https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-jesatko-st.otevreny-dopis-ministryni-zivotniho-prostredi-alene-hubackove-ve-veci-narodniho-parku-sumava?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Ješátko st.: Otevřený dopis ministryni životního prostředí Aleně Hubáčkové ve věci Národního parku Šumava

10.5.2022
Mrtvé dřevo podporuje obnovu lesa.
Mrtvé dřevo podporuje obnovu lesa.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Vážená paní ministryně,
dovolte mi, abych Vás nejprve srdečně pozdravil a dovolil si Vás oslovit ve věci Zásad, které budete vydávat podle zákona O ochraně přírody i pro Národní park Šumava, které Rada parku neschválila i přes skutečnost, že velkou část členů rady si ze zákona jmenuje ředitel této organizace.
 
Nejprve, abych se krátce představil. Svoji lesnickou profesi jsem začal před 60. lety a od vzniku NP Šumava zde od r.1992 pracoval a končil v r. 2010, odchodem do důchodu ve funkci vrchního lesního inspektora této organizace, poradce ředitele a vedoucího kalamitního štábu.

Důvodem mého otevřeného dopisu je obava, že Ministerstvo životního prostředí schválí dokument, který bude legalizovat přeměnu národního parku na fabriku na dříví tak, jak to zahájil Váš předchůdce pan Richard Brabec a trvá dodnes.

Protože mám rád fakta a ty Vám doložím, k jejich získání jsem využil a využívám zákon č: 106 o svobodném přístupu k informacím, které mi Správa NP Šumava v termínech zasílá. Jedná se zejména o Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví - Les 8-01, který ze zákona musí zasílat Českému statistickému úřadu a jehož falšování je na rozdíl od různých tiskových zpráv, či mediálních výstupů trestné. V tomto výkazu jsou pochopitelně uváděna čísla pouze za lesy ve vlastnictví státu na území parku, což je v pořádku. Chybí však evidence, kolik se vytěží, zalesní, atd. na dalších tisících hektarech lesů, které byly po r. 2000 vráceny městům Kašperské hory a Volary.

Tedy Ministerstvo životního prostředí, jako orgán státní správy ochrany přírody a zejména státní správy lesního hospodářství lesů na území parků, nemá přehled o celém území. To je paradoxní. Přitom nám tato dvě města, evidenci bez problémů před několika lety zaslala. Do r. 2000 něco nepředstavitelného, a to navazuje i na kontrolu, jako zpětnou vazbu ministerských rozhodnutí a dodržování zákonnosti. I do této doby se prováděla kontrola dodržování zákonitosti v lesích národního parku nejen namátkově ČIŽP, ale zejména Územním odborem MŽP v Českých Budějovicích. A ta na každém lesním hospodářském celku prováděla důslednou kontrolu, trvající několik měsíců, každých pět let přímo v porostech a návaznost na evidence. Tedy kdo řídí, musí provádět kontrolu, jako zpětnou vazbu.

A teď jenom část bilance pana exministra Richarda Brabce za 8. let v národním parku, kde lesy zvláštního určení mají sloužit k ochraně přírodních procesů a nikoliv, jak mi napsal současný ředitel Pavel Hubený, lesy v zásahovém území musí sloužit k financování organizace. Prosím, to je výrok, který si nedovolil žádný předchozí ředitel a snad ani ředitel v národním parku v Evropě.

Za 8 let:
Těžba celkem 1 milion 565 tisíc metrů krychlových
Tržby za dříví 1 miliarda 871 milionů Kč
likvidace lesních školek:
zásoba sadebního materiálu: rok 2014 - 2 miliony 467 tisíc kusů
rok 2021 337 tisíc kusů

Dospělo to tak, že i když nezalesněnou holinu vykazuje NP Šumava ve výši 300 ha, tak za loňský rok zalesnili pouze 20 ha a vysázeli pouze 18 tis kusů jedle a 20 tisíc kusů buku. Tedy ve všech jiných organizacích tak práce pro jednoho lesníka. Ovšem za to lesní personál nemůže a musí pouze přihlížet nezalesněným holinám s odvezeným a prodaným dřívím, což je nejhorší, co může lesník pro lesní ekosystém udělat.

