Petr Stýblo: Stutox II - úřady jsou zahlceny žádostmi o plošnou aplikaci jedu. Povolit jí však nelze

Hraboší kalamita je opravdu nebývalých rozměrů a zoufalství postižených zemědělců z obrovských ztrát pochopitelné.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Andy Belshaw / Flickr

Během několika dnů (od 5. do 9. srpna 2019), kdy byla v ČR povrchová aplikace rodenticidu Stutox II povolena, se ukázalo, jak je tento jed pro naší přírodu nebezpečný. Po pozření jedovatých granulí uhynuly desítky zajíců a bažantů; po pozření Stutoxem otrávených hrabošů byl prokázán úhyn několika čápů. Nic takového se přitom dle tvrzení odborníků Ministerstva zemědělství nemohlo stát. Ministerstvo životního prostředí usilovným tlakem docílilo toho, že byla plošná aplikace jedu Ministerstvem zemědělství opět zakázána.

Bohužel tím však celá kauza neskončila. Na podnět Zemědělského svazu ČR podávají jeho členové na krajské úřady stovky žádostí o udělení výjimky z ochrany chráněných živočichů, aby poté mohli Stutox II na své pozemky rozsypávat. Každá se těchto žádostí se musí řešit ve správním řízení, což úřady enormně zatěžuje. A zcela zbytečně! Úřady totiž takovou aplikaci jedu nemohou povolit. I kdyby přitom ignorovaly zájmy ochrany přírody, brání jim v tom fakt, že plošná aplikace tohoto jedu je zakázaná Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Krajský úřad nemůže povolit činnost zakázanou podle zákonů, ke kterým nemá žádné kompetence. Z tohoto důvodu jsou také nereálné naděje zemědělců a vlastně hlavní důvod pro podávání žádostí – totiž, že zemědělci dosáhnou na finanční kompenzace poté, co jim žádost bude zamítnuta. Zemědělský svaz podněcuje své členy k podávání žádostí o výjimky z ochrany živočichů z důvodů možného získání finanční kompenzace úplně zbytečně.

Nutno podotknout, že hraboší kalamita je opravdu nebývalých rozměrů a zoufalství postižených zemědělců z obrovských ztrát pochopitelné. Použití pesticidů by jim však při takové kalamitě prakticky vůbec nepomohlo. Je prokázáno, že i při úplném vyhubení hrabošů na daném pozemku se jeho populace do dvou měsíců obnoví do původního počtu prostě tím, že se na pozemek nastěhují hraboši z pozemků v okolí. K zmírnění škod v takových případech nevedou jednorázové aplikace jedů, nýbrž průběžná biologická ochrana – zejména celoroční podpora dravců, sov a jiných predátorů. Místo aplikace chemických jedů pak má smysl ve správné chvíli provádět obyčejnou hlubokou orbu.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) každoročně ve svém národním programu Ochrana biodiverzity finančně podporuje drobné lokální projekty spolků. Jsou mezi nimi i projekty zaměřené na biologickou ochranu pozemků, podporu dravců a sov atd. ČSOP je připraven v tomto programu prostřednictvím místních spolků alespoň částečně pomoci i postiženým sedlákům. Pravidla podpory pro rok 2020 budou vyhlášena 20. ledna 2020.