem již hodně četl...). Všem vřele doporučuji (zvláště pohled na přirozeně zmlazené a zarostlé území po někdejší kůrovcové kalamitě ve vrcholových partiích, která se zde prohnala před cirka 15 lety apod.). Bavoři jsou s péčí o les zkrátka o léta zkušeností napřed. Jen u nás se přitom zase a stále dokola pokoušíme vymýšlet, co už jinde znají... Ach jo.
Odpovědět
ji

14.2.2020 00:22
Máte pravdu,že je to zkáza. Ale nezpůsobilo ji žádné oteplování a podobné bláboly, ale absolutní trestuhodná neschopnost Lesočechů a přitroublé lemty ekoaktivistů. Viz, jak píše odborník Bačík níže, podívejte se na Šumavu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.2.2020 09:55
V této souvislosti bych chtěl upozornit na obrovské změny počasí. Neuplyne jediný měsíc, aby se nepřepisovaly nějaké rekordy . Tento únor téměř s jistotou kráčí k nejteplejšímu únoru v historii měření a odpovídá spíše druhé polovině března.
Naše vegetace není schopna tak rychlé negativní změny klimatu absorbovat a dochází k rozpadu (zatím jen) smrčin. Kůrovec není příčina, ale důsledek extrémního porušení přírodní rovnováhy ve střední Evropě . Nemůžeme proto používat zbraní standardní lesnické školy a chemizace s intenzivní těžbou v nejcennějších pásmech Jeseníků je doslova zločin.
Způsob myšlení CHKO Jeseníky je poplatný heslu "poručíme dešti, větru" a obráží totální nepřipravenost správy na zcela nové výzvy dneška , kterým jsme bohužel vystaveni.
Není lepší cesty než nechat tyto partie přirozenému procesu obnovy.
Proto podporuji snahu Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.2.2020 10:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji za vyjádření podpory. A k ostatnímu, je to tak, jak jste napsal. Změny počasí a vše s tím spojené jde velmi rychle. A Správa CHKO/ AOPK je bohužel neschopná.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist