Pavel Sekerka: Proč není dobré spojovat botanickou a zoologickou zahradu
12.10.2009
O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.
Sloučení se v Troji uskuteční nejspíše do roka a zřejmě neexistuje síla, která by tomu zabránila. Byla jediným bodem pana radního Milana Richtera, když nastupoval do své funkce v radě a všechny dosavadní kroky - audity v institucích, odborné oslabení zahrady i četné rozhovory v médiích i usnesení rady hl.m. Prahy k tomuto vedou. To je realita. Já byl vlastně jediný zaměstnanec botanické, který přibližně před rokem, proti tomu protestoval. (viz.: http://botany.cz/cs/otevreny-dopis-primatorovi-hlavniho-mesta-prahy/ , http://botany.cz/cs/prazska-botanicka-zahrada-samostatnost/ )
Inicioval jsem také blog http://botanickazahrada.blog.cz/ , který sloužil jako malé referendum. Celá snaha o udržení samostatnosti botanické zahrady však vyšla vniveč. Rozhodování se účastní pouze politici a management zahrad, odborníci vně zahrady se ho neúčastnili. Rada hl. m. Prahy ve svém usnesení číslo 1342 ze dne 22. 9. 2009, tisk č. 9669 "K vzdání se funkce ředitele příspěvkové organizace Zoologická zahrada hl. m. Prahy" přijalo v § III. souhlas se záměrem sloučení příspěvkové organizace Zoologická zahrada hl.m. Prahy a Botanické zahrady hl.m. Prahy. Současně ukládá radnímu Richterovi předložit tento záměr Zastupitelstvu do 22. 10. 2009.
Tím se sloučení pražské botanické zahrady a ZOO vlastně stalo skutečností, která proběhne v horizontu 1 roku.
Když jsem přemýšlel, proč se sloučení bojím, vzpomněl jsem si na jeden dávný rozhovor. Zoologická zahrada kdysi pořádala letní táborové školy - týden se děti jezdily seznamovat se zvířaty, učily se o jejich chování ale pomáhaly i s kydáním hnoje. Moje dcera byla nadšená a příští rok si letní školu chtěla zopakovat. Ale ta již byla zrušena. Když jsem se na to zeptal významné pracovnice marketingu, řekla mi že "připravují akce pro desetitisíce a na letní školy chodily jen desítky dětí. Proto pro ně není zajímavá. " (dnes již opět letní školy probíhají, i když s jiným scénářem) Bylo to mé prvé setkání s praktickým marketingem a současně naprostý šok. Základní školu i gymnázium jsem prožil v přírodovědných a botanických kroužcích. Dodnes si pamatuji , jaké dobrodružství bylo vylovit z tůně nejroztodivnější vodní žoužel a pak se ji pokoušet určit. Jak zajímavé bylo vidět pod binokulární lupou prašníky a v mikroskopu počítat chromozomy křivatců, které si student, barevný až za ušima sám obarvil. Cítil jsem se tou zanedbatelnou menšinou a současně si uvědomil, jak kvalitně průměrné jsou akce, aby se zalíbily tisícům.
Bohužel marketing se později začal projevovat i v botanické. Také tam byl zrušen dětský kroužek. A začal se stále více uplatňovat v rozhodování. Po několika školeních a kurzech i rozumní lidé převzali nejenom marketingové výrazy, ale začali tak i myslet. Když se asi před pěti lety řešilo, kdo pojede na služební cestu do Anglie, tak nerozhodl projekt či náplň cesty, tedy odborné kritérium. Na cestu jeli pracovníci skleníku, protože skleník má vyšší návštěvnost. Argument pana ředitele byl jasný, nedalo se proti němu protestovat, ale byl nejhorším možným zdůvodněním. Když se připravovaly akce na příští rok, vážný argument proti odbornému provázení po sbírkách byl, že na něj chodí málo lidí.
Proč o tom píšu? Protože takto to ve velkých příspěvkových organizacích v současnosti chodí. A bohužel nejenom u nás. Velice obtížně prosadíte expozici ohrožených druhů plevelů, která zajímá pár botaniků nebo nedej bože ekologických extrémistů proti expozici pravidelných kulatých jehličnanů. A tak se organizace stále více blíží OBI, BAUHAUZu nebo komerční výstavní akci. A tím akční marketing představuje vlastně pro organizaci obrovské nebezpečí. Ono je pak strašně blízko k otázce, proč máte dostávat příspěvek, když výstaviště pořádají to samé a ještě na tom vydělávají. A pokud nebude možné argumentovat tím, že udržujeme genofond rostlin, který odborně zpracováváme a publikujeme, udržujeme kroužek pár nadšenců, kteří se učí botanice a pořádáme přednášky pro pár zvědavých důchodců, tak bude mít opravdu právo tok peněz ustřihnout. Protože není důvod dotovat akce, které jsou v obdobných organizacích výdělečné.
