Ondřej Bílek: Reakce na nepravdivá vyjádření ve věci údajné (ne)spolupráce autorizovaných osob pro tzv. naturové hodnocení
V reportážích a článcích zveřejněných v posledních týdnech se objevují informace o tom, že "pro Národní park Šumava už nechtějí pracovat odborníci, kteří by posuzovali vliv zásahů v nejcennějších oblastech" (http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/1062384), případně o tom, že české autorizované osoby mají nepřiměřené finanční požadavky (http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihocesky/clanek.phtml?id=745314). Tato nařčení však autorizované osoby vnímají jako neoprávněná a manipulativní a vzbuzují řadu otázek:
1) Rozhodně není pravda, že AO nejsou v této nebo jiné věci ochotny spolupracovat (viz slova ředitele Správy: "Tady se nemůžeme dostat k tomu, že by s námi ti posuzovatelé chtěli spolupracovat"), což můžeme doložit na následujících faktech:
- Správou NP a CHKO byla ve věci zpracování naturového hodnocení oslovena jen malá část z 47 osob, které aktuálně mají autorizaci pro provádění posouzení podle § 45i zákona;
- jediná nám známá poptávka v této věci byla uskutečněna 15. prosince 2011, což můžeme doložit výpisy z e-mailové korespondence;
- v poptávce bylo požadováno provést toto posouzení "pro území Národního parku Šumava, které je celé zahrnuto jak v EVL tak v PO Šumava" a zároveň podle požadavků příslušných metodických pokynů Ministerstva životního prostředí;
- na podání nabídky bylo ovšem stanoveno pouhých pět dní (do 20.12.2011);
- termín odevzdání požadovaného posouzení byl požadován do konce března 2012 (tj. v případě podepsání smlouvy o dílo ihned po Vánocích znamená necelé 3 měsíce - a to při rozloze EVL Šumava více než 1700 km2)!
Poptávka výslovně uváděla, že se jedná o "naturové hodnocení ... zpracování smrků napadených kůrovci na území Národního parku Šumava v roce 2011", s komentářem, že má jít o "posouzení způsobem obdobným tomu, jaký vyžaduje čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS tak, aby v následujících letech byla směrnice naplňována. "
Jedním z metodických požadavků je mj. zhodnocení kvality výskytů předmětů ochrany na základě vlastního terénního šetření. Není-li to možné (např. je-li hodnocení prováděno v období vegetačního klidu), je nutné ověření údajů konzultacemi se specialisty pro dané předměty ochrany a regionálními odborníky. Z uvedeného je zřejmé, že splnit podmínky zadání je velmi obtížné a pro jednotlivce (samostatně pracující AO) v daném čase a rozsahu téměř nemožné. Metodicky nesplnitelné je pak samo hodnocení zásahů, které již proběhly.
Za těchto podmínek není divu, že se nabídky úplně nehrnuly. Přesto byly v požadovaném termínu podány nejméně tři oficiální nabídky (nejméně ve dvou případech se jednalo o společné nabídky více AO). Několik dalších oslovených kolegů pak přímo sdělilo zadavateli, že z uvedených důvodů nabídku nepodají, přestože vyjádřili svůj zájem spolupracovat.
Podané nabídky zároveň nezávisle na sobě upozorňovaly na fakt, že se nemůže jednat o hodnocení odpovídající zákonu. Řešitelské týmy výslovně zdůrazňovaly, že v zákonných intencích se může jednat jen o odbornou studii, která ale bude z věcného hlediska požadovanou problematiku dostatečně komplexně řešit.
Výsledkem poptávkového řízení nicméně bylo, že:
- všechny nabídky byly orgánem státní správy zřejmě odmítnuty, aniž o tom byli jednotliví zájemci oficiálně informováni (!);
- Správa následně přímo oslovila zahraniční subjekt, u něhož bez dalšího výběrového řízení objednala (a 31.3. údajně obdržela) "autorizované" hodnocení od slovenského týmu, které je ale zpracováno v rozporu se zákonem a věcně nezohledňuje ani zadavatelem původně požadované metodické pokyny MŽP.
Z pohledu autorizovaných osob se tedy jistě nejedná o neochotu spolupracovat – otázka spíše zní, zda představitelé Správy o spolupráci autorizovaných odborníků stojí?
2) Není pravda, že by české AO byly dražší, než vybraní slovenští kolegové. Dvě z výše uvedených nabídek byly výrazně levnější, než cena, zaplacená za práci slovenského týmu. Přitom značná část příloh „hodnocení“ (prokazatelně fotodokumentace a GIS) a zřejmě i samotná terénní šetření byla zpracována přímo zadavatelem, nikoliv řešitelským týmem! Cenu slovenského týmu navíc Správa veřejně prezentuje pouze bez DPH (632 000 Kč), ovšem o nabídkách českých autorizovaných osob informuje zásadně včetně daně (cena je tak okamžitě o 20 % vyšší). Zásadním faktem ale zůstává, že Správa z původního poptávkového řízení nikoho nevybrala a následně podepsala smlouvu se subjektem, který podal (až dodatečně) druhou nejvyšší nabídku. Proč a podle čeho tedy Správa vybrala?
3) Na základě žádosti Okrašlovacího spolku Zdíkovska o informace podle zákona 106/1999 Sb. ohledně průběhu zadávání zmíněné zakázky (mj. placené z veřejného rozpočtu) bylo žadateli náměstkem ředitele Správy dne 21.5.2012 sděleno, že „14 autorizovaných osob bylo obesláno už v říjnu 2011 a na výzvu nikdo nereagoval.“ Všechny oslovené autorizované osoby nicméně tento údaj popírají, jinými slovy poptávka ve skutečnosti proběhla pouze jedinkrát, dne 15.12.2012, s výše popsaným výsledkem.
Výše uvedené je důkazem, že představitelé Správy NP šíří do veřejných sdělovacích prostředků (možná záměrně) lživé informace. Tyto nepravdy pak opakuje i ministr životního prostředí jako přímý nadřízený ředitele Správy, který autorizované osoby označuje jako "uzavřenou skupinu". Údajně proto hodlá změkčit podmínky pro vydávání příslušných autorizací, což může usnadnit nalézání nezákonných cest různým investorům či zájmovým skupinám (viz např. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-roth-za-zmekcovanim-naturovych-hodnoceni-je-bud-nevedomost-nebo-zamer). Podobně i náměstek ministra zdůvodňuje výběr slovenských posuzovatelů nižší cenou. Mají vůbec představitelé MŽP dostatek pravdivých informací k tomu, aby (byť nepřímo) v médiích znevažovali osoby s autorizací, kterou toto ministerstvo vydává?
Autorizované osoby považují za svou povinnost upozornit na tuto velmi nešťastnou praxi a ohradit se proti ní, neboť může poškozovat jejich dobré jméno.
Za autorizované osoby,
reklama