Ostatní fakta o tristním hospodaření,natož o péči o les lze nalézt právě ve mnou uváděných dokumentech, zejména Ročních výkazech odvětvových ukazatelů v lesnictví- Les 8-01. Pana ministra Brabce jsme každoročně informovali o těchto výsledcích, ale vždy nám byla dána odpověď, že je vše v pořádku a že je to tak dobré pro přírodu. Prosím, podívejte se na tyto stránky a pokud budete mít zájem, najdete více na těchto stránkách v Rubrice Šumava. Národní park v rukou ministra Brabce po šesti letech, zde: https://obcanskymonitoring.cz/?p=6871

Váš současný poradce exministr životního prostředí pan Libor Ambrozek jednou prohlásil, a to se mi líbilo a věřil jsem tomu: "Šumava musí být výkladní skříní ochrany přírody v republice!" Pan ministr Brabec to okno výkladní skříně pořádně znečistil. Není potřeba ho vyčistit a vrátit se k Plánu péče, který byl vypracován v r. 2000 a který stanovil cíle bezzásahovosti, ale zejména i způsoby, jak je v lesních ekosystémech dosáhnout?

Ze šumavského Špičáku Vás srdečně zdraví a přeje změnu v ochraně přírody a místo etiketních podvodů skutečné národní parky, plnící jejich poslání.


reklama

foto - Ješátko st. Petr
Petr Ješátko st.
Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2022 07:07
Tak to já bych s tím financováním parku byl při současném řediteli, jen se mi zdá velmi nízká ta výsadba. Proto je chybou i likvidace školek. Zn. Za Šumavu pestřejší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.5.2022 08:08
Nikde a nikdy nebyla veřejnost i odborníci rozděleni tak jako u NP Šumava.
Lítá se názorově od zdi ke zdi a podle toho vypadá i péče o NP Šumava a její současný tristní vzhled.
Abych to zkrátil , skutečností je, že Šumava začala upadat po vyhlášení zdejšího NP Šumava a v současnosti je všechno, je ne výkladní skříní vzorového národního parku.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.5.2022 09:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
“Tristní vzhled” - to je nádhera. Takže místo toho, aby se budovalo území, kde prospívá pokud možno co největší množství fauny a flóry, tak by se mělo budovat území, které je hezké na pohled. Inu, každý si evidentně Národní Park představuje jinak. Vám bych doporučoval spíš nějaký městský park.