Jak to bude fungovat v jednotné superorganizaci? V republice máme sloučenou botanickou a zoologickou zahradu v Plzni. Její ředitel je výborný herpetolog a současně i skvělý znalec sukulentů. Tudíž je zřejmé, že nestraní ani jednomu oboru. Přesto, když jedete po dálnici do Plzně, uvidíte pouze plakát se lvy jako reklamu na ZOO. Proč? Protože osloví více lidí, než reklama na botanickou zahradu a protože o tomto nejspíše nerozhoduje ředitel, ale úředník, který má na starosti reklamu a pro který situaci správně vyhodnotil na základě průzkumu trhu.
Pokud ke sloučení do jedné superorganizace v Troji dojde, bude to přesně takto fungovat. Ale s jedním rozdílem. Ředitel nebude ani botanik, ani zoolog, ale manažer a - protože post vznikne těsně před komunálními volbami - nejspíše i odložený politik. Jeho rozhodování bude čistě politické, ekonomické a marketingové. Pod ním bude zájmy botaniků bránit odborný ředitel. Bude v oslabené pozici - botanickou zahradu navštěvuje méně návštěvníků. A zvolí si generální ředitel silnou osobnost? Těžko. Důležitá je loajálnost. To se ukázalo minulý rok, když se zprávy o slučování zahrad objevily v tisku. Jasně to řekl současný ředitel doktor Vacek:
"Chápu obavy zaměstnanců, ale k rozhodnutí se nemůžu stavět pozitivně nebo negativně. Buď ho budu respektovat, nebo budu muset odejít," konstatoval. Slučování je politickým rozhodnutím a magistrát jako zřizovatel na něj má plné právo.
Koho příspěvek přijímáš, toho píseň zpívej. Jen proboha netvrďte, že se to nedotkne odbornosti zahrady. To je nepoctivá fráze. O odbornost totiž nikomu nejde. V blízké době vznikne slučovací komise. Již její složení mnohé napoví o budoucím směřování zahrady a o tom, zda jsem opravdu pesimista či jen skeptický realista.
reklama
Inicioval jsem také blog http://botanickazahrada.blog.cz/ , který sloužil jako malé referendum. Celá snaha o udržení samostatnosti botanické zahrady však vyšla vniveč. Rozhodování se účastní pouze politici a management zahrad, odborníci vně zahrady se ho neúčastnili. Rada hl. m. Prahy ve svém usnesení číslo 1342 ze dne 22. 9. 2009, tisk č. 9669 "K vzdání se funkce ředitele příspěvkové organizace Zoologická zahrada hl. m. Prahy" přijalo v § III. souhlas se záměrem sloučení příspěvkové organizace Zoologická zahrada hl.m. Prahy a Botanické zahrady hl.m. Prahy. Současně ukládá radnímu Richterovi předložit tento záměr Zastupitelstvu do 22. 10. 2009.
Tím se sloučení pražské botanické zahrady a ZOO vlastně stalo skutečností, která proběhne v horizontu 1 roku.
Když jsem přemýšlel, proč se sloučení bojím, vzpomněl jsem si na jeden dávný rozhovor. Zoologická zahrada kdysi pořádala letní táborové školy - týden se děti jezdily seznamovat se zvířaty, učily se o jejich chování ale pomáhaly i s kydáním hnoje. Moje dcera byla nadšená a příští rok si letní školu chtěla zopakovat. Ale ta již byla zrušena. Když jsem se na to zeptal významné pracovnice marketingu, řekla mi že "připravují akce pro desetitisíce a na letní školy chodily jen desítky dětí. Proto pro ně není zajímavá. " (dnes již opět letní školy probíhají, i když s jiným scénářem) Bylo to mé prvé setkání s praktickým marketingem a současně naprostý šok. Základní školu i gymnázium jsem prožil v přírodovědných a botanických kroužcích. Dodnes si pamatuji , jaké dobrodružství bylo vylovit z tůně nejroztodivnější vodní žoužel a pak se ji pokoušet určit. Jak zajímavé bylo vidět pod binokulární lupou prašníky a v mikroskopu počítat chromozomy křivatců, které si student, barevný až za ušima sám obarvil. Cítil jsem se tou zanedbatelnou menšinou a současně si uvědomil, jak kvalitně průměrné jsou akce, aby se zalíbily tisícům.
