Pavel Kindlmann: Analýza požáru v NP České Švýcarsko může uklidnit vášně a ukázat cestu, jak se v nové situaci zachovat

Požár v NP České Švýcarsko v létě 2022 zasáhl plochu větší než 1000 ha.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Národní park České Švýcarsko

Jedním z důvodů této mediální aktivity je určitě skutečnost, že každý požár, byť sebemenší, je smutnou událostí, pokud postihne nějakým způsobem člověka či jeho majetek.

Krajina okolo Havraní skály v NP České Švýcarsko dva roky po požáru z roku 2006.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Martin Adámek / archiv autora

Druhým aspektem zde je to, že my v naší krajině prostě na takové požáry v současnosti nejsme zvyklí. Očekáváme, že něco podobného je typické pro jižní Evropu a že nám se budou podobné katastrofy vyhýbat. S postupující klimatickou změnou, přinášející stále častější období sucha a horka (jen si vzpomeňte na roky 2015 až 2019) však si budeme muset přivyknout tomu, že požáry se stanou mnohem obvyklejší součástí našeho života, než jsme byli v minulosti zvyklí. Proto je třeba o požárech hovořit a hledat správné cesty, jak se při jejich vzniku zachovat. Bohužel však to často vede k tomu, že lidé v takové diskuzi prosazují své vlastní nebo jiné lokální zájmy a samozřejmě zde nemalou roli hrají i emoce.

Proto jsou v těchto situacích velice důležité objektivní vědecké analýzy dané situace (v této souvislosti všech okolností požáru), podložené dostatkem empirických dat, které jasně a nepochybně prokážou, kde je pravda. Skvělým počinem v tomto směru je nedávno publikovaná zpráva kolektivu významných, mezinárodně uznávaných odborníků s názvem „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?“, která je veřejně přístupná na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí. Z této obsáhlé zprávy (112 stran) vyjímám aspoň hlavní body, k nimž vědci došli:

• Z klimaticko-meteorologického hlediska se náchylnost území celé střední Evropy k požárům dlouhodobě zvyšuje. Sucho v srpnu 2022 v oblasti Českého Švýcarska bylo nejintenzivnější za posledních 60 let. Měření přímo z území zasaženého požárem ukazují, že extrémně nízká vlhkost půd jak na holinách, tak i v „zelených lesích“ podporovala šíření požáru.

Přečtěte si také |

Fotopříběh přirozené obnovy lesa po požáru

• Modelové analýzy ukazují, že šíření požáru v NP České Švýcarsko nešlo v daných podmínkách jednoduše zabránit. Primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byly mimořádně příznivé podmínky, a to zejména vysoká rychlost větru, velmi nízká vlhkost dřevní hmoty a lesní hrabanky, vzduchu a půdy, a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru.

• Zásadní je výsledek simulace, ve které jsou plochy souší nahrazeny po kůrovcové epizodě holinami, jež by vznikly, kdyby došlo k vyklizení veškeré dřevní hmoty a na území byl travino-křovinový a travní typ vegetace. Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo.

• Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich „vyčištění“, tj. přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví apod.

První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Národní park České Švýcarsko

• Oheň také dokázal překonat všechny typy lesa. I v místech s nejvyšší silou hoření však zůstala vždy významná část ekosystému nezasažená ohněm – a právě zde nejspíš zůstala zachována semenná banka.

• V krátkodobém horizontu po požáru v NPČŠ lze očekávat prudký rozvoj bylin a trav, následovaný lesem tvořeným břízou, osikou, vrbou jívou a borovicí lesní.

• Využití přirozené obnovy jako hlavního procesu regenerace požárem zasaženého lesa je z vědeckého pohledu opodstatněné a v souladu se základním posláním NP.

• Požáry jsou častější v lesích s převahou jehličnatých druhů stromů (bory a smrčiny) a nejméně požárů bylo v dobách, kdy dominoval listnatý les (bučiny).

Přečtěte si také |

Požár v Hřensku podle hasičů ukázal, že právní předpisy jsou nedostatečné

• Jestliže příčinou požáru byla podle dostupných údajů lidská aktivita, pravděpodobně spojená s porušováním návštěvního řádu, v příštích letech je zásadní věnovat se v rámci prevence požárů personálním kapacitám strážní služby pro práci v terénu a požárním rizikům spojeným s nadměrným turismem v některých lokalitách.

Věřím, že tato příručka se stane cenným referenční materiálem pro všechny, kdo se svou činností nějakým způsobem dotýkají požárů v chráněných územích, jejich vzniku, průběhu a následků.Těm vřele doporučuji si příručku celou důkladně prostudovat a aplikovat ve vlastní praxi.Věřím též, že na jejím základě dojde k tomu, že obecné povědomí bude více spoléhat na vědecké výsledky než na ničím nepodložené emotivní výroky.