Proti současnému způsobu vedení NP vystupují tytéž skupiny a tytýž lidé neustále dokola. Vědecká data jsou jasná, názor odborníků také (žádné výrazné rozdělení není) a pohled na samotném místě ukazuje, že současný způsob hospodaření je tím nejlepším možným. Nejlepším ukazatel je totiž biodiverzita. Nic jiného.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.5.2022 09:53 Reaguje na Slovan
nejlepší by bylo, kdyby člověk nechal růst a žít, to co je v parku a nevymýšleli pořád nějaký "úžasy" on by prosperoval ale nejde aby se do něj každý trefoval jak do voodoo
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.5.2022 10:29 Reaguje na Slovan
Pokud je nejlepším ukazatelem "biodiverzita a nic jiného" tak navrhuji na části území vyklučit les, odstranit kameny a na malá vzniklá políčka (tak do 0,25ha) set len, žito a sázet brambory. Další malé vyžďářené plochy využít pro pastvu ovcí koz a krav a pochopitelně bychom měli vybudovat tůně, rybníčky a louky na sušení sena. Tyto plochy budou proložené přirozenými lesy, pastevními lesy, pařezinami, močály vytvořenými bobry atp. Díky vzniklé mozaice mnoha typů biotopů docílíme kýžené vysoké biodiverzity. Sice se tím zničí rozsáhlý komplex nyní chráněných a zčásti i přirozených lesů (stejně v rozvratu) umožňující (snad v budoucnu) život velkých savců a přirozenější vývoj lesa, ale diverzita bude obrovská ;) Doporučuji Vám pečlivou četbu knihy Ekologická stabilita od Igora Míchala. A ještě poznámka o tom konsensu odborníků. Nejsnadnější a nejhloupější cesta jak "vyhrát" ve veřejné diskusi je tvrdit, že oponenti nejsou vlastně žádní odborníci, protože mají jiný názor, vystudovali nesprávnou školu, nechodí s námi na pivo ... a vůbec jsou to divní týpci.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.5.2022 15:50 Reaguje na Dalibor Motl
Vy jste si tu mou větu překroutil ke svému obrazu :) Já se přeci bavím o vysoké biodiverzitě v přirozeném horském lese, který na Šumavě máme. A té nejlépe dosáhneme, když ten les necháme přirozeně pracovat. Tvrzení, že Šumava upadá protože třeba není tak hezká na pohled jak by si někdo přál je přeci směšné.
A pane Motle, já přeci ani netvrdím, že oponent nemůže být odborník. To tam napsáno není. Samozřejmě že může a já si tyhle názory vždy i přečtu, poslechnu a “zanalyzuju”. Co nechápu je ta touha některých lidí do všeho zasahovat - proč nenechat to nepatrné % našich lesů přirozenému vývoji, sledovat to a učit se? Svou “moc” mohou někteří ukazovat na všech ostatních lesích v republice. A mimochodem, všimněte si na co sem reagoval: “ nikdy nebyla veřejnost i odborníci rozděleni tak jako u NP Šumava.” - kravina.

Jinak díky za doporučení na knihu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.5.2022 09:41 Reaguje na Slovan
Důvody "proč nenechat to nepatrné procento našich lesů přirozenému vývoji" z mého pohledu existují. První je časové hledisko. Pokud nechám na velkých plochách (tisíce ha) rozpadnout smrkový hospodářský les bude trvat stovky let dopracovat se k přirozené věkové a druhové skladbě. Důvody píšu v jiném komentu níže. Druhé hledisko je klimaticko-globální. Rozpadem lesa jsme do atmosféry uvolnili spoustu CO2. Obě škody se na Šumavě nebo v Českém Švýcarsku už staly. Nepoučili jsme se takže teď se mi zdá, že se mračna stahují nad Hrubým Jeseníkem... Můj pohled je následující. Pokud chci směřovat ze smrkového hospodářského lesa k bezzásahovosti tak bych postupoval přes výběrný les. Tím získám přirozenější dřevinnou skladbu (zdroje semen pro budoucí bezásahový les), věkovou diferenciaci (odolnost proti větru, mokrému sněhu, kůrovci) a zabráním rozpadu lesů na velkých plochách. Po dokončení převodu můžu les nechat samovolnému bezzásahovému vývoji a jen ho pozorovat a zkoumat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.5.2022 14:22 Reaguje na Dalibor Motl
On je menší problém v tom, že vytváření výběrového lesa nepřináší žádný prostor pro zviditelnění a sosání peněz a dotací všelijakých ekologistických aktivistů a organizací. Je to čistě práce jen specialistů, lesníků a dřevařů.
proto se dá čekat, že tento optimální postup bude ekologistickými aktivity a organizacemi napaden a v zájmu sosání financí těmito škůdci lidské společnosti tak budou ničeny další lesy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.5.2022 19:42 Reaguje na Dalibor Motl
1*.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.5.2022 11:50 Reaguje na Dalibor Motl
To nedává ale smysl. Ty horské lesy na Šumavě přirozené jsou a nejedná se o hospodářské smrkové monokultury jako v nížinách nebo nižších nadmořských výškách. Tak co byste tam chtěl sázet? A proč, když byste vytvořil jen něco, co by tam být ani nemělo?

Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2022 09:00 Reaguje na Slovan
Lesy na Šumavě, pokud se po kůrovcové kalamitě na vhodném podloží dokázaly obnovit, jsou podobně přirozené jako plevele na rok neudržovaném a "přírodnímu vývoji" ponechaném poli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.5.2022 14:18 Reaguje na Slovan
Přirozený horský les na Šumavě? Po kůrovcové kalamitě a zničení prakticky všech šumavských lesů včetně těch pár hektarů geneticky původních smrků v NP?
Odpovědět
Sl

Slovan

12.5.2022 11:52 Reaguje na Radim Polášek
Otevřete google a nastudujte si něco. Nebo kolik výzkumů jste na Šumavě dělal?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2022 08:57 Reaguje na Dalibor Motl
Vy to myslíte ironicky, ale ono nám časem nezbude nic jiného než trochu něco podobného, co píšete v článku, udělat.
Část rozlohy produkčních polí a lesů vyčlenit a vytvořit z nich neprodukční uměle pro vysoku diverzitu udržované plochy. Potřebujeme totiž plochy mokřin a drovných vodních nádrží i všelijakých druhů remízků pro udržení dostatečného počtu vodních a vlhkomilných i ostatních ryb, obolživelníků, plazů, hmyzu, ptáků i savců. A příslušného rostlinstva.
Na zbylých plochách ať si zemědělci třeba hospodaří tak intenzívně, jak dokážou, ale nějaká procenta, nechci psát kolik celkové plochy, by všude mělo být udržováno jako neprodukční či jen málo produkční. Právě kvůli tomu, aby ty různé biotopy a s nimi i živočichové, nemizeli z krajiny.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.5.2022 22:55 Reaguje na Radim Polášek
Promiňte, ale já nic nemyslel ironicky. Reagoval jsem na poněkud neuvážený komentář o maximalizaci biodiverzity... Je totiž fakt, že lidské zásahy do původního pralesa během středověku a počátku novověku biodiverzitu naší krajiny zvyšovaly. Díky nim se k nám rozšířily i stepní druhy rostlin a živočichů. Vzniklo mnoho nových biotopů jako pastviny, paseky, louky, pole, sady, rybníky, pařeziny, polní cesty, holé kopce v okolí hradů atd. Předpokládám ale, že účelem NP Šumava je "stvořit" a chránit na rozsáhlé ploše přirozené lesy ve vylidněné (částečně opuštěné) krajině. To je proces opačný.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2022 12:30 Reaguje na Dalibor Motl
To ale nebyl vůbec neuvážený komentář. Je evidentní, že v našich podmínkách může někde šetrná lidská činnost biodiverzitě i pomoci - to nepopírám. Příkladem jsou třeba louky, které pokud se sečou (ideálně ručně) pak se často vytváří prostředí s mnohem větší biodiverzitou než louky, které se nechají být. Podobný efekt má samozřejmě i neintenzivní pastva zvířat.
Nicméně, a o tom byla řeč, v případě horského lesa na Šumavě, který je do značné části přirozený, je pro biodiverzitu !!tohoto ekosystému!! mnohem lepší do toho nezasahovat než zasahovat. Vytvoří se tak mnohem bohatší prostředí, které logicky podporuje i více druhů než pokud by se tam hospodařilo klasickým způsobem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2022 14:48 Reaguje na Dalibor Motl
Souhlasím se vším, co jste uvedl. Šumavu bych, vzhledem k její velikosti, rozdělil na zónu s přirozeným vývojem a s 1-2 typy managementu. Již během krátké doby by šlo poznat, že lidské zásahy a tvorba mozaikovitých rozmanitých biotopů přispívá výrazně ke zvýšení biodiverzity.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.5.2022 19:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
ANo. Za Babiše se měli Babišovci líp. Chce to hlavně chránit vlka. Ten je dobrý na zalesnění, brouka i kuří oka!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.5.2022 12:34 Reaguje na Michal Ukropec
Ale tobě nějak vlezl na palici...
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