Bohužel marketing se později začal projevovat i v botanické. Také tam byl zrušen dětský kroužek. A začal se stále více uplatňovat v rozhodování. Po několika školeních a kurzech i rozumní lidé převzali nejenom marketingové výrazy, ale začali tak i myslet. Když se asi před pěti lety řešilo, kdo pojede na služební cestu do Anglie, tak nerozhodl projekt či náplň cesty, tedy odborné kritérium. Na cestu jeli pracovníci skleníku, protože skleník má vyšší návštěvnost. Argument pana ředitele byl jasný, nedalo se proti němu protestovat, ale byl nejhorším možným zdůvodněním. Když se připravovaly akce na příští rok, vážný argument proti odbornému provázení po sbírkách byl, že na něj chodí málo lidí.
Proč o tom píšu? Protože takto to ve velkých příspěvkových organizacích v současnosti chodí. A bohužel nejenom u nás. Velice obtížně prosadíte expozici ohrožených druhů plevelů, která zajímá pár botaniků nebo nedej bože ekologických extrémistů proti expozici pravidelných kulatých jehličnanů. A tak se organizace stále více blíží OBI, BAUHAUZu nebo komerční výstavní akci. A tím akční marketing představuje vlastně pro organizaci obrovské nebezpečí. Ono je pak strašně blízko k otázce, proč máte dostávat příspěvek, když výstaviště pořádají to samé a ještě na tom vydělávají. A pokud nebude možné argumentovat tím, že udržujeme genofond rostlin, který odborně zpracováváme a publikujeme, udržujeme kroužek pár nadšenců, kteří se učí botanice a pořádáme přednášky pro pár zvědavých důchodců, tak bude mít opravdu právo tok peněz ustřihnout. Protože není důvod dotovat akce, které jsou v obdobných organizacích výdělečné.
Jak to bude fungovat v jednotné superorganizaci? V republice máme sloučenou botanickou a zoologickou zahradu v Plzni. Její ředitel je výborný herpetolog a současně i skvělý znalec sukulentů. Tudíž je zřejmé, že nestraní ani jednomu oboru. Přesto, když jedete po dálnici do Plzně, uvidíte pouze plakát se lvy jako reklamu na ZOO. Proč? Protože osloví více lidí, než reklama na botanickou zahradu a protože o tomto nejspíše nerozhoduje ředitel, ale úředník, který má na starosti reklamu a pro který situaci správně vyhodnotil na základě průzkumu trhu.
Pokud ke sloučení do jedné superorganizace v Troji dojde, bude to přesně takto fungovat. Ale s jedním rozdílem. Ředitel nebude ani botanik, ani zoolog, ale manažer a - protože post vznikne těsně před komunálními volbami - nejspíše i odložený politik. Jeho rozhodování bude čistě politické, ekonomické a marketingové. Pod ním bude zájmy botaniků bránit odborný ředitel. Bude v oslabené pozici - botanickou zahradu navštěvuje méně návštěvníků. A zvolí si generální ředitel silnou osobnost? Těžko. Důležitá je loajálnost. To se ukázalo minulý rok, když se zprávy o slučování zahrad objevily v tisku. Jasně to řekl současný ředitel doktor Vacek:
"Chápu obavy zaměstnanců, ale k rozhodnutí se nemůžu stavět pozitivně nebo negativně. Buď ho budu respektovat, nebo budu muset odejít," konstatoval. Slučování je politickým rozhodnutím a magistrát jako zřizovatel na něj má plné právo.
Koho příspěvek přijímáš, toho píseň zpívej. Jen proboha netvrďte, že se to nedotkne odbornosti zahrady. To je nepoctivá fráze. O odbornost totiž nikomu nejde. V blízké době vznikne slučovací komise. Již její složení mnohé napoví o budoucím směřování zahrady a o tom, zda jsem opravdu pesimista či jen skeptický realista.
reklama
Pavel Sekerka
Autor pracuje v botanické zahradě 18 let. Je kurátorem sbírek listnatých dřevin, hajních trvalek a pivoněk, tvůrce expozic květeny Středomoří a Pivoňkové louky. Autor a spoluautor 5 publikací a řady článků. Zatvrzelý odpůrce slučování zahrad.
Autor pracuje v botanické zahradě 18 let. Je kurátorem sbírek listnatých dřevin, hajních trvalek a pivoněk, tvůrce expozic květeny Středomoří a Pivoňkové louky. Autor a spoluautor 5 publikací a řady článků. Zatvrzelý odpůrce slučování zahrad.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