10.5.2022 10:43
NP Šumava je výzvou do budoucna, NP vyhlašovat pouze tehdy, pokud nebudou mít obce a jiné lidské aktivity ve svém katastru. v NP by totiž měla být vždy příroda a její přirozený vývoj nadřazen přáním člověka moudrého, který ví přece lépe než příroda sama, jak si se vším poradit
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.5.2022 12:29 Reaguje na Robert Jirman
Evoluce každého systému je často dosti dlouho významně určována jeho počátečními podmínkami.

Jaké počáteční podmínky jsou podle vás ty nejvhodnější a jak jich docílit?

Nelze zapomínat, že drtivá většina lesů by měla sloužit jako hospodářské lesy skýtající kvalitní dřevo na řezivo. Jen tak nohou lesy aspoň trochu přispět k dekarbonizaci.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.5.2022 16:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak dřevo na řezivo přispěje k dekarbonizaci?
To máte na mysli kyslík který stromy vyprodukují než se mohou stát řezivem?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.5.2022 15:00 Reaguje na Karel Ploranský
Při dekarbonizaci společnosti jde o dozažení vyvážené bilance CO2 v atmosféře.

Ze dřeva něco postavíte a uhlík v tom udřžíte 100 let. Po demolici můžete dřevo přeměnit na biouhel a zapravit jej do půdy.

Pokud necháte dřevo shnít v lese, do 10 let je 99 % uhlíku ve formě CO2 případně i CH4 zpět v atmosféře.
Odpovědět
MM

Milan Milan

10.5.2022 20:29
Byl jsem tam,viděljsem ty ošklivý holiny a mrtvé sušiny i tu bídu s tzv.přirozenou obnovou. Možná někde v YlStNP či někde na Sibiři kam lidská noha nemusí dojít desítky let to má ekonomickou i časovou logiku, ale v NP velkém jako "dvě dlaně" je to zřejmě zbytečný pokus spíše hazard s přírodou a budoucností této části české krajiny.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.5.2022 23:39
Dlouhodobě se ukazuje, že les v NP Šumava ve skutečnosti lidi vůbec nepotřebuje. Kde je mu to dovoleno, tam se zcela sám obnovuje. Budoucí generace tak budou moci poznat zcela jiný les, který bude blízký přirozenému a ne kulturnímu, jak ho dnes známe.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.5.2022 09:31 Reaguje na Majka Kletečková
Důležité je dlouhodobě. Takže za 150 - 500 let bude na
Šumavě les přírodě bližší. Čím extrémnější stanoviště tím déle to bude trvat. Významné bude ovlivnění počty vysoké a jejich případných predátorů a počáteční, do značné míry pozměněná, dřevinná skladba, vliv změny klimatu, antropogenní depozice dusíku, invazivní druhy atp. Uvědomte si, že šíření dřevin s těžkými semeny (buk) není rychlé a jejich zastoupení poroste jen velmi pomalu (z hlediska délky lidského života). Jedle nemohou růst na holé ploše a pokud v okolí není dost semenných stromů opět jejich zastoupení v nově vzniklých lesích neporoste rychle. Navíc jsou v přirozené obnově velmi limitovány tlakem zvěře. Semenáčky horských jilmů výrazně likvidují zavlečení plzáci španělští. Po velkoplošném katastrofickém rozpadu smrkového hosp. lesa prostě prales nevznikne rychle.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.5.2022 11:21 Reaguje na Majka Kletečková
Les člověka nepotřebuje ale člověk les potřebuje, aby trochu mírnil škody člověkem páchané a pomáhal mu jeho rozumným využíváním páchat menší škody.

I vy, tím, že žijete, k člověčím škodám přispíváte. Nebo jste si někde vyjednala výjimku?
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